Systém a podoba vzdělávání je v České Republice formulováno v kurikulárních dokumentech6. Mezi základní dokumenty řadíme rámcové vzdělávací programy, které vymezují závazné rámce pro jednotlivé etapy vzdělávání (předškolní, základní, střední).
Programy jsou neustále aktualizovány, aby odpovídaly rozvíjejícímu se světu, společnosti a jejím potřebám a poţadavkŧm. Od roku 2016 probíhá rozsáhlá revize těchto dokumentŧ, jejíţ očekávaný konec je dle MŠMT plánovaný aţ k roku 2020 (popř. 2022). V dokumentu „Návrh pojetí revizí kurikulárních dokumentŧ“ jsou rozpracovány návrhy na změny v jednotlivých oblastech RVP. Pro představu zde uvedu pouze krátký výběr z plánovaných změn. Ty se budou týkat například cílŧ vzdělávání, které by měly být srozumitelněji popsány, měla by proběhnout modernizace systému hodnocení, také je plánována integrace oblastí všeobecného vzdělávání a klíčových kompetencí, atd.
Právě z dŧvodu probíhající revize a moţné ztráty aktuálnosti během několika měsícŧ jsem se rozhodla této kapitole věnovat pouze stručně. Popsány budou především oblasti, vztahující se k praktické části diplomové práce a to vzdělávací cíle, klíčové kompetence a očekávané výstupy RVP ZV, přičemţ výchozím materiálem pro mě bude přímo Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání v posledním aktualizovaném vydání, doplněný o informace z vybrané odborné literatury.
3.1 Cíle základního vzdělávání vystihnout, oč v ţivotě jde, a vtělit to do formulací obecných vzdělávacích cílŧ.“
6 Systém kurikulárních dokumentŧ mŧţeme rozdělit na dvě úrovně – státní a školní. Státní úroveň, představuje Národní program vzdělávání, jenţ vymezuje vzdělávání jako celek, a rámcové vzdělávací programy. Školní úroveň poté představují školní vzdělávací programy (ŠVP), které jsou vytvářeny školou a z rámcových programŧ vycházejí. Podle ŠVP se poté realizuje vzdělávání na školách.
27
3.2 Klíčové kompetence
„Získávání klíčových kompetencí je celoţivotní, individuální proces, který slouţí k rozvoji osobnosti.“ (Belz, 2001, s. 168)
Dle RVP ZV (2017, s. 10) mŧţeme klíčové kompetence charakterizovat jako „souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojŧ a hodnot dŧleţitých pro osobní rozvoj a uplatnění kaţdého člena společnosti.“ Vybrané kompetence tedy odpovídají hodnotám a představám společnosti a přispívají člověku ke spokojenému a úspěšnému ţivotu.
Belz (2001, s. 174) píše, ţe pomocí klíčových kompetencí dokáţe člověk zvládat a řešit rŧzné problémy a splňovat poţadavky v prŧběhu celého ţivota.
Osvojování klíčových kompetencí, jak jiţ bylo řečeno v předchozí kapitole, je hlavním smyslem vzdělávání. Jedná se však o sloţitý a dlouhodobý proces. Belz dokonce tvrdí, ţe: „získávat klíčové kompetence znamená mít schopnost a být připraven učit se po celý ţivot.“ (Belz, 2001, s. 175) V RVP ZV (2017, s. 10) je upozorňováno na to, ţe klíčové kompetence se mezi sebou prolínají a k jejich rozvoji a osvojování musí směřovat veškerý vzdělávací obsah i aktivity probíhající ve škole.
Kompetence k učení, k řešení problémŧ, komunikativní, sociální a personální, občanská, pracovní. Těchto šest kompetencí je v etapě základního vzdělávání uváděno za klíčové a vymezeno v RVP ZV (2017, s. 10–13) v podobě aktivních cílŧ, jeţ ţák splňuje na konci základního vzdělávání.
