Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z http://www.cnb.cz
Třetí scénář se nazývá Phasing – out („období postupného zrušení“), který lze použít pouze v případě „Velkého třesku“, od kterého se liší v možnosti ještě po dobu jednoho roku od zavedení eura používat „staré“ právní nástroje jako například faktury, účtenky apod.
Podmínky přijetí eura
Hlavní podmínkou pro vstup do eurozóny je splnění tzv. Maastrichtských kritérií nazývaných též konvergenční kritéria. Existují čtyři hlavní kritéria, která musí každý stát před vstupem do 3. fáze Evropské hospodářské a měnové unie (EMU) splnit. Kritéria jsou uvedena v čl. č. 140/1 Smlouvy o fungování EU, Protokolu č. 13 o kritériích konvergence, Protokolu č. 12 o postupu při nadměrném schodku a zajistí, že je členský stát na přijetí jednotné měny dostatečně ekonomicky silný a nebude představovat pro členské státy, nebo i pro sebe, finanční hrozbu.
Kritérium cenové stability – Kritérium se zaměřuje na míru inflace, která se měří harmonizovaným indexem spotřebitelských cen a říká, že členský stát musí dlouhodobě vykazovat udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace, která je měřena v průběhu jednoho roku před provedeným šetřením a nesmí být vyšší než 1,5 % oproti třem
Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb – Úroková sazba je vykazována z dlouhodobých státních dluhopisů a cenných papírů. Protokol o kritériích konvergence říká, že v průběhu jednoho roku před šetřením nesmí průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba být větší o více než 2 % průměrné hodnoty tří států s nejlepšími výsledky.
Kritérium dlouhodobě udržitelného stavu veřejných financí – Toto kritérium má dvě části. První část (kritérium veřejného sektoru) říká, že schodek veřejných financí nesmí být vyšší než 3 % HDP v tržních cenách. Druhému kritériu se říká kritérium hrubého veřejného dluhu. V tomto případě veřejný neboli státní dluh nesmí přesahovat 60 % HDP.
Kritérium stability měnového kurzu – Členský stát musí být alespoň 2 roky před vstupem do měnové unie zapojen do kurzového mechanismu ERM II. Po dobu dvou let musí zapojené státy udržovat kurz svých stávajících měn v rozmezí ± 15 % od stanoveného středního kurzu k euru (JANÁČKOVÁ, 2016).
2.3 Výhody přijetí eura
Přínosy z přijetí eura jsou především v rovině mikroekonomické. Existují dva hlavní faktory, které působí na velikost přínosů. Prvním z nich je odstranění transakčních nákladů. Náklady tohoto typu jsou spojeny s existencí národních měn. Druhým faktorem potom je snížení kurzového rizika, jinak řečeno snížení nejistoty, jež je spojená s neočekávanými změnami kurzů. Z těchto dvou faktorů vyplývá, že největší přínos přijetí eura budou mít podnikatelé, kteří působí na mezinárodním trhu. Druhou skupinou jsou pak obyvatelé států eurozóny.
Přínosy spojené s přijetím eura lze dělit z několika hledisek. Mongelli (2002) ve svém článku
„New views on the optimum currency area theory“ dělí přínosy na jednorázové a trvalé. Dále je pak dělí na přínosy ze zvýšené efektivity v mikroekonomické sféře, přínosy ze zvýšené makroekonomické stability (a růstu) a přínosy z pozitivních externích efektů. Mezi konkrétní přínosy patří eliminace transakčních nákladů, transparentnost cen, eliminace
Eliminace transakčních nákladů
Zřejmě nejviditelnějším a nejlépe porovnatelným argumentem pro přijetí eura je uváděna právě eliminace transakčních a administrativních nákladů. Existuje i několik studií, které zkoumaly náklady spojené s výměnou jedné měny za druhou. Jednu studii předložila roku 1988 Evropská organizace spotřebitelů. Ve studii se jednalo o okružní jízdu cestovatele, během níž navštívil hlavní města deseti zemí. Nutno podotknout, že cestovatel měl hrazené veškeré výdaje i cestovné. Na začátku měl k dispozici 40 000 belgických franků. V průběhu cesty měl za úkol v každé zemi směnit celou hotovost za danou měnu. Po návratu do Belgie a směnění peněz zpět na belgické franky mu zbylo ze 40 000 pouze 21 300. Tím se ukázalo, že kumulovaná ztráta, ke které vedly transakční poplatky, činila 47 %.
