Autor popisuje pedagogickou realitu na Základní škole praktické v Horních Počernicích v předmětu Hudební výchova, ve které zohledňuje chystanou legislativní změnu, která implicitně navozuje i změnu v přístupu k žákům s lehkou mentální retardací.
spojenou s inovaci v hudební výchově s muzikoterapeutickými postupy ve školním vzdělávacím programu Základní školy praktické v Horních Počernicích.
Při výuce žáků v hudební výchově pedagogičtí pracovníci používají řadu hudebních nástrojů. Nejběžnějším hudebním nástrojem, kterým pedagog doprovází zpěv žáků, je kytara. Jako další hudební nástroje využívané při hudební výchově jsou drobná chrastítka. I z tohoto důvodu je využíváno dalších hudebních nástrojů, převážně rytmické, přičemž některé z nich si žáci sami vyrobili.
Vzdělávací oblast „Umění a kultura“ je zařazena ve všech ročnících Základní školy praktické v Horních Počernicích (Autorský kolektiv 2006).
Inovace spočívala především v tom, že práce s hudbou byla zintenzivněna, prokládána hrou žáka převážně na rytmické hudební nástroje a tím, že byl kladen důraz na kreativní složku, kdy žáci dostali příležitost hudebně tvořit. Tato vlastní hudební tvořivost byla doplněna také manuální výrobou rytmických hudebních nástrojů žáky, pod vedením autora práce. Délka této pilotáže trvala od ledna do února 2015, s časovou dotací 2 vyučovací jednotky týdně. Celková časová dotace této pilotáže tak trvala celkem 16 vyučovacích hodin. Během této pilotáže žáci podle pokynů vyráběli pomocí drobného materiálu (papírové trubičky, různé provázky, drátky, korálky, lepidlo atd.) v rámci předmětu Pracovní vyučování. Do ŠVP bylo učivo zařazeno jako „Práce s drobným materiálem“. Tato pracovní činnost žáků byla předstupněm pro formulace průzkumného cíle a předpokladů práce.
3.1.1 Výběr hudebních nástrojů pro empirickou část
V dnešní době je bohužel velmi složité najít prostředky na podporu školních činností a pomůcek. Z tohoto důvodu je zřejmé, že téměř každá škola velmi složitě a šetrně nakládá s financemi, které jim jsou určeny z rozpočtu na pomůcky, a téměř vždy je to otázka priorit ředitelů škol. Bohužel to není jiné i v Základní škole praktické v Horních Počernicích. Jeden z důvodů rozhodnutí pro výrobu rytmických hudebních nástrojů, které byly zvoleny, bylo především hledisko praktické, což znamenalo vyrobit co nejjednodušším, nejlevnějším způsobem, a přitom co nejvíce efektivním hudební nástroje jaké jsou možné vyrobit. Mimo to byly použité takové hudební nástroje, které již škola vlastnila a využívala nebo je využívá v hudební výchově při výuce ještě dnes.
Základem byly rytmické nástroje vyrobené převážně z různých prázdných rolí z papíru nebo instalatérských trubek z plastu.
3.1.2 Výroba rytmických hudebních nástrojů
Hudební nástroje jsou v dnešní době nedílnou součástí při výuce hudební výchovy. V dnešní době je složité i z finančních důvodů pořídit takové pomůcky, které by žáci vhodně využili při samotné hudební výchově k hudební improvizaci nebo k rozvoji hudebního cítění nebo samotné hudební kreativitě. I z tohoto důvodu byly vytvořené drobné rytmické hudební nástroje, které žáci využívají při hudební výchově.
Výroba rytmických hudebních nástrojů s sebou přinášela spoustu výhod, mezi které patří zlepšení motorických funkcí při hře na rytmické hudební nástroje, i při výrobě samotných nástrojů, uvědomování si významu pracovních činností a následné praktické využití, jako jsou různé druhy chrastítek ozvučných dřívek a v neposlední řadě seznámení se se samotnou výrobou a různými materiály při výrobě rytmických hudebních nástrojů.
I z tohoto důvodu výroba rytmických hudebních nástrojů byla zařazena do mezipředmětových vztahů v rámci předmětu Pracovní vyučování.
3.1.3 Výroba hudebních nástrojů z ostatního materiálu
V rámci předmětu Pracovní vyučování se vyrábělo z větviček, plastových nebo papírových trubiček, špejlí, korálků a provázků či tenkého drátku drobné rytmické hudební nástroje, které byly používány při strukturované hudbě se žáky.
Mezi nejoblíbenější rytmické hudební nástroje patřila chrastítka. Tato chrastítka tvořila tenká, členitá větvička, okolo které byl omotaný tenký drát a na něm obaly od čajových svíček, zátky od limonád nebo korálky. Podle výběru materiálu se lišil samotný zvuk. Mezi další velmi často využívané rytmické hudební nástroje patřily při strukturované hudbě nebo hudební kreativitě žáků vyvolávače deště. Vyvolávače deště se vyráběli pomocí prázdných papírových trubiček od smršťovací fólie, nebo obalu na závěsné mapy. Do těchto, přibližně metrových papírových roli, žáci provrtávali ručními vrtačkami drobné dírky, do kterých skrz na skrz vkládali špejle. V závěru výroby se do tohoto tubusu nasypala čočka, fazole nebo korálky, poté se oba konce tubusu ucpaly a zalepily. Mezi další rytmické hudební nástroje patřila modifikovaná chrastítka z plastových trubek, krabiček a ostatního materiálu. Všechny tyto vyrobené rytmické hudební nástroje byli doplňkem k ostatním rytmickým či melodickým hudebním nástrojům, jako například malé a velké bubínky, bubny nebo ozvučná dřívka, různé tamburíny nebo zvonkohry a dětské klávesnice. Takové rytmické hudební nástroje jsou také součástí příloh v této práci, viz Příloha H: Fotografie rytmických hudebních nástrojů
4 Cíl praktické části průzkumu
Cílem průzkumné části bakalářské práce je zmapování významu systematické a strukturované práce s hudbou u dětí s lehkou mentální retardací, žáků 9. ročníku Základní školy praktické v Horních Počernicích ve věku 14 až 16 let ve smyslu podpory a rozvoje kognitivního a psychosociálního vývoje.
Tento cíl vychází z vlastních empirických pozorování autora práce, ale především vychází a navazuje na výzkumy hudebnosti a kreativity dětí, a na postupy edukační systémové muzikoterapie, akreditované Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy (Pejřimovská 2015, s. 81).
Teoretická východiska
S odvoláním na teoretické závěry edukační systémové muzikoterapie a kapitolu v této práci (1.7.12 Inovace včleněním edukační muzikoterapie při práci se žáky s lehkou mentální retardací) v teoretické části této práce, lze charakterizovat, že hudební kreativita podporuje tvorbu představ, rozvíjí a diferencuje je, zvyšuje uvědomění si vlastního emočního prožívání, rozvíjí i kognitivní funkce a zralost sociálního chování (Pejřimovská 2015, s. 53).