Graf 3 zobrazuje výnosy ze zahraničí, přičemž největší položku tvoří výnosy za vlastní výrobky a náhradní díly, stejně jako u výnosů z tuzemska. Od roku 2015 do roku 2017 mají navíc neustále rostoucí tendenci. V roce 2016 celkové výnosy za vlastní výrobky tvořily necelých 617 mil. Kč, přičemž 145 mil. Kč bylo ze zahraničí, což je 27,5 %. Oproti tomu v roce 2017 celkové výnosy za výrobky a náhradní díly činily 626,5 mil. Kč a z toho 185,5 mil. Kč (29, 6 %) bylo ze zahraničí. V následujícím roce se opět očekával nárůst příjmů ze zahraničí. Očekávání však nebylo naplněno a tržby ze zahraničí za rok 2018 poklesly. Důvod je opět získání velké zakázky v daném roce ale úhrada zakázky až v hospodářském roce 2019. Aby firma dokázala pokrýt co největší škálu zahraničního trhu, vybudovala v průběhu svého působení tři dceřiné společnosti se sídlem na Slovensku, v Rusku a Maďarsku a několik zahraničních zastoupení prostřednictvím jiných firem. Mezi nejdůležitější zastoupení patří Offroad truck Australia PTY LDT, Nothhelfer Kehrtechnik GmbH (Německo), VAN DYCK MARCEL Belgium NV (Belgie), VSH Machinery vof
2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
Výnosy ze zahraničí v letech 2009-2018 v tis. Kč
Výnosy za vlasní výrobky, náhradní díly Výnosy za prodej zboží
výnosy za opravy výnosy za služby
4. Možnosti eliminace kurzového rizika a význam přijetí eura pro firmu KOBIT, spol. s r.o.
Jak již bylo zmíněno v kapitole 4.3, v hospodářském roce 2017 byl podíl tržeb ze zahraničí procentuálně vyšší než v předešlých dvou hospodářských rocích. Obchod na zahraničním trhu se však netýká pouze prodeje, ale také nákupu, se kterým je opět spojeno určité riziko.
4.1 Eliminace kurzového rizika při nákupu v eurech
Jak vyplývá z grafu 4, nákup ze zahraničí a v České republice v eurech činí pro firmu KOBIT, spol. s r.o. za poslední tři roky průměrně 21 % z celkového nákupu. Největší riziko, které při nákupu vzniká, je kurzové. Riziko se objevuje především při nákupu podvozků, kde doba od dostání nabídky, přes podepsání kupní smlouvy, až po zaplacení faktury činí mnohdy i více než 4 měsíce, během kterých se kurz může nepříznivě vyvíjet. Pro nákup v eurech se za nepříznivý vývoj kurzu považuje oslabení koruny.
HR 2016 HR2017 HR2018
Nákup v hospodářských rocích 2016-2018 vyjádřený v %
Ze zahraničí v EUR V ČR v EUR V ČR v Kč
Aby společnost dokázala částečně eliminovat kurzové riziko, stanovuje si každý rok svůj vlastní kurz, který slouží čistě pro interní potřeby podniku a top managementu, jelikož v účetnictví musí být používán kurz stanovený Českou národní bankou.
V následujícím příkladu je poukázáno na to, jak kurz stanovený firmou funguje. Společnost KOBIT, spol. s r.o. v roce 2018 koupila 15 různých podvozků značky Scania v hodnotě 1 789 832 EUR. Kurz v den uhrazení smlouvy (27. 6. 2018) činil 25,9 EUR/CZK. Vnitřní kurz stanovený firmou na hospodářský rok 2018 byl 26,5 EUR/CZK. Celkem tedy společnost KOBIT, spol. s r.o. zaplatila částku 46 356 648 Kč, která byla také vložena do účetnictví. Podle interního kurzu částka činila 47 430 548 Kč. Rozdíl těchto dvou částek (1 073 900 Kč) činil finanční výnos, který se nachází v účetnictví v účtové skupině 66 – finanční výnosy na účtu 663 – kurzové zisky.
