Makroekonomické a mikroekonomické lokalizační faktory

Zkoumání regionálních a prostorových aspektů ekonomiky přenesl z mikro do makropolohy již A. Lösch, který vysvětloval, že zájmy firmy a zájmy celého národního hospodářství¹⁷ při výběru místa lokalizace nebývají identické. Lösch ve své teorii vycházel

17 Národohospodářský prostor chápe ve své teorii jako síť tržních zón.

z mikroekonomického hlediska, přičemž postupně dospěl k názoru, že volbu umístění neovlivňují jen dopravní náklady, ale také vidina maximálního možného zisku, který je dán velikostí trhu. Dále ve své teorii zdůraznil, že ekonomické jednotky ovlivňují své okolí a jejich rozložení směřuje k prostorové rovnováze. Obecně z mikroekonomického hlediska, kterým se tato práce převážně zabývá, zkoumá regionální ekonomie prostorové rozmístění, tzn. lokalizaci domácností a firem. Z makroekonomického hlediska jsou pak zkoumány příčiny a důsledky vycházející z rozdílné ekonomické úrovně regionů, proto lokalizační faktory s makroekonomickým charakterem lze vymezit obdobně jako faktory ovlivňující při lokalizaci zahraniční subjekty.

Lokalizační teorie vesměs vycházejí z mikroekonomického přístupu a často předpokládají racionální chování jednotlivých subjektů či minimalizaci nákladů. Při stanovení těchto faktorů lze vyjít z analýzy lokalizačních závislostí, jež byla provedena kolektivem kolem M. Viturky (1998, s. 5) považujícím z mikroekonomického pohledu za nejvýznamnější faktory stimulující firmy k prostorové mobilitě následující:

• Tržní faktory, tzn. rozšiřující se trhy, jež příznivě působí na růst poptávky.

• Technologické faktory, mezi které řadí rychlou návratnost investovaného kapitálu a dále nízké nároky na dopravu.

• Regulační faktory, tzn. na jedné straně uvolnění regulace cílené na snížení ochrany trhů a povzbuzující firmy k přezkoumání původního lokalizačního výběru a na druhé straně environmentální zpřísnění regulace.

• Konkurenční faktory, mezi které řadí teoreticky vyšší potenciál mobility u exportně orientovaných firem, který je navíc aktivovaný výraznějšími změnami směnných kurzů a vysokými pracovními náklady firmy, která stojí před rozhodnutím, zda investovat do pracovně úsporných technologií nebo si raději najít novou lokalitu s nižšími pracovními náklady.

• Geografické faktory související s nedostatkem prostoru pro rozvoj či vysokými náklady na jeho pořízení a dále urbanistickým přetížením daného území limitujícím jeho operativní dostupnost.

Z výše uvedeného přehledu klasifikace lokalizačních faktorů je zřejmé, že faktory nelze jednoznačně unifikovat a pohledy na jednotlivé klasifikace lze dokonce považovat za protichůdné. V tab. 2 je proto uveden syntetizující přehled faktorů, ze kterých bylo následně 26 vybráno do dalšího výzkumu.

Tab. 2: Typologie lokalizačních faktorů

Autor Typ LF Příklady LF

Ponikelský Obecné Poloha, infrastruktura, životní prostředí.

Starzycná Obecné Dtto jako Ponikelský + lidské zdroje, brownfieldy.

Wokoun Regionálního

rozvoje Dtto jako Starzycná + nehmotné faktory, sídelní struktura.

Imobilní - místní pracovní síla, realizovaný investiční kapitál, půda, infrastruktura, zákony.

Weichhart Mobilní a imobilní

Mobilní - podnikatelé, závody, kvalifikované lidské zdroje, kapitál.

Tvrdé mají dopad na čistý zisk.

Měkké mohou být významné, aniž by se musely stát tvrdými.

Tvrdé – disponibilita kvalifikovanými lidskými zdroji, plochami, dopravní infrastruktura.

Měkké podnikatelské – nejsou měřitelné, neboť závisí na subjektivním ohodnocení podnikatele.

Měkké individuální – záležitost osobních preferencí pracovníků managementu a zaměstnanců.

Vlastní přehled Mezinárodní Politicko-ekonomické prostředí, kurzový režim, sociální cítění, zvýhodněné úvěrové podmínky.

Lösch Makroekonomické Velikost trhu, dopravní náklady.

Viturka Mikroekonomické Tržní, technologické, regulační, konkurenční a geografické.

Zdroj: vlastní zpracování

V rámci disertační práce je zkoumáno 26 aktuálních lokalizačních faktorů, jež byly vybrány z různých typových skupin a u nichž lze předpokládat významnost v rámci zkoumaných ekonomických subjektů. Tyto faktory byly pro větší přehlednost rozčleněny do 4 skupin.

V rámci těchto skupin lze jednotlivé faktory dále klasifikovat do několika podskupin.

Obecně se jedná především o mikroekonomické lokalizační faktory, avšak jistá pozornost je zde z důvodu ucelenosti a předpokládaného vlivu věnována také některým

makroekonomickým faktorům. Z obr. 2 je zřejmé, že nejvíce zkoumaných faktorů patří do skupiny regionální a lokální, kterou lze dále členit na měkké a tvrdé lokalizační faktory.

Klasifikaci měkkých a tvrdých faktorů lze použít také u pracovních faktorů, které lze dále členit na nákladové a nenákladové faktory. Nákladový faktor náklady na dopravu je zkoumán také v rámci dopravních faktorů. Další skupina obchodních faktorů obsahuje pouze tvrdé lokalizační faktory a tuto skupinu lze členit na faktory spojené s geografickou blízkostí a na ostatní.

Zdroj: vlastní zpracování

Obr. 2: Klasifikace zkoumaných lokalizačních faktorů do skupin a podskupin

3 LOKALIZACE Z POHLEDU DROBNÝCH, MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ

Dále uvedené empirické šetření (viz kap. 4) bylo zaměřeno pouze na drobné, malé a střední podniky hned z několika důvodů. Jako hlavní důvod lze uvést stále se zvyšující význam MSP pro českou ekonomiku. Dalším významným přínosem je skutečnost, že MSP vytvářejí kolem 2 milionů pracovních míst a zaměstnávají zhruba 60 % osob pracujících v soukromé sféře (ipodnikatel, 2011), čímž představují stabilizující prvek z pohledu zaměstnanosti.

MSP mohou díky své vysoké flexibilitě působit i v oblastech, které jsou pro velké podniky nezajímavé, čímž dopomáhají k rozvoji zaostalejších regionů. Velkou výhodou MSP je také jejich schopnost lépe využívat lokálních zdrojů (Frková, 2006, s. 6), která vychází nejspíše z úzké provázanosti MSP s regionem, ve kterém působí. Tato skutečnost představuje pro samotné podnikatele přínos také z hlediska schopnosti oslovit známý trh a nabídnout tak lidem v regionu přesně to, co chtějí. Další nespornou výhodou je skutečnost, že výsledky podnikání ve většině případů zůstávají v daném regionu, což přispívá k jeho dalšímu rozvoji. Význam malých a středních podniků jako takových spočívá ve skutečnosti, že vytvářejí zdravé podnikatelské prostředí zvyšující dynamiku trhu, a že dokážou absorbovat značnou část pracovní síly uvolněné z restrukturalizovaných velkých podniků (Veber a kol., 2012, s. 21).