1. Sexuální výchova – vybraná témata
1.4. Lidská sexualita
Lidská sexualita je dle Anchella, který citoval S. Freuda rozdělena do tři pohledů (Anchell 2010, s. 13,14,15):
Sexualita intimní záležitosti
Freund lidskou sexualitu chápe jako intimní pohlavní styk. Dva zamilovaní lidé pro sebe hledají soukromí pro své důvěrnosti. Freund poukazuje na to, že veřejně mluvit o sexualitě na školních hodinách poškozuje důležitou intimní povahu sexuality.
Psychoanalýza
V této druhé fází psychoanalytické skutečnosti se pohlavní instinkt skládá ze dvou složek, a to citové a fyzické. Obě složky jsou důležité pro plnohodnotný život člověka. Freund odsuzuje sexuální výchovu na státních školách, které podle něho zdůrazňují fyzickou složku a opomínají citovou potřebu.
Pohlavní zralost
Pohlavní zralost člověk dosahuje po prožití tři fází pohlavního vývoje. První fáze je od narození do pěti let. Dítě od šesti do přibližně dvanácti let probíhá druhá fáze a třetí fáze pohlavního vývoje je přibližně od třinácti let do rané dospělosti.
16 1.5. Sexuálně přenosné choroby
Jedná se o choroby, které se přenášejí převážně nebo výhradně při pohlavním styku. Sexuálně přenosné choroby můžou do těla vstupovat nejen při normálním pohlavním styku, ale i při kontaktech ústy nebo konečníkem. Sexuálně přenosných chorob je mnoho a jsou hrozbou pro lidskou civilizaci. Mezi nejznámější pohlavně přenosné choroby patří: syfilis, kapavka, chlamydie, gardnerelly a mykoplazmata, genitální opar, další vírové infekce (infekční žloutenka, papilomový virus (HPV)), HIV/AIDS, prvoci a paraziti atd. (Fifková, et.al. 2009, s.34) Nejznámější sexuálně přenosné choroby jsou rozebrána níže.
Syfilis
Mikrob způsobující příjici – syfilis (Treponema pallidum) může do těla vstupovat při normálním vaginálním pohlavním styku, ale i při kontaktech ústy nebo konečníkem dále pak z matky na plod. V místech vstupu se asi za tři týdny utvoří takzvaný tvrdý vřed. Prevence proti této nemoci je absence častého střídání sexuálních partnerů a používání kondomu. (Fifková, et.al. 2009, s.32)
Obr. 1: Projevy syfilisu (Novinky.cz ,2000)
Kapavka
Mikroskopický původce – gonokok vyvolává hnisavý zánět sliznic močového a pohlavního ústrojí. Kromě sliznic močové trubice a děložního hrdla postihuje často sliznici konečníku nebo také oční spojivku. Při pokročilé neléčené nákaze může vyvolat postižení jiných orgánů, kloubů, sliznice úst, nosu atd. Nejčastější příznaky této nemoci jsou výtok, obtíže při močení, zarudnutí pohlavního orgánu, atd. Neléčená kapavku u mužů i žen může vést k orgánovému poškození – neplodnosti. (Fifková, et.al. 2009, s. 32)
17 HIV/AIDS
AIDS – tato zkratka znamená acquired immunodeficiency syndrome (syndrom získané imunodeficience). AIDS odpovídá nejpokročilejším stádiím infekce HIV a je spojen s výskytem jedné nebo více charakteristických “oportunistických” infekcí nebo charakteristického typu rakoviny. HIV – tato zkratka znamená human immunodeficiency virus (virus lidské imunodeficience). HIV je virus, který infikuje buňky imunitního systému a ničí jejich funkci. (AIDS a HIV, 2008)
Na obr. 2, jsou znázorněné charakteristické příznaky HIV infekce (AIDS a HIV, 2008):
Celkové - horečka, úbytek váhy (hmotnosti) 1. CNS, nervy - malátnost, neklid,
bolesti hlavy, neuropatie 2. Zánět hltanu
3. Ústa - otlaky, moučnivka
4. Lymfatické žlázy - lymfadenopatie 5. Jícen - vředy
6. Kůže - vyrážka
7. Svaly - bolesti svalů (myalgie) 8. Játra a slezina - zvětšení 9. Žaludek - nevolnost, zvracení
Za nejčastější trias prevence sexuálního přenosu se považuje tzv. ABC. ABC znamená (Fifková, et.al. 2009, s. 30):
A – abstinence,
B – být věrný jednomu partnerovi, C – kondom.
