3.2.3 Statistické zpracování dat
Statistické zpracování výsledků bylo provedeno za pomoci statistických funkcí programu Microsoft Excel 2007, přičemţ jsme pouţili tyto statistické metody:
Aritmetický průměr
U kaţdé hodnoty byla charakterizována míra polohy - aritmetický průměr, coţ je ukazatel informující o místě, které je moţno povaţovat za střed souboru sebraných údajů.
Směrodatná odchylka
Míra variability (směrodatná odchylka) je hodnota, která udává, v jaké míře jsou údaje kolem středu koncentrované nebo naopak rozptýlené.
Dvouvýběrový párový T-test
Pro určení statisticky významných rozdílů jsme pouţili dvouvýběrový párový t-test, jenţ porovnává data, která tvoří „spárované variační řady“, tzn., ţe pocházejí ze subjektů, které byly podrobeny dvěma měřením. Provádíme tedy dvě měření u jednoho výběrového souboru, a sice 1. měření před aplikací pokusného zásahu, 2. po aplikaci
57 hladina statistické významnosti α = 0,05.
Tabulka 11: Hranice pro určení statistické významnosti.
p > 0,05 nesignifikantní (statisticky nevýznamný) p ≤ 0,05 signifikantní (statisticky významný) Věcná významnost
K posouzení věcné významnosti rozdílů hodnot, které byly naměřeny v různých fázích ročního tréninkového cyklu, jsme zvolili následující hranice významnosti:
U měření tělesné hmotnosti jsme uvaţovali chybu měření pouţité váhy a stav hydratace a výţivy probandů, a tudíţ jsme jako hranici věcné významnosti určili rozdíl 0,5 kg.
U % tělesného tuku jsme za věcně významný povaţovali rozdíl 0,5 %, u tukuprosté hmoty a celkové tělesné vody 0,5 kg a u poměru ECM/BCM 0,03, přičemţ jde o hodnoty, které jsou vyšší neţ 2% technická chyba měření udávaná výrobcem pouţitého přístroje.
Jako věcně významný rozdíl pro fázový úhel povaţujeme změnu 0,3 ° a pro bazální metabolismus 30 kcal.
Haysův koeficient
Výše uvedené hodnocení věcné významnosti vychází z absolutních hodnot, tedy z rozdílu v rámci jednotek (kg, ° apod.) Abychom mohli posoudit i relativní změny v procentech, pouţili jsme tzv. Haysův koeficient ω2. Ten lze charakterizovat jako podíl
„vysvětleného“ rozptylu. Koeficient
2 je číslo mezi 0 a 1 (Blahuš, 2000). Kritickou hranici Haysova koeficientu jsme stanovili na
2=
0,3. Abychom mohli výsledek povaţovat za významný, musí být tedy tato hranice překonána. Výpočet Haysova koeficientu můţeme provést podle vztahu:58
ω2 = ( t2 - 1 ) / ( t2 + N - 1), kde t představuje hodnotu párového t-testu a N je součet prvků z obou souborů.
3.2.4 Podmínky a průběh měření
Soubor byl podroben trojímu měření, která proběhla v období od června 2013 do ledna 2014, a stanovené změny byly předmětem srovnávání a vyhodnocování. Během období, kdy měření probíhala, došlo ke kvantitativním změnám v souboru. Prvního měření se účastnilo 21 probandů, druhého 19 a třetího 18. K těmto změnám došlo z důvodu zranění, nebo kvůli odchodu hráčů z klubu. Probandi byli poučeni o průběhu měření a vţdy s časovým předstihem informováni o plánovaném měření a upozorněni na dodrţování stanovených pravidel: 24 hodin před měřením nesmí pít alkohol a silnou kávu a 12 hodin před měřením nesmí vykonávat ţádnou náročnou fyzickou aktivitu, 4 hodiny před měřením nesmí jíst ani pít vetší mnoţství tekutin. Měření bylo vţdy provedeno ve sejnou denní dobu, a sice v odpoledních hodinách před tréninkem, a probandi byli vyšetřeni všichni tentýţ den. Vţdy bylo zajištěno stejnou osobou. U kaţdého probanda byla nejdříve naměřena tělesná hmotnost a následně poté vyšetření bioimpedanční analýzou. Měření pomocí BIA byla provedena na lehátku.
