Srovnání projevů moderátorů Snídaně s Novou a Dobrého rána ČT

Srovnání projevů moderátorů Snídaně s Novou a Dobrého rána ČT

Bakalářská práce

Studijní program: B7310 – Filologie

Studijní obor: 7310R033 – Český jazyk a literatura Autor práce: Jana Stránská

Vedoucí práce: PhDr. Alex Röhrich, Ph.D.

Liberec 2015

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

Poděkování

Ráda bych poděkovala vedoucímu své bakalářské práce, PhDr. Alexi Röhrichovi, Ph.D., za jeho trpělivost, ochotu, cenné rady a pomoc při zpracování tohoto textu. Velké díky patří také

mému muži, Bc. Michalovi Stránskému, který mi byl po celou dobu skvělým rádcem a vždy mě bezmezně podporoval. V neposlední řadě velice děkuji svým rodičům, kteří mi umožnili

studium na vysoké škole a byli mi důležitou oporou v celém jeho průběhu.

SROVNÁNÍ PROJEVŮ MODERÁTORŮ SNÍDANĚ S NOVOU A DOBRÉHO RÁNA ČT

ANOTACE

Cílem této bakalářské práce je analyzovat mluvené projevy moderátorů pořadů Snídaně s Novou a Dobrého rána a porovnat jejich celkovou jazykovou úroveň. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část textu obsahuje především obecnou charakteristiku mediálního dialogu, roli moderátora a trendy v současných médiích. Dále vysvětluje metody transkripce, pravidla pro transkribování dialogů a obsahuje také krátkou charakteristiku obou pořadů. V praktické části práce jsou pak podrobně rozebrány vybrané pasáže pořadů, na základě kterých jsou zhodnoceny způsoby komunikace jednotlivých moderátorů a jazyková úroveň dvou nejvýznamnějších ranních televizních relací na našem území. Analýza mluvených projevů je vždy rozdělena na část lexikální, morfologickou a syntaktickou.

KLÍČOVÁ SLOVA

Analýza mluveného projevu, mediální dialog, média, transkripce textu, spisovný jazyk, kultura mluveného projevu.

ANOTATION

The main goal of this thesis is to analyse the main anchors verbal performance on the following shows; „Snídaně s Novou“ and „Dobré ráno“ and to compare their linguistic standards in general. The thesis is divided into two parts – theoretical and practical. The theoretical part is focused mainly on general characteristics of media dialogue, the role of an anchor and current media trends. Furthermore, it explains methods of transcription, principles for transcribing dialogues, and a short description of the general features from both shows.

The practical section is focused on a detailed analysis of selected extracts from both shows.

Based on the analysis, the thesis will evaluate ways of communication from the individual anchors and the general language level of the two most significant morning shows in the country. The practical section of analysis itself is divided into three parts – lexical, morphological and syntactical.

KEY WORDS

Verbal performance analysis, media dialogue, media, text transcription, literary language, verbal performance culture.

7

Obsah

Seznam použitých zkratek a symbolů ... 8

1 Úvod ... 9

2 Institucionalizovaný dialog a role moderátora ... 11

2.1 Mediální dialog ... 12

2.2 Role moderátora ... 13

2.3 Žánr ranní relace a konverzacionalizace českých medií ... 15

2.4 Moderátoři v relaci Snídaně s Novou ... 16

2.5 Moderátoři v relaci Dobré ráno ... 19

3 Pravidla transkripce textů ... 22

4 Jazyková úroveň vybraných relací ... 25

4.1 Kultivovanost moderátorských jazykových projevů ... 27

4.1.2 Komunikace moderátorů a redaktorů ve studiu ... 30

4.1.3 Komunikace moderátorů s publikem ... 33

4.1.4 Komunikace moderátorů v dialogu s hostem ... 36

5 Závěr ... 42

6 Zdroje ... 44

8

Seznam použitých zkratek a symbolů

- VM označení mluvčí/ho

- XX označení nerozpoznané/ho mluvčí/ho - N1, N2, N3 označení neznámé/ho mluvčí/ho - Z1, Z2, Z3 označení reportéra/-ky v hlavičce - R-Z1, R-Z2, R-Z3 označení reportéra/-ky v transkriptu - R-N1, R-VK označení mluvčích v předtočené reportáži - to já [nevím] simultánně pro-

- [v té] knize nesené pasáže

- = okamžité navázání na repliku partnera - zase zdůraznění slabiky/slova

- a:le: protažení hlásky - e eeeeeeh ehm em hezitační a re- - hm mhm ehe e-e sponzní zvuky - (.) krátká pauza

- (..) delší pauza - (...) dlouhá pauza

- ? vysoké stoupnutí hlasu - , mírné stoupnutí hlasu - . klesnutí hlasu

- mon- nedokončení slova

- <uhodil> pasáž pronesená se smíchem

- (ale) předpokládaný, ne dobře srozumitelný výraz - ( ) nesrozumitelný výraz

- ((smích)) komentář přepisovatele - ... vypuštění části transkriptu¹

1Kaderka, Petr - Svobodová, Zdeňka. Jak přepisovat audiovizuální záznam rozhovoru? Manuál pro přepisovatele televizních diskusních pořadů.Korpus DIALOG • The DIALOG Corpus. 2006. [Online].

[cit. 2014-12-05]. Dostupné také z:

http://ujc.dialogy.cz/?q=node/89#_4._Seznam_transkrip%C4%8Dn%C3%ADch

9

1 Úvod

Česká televize, v mnoha obměnách, vysílá pořad Dobré ráno řadu let. I pořad Snídaně s Novou má již více než dvacetiletou tradici. Přestože se moderátoři, autoři i redaktoři střídají, formát takového pořadu zůstává v základní struktuře téměř neměnný.

Tento text se hodlá zabývat rolí moderátorů, analýzou jejich moderátorských projevů a jazykovou úrovní výše zmíněných relací. Text je zaměřen na charakteristiku mediálního dialogu, roli moderátora, žánr ranní relace a analýzu vybraných transkribovaných dialogů.

V samém úvodu textu bychom chtěli blíže pojednat o pravidlech a specifických znacích při transkripci textu. Důležitost tohoto oddílu je odvozena od způsobu hodnocení obou relací. K vzájemnému posouzení obou ranních relací bychom rádi dospěli pomocí korpusů textů, které byly pořízeny transkripcí vybraných nahrávek obou televizních relací. V této části bychom se stručně zmínili o metodách transkripce a uvedli nejdůležitější pravidla pro transkripci textů.

(Při transkripcích, které vycházejí z obou relací, bude v textu použit často pouze krátkých úseků dialogu. Je tomu tak kvůli objemné stopáži obou relací, které ve většině případů přesahují 180 minut. Vynechány jsou reklamní bloky, zpravodajské relace, předpovědi počasí, krátké animované seriály a reportáže, které se neodehrávají ve studiu. Cílem textu je v tomto ohledu analýza projevu moderátorů ve studiu.)

V druhé, teoretické části textu, bychom se zaměřili na některé trendy v současných českých mediích, mediální dialog, roli moderátora a také vystupování moderátorských dvojic v mantinelech dvou nejvýznamnějších ranních televizních relací.

Třetí část textu je věnována jazykové úrovni obou relací. V tomto tematickém oddílu bychom se pokusili zhodnotit jazykovou úroveň a také způsoby komunikace jednotlivých moderátorů. Toto hodnocení by mělo vycházet nejen z teoretických podkladů, ale i z ukázek konkrétních transkripcí dialogů, monologů atd. moderátorů vybraných pořadů.

Jako zdrojů budou využity odborné publikace a „velké“ monografie, které se věnují mediálním teoriím a lingvistice, přičemž bude využito i studií, které věnují zvýšenou pozornost právě jazykové úrovni v mediálním prostředí. Mimo již výše

10

zmíněných transkripcí bude použito i celé řady online zdrojů, které se zabývají úrovní jazykového prostředí v českých mediích.

