Polarita dvou pojmů
Průměrná bodová hodnota naměřená během šetření za určitý měsíc vzorkem žáků
Graf 4: Polarita dvou pojmů Zhodnocení výsledků, Tabulky 19: Polarita dvou pojmů Zhodnocení výsledků, Grafu 4: Polarita dvou pojmů
Z uvedených dat v Tabulce 19 a Grafu 4 je zřejmé, že téměř ve všech škálách sémantického diferenciálu, které se vztahují k prosociálnímu chování žáků, je patrný pozitivní posun, ke kterému došlo během čtyřměsíční systematické práce s hudbou, viz Tabulka 19. V této tabulce jsou modrou barvou vyznačeny vlastnosti představující prosociální pozitivní posun v pozorovatelném chování žáků.
Data z Tabulky 19 vychází ze získaných dat šetřených žáků, viz Příloha E:
Tabulka, sémantický diferenciál, průběh šetření, výsledkový arch, 9. ročník.
Z vyhodnocených dat je zřejmé, že dochází k posunu k „aktivitě“ od „pasivity“
(3,75–5), posun o 1,25 bodu, dále jsou patrné změny u polarity pojmů
„nezájem o činnost“, respektive „zájem o činnost“ (2,25–3,75), posun o 1,5 bodu. Stejný bodový posun je patrný od „nevýrazného projevu“ k „dominanci“ při hře, (3–4,5), stejně jako u „zbrklosti“ a „rozvahy“ při hře (3–4,5). Největší bodový posun o 2,25 bodu je
1 2 3 4 5 6 7 8 9
1 2 3 4 5 6 7
Polarita dvou pojmů
Škála červen květen duben březen
u polarity pojmů „roztěkanost“ a „soustředěnost“ ve prospěch soustředěné hry šetřených žáků, totiž (3,5–5,75). Hudební ukázky jsou barevně odlišeny pro lepší orientaci v tabulce.
Z výše uvedených dat lze vyčíst, že vlivem systematické práce s hudbou, se u dětí s lehkou mentální retardací ve věku od 14 do 16 let, posilují prosociální vlastnosti.
Předpoklad 11:
Strukturovaná práce s hudbou u vybraných žáků ve věku od 14 do 16 let v pásmu lehké mentální retardace pozitivně ovlivňuje prosociální projevy žáků, lze považovat za ověřený.
Experimentální práce se skupinou žáků trvala čtyři měsíce, od 10. března 2015 do 23. června 2015. Bylo šetřeno poměrně široce obsazené pásmo projevů žáků, od motivace pomocí manuální práce při výrobě hudebních nástrojů, přes vlastní hudební aktivity k výkonům žáků v mimohudebních předmětech až k vlivu hudebních kreativních aktivit na jejich psychosociální chování. Výsledky mohou být vnímány, jako inovační podněty využitelné v procesu jak vzdělávání žáků s LMR v základních školách praktických, tak i v běžných základních školách v procesu inkluze. V „Závěru“ této práce budou výsledky diskutovány z celkového pohledu.
7.1 Rekapitulace výsledků z průzkumného šetření
Podle odpovědí žáků vyplývá, že se žákům částečně změnil pohled na poslech muziky. Zajímavé je také zjištění, že spíše záporný nebo záporný vztah k hudbě nemá nikdo.
Z průzkumného šetření je dále patrné, že „společné hudební dílo“, kdy žáci věděli z pilotní studie, že znamená hudební kreaci, elementární hudební improvizaci, je žáky preferováno.
Z uvedených dat je také patrné, že děvčata s LMR ve věku od 14 do 16 let upřednostňují spíše melodickou hudbu.
Z výsledných dat je také zřejmé, že žáci mají nejraději „výchovy“ jako je například hudební, tělesná a občanská výchova. Předměty jako Matematika nebo Český jazyk bohužel žáci moc v oblibě nemají.
Z výše uvedených dat je možné dále předpokládat, že bude naplněno očekávání žáků, kdy by vnímali „zkvalitnění předmětu“ Hudební výchova, které bylo inovováno hudebními kreacemi, strukturovanými dle systému edukační systémové muzikoterapie (Pejřimovská 2015, s. 74–75).
Podle výpovědí žáků také vyplývá, že téměř všichni žáci byli novým stylem v hudební výchově, s přijetím strukturované práce s hudebními kreacemi dle edukační systémové muzikoterapie, pozitivně osloveni.
Z výsledných dat je dále patrné, že práce s hudbou, dle edukační systémové muzikoterapie ovlivňuje nejen prožívání a vnímání emocí, ale i představivost, paměť, myšlení, rozhodování a plánování budoucnosti.
