Pořad Dobré ráno má, stejně jako obdobná relace Snídaně s Novou, dlouhou tradici. Jeho formát se rovněž mnohokrát proměnil, a proto bude nejlepší, když připomeneme poslední výraznou změnu, která tuto relaci zasáhla. Došlo k ní 18. června 2012. Připomeňme rovněž i dvojice současných moderátorů - o brněnské vysílání se starají moderátoři Soňa Baranová a Ondřej Blaho, z Ostravy střídavě moderují dvojice Tereza Richtrová s Petrem Rajchertem a Veronika Poláčková s Radkem Erbenem.
Změny se týkají především formátu relace. Proměny relace, k nimž došlo, popisuje ředitel programu ČT Milan Fridrich těmito slovy: „Od pondělí 18. června 2012 začne Česká televize na svém druhém programu každý všední den od 5:59 do 8:30 hodin nabízet nový živý pořad Dobré ráno. Na rozdíl od předchozího formátu Dobrého rána na ČT1 bude nový formát více zaměřený na regionální život, kulturu a vzdělávání a posílí tak oba segmenty vysílání ČT2 - vzdělávání a kulturní témata. Připravovaná struktura Dobrého rána nabídne divákovi snadnou orientaci a přirozený rytmus programových půlhodin oddělených pravidelnými informacemi o počasí a stručnými zprávami. Samotným pilířem nového Dobrého rána je kulturní a vzdělávací akcent pořadu. Zváni budou zajímaví hosté, vybraná témata přinesou nové informace a rozšíří divákovy obzory. Prostor samozřejmě dostane i kultura, chybět nebude hudba film, divadlo či literatura. Myšleno je v ranním vysílání i na děti, a tak se v pravidelném čase budou opět setkávat s oblíbeným Raníčkem.“16
Jak je vidět, nejpodstatnější rozdíl mezi oběma relacemi se projevuje už v jejich základním zaměření. Zatímco relace Snídaně s Novou je svou podstatou téměř čistě zábavným a relaxačním pořadem, Dobré ráno (na Dvojce) má ambici předkládat vzdělávací a kulturní témata:
16ČT. Česká televize bude vysílat nové Dobré ráno na ČT2. TISKOVÁ ZPRÁVA/14. června 2012.
[Online]. [cit. 2014-12-08]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/ts-brno/tiskove-zpravy/?id=6396&strana-18=11&category=18
20 Dobré ráno - 28. 11. 201417
Moderátoři: Tereza Richtrová - Petr Rajchert
TR: Krásné páteční ráno s datem 28. listopadu, dnes ee je tu Dobré ráno s tématem sklo. Sklářství má u nás dlouholetou tradici. My na sklo budeme malovat, ale taky si ho představíme třeba jako stavební materiál,
PR: =taky nás navštíví sestry a zpěvačky Marta a Tena Elefteriadu. zpěvačka Elis, ta nám tady dokonce zazpívá, ale už teď po ránu pro vás máme takový malý kvíz, abyste se mohli zamyslet. Podívejte se. Tady před námi je taková sada skleniček. Je jich tam celkem šest.tuším, nebo dokonce sedm a e:eh. vy si můžete tipovat, který nápoj byste si do které nalili… My tuto otázku ještě několikrát zopakujeme během dnešního Dobrého rána, no a pak ji vyhodnotíme
TR: ee vaše správná odpověď. vám, sice přinese pouze váš dobrý pocit, ale ten taky mnohdy není k zahození, odměnou za odpověď na naši anketní otázku, na druhou stranu bude dobroranní hrneček pro jednoho z vás, stačí když nám napíšete, co jste kdy rozbili a opravdu vás to mrzelo,
PR: a nemusí to být jen sklenička nebo oblíbený hrneček, ale třeba taky nějaký ten vztah. a nebo cokoli jiného.. můžeme to brát i obrazně, napište nám na adresu ((čte adresu, která se objeví i na obrazovce)) a jak říkala Terezka, tenhle hrneček může být jenom a jenom váš ((kamera zabírá hrneček s motivem Dobrého rána))
Již z prvního srovnání si můžeme udělat představu o hlavních jazykových i které mohou jen těžko logicky navazovat apod. Výstupy moderátorů pak mohou působit strojeně a křečovitě. Přesto lze snahu o tematické ukotvení relace hodnotit pozitivně.
17Dobré ráno. Videoarchiv. 28. 11. 2014. [Online]. [cit. 2014-12-08]. Dostupné také z:
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10435049455-dobre-rano/414236100071113/video/
21
Právě konkrétní téma dává moderátorům možnost stavět na delším (předem připraveném) dialogu, který se může vyhnout jak vynucené „zábavnosti“, tak naprosté tematické vyprázdněnosti. Ta pak nutně vede k nadužívání citoslovcí i hezitačních a respozivních zvuků či teatrální gestikulaci.