Genitální opar
Genitální opar je pohlavně přenosná choroba a projevuje se výsevem puchýřků a následně vznikem vřídků v oblasti pohlavních orgánu a konečníku. Genitální opar je nemoc nevyléčitelná. Virus přežívá ve skryté podobě v nervových gangliích a výsev v podobě puchýřků může být způsoben horečnatým onemocněním, stresem nebo třeba i menstruací. (Fifková, et.al. 2009, s. 30)
Obr. 2: Příznaky HIV (AIDS a HIV, 2008)
18 1.6. Variabilita sexuálního chování
Každá osobnost je jedinečnou bytostí, a proto také existuje variabilní množství sexuálního chování. Sexuální chování je přirozené chování jedince a mělo by být přiměřené. Přiměřené sexuální chování je projevem sexuálního zdraví. (Pavlovský, et.al. 2001, s. 125) Je velice těžko stanovit kde končí hranice mezi normálním sexuálním chováním a perverzí. Pro někoho neobvyklé sexuální chování nelze jednoznačně považovat za úchylné, pokud je akceptuje druhý partner a jsou začleněné do eroticko-sexuálního prožitku. (Gödtel 1994, s. 33) V této moderní době záleží hlavně na jednotlivcích, co vše jsou schopni akceptovat a tolerovat druhému partnerovi. I přes to všechno existují normy, které nelze překročit a které oddělují normalitu od patologie.
(Židliková 2009, s. 15)
1.6.1. Sexuální deviace
Sexuální deviace (parafine) – nebo také sexuální odchylka je takové chování, které porušuje sexuální normy. Sexuální výchova bývá často posuzována z různých hledisek, a to náboženských, politických, etických apod. Autor poukazuje na to, že je jedno jak se bude sexuální výchova jmenovat, ale je důležité, aby se mladí dozvěděli co nejvíce o prevenci nežádoucích otěhotnění, snížení přenosných nemocí jako je např. AIDS, bojuje proti zneužívání dětí a sexuální kriminalitě, poukazuje na chování v partnerských vztazích a na toleranci k sexuálním menšinám (Uzel 2006, s.18)
V současné době západní civilizace definuje sexuální deviace (odchylky) jako kvalitativní poruchy sexuální motivace a dělí je na:
deviace sexuální orientace,
deviace sexuálního chování,
kombinované deviace. (Fifková, et.al. 2009, s. 38)Deviace v sexuální orientace
Patří sem odchylky, v rámci kterých není preferovaným objektem sexuální touhy dospívající či dospělý objekt. Jsou to deviace (odchylky) jako: pedofilie, hebefilie a efebofilie, fetišismus, zoofilie, nekrofílie. (Fifková, et.al. 2009, s.38)
19 Deviace v sexuálním chování
Jedná se o poruchu při dosahování sexuálního vzrušení a uspokojení, který partnerům nezpůsobuje fyzickou, ani psychickou ujmu. Jsou to deviace (odchylky) jako: exhibicionismus, voyeurismus, frotérství, tušérství, patologická sexuální agresivita, sadismus a masochismus. (Fifková, et.al. 2009, s.39)
Kombinované deviace
Jedná se o poruchy nebezpečné deviace například kombinace pedofilie a agresívního sadismu. Jedná se o vzácnou rozenou poruchu a člověk, který se narodí s touto poruchou je potenciální dětský vrah. (Fifková, et.al. 2009, s.39)
1.6.2. Sexuální dysfunkce
Sexuální dysfunkce jsou poruchy, při kterých člověk nemá sexuální touhu uskutečňovat pohlavní styk. Tato dysfunkce může být způsobená tělesnými nebo psychickými příčinami. (Fifková, et.al. 2009, s.40)
Sexuální dysfunkci můžeme rozdělit na:
mužskou sexuální dysfunkcí
Mezi mužské sexuální dysfunkce patří nedostatečná nebo chybějící sexuální apetence, nadměrná sexuální apetence, porucha erekce, rychlá ejakulace, nedosahování orgasmu, chybění ejakulace.
ženskou sexuální dysfunkcí
Mezi ženské sexuální dysfunkce patří nedostatečná nebo chybějící sexuální apetence, nadměrná sexuální apetence, nedosahování orgasmu, vaginismus, dyspareunie.