Jak vyplývá z příkladu, kurzové riziko může mít i řadu pozitivních dopadů. Zde je zřejmé, že v důsledku jiné měny a stanoveného interního kurzu společnost dosáhla finančního výnosu, který činil přibližně 2,67 % ze zaplacené částky. Na druhou stranu firma vždy nese určité riziko související právě s možností změny kurzu. Interní kurz společnosti KOBIT, spol. s r.o. neslouží k tomu, aby firma vydělávala na kurzu. Slouží k minimalizaci kurzového rizika a v případě oslabení koruny vůči euru k redukci ztrát. Protože pokud by společnost neměla interní kurz a koruna by oslabila z 25,65 (současný kurz stanovený ČNB) na 27 její ztráta by činila 1,35 Kč na jednom euru. Jelikož však společnost má interní kurz, ztráta by činila pouze 0,5 Kč na jednom euru. Se ztrátou zapříčiněnou oslabením koruny se firma setkala v hospodářském roce 2013, kdy při nákupu třiceti kusů podvozků zaznamenala ztrátu více než 2 000 000 Kč. Oslabení koruny však nebyl jediný důvod vedoucí ke ztrátě.
Druhým důvodem byla také velká časová prodleva od schválení nabídky na nákup po zaplacení přijaté faktury.
Kromě interního kurzu existují i jiné prostředky, jak se zabezpečit proti riziku spojeným s kolísáním kurzů světových měn. Jedním z nich je fixace kurzu na nákup cizí měny, která
v budoucnu. Společnost KOBIT, spol. s r.o. potřebuje nakoupit 4,5 milionu euro. Firma již dostala nabídku, ve které se vyskytují smluvní podmínky, popis jednotlivých typů forwardu a nabízených služeb. Prvním z nabízených forwardů je Par Forward. V nabídce je zmíněn den obchodu, který představuje datum podepsání smlouvy. Dále je v nabídce uveden den splatnosti. V tomto dni pak dochází k nákupu eur. Většina forwardů, stejně jako ten nabízený společnosti KOBIT, spol. s r.o., umožňuje nákup eur po částech. V nabídce je stanoven den obchodu 18. 4. 2019. Celkem jsou v nabídce uvedeny čtyři dny splatnosti na různé částky.
První částku 300 000 EUR bude muset firma převzít a zaplatit 15. 5. 2019, druhou stanovenou úroveň musí společnost koupit eura za konverzní kurz.
Druhým nabízeným typem je forward s participací dolů (Forward Extra). V nabídce pro firmu KOBIT, spol. s r.o. zůstává stejný den obchodu 18. 4. 2019 a stejně jako u předchozího forwardu i možnost nákupu eur po částech. U předchozí nabídky byl první den splatnosti 15. 5. 2019, což zde představuje rozhodný den. Den splatnosti je v daném případě rozhodný den + dva pracovní dny. Oproti Par Forwardu je vyšší konverzní kurz (26, 550 CZK/EUR) a to z důvodu eliminace rizika ztráty pro banku. Další změnou je možnost participovat na mírném posílení CZK. Proto zde existuje dolní hranice (25,601 CZK/EUR) a participační kurz, který je v rozmezí právě mezi dolní hranicí a konverzním kurzem. V rozhodný den potom mohou nastat celkem tři situace. První z nich nastane, pokud se aktuální kurz v rozhodný den nachází na anebo nad konverzním kurzem. Společnost KOBIT, spol. s r.o.
pak koupí od banky nominální objem za konverzní kurz. Druhá situace vznikne, pokud se aktuální kurz v rozhodný den nachází pod konverzním kurzem a zároveň nad dolní hranicí.
V takovém případě společnost nemá žádné závazky ani pohledávky z daného obchodu vůči bance. To znamená, že může nakoupit libovolný objem za aktuální kurz. Poslední situace nastane, pokud se aktuální kurz v rozhodný den nachází na anebo pod dolní hranicí. Pokud
pod dolní hranici na 25,59 EUR/CZK, firma by zaplatila o 1 920 000 Kč více. Forward s participací dolů má však i výhodu ve stálém zajištění proti oslabování koruny a zároveň možnosti participovat do určité míry na posilování koruny.