Hlavním cílem textu je charakterizovat televizní relace Dobré ráno a Snídaně s Novou, porovnat jejich úroveň a následně posoudit, zda splňují či nesplňují jazykové požadavky na dlouhodobě vysílanou televizní relaci, popřípadě, v jaké míře.

11

2 Institucionalizovaný dialog a role moderátora

V nejzákladnějším dělení v rámci publicistického stylu můžeme hovořit o sdělení mluveném či psaném. Na rozdíl od psaného textu má mluvené slovo jednu velkou „nevýhodu“, a sice, nelze vrátit zpět to, co již bylo vysloveno. Prostor pro gramatické, stylistické apod. chyby je tak daleko větší. U veřejných projevů, mediálních především, je vliv komunikátora/moderátora na příjemce zprávy velmi výrazný.

Mediální mluva tak do určité míry formuje jazyk v dané společnosti: „Přestože vzrůstá úloha mluvené řeči, pokulhává jazyková kultura „mluveného slova“ za ostatními složkami české jazykové kultury.“²I z tohoto důvodu má smysl sledovat jazykovou úroveň jak televizních relací, tak samotných moderátorů.

S mluvenými moderátorskými projevy se můžeme setkat např. v televizním či rozhlasovém vysálání. Rozdíl je pochopitelně v jednotlivých komunikačních situacích.

Náročnost živého přenosu bude vyšší než předem připravené nahrávky. Ale i při

„reprodukci“ předem připraveného scénáře hraje důležitou roli připravenost, sehranost a jazyková úroveň moderátora.

Výhodou mluveného slova, oproti psanému projevu, je bezesporu možnost plného využití intonačních prostředků, dynamického členění vět i nadvětných útvarů.

Pojetí intonace a dynamiky řeči tak utvářejí kvalitu mluveného projevu.

Na výstavbě výsledného komunikátu se podílí mnoho faktorů - společenských, subjektivních, spojených s konkrétní osobou moderátora atd. Mluvený projev také umožňuje, aby řečník využíval mimo čistě verbálních prostředků a akustických modulátorů řeči i neverbálních prostředků, jako gestika, proxemika³ apod.⁴

Oproti psanému projevu má mluvené slovo celou řadu nevýhod, avšak jeho hlavním kladem zůstává, že dokáže prostřednictvím komunikátora daleko více ovlivnit příjemce, popřípadě vzbudit emocionální odezvu apod. Na komunikátora je sice vyvíjen větší tlak, co se improvizace a pohotovosti týče, ale v živých vysíláních se drobné jazykové chyby většinou promíjejí.

2CHLOUPEK, Jan. Dichotomie spisovnosti a nespisovnosti. 1. vyd. Brno: Univerzita J.E. Purkyně, 1986, 131 s.; s. 75.

3Proxemika je druh neverbální komunikace, spočívající ve vyjádření vztahu mezi lidmi prostřednictvím vzdálenosti, kterou k sobě komunikující subjekty zaujímají.

4LOTKO, Edvard. Slovník lingvistických termínů pro filology. 3. nezm. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003, 128 s. ISBN 8024407205, s. 25.

12 2.1 Mediální dialog

Dialog je základní formou komunikace. Předpokládá existenci minimálně dvou účastníků – mluvčího a posluchače. Účastníci dialogu se v těchto rolích střídají, přičemž setrvávají ve vzájemné komunikační interakci, ať už verbální či neverbální. „Pro dialog je charakteristický přímý, bezprostřední kontakt účastníků, (…) mluvený dialog vedou partneři přítomní současně na témže místě, bezprostředně na sebe reagují a jejich rozhovor je zakotven v situaci.“⁵

Mediální dialog je založen na stejných základech, avšak ve vztahu k přirozenému (běžnému) dialogu představuje jeho institucionalizovanou formu.

Zatímco v přirozeném dialogu se mluvčí „automaticky“ střídají a typické je schematické a stereotypní vyjadřování (např. telefonát), v mediálním dialogu je tento proces regulován moderátorem, který tak ovlivňuje jeho průběh. Podobu mediálního dialogu tedy neutvářejí všichni jeho účastníci, ale daná instituce (v našem případě televizní stanice), jejímž reprezentantem je moderátor/ka. V převážné většině případů jsou mediální dialogy blízké dialogům řízeným, které „nejsou typicky spontánní, nepřipravené, projevuje se v nich stabilní jednoznačný vztah mezi partnery, určený jejich protikladnými sociálními rolemi.“⁶

Mediální dialogy jsou tak často vedeny asymetricky, kdy jeden z účastníků (moderátor/ka) určuje jejich průběh. Moderátor často klade otázky, koriguje délku odpovědi, hodnotí její kvalitu apod. Vzájemná interakce mezi mluvčím a posluchačem je v mediálním dialogu podmíněna především kritérii, která jsou kladena na žánr, v němž se relace pohybuje. „Styl mediálních dialogů je určován žánrovými zvyklostmi, individuálními kompetencemi konkrétních mluvčích a jejich vztahy a navíc celou řadou konkrétních momentů a kontextových střetů, předem plánovaných i spontánně vznikajících.“⁷

5MÜLLEROVÁ, Olga a Jana HOFFMANNOVÁ. Kapitoly o dialogu. 1. vyd. Praha: Pansofia, 1994, 94 s.

ISBN 8085804298, s. 16.

6MÜLLEROVÁ, Olga. Komunikativní složky výstavby dialogického textu. 1. vyd. Paha: Univerzita Karlova, 1979, 161 s.; s. 12.

7ČMEJRKOVÁ, Světla. Styl mediálních dialogů. Vyd. 1. Praha: Academia, 2013, 314 s. ISBN 9788020022677, s. 11.

13 2.2 Role moderátora

Latinské sloveso moderor (mírnit; řídit, vést) se stalo východiskem slova moderátor (v češtině s přechýlením moderátorka, se slovesnou odvozeninou moderovat), které zahrnuje řadu příbuzných významů… V poslední době získalo slovo moderátor v odborném jazyce publicistiky dva nové významy. Označuje jednak vedoucího odborné besedy (ale také zábavné soutěže, např. kvizu), který komentuje a shrnuje — nebo ve shodě s etymologií slova umírňuje — názory jednotlivých účastníků, jednak rozhlasového nebo televizního hlasatele, který je zároveň redaktorem a někdy dokonce i autorem uváděných zpráv. Osobnost moderátora zpravodajských textů — díky pohotovosti a jistému stupni improvizovanosti svého vystoupení — vchází do těsnějšího kontaktu s posluchačem, vytváří zdání dialogu, větší bezprostřednosti a mnohdy i intimnosti sdělení. Nároky na všeobecné vzdělání, celkovou informovanost a v neposlední řadě i na vyjadřovací schopnosti moderátorů jsou pochopitelně značně vysoké. Zpráva, kterou moderátor dostává často na poslední chvíli nebo během pořadu v podobě stručných poznámek na stůl, musí být vhodně sestylizována, zařazena a přednesena. Posluchači moderátorský projev nesporně vítají, protože je jim bližší než doslovně pročítané body zpravodajského pořadu. Přitom ovšem právem očekávají (mnohdy třeba jen podvědomě) jazykovou kultivovanost moderátorova projevu — správnou výslovnost, nepříliš mnohomluvný styl a hlavně text bez frází, který odpovídá celkové dikci vystoupení pohybujícího se na hranici mezi zaměřením publicistickým a běžně mluveným.⁸

Jak již bylo řečeno, role moderátora/ky v mediích je primárně institucionální.

Moderátor/ka by měl/a zůstat loajální vůči instituci, kterou zastupuje a to včetně sponzorů, inzerentů atd., čím také pochopitelně působí na publikum.