Celkově můžeme tuto snahu ČT chápat jako pokus o vyhnutí se konverzacionalici jejího mediálního prostoru v Dobrém ránu. Ta je v relaci Snídaně s Novou zcela zjevná.
22
3 Pravidla transkripce textů
Co je transkript?
Transkript neboli přepis je výsledkem práce přepisovatelky/přepisovatele. Ta spočívá v převedení dynamického (tj. v čase probíhajícího) audiovizuálního záznamu na jev grafický (statický, neprobíhající v čase). V nejprostší podobě je to zápis toho, co si jednotliví účastníci rozhovoru mezi sebou řekli. V náročnější podobě je to pokud možno věrný zápis toho, jak spolu účastníci mluvili, kdy udělali ve své řeči pauzu, kdy klesli hlasem, kdy se zasmáli, kdy svou řeč zrychlili, kdy promluvili tiše, kdy hlasitěji, kdy otočili hlavu k jednomu partnerovi, kdy k druhému, kdy se usmáli, kdy zavrtěli hlavou apod. Je pochopitelné, že i ten nejnáročnější přepis bude vždy jen redukovaným záznamem toho, co se reálně odehrálo. Z toho také vyplývá, že výzkumníci (tj. uživatelé transkriptů) musejí zodpovědně uvažovat o tom, co vlastně chtějí z události zaznamenat.
Jedině tak totiž bude přepisování ekonomické, neboť se bude přepisovat a zaznamenávat jen to, co se pak bude při analýze skutečně využívat.
Výsledný transkript je ve své podstatě interpretací původní události, neboť vybírá a staví do popředí jen určité rysy události. K interpretativnímu charakteru přepisu přispívá také ten fakt, že úkolem přepisovatelky/přepisovatele je interpretovat nahraný zvuk jako jazykový projev a není samozřejmě nikdy zaručeno, že přepisovatelka/přepisovatel bude jazykovému projevu správně rozumět a nebude jej v přepisu nějakým způsobem dezinterpretovat (např. může zapsat entomologický místo etymologický apod.). Praktické doporučení, které z toho plyne, je nasnadě: Nepřepisuj mechanicky, co slyšíš, ale vždy se snaž zároveň sledovat sdělovaný obsah.
Smyslem přepisování je zachycení (fixace) důležitých rysů rozhovoru pro následný rozbor. Transkript tedy slouží jako výhodná pomůcka pro analýzu. Dodejme však, že by bylo chybou, kdyby výzkumník při analýze spoléhal jenom na transkript a zapomínal na to, že základním materiálem pro studium mluvené komunikace je audiovizuální záznam. Přepisy v žádném případě nezhotovujeme proto, aby audiovizuální záznam zcela nahradily.18
18Kaderka, Petr - Svobodová, Zdeňka. Jak přepisovat audiovizuální záznam rozhovoru? Manuál pro přepisovatele televizních diskusních pořadů.Korpus DIALOG • The DIALOG Corpus. 2006. [Online].
[cit. 2014-12-05]. Dostupné také z:
http://ujc.dialogy.cz/?q=node/89#_4._Seznam_transkrip%C4%8Dn%C3%ADch
23
Při transkripci textů bychom se chtěli držet pravidel a značek korpusu DIALOG, který vzniká v Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky. Včetně základního rozdělení - hlavička a vlastní přepis, a také zásady: „Co je vysloveno ortoepicky (tj. podle zásad výslovnosti spisovného jazyka), zapisuje se ortograficky (tj.
podle platného pravopisu). Jinak řečeno, slova vyslovená standardním způsobem
19 Tamtéž.
24
zapisujeme podle pravopisných pravidel, důsledně však zaznamenáváme odchylky od standardní výslovnosti a nespisovné slovní tvary.“20
Vzhledem ke způsobu vedení dialogů v obou zkoumaných relacích, se budeme snažit o co možná nejautentičtější zaznamenání dialogů, včetně komentářů přepisovatele. Avšak plné autenticity nelze tímto způsobem dosáhnout. Četné překrývání replik, nesrozumitelné výrazy apod., to vše sice lze pomocí transkriptu zaznamenat, ale míra autenticity pochopitelně klesá.
V textu bude také často nutné blíže popsat i konkrétní komunikační situace, protože bez ukotvení v kontextu by jednotlivé repliky byly jen těžko srozumitelné.
20 Tamtéž.
25
4 Jazyková úroveň vybraných relací
Jak by měl vypadat kultivovaný jazykový projev moderátora ranní relace?
V této části textu bychom se na tuto otázku pokusili odpovědět za pomoci rozborů několika transkriptů z obou analyzovaných relací. Zároveň bychom se pokusili posoudit jazykovou úroveň obou relací a poukázat na nejproblémovější aspekty živých moderátorských projevů.