Práce s hudbou pozitivně ovlivňuje i výkon v mimohudebním předmětu Fyzika a základy chemie, z důvodů propojení názorné výuky i nároků na abstraktní uchopení problému ve výuce. Práce s hudbou, ovlivňuje nejen prožívání a vnímání emocí, ale i představivost, paměť, rozhodování a plánování budoucnosti. Ovlivňuje v důsledku tvorbu kognitivních funkcí (Pejřimovská 2015, s. 158).
Z výsledných dat je déle možné předpokládat nalezení trendu ke zlepšení klasifikace i v mimohudebním předmětu, a to po čtyřměsíční činnosti se žáky s lehkou mentální retardací.
Z výše uvedených dat lze také vyčíst, že vlivem systematické práce s hudbou, se u dětí s lehkou mentální retardací ve věku od 14 do 16 let, posilují prosociální vlastnosti.
Závěr
Předmětem zkoumání v této práci byl vliv strukturované a systematické práce s hudbou, ve smyslu edukační systémové muzikoterapie, na hudebnost žáků experimentální skupiny, na rozvoj jejich pozitivního vztahu k hudbě, ale byl i sledován vliv na výkon v předmětech mimohudební povahy, jako Fyzika a základy chemie a Matematika. Jako motivační faktor byla zapojena manuální práce při výrobě hudebních nástrojů a dále byl sledován vliv práce s hudbou na psychosociální projevy žáků s LMR ve věku 14 až 16 let, v Základní škole praktické v Horních Počernicích.
Všechny předpoklady byly překvapivě prokázány jako platné. Nejvíce překvapil vzrůst vztahu k hudbě jako takové. Zde byl zachycen i genderový rozdíl. Velmi zajímavé ale je, že práce s hudbou dle edukační systémové, který má vliv i na trend ke zkvalitnění výkonu v mimohudebních předmětech u žáků s lehkou mentální retardací ve věku 14 až 16 let. Výsledky empirického šetření potvrzují závěry Pejřimovské, že edukační systémová muzikoterapie má pozitivní vliv na psychosociální vývoj žáků, na jejich kognitivní vývoj i na jejich sociální zrání muzikoterapie (Pejřimovská 2015, s. 158).
Předkládaná práce prokázala, že tento pozitivní vliv je zachytitelný i u žáků s LMR, ve věku 14 až 16 let, a že edukační systémová muzikoterapie je uplatnitelná v procesu nacházení způsobů vhodného a efektivního, cíleného, uplatnění inkluze (Pejřimovská 2015, s. 53).
Nejmarkantnější pozitivní posuny byly zaznamenány v zjištění, že strukturovaná práce s hudbou u žáků ve věku od 14 do 16 let v pásmu LMR ovlivňuje hudební stránku žáků v podobě trendu zkvalitňující metro-rytmické cítění, vnímání melodie a její hudebně stavební strukturaci. Byl prokázán i pozitivní vliv práce na vývoj prosociálních, osobnostních vlastností žáků s LMR ve věku 14 až 16 let. Lze shrnout, že hudba působí pozitivně na proces uvědomění (Pejřimovská 2015, s. 76).
Autor této bakalářské práce obohatil dosavadní úroveň zkoumání empirickým zjištěním, že principy edukační systémové muzikoterapie, se projevují se shodným efektem u žáků s lehkou mentální retardací, podobně jako u žáků intaktní populace a bylo dále potvrzeno, že postupy edukační systémové muzikoterapie jsou aplikovatelné i v prostředí práce se žáky s lehkou mentální retardací ve věku 14 až 16 let. Uvedená
výchovy a vzdělávání žáků, které jsou využitelné, bez větších materiálních a finančních nároků v procesu inkluze, a to inkluze efektivní s pozitivními výsledky začlenění žáků se zvláštními výchovně vzdělávacími potřebami do běžných základních škol.
Navrhovaná opatření
Vzhledem k dosaženým výsledkům by bylo podnětné zrealizovat projekt edukační systémové muzikoterapie v dlouhodobějším horizontu, s dalšími skupinami dětí s mentálním postižením i jinak znevýhodněnými, včetně poruch autistického spektra.
V této práci by chtěl autor dále pokračovat a užité postupy edukační systémové muzikoterapie propracovat, jako „prostoupení“ dne žáka, jeho pobytu ve škole v možném přesahu do rodiny.