4.2 Eliminace kurzového rizika při prodeji v eurech
Společnost KOBIT, spol. s r.o. má stanovený interní kurz také pro export. Důvod je stejný jako u interního kurzu pro import, a to snížení kurzového rizika. Stanovený kurz je 24,50 CZK/EUR. U exportu je však interní kurz mnohem důležitější. Firma totiž musí nejprve poslat nabídku s kompletní kalkulací produktu + ceníkem s nadstandartními službami či produkty v eurech. Zde záleží, zda je nabídka poslána konkrétnímu zákazníkovi, nebo zda se společnost účastní soutěže. Od vystavení nabídky a schválení až po následné vystavení a podepsání kupní smlouvy tak může utéct i několik měsíců. KOBIT, spol. s r.o. navíc vyrábí stroje na údržbu silnic, u kterých výroba často trvá i více než 6 měsíců. S ohledem na všechny tyto faktory, časové období od vystavení nabídky po zaplacení přesahuje mnohdy i deset měsíců.
V roce 2018 byl středový kurz ke dni 2. července 26,075 CZK/EUR, avšak 2. ledna 2019 byl kurz 25,75 CZK/EUR. Pokud by tedy firma KOBIT, spol. s r.o. vytvořila 2. července nabídku na stroje v hodnotě 10 000 000 Kč, cena v eurech by při použití středového kurzu činila 383 510 EUR. Faktura byla uhrazena 2. ledna 2019 a společnost tedy inkasovala zmíněnou částku. Ačkoliv byl středový kurz 25,75 CZK/EUR, což by znamenalo ztrátu
„pouze“ 124 618 Kč, společnost by směňovala eura v nákupním kurzu, který byl 25,33 CZK/EUR. Díky tomu by ztráta společnosti činila 285 692 Kč. Ztráta se potom eviduje v účetnictví ve skupině 56 – finanční náklady a v tomto případě by se jednalo o účet 563 – kurzové ztráty. Vzhledem k možnosti daného vývoje koruny má společnost stanovený svůj vlastní interní kurz pro export 24,50 CZK/EUR. Na zmíněném příkladu by tak společnost při použití svého interního kurzu prodávala stroje za 408 164 EUR. Po směně
prodeji eur je mnohem více problémů, které firma musí řešit. Jak je zmíněno výše, od vystavení nabídky až po uhrazení faktury může uplynout mnohdy i rok. Díky tomu je pro společnost těžké odhadnout, v jaký termín si zařídit fixaci kurzu, protože za tak dlouhé období se kurz může nepříznivě či příznivě vyvíjet. Navíc fixaci kurzu lze provést pouze na konkrétní částku se splatností v konkrétní den či dny. Pokud by se společnost rozhodla zafixovat kurz již v den vystavení nabídky, v důsledku vhodného kurzu mohlo by se stát, že zákazník nabídku nepřijme. Nepřijetí nabídky by mělo za následek nezískání množství eur, na které si společnost zřídila fixaci. Firma by tak do dne splatnosti musela sehnat eura jiným způsobem jako je například nákup. To by však pro firmu obnášelo veliké riziko prodělku.
Stejně jako u nákupu, tak i u prodeje existuje mnoho druhů fixace kurzu, jako je například forward, futures, zajištění pomocí obce, swapu a podobně. Princip fixace je stejný jako u nákupu eur. Forward umožní prodávat/nakupovat měnu za pevně stanovený kurz bez ohledu na to, kde se bude nacházet v budoucnu. Konverzní kurz forwardu vychází z aktuálního kurzu a forwardových bodů, které zohledňují rozdíl úrokových sazeb příslušných měn.
Společnost KOBIT, spol. s r.o. však doposud fixaci pro prodej eur použila pouze dvakrát.
Hlavním důvodem je právě zmíněná možnost nepřijetí nabídky. Vedení společnosti však o fixaci do budoucna uvažuje. V dnešní době by o fixaci uvažovala pouze v případě získání velké nabídky v řádech mil. eur. Firma by však nezafixovala celou získanou částku, ale pouze její část. Část eur, kterou by společnost obdržela, by se použila na nákup v eurech a zbylá část by se pomocí fixace směnila na české koruny.
4.3 Význam přijetí eura pro KOBIT, spol. s r. o.
Pro firmu KOBIT, spol. s r.o. by přijetí eura přineslo mnoho výhod, ale také nevýhod.