59
4 VÝSEDKY A DISKUZE 4.1 Výsledky
Tabulka 12: Základní morfologické charakteristiky souboru testovaných osob a jejich změny v průběhu ročního tréninkového cyklu.
n – velikost souboru; M1 (M2, M3) – měření první (druhé, třetí); x – aritmetický průměr; sd – směrodatná odchylka; TPH – tukuprostá hmota; TBW – celková tělesná voda; ECM/BCM – poměr mimobuněčné a buněčné hmoty; α – fázový úhel (při 50 kHz); BMR – bazální metabolismus
Tabulka 13: Rozdíly absolutních hodnot sledovaných během 1.-3. období.
Období měření hmoty; α – fázový úhel (při 50 kHz); BMR – bazální metabolismus; významná změna
60
t – hodnota t-testu; p – statistická významnost; TPH – tukuprostá hmota; TBW – celková tělesná voda;
ECM/BCM – poměr mimobuněčné a buněčné hmoty; α – fázový úhel (při 50 kHz); BMR – bazální metabolismus; významná změna
Tabulka 15: Relativní Haysův koeficient pro posouzení věcné významnosti.
Období měření
t – hodnota t-testu; p – statistická významnost; TPH – tukuprostá hmota; TBW – celková tělesná voda;
ECM/BCM – poměr mimobuněčné a buněčné hmoty; α – fázový úhel (při 50 kHz); BMR – bazální metabolismus, významná změna
Tělesná hmotnost
Nejvyšší průměrná tělesná hmotnost byla naměřena po skončení přípravného období, v závodním období jsme jiţ zaznamenali pokles hmotnosti, a to věcně významný. Další věcně významný rozdíl, tedy vyšší neţ námi stanovená hranice 0,5 kg, jsme zaznamenali i celkově mezi 1. a 3. měřením, kdy došlo o sníţení hmotnosti o 0,51 kg. Z hlediska statistické významnosti nebyl zjištěn ţádný signifikantní rozdíl mezi průměrnými hodnotami tělesné hmotnosti v daných obdobích. Hodnoty relativního
61
Haysova koeficientu ω2 se pohybují mezi hodnotami 0,002 a 0,067, a tedy pod námi stanovenou hladinou významnosti 0,3.
Tělesný tuk
Nejvyšší průměrná hodnota % tělesného tuku byla naměřena opět ve druhém období, tedy v období po skončení přípravy. Nejniţší pak v období závodním. Celkově, tedy mezi 1. a 3. měření, došlo pouze k mírné změně, a sice k poklesu mnoţství tělesného tuku o 0,14 %. Během všech měření nenastaly ţádné statisticky významné změny ani změny věcně významné. Taktéţ tomu bylo i u Haysova koeficientu, kde jsme taktéţ nezaznamenali významné změny.
Tukuprostá hmota
Hodnoty tukuprosté hmoty, stejně jako tělesné hmotnosti, podlehly trendu zvýšení po přípravném období, kdy také dosáhly hodnot nejvyšších. Poté jsme opět zaznamenali sníţení mnoţství tukuprosté hmoty. Během celého období došlo ke sníţení mnoţství tukuprosté hmoty o 0,37 kg. Co se týče statistické významnosti, nebyly zde zaznamenány signifikantní změny. Stejně tak i rozdíly absolutních hodnot tukuprosté hmoty byly věcně nevýznamné, s čímţ korespondoval i Haysův koeficient ω2, který taktéţ nepřesáhl námi stanovenou hranici 0,3.