20
2. Proč neučit sexuální výchovu
Původní publikace, pod názvem „What´s Wrong With Sex Education?“, byla vydána už v roce 1991 Melvinem Anchellem. V roce 2012 vydalo zkrácenou verzi Hnutí pro život ČR. Autor v této knize poukazuje na vývoj dítěte a je proti tomu, aby se sexuální výchova vyučovala na školách. Je zastáncem toho, že výsadní právo i povinnost o těchto intimních otázkách hovořit s dětmi mají rodiče. Poukazuje na to, že sexuální výchova je ve skutečnosti jen „sexuální instruktáž“ a ze sexuální výchovou nemá nic společného. Domnívá se, že sexuologové překročili hranice svého oboru.
V publikaci autor rozdělil pohlavní vývoj člověka na tři fáze (Anchell 2010,s.19,27,33):
První fáze začíná narozením dítěte a trvá do jeho pěti let. Kapitola poukazuje na škodlivé působení vyučování sexuality v mateřské škole.
Druhá fáze probíhá mezi šestým a dvanáctým rokem. Mezi škodlivé důsledku výuky patří, že děti jsou méně vzdělavatelní.
Třetí fáze začíná v pubertě a pokračuje dospíváním do rané dospělosti. Autor poukazuje na to, že brzký sexuální život vede k vysokému počtu sebevražd.
Melvin Anchell (2010,s.17) řekl: „Cílem „sexuální výchovy“ je tak v podstatě návod jak žít neplodný promiskuitní život bez zdravotních následků.“Autor přirovnává pedagoga, který vyučuje sexuální výchovu do role „devianta“. Poukazuje na to, že pedagog při hodinách sexuální výchovy působí na děti stejně ničivě jako obtěžování nějakého devianta, a to tím že se vtírá do sexuálního vývoje dětí. Autor se domnívá, že touha pedagogů učit sexuální výchovu je, že chtějí vyřešit všechny problémy lidstva pomocí výuky sexuální výchovy, antikoncepci, potraty a sterilizací. Na závěr této publikace autor poukazuje na to, že citovou stránku lidské sexuality nelze naučit z učebnice. Z učebnice se žáci mohou učit pouze jedinou věc, a to je fyzická stránka sexuality. (Anchell 2010)
Na Slovensku se proti výukovým materiálům a výuce sexuální výchovy rodiče postavili a vyslovili zásadní nesouhlas, že ministerstvo zahraničních věcí podpořilo vydání učebnice o homosexualitě v srpnu 2013. Rodiče žádají o zastavení podpory nezdravé formy sexuální výchovy přes různé garantované projekty. Rodiče uplatňují své rodičovské práva, aby se takové vyučování nedostalo k jejím dětem a napsali otevřeny list předsedovy vlády SR Robertovi Ficovi. (Magnificat, 2006)
21
3. Výuka sexuální výchovy na středních školách
Výuka sexuální výchovy na středných školách na Slovensku a v Čechách se podle obsahu liší. Sexuální výchova na středních školách na Slovensku je tématem náboženské etiky anebo občanské nauky. Sexuální výchova na středních školách v České Republice je vyučována v předmětu občanská výchova.
Studenti na středních školách se usilují osamostatnit od rodičů a dospělé autority. V tomto období studenti čelí různým nástrahám a ve snaze prosadit se můžou zažit nepříjemnou zkušenost (drogové závislosti, nezodpovědné sexuální chování, neželané těhotenství nebo sexuálně přenosné choroby). V tomto období je typické navazování známostí, erotické přibližování a první milostné vztahy. Střední školy by měli vytvářet podmínky pro osvojení si vědomostí, zručností, návyků, postojů, hodnot a kompetencí tak, aby jich mladý lidé věděli v životě používat a řešit životní situace. (Fifková, et.al. 2009, s.55)
3.1. Výuka sexuální výchovy na středních školách na Slovensku
Obsah maturitní zkoušky z křesťanské etiky v souladu s učebnými osnovami tvoří vybrané poznatky z těchto oblastí (ŠTÁTNY PEDAGOGICKÝ ÚSTAV, 1999):
• Základné pojmy a principy etiky a morálky
• Základná orientace ve světových náboženstvích
• Nebezpečenství a prevence drogové závislosti
• Vztah muže a ženy, základy sexuální etiky
• Rodina, jej význam a úlohy v společnosti
• Přehled hlavních etických směrů v dějinách filozofie
• Základné principy sociální etiky
• Speciální etické problémy současnosti