Všeobecně by měl dbát na kultivovaný projev, vyváženě požívat hlasovou modulaci, dodržovat vhodné tempo řeči i případné pauzy. Hlas by měl na diváky působit příjemným dojmem, hovor by měl být plynulý a zvláště by se měl vyvarovat nevhodných hezitačních zvuků v mluveném projevu. Jazykový projev moderátora/ky by měl být v rovnováze s neverbálními projevy, a to nejen směrem ke kolegovi/kolegům ve

8Kraus, Jiří. Moderátor. In: Naše řeč, ročník 65 (1982), číslo 4. Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky, v. v. i.

14

studiu, ale především k divákům. Komunikace by měla být kooperativní a měla by obsahovat jak jazykový tak tematický soulad.

Nutno ovšem dodat, že v současné ČR se moderátory a moderátorkami často stávají mladí lidé bez potřebného vzdělání, často i bez potřebných komunikačních dovedností. Vlastníci a provozovatelé stanic mají mnohdy jediný požadavek – chovat se tržně; tj. v mezích zákona „překonávat“ konkurenci a zajišťovat tak maximální ziskovost. Výše uvedené hodnoty u svých moderátorů/rek ani nepředpokládají. To, zda se konkrétní relace (Snídaně s Novou), která je vysílána komerční televizní stanicí, pohybuje v rámci obecně předpokládané úrovně komunikace, patří k jednomu z cílů tohoto textu.

Pro relaci veřejnoprávní (Dobré ráno ČT)jsou pravidla mnohem přísnější.

Moderátor, jako zástupce veřejnoprávní instituce, by měl dodržovat zákonné požadavky, v tomto případě definované v kodexu České televize – konkrétně v Čl. 9 Jazykový projev:

„9.1Česká televize je zavázána dbát o kultivovanost jazykového projevu.

Vyjadřování hlasatelů, moderátorů a redaktorů ve vysílání musí působit jako vzor správného užívání jazyka již s ohledem na skutečnost, že diváci mohou takovému vyjadřování přikládat normotvorný význam.

9.2 Česká televize má za povinnost vždy s ohledem na téma a žánr uvážlivě volit a pečlivě užívat jazykových prostředků. Hlasatelé, moderátoři a redaktoři zpravodajských a aktuálně-publicistických pořadů jsou povinni vyjadřovat se v pořadech zásadně spisovným jazykem, ledaže by citovali či interpretovali výrok či chování jiné osoby nebo by se použití nespisovného výrazu jevilo nezastupitelným vzhledem k situaci (například uchování autenticity rozhovoru nebo užití reportážní licence podle čl. 16.17 apod.).

9.3 Slovní formulace ve vysílání užité hlasateli, moderátory a redaktory by se měly vyhýbat frázím, klišé nebo jiným formám zplošťování obsahu jazyka. Při sdělování informace nelze upřednostňovat dobově populární výrazy či obraty na úkor přesnosti a věcnosti obsahu informace. Česká televize dbá, aby v pořadech nedocházelo k stereotypnímu opakování výrazů, jejichž obměnu lze při zachování přesnosti zajistit.

15

9.4 Česká televize systematicky spolupracuje s jazykovými odborníky a v případě pochybností o užití správného výrazu je povinna vyžádat si jejich stanovisko, je-li to možné, ještě před natáčením. Česká televize si nechává pravidelně, minimálně v šestiměsíčním intervalu zpracovat analýzu jazykové úrovně vysílání (od renomovaného a na České televizi nezávislého jazykového pracoviště), kterou zveřejňuje. Oprava jazykových chyb se přiměřeně řídí čl. 1.13.“⁹

2.3 Žánr ranní relace a konverzacionalizace českých medií

„Moderní moderování je syntetický obor, který v rozhlase a v televizi zahrnuje prvky hlasatelské, redaktorské, dramaturgické (autorské) i režisérské. Má složky komentátorské (hodnotící) i zpravodajské (informační) a zábavní. Na moderaci a moderátory prestižních stanic s náročným publikem se ve světě kladou mimořádně vysoké nároky.“¹⁰

Právě pro tzv. ranní relaci hraje prvek syntetičnosti důležitou roli. Ranní relace patří z podstatné části do sekce zábavných pořadů. Informativní složka relace je tak často moderátory modifikována a to tak, aby se přizpůsobila očekáváním publika.

V ranních televizních relacích se díky tomu objevují prvky, které jsou pro tento žánr typické jako např. přehled tisku a jeho předčítání; odbočky od témat; subjektivní i emocionálně hodnotící komentáře atd. I rozhovory moderátorů mají obvykle přátelský charakter, založený na vzájemné názorové shodě; odpověď hosta bývá využita k vzájemnému žertování nebo rovnou improvizované vsuvce; krátké vsuvky o pauzách mezi jednotlivými bloky relace se stávají do určité míry scénkami, které jsou charakteristické okázalou „zábavností“ atd. Výčet by mohl pokračovat, avšak důležitější je zdůraznit, že všechny tyto jevy potvrzují v prvé řadě koncept „poutavosti“

jednotlivých relací. V případě relace Snídaně s Novou je tento přístup zcela typický.

Tento princip televizní relace je založen na tom, že diváci buď netuší, nebo nevěnují svoji pozornost tomu, že role moderátorů jsou ve své podstatě fiktivní.

Přátelskost a blízkost, lehkovážnost i nevázaný jazykový projev hrají pouze podřízenou

9Kodex České televize. Zásady naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání. 2003. [Online].

[cit. 2014-12-05]. Dostupné také z: http://img.ceskatelevize.cz/boss/image/contents/kodex-ct/pdf/kodex- ct.pdf

10BARTOŠEK, J. Moderace a moderátor. In: ČMEJRKOVÁ, S. – SVOBODOVÁ, I. ORATIO ET RATIO: Sborník k životnímu jubileu Jiřího Krause. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky. Praha. 2005, s. 43.

16

roli ve službách instituce (televize), která chce buď uspět na trhu, nebo získat přízeň diváků, což ve většině případů splývá.

Všeobecně lze říci, že z jazykové uvolněnosti se postupně stává usus, který přerůstá až v tzv. konverzacionalizaci (spontánnost, živost, přirozenost projevu) jazyka medií. Jestliže se dříve formální veřejný mluvený projev, proslovený často na pozadí pečlivě připravené psané předlohy, asocioval s volbou spisovné jazykové variety, pro dnešní mediální vystoupení to platí v míře omezené na pořady zpravodajské a jen některé z pořadů publicistických a zábavných. Tendence ke konverzacionalizaci má za následek, že do oblastí, jež byly dříve považovány za doménu vyššího jazykového standardu, proniká čím dál častěji spolu s neformálností i nespisovnost, buď v podobě

„čisté“ nespisovnosti, anebo v podobě střídání a míšení kódů. Konverzační styly, jež při tom vznikají, představují různé manifestace konverzační uvolněnosti, která mediální diskurz osvěžuje, ale při nedostatku vynalézavosti může být také pociťována jako inflace blábolení. Neformální vyjadřování vstupuje do mediální komunikace spolu s nastolováním privátních témat, potlačováním zjevných rysů autoritativnosti médií, se zdůvěrněním mediálního diskurzu a hledáním účinného působení na publikum. Je výsledkem snahy hovořit týmž jazykem, jakým hovoří předpokládané publikum, navázat a udržet kontakt a dosáhnout srozumění. Ať je to čtenář tisku, plakátu, reklamního letáku, posluchač rozhlasu či divák televize, je utvrzován, že to, co (včetně toho, jakým jazykem) mu média předkládají, je to, co si žádá.¹¹

2.4 Moderátoři v relaci Snídaně s Novou

Pořad Snídaně s Novou se na televizních obrazovkách objevil poprvé 7. Února 1994. Je vysílaný soukromou televizí TV Nova a patří k jejím vůbec nejstarším pořadům. Je pravidelně vysílán již od počátků existence této televizní stanice.

