A NALÝZA VÝZKUMNÝCH PŘEDPOKLADŮ A CÍLŮ - 2 Ošetřovatelská péče u pacienta s ankylozující spond

Tato kapitola obsahuje analýzu a prezentaci dat získaných pomocí dotazníku. Důraz je kladen na položky, související se stanovenými výzkumnými otázkami a výzkumnými předpoklady. Všechny výzkumné předpoklady byly stanoveny na základě předvýzkumu a odborné literatury (viz příloha č. 7).

Cíl č. 1 Zjistit znalosti všeobecných sester na standardních odděleních o ankylozující spondylitidě.

Předpokládáme, že více jak 54 % všeobecných sester na standardním oddělení bude mít znalosti o ankylozující spondylitidě.

K jeho analýze byly využity dotazníkové položky č. 6, 8, 9 a 11.

Tabulka 16 - Vyhodnocení výzkumného předpokladu č. 1

Předpoklad č. 1 Dotazníkové položky

č. 6 č. 8 č. 9 č. 11 Průměr Správně zodpovězené otázky 87 % 26 % 31 % 36 % 45%

Špatně zodpovězené otázky 13 % 74 % 69 % 64 % 55 %

Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

Otázku č. 6 zodpovědělo správně 87 % respondentů a u otázky č. 8 správnou odpověď označilo 26 %. Otázka č. 9 byla otevřená, hodnotícím kritériem správně zodpovězené otázky bylo, že respondenti ve své odpovědi uvedli např. zánět, srůst, ztuhnutí atp.

Takovou možnost zvolilo 19 (31 %) z 61 respondentů, zbylých 42 (69 %) odpovědělo, že neví, nebo nebyla jejich odpověď správná. Otázka č. 11 měla více správných odpovědí, kritériem pro správné zodpovězení otázky byla volba alespoň 2 ze 3 správných odpovědí a současně žádné špatné, což se podařilo 22 (36 %) respondentům z 61 respondentů. Zbylých 39 (64 %) odpovědělo na otázku zcela špatně, zvolilo

47 specifika ošetřovatelské péče u pacienta s ankylozující spondylitidou.

Předpokládáme, že více jak 50 % všeobecných sester na standardním oddělení dokáže vyvodit specifika ošetřovatelské péče u pacienta s ankylozující spondylitidou.

K jeho analýze byly využity dotazníkové položky č. 7, 12 a 14.

Tabulka 17 - Vyhodnocení výzkumného předpokladu č. 2

Předpoklad č. 2 Dotazníkové položky

č. 7 č. 12 č. 14 Průměr

Správně zodpovězené otázky 72 % 32 % 38 % 48 %

Špatně zodpovězené otázky 28 % 68 % 62 % 52 %

Celkem 100 % 100 % 100 % 100 %

Otázku č. 7 správně zodpovědělo 72 % respondentů a otázku č. 12 (32 %) respondentů.

Otázka č. 14 byla otevřená, kritériem pro správné zodpovězení této otázky bylo, že respondenti uvedli alespoň 3 správná preventivní opatření a z toho žádné nebylo špatné. Toto kritérium splnilo 23 (38 %) z 61 respondentů, zbylých 38 (62 %) odpovědělo na otázku, že neví, nebo uvedlo nevhodná preventivní opatření, či byla jejich odpověď nedostačující pro splnění kritéria. Průměrně zná specifika ošetřovatelské péče u pacientů s AS 48 % respondentů.

Závěr: 48 % všeobecných sester na standardním oddělení dokáže vyvodit specifika ošetřovatelské péče u pacienta s ankylozující spondylitidou. Výzkumný předpoklad č. 2 tedy není v souladu s výsledky výzkumného šetření.

Cíl č. 3 zjistit znalosti všeobecných sester na standardních odděleních o rehabilitaci u pacienta s ankylozující spondylitidou.

Předpokládáme, že více jak 64 % všeobecných sester na standardním oddělení bude mít znalosti o rehabilitaci u pacienta s ankylozující spondylitidou

K jeho analýze byly využity dotazníkové položky č. 10, 13 a 15.