Z předchozí studie vyplývá, že firmy a občané ušetří velké množství finančních zdrojů, které by jinak padly na poplatky za směnu jednotlivých měn. Velikost úspor plynoucích z eliminace transakčních nákladů není pro všechny země stejná. Přínosy budou vyšší u menších otevřených ekonomik, do kterých se řadí i Česká republika. U vyspělých ekonomik, jako je například Francie, se dá očekávat menší přínos. Jak to však bývá, skoro nikdy nemůže být na obou stranách vítěz a tak i na eliminaci transakčních nákladů nějaké subjekty doplatí. V tomto případě se jedná o banky, pro které to znamená „vyschnutí“ zdroje příjmů. Banky však nechtěly přijít o svůj zisk a tak účtovaly vyšší poplatky za přeshraniční platby v eurech než v rámci jednoho státu. Evropská komise však reagovala na vzniklou situaci v roce 2001 vydáním nařízení č. 2560/2001, kde sjednotila poplatky vnitrostátních i přeshraničních transakcích v EUR. Nařízení nabylo platnosti 2. 7. 2002.
Transparentnost cen
Mezi další výhodu přechodu na jednotnou měnu patří transparentnost cen. Díky jednotné měně bude porovnávání cen produktu a výběr toho nejlevnějšího mnohem snazší.
V důsledku toho bude mnohem jednodušší prodávat a nakupovat statky a služby napříč eurozónou, což bude mít vliv na posílení pohybu zboží a kapitálu. Obyvatelé státu se navíc
se liší v jednotlivých zemích Unie, ale i v rámci samotné země. Hlavním důvodem různých cen jsou jiné ceny pracovních sil, cena vstupních faktorů a ekonomická vyspělost jednotlivých zemí.
Eliminace kurzového rizika
Kurzové riziko je možné definovat jako: „… možnost, že v důsledku vývoje kurzů měn bude muset účastník zahraničních ekonomických vztahů vydat více hodnot oproti původnímu předpokladu, že bude inkasovat relativně méně hodnot, že se v důsledku kurzových pohybů sníží stav jeho devizových aktiv nebo zvýší devizová pasiva nebo že v důsledku změn devizových kurzů nedosáhne svých podnikatelských cílů.“ (Machková, 2007, s. 153). Tato definice však není úplně přesná, neboť změna kurzu se může vyvíjet jak nepříznivě, tak příznivě. Tudíž v důsledku změny kurzu může vzniknout kurzový zisk nebo ztráta.
Každá firma, která vstupuje na zahraniční trh, s sebou nese určité kurzové riziko. U firem ke kurzovému riziku dochází velice často. Jiný kurz může být při vystavení faktury nebo podepsání smlouvy a v den splatnosti.
Příklad
Pokud společnost vyvezla výrobky v hodnotě 1 000 000 EUR dne 1. 5. 2018 a platný kurz k tomuto datu stanovený ČNB činil 27,00 CZK/EUR, pak hodnota vyvezených výrobků v korunách evidována v účetnictví byla ve výši 27 000 000 CZK. Faktura má splatnost 30 dní. Platný kurz v den splatnosti byl 28,00 CZK/EUR. Společnost tedy inkasovala 28 000 000 CZK. Částka 1 000 000 CZK potom představuje kurzový zisk.
Jednotná měna by prospěla i bankám, které by nemusely držet velké devizové rezervy, kterými se vyrovnává deficit platební bilance. ČNB by dále už neměla povinnost držet měnu ve stanoveném rozmezí systému ERM II (až do něj bude Česká republika zapojena) a díky tomu by se zrušily náklady na provádění devizových intervencí.
Snížení reálných úrokových sazeb
Jakmile se odstraní kurzové riziko, dojde k poklesu úrokových sazeb a přispěje to tak ke zlevnění podnikových úvěrů. Dochází k tomu především u států, ve kterých byly měny zatíženy devalvační historií. Česká koruna je však dlouhodobě stabilní a důvěryhodná měna, tudíž v České republice bude tento efekt méně významný.
