Cíle výzkumu, výzkumné otázky
Primárně zjišťujeme, jaký mají osoby s postižením vztah ke své sexualitě, zda již měly sexuální zkušenost a zda vyzkoušely sexuální asistenci poskytovanou certifikovanou sexuální asistentkou. Z rozhovorů s certifikovanými sexuálními asistentkami poté zjišťujeme míru využívání této služby. Uvádíme zde také metodu Delphi (Delfská metoda), kterou byl zjišťován postoj odborníků k sexuální asistenci. Reichel (2009, s. 146−147) uvádí, že se jedná o techniku zjišťování názorů a kompetentních odhadů předních expertů v daném oboru. Jde o skupinové hledání řešení a s tím spojené prognózování.
V teoretické části diplomové práce je zmíněna kapitola 2 Sexualita a kapitola 3 Sexuální asistence, která je základním východiskem odborné práce.
Hlavní výzkumná otázka zní: V jaké míře je sexuální asistence využívána u osob s postižením?
Dílčí výzkumné otázky (pro osoby s postižením):
DVO 1) Jaká je Vaše sexuální zkušenost?
DVO 2) Kdo s Vámi hovořil o sexualitě?
DVO 3) Vyzkoušeli jste služeb sexuální asistence?
Dílčí výzkumné otázky (pro sexuální asistentky):
DVO 4) Kolik klientů máte měsíčně?
DVO 5) S jakými klienty máte zkušenost?
DVO 6) Jakou formou poskytujete sexuální asistenci?
Metodologie výzkumného řešení
Praktická část diplomové práce byla realizována formou kvalitativního výzkumu, který se dle Strauss a Corbin (1999, s. 10−11) týká především života lidí, příběhů, chování, ale také chodu organizací, společenských hnutí nebo vzájemných vztahů. Obvykle se pro kvalitativní výzkum využívá metody rozhovoru, pozorování, ale také analýzy dokumentů, knih a ostatních médií.
Hendl (2008, s. 48) ještě dodává, že kvalitativní výzkum je proces hledání porozumění založený na různých metodologických tradicích zkoumání daného sociálního nebo lidského problému. Výzkumník vytváří komplexní, holistický obraz, analyzuje různé typy textů, informuje o názorech účastníků výzkumu a provádí zkoumání v přirozených podmínkách.
Gavora (2000, s. 142) uvádí, že hlavním rysem kvalitativního výzkumu je dlouhodobost, intenzivnost a podrobný zápis. Pozorovatel zaznamenává skoro všechno, co se v daném prostředí odehraje.
Metoda sběru dat
V práci byla zvolena metoda polostrukturovaného rozhovoru. Ke zjištění dat byly použity převážně volné osnovy otázek, ale bylo nutné stanovit několik pevně daných dotazů.
U osob s tělesným postižením se jednalo konkrétně o 8 otázek, u osob se smyslovým a mentálním postižením o 4 otázky a jedna respondentka s duševním onemocněním odpověděla na 3 otázky. U certifikovaných vyškolených sexuálních asistentek se jednalo o 3 dotazy. Nepřímo byla také využita metoda nestrukturovaného pozorování.
Druhou metodou ke zjištění dat byla využita Delfská metoda (metoda Delphi). Egerová a Mužík (2010, s. 138) charakterizují Delphi jako metodu sběru expertních názorů prostřednictvím vícekolového dotazování s kontrolovanou zpětnou vazbou mezi jednotlivými koly. Mezi základní znaky metody patří anonymita expertů a statistické určování shody názorů expertů. Nejčastěji se tato metoda používá při předvídání dalšího vývoje v určité oblasti a k perspektivním odhadům. Dle Sochůrka a Slukové (2013, s. 45) jde o expertní odhad, kdy oslovíme odborníky, kteří dokáží předpovídat budoucnost sledovaného sociálního jevu lépe než
člověk, který nepracuje v dané oblasti lidské činnosti. V prvním kole je odborníkům zaslán dotazník a ujištění o anonymitě s průvodním dopisem, který obsahuje popis a cíl výzkumu a také časový harmonogram20. Po vyhodnocení je ve druhém kole zaslán odborníkům nový dotazník s tím, že mohou posoudit názory a odpovědi dalších expertů a s tím přehodnotit i svou reakci. Poté je vyhodnocena shoda odborníků.
Charakteristika a popis výzkumného souboru
Výběr výzkumného souboru byl záměrný, neboť se jednalo o specifické informace u osob s postižením. Gavora (2000, s. 64) za záměrný výběr považuje určení relevantních znaků, tj. těch znaků základního souboru, které jsou důležité pro zkoumání.
Výzkum byl realizován po celé České republice, v prostředí domovů pro osoby se zdravotním postižením, v chráněných bydleních, ale také v domácím prostředí. Někteří respondenti byli osloveni elektronicky a s některými bylo realizováno osobní setkání.
Rozhovory se sexuálními asistentkami probíhaly formou internetové komunikace. Pro metodu Delphi bylo využito emailové konverzace. Výzkum probíhal od října 2017 do února 2018.
Před započetím aktivního výzkumu probíhala podrobná rešerše dostupné literatury, odborných článků a textů, zahraničních dokumentů. Probíhala také pilotáž, po analýze odborných dokumentů, rozhovorů s několika odborníky a respondenty jsme mohli sestavit některé ze základních otázek ke zjištění cíle odborné práce.