Tabulka 18 - Vyhodnocení výzkumného předpokladu č. 3

Předpoklad č. 3 Dotazníkové položky

č. 10 č. 13 č. 15 Průměr

Správně zodpovězené otázky 62 % 43 % 43 % 49 %

Špatně zodpovězené otázky 38 % 57 % 57 % 51 %

Celkem 100 % 100 % 100 % 100 %

Otázku č. 10 správně zodpovědělo 62 % respondentů. Otázka č. 13 měla více správných odpovědí, kritériem pro správné zodpovězení otázky bylo označení alespoň 3 z 5 správných odpovědí a zároveň nesměla být zvolena žádná špatná. Toto kritérium splnilo 26 (43 %) z 61 respondentů, zbylých 35 (57 %) odpovědělo otázku zcela špatně, zvolilo kombinaci správných a špatných odpovědí nebo označilo méně než 3 správné odpovědi, což je ale nedostatečné pro splnění kritéria a uznání odpovědi, tudíž byla odpověď hodnocena jako nesprávná. Otázka č. 15 byla zodpovězena správně ve 43 % případů.

Průměrně má znalosti o rehabilitaci u pacienta s AS 49 % respondentů.

Závěr: 49 % všeobecných sester na standardním oddělení má znalosti o rehabilitaci pacienta s ankylozující spondylitidou. Výzkumný předpoklad č. 3 tedy není v souladu s výsledky výzkumného šetření.

IV Diskuze

Důležitost správného poskytování ošetřovatelské péče je pro pacienta s AS po dobu hospitalizace jednou z nejdůležitějších věcí při léčbě onemocnění. Ačkoliv se s tímto pacientem zřejmě nesetkáváme ve zdravotnických zařízeních každý den, je důležité být s těmito opatřeními obeznámen. Ovšem jak vyplývá z výsledků výzkumu, který se zabýval vědomostmi všeobecných sester o AS; o jeho specifické ošetřovatelské péči a rehabilitačním ošetřovatelství takového pacienta má většina všeobecných sester v těchto oblastech jisté rezervy.

Z 61 dotazovaných 28 odpovědělo, že s pacientem s AS se za dobu své praxe už někdy setkalo a 33 se s takovýmto pacientem nikdy nesetkalo. Tento fakt může být například způsobený i tím, že pacienti ještě nemuseli mít tuto chorobu ještě diagnostikovánu, jelikož jak uvádí Pavelka: „Jedním z důvodů pro zpoždění v diagnóze m. Bechtěrev je nedostatečná znalost o této nemoci mezi nerevmatology a především mezi praktickými lékaři.“ (Pavelka, 2009)

První cíl této práce se zajímal vědomostmi všeobecných sester na standardních odděleních o ankylozující spondylitidě. Na základě tohoto cíle byl formulován výzkumný předpoklad. Předpokládáme, že více jak 54 % všeobecných sester na standardním oddělení bude mít znalosti o ankylozující spondylitidě.

Této problematice byla věnována pozornost v dotazníkových otázkách č. 6, 8, 9 a 11. HLA-B27 pro diagnostiku tohoto onemocnění nestačí. Ovšem v tomto výzkumu volilo 57 % respondentů odpověď, že rozhodujícím vyšetření je právě pozitivita antigenu HLA-B27. Ačkoliv tato odpověď není správná, úvaha všeobecných sester nebyla zcela špatná, jelikož jak dále tvrdí Olejárová a Brown, HLA-B27 se vyskytuje u 95 %

pacientů s AS, avšak pouze 20 % nositelů tohoto antigenu v celé populaci skutečně onemocní AS. (Olejárová, 2011, Brown, 2009)

Otázka č. 9 navazovala na otázku č. 8, kdy jsme se všeobecných sester ptali, jakou změnu by očekávaly na klinickém vyšetření, které uvedly v předchozí otázce, pokud zvolily správnou odpověď v otázce č. 8, vždy správně zodpověděly i otázku č. 9, ovšem vyskytly se i takové případy, kdy v otázce č. 8 sice označily špatnou odpověď, zvolily místo RTG vyšetření MR, ale správně odpověděly na otázku č. 9 (viz tabulka č. 8 a 9). Tudíž lze říci, že pokud všeobecné sestry věděly, co je pro diagnózu AS důležité, byly schopné zodpovědět, jaké změny na onom vyšetření nacházíme. Celkem zodpovědělo tuto otázku správně 19 (31 %) všeobecných sester.