2.4 Nevýhody přijetí eura
Vstup České republiky do eurozóny nepřinese pouze přínosy, jak se někteří lidé domnívají, ale také řadu nevýhod. Mezi hlavní negativní dopady přijetí eura patří ztráta autonomní měnové politiky, jednorázové náklady na zavedení eura, riziko inflace, neschopnost čelit asymetrickým šokům a ztráta výnosů z ražby nových bankovek.
Ztráta autonomní měnové politiky
Díky vstupu do eurozóny se Česká republika dobrovolně vzdá své kurzové a měnové politiky. Měnovou politiku by tak místo ČNB ovládala Evropská centrální banka se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem. Měnová politika by tak byla určována podle potřeb eurozóny jakožto celku, nikoliv podle potřeb české ekonomiky. Česká národní banka by tak přišla o nástroje používané ke stabilizaci měny. Mezi nástroje patří možnost regulace peněz v oběhu, měnové kurzy, výše úrokových sazeb aj.
Mezi další nástroje patří diskontní sazba, kterou ČNB poskytuje komerčním bankám za účelem zúročení jejich přebytečných financí. Opakem je potom lombardní sazba. Skrz ni nabízí Česká národní banka půjčku komerčním bankám a tím reguluje oběh peněz. Pokud se lombardní sazba zvýší, zdraží se peníze pro banky. V návaznosti nato si banky půjčují méně peněz a zvyšují sazby u nabízených půjček pro své zákazníky.
Na druhou stranu je nutno si uvědomit, že v důsledku otevřenosti české ekonomiky je již
Jednorázové náklady na zavedení eura
Náklady na zavedení eura zasáhnou zejména firmy, banky a veřejné instituce. Nejvyšší náklad bude spojen se stáhnutím současné měny z oběhu, ražbou euromincí a tiskem eurobankovek. Státní sektor navíc bude mít velké náklady spojeny s úpravou statistických údajů, které byly do té doby vedeny v korunách. Přepočítat se budou muset i veškeré legislativní záležitosti jako například výše důchodu, sociální dávky nebo minimální mzda.
Firmy naopak budou muset přecenit veškeré zboží, po určitou dobu budou muset uvádět cenu produktu jak v původní měně, tak v eurové, vytisknout nové katalogy, upravit webové stránky, přeškolit pracovníky apod.
Bývalý státní tajemník Tomáš Prouza odhadl náklady pro českou ekonomiku související se zavedením eura na zhruba půl procenta hrubého domácího produktu, což je okolo 20 miliard korun. Vklad České republiky do stabilizačního mechanismu (ESM) by se pak měl vyšplhat až na 34 miliard korun (ČTK, 2016).
Riziko inflace
Mezi další často zmiňovanou nevýhodu patří i růst cen. Lidé se často domnívají, že s přijetím eura dojde k zvýšení inflace. Zavedením eura se logicky zvýší cena určitých statků a služeb.
Na druhou stranu se ale některé produkty zlevní. Aby se zabránilo klamavému vnímání vyšší inflace, existuje v dnešní době velká škála nástrojů. Mezi nejefektivnější se řadí duální označení cen, černá listina podnikatelů (zveřejnění obchodníků, kteří bezdůvodně navýšili ceny), častější kontrola cenového vývoje spotřebního zboží aj.
Jako příklad lze uvést Slovensko, které po přechodu na euro v roce 2009 nezaznamenalo navýšení cen statků a služeb. I z toho tedy plyne, že jde spíše o inflaci vnímanou obyvatelstvem než o reálnou inflaci.
Neschopnost čelit asymetrickým šokům
Asymetrický šok je chápán jako událost, která postihne pouze určitou národní ekonomiku nebo vyvolá v odlišných ekonomikách asymetrické (rozdílné) dopady. Dopady se především týkají nezaměstnanosti a hospodářského růstu.
Asymetrické šoky jsou mnohdy hodnoceny jako velký problém v rámci měnové unie.
Důvodem je, že pokud je šokem zasažena jen určitá oblast měnové unie, dotčená oblast (země) nemůže problém vyřešit pomocí samostatné měnové politiky či změnou kurzu. Místo toho musí akceptovat jednotnou měnovou politiku, kterou se řídí celá měnová unie.