Především je třeba uvést, že kultivovanost jazykového projevu nelze ztotožňovat se spisovností jazykového projevu. Kultivovanost je pojem širší. Prosté dodržování spisovných norem ještě nečiní z jazykového projevu projev jazykově kultivovaný. Známe řadu osobností z oblasti kultury a umění, které se vyjadřují nepochybně velmi kultivovaně, aniž by přitom používaly výhradně spisovný jazyk. A naopak se setkáváme s promluvami, které jsou sice formálně spisovné, nepůsobí na nás ale z řady důvodů kultivovaným dojmem. Kultivovanost jazykového projevu je určována situačními aspekty (musíme vzít v úvahu, jedná-li se o projev mluvený nebo psaný, připravený nebo nepřipravený, formální nebo neformální, monologický nebo dialogický, a je třeba se též ptát, jaká je jeho žánrová a stylová příslušnost, jaký je vztah mezi partnery v dialogu, probírá-li se téma závažné nebo běžné/všední, kdo je faktickým nebo jen předpokládaným adresátem). V televizi se tato rozdílnost situací projevuje v existenci různých televizních žánrů. V některých žánrech je závazné používání spisovného jazyka (zpravodajské a publicistické pořady), v jiných žánrech je možné i žádoucí se od spisovné normy odchýlit (zábavné pořady). Základním kritériem kultivovanosti je již od dob klasické rétoriky přiměřenost jazykových projevů.
Kultivovaný projev by měl být přiměřený svému tématu (předmětu řeči) a adresátovi (publiku) a celkové komunikační situaci. Mluvčí s ohledem na publikum volí náležitá pojmenování a vhodným způsobem je sestavují v souvislou, srozumitelnou řeč. Volba slov by měla ukazovat dobrou obeznámenost s předmětem řeči i s jejich působivostí (dopadem na posluchače). Slova, věty a souvětí by měly být spolu formálně i významově propojeny, a vytvářet tak koherentní celek. Výsledný jazykový projev by měl odpovídat svému žánrovému a stylovému určení. Případná vybočení by měla být
26
funkčně (komunikačně) odůvodnitelná. Bezdůvodná vybočení jsou považována za prohřešek proti kultivovanému vyjadřování.21
Dalším kritériem kultivovanosti, které s předcházejícím kritériem vnitřně souvisí, je kritérium jazykové správnosti. Jazykovou správnost chápeme jako správnost výslovnostní, gramatickou a logickou. Je podmínkou srozumitelnosti jazykového projevu. Správnou výslovnost neomezujeme jen na artikulaci hlásek, ale míníme jí také intonační členění řeči:správné frázování, tj. vhodné umisťování pauz, náležitou volbu větné melodie a vhodné umisťování důrazu. Důležitou podmínkou srozumitelnosti je i přiměřené tempo řeči. Gramatickou stránku mluvených projevů posuzujeme s ohledem na výše uvedené situační aspekty. Čtené texty je možné poměřovat běžnými kritérii gramatické správnosti vytvořenými při tradiční analýze psaných textů. Nepřipravené mluvené projevy se vyznačují gramatickou stavbou, která není tak sevřená a logicky propracovaná a v níž se objevuje i zkratkovitost, nedořečenost (eliptičnost) a implicitnost v usouvztažnění. To jsou nevyhnutelné rysy spontánně mluvených projevů. Kultivovaný mluvčí, který je nadto mluvčím-profesionálem, by se však měl přílišné zkratkovitosti a implicitnosti vystříhat a měl by se mít též na pozoru před základními prohřešky, jako je nedokončení vět, vyšinutí z větné vazby, zkřížení dvou vazeb aj. Spojování vět do vyšších celků (textů) s sebou nese potřebu správné logické výstavby, často též potřebu správného argumentování. I zde je třeba brát ohled na situační aspekty komunikace: u připravených textů můžeme být při hodnocení přísnější, u nepřipravených textů by podobná přísnost jistě nebyla na místě. S gramatickou a logickou výstavbou textu souvisí celková stylizace textu.
Vytříbený styl, který by měl být pro profesionální/ho mluvčí/ho metou, usiluje o přesnost a jasnost, variuje podle žánru, vyhýbá se neúčelnému opakování a je vždy přiměřený komunikační situaci. V dialogických televizních žánrech si všímáme způsobu kladení otázek. Neexistuje pochopitelně jediný správný způsob vedení interview nebo moderování diskuse. I zde však můžeme uplatnit kritérium přiměřenosti, a to ve vztahu k žánrovým normám, tématu a osobě zpovídaného hosta.22
21Světla Čmejrková – Martin Havlík – Petr Kaderka. ANALÝZA A HODNOCENÍ JAZYKOVÉ ÚROVNĚ VYBRANÝCH POŘADŮ ČESKÉ TELEVIZE ZA 1. POLOLETÍ 2006. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky. [Online]. [cit. 2014-12-05]. Dostupné také z:
http://img.ceskatelevize.cz/press/244.pdf
22 Tamtéž.
27