Otázkou tedy zůstává, jak je možné, že 87 % všeobecných sester ví, do jaké skupiny onemocnění AS zařadit, ale už nedokáží říci, co je jeho podstatou. Dá se předpokládat, že určitý vliv na tento jev může mít nejvyšší dosažené vzdělání všeobecných sester, jelikož v předvýzkumu, kdy bylo poměrově více respondentů zastoupeno všeobecnými sestrami vysokoškolsky vzdělanými, byla tato oblast zodpovězena správně ve více případech. Určité řešení by tedy mohla přinést nutnost vysokoškolského vzdělání všeobecné sestry, ale vzhledem k tomu, že je ještě stále více všeobecných sester bez vysokoškolského vzdělání, budeme si muset na tento efekt chvíli počkat. Možnou alternativou, která by mohla přinést řešení v kratším časovém intervalu, je zveřejnění výstupu této bakalářské práce, tedy článku v odborném periodiku pojednávajícího o ošetřovatelské péči u AS. Jelikož literatury pojednávající o AS z hlediska ošetřovatelství není v České republice dostatek. Vhodné by v tomto směru byly i různé konference, semináře, či přednášky.

Druhý cíl analyzoval vědomosti všeobecných sester na standardních odděleních o specifickém ošetřování pacienta s AS. Na základě tohoto cíle byl formulován výzkumný předpoklad.

Předpokládáme, že více jak 50 % všeobecných sester na standardním oddělení dokáže vyvodit specifika ošetřovatelské péče u pacienta s ankylozující spondylitidou. Této problematice byla věnována pozornost v dotazníkových otázkách č. 7, 12 a 14. Po zhodnocení tohoto předpokladu jsme došli k závěru, že 48 % všeobecných sester je informovaných v této problematice.

Otázka č. 12 se soustředila na hodnotící škálu, která by měla být vždy u pacienta s AS brána jako riziková, a to i přesto, že může tento pacient vyjít i zcela bezrizikový.

Feldkeller uvádí, že se jedná o riziko pádu. I v NANDA taxonomii II, nalezneme v diagnóze rizika pádu (00155) u rizikových faktorů uvedenu artritidu a vzhledem k tomu, že AS se řadí do skupiny spondyloartritid, bylo by riziko pádu u tohoto pacienta zařazeno do ošetřovatelských diagnóz. (Feldkeller, 2013; Herdman, 2015) Ve výzkumu ale vyšlo, že všeobecné sestry v 60 % zvolily odpověď, že automaticky riziková by měla vyjít Barthelova škála všedních denních činností (viz tabulka č. 12), což sice není zcela špatná úvaha. Tato hodnotící škála skutečně může vyjít snížená, ale není tak vyhodnocována automaticky. Otázka tedy opět potvrzuje předchozí úvahu - tedy pokud by všeobecné sestry věděly, že u pacientů dochází k osifikaci páteře, díky které dojde k nehybnosti (ankylóze), je více náchylná páteř k poranění při pádu. Tudíž by odpověděly na otázku správně. Je ovšem také možné, že škály, které jsou používány běžně ve zdravotnických zařízeních, nejsou tak citlivé k vyhodnocování ošetřovatelských diagnóz, a bylo by proto dobré začít NANDA taxonomii II více používat i v praxi.

Zjištění úrovně vědomostí o rehabilitačním ošetřovatelství všeobecných sester na standardních odděleních o pacienta s AS bylo posledním cílem. Na základě tohoto cíle byl formulován výzkumný předpoklad.

Předpokládáme, že více jak 64 % všeobecných sester na standardním oddělení bude mít znalosti o rehabilitaci u pacienta s ankylozující spondylitidou.

Této problematice byla věnována pozornost v dotazníkových otázkách č. 10, 13 a 15.

Po zhodnocení tohoto předpokladu jsme došli k závěru, že 49 % všeobecných sester je informovaných v této problematice.

Otázka č. 10 se zabývala tím, zda všeobecná sestra zná jediný způsob léčby, který zpomaluje srůstání páteře. Z 61 dotazovaných zodpovědělo otázku správně 38 (62 %) respondentů (viz tabulka č. 10). Ačkoliv otázku zodpověděla správně více než polovina respondentů, přesto nebyl splněn výzkumný předpoklad. Druhou nejčastější odpovědí byla léčba kortikoidy, Olejárová uvádí, že kortikoidy jsou v léčbě AS méně obvyklé, používají se většinou pouze přechodně, nejsou indikovány k dlouhodobému užívání, protože mohou být příčinou osteoporózy, kterou jsou pacienti s AS, i bez jejich užívání paradoxně ohroženi více než ostatní jedinci.