Celková tělesná voda
Mnoţství celkové tělesné vody se během měření měnilo skutečně velmi málo, a sice v desetinách kilogramu. Nejvyšší mnoţství vody jsme naměřili v druhém období, tedy po skončení období přípravného, nejniţší hodnoty pak byly zjištěny opět v závodním období, tedy v období třetím. Hranice statistické významnosti překonána nebyla. Hranice věcné významnosti 0,5 kg nebylo taktéţ dosaţeno v ţádném období, ani celkově. Toto potvrzuje i hodnota ω2, která zde dosahovala 0,005-0,099, coţ opět značí nevýznamnost.
Poměr ECM/BCM
Index ECM/BCM po přípravném zaznamenal statisticky významný pokles po přípravném období, kdy se jeho hodnota sníţila o 0,32. Tato změna představovala i změnu věcně významnou, coţ potvrdila i hodnota Haysova koeficientu, která byla 0,35.
V dalším období poté nastal opětovný nárůst hodnoty indexu, a to statisticky významný.
62 Fázový úhel α
Velikost fázového úhlů dosahovala nejniţších hodnot při prvním měření, naopak nejvyšších dosáhla v druhém období. V období závodním jiţ opět můţeme sledovat pokles velikosti fázového úhlu. Mezi prvním a druhým měřením můţeme pozorovat statisticky významný rozdíl hodnot fázového úhlu. Statisticky významné změny nastaly i mezi měřením druhým a třetím. Celkově, tedy mezi 1. a 3. měřením došlo ke změně o 0,13°, coţ statisticky významný rozdíl nepředstavuje.
Z hlediska věcné významnosti můţeme sledovat významné změny mezi 1. a 2.
měřením, kde rozdíl absolutních hodnot α dosáhl 0,32°. Také hodnoty relativního.
Haysova koeficientu vykazují věcně významný rozdíl mezi prvním a druhým měřením, kde hranice 0,3 byla překonána a ω2 nabyl hodnoty 0,35.
Bazální metabolismus
Hodnoty bazálního metabolismu se v průběhu celého měření měnily jen nevýznamně, a sice v jednotkách. Nejvyšší průměrné hodnoty bazálního metabolismu nastaly po 2. měření, tedy opět po přípravném období., kdy dosahovaly 1621,51 kcal, coţ znamenalo nárůst o pouhých 0,96 kcal v porovnání s mřením prvním. Nejniţší hodnoty byly zaznamenány při třetím měření, kdy průměrná hodnota bazálního metabolismu dosáhla 1615,66 kcal. V souvislosti s bazálním metabolismem byly shledány změny nevýznamné, a to jak statisticky, tak významně. Taktéţ hraniční hodnota Haysova koeficientu 0,3 nebyla překonána.
4.2 Diskuze
Hodnocení výsledků tělesného složení
Monitorování tělesného sloţení u sportovců je vyuţíváno především pro posouzení vhodnosti či nevhodnosti tréninkového zatíţení, a tedy k posouzení efektivity pohybového zatíţení. Měření tělesného sloţení pomocí BIA ale s sebou nese i rizika určitých nepřesností a odchylek. Je proto nutné vědět, do jaké míry ovlivňuje měření, potaţmo jeho výsledky, nedodrţení potřebných podmínek při měření (jídlo, příjem tekutin, tělesná aktivita před měřením), nakolik ho ovlivňuje intervence nebo chyba měření.
63
Ve své práci se zaměřujeme především na zastoupení parametrů tukuprosté hmoty, procenta tělesného tuku, indexu ECM/BCM, celkové tělesné vody, bazálního metabolismu, hodnotíme i změny fázového úhlu. Jsou to právě ty parametry, které jsou ve sportovní oblasti těmi nejsledovanějšími. Výsledné hodnoty tělesného sloţení, byly tedy získány metodou BIA, a to prostřednictvím přísroje Nutriguard-M od společnosti DataInput, přičemţ jsme sledovali hodnoty naměřené při frekvenci 50 kHz. Heyward, Wagner (2004) uvádějí jako hraniční hodnotu, která je povaţována za optimální velikost chyby měření, 2 % a všechny přístroje, které měří s touto chybou, jsou povaţovány za velmi přesné. Přístroj Nutriguard-M uvádí chybu měření právě 2%.