V kapitole 4.1 a 4.2 byly zmíněny možnosti eliminace kurzového rizika. První z možností bylo stanovení interního kurzu. Díky internímu kurzu se firma sice chrání do určité míry
konkurenceschopnější. Společnost by kromě levnějších výrobků ušetřila i na nákupu, pro který má také stanovený vnitřní kurz. Odlišná měna totiž neovlivňuje pouze přímý nákup ze zahraničí od firmy, ale poznamenává i nákup zde v České republice. Většina firem, stejně tak jako KOBIT, spol. s r.o., má zahraniční dealery nebo zastoupení, skrz které dodává zboží na trh. Dealeři na zdejším trhu prodávají zboží výrobní firmy. Pokud výrobní firma sídlí v Německu, dealer má dvě možnosti. Buď na zdejším trhu bude prodávat své výrobky v eurech a k tomu si připočte marži nebo ceny přepočítává do české měny kurzem, který si může stanovit sám a ve většině případů není adekvátní ke kurzu stanoveným ČNB. To má za následek, že v České republice je produkt oproti Německu mnohem dražší ještě před přičtením přidané hodnoty. Přidaná hodnota pro dealera představuje zisk. Přijetím eura by se odstranila možnost stanovení si vlastního kurzu pro přepočet, což by mělo za následek, že cena by se lišila pouze o marži dealera.
KOBIT, spol. s r.o. kromě materiálu na výrobu nakupuje a prodává náhradní díly.
V současné době ze zahraničí nakupuje více než 2000 různých druhů. V závislosti na změně kurzu se však soustavně musí upravovat ceník náhradních dílů, což je pro pracovníky OTS úseku časově náročné. Zavedení eura by sice obnášelo určité náklady související s tvorbou nových ceníků, sazebníků, infomateriálů a katalogů nicméně všechny tyto náklady by byly pouze jednorázové.
Další výhodou pro společnost by bylo srovnání konkurenčních podmínek na trhu. V dnešní době v důsledku častého kolísání kurzu dochází k zvýhodňování určitých subjektů. Při posílení koruny dochází k zlevnění výrobků zahraničních konkurenčních firem, ale zároveň také k zvýhodnění tuzemských firem, které prodávají na zahraničním trhu. Pokud by tedy koruna posílila z 25,65 CZK/EUR na 25,15 CZK/EUR, produkt zahraniční firmy, jehož prodejní cena je 100 000 EUR a výrobní náklady stejné jako u firem v České republice, by se na českém trhu nabízel místo 2 565 000 Kč za 2 515 000 Kč. To je o 50 000 Kč méně. Pro české firmy prodávající a nakupující na tuzemském trhu by se totiž nic nezměnilo. Pořád budou nakupovat a prodávat za stejnou cenu. Na druhou stranu oslabením koruny se
Vzhledem k častému prodeji a nákupu ze zahraničí společnost KOBIT, spol. s r.o. kromě účtu v české koruně vede účet i v eurech. I zde by přijetí eura mělo velký význam. Firmě by se snížily náklady spojené s vedením více účtů (poplatky za vedení účtu, za výběry, výpisy apod.), protože by již nepotřebovala dva, ale pouze jeden účet. Hlavním přínosem by však bylo odstranění kurzového rizika. Většina podniků, stejně jako společnost KOBIT, spol. s r.o., má eurový účet proto, aby z eurových příjmů hradily eurové závazky a tím se vyhnuly potencionálnímu kurzovému riziku. Nicméně čistý zůstatek na účtu je neustále vystaven kurzovému riziku, které může zůstatkovou částku znehodnotit. Také by se odstranily náklady spojené se směnou jedné měny na druhou, které, jak bylo uvedeno v kapitole 3.3, jsou mnohdy opravdu vysoké.
Společnost KOBIT, spol. s r.o. se obává, že se zavedením eura budou růst i mzdové náklady.
Mzdy by mohly růst v důsledku vnímané inflace, která by byla vyvolaná přijetím eura.
V současné době však nelze určit, jestli k nárůstu inflace dojde, nebo ne. Pokud by však došlo k nárůstu nebo jen subjektivně vnímanému pocitu nárůstu inflace, projevilo by se to jak na mzdových nákladech, tak na snížení konkurenčních výhod podniku.
Poslední věcí, které se firma obává a která by ji mohla poškodit, je nevhodně stanovený přepočítací koeficient a nevhodně stanovené úrokové sazby jednotné měnové politiky.