Ztráta výnosů z ražby nových bankovek
Ražebné (signoraggio) je čistý výnos z ražby mincí a tisku bankovek. Výnos se vypočítá jako rozdíl mezi nominální hodnotou mince a nákladů na její výrobu, distribuci nebo stažení z oběhu. U bankovek to potom je rozdíl mezi úrokem cenných papírů a nákladů na výrobu, distribuci nebo stažení.
Stejně jako pro většinu centrálních bank i pro Českou národní banku je ražebné jedním ze zdrojů příjmů. Zavedením eura se ČNB vzdá příjmu z ražby, který připadne ECB jakožto nového emitenta jednotné měny. ECB však každoročně přerozděluje příjem z ražby podle stanoveného klíče pro upisování základního kapitálu, kdy každé centrální bance bude vyplacen podíl, který se rovná součtu: „50% podílu příslušného členského státu na počtu obyvatel Společenství v předposledním roce před zřízením ESCB a 50% podílu příslušného členského státu na hrubém domácím produktu Společenství v tržních cenách zaznamenaných za posledních pět let předcházejících předposlednímu roku před zřízením ESCB.“
3. KOBIT Holding, s.r.o.
Společnost KOBIT Holding, s.r.o. je kapitálově a výrobně provázaná skupina firem, které jsou významným výrobcem a dodavatelem strojů a zařízení určených pro svoz odpadů, komunální techniky pro čištění měst, transportní techniky pro přepravu asfaltu, topných olejů a pohonných hmot, výstavbu a opravy asfaltových silnic včetně jejich údržby v letním i zimním období, kropicích a kanalizačních vozů. Do holdingu patří i společnost KOBIT, spol. s r.o., která je i největším výrobcem a v práci bude nejvíce řešena. V roce 2015 společnost rozšířila své portfolio výrobků o stroje pro profesionální a dobrovolné hasičské sbory jako jsou cisternové automobilové stříkačky, zásahová a speciální vozidla.
Tento krok rozšířil okruh potenciálních odběratelů, ale také by měl především zmírnit dopady výkyvů ve výrobě sezónních strojů a kolísání potřeb tuzemského trhu a zahraničního trhu. V současné době do firmy KOBIT Holding, s.r.o. patří celkem 11 firem.
3.1 Historie firmy KOBIT, spol. s r. o. a KOBIT Holding, s. r. o.
Společnost KOBIT, spol. s r.o. vznikla v prosinci roku 1991 v Praze. Tam také v lednu 1992 zahájila v pronajatých prostorách svoji činnost.
Sídlo společnosti: Rozvojová 269, 165 00 Praha 6 Adresa provozu: Konecchlumská 1100, 506 01 Jičín Majitel: KOBIT Holding, s.r.o.
Generální Ředitel: Ing. Jaroslav Nožička Ředitel: Ing. Petr Nožička
V červenci roku 1996 však byla společnost a celá její výroba přestěhována do vlastních nově vybudovaných prostor v Jičíně. V témže roce také dochází k založení společnosti KOBIT – SK, s.r.o. Dolný Kubín, která je v současné době největším výrobcem a dodavatelem zařízení na letní a zimní údržbu cest a komunikací na Slovensku. Obchodní sortiment společnosti tvoří také vozidla na sběr a odvoz komunálního odpadu, transportní technika a jiné speciální nadstavby. Zákazníkům je také nabízena bezplatná technická pomoc při výběru vozidla, komplexní návrh a montáž pohonných okruhů nadstaveb a přídavných zařízení. Pro komplexnější uspokojení potřeb zákazníka bylo vybudováno servisní středisko pro poskytnutí záručního a pozáručního servisu a středisko prodeje náhradních dílů.
Od roku 1998 se výrobní a technologické možnosti podniku stále rozšiřovaly – byla vybudována nová svařovna, lakovna s dostatečnou kapacitou a plochou pro přípravu.
V lakovně se také postavil nový brokovací box pro ošetření povrchu před povrchovou úpravou. Dále byly vybudované skladové prostory, došlo k dobudování nového sociálního zázemí, kanceláří a konstrukčního oddělení. Vedení společnosti i nadále vidělo problém v možnosti nasycenosti českého trhu. Díky tomu se ve stejném roce vytvořilo druhé zahraniční zastoupení, tentokrát v maďarském Gyoru. Společnost Kobit Hungária kft. není výrobní společností, ale pouze zajišťuje distribuci na maďarský trh.
