V praktické části diplomové práce bych ráda blíţe představila mnou vytvářený projekt s názvem „Já ve velkém dospěláckém světě“, který je určen pro ţáky druhého období prvního stupně základních škol, neboli třetí aţ pátý ročník.
Klíčovým bodem celého projektu jsou inspirační karty (obrázky) Lucie Ernestové13, k nimţ byly vytvářeny příběhy i aktivity. Tyto karty jsem zvolila, protoţe mě samotnou velmi zaujaly. Obrázky na nich jsou barevné, hravé, ale zároveň i jednoduché, a tudíţ jistě upoutají pozornost kaţdého dítěte. Sama autorka uvádí, ţe díky nim děti lépe pochopí význam napsaných slov. Ta obsahují dávná poselství a moudrosti, na které však často zapomínáme. Ernestová zdŧrazňuje, ţe se soustředíme na pravidla, příkazy a očekávání, ale zapomínáme na vnitřní rŧst. S tímto názorem se ztotoţňuji a koresponduje s cíli mé práce.
Hlavním cílem diplomové práce je rozvoj osobnosti ţáka, konkrétně oblasti kognitivní, verbální, emoční a sociální, a to prostřednictvím textu. Děje se tak předkládanými příběhy ke kartám / obrázkŧm a následnými aktivitami, vedoucími k porozumění poselství textu a jeho propojení s vlastní osobností ţáka. Na plnění hlavního cíle, tedy rozvoj osobnosti ve výše zmíněných oblastech, je zaměřena pozornost v kaţdé z uvedených lekcí.
Hlavní cíl je v jednotlivých lekcích projektu dále specifikován dle konkrétního zaměření („poselství“) příběhu / karty a jeho moţného vlivu na rozvoj osobnosti ţáka, a to takto:
- Utváření pozitivního sebehodnocení ţáka – 1. lekce (viz kap. 6.2).
- Pochopení dŧleţitosti přátelství – 2. lekce (viz kap. 6.3).
- Rozlišování nálad a pocitŧ u sebe i druhých – 3. lekce (viz kap. 6.4).
13Jiţ při tvorbě diplomové práce jsem oslovila autorku karet, Lucii Ernestovou, prostřednictvím dopisu (příloha č. 4). Díky paní ředitelce Jurigové, která s Lucií Ernestovou spolupracuje a motivační karty jiţ dlouhou dobu úspěšně vyuţívá v praxi jako součást osobnostní výchovy u dětí předškolního věku, mi bylo nabídnuto pozvání na přátelskou schŧzku s autorkou karet. Schŧzka je plánovaná na konec dubna 2019, tedy jiţ v termínu po odevzdání diplomové práce, proto bohuţel nemohu její závěry jiţ zahrnout do této práce. I přesto je to pro mě velká příleţitost a na toto setkání se velmi těším.
49
- Uvědomění si vlastních přání a cílŧ a přemýšlení nad cestou k jejich splnění – 7. lekce (viz kap. 6.8).
Další fází, následující po stanovení hlavního cíle a jeho specifikaci, bylo vybrat vhodný počet karet, se kterými bude dále pracováno. Nakonec byl jako optimální zvolen počet sedmi karet, neboť umoţňuje vyuţít relativně široké spektrum rozvoje osobnosti ţáka a zároveň je adekvátní rámci diplomové práce.
V prŧběhu práce se ukázalo, ţe není jednoduché těchto sedm karet vybrat. Dŧleţitou roli hrály samozřejmě moje osobní preference, jakoţto autorky budoucích textŧ, bliţší vztah k některým obrázkŧm a také inspirace, či tvŧrčí nápad k psaní příběhu. Pokusila jsem se však také vţít do role ţáka čtvrtého ročníku, přemýšlela jsem nad tím, jaké mŧţe řešit problémy, co je pro něj dŧleţité, o čem přemýšlí …
Příběhy, které jsem vytvořila, vychází z obrázkŧ a textŧ. Vţdy jsem si sedla, poloţila jsem si kartu před sebe. U některých příběh sám vyplynul, jako by se odehrával přímo přede mnou. Někde bylo potřeba více popřemýšlet. Pokaţdé jsem ale dbala na to, aby příběh nebyl příliš dlouhý a udrţel zájem ţákŧ v prŧběhu čtení. Pro lepší identifikaci s postavou je vţdy hlavním hrdinou chlapec, dívka, či více dětí, které řeší nějaký problém. Situace, které se v příbězích odehrávají, jsou dle mého názoru reálné a ţáci se s nimi mohou během svého ţivota setkat, popř. se s nimi moţná dokonce jiţ setkali.