Soubor tvořilo 18 probandů, ti se zúčastnili trojího měření a průměrné hodnoty v rámci celého souboru z jednotlivých měření jsme porovnali mezi sebou. Zaměřili jsme se ale i na intraindividuální změny, tedy na změny, které se udály u jednotlivců, kde jsme se snaţili najít určité společné tendence.
Tělesná hmotnost
Nejvyšší průměrná tělesná hmotnost souboru byla zjištěna při druhém měření, tedy po přípravném období, kdy jsme ale zaznamenali průměrnou hmotnost 77,32 kg, coţ představovalo nárůst o pouhých 0,1 kg vůči prvnímu měření. Mezi druhým a třetím měřením pak došlo k poklesu hmotnosti o 0,61 kg, coţ je nejvyšší změna v rámci všech měření. Celkově, tedy mezi 1. a 3. měřením došlo ke změně o 0,51 kg. Změny v průběhu všech měření nenabyly takového rozměru, abychom je mohly povaţovat za
Graf 2: Zobrazení změn tělesné hmotnosti.
64
statisticky významné, nepřekonaly tedy hranici p < 0,05. Pokud uvaţujeme věcnou významnost, pak došlo k významným změnám mezi 2. a 3. měřením a mezi 1. a 3.
měřením, kdy změny byly vyšší neţ hranice 0,5 kg, a sice pokles o 0,61 respektive 0,51 kg. Jde však o změny na samé hranici významnosti. Hodnoty Haysova koeficientu ω2 se pohybovalyv rozmezí 0,002-0,067, coţ významnou změnu nepředstavuje.
Zaměříme-li se na intraindividuální změny tělesné hmotnosti, pak nemůţeme sledovat ţádný výrazný trend. U 10 testovaných osob byl zjištěn pokles hmotnosti mezi prvním a druhým měřením, kdy ale pouze u 7 z nich byl pokles významný. U zbývajících 8 testovaných osob jsme zaznamenali naopak nárůst hmotnosti, kdy všechny změny byly významné ( > 0,5 kg). Z hlediska změn mezi 2. a 3. měřením, pak 11 testovaných osob zaznamenalo pokles hmotnosti (10 významně), 6 pak zvýšení hmotnosti (5 významně). Zbývajících jeden proband neprošel změnou hmotnosti v porovnání s předchozím měřením. U 11 testovaných byl zjištěn i pokles hmotnosti mezi 1. a 3. měřením (9 významně). Největší rozdíl ve dvou následujících měřeních činil sníţení o 3,7 kg a zvýšení o 3 kg. Celkový nejvyšší pokles byl o 4,8 kg a nárůst o 3,9 kg.
Mírné zvýšení tělesné hmotnosti po přípravném období koresponduje s mírným zvýšeným mnoţstvím tukuprosté hmoty a procentem tělesného tuku. Změny však nebyly zhodnoceny jako signifikantní, coţ můţe být způsobeno faktem, ţe jde o vrcholové sportovce, u nichţ se výrazné výkyvy hmotnosti ani nepředpokládají, a to především z důvodu kontroly výţivy, dlouhodobé sportovní přípravy a aktivního ţivotního stylu i v období přechodném. Pokles hmotnosti v závodním období pak přičítáme dlouhodobým intenzivním zatíţením v trénincích i zápasech v tomto závodním období, coţ je doprovázeno sníţením objemu zatíţení v tréninku.