Reflektovat všechny proměny formátu tohoto pořadu by bylo vzhledem k neustálým úpravám např. v grafice, celkovém designu atd. kontraproduktivní. Při posuzování jazykové úrovně moderátorů a celkové komunikační strategie dané relace můžeme říci, že nedochází k dramatickým a zlomovým proměnám.

11Čmejrková, Světlana. Jazyk médií a jeho konverzacionalizace.J A Z Y K O V Ě D N É A K T U A L I T Y. Informativní zpravodaj českých jazykovědců roč. XLV – 2008 č. 3 a 4. [Online]. [cit. 2014-12-05].

Dostupné také z: http://jazykovednesdruzeni.cz/JA0834.pdf

17

Ranní televizní relace je vysílána od pondělí do pátku, v čase 5:59 až 9:00. Za dvacet let existence pořadu se v něm vystřídalo již dvacet moderátorských dvojic. Těmi současnými jsou Mirek Hejda – Zora Hejdová, Gabriela Partyšová – Pavel Svoboda, Iveta Kořínková – Aleš Lehký a Tomáš Novotný – Tomáš Zástěra.¹² Specifická je v tomto případě moderátorská dvojice muž – muž, která se na televizních obrazovkách objevila vůbec poprvé.¹³Součástí mediálního dialogu je i komunikace s redaktory a moderátory internetových diskuzí, kteří s diváky komunikují přes sociální síť facebook, ale do dialogu s moderátory či hosty se zapojují sporadicky.

Ranní relace TV Nova je podobně jako relace na veřejnoprávní televizi složena z různých žánrových bloků. Oba tyto formáty čerpají z populární ranní show Dobré ráno Ameriko - (Goodmorning America). Jedná se o pořad americké produkce ABC news¹⁴, jehož žánrová skladba byla okopírována a přizpůsobena českému mediálnímu prostředí.

Nedílnou součástí ranní relace TV Nova jsou mimo rozhovorů s hosty, přehledů tisku, soutěží, zpravodajských relací, předpovědí počasí, kuchařských show, animovaných seriálů a reportáží i krátké konverzační vsuvky mezi moderátory.

Příkladem může být úvodní přivítání a závěrečné rozloučení, které představují ustálenou, avšak různě aktualizovanou konvenci; mnohdy „obohacenou“ o interakci s hostem:

Snídaně s Novou - 28. 11. 2014¹⁵

Moderátoři:Iveta Kořínková – Aleš Lehký Host: Lenka Mikyska (floristka)

IK: s námi je Lenka Mikyska LM: dobr:é ráno

IK: a my si řekneme, jak si můžeme nazdobit domácnost ((sepjatýma rukama ukazuje na stůl s květinami)), tak Leni dobré ráno ahoj

12TV Nova. Snídaně s Novou. [Online]. [cit. 2014-12-05]. Dostupné také z: http://snidane.nova.cz/

13 Relace České televize se drží formátu žena – muž.

14Abc. Good Morning America.[Online]. [cit. 2014-12-08]. Dostupné také z:

http://abc.go.com/shows/good-morning-america

15Nova plus. Snídaně s Novou - 28. 11. 2014. [Online]. [cit. 2014-12-08]. Dostupné také z:

http://novaplus.nova.cz/porad/snidane-s-novou/video/3304-snidane-s-novou-28-11-2014/

18 LM: dobré ráno. ahoj

AL: tak Leni já jsem čekal vánoční výzdobu.pojďme si říct nebo mikulášskou už se to blíží je advent. a tady jsou růže ((ukazuje na kytici květin))

LM: to nejsou růže,

AL: nebo co to je?.. tak co to je?

LM: to je eustoma, AL: eeeustoma?

LM: neboli (lisianthus) ((zvedá kytici květin)) IK: <no:o> ((kývá směrem na kameru)) AL: pro mě je to růže.

LM: a je tady proto, že zrovna třeba tahle barva IK: =to je nádhera,

LM: obsahuje všechny tři barvy z letošních barev Vánoc

Jak vidíme z ukázky, moderátoři Snídaně s Novou se nijak nesnaží zakrývat institucionální roli svých moderátorských výstupů. Jejich roli ve své podstatě vystihuje oficiální definice pořadu na stránkách TV Nova: „Zpravodajství z domova i ze světa, usměvaví moderátoři, spousta písniček a soutěží, zajímaví hosté, žhavé novinky pro váš pohodový ranní rozjezd. Snídaně s Novou vás naladí a nasměruje.“

Z charakteristiky pořadu je patrná „multižánrovost“, zaměření na oblast zábavy a relaxace. Samotný název pořadu (Snídaně s Novou) má vyvolávat blízký kontakt s příjemcem. Z výše uvedeného úryvku jedné z ranních relací si můžeme snadno vytvořit obrázek o tom, jakým způsobem se moderátoři, jako zástupci televizní společnosti, snaží zapůsobit na publikum. „Zábavnou“ složku ranní relace představují drobné (většinou plánované) slovní hříčky, dvojsmysly, sebeironie, někdy i vtipné scénky ve formě skeče. Výše uvedená pasáž zobrazuje asi nejproblémovější část tvorby dialogů ve Snídani s Novou. Konverzační vsuvky, jimiž jsou propojeny jednotlivé bloky pořadu, jsou typické snahou o spontánnost, která ovšem vychází z již připraveného kontextu a celkové komunikační situace. Výsledná podoba dialogů se tak vyznačuje bezobsažností, vysokou mírou ležérnosti, strojeně intimní konverzací, teatrálními gesty

19

a celkovou „komediálností“. Svým jasným zaměřením čistě na diváka se relace Snídaně s Novou stává ukázkovým příkladem konverzacionalizace českých medií.

2.5 Moderátoři v relaci Dobré ráno

Pořad Dobré ráno má, stejně jako obdobná relace Snídaně s Novou, dlouhou tradici. Jeho formát se rovněž mnohokrát proměnil, a proto bude nejlepší, když připomeneme poslední výraznou změnu, která tuto relaci zasáhla. Došlo k ní 18. června 2012. Připomeňme rovněž i dvojice současných moderátorů - o brněnské vysílání se starají moderátoři Soňa Baranová a Ondřej Blaho, z Ostravy střídavě moderují dvojice Tereza Richtrová s Petrem Rajchertem a Veronika Poláčková s Radkem Erbenem.

Změny se týkají především formátu relace. Proměny relace, k nimž došlo, popisuje ředitel programu ČT Milan Fridrich těmito slovy: „Od pondělí 18. června 2012 začne Česká televize na svém druhém programu každý všední den od 5:59 do 8:30 hodin nabízet nový živý pořad Dobré ráno. Na rozdíl od předchozího formátu Dobrého rána na ČT1 bude nový formát více zaměřený na regionální život, kulturu a vzdělávání a posílí tak oba segmenty vysílání ČT2 - vzdělávání a kulturní témata. Připravovaná struktura Dobrého rána nabídne divákovi snadnou orientaci a přirozený rytmus programových půlhodin oddělených pravidelnými informacemi o počasí a stručnými zprávami. Samotným pilířem nového Dobrého rána je kulturní a vzdělávací akcent pořadu. Zváni budou zajímaví hosté, vybraná témata přinesou nové informace a rozšíří divákovy obzory. Prostor samozřejmě dostane i kultura, chybět nebude hudba film, divadlo či literatura. Myšleno je v ranním vysílání i na děti, a tak se v pravidelném čase budou opět setkávat s oblíbeným Raníčkem.“¹⁶

Jak je vidět, nejpodstatnější rozdíl mezi oběma relacemi se projevuje už v jejich základním zaměření. Zatímco relace Snídaně s Novou je svou podstatou téměř čistě zábavným a relaxačním pořadem, Dobré ráno (na Dvojce) má ambici předkládat vzdělávací a kulturní témata:

16ČT. Česká televize bude vysílat nové Dobré ráno na ČT2. TISKOVÁ ZPRÁVA/14. června 2012.