Tato úvaha ale opět nebyla zcela špatná, v onemocnění AS se jedná přece o zánět a k tlumení zánětu jsou kortikoidy běžně užívány. Možnou nápravu tohoto problému by mohla přinést odborná přednáška od lékaře. (Olejárová a Korandová, 2011).

Otázka č. 15 se zabývala tím, jaká rehabilitace, která spadá do kompetencí všeobecné sestry, je pro pacienta s AS velmi důležitá. Nejvíce respondentů zvolilo jako správnou odpověď, že se jedná o dechovou rehabilitaci, takto odpovědělo 26 (43 %) respondentů.

Jako druhá nejčastější odpověď byla volena ergoterapie. Tuto odpověď zvolilo 21 (46 %) respondentů, což je ovšem zcela špatně, ačkoliv ergoterapie může být pro pacienta přínosem. Dle vyhlášky 55/2011 o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků není egoterapie v kompetencích všeobecné sestry. (ČESKO, 2011) Nápravou tohoto problému by mohla být přednáška všeobecným sestrám.

Lze tedy tvrdit, že důvodem nesouladu výzkumných předpokladů a výsledků výzkumu může být ve spojitosti s nejvyšším dosažením vzděláním respondentů. Určitá část může být zapříčiněna používáním redukované NANDA taxonomie II. Potencionálním důvodem může také být to, že v České republice chybí odborná literatura, která by se blíže zabývala touto problematikou z ošetřovatelského hlediska.

V Návrh doporučení pro praxi

Cílem této bakalářské práce bylo zjistit znalosti všeobecných sester o specifické ošetřovatelské péči u pacienta s ankylozující spondylitidou. Z výsledků bakalářské práce vyplývá, jaké jsou vědomosti všeobecných sester o onemocnění, ošetřovatelské péči a rehabilitačním ošetřovatelství u pacientů s AS. Jelikož z výzkumu vyplynulo, že vědomosti všeobecných sester nejsou v souladu s výzkumnými předpoklady, je nezbytné, aby došlo ke zkvalitnění jejich vědomostí. Návrhem pro uplatnění tohoto výzkumu by mohl být článek (viz příloha č. 10) v odborném periodiku, který informuje odbornou veřejnost o nutnosti zabývat se tímto tématem podrobněji, a to zejména z pohledu ošetřovatelství. Dále by se výsledky daly využít na seminářích, v prezentacích či jinak zařadit do celoživotního vzdělávání všeobecných sester, které by mělo zajistit neustálý a trvalý odborných růst veškerého odborného personálu.

Přínosem by mohla být i aplikace tohoto výzkumu na studenty bakalářského studijního programu Všeobecná sestra ve třetích ročnících. Výzkum, který by byl zaměřený právě na tyto studenty, by mohl potvrdit, nebo vyvrátit domněnku o vlivu nejvyššího dosaženého vzdělání sester ve vztahu k vědomostem o ošetřovatelské péči u pacienta s AS.

VI Závěr

Tématem této bakalářské práce byla Specifika ošetřovatelské péče u pacienta s ankylozující spondylitidou. Práce je rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a část výzkumnou.

Teoretická část vychází z odborné literatury, odborných periodik, internetových zdrojů a zabývá se onemocněním z pohledu medicínského, ošetřovatelského a rehabilitačního ošetřovatelství. Z medicínského hlediska je probírána charakteristika onemocnění, jeho patogeneze, klinický obraz, diagnostika a léčba ankylozující spondylitidy.

Ošetřovatelství se zaměřuje zejména na roli všeobecné sestry v péči o takového pacienta, na sledování a tlumení bolesti, specifické vyhodnocování škál a psychické problémy. Část věnovaná rehabilitačnímu ošetřovatelství se věnuje rehabilitaci pacienta v akutní fázi, která spočívá v úpravě lůžka, volbě vhodného okolního prostředí a dechové rehabilitaci. Ve střední a nízké fázi aktivity tohoto onemocnění je zaměřena na rehabilitační cvičení, Core-trening a volbě správné fyzické aktivity. Dále se tato část zabývá vhodnou volbou kompenzačních pomůcek pro pacienta s AS.