3.3 Očekávané výstupy
Očekávané výstupy jsou součástí jednotlivých vzdělávacích oblastí v RVP ZV, ve kterých „vymezují předpokládanou zpŧsobilost ţákŧ vyuţívat osvojené učivo v praktických situacích a v běţném ţivotě na konci 5. a 9. ročníku.“ (RVP ZV, 2017, s. 14) Tyto výstupy jsou rozděleny pro první a druhý stupeň, přičemţ první stupeň je ještě rozdělen do dvou období. První období odpovídá 1. a 2. ročníku a druhé období odpovídá 3. aţ 5. ročníku. Všechny výstupy jsou zaměřené prakticky, mají činnostní povahu a jsou pomŧckou učitelŧm při tvorbě ŠVP, coţ zajišťuje naplnění závazných výstupŧ na konci 5. ročníku.
Vzhledem k zaměření praktické části diplomové práce, jsou pro mě nejdŧleţitější očekávané výstupy pro první stupeň druhého období ve vzdělávací oblasti Český jazyk
28
a literatura (RVP ZV, 2017, s. 18–21). Pro představu uvedu několik, dle mého názoru, stěţejních výstupŧ:
- „ţák čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas“7
- „ţák reprodukuje obsah přiměřeně sloţitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta“8
- „ţák vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je“9
- „ţák volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma“10
3.3.1 Etická výchova
Nepovinnou součástí základního vzdělávání jsou doplňující vzdělávací obory, které jeho obsah doplňují a rozšiřují. Najdeme je také v RVP ZV (2017, s. 113–125) a řadíme mezi ně například taneční a pohybovou výchovu, dramatickou výchovu, či etickou výchovu. Právě poslední zmíněná výchova a její očekávané výstupy, jsou dŧleţitým východiskem pro projekt Já ve velkém dospěláckém světě, který bude představený v praktické části. Skrz etickou výchovu totiţ dochází dle mého názoru k největšímu osobnostnímu rozvoji ţákŧ, kterého se snaţím projektem dosáhnout.
- „ţák si uvědomuje své schopnosti a silné stránky, utváří si pozitivní sebehodnocení“, coţ je řešeno především u karty Kdo jsem? (viz kap. 6.2), která je na sebehodnocení přímo zaměřená. Avšak pozitivní sebehodnocení rozvíjíme i ve zbylých lekcích při reflexích, a také tím, ţe ţáci mají moţnost vzájemně se hodnotit, coţ je především v tomto věku pro rozvoj sebehodnocení podstatné (viz kap. 2.5). Ţákŧm je také umoţněno sdílení prací vytvořených v prŧběhu lekce – např. příběhŧ z klíčových slov (viz kap. 6.7), vyplněných tabulek s předvídáním (viz kap. 6.3) apod.
- „ţák se dokáţe těšit z radosti a úspěchu jiných, vyjadřuje účast na radosti i bolesti druhých, pozitivně hodnotí druhé v běţných podmínkách“, v kaţdé lekci projektu mají ţáci moţnost vyjádřit se k názoru spoluţáka, či ocenit jeho aktivitu a činnost
7 čehoţ se v praktické části snaţím dosáhnout pomocí metod kritického myšlení
8 coţ je zjišťováno v aktivitách následujících po čtení
9 coţ je záměrem kaţdé lekce projektu a ţáci k vyjádření svých dojmŧ mají dostatek času a prostoru – viz podvojný deník, literární dopisy, …
10 s tím se setkáme u některých lekcí praktické části při vyuţití metod kritického myšlení – viz čtení s tabulkou předvídání, klíčová slova, …
29
Některé školy vyuţívají disponibilní časovou dotaci11 právě pro zařazení etické výchovy do rozvrhu. S takovou školou jsem měla moţnost se setkat při realizaci jedné z lekcí projektu. Výsledky budou představeny v kapitole 6.5 praktické části.
11 Disponibilní časovou dotaci RVP ZV (2017, s. 141) charakterizuje jako čas vyuţitelný pro realizaci obsahu vzdělávání, který podporuje nadání a zájmy ţákŧ a motivuje je k učení. Pro první stupeň se jedná o 16 vyučovacích hodin. Jejich vyuţití je závazné, avšak je v kompetenci ředitele, v jakých oblastech budou vyuţity.
30