[Online]. [cit. 2014-12-08]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/ts-brno/tiskove- zpravy/?id=6396&strana-18=11&category=18

20 Dobré ráno - 28. 11. 2014¹⁷

Moderátoři: Tereza Richtrová - Petr Rajchert

TR: Krásné páteční ráno s datem 28. listopadu, dnes ee je tu Dobré ráno s tématem sklo. Sklářství má u nás dlouholetou tradici. My na sklo budeme malovat, ale taky si ho představíme třeba jako stavební materiál,

PR: =taky nás navštíví sestry a zpěvačky Marta a Tena Elefteriadu. zpěvačka Elis, ta nám tady dokonce zazpívá, ale už teď po ránu pro vás máme takový malý kvíz, abyste se mohli zamyslet. Podívejte se. Tady před námi je taková sada skleniček. Je jich tam celkem šest.tuším, nebo dokonce sedm a e:eh. vy si můžete tipovat, který nápoj byste si do které nalili… My tuto otázku ještě několikrát zopakujeme během dnešního Dobrého rána, no a pak ji vyhodnotíme

TR: ee vaše správná odpověď. vám, sice přinese pouze váš dobrý pocit, ale ten taky mnohdy není k zahození, odměnou za odpověď na naši anketní otázku, na druhou stranu bude dobroranní hrneček pro jednoho z vás, stačí když nám napíšete, co jste kdy rozbili a opravdu vás to mrzelo,

PR: a nemusí to být jen sklenička nebo oblíbený hrneček, ale třeba taky nějaký ten vztah. a nebo cokoli jiného.. můžeme to brát i obrazně, napište nám na adresu ((čte adresu, která se objeví i na obrazovce)) a jak říkala Terezka, tenhle hrneček může být jenom a jenom váš ((kamera zabírá hrneček s motivem Dobrého rána))

Již z prvního srovnání si můžeme udělat představu o hlavních jazykových i tematických rozdílech v obou relacích. Jedním z nich je tzv. „zastřešující téma“, které v relaci Snídaně s Novou chybí. Pro ranní relaci ČT je v současnosti charakteristické (jako např. sklo ve výše uvedené ukázce z úvodu relace). Relace Dobré ráno se tak pokouší akcentovat svůj kulturní a edukativní ráz. Nutno ovšem podotknout, že i tato snaha bývá poznamenána institucionální rolí moderátorů. Ne vždy působí zastřešující téma jako pozitivní prvek relace. Mnohdy nutí moderátory, kteří zastupují veřejnoprávní instituci, aby užívali tzv. oslích můstků k propojení tematických bloků, které mohou jen těžko logicky navazovat apod. Výstupy moderátorů pak mohou působit strojeně a křečovitě. Přesto lze snahu o tematické ukotvení relace hodnotit pozitivně.

17Dobré ráno. Videoarchiv. 28. 11. 2014. [Online]. [cit. 2014-12-08]. Dostupné také z:

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10435049455-dobre-rano/414236100071113/video/

21

Právě konkrétní téma dává moderátorům možnost stavět na delším (předem připraveném) dialogu, který se může vyhnout jak vynucené „zábavnosti“, tak naprosté tematické vyprázdněnosti. Ta pak nutně vede k nadužívání citoslovcí i hezitačních a respozivních zvuků či teatrální gestikulaci.

Celkově můžeme tuto snahu ČT chápat jako pokus o vyhnutí se konverzacionalici jejího mediálního prostoru v Dobrém ránu. Ta je v relaci Snídaně s Novou zcela zjevná.

22

3 Pravidla transkripce textů

Co je transkript?

Transkript neboli přepis je výsledkem práce přepisovatelky/přepisovatele. Ta spočívá v převedení dynamického (tj. v čase probíhajícího) audiovizuálního záznamu na jev grafický (statický, neprobíhající v čase). V nejprostší podobě je to zápis toho, co si jednotliví účastníci rozhovoru mezi sebou řekli. V náročnější podobě je to pokud možno věrný zápis toho, jak spolu účastníci mluvili, kdy udělali ve své řeči pauzu, kdy klesli hlasem, kdy se zasmáli, kdy svou řeč zrychlili, kdy promluvili tiše, kdy hlasitěji, kdy otočili hlavu k jednomu partnerovi, kdy k druhému, kdy se usmáli, kdy zavrtěli hlavou apod. Je pochopitelné, že i ten nejnáročnější přepis bude vždy jen redukovaným záznamem toho, co se reálně odehrálo. Z toho také vyplývá, že výzkumníci (tj. uživatelé transkriptů) musejí zodpovědně uvažovat o tom, co vlastně chtějí z události zaznamenat.

Jedině tak totiž bude přepisování ekonomické, neboť se bude přepisovat a zaznamenávat jen to, co se pak bude při analýze skutečně využívat.

Výsledný transkript je ve své podstatě interpretací původní události, neboť vybírá a staví do popředí jen určité rysy události. K interpretativnímu charakteru přepisu přispívá také ten fakt, že úkolem přepisovatelky/přepisovatele je interpretovat nahraný zvuk jako jazykový projev a není samozřejmě nikdy zaručeno, že přepisovatelka/přepisovatel bude jazykovému projevu správně rozumět a nebude jej v přepisu nějakým způsobem dezinterpretovat (např. může zapsat entomologický místo etymologický apod.). Praktické doporučení, které z toho plyne, je nasnadě: Nepřepisuj mechanicky, co slyšíš, ale vždy se snaž zároveň sledovat sdělovaný obsah.

Smyslem přepisování je zachycení (fixace) důležitých rysů rozhovoru pro následný rozbor. Transkript tedy slouží jako výhodná pomůcka pro analýzu. Dodejme však, že by bylo chybou, kdyby výzkumník při analýze spoléhal jenom na transkript a zapomínal na to, že základním materiálem pro studium mluvené komunikace je audiovizuální záznam. Přepisy v žádném případě nezhotovujeme proto, aby audiovizuální záznam zcela nahradily.¹⁸

18Kaderka, Petr - Svobodová, Zdeňka. Jak přepisovat audiovizuální záznam rozhovoru? Manuál pro přepisovatele televizních diskusních pořadů.Korpus DIALOG • The DIALOG Corpus. 2006. [Online].

[cit. 2014-12-05]. Dostupné také z:

http://ujc.dialogy.cz/?q=node/89#_4._Seznam_transkrip%C4%8Dn%C3%ADch

23

Pro úplnost připojme ještě seznam transkripčních značek:

- VM označení mluvčí/ho

- XX označení nerozpoznané/ho mluvčí/ho - N1, N2, N3 označení neznámé/ho mluvčí/ho - Z1, Z2, Z3 označení reportéra/-ky v hlavičce - R-Z1, R-Z2, R-Z3 označení reportéra/-ky v transkriptu - R-N1, R-VK označení mluvčích v předtočené reportáži - to já [nevím] simultánně pro-

- [v té] knize nesené pasáže

- = okamžité navázání na repliku partnera - zase zdůraznění slabiky/slova

- a:le: protažení hlásky - e eeeeeeh ehm em hezitační a re- - hm mhm ehe e-e sponzní zvuky - (.) krátká pauza

- (..) delší pauza - (...) dlouhá pauza

- ? vysoké stoupnutí hlasu - , mírné stoupnutí hlasu - . klesnutí hlasu

- mon- nedokončení slova

- <uhodil> pasáž pronesená se smíchem

- (ale) předpokládaný, ne dobře srozumitelný výraz - ( ) nesrozumitelný výraz

- ((smích)) komentář přepisovatele - ... vypuštění části transkriptu¹⁹

Při transkripci textů bychom se chtěli držet pravidel a značek korpusu DIALOG, který vzniká v Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky. Včetně základního rozdělení - hlavička a vlastní přepis, a také zásady: „Co je vysloveno ortoepicky (tj. podle zásad výslovnosti spisovného jazyka), zapisuje se ortograficky (tj.

podle platného pravopisu). Jinak řečeno, slova vyslovená standardním způsobem

19 Tamtéž.

24

zapisujeme podle pravopisných pravidel, důsledně však zaznamenáváme odchylky od standardní výslovnosti a nespisovné slovní tvary.“²⁰

Vzhledem ke způsobu vedení dialogů v obou zkoumaných relacích, se budeme snažit o co možná nejautentičtější zaznamenání dialogů, včetně komentářů přepisovatele. Avšak plné autenticity nelze tímto způsobem dosáhnout. Četné překrývání replik, nesrozumitelné výrazy apod., to vše sice lze pomocí transkriptu zaznamenat, ale míra autenticity pochopitelně klesá.