Výzkumná část byla věnována výzkumnému šetření. Cílem bylo zjistit informovanost všeobecných sester o samotném onemocnění AS, specifickém ošetřování pacienta s AS a jeho rehabilitačním ošetřovatelství. Kvantitativní výzkum byl realizován dotazníkovou formou. Dotazník byl distribuován mezi všeobecné sestry standardních lůžkových oddělení Krajské nemocnice Liberec, a.s. Na základě výsledků výzkumného šetření byl sepsán článek do odborného periodika informující odbornou veřejnou o nutnosti zkvalitnit vědomosti všeobecných sester o onemocnění AS.

Závěry této práce mohou posloužit pro další zkoumání tohoto tématu, případně upozornit na nedostatečnou informovanost všeobecných sester o tomto onemocnění prostřednictvím publikovaného článku.

Seznam bibliografických citací

MONOGRAFIE:

1. FOREJTOVÁ, Šárka a Jiří ŠTOLFA. 2010. Spondylartritidy. In: PAVELKA, K.

(ed.). Revmatologie. 2. vyd. Praha: Galén, s. 77-88. ISBN 978-80-7262-688-5.

2. HART, Radek et al. 2014. Degenerativní onemocnění páteře. Praha: Galén, s. 145-147. ISBN 978-80-7492-067-7.

3. HERDMAN, Heather. 2015. Ošetřovatelské diagnózy: definice & klasifikace.

Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247.5412-3.

4. HYNIE, Sixtus. 2011. Farmakologie v kostce. Praha: Triton.

ISBN 978-80-7254-181-2.

5. JANDOVÁ, Dobroslava. 2009. Balneologie. Praha: GradaPublishing.

ISBN 978-80-47-2820-9.

6. JAROŠOVÁ, Hana, Martina VOTAVOVÁ a Karel PAVELKA. 2008. Ankylozující spondylitida. In: Promítnutí pokroků lékařské vědy do funkčního hodnocení zdravotního stavu a pracovní schopnosti ve vztahu k zdravotním postižením podle Mezinárodní klasifikace nemocí a s přihlédnutím k Mezinárodní klasifikaci funkčních schopností. Praha: SŠP Praha, s. 187- 190. ISBN 978-80-86878-88-1.

7. KLENER, Pavel et al. 2011. Vnitřní lékařství. vyd. 4. Praha: Galén, s. 1082-1085.

ISBN 978-80-246-1986-6.

8. KOLÁŘ, Pavel. 2009. Rehabilitace v klinické praxi: Ankylozující spondylitida.

1.vyd. Praha: Galen, s. 586-588. ISBN 9788072626571

9. KRIVOŠÍKOVÁ, Mária. 2011. Úvod do ergoterapie. Praha: Grada Publishing.

ISBN 978-80-247-2699-1.

10. LEDVINA, Miroslav, et al. 2009. Biochemie pro studující medicíny I. díl. 2. vydání.

Praha: Nakladatelství Karolinum, s 269. ISBN 978-80-246-1416-8.

11. OLEJÁROVÁ, Marta. 2008. Revmatologie v kostce. Praha: TRITON, s 71-80.

ISBN 978-80-7387-115-4.

12. OLEJÁROVÁ, Marta. 2011. Bechtěrevova nemoc: čtení o nemoci egyptských faraonů, Karla Čapka i vaší. Praha: Mladá fronta. ISBN 978-80-204-2568-3.

13. OLEJÁROVÁ, Marta a Jana KORANDOVÁ. 2011. Lexikon revmatologie pro sestry. Praha: Mladá fronta, s. 21- 25. ISBN 978-80-204-2455-6.

14. OLEJÁROVÁ, Marta. 2011. Biologická léčba v revmatologii. Praha: Mladá fronta.

ISBN 978-80-204-2281-1.

15. PASTUCHA, Dalibor et al. 2014. Tělovýchovné lékařství: Vybrané kapitoly. Praha:

Grada Publishing, s. 148-149. ISBN 978-80-247-4837-5.

16. PAVELKA, Karel et al. 2012. Revmatologie. Praha 4: Maxdorf, s.r.o, s. 294-307.

ISBN 978-80-7345-295-7.

17. ŠAFRÁNKOVÁ, Alena a Marie NEJEDLÁ. 2006. Interní ošetřovatelství 2. Praha:

Grada Publishing, s. 169-170. ISBN 80-247-1777-8.

18. ŠENOLT, Ladislav, Heřman MANN a Petr HERLE. 2014. Revmatologie:

doporučení pro včasný záchyt nejčastějších zánětlivých revmatických onemocnění.