Výběr informantů a etické aspekty výzkumu
Výběr informantů byl záměrný s kumulativním výběrem. Pracovalo se tak formou snowball sampling (sněhová koule), kdy na základě zmínky či doporučení jednoho z respondentů byl doporučen další vhodný dotazovaný (Gavora 2000, s. 144). Respondenti byli zprvu vyhledáni pomocí sociálních sítí, diskusních skupin na webových portálech, ale také na doporučení neziskových organizací věnující se osobám s postižením (jmenovitě pro zachování anonymity neuvádíme). Nejčastěji se jednalo o sociální síť Facebook, v diskusním fóru Sexuální asistence po Česku. Zde jsme uveřejnili informace o tvorbě diplomové práce s nabídkou realizace rozhovorů. Respondenti byli seznámeni s podmínkami rozhovoru a následným uveřejněním informací. Další informanti byli získáni na odborném kurzu Sexuální asistence – její možnosti a limity21.
20 První kolo bylo zahájeno v lednu 2018 a druhé kolo v únoru 2018. Odborníci měli na odpověď týden.
21 Odborný kurz absolvovaný 22. 11. 2016, organizace Freya.
Někteří respondenti si přáli být jmenovitě uvedeni v této práci, byli ochotni se sejít také osobně. V jednotlivých zhodnoceních rozhovorů jsou informace vždy detailně uvedeny.
Některá jména byla změněna na přání klientů či zcela neuvedena z důvodu zachování anonymity a nazýváme je jako respondent či respondentka.
Informanty lze rozdělit do 3 skupin. První skupinou jsou osoby s postižením, jejichž společným prvkem byla zkušenost se sexuální asistencí či alespoň povědomí o tomto projektu.
V kategorii osob s tělesným postižením byl realizován rozhovor se třemi respondenty, u osob se smyslovým postižením byl uskutečněn rozhovor se dvěma lidmi. Tři respondenti (jeden pár) byli ochotni poskytnout rozhovor a byli tak zařazeni do kategorii osoby s mentálním postižením. S jednou respondentkou byl proveden rozhovor v kategorii osoby s duševním onemocněním.
Druhou skupinu tvoří vyškolené a certifikované sexuální asistentky, které v práci informují o využívání sexuální asistence pro osoby s postižením. Díky jejich sdílnosti lze nahlédnout k detailnějším informacím ohledně fungování sexuální asistence. Z 5 vyškolených sexuálních asistentek uvádíme rozhovor se 4 sexuálními asistentkami.
Poslední skupinou k získání dat byli odborníci, kteří se věnují problematice sexuality a sexuální asistence u osob s postižením. K výzkumu byla využita Delfská metoda. Bylo osloveno celkem 6 odborníků.
Popis průběhu šetření a metoda vyhodnocení dat
Rozhovor s respondenty probíhal nejčastěji v jejich známém prostředí. Několik schůzek bylo realizováno v domovech pro osoby se zdravotním postižením, v chráněném bydlení, ale také v kavárnách či doma při elektronické komunikaci. K záznamu rozhovorů při osobním setkání byl použit diktafon na mobilním telefonu. Některé poznámky týkající se například vzhledu či neverbálních gest byly zaznamenány do poznámkového bloku v průběhu rozhovoru.
Při neosobním setkání bylo čerpáno z fotografií a osobních pocitů respondentů. Délka trvání rozhovorů se pohybovala od 30 minut do 2 hodin.
Na začátku každého rozhovoru byl respondent informován o záměru práce a o zachování anonymity, zpočátku byly kladeny běžné otázky, které měly za úkol navodit příjemnou, uvolněnou a přátelskou atmosféru. Odpovědi respondentů jsou z hlediska autenticity zachovány, proto jsou někdy uvedeny neformální až vulgární výrazy. Rozhovory jsou uvedeny v příloze 9. Informace ohledně popisu respondenta, zdravotního stavu, rodinné anamnézy, současného vztahu, budoucnosti a zhodnocení rozhovoru jsou uvedeny v kapitole 5 Prezentace a analýza rozhovorů.
Získaná analyzovaná data byla nejprve doslovně přepsána, byl zachován nespisovný jazyk. K analýze dat bylo využito techniky otevřeného kódování. Kódování obecně představuje operace, pomocí nichž jsou údaje rozebrány, konceptualizovány a složeny novým způsobem (Švaříček, Šeďová 2007, s. 211).
Cílem bylo nalezení shod a rozdílů u osob s postižením při využívání a celkové znalosti služeb sexuální asistence. Tyto informace jsou uvedeny v kapitole 6 Vyhodnocení a interpretace dat.
Každý rozhovor je uveden v tabulce s kódem respondenta. Písmeno R označuje respondenta, číslo pak pořadí jednotlivých dotazovaných, zkratka zařazuje účastníka rozhovoru do kategorie osob s postižením. Číslo za zkratkou postižení a tečkou značí řádek rozhovoru v tabulce. Jednotlivé shody a rozdíly jsou zakódovány v příloze 11. Podrobněji bude popisovat odpovědi kapitola 6.