65 Tělesný tuk
Změny procenta tělesného tuku nebyly v ţádném sledovaném období signifikantní. Mezi 1. a 2. měřením došlo ke slabému zvýšení % tělesného tuku, avšak tato změna byla jen 0,01 %, tedy téměř nulová. Mezi 2. a 3. měření došlo k poklesu % tuku o 0,15 %, coţ představovalo nejvyšší změnu ze všech sledovaných obdobích. Mezi 1. a 3. měřením jsme pak mohli zjistit pokles % tělesného tuku o 0,14 %. Z hlediska věcné významnosti nepovaţujeme změny v % tělesného tuku za významné, a to jak v rámci naší hranice (0,5 %), tak ani v souvislosti s Haysovým koeficientem (0,4), který v tomto případě nabýval hodnot 0-0,025.
Intraindividuální změny % tělesného tuku opět nevykazují ţádný výrazný trend.
U poloviny testovaných osob jsme mezi 1. a 2. měřením zaznamenali pokles % tělesného tuku, u druhé poloviny naopak přirozeně nárůst. Významné změny přitom byly zjištěny pouze u 3 případů sníţení a u 4 případů zvýšení % tělesného tuku. Mezi 2.
a 3. měřením bylo zjištěno 8 případů sníţení % tělesného tuku (5 významně), 8 případů zvýšení % tělesného tuku (3 významně). U zbývajících 2 testovaných osob nebyly zjištěny ţádné změny v procentuálním mnoţství tělesného tuku. Celkové změny (změny mezi 1. a 3. měřením) pak nabízely 8 případů sníţení % tělesného tuku (2 významně), 7 zvýšení (3 významně). Zbývající případy nevykázaly ţádné změny % tělesného tuku a jeho procentuální zastoupení bylo tedy totoţné u prvního sledovaného období i u
Graf 3: Zobrazení změn procenta tělesného tuku.
66
posledního. Nejvyšší změnou u sousedních měření bylo plus i minus 1,3 % tělesného tuku. Celkový nejvyšší pokles byl o 2,1 % a nárůst o 1,6 % tělesného tuku.
Ve své hypotéze jsme předpokládali, ţe dojde ke kontinuálnímu sniţování % tělesného tuku mezi 1. a 3. měřením. Tato hypotéza však potvrzena nebyla, protoţe jak je jiţ řečeno výše, hodnoty tělesného tuku se nejprve nevýznamně zvýšily, respektive zůstaly na původní hodnotě, a poté došlo k jejich sníţení. Takovéto pohyby mohou být způsobeny změnami v hydrataci organismu a stavem výţivy probandů, taktéţ musíme uvaţovat technickou chybu přístroje, jímţ jsme hmotnost měřili a která činí 2 %.
Tukuprostá hmota
Dalším sledovaným parametrem bylo mnoţství tukuprosté hmoty. Stejně jako u předchozích dvou parametrů, tedy hmotnosti a tělesného tuku, i tady můţeme sledovat trend zvýšení mnoţství tukuprosté hmoty po přípravném období, tedy při 2. měření, kdy také dosáhla nejvyšší průměrné hodnoty ze všech měření, která činila 67,89 kg. To představovalo zvýšení o 0,09 kg vůči měření předchozímu. Nejniţší hodnota tukuprosté hmoty pak byla taktéţ zjištěna u 3. období, a sice 67,43 kg, coţ představuje pokles o 0,46 kg, coţ se sice blíţí naší hranici věcné významnosti (0,5 kg), nicméně ji nepřekonává. I zde můţeme tedy hovořit o statistické i věcné nevýznamnosti, kterou svými hodnotami v rozmezí 0,005-0,09 potvrzuje i Haysův koeficient. Mohli jsme tedy registrovat fakt, ţe hodnoty tělesnho tuku a tukuprosté hmoty zůstaly v průběhu
Graf 4: Zobrazení změn mnoţství tukuprosté hmoty.
67
sledovaného období relativně neměnné, respektive došlo ke jejich nevýznamnému zvýšení.