Základné pojmy a principy etiky a morálky Výuka této oblasti obsahuje témata jako:
Etika, morálka, lidský čin, dobro, zlo, hédonizmus, eudaimonizmus, utilitarizmus, pragmatizmus, situační etika, ochrana života, přirozený a pozitivny zákon, předmět, okolnosti a cil skutku, láska, spravedlnost, ctnosti, pokora, svědomí, askéze, štěstí, vztah
22 člověka k Bohu a k hmotě. (ŠTÁTNY PEDAGOGICKÝ ÚSTAV, 1999)
Základná orientace ve světových náboženstvích Výuka této oblasti obsahuje témata jako:
Náboženskost, náboženství, přírodní a univerzální náboženství, judaizmus, křesťanstvo, islám, indické náboženství, náboženství dalekého východu, destruktivní sekty, New Age. (ŠTÁTNY PEDAGOGICKÝ ÚSTAV, 1999)
Nebezpečenství a prevence drogové závislosti Výuka této oblasti obsahuje témata jako:
Droga, psychotropní látka, prekurzor, závislost, tvrdé a měkké drogy, legální a nelegální drogy, příčiny a stádia drogové závislosti, kategorie drog a jich účinky, prevence a léčeni závislosti. (ŠTÁTNY PEDAGOGICKÝ ÚSTAV, 1999)
Vztah muže a ženy, základy sexuální etiky Výuka této oblasti obsahuje témata jako:
Křesťanský personalizmus, důstojnost člověka, zvlášť ženy, sexuálna etika, prokreace, chorobná orientace sexuálního pudu, nezřízený sex a jeho následky, láska a jej stupně dokonalosti, integrální láska, osoba a čistota, stud, zdrženlivost, přejav něžnosti.
(ŠTÁTNY PEDAGOGICKÝ ÚSTAV, 1999)
Rodina, jej význam a úlohy v společnosti Výuka této oblasti obsahuje témata jako:
Manželství, příprava a uzavření manželství, spolu-nažívaní, vytváření osobního společenství, fyzická-tělesná podstata, regulace porodnosti, právní a ekonomická oblast, zodpovědné rodičovství, vývojové stádia dítěte, psychické poruchy, výchova dítěte, zásady a metody výchovy, vztah rodiny k společnosti a k církvi. (ŠTÁTNY PEDAGOGICKÝ ÚSTAV, 1999)
Přehled hlavních etických směrů v dějinách filozofie Výuka této oblasti obsahuje témata jako:
Filozofie, etika, mravný kodex dávnověků a Orientu, arché, logos, morální relativizmus, daimonion, idea, ctnosti, pojem duše, eudaimonizmus, hédonizmus, apatie, apologeti, gnosticizmus, scholastika, přirozený zákon, tomizmus, onády, osvícenství, deizmus,
23 materializmus, agnosticizmus, kategorický imperativ, idealizmus, dialektika, socializmus, utilitarizmus, voluntarizmus, ideál nadčlověka, fenomenologie, personalizmus, existencionalizmus, pragmatizmus, antropologické směry, křesťanský evolucionizmus. (ŠTÁTNY PEDAGOGICKÝ ÚSTAV, 1999)
Základné principy sociální etiky
Výuka této oblasti obsahuje témata jako:
Absolutizmus, individualizmus, liberalizmus, socializmus, sociální encykliky, sociálna spravedlnost, společné dobro, solidarita, subsidiarita, stát, suverenita, legislativa, exekutiva, justicia, monarchie, demokracie, volební systémy, politické strany, ústava, lidské a občanské práva, svoboda svědomí a vyznání, vlastnictví, práce, spravedlivá mzda, společenská smlouva, sociální zabezpečení, etika podnikaní. (ŠTÁTNY PEDAGOGICKÝ ÚSTAV, 1999)
Speciální etické problémy současnosti Výuka této oblasti obsahuje témata jako:
Ekologická etika, iniciativy, tanatologie, transplantace, eutanazie, sebevražda, umělé oplodnění, genetické zásahy, klonováni, AIDS, sterilizace, biomedicínské pokusy, alternativní medicína. (ŠTÁTNY PEDAGOGICKÝ ÚSTAV, 1999)
Obsah maturitní zkoušky z předmětu občanská nauka na Slovensku v souladu s učebními osnovami tvoří vybrané poznatky z těchto oblastí (ŠTÁTNY PEDAGOGICKÝ ÚSTAV, 1999):
Psychologie a sociologie
Právo a politologie
Ekonomie a ekonomika
Filozofie
Psychologie a sociologie
Výuka této oblasti obsahuje témata jako:
psychologie, psychika, vědomí, prožívání, chování, psychické procesy a vlastnosti, osobnost, temperament, charakter, schopnosti, inteligence, nadání, hodnoty, normy,