Seznam použitých zdrojů
Literatura
ATKINSONOVÁ, R., L., a kol. 1995. Psychologie. Praha: Victoria Publishing. ISBN 80-85605-35-X.
AUTORSKÝ KOLEKTIV, 2015. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání.
1. vydání. Praha: MŠMT.
AUTORSKÝ KOLEKTIV, 2014. Vzdělávací program pro vzdělávání žáků s těžkým zdravotním postižením v kurzech aktivačního centra. 1. vyd. Praha: NIDV. ISBN 978-80-86956-72-5.
AUTORSKÝ KOLEKTIV, 2006. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání s přílohou upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. 1. vyd.
Praha: Výzkumný ústav pedagogický. ISBN 80-87000-02-1.
BARTOŇOVÁ, M., VÍTKOVÁ, M., a kol. 2008. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami II. 1. vydání. Brno: Nakladatelství Masarykovy univerzity.
ISBN: 978-80-210-4736-5.
BENDOVÁ, P., ZIKL, P., 2011. Dítě s mentálním postižením ve škole. 1. vyd. Praha:
Grada Publishing. ISBN 978-80-247-3854-3.
FERJENČÍK, J., 2000. Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál.
ISBN 80-7178-367-6.
HOFMANN, F., KYRÁŠEK J., 1977. J. F. Herbart a jeho pedagogika. 3. vyd.
Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
JIHLAVEC J., PALOUNKOVÁ, Z., PEŠATOVÁ, I., THELENOVÁ, K., 2010. Metodika tvorby bakalářské práce. 1. vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci. ISBN 978-80-7372-636-2.
MATĚJČEK, Z., 1995. Dyslexie – Specifické poruchy učení. 3. uprav. a rozš. vyd.
Jinočany: Nakladatelství a vydavatelství H a H. ISBN 80-85787-27-X.
PEJŘIMOVSKÁ, J., 2015. Význam muzikoterapie v hudobnej edukácii, [Dizertačná práca]. 1. vyd. Ružomberk: Katolická univerzita. D016767.
PEJŘIMOVSKÁ, J., 2014. Muzikoterapeuté o muzikoterapeutické teorii a praxi. 1. vyd.
Praha: Muzikoterapeutický institut. ISBN 978-80-905610-0-7.
PETRÁČKOVÁ, V., KRAUS J., a kol. 1995. Akademický slovník cizích slov. 1. vyd.
Praha: Academia. ISBN 80-200-0607-9.
PIPEKOVÁ, J., a kol. 1998. Kapitoly ze speciální pedagogiky. 1. vyd. Brno: Paido.
ISBN 80-85931-65-6.
SINGULE, F., 1984. John Locke o výchově. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
SVOBODA, M., 1999. Psychologická diagnostika dospělých. 2. vyd. Praha: Portál.
ISBN 80-7178-327-7.
ŠVARCOVÁ, I., 2000. Mentální retardace. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 80-7178-506-7.
ŠVANCARA, J., 1974. Diagnostika psychického vývoje. 2. uprav. vyd. Praha: Avicenum.
VÁŇOVÁ, H., SKOPAL J., 2007. Metodologie a logika výzkumu v hudební pedagogice.
2. aktul. vyd. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-1367-3.
VÁŇOVÁ, H., 1989. Hudební tvořivost žáku mladšího školního věku. Praha: Supraphon.
ISBN 80-7058-149-2.
ZELINKOVÁ, O., 2001. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program.
1. vyd. Praha: Portál. ISBN 80-7178-544-X.
Internetové zdroje
BARTOŇOVÁ, M., VÍTKOVÁ., M., et al., 2013. Vzdělávání se zaměřením ni inkluzivní didaktiku a vyučování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole hlavního vzdělávacího proudu. In: Metodický portál RVP: Metodický portál inspirace a zkušenosti učitelů [online]. 27. 8. 2004 [vid. 12. 3. 2016]. ISSN 1802-4785.
Dostupné z http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=10797
NÁRODNÍ ÚSTAV PRO VZDĚLÁVÁNÍ, 2011. In: Rámcové vzdělávací programy [online]. [vid. 12. 3. 2016]. Dostupné z: http://www.nuv.cz/t/rvp
ONLINE REVUE PRO SPECIÁLNÍ PEDAGOGY. 2015. In: Nová vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných [online].