V důsledku nadhodnocení přepočítacího koeficient by společnosti mohla poklesnout konkurenceschopnost vývozu a velikost vyváženého množství, což by se podepsalo i na zisku společnosti. U úrokových sazeb stanovených ECB je společnost vystavena riziku, že sazby nebudou odpovídat makroekonomickým českým veličinám. V důsledku toho by se společnost musela vypořádat s dodatečným nákladovým zatížením.
Závěr
Cílem bakalářské práce bylo zanalyzovat význam přijetí eura pro český exportující podnik KOBIT, spol. s r.o. společně se zhodnocením současného stavu v oblasti řízení měnových rizik.
V teoretické části práce byly nejdříve na základě použité literatury vysvětleny všechny základní pojmy z oblasti podnikání a problematiky týkající se eura.
Pro lepší pochopení významu přijetí eura pro podnik bylo nutné seznámit se s historií společnosti, specifikací a především s jejím postavením na trhu. K tomu byla provedena grafická analýza výnosů v hospodářských rocích 2009-2018 v tuzemsku i v zahraničí, které potvrzují správně nastavenou cestu společnosti KOBIT, spol. s r.o. Navazující kapitola se zabývala možnostmi eliminace kurzového rizika, kterými se firma může částečně chránit, a výhodami a nevýhodami plynoucích z možného přijetí eura pro daný podnik.
Výsledky provedených analýz byly zhodnoceny a ukázaly, že pro společnost by přijetí eura bylo pozitivní. K prokázaným výhodám by patřilo, že by firma nemusela stanovovat svůj vlastní interní kurz (jak pro nákup, tak pro prodej). Hlavním přínosem by bylo odstranění kurzového rizika, odstranily by se náklady spojené s výměnou jedné měny za druhou. Další výhodou by bylo srovnání konkurenčních podmínek na domácím a zahraničním trhu, to znamená, s přijetím eura by konkurenční výhoda a nižší cena výrobku závisela pouze na technologiích a snižování nákladů. K dalším výhodám lze zařadit odstranění neustálého upravování cen náhradních dílů v katalogu apod.
S přijetím eura však mohou vzniknout i určité nevýhody. Společnost KOBIT, spol. s r.o. se obává, že přijetí eura může vést k růstu mzdových nákladů. Další možnou nevýhodou může být špatně stanovený přepočítací koeficient a nevhodně stanovené úrokové sazby banky.
Seznam použité literatury
Citace
ČESKO. 2012. Zákon č. 89/2012 Sb.: Zákon občanský zákoník. Zakonyprolidi.cz [online].
Zlín: Česká republika, [cit. 2019-03-28]. Dostupné z:
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89?fbclid=IwAR3WWp2kEaFG6znF6mci-wO8n3qD_7-PbOCdzr7U6ZIGKuqaa4_6f0Hb7Vo#cast2
ČESKO. 2012. Zákon č. 90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Zakonyprolidi.cz [online]. Zlín: Česká republika, [cit.
2019-03-28]. Dostupné z:
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-90?text=Z%C3%A1kon%20o%20obchodn%C3%ADch%20korporac%C3%ADch&fbclid
=IwAR0g3V6u93in5y8WIGGZQ-HGXh9XELhTA2__UgXSz8vSbbBu1PftkU7-t_E ČNB. Česká národní banka [online]. Praha: Česká národní banka, c2003-2019 [cit. 2019-04-01]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/index.html
ČTK. 2016. Náklady na zavedení eura? Podle státního tajemníka 0,5 procenta HDP. Deník.cz [online]. Praha, 29. leden. 2016 [cit. 2019-04-01]. Dostupné z:
https://www.denik.cz/ekonomika/naklady-na-zavedeni-eura-podle-statniho-tajemnika-0-5-procenta-hdp-20160129.html
DRUCKER, P. F. 1997. Management: Tasks, Responsibilities, Practices. New York:
Harper Row.
JANÁČKOVÁ, Stanislava, MACH, Petr, ed. 2007. Euro dříve, nebo později?: sborník textů. Praha: CEP - Centrum pro ekonomiku a politiku. Ekonomika, právo, politika. ISBN 978-80-86547-61-9.