24 postoje, typologie osobnosti, psychohygiena, sociologie, společnost, jednotlivec, sociální vztahy, sociální skupina, sociální role, sociální status, sociální změna, deviace, komunikace, socializace, výchova, sebevýchova, učení, kontrola, sebepoznání, sociální chování, kultura, sociologie rodiny, veřejné mínění, sociální nerovnost, komunita, organizace, sociologický výzkum. (ŠTÁTNY PEDAGOGICKÝ ÚSTAV, 1999)
Právo a politologie
Výuka této oblasti obsahuje témata jako:
státních orgánů, dělba moci, forma vlády, forma státu, státní režim, právo, normy, právní systém, orgány na ochranu právní kultury, odvětví práva - základy státního práva, rodinného práva, občanského práva, pracovního práva, správního práva, trestního práva, legislativní proces, aplikace práva, náprava práva, svoboda, demokracie, volby, volební systémy, volební právo, suverenita, pluralismus, právní stát, politický systém, lidská práva a svobody, základní dokumenty k ochraně lidských práv a svobod, politologie, subjekty politického systému, politické strany, hnutí, nátlakové skupiny, sdružení, organizace, liberalismus, konzervatismus, parlamentarismus, tolerance, ochrana spotřebitele. (ŠTÁTNY PEDAGOGICKÝ ÚSTAV, 1999)
Ekonomie a ekonomika
Výuka této oblasti obsahuje témata jako:
potřeby, statky, výroba, výrobní faktory - práce, přírodní zdroje, kapitál, výrobek, služby, zboží, spotřeba, výměna, reprodukce, důchody, národní důchod, mzda, renta, zisk, úrok, ekonomie, ekonomika, základní ekonomické otázky, teorie, trh, typy trhů, typy ekonomik, konkurence, tržní mechanismus, poptávka, nabídka, cena, nezaměstnanost, podnik, formy podnikání, úvěr, investice, ekonomická samostatnost, právní subjektivita, peníze, peněžní ústavy, úrok, inflace, produkt, bilance, hospodářská politika státu - fiskální, monetární, integrace, Evropská unie. (ŠTÁTNY PEDAGOGICKÝ ÚSTAV, 1999)
Filozofie
Výuka této oblasti obsahuje témata jako:
arché, logos, hmota, idea, kauzalita, pravda, subjekt, objekt, pohyb, prostor, atomismus, tomizmus, teocentrizmus, humanismus, empirismus, racionalismus, osvícenství,
25 panteismus, dialektika, metafyzika, monismus, dualismus, pluralismus, základní filozofické směry, pozitivismus, existence.(ŠTÁTNY PEDAGOGICKÝ ÚSTAV, 1999)
3.2. Výuka sexuální výchovy na středních školách v Čechách
Požadavky stanovené pro oblasti všeobecného vzdělávání, navazují na RVP základního vzdělávání.
Přehled vzdělávacích oblastí (MŠMT ČR, 2013):
Jazykové vzdělávání a komunikace
Společenskovědní vzdělávání
Přírodovědné vzdělávání
Matematické vzdělávání
Estetické vzdělávání
Vzdělávání pro zdraví
Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích
Vybraná témata ze sexuální výchovy na středních školách v ČR jsou zahrnuta ve vzdělávací oblasti vzdělávaní pro zdraví.Výuka této oblasti obsahuje mnoho témat a lze v této oblasti najít i témata týkající se lidské sexuality. Tematická oblast péče o zdraví obsahuje následující témata:
Zdraví
činitelé ovlivňující zdraví: životní prostředí, životní styl, pohybové aktivity, výživa a stravovací návyky, rizikové chování aj.
duševní zdraví a rozvoj osobnosti; sociální dovednosti; rizikové faktory poškozující zdraví
odpovědnost za zdraví své i druhých; péče o veřejné zdraví v ČR, zabezpečení v nemoci; práva a povinnosti v případě nemoci nebo úrazu
partnerské vztahy; lidská sexualita
prevence úrazů a nemocí
mediální obraz krásy lidského těla, komerční reklama (MŠMT ČR, 2013)
26 Zásady jednání v situacích osobního ohrožení a za mimořádných událostí
mimořádné události (živelní pohromy, havárie, krizové situace aj.)
základní úkoly ochrany obyvatelstva (varování, evakuace) (MŠMT ČR, 2013)
První pomoc
úrazy a náhlé zdravotní příhody
poranění při hromadném zasažení obyvatel
stavy bezprostředně ohrožující život (MŠMT ČR, 2013)
3.3. Rozdíly ve výuce sexuální výchovy na Slovensku a v Čechách
Porovnávat výuku sexuální výchovy na SR a ČR je nerelevantní. Nedá se porovnat výuka sexuální výchovy na středních školách dle získaných podkladů.