V textu bude také často nutné blíže popsat i konkrétní komunikační situace, protože bez ukotvení v kontextu by jednotlivé repliky byly jen těžko srozumitelné.

20 Tamtéž.

25

4 Jazyková úroveň vybraných relací

Jak by měl vypadat kultivovaný jazykový projev moderátora ranní relace?

V této části textu bychom se na tuto otázku pokusili odpovědět za pomoci rozborů několika transkriptů z obou analyzovaných relací. Zároveň bychom se pokusili posoudit jazykovou úroveň obou relací a poukázat na nejproblémovější aspekty živých moderátorských projevů.

Především je třeba uvést, že kultivovanost jazykového projevu nelze ztotožňovat se spisovností jazykového projevu. Kultivovanost je pojem širší. Prosté dodržování spisovných norem ještě nečiní z jazykového projevu projev jazykově kultivovaný. Známe řadu osobností z oblasti kultury a umění, které se vyjadřují nepochybně velmi kultivovaně, aniž by přitom používaly výhradně spisovný jazyk. A naopak se setkáváme s promluvami, které jsou sice formálně spisovné, nepůsobí na nás ale z řady důvodů kultivovaným dojmem. Kultivovanost jazykového projevu je určována situačními aspekty (musíme vzít v úvahu, jedná-li se o projev mluvený nebo psaný, připravený nebo nepřipravený, formální nebo neformální, monologický nebo dialogický, a je třeba se též ptát, jaká je jeho žánrová a stylová příslušnost, jaký je vztah mezi partnery v dialogu, probírá-li se téma závažné nebo běžné/všední, kdo je faktickým nebo jen předpokládaným adresátem). V televizi se tato rozdílnost situací projevuje v existenci různých televizních žánrů. V některých žánrech je závazné používání spisovného jazyka (zpravodajské a publicistické pořady), v jiných žánrech je možné i žádoucí se od spisovné normy odchýlit (zábavné pořady). Základním kritériem kultivovanosti je již od dob klasické rétoriky přiměřenost jazykových projevů.

Kultivovaný projev by měl být přiměřený svému tématu (předmětu řeči) a adresátovi (publiku) a celkové komunikační situaci. Mluvčí s ohledem na publikum volí náležitá pojmenování a vhodným způsobem je sestavují v souvislou, srozumitelnou řeč. Volba slov by měla ukazovat dobrou obeznámenost s předmětem řeči i s jejich působivostí (dopadem na posluchače). Slova, věty a souvětí by měly být spolu formálně i významově propojeny, a vytvářet tak koherentní celek. Výsledný jazykový projev by měl odpovídat svému žánrovému a stylovému určení. Případná vybočení by měla být

26

funkčně (komunikačně) odůvodnitelná. Bezdůvodná vybočení jsou považována za prohřešek proti kultivovanému vyjadřování.²¹

Dalším kritériem kultivovanosti, které s předcházejícím kritériem vnitřně souvisí, je kritérium jazykové správnosti. Jazykovou správnost chápeme jako správnost výslovnostní, gramatickou a logickou. Je podmínkou srozumitelnosti jazykového projevu. Správnou výslovnost neomezujeme jen na artikulaci hlásek, ale míníme jí také intonační členění řeči:správné frázování, tj. vhodné umisťování pauz, náležitou volbu větné melodie a vhodné umisťování důrazu. Důležitou podmínkou srozumitelnosti je i přiměřené tempo řeči. Gramatickou stránku mluvených projevů posuzujeme s ohledem na výše uvedené situační aspekty. Čtené texty je možné poměřovat běžnými kritérii gramatické správnosti vytvořenými při tradiční analýze psaných textů. Nepřipravené mluvené projevy se vyznačují gramatickou stavbou, která není tak sevřená a logicky propracovaná a v níž se objevuje i zkratkovitost, nedořečenost (eliptičnost) a implicitnost v usouvztažnění. To jsou nevyhnutelné rysy spontánně mluvených projevů. Kultivovaný mluvčí, který je nadto mluvčím- profesionálem, by se však měl přílišné zkratkovitosti a implicitnosti vystříhat a měl by se mít též na pozoru před základními prohřešky, jako je nedokončení vět, vyšinutí z větné vazby, zkřížení dvou vazeb aj. Spojování vět do vyšších celků (textů) s sebou nese potřebu správné logické výstavby, často též potřebu správného argumentování. I zde je třeba brát ohled na situační aspekty komunikace: u připravených textů můžeme být při hodnocení přísnější, u nepřipravených textů by podobná přísnost jistě nebyla na místě. S gramatickou a logickou výstavbou textu souvisí celková stylizace textu.

Vytříbený styl, který by měl být pro profesionální/ho mluvčí/ho metou, usiluje o přesnost a jasnost, variuje podle žánru, vyhýbá se neúčelnému opakování a je vždy přiměřený komunikační situaci. V dialogických televizních žánrech si všímáme způsobu kladení otázek. Neexistuje pochopitelně jediný správný způsob vedení interview nebo moderování diskuse. I zde však můžeme uplatnit kritérium přiměřenosti, a to ve vztahu k žánrovým normám, tématu a osobě zpovídaného hosta.²²

21Světla Čmejrková – Martin Havlík – Petr Kaderka. ANALÝZA A HODNOCENÍ JAZYKOVÉ ÚROVNĚ VYBRANÝCH POŘADŮ ČESKÉ TELEVIZE ZA 1. POLOLETÍ 2006. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky. [Online]. [cit. 2014-12-05]. Dostupné také z:

http://img.ceskatelevize.cz/press/244.pdf

22 Tamtéž.

27

4.1 Kultivovanost moderátorských jazykových projevů

Na základě výše uvedených kritérií bychom se nyní pokusili zhodnotit kultivovanost moderátorských jazykových projevů ve zvolených relacích.

Audiovizuální zdroje, z nichž budeme čerpat, jsou trojího druhu. Při analýze využijeme veřejně dostupných nahrávek obou pořadů a to z internetových stránek Nova PLUS²³a videoarchivu České televize²⁴, a také několika vlastních nahrávek.

Snídaně s Novou – 26. 10. 2010²⁵

Moderátoři: Pavel Svoboda – Marta Ondráčková (MO relaci Snídaně s Novou nemoderuje od 19. 12. 2013)

MO: za sebou máme první ranní zprávy, ale teď tady máte pří-, v přímém přenosu PS: technickou () ((manipuluje se sluchátky))

MO: [ucha]

PS: [ucha].. protoženevim, který mi funguje ((nasadí si sluchátka))… tak říkej.. no a nic že jo,

MO: ani jedno?