Praha: Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP. ISBN 978-80-86998-74.

19. ŠPINAR, Jindřich. 2013. Propedeutika a vyšetřovací metody vnitřních nemocí.

Praha: Grada Publishing, s. 140-145. ISBN 978-80-247_4356-1.

20. TIMBY, Barbara a Nancy SMITH. 2014. Introductory Medical-Surgical Nursing.

China: Library of Congres Cataloging-in- Publication data.

ISBN 978-1-4511-7732-9.

21. VYTEJČKOVÁ, Renata, et al. 2013. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné II:

Speciální část. Praha: Grada Publishing, s 71-74. ISBN 978-80-247-3420-0.

PERIODIKA:

22. ALTAN L, BINGÖL U, ASLAN M a YURTKURAN M. 2006. The effect of balneotherapy on patients with ankylosing spondylitis. In: Scandinavian Journal Of Rheumatology, 35(4), s. 283-9. ISSN 03009742.

23. FELDTKELLER E, LIND-ALBRECHT G a RUDWALEIT M. 2013. Core set of recommendations for patients with ankylosing spondylitis concerning behaviour and environmental adaptations. In: Rheumatology International, 33(9), s. 43-49 DOI: 10.1007/s00296-013-2727-y. ISSN 1437160X.

24. FOREJTOVÁ, Šárka a Jiří ŠTOLFA. 2008. Každodenní cvičení – základ léčby každého pacienta s Bechtěrevovou chorobou. In: SANQUIS, 2008 (60), s 83-85.

ISSN 1212-6535.

25. KUCHARSKÁ, Radka. 2006. Moderní léčba spondyloartritid.In: Referátový výběr z revmatologie,46 (3). ISSN 1214-5076.

26. LEVITOVÁ, Andrea a Klára DAĎOVÁ. 2008. Vliv pohybové terapie na pohyblivost páteře a subjektivní vnímání bolesti u jedinců s ankylozující spondylitidou. In: Česká revmatologie. 16(1), s 4-8. ISSN 1803-6597.

27. PAVELKA, Karel. 2009. Časná diagnostika ankylozující spondylitidy. In:

Postgraduální medicína. č. 7, s. 180-182 ISSN 1213-9432.

28. PAVELKA, Karel. 2012. Doporučení České revmatologické společnosti pro léčbu ANKYLOZUJÍCÍ SPONDYLITIDY. In: Česká revmatologie, 20 (1), s. 4-11.

ISSN 1210-7905.

29. PAVELKA, Karel. 2006. Bechtěrevova nemoc: Pravidelný pohyb oddálí těžké následky. In: Moje zdraví. Praha: Mladá fronta, 4 (10), s. 28-30. ISSN 1214-3871.

30. ŠENOLT, Ladislav. 2011. Současný pohled na diagnostiku a léčbu ankylozující spondylitidy. In: Interní medicína, 13 (10), s. 374-377. ISSN 1212-7299.

INTERNETOVÉ ZDROJE:

31. AKKOU, J., S. ROSTOM a M. MENGAT. 2012. Poruchy spánku u pacienta s ankylozující spondylitidou. ProLékaře [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z:

http://www.prolekare.cz/lecba-artritidy-novinky/poruchy-spanku-u-pacientu-s-ankylozujici-spondylitidou-1228

32. BENEŠOVÁ, Eva a Hana BENEŠOVÁ. 2009. Všeobecná sestra a fyzioterapeut – spolupráce v oboru ošetřovatelství. Zdraví E15 [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/vseobecna-sestra-a-fyzioterapeut-spoluprace-v-oboru-osetrovatels-422439

33. BROWN, Matthew A. 2009. Progress in spondylarthritis. Progress in studies of the genetics of ankylosing Spondylitis. Arthritis Research & Therapy [online]. [cit.

2015-07-30]. Dostupné z: http://www.arthritis-research.com/content/11/5/254 34. JEŽKOVÁ, Karolína. 2013. Kompenzační pomůcky. Bechtěrevova nemoc [online].

[cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.bolestkloubu.cz/Bechterevova-

nemoc/Zivot-s-ankylozujici-spondylitidou/Kompenzacni-pomucky/5-2n-3t.folder.aspx

35. PAVELKA, Karel. Nemoci svalové a kosterní soustavy. Prezentace prezentována:

[Revmatologický ústav, Senát ČR, 2009 Duben, Praha, ČR].