20. 2. 2016 [vid. 12. 3. 2016]. Dostupné z: http://www.specialni- pedagogika.cz/news/nova-vyhlaska-c-27-2016-sb-o-vzdelavani-zaku-se-specialnimi-vzdelavacimi-potrebami-a-zaku-nadanych1/
Seznam příloh
Příloha A: „Vstupní dotazník“
Příloha B: „Výstupní dotazník“
Příloha C: Dotazník kvality hudebních kreací, Hudební ukázky Příloha D: Tabulka, sémantický diferenciál, jednotlivé šetření
Příloha E: Tabulka, sémantický diferenciál, průběh šetření, výsledkový arch, 9. ročník Příloha F: Tabulka, Vyhodnocení vstupního dotazníku
Příloha G: Etická klauzule
Příloha H: Fotografie rytmických hudebních nástrojů vyrobených žáky Příloha CH: Hudební ukázky 1–16, na CD-ROM
Příloha A: Vstupní dotazník, (Vstupní dotazník míry preference hudby, hudebních žánrů a vyučovacích předmětů)
„Vstupní dotazník“
Ročník: 9. Datum: 10. 3. 2015
Místo: Základní škola praktická, Praha 9, Bártlova 83, 193 00 Dotazování provedl: Ladislav Klusák
Instrukce k vyplnění vstupního dotazníku:
V rámci vstupního dotazníku odpověz postupně na 4 otázky.
Na každou otázku odpověz pouze jednou odpovědí, vyber tu nejvhodnější.
Odpověď na otázku číslo 1 – 3 zakroužkuj, na otázku číslo 4 napiš odpověď do vyznačeného místa, můžeš odpovědět zkratkou předmětu nebo napsat celý název předmětu.
Před samotným vyplněním vstupního dotazníku zakroužkuj pohlaví
Časový limit na vyplnění vstupního dotazníku je 10 minut.
Poznámka:
U žáků se předpokládá na základě ročníkových výstupů žáků ze Školního
Vzdělávacího Programu z předmětu Hudební výchova, že budou znát hudební žánry a významy možných odpovědí.
…...
muž žena Otázka číslo 1:
Co očekáváš od předmětu Hudební výchova?
a) dozvědět se něco nového
b) seznámit se s některými rytmickými hudebními nástroji při hudební výchově c) vytvořit krátké rytmické hudební dílo v rámci třídního kolektivu
d) zpestření hudební výuky e) nic neočekávám
Otázka číslo 2:
Jaký máš vztah k hudbě?
a) velmi dobrý, poslouchám hudbu denně
b) kladný, poslouchám hudbu dvakrát až třikrát do týdne c) neutrální, poslouchám hudbu jednou za týden
d) spíše záporný, poslouchám hudbu jednou za měsíc e) záporný, neposlouchám hudbu vůbec
Otázka číslo 3:
Příloha B: Výstupní dotazník, (Vstupní dotazník míry preference hudby, hudebních žánrů a vyučovacích předmětů)
„Výstupní dotazník“
Ročník: 9. Datum: 24. 6. 2015
Místo: Základní škola praktická, Praha 9, Bártlova 83, 193 00 Dotazování provedl: Ladislav Klusák
Instrukce k vyplnění výstupního dotazníku:
V rámci výstupního dotazníku odpověz postupně na 4 otázky.
Na každou otázku odpověz pouze jednou odpovědí, vyber tu nejvhodnější.
Odpověď na otázku číslo 1 – 3 zakroužkuj, na otázku číslo 4 napiš odpověď do vyznačeného místa, můžeš odpovědět zkratkou předmětu nebo napsat celý název předmětu.
Před samotným vyplněním vstupního dotazníku zakroužkuj pohlaví
Časový limit na vyplnění výstupního dotazníku je 10 minut.
Poznámka:
U žáků se předpokládá na základě ročníkových výstupů žáků ze Školního
Vzdělávacího Programu z předmětu Hudební výchova, že budou znát hudební žánry a významy možných odpovědí.
…...
muž žena Otázka číslo 1:
Splnilo se Tvé očekávání při výuce hudební výchovy?
a) dozvěděl jsem se něco nového
b) líbila se mě hra na rytmické hudební nástroje
c) nejvíce se mě líbila skupinová hra a vytvoření „hudebního“ díla d) hudební výchova byla rozmanitá
e) nic nového jsem se nedozvěděl Otázka číslo 2:
Jaký máš vztah k hudbě?
a) velmi dobrý, poslouchám hudbu denně
b) kladný, poslouchám hudbu dvakrát až třikrát do týdne c) neutrální, poslouchám hudbu jednou za týden
d) spíše záporný, poslouchám hudbu jednou za měsíc e) záporný, neposlouchám hudbu vůbec
Otázka číslo 3:
Příloha C: Dotazník kvality hudebních kreací, Hudební ukázky
Dotazník kvality hudebních kreací, Hudební ukázky
Datum: únor 2016 Místo: Praha
Dotazování provedl: Ladislav Klusák Dotazník je určen pro hodnotitele s instrukcí:
V rámci dotazníku ohodnoť následující 4 hudební ukázky:
„Březen“
„Květen“
„Červen I.“
„Červen II.“
Časový limit na hodnocení všech hudebních ukázek činí 10 minut.