Rok 2002 byl také velmi významný pro vývoj společnosti. Po téměř jedenáctiletém působení
bratra Ing. Petra Nožičku, se kterým dodnes společně podniká. Vzhledem ke stále rostoucímu zájmu o výrobky byla v jičínském závodě koncem roku 2006 dokončena výstavba nové výrobní haly s novými kancelářemi a sociálním zařízením. V současné době je v jičínském závodě soustředěn kompletní vývoj, výroba, montáž i servis.
Důležitým milníkem pro celkový rozvoj společnosti byl zcela jistě rok 2010. V tomto roce totiž došlo k vytvoření kapitálově a výrobně provázané skupiny s názvem KOBIT Holding, s.r.o. Jednalo se o velmi významný krok v posílení stability společnosti.
V roce 2013 přibyla do portfolia poslední firma KOBIT – THZ, s.r.o., která je tradičním výrobcem cisternových automobilových stříkaček a další techniky pro profesionální a dobrovolné hasičské sbory. Co se týká dalšího směřování Holdingu, společnost se bude orientovat především na obchodní a zahraniční rozvoj, tzn. budování zahraničních vztahů a hledání možností exportu. Pro posílení expanze je však třeba pro obchod vytvořit zázemí.
Proto byla v roce 2017 postavena nová technická hala, kde pracuje z jednoho místa společně obchod, konstrukce a OTS (Obchodně technické služby). Hlavním cílem je větší operativnost a zlepšení komunikace se zákazníkem.
3.2 Hlavní činnosti firmy
Jak již bylo zmíněno, společnost KOBIT, spol. s r.o. je výrobní závod. Sortiment je v dnešní době rozdělen do 9 sektorů. Každý sektor má na starosti jiný pracovník neboli jinak řečeno manažer oboru.
Oblasti výrobního sortimentu:
Bitumenový program (výspravy a opravy silnic,…)
Zimní údržba vozovek (sypače, radlice, frézy,…)
Zametací technika (zametače silnic a chodníků,…)
Úpravy a prodej podvozků kategorie N1, N2, N3 (přestavby na universální nosič, vybavování vozidel pracovními hydraulikami, atd.)
Hasičská zařízení
Mycí a kropicí cisterny
Obchodní činnost je zajištěna v tuzemsku vlastním obchodním oddělením, které má na starost rozvoj obchodní a prodejní strategie, reprezentaci společnosti na výstavách a veletrzích, kde také dochází k vytváření a udržování obchodních vztahů. Dalším důležitým úkolem je stanovení správné a konkurenceschopné ceny výrobku. V zahraničí je obchodní činnost zajištěna dceřinými společnostmi a smluvními partnery. Hlavním cílem obchodní činnosti je prodej vyrobených výrobků, podvozků, služeb apod.
Společnost poskytuje úplný záruční servis na všechny výrobky, v závislosti na druhu výrobku je záruční lhůta od 24 měsíců. Společnost dále zajišťuje i pozáruční servis a bezplatnou technickou pomoc při nákupu podvozků.
3.3 Pozice na trhu
Společnost KOBIT spol. s r.o. působí v odvětví, které zaznamenává neustálý růst.
V posledních letech však začíná docházet k nasycenosti tuzemské trhu. Vzhledem k tomu se společnost KOBIT, spol. s r.o. snaží rozšiřovat svůj výrobní sortiment a zvětšovat export.
Množství konkurentů na tuzemském trhu se pohybuje zhruba kolem 15, což je pro odvětví, ve kterém společnost působí, relativně veliké číslo. Na druhou stranu je vstup nových potenciálních konkurentů nepravděpodobný vzhledem k nákladnosti výrobní technologie.
Od počátku činnosti je velká pozornost věnována nejen vlastnímu vývoji, ale i budování stálé pozice na trhu. Roční obrat společnosti KOBIT spol. s r.o. v roce 2018 dosáhl 1 142 656 000 Kč. Během posledních čtyř let se také rozšířil rozsah nabízeného sortimentu.
Díky většímu nabízenému sortimentu došlo i k posílení obchodního úseku a tím bylo umožněno plnit zcela nové požadavky od nových zákazníků.
Obrázek 5: Výnosy společnosti KOBIT, spol. s r.o. v jednotlivých letech