Jiţ během psaní jsem se snaţila zároveň myslet na další aktivity, které budou příběh rozvíjet. Jednak jsem se zaměřila na vyuţití metod kritického myšlení, které podporují aktivnější vnímání čteného textu a celkové zapojení do výuky (viz kap. 4.4). Dále jsem vyuţívala aktivity, které rozvíjejí rŧzné schopnosti ţákŧ a vycházejí z klíčových kompetencí v RVP ZV – především z kompetencí k řešení problému, komunikativní, sociální a personální, občanské (viz kap 3.2).
V kaţdé ze sedmi lekcí jsou aktivity logicky uspořádány a rozděleny do čtyř fází hodiny:
- Před čtením (mají motivační a aktivizační funkci).
- V prŧběhu čtení (nejčastěji vybraná metoda kritického myšlení podporující vnímání textu).
- Po čtení (rozvíjející daný problém, téma, či otázku).
50
- Reflexe (nedílná součást kaţdé lekce, díky níţ ţáci mŧţou vyjádřit své pocity a poznatky).
Jednotlivé lekce jsou vzájemně tematicky propojeny a vytváří tak celý projekt „Já ve velkém dospěláckém světě“. Název projektu byl stanovený jiţ na začátku14, ale bylo potřeba vymyslet výsledný výstup. Nakonec jsem se rozhodla pro portfolio ţáka. Jeho úvodní stránku tvoří obrázek namalovaný Lucií Ernestovou s názvem „Cesta k sobě“.
Ten jsem však upravila do podoby omalovánky a trochu pozměnila tak, aby odpovídal potřebám projektu (viz příloha č. 3). Mimo to si ţáci budou do portfolia zakládat veškeré texty, pracovní listy a další materiály z jednotlivých hodin. Pokud má aktivita skupinový charakter, bylo vhodné její produkt rozkopírovat a poskytnout ho všem ţákŧm.
Následující fáze jiţ vyţadovala účast dětí. Z vytvořených lekcí jsem si vybrala tři, které jsem následně vyzkoušela v praxi, kaţdou v jiné třídě. Jedním z mých záměrŧ bylo zjistit, zda ţáci příběhŧm rozumí (základní porozumění textu), a také to, zda a jakým zpŧsobem nad nimi dokáţí dále přemýšlet a propojit je s vlastní zkušeností. Také jsem zjišťovala, zda text ţáky dokáţe dovést k obecnému přemýšlení nad tématem na kartě.
U aktivit jsem se zajímala o to, zda splňují hlavní cíl projektu, a to rozvoj osobnosti ţákŧ, a také zda naplňují jednotlivé specifikované cíle.
Dŧleţitou součástí realizace projektu byla konzultace projektu s učitelkami z praxe.
Hlavním dŧvodem bylo to, ţe mají mnohem více zkušeností neţ já. Díky tomu dokáţou nejen odhalit moţné chyby a rezervy projektu, ale také doplnit další vyuţitelné nápady a aktivity. Všechny tyto poznatky jsem shrnula a vycházela jsem z nich při psaní následných doporučení do praxe.
Z reflexí ţákŧ, učitelek i mé autoevaluace jsem vytvořila závěry, pomocí nichţ shrnuji, zda mnou stanovené cíle byly splněny.
14 Název vychází z myšlenky Lucie Ernestové, autorky obrázkových karet, která říká, ţe se jedná o karty pro malé i velké. Kdyţ jsem nad tím uvaţovala, uvědomila jsem si, ţe má autorka pravdu, protoţe kaţdý člověk si v kartách najde své a kaţdý si je mŧţe po svém vyloţit. Název se mi zároveň jevil jako velmi vhodný, protoţe ţáky okamţitě zaujme. Děti se chtějí co nejvíce přiblíţit dospělým, být jako oni, dostat se do jejich světa. Neuvědomují si však, ţe dospělí mají také své problémy, a to často podobné, jako samotné děti. Stejně tak dospělí si dle mého názoru často neuvědomují, ţe problémy, které řeší děti, mohou pŧsobit dětsky, ale pro děti jsou ţivotně dŧleţité. Tímto projektem bych tedy zároveň chtěla více sblíţit svět dětí a dospělých a pomoci dětem nás dospělé více pochopit.
51