PS: no, tak co by si chtěl v týrežii.. no jako ((plácne dlaněmi o stehna)) MO: takže prostě dneska to máme

PS: jenom mi to tam šumí, no ((ukazuje si na uši))

MO: máme to bez kontaktu ((šermuje rukama)), takže si tady můžemdělat cochcem ((obrací se na PS))

PS: vo režii vůbec nevíme ((mávne rukou směrem na kameru)) MO: <cha chá, to je dobrý>(( kývne směrem ke kameře)) PS: no už tě slyším, dobrý, todleto a ještě jednou

MO: tak nic PS: dobrý.. super

23Nova plus. Snídaně s Novou. 2014.[Online]. [cit. 2014-12-08]. Dostupné také z:

http://novaplus.nova.cz/porad/snidane-s-novou/video/3304-snidane-s-novou-28-11-2014/

24ČT. Dobré ráno. Videoarchiv. 2014. [Online]. [cit. 2014-12-05]. Dostupné také z:

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10435049455-dobre-rano/video/

25 Vlastní nahrávka.

28 MO: takto nám prošlo evidentně.. škoda PS: <cha chachá>

Základní chybou, jak lze vyčíst z krátké ukázky, je pochopitelně nepřiměřenost moderátorského projevu k dané situaci. I správná výslovnost pokulhává, nemluvě o naprosto lehkovážném a gramaticky chybném užívání slovesných tvarů, všudypřítomnou obecnou češtinu²⁶ atd. Živé vysílání²⁷ sebou nese mnoho úskalí a možných nepříjemných situací, jako např. technické obtíže (nefunkční sluchátko atd.).

Zkusme nyní srovnat, jak se s obdobnou situací (přeřeknutí a následné nedoslechnutí pokynu z režie) vyrovnali moderátoři Dobrého rána:

Dobré ráno – 25. 9. 2012²⁸

Moderátoři: Lenny Trčková – Ondřej Blaho

OB: příjemné vstávání s Dobrým ránem nadvojce, tak takové tedy bude počasí, takové byly zprávy, pokud jste to nestihli, tak tento informační bok ee blok začněopět o půl sedmé, no, ale teď je potřeba připomenout jaká je dnešní divácká esemesková soutěž, LT: mě by zajímalo jak by vypadal třeba takový ten informační bok ((položí ruku na rameno OB))

OB: bok?((přidržuje prsty sluchátko, aby slyšel pokyn režie)) LT: <bok no>. ((natočí se bokem))

OB: já ti ukážu (bok). <já si sem něco napíšu. i když> ((vyhrne cíp trička a ukazuje levý bok))

LT: =<dobře a tam to bude informační bok >

OB: todle by bylo asi na dvě hodiny, todle popsat, totiž můj bok ((ukazuje bok))

26V lingvistice se definuje jako interdialekt používaný zejména v Čechách a na západní Moravě – původně jde o nářečí Čech. Liší se od spisovné češtiny, která je v neformálním hovoru většinou vnímána jako nepřirozená. Obecná čeština není kodifikována, a vyvíjí se proto rychleji a plynuleji než spisovný jazyk. Některé prvky obecné češtiny mohou časem proniknout do spisovné vrstvy jazyka. Mluvená forma spisovného jazyka, která má nejblíže k obecné češtině, se nazývá hovorová čeština. Slovník spisovné češtiny obsahuje i některé z výrazů obecné češtiny, které podle autorů začínají pronikat do spisovné vrstvy. Obecná čeština byla dříve rovněž běžně používána nižší třídou obyvatelstva, měšťanským obyvatelstvem označovanou za "burany" či "venkovany", kteří nemluví spisovně.

27 Relace byla vysílána živě.

28ČT. Dobré ráno. Videoarchiv. 2014. [Online]. [cit. 2014-12-05]. Dostupné také z:

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10435049455-dobre-rano/video/

29

LT: tak my teďka popíšeme teda jiný informační blokeem. máme tady soutěžní otázku, ve kterém z těchto filmů hrál Pavel Trávníček, který je dnes naším hostem ((čte soutěžní otázku, která běží i na obrazovce))

Jak je vidět i v tomto případě, posuzovaná kultivovanost jazykového projevu v konfrontaci s improvizovaným dialogem částečně pokulhává. Přesto můžeme říci, že moderátoři Dobrého rána se i přes snahu o „odlehčení“ nepředvídatelné situace (neodlučitelně spojené s živým vysíláním) dokázali vyhnout nejhorším klišé moderátorské profese. De facto setrvali ve své roli zástupců veřejnoprávní instituce a typické přeřeknutí zůstalo (asi i ve spolupráci s režií pořadu) v mezích kulturně – vzdělávací - zábavné relace. Nutno dodat, že kultivovanost jazykového projevu patří k slabším částem pořadu Snídaně s Novou, jak bude patrné i z níže uvedených ukázek.

Pokud bychom výše zmíněné ukázky hodnotili čistě z hlediska užitého jazyka, pak je i zde patrný rozdíl, především v dodržování tvaroslovných a hláskových variant slov - tedy především ve spisovné morfologii.²⁹ Zatímco v projevu moderátorů Snídaně s Novou se dialog hemží nesprávným skloňováním i časováním, moderátoři Dobrého rána se ve většině případů drží správné morfologie.

Pokud bychom se zaměřili na některé konkrétní morfologické kategorie, pak se nabízí srovnání např. užití 1. osoby plurálu ve výše uvedených textech. Zatímco u moderátorů Dobrého rána může sledovat správné morfologické tvary sloves jako – máme či –popíšeme, u moderátorů Snídaně s Novou můžeme pozorovat zkrácení u 1.

os. pl., tedy charakteristické -můžem či –chcem. Dle některých autorů má sice tato varianta tendenci stát se jazykově neutrální³⁰ (stejně můžeme zařadit jazykovou variantu -bychom a –bysme), avšak musíme mít na zřeteli, že právě užití morfologicky nespisovných tvarů vnáší do řeči příznak hovorovosti a nízké profesionality, pokud se jedná o reprezentanta určité instituce. Tohoto nadužívání nespisovné varianty 1. os. pl.

si můžeme všimnout i v dalších rozebíraných textech.

Další podstatný rozdíl souvisí se stylovým rozpětím současné češtiny. Zatímco moderátoři Dobrého rána si ho jsou vědomi (i když i oni občas užijí slovo z nižší stylové vrstvy) a při použití sníženého lexika dávají najevo odstup od nižší stylové

29Morfologie studuje vztahy mezi jednotlivými částmi slov, vnitřní struktury slov. Zabývá se tvořením tvarů slov a jejich významem, dále i tvořením nových slov. Studuje způsoby skloňování (deklinace) a časovaní (konjugace).

30ČECHOVÁ. M. Slohová charakteristika prostředků morfologických a syntaktických. In: Stylistika češtiny. 1 vydání. Praha: SPN1991. KapitolaV.2, s. 105-130.

30

vrstvy, v relaci Snídaně s Novou se komentátoři pohybují po široké škále stylových vrstev češtiny a často (díky „spontánním a uvolněným“ projevům) sklouzávají k nadbytečnému užívání frazémů, hypokoristik,³¹ někdy i vulgarismů. Ty pochopitelně mají své místo i v současné češtině, pro jazyk ranní relace ale není jejich časté užívání vhodné.

4.1.2 Komunikace moderátorů a redaktorů ve studiu

Klasickou a neměnnou situaci v obou ranních relacích představuje dialog moderátorů s ostatními tvůrci a moderátory, např. redaktory zpravodajství, počasí atd.

Tradiční je přehled denního tisku:

Snídaně s Novou - 26. 10. 2010³²

Moderátoři: Pavel Svoboda – Tomáš Hauptvogel (redaktor zpráv)

PS: tak eště před chvílí to vypadalo, že se nestihneme přichystat ee, na přehled tisku, ale to bysme to nesměli být my..aby.sme to nezvládli

TH: to všechno je pořešený?

PS: no, tak? můžeme?

TH: tak jo, tak Mladá fronta Dnes ((ukazuje na kameru výtisk MF Dnes))přináší neuvěřitelný ceník úplatků, zjistíte v něm kolik stojí lepší místo v pořadníku na operaci nebo zastavení trestního stíhání, Lidové noviny ((ukazuje výtisk Lidových novin)) píší o drsných metodách majitelů domů, teď objevili, jak se zbavit nájemníků podvodem, Hospodářské noviny ((ukazuje výtisk Hospodářských novin))objevily asi nejdražší domov důchodců v republice, zatím stál dvě stě miliónů korun a <ještě není hotový>

PS: (velkej?)