MACHKOVÁ, Hana. 2007. Mezinárodní obchodní operace. 153 (4), aktualiz. vyd. Praha:
Grada. ISBN 80-247-1590-2. s. 153
SINN, Hans-Werner. 2016. V pasti eura. Přeložil Karel DYBA. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK). ISBN 978-80-7325-394-3.
WÖHE, Günter a Eva KISLINGEROVÁ. 2007. Úvod do podnikového hospodářství. 2., přeprac. a dopl. vyd. Přeložil Zuzana MAŇASOVÁ. V Praze: C. H. Beck, Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7179-897-2.
ZWACH, Leopold. 1945. Theorie podnikové ekonomiky průmyslové: (soukromá ekonomika obecná se zvláštním zřetelem k podnikovým jevům průmyslovým). V Brně:
Pokorný. Systém podnikohospodářské vědy průmyslové.
Bibliografie
AMBROŽ, Luděk. 2011. Měření rizika ve financích. Praha: Ekopress. ISBN 978-80-86929-76-7.
Článek 29.1 Protokol č. l8 o Statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, Smlouvy o Evropské unii.
ČNB.cz. 2017. Globální ekonomický výhled. [online] © 2012-2017. Dostupné z
www<https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/gev/gev _2017/gev_2017_11.pdf>
ČTK. 2016. Euro v Česku: Jaké by byly náklady na zavedení unijní měny? Prouza promluvil. EuroZprávy.cz [online]. Praha. 29. leden. 2016 [cit. 2019-04-01]. Dostupné z:
https://eurozpravy.cz/ekonomika/ceska-republika/143980-euro-v-cesku-jake-by-byly-naklady-na-zavedeni-unijni-meny-prouza-promluvil/
ČTK. 2016. Náklady na zavedení eura by v Česku přesáhly 50 miliard korun. E15.cz - ekonomika, byznys, finance [online]. 29. leden. 2016 [cit. 2019-04-01]. Dostupné z:
https://www.e15.cz/domaci/naklady-na-zavedeni-eura-v-cesku-by-presahly-50-miliard-korun-1266369
DĚDEK, Oldřich. 2006. Volba scénáře zavedení eura v České republice. 1. Praha: Národní koordinační skupina pro zavedení eura v ČR.
DOLEČEK, Marek. 2019. Obchodní korporace – založení a vznik: Založení a vznik
JÍLEK, Josef. 2002. Finanční a komoditní deriváty. Praha: Grada. Finance (Grada). ISBN 80-247-0342-4.
KRÁL, Miloš. 2003. Devizová rizika a jejich efektivní řízení ve firmě: včetně problematiky analýz některých teorií a metod o predikci měnových kursů a o jejich významu pro firemní finanční řízení devizových rizik. Praha: VOX. ISBN 8086324-28-1.
KURZY.CZ. 2019. Graf EUR / Kč od 4. 1. 1993 do 29. 3. 2019, ČNB, grafy kurzů měn. Kurzy.cz [online]. Praha, 29. 3. 2019 [cit. 2019-04-02]. Dostupné z:
https://www.kurzy.cz/kurzy-men/grafy/nr/CZK-EUR/od-4.1.1993/
LIBEREC ECONOMIC FORUM. 2006. Proceedings of international conference. Liberec:
Technical University of Liberec, ISBN 978-80-7494-225-9.
PAR FORWARD. Ifinanzas [online]. Zaragoza [cit. 2019-04-01]. Dostupné z:
https://ciberconta.unizar.es/bolsa/par.htm
PROQUEST. 2018. Databáze článků ProQuest [online]. Ann Arbor, MI, USA: ProQuest.
[cit. 2018-09-30]. Dostupné z: http://knihovna.tul.cz/
ŘEŽÁBEK, Pavel. 2010. Měnová politika a její interakce s politikou fiskální. Praha:
Karolinum. ISBN 978-80-246-1894-4.
SYNEK, Miloslav. 2011. Manažerská ekonomika. 5., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada.
Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3494-1.
VÝZKUMNÉ CENTRUM PEF MZLU. 2007. Studie vlivu zavedení eura na ekonomiku ČR, [online]. Brno: Výzkumné centrum PEF MZLU, [cit. 2019-03-20]. ISBN 978-80-87106-08-2.