Důvodem je, že školy v ČR si vytváří vlastní školní vzdělávací program (ŠVP) z rámcového vzdělávacího programu (RVP) a témata ohledně výuky sexuální výchovy si do ŠVP určují samé.
Podobné je to také na Slovensku. Státní vzdělávací program na Slovensku stanovuje povinné vyučovací předměty, které jsou začleněné do jednotlivých vzdělávacích oblastí. V rámci ŠVP na SR si každá škola může vytvořit i vlastní vyučovací předmět využitím volných – disponibilních hodin. Kromě vyučovacích předmětu jsou zavedené průřezové předměty, které se prolínají všemi vzdělávacími oblastmi. (ŠTÁTNY PEDAGOGICKÝ ÚSTAV, 1999)
Nejčastěji se na středních školách střetáváme s externími pracovníky, který formou prezentace a diskuzí informují středoškolskou mládež o pohlavních chorobách, sexuálních odchylkách, neplánovaném rodičovství, potratu a dalších tématech.
27
4. Vypracování dotazníku
Co je to dotazník?
Dle Prof. PhDr. Rudolf Kohoutek, CSc. (Psychologie v teorii a praxi, 1999)
„Dotazník je způsob psaného řízeného rozhovoru. Na dotazy, které jsou na rozdíl od rozhovoru psané, se vyžadují písemné odpovědi.“
Existuje několik rad, jak správně sestavit dotazník. Informace získané z dotazníků se dají jednoduše zpracovat. Důležité při zpracování dotazníků je pokládat otázky jasně a srozumitelně, aby se dotazovaný uměl jednoznačně rozhodnout a zpracovatel dotazníků pak mohl jednoduše zpracovat dané informace. Mezi výhody zpracování dotazníku patří poměrně jednoduché zpracování a vyhodnocení. Mezi nevýhody dotazníku, ale patří obtížné získávání respondentů, možné získaní nepravdivých odpovědí.
Otázky v dotazníku mohou byt položené různou formou. Otázky je možné pokládat ve formě uzavřené otázky, polozavřené nebo otevřené otázky. Uzavřené otázky nabízejí tzv. alternativní odpovědi. Respondent vyznačí, zakroužkuje anebo podtrhne ním vybranou vhodnou odpověď. Polozavřené odpovědí dávají možnost respondentovi vyjádřit se nejenom alternativní formou, ale může svůj názor objasnit a vysvětlit. Otevřené odpovědí dávají respondentovi největší možnost vyjádření jeho odpovědi. Dalším typem pokládaných otázek v dotazníku můžou být tzv. škálové otázky. V dotazníku se mohou najednou použít více druhů pokládaných otázek.
V dotazníku nemusí byt jen jeden druh otázek. Střídání více druhů otázek může zaujat respondenta a zvýšit jeho pozornost při vyplňovaní dotazníku. (Gavora 2010, s. 124 - 128)
Dotazníky v této práci byli zpracované tzv. Likertovou metodou v pětibodové intervalové škále. Vytvořené dotazníky byly zaměřené na cílovou skupinu učitelů a studentů středních škol. Na dotazování byla zvolena skupina učitelů a žáku středních škol z České republiky z Libereckého kraje a ze Slovenské republiky z Prešovského kraje. Celkem se do tohoto průzkumu zapojilo 170 studentů z Čech a 106 studentů ze Slovenska. Rozdílný počet dotazovaných studentů nebyl záměrem. Ředitel střední
Dotazníky v této práci byli zpracované tzv. Likertovou metodou v pětibodové intervalové škále. Vytvořené dotazníky byly zaměřené na cílovou skupinu učitelů a studentů středních škol. Na dotazování byla zvolena skupina učitelů a žáku středních škol z České republiky z Libereckého kraje a ze Slovenské republiky z Prešovského kraje. Celkem se do tohoto průzkumu zapojilo 170 studentů z Čech a 106 studentů ze Slovenska. Rozdílný počet dotazovaných studentů nebyl záměrem. Ředitel střední