Dostupné z: www.cls.cz/dokumenty/svaly.ppt

36. Spondylitis asociation of america. 2015. Exercise & Posture. Spondylitis asociation of america [online]. [cit. 2015-10-20]. Dostupné z: ttp://www.spondylitis.org/Learn-About-Spondyloarthritis/Exercise-Posture#.Vd8XG5ftpgg.

37. VINCOVÁ, Gabriela. 2010. Ankylozující spondylitida z pohledu fyzioterapeuta. Zdraví E15 [online]. [cit. 2015-09-22].

Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/ankylozujici-spondylitida-z-pohledu-fyzioterapeuta-4496

ZÁKONY:

38. ČESKO. Vyhláška č. 55 ze dne 14. 3. 2011 o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. In: Sbírka zákonů České republiky. 2011, částka 20.

Dostupný také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-55

Seznam příloh

Příloha číslo 1- Distance měřené na páteři ... 62 Příloha číslo 2- BASFI ... 63 Příloha číslo 3- MASES ... 64 Příloha číslo 4- BASDAI ... 65 Příloha číslo 5 - Dechová gymnastika ... 66 Příloha číslo 6 – Dotazník ... 66 Příloha číslo 7 - Výsledky předvýzkumu ... 70 Příloha číslo 8 - Dotazník předvýzkumu ... 77 Příloha číslo 9 - Souhlasy s prováděním výzkumu ... 79 Příloha číslo 10 - Článek ... 87

Seznam tabulek

Tabulka 1 - Pohlaví respondentů ... 28 Tabulka 2 - Věk respondentů ... 29 Tabulka 3 - Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů ... 30 Tabulka 4 - Praxe respondentů v oboru ... 31 Tabulka 5 - Setkání s pacientem s AS ... 32 Tabulka 6 - AS je onemocnění ... 33 Tabulka 7 - Bolest se objevuje ... 34 Tabulka 8 - Klíčové vyšetření pro AS ... 35 Tabulka 9 - Změny na vyšetření ... 36 Tabulka 10 - Způsob léčby zpomalující srůst páteře ... 37 Tabulka 11 - Chirurgická léčba u AS ... 38 Tabulka 12 - Škála považovaná automaticky za rizikovou ... 40 Tabulka 13 - Kompenzační pomůcky u AS ... 41 Tabulka 14 - Preventivní opatření u AS ... 43 Tabulka 15 - Rehabilitace v kompetenci všeobecné sestry u pacienta s AS ... 45 Tabulka 16 - Vyhodnocení výzkumného předpokladu č. 1 ... 46 Tabulka 17 - Vyhodnocení výzkumného předpokladu č. 2 ... 47 Tabulka 18 - Vyhodnocení výzkumného předpokladu č. 3 ... 48

Seznam grafů

Graf 1- Pohlaví respondentů ... 28 Graf 2 - Věk respondentů ... 29 Graf 3 - Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů ... 30 Graf 4 - Praxe respondentů v oboru ... 31 Graf 5 - Setkání s pacientem s AS ... 32 Graf 6 - AS je onemocnění ... 33 Graf 7 - Bolest se objevuje ... 34 Graf 8 - Klíčové vyšetření pro diagnostiku AS ... 35 Graf 9 - Změny na vyšetření ... 36 Graf 10 - Způsob léčby zpomalující srůst páteře ... 37 Graf 11 - Chirurgická léčba u AS ... 39 Graf 12 - Škála považovaná automaticky za rizikovou ... 40 Graf 13 - Kompenzační pomůcky u AS ... 42 Graf 14 - Preventivní opatření u AS ... 44 Graf 15 - Rehabilitace v kompetenci všeobecné sestry u pacienta s AS ... 45

Přílohy

Příloha číslo 1- Distance měřené na páteři 1. Thomayerova distance

Vyšetření nás orientačně informuje o rozvíjení páteře. Pacient zaujímá polohu při natažených nohách propnutých v kolenních kloubech, poté se předkloní a spustí ruce, jakoby se chtěl dotknout země. U této distance nás zajímá vzdálenost mezi zemí a špičkami prstů. Pokud není větší než 10 cm, je Thomayerova distance negativní. Tato zkouška je závislá i na hybnosti kyčlí, tedy nejen na rozvíjení páteře, která se

In document 2 Ošetřovatelská péče u pacienta s ankylozující spondylitidou (Page 46-91)