Z hlediska intraindividuálních změn můţeme pozorovat v rámci prvních dvou měření 10 případů sníţení mnoţství TPH, kdy významnost můţeme pozorovat u 4 z nich. Zvýšené mnoţství TPH bylo evidováno u 8 případů a významné změny přitom byly nalezeny u 5 z nich. 2. a 3. měření přineslo 11 případů sníţení mnoţství TPH, kdy 10 z nich bylo významných, a pouze 4 případy zvýšeného mnoţství TPH a 3 z toho významně. U 11 testovaných byl zjištěn i pokles mnoţství TPH mezi 1. a 3. měřením (8 významně). Případů, kdy došlo k celkovému zvýšení TPH bylo celkem 5 (3 významně). U dvou probandů bylo zjištěno stejné mnoţství TPH při 1. i 2. měření, nedošlo tedy k ţádné změně. Největší rozdíl ve dvou následujících měřeních činil sníţení o 2,1 kg a zvýšení o 2 kg. Celkový nejvyšší pokles byl o 2,4 kg a nárůst o 2,3 kg.
Mnoţství tukuprosté hmoty zůstalo tedy během všech období nezměněno, přičemţ tato stagnace byla doprovázena významným sníţením tělesné hmotnosti během závodního období. Tedy při sníţení hmotnosti nedošlo ke sníţení mnoţství tukuprosté hmoty, a tedy podíl tukuprosté hmoty v těle vzrostl. Fakt, ţe tato změna se neudála po přípravném období, můţe být pravděpodobně zapříčiněn nízkou efektivitou zatíţení během přípravného období, čemuţ ale odporují výsledné hodnoty indexu ECM/BCM a fázového úhlu (viz dále). Proto předpokládáme, ţe relativně stabilní hodnoty tukuprosté hmoty (i tělesného tuku) jsou důsledkem dlouhodobé sportovní činnosti a pravidelné kontroly parametrů tělesného sloţení v rámci tréninku.
68 Poměr ECM/BCM
Graf 5: Zobrazení změn indexu ECM/BCM.
Poměr ECM/BCM byl jedním z nejsledovanějších měřených parametrů. Právě u něj jsme zaznamenali statisticky významné změny, a to mezi 1. a 2. měřením, kdy došlo ke sníţení průměrných hodnot o 0,04, coţ potvrzuje ve shodě se statistickou významností i významnost věcnou. Tu potvrzuje i relativní Haysův koeficient, který dosáhl hodnoty 0,34 a překonal tak hranici významnosti (0,3). Satisticky významný rozdíl byl registrován i mezi 2. a 3. měřením. Zde šlo o zvýšení hodnoty indexu o 0,02, coţ ale tentokrát na věcnou významnost neukazuje. Statistická ani věcná významnost nebyla prokázána u hodnot mezi 1. a 3. měření, coţ koresponduje i s Haysovým koeficientem, který v tomto období nabyl hodnoty 0,052.
Z hlediska intraindividuálních změn indexu ECM/BCM, panovala zde relativně vysoká shoda, a sice ţe u téměř všech probandů došlo ke sníţení hodnoty ECM/BCM mezi 1. a 2. měřením. V 10 případech šlo o změnu vyšší jak 0,03, a tedy o změnu významnou. Pouze v jediném případě jsme zaznamenali zvýšenou hodnotu tohoto indexu, kdy ale šlo pouze o nárůst na samé hranici věcné významnosti. Co se týče hodnot mezi 2. a 3. měřením, u 11 probandů se poměr ECM/BCM zvýšil (7 významně), ve 4 případech se index sníţil (1 významně) a zbývající 3 hodnoty zůstaly nezměněny.
V rámci celkových změn, tedy změn mezi 1. a 3. měřením, jsme zaznamenali zvýšený
69
index v osmi případech (1 významně), sníţený index v 9 (6 významně) případech, u jednoho probanda se index nezměnil. Nejvyšší změnou u dvou sousedních měření bylo zvýšení o 0,09 a sníţení o 0,12. V rámci 1. a 3. měření byl zaznamenán nejvyšší pokles byl o 0,11 a nárůst o 0,05.