TH: velké je to ano, eee. deník Metro ((ukazuje výtisk Metra)) varuje před blížící se inverzí, k nejhorším lokalitám v Praze patří Smíchov, Řeporie, Karlín nebo Vršovice a deník Sport ((ukazuje výtisk Sportu)) na titulní straně oceňuje výkon afrických posil Sparty v zápase s Libercem, jenom díky jejich gólům zvítězila a ee vrátila se na jedno z předních míst. prvoligové tabulky, no a podíváme se na server TN.cz, pokud chcete aby se vaše stopa dostala na planetu Mars, jděte na TN.cz, pomocí formuláře můžete totiž poslat do americké společnosti NASA své jméno a eee speciální robot v roce 2011 informace dopraví na rudou planetu

31Hypokoristikon - slovo domácké nebo mazlivé, je označení pro jméno, nejčastěji lidské (antroponymum) užívané v domácím nebo jinak neformálním prostředí.

32 Vlastní nahrávka.

31

PS: to bych si přál, ((záběr na PS – sedí ve studiu naproti TH))

TH: vy tam pošlete otisk boty ((gestikuluje rukama)) a ten robot se vytvaruje a pfl ((plácne dlaní do stolu))

PS: eem ale je to jenom do velikosti deset, protože dvanáctka je moc velká, to už se tam nevejde, to by jich tam bylo moc

TH: ehm v tom případě já ani ty.. neletíme na Mars?

PS: já jo, já jo, jo ((zvedá ruku))

TH: tak já v tom případě nebudu mít stopu na Marsu ((PS se směje)), hhm?

PS: jdi na Jupiter, ten je větší.jedině, do budoucna TH: pcha?.. slušný

Dobré ráno – 27. 6. 20102³³

Moderátoři: Jan Souček- Gabriela Juránková (redaktorka zpráv)

JS: musím říct, že se nám všem, i Gábině, se sbíhají sliny, protože to tady ve studiu skutečně krásně zavonělo, tak doufám, že bude ještě čas ochutnat, ale teď budeme ochutnávat z něčeho jiného ((sleduje obrazovku počítače před GJ a ukazuje zřejmě na jednu ze zpráv), z dnešních českých novin

GJ: án:o, ano, dívám se do Práva, životní styl českých dětí a školáků je špatný, což je informace, která pro české odborníky není zas až tak překvapivá, teď je potvrzená studií, ve které se píše, že tři čtvrtiny českých dětí nesplňují mezinárodní doporučení pro pohybovou aktivitu e, nemají těch šedesát minut pohybu denně.. potřebných,

JS: ehm?

GJ:navíc velmi brzo začínají s kouřením, přibývá dětí opakovaně opilých a tak dále, a tak dále

JS: ale ve světovém průměru asi na tom zas tak špatně nejsme, protože nedávno jsem četl, že americké děti jsou na tom mnohem hůř, tam je těch obézních dokonce kolem osmdesáti-

GJ: já bych se Američany moc neuklidňovala,

33ČT. Dobré ráno. Videoarchiv. 2014. [Online]. [cit. 2014-12-05]. Dostupné také z:

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10435049455-dobre-rano/video/

32

JS: já jsem včera zjistil, že jsem nadprůměrný Američan, co do váhy, tak, právě, mě to inspirovalo,

GJ: důchody se propadnou ((čte další zprávu))

Obě ukázky reprezentují tradiční část relace. Přehledy tisku a zpráv probíhají v obou relacích většinou „tváří v tvář“ a pro Snídani s Novou je příznačná zkratkovitost, výplňkové rozhovory a „diskuze“ nad redundantními tématy. Dobré ráno se snaží v drtivé většině případů dostát nastavenému standartu kulturně – vzdělávací relace.

Z hlediska užitého jazyka může poukázat na rozdíly v mluvnické skladbě – syntaxi. Celkově můžeme říci, že mluvnická skladba mluveného projevu se vyznačuje určitými specifiky. Ne všechny projevy moderátorů (v obou relacích) dodržují syntax psaného projevu a skoro ve všech případech se přizpůsobují potřebám spontánního mluveného projevu. To je jen logické, protože reakce na položený dotaz proběhne dříve či později, sloveso mnohdy zůstane nevyjádřeno, moderátor se rychle opraví a přehodnotí slovosled apod. Tyto nedostatky se dají v mluveném projevu tolerovat, protože moderátor má k dispozici intonaci a mimiku, kterou může suplovat úplný a plynulý tok syntaxe v řeči. Pro dodržování správné syntaxe je důležitý především náležitý slovosled a vyvarování se tradičních chyb, především při kladení krátkých otázek.

V krátkých tázacích větách se moderátoři často dopouštějí toho, že kladou tázací zájmeno na konec věty, zkratkovitě omezí otázku na jedno slovo (mnohdy i zcela mimo kontext) nebo použijí jen hezitační zvuk, kde lze otázku rozpoznat jen čistě z intonace hlasu. (z ukázek např. no, tak?; eeeustoma?; ehm?atd.)

Z hlediska morfologie můžeme sledovat rozdíl v užití adjektiv. Jde vlastně opět o rozdíl mezi spisovnou nespisovnou češtinou. Souvisí to s tím, že adjektivní deklinační systém je i v obecné češtině oproti spisovnému jazyku jednodušší. Morfologickou odlišnost způsobují silné vlivy hláskoslovné. Ve spisovné češtině nedochází k úžení é >

í, a to zejména v koncovkách složených adjektiv na úplném konci slova.

Nekodifikované tvary vzniklé touto změnou se projevily ve sledovaných projevech i v sg. neuter a vsg. feminin. Další nespisovné tvary vzniklé změnou (diftongizací) ý > ej (jde o morfologizované jevy hláskoslovné) jsme ve sledovaných projevech zaznamenali

33

pouze u adjektiv tvrdých vsg. maskulin.³⁴ Ve výše uvedených transkripcích si tak může všimnout typického rozdílu mezi –velký a –velkej u moderátora Snídaně s Novou, zatímco u moderátorů Dobrého rána jsme tuto či podobnou variantu vůbec nezaznamenali. Moderátoři se v tomto případě drží spisovných tvarů např. -špatný, - nadprůměrný.

4.1.3 Komunikace moderátorů s publikem

Důležitou součástí všech ranních relací je i zaměření na diváka. Moderátoři mají často za úkol (jako zástupci své instituce) oslovit diváky a vytvářet i situace, kdy moderátor/ka„komunikuje“ s diváky u televizních obrazovek.

Snídaně s Novou - 26. 10. 2010³⁵

Moderátoři: Pavel Svoboda – Marta Ondráčková

PS: za malý okamžik uvidíte em, milé děti, co pěkného dneska můžete vyhrát, v naší dětské soutěži a. eh jedná se o Mylittle pony. nemocná (čilý), nemocný koníček, ťu, ťů MO: nemocný koníček? ((přináší krabici s hračkou poníka))

PS: to je on, MO: ale pozor,

PS: růžový v této krabici,

MO: on nemocný nezůstane, protože jeden z vás ho vyléčí.. a to v případě že odpoví na naši otázku, jak je v sauně? Za a horko, za b zima, odpovídat můžete na známé kontakty, které ještě teď navíc máte na obrazovce, a my si mezi tím dáme Pepka námořníka ((celá pasáž je pronesena se silným emocionálním zabarvením))

PS: dnešní díl?Nebezpečný šerif

((následuje reklama a animovaný seriál))

34ŠINDELÁŘOVÁ, J. MORFOLOGICKÉ ODLIŠNOSTI SPISOVNÉ A OBECNÉ ČEŠTINY Z POHLEDU

CIZINCE. [Online]. [cit. 2014-12-08]. Dostupné také z:

http://konference.osu.cz/cestina/dok/2010/sindelarova-jaromira.pdf

35 Vlastní nahrávka.