Prosím, po poslechu každé hudebních ukázky, ohodnoťte hudební ztvárnění, co do jeho hudební kvality na škále s bodovým ohodnocením 1-10, kdy ohodnocení 10 body znamená vysoce kvalitní hudební projev.
Děkuji za Váši účast.
Výsledek šetření pomocí „Dotazníku kvality hudebních kreací.“ uvedený v tabulce
Hodnotová škála
Hudební ukázky
Březen Květen Červen I. Červen II.
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Příloha D: Tabulka, sémantický diferenciál, jednotlivé šetření Tabulka: Sémantický diferenciál, jednotlivé šetření žáků
1 2 3 4 5 6 7
Pojmy „A“ velmi A dosti A spíše A ani A, ani B spíše B dosti B velmi B Pojmy „B“
Pasivní Aktivní
Nezájem o činnost Zájem o činnost
Nepříjemný pocit ze hry
Příjemný pocit ze hry
Nespokojenost Spokojený
Nelibost Libost
Smutný Veselý
Nevýrazný Dominantní
Roztěkaný Soustředěný
Zbrklý Rozvážný
(poznámka: bodová hodnota 1 – nejvíce pasivní, 7 – nejvíce aktivní)
Příloha E: Tabulka, sémantický diferenciál, průběh šetření, výsledkový arch, 9. ročník Tabulka: Sémantický diferenciál, průběh šetření, výsledkový arch, 9. ročník
březen duben květen červen
Pasivní 3 4 4 4 4 4 4 5 4 4 4 5 5 5 5 5 Aktivní
Nezájem
o činnost 2 2 3 2 3 4 3 3 3 3 3 4 3 4 4 4 Zájem
o činnost Nepříjemný
pocit ze hry 3 3 3 3 4 3 3 3 3 3 4 4 4 4 4 4 Příjemný pocit
ze hry
Nespokojenost 3 3 3 3 4 3 3 3 3 4 3 4 4 4 4 4 Spokojenost
Nelibost 2 2 2 2 3 3 4 3 4 3 3 4 3 3 3 3 Libost
Smutný 2 2 2 2 3 3 3 3 3 4 3 4 3 3 3 3 Veselý
Nevýrazný 3 3 3 3 4 3 4 3 4 4 4 4 4 5 5 4 Dominantní
Roztěkaný 3 4 3 4 4 5 4 4 5 5 5 5 5 6 6 5 Soustředěný
Zbrklý 3 3 3 3 4 3 3 3 4 3 4 4 4 5 4 5 Rozvážný
Příloha F: Tabulka, Vyhodnocení vstupního dotazníku Vyhodnocení vstupního dotazníku Otázka 1, viz Příloha A:
Vstupní dotazník, Otázka 1.
Co očekáváš od předmětu Hudební výchova?:
Co očekáváš
Příloha G: Etická klauzule
Etická klauzule
Níže uvedené školské zařízení:
Mateřská škola speciální, Základní škola speciální a Základní škola praktická Bártlova, Praha 9, Bártlova 83, Horní Počernice, 193 00, souhlasí jménem paní ředitelky školského zařízení (Mgr. Pavlína Čuřínová) s použitím informací (teoretické informace, audiozáznamy) uvedených v této práci pro potřeby Technické Univerzity v Liberci a jejich případné zpracování pro studijní i vědecké účely.
Technická univerzita v Liberci
FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ Katedra: Katedra sociálních studií a speciální pedagogiky
Studijní program: Speciální pedagogika
Studijní obor: Speciální pedagogika pro vychovatele
Název bakalářské práce:
Strukturovaná práce s hudbou u dětí s lehkou mentální retardací Celý název a adresa školského zařízení kde probíhalo šetření:
Mateřská škola speciální, Základní škola praktická a Základní škola speciální, Praha 9, Bártlova 83, Horní Počernice, 193 00
Datum, razítko a podpis ředitelky školského zařízení
…...…...……….
Příloha H: Fotografie rytmických hudebních nástrojů vyrobených žáky
Obr. 1: Chrastítka
Obr. 2: Vyvolávač deště Obr. 3: Rytmické hudební nástroje