Hodnoty se v průběhu všech měření pohybovaly v rozmezí 0,54-0,87. Tyto hodnoty podle tabulky 16 znamenají vynikající nutriční a fyzický stav a značí vysokou trénovanost jedinců. Odpovídají dlouhodobému tréninkovému procesu a faktu, ţe jde o jedince, kteří se pohybové aktivitě věnují kontinuálně po několik let.
Co se týče hodnoty indexu ECM/BCM, předpokládali jsme, ţe jeho hodnoty se budou v průběhu ročního tréninkového cyklu sniţovat. Tuto tendenci jsme však zaznamenali pouze mezi 1. a 2. měřením, tedy po přípravném období. Tato skutečnost odpovídá charakteru tréninkového období, a tedy vysokým objemovým hodnotám v trénincích v rámci tohoto období a relativně nízkým hodnotám intenzity a tréninku speciálního. V dalším období se však hodnoty indexu zvýšily, coţ s původním předpokladem nekoresponduje. Tuto skutečnost můţeme pravděpodobně připsat faktu, ţe v tomto období výrazně poklesl objem zatíţení v tréninku a naopak vzrostlo mnoţství speciálního tréninku a s ním současně i velikost intenzity zatíţení. Kvalita tukuprosté hmoty, kterou index ECM/BCM vyjadřuje, zhoršila a sníţila se tak její schopnost vyuţitelnosti pro pohybovou činnost. Z tohoto zjištění také vyplívá doporučení pro praxi, kdy by měly být ve větší míře zařazeny tzv. objemové tréninky i do závodního období, a to z těch důvodů, ţe se tak předejde poklesu trénovanosti právě v tomto období.
70
Tabulka 16: Hodnocení hodnot indexu ECM/BCM (Dörhöfer, Pirlich, 2006, str. 19).
Muži Hodnota indexu
ECM/BCM
Hodnocení
< 0,7 Tyto extrémně vysoké hodnoty se vyskytují pouze u vrcholových sportovců a kulturistů.
0,89-0,70 Velmi dobré. Tyto hodnoty jsou indikací pro vynikající nutriční a fyzický stav.
0,90-0,99 Dobré. Hodnoty v tomto rozsahu obvykle značí pravidelný trénink jedince. Předpokládá se i dostatečná rezerva makroţivin.
1,0-1,09
Uspokojivé. Jedná se o nejběţnější hodnoty pro většinu populace. Vyplývá z nich mírná fyzická aktivita a základní mnoţství makroţivin.
1,10-1,19
Dostatečné. Tyto hodnoty se často vyskytují u jedinců s nevyváţenou stravou a nízkou fyzickou aktivitou. Ukazují na špatnou fyzickou kondici.
1,20-1,29 Nevyhovující. Hodnoty v tomto rozpětí vykazují nedostatečnou kvalitu a mnoţství výţivy a omezenou pohyblivost.
1,30-1,39 Tyto hodoty vypovídají o extrémně špatném nutričním stavu a podvýţivě.
71 Celková tělesná voda
Mnoţství celkové tělesné vody se během všech měření průměrně pohybovalo mezi 49,36 kg a 49,69 kg. Nejvyšší hodnota opět korespondovala s výše uvedeným trendem, a sice byla naměřena při 2. měření a opět došlo k téměř neznatelnému zvýšení vůči 1. měření, kdy bylo naměřeno pouze o 0,07 kg méně. Nejniţší hodnoty znovu nastaly při měření 3., tedy při měření v závodním období, kdy došlo ke sníţení o 0,34 kg od předchozího, tedy 2. měření. Z hlediska statistické i věcné významnosti jsme nepozorovali ţádné signifikantní změny v mnoţství celkové tělesné vody. Haysův koeficient taktéţ nepotvrdil významnost zaznamenaných změn, kdyţ nepřekonal stanovenou hranici 0,3.
Pokud hodnotíme intraindividuální změny, nejvyšší změnou u sousedních
Pokud hodnotíme intraindividuální změny, nejvyšší změnou u sousedních