Nezaměstnanost v ČR od roku 2004

Kapitola popisuje vývoj míry nezaměstnanosti v České republice, jako jednoho z hlavních makroekonomických ukazatelů. Zkoumáno je časové období od roku 2004 do roku 2017.

Tabulka č. 1: Míra nezaměstnanosti v České republice v letech 2004 – 2008 Míra

nezaměstnanosti v ČR (%)

2004 2005 2006 2007 2008

1. čtvrtletí 8,7 8,4 8,0 6,0 4,7

2. čtvrtletí 8,2 7,8 7,1 5,3 4,2

3. čtvrtletí 8,2 7,8 7,0 5,1 4,3

4. čtvrtletí 8,2 7,8 6,5 4,8 4,4

roční průměr 8,3 7,9 7,1 5,3 4,4

zdroj: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ (2018c)

-4 -3 -2 -1 0 1 2 3

2004/1 2004/3 2005/1 2005/3 2006/1 2006/3 2007/1 2007/3 2008/1 2008/3 2009/1 2009/3 2010/1 2010/3 2011/1 2011/3 2012/1 2012/3 2013/1 2013/3 2014/1 2014/3 2015/1 2015/3 2016/1 2016/3 2017/1 2017/3

HDP

Z tabulky č. 1 je jasně patrná stabilně mírně klesající míra nezaměstnanosti. V prvním čtvrtletí roku 2004 dosahovala míra nezaměstnanosti nejvyšší hodnoty 8,7 %, která byla způsobena mimo jiné pokračujícím postupným poklesem zaměstnanosti v primárním a sekundárním sektoru českého hospodářství. V dalších třech čtvrtletích roku 2004 se ale míra nezaměstnanosti neměnila a tak lze vyloučit podstatnost vlivu vstupu ČR do EU, a to z pohledu nových možností práce v zahraničí i přílivu nových investorů. S růstem ekonomiky, populace a aktivní politikou zaměstnanosti se v průběhu roku 2005 podařilo míru nezaměstnanosti mírně snížit pod hodnotu 8 %. Dále už nezaměstnanost v ČR tuto hranici nepřekročila. V roce 2005 mělo pozitivní vliv na snižování míry nezaměstnanosti mírné zvýšení zaměstnanosti v sekundárním sektoru českého hospodářství, naopak negativní vliv měl pokles počtu zaměstnavatelů i osob samostatně výdělečně činných. (ČSÚ, 2018d)

V roce 2006 se dále míra nezaměstnanosti postupně snižovala až na hodnotu 6,5 % ve čtvrtém čtvrtletí. Nezaměstnanost klesala díky růstu zaměstnavatelů o skoro 20 000 subjektů a růstu počtu zaměstnanců na pozicích zákonodárců, řídících pracovníků, montérů, technických a odborných pracovníků. V roce 2007 míru nezaměstnanosti dále snížil nárůst počtu samostatně výdělečně činných osob o necelých 32 000. Na konci roku 2007 se tak v ČR podařilo snížit míru nezaměstnanosti pod úroveň 5 %. Zde zůstala i během celého roku 2008, kdy dále rostl počet samostatně výdělečně činných osob, ale počet zaměstnavatelů opět klesal. Růst zaměstnanosti v roce 2008 bylo možné pozorovat ve většině odvětví. (ČSÚ, 2018d)

Míra nezaměstnanosti ve zkoumaných letech 2004 až 2008 dosahovala nejvyšších hodnot vždy v prvním čtvrtletí roku. Lze to vysvětlit ukončováním pracovních poměrů na dobu určitou ke konci roku a sezónností pracovních příležitostí. Zvyšování nezaměstnanosti ve třetím čtvrtletí na základě nemožnosti absolventů nalézt pracovní místo se zde nijak podstatně neprojevilo. (ČSÚ, 2018d)

Tabulka č. 2: Míra nezaměstnanosti v České republice v letech 2009 – 2013

zdroj: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ (2018c)

Z tabulky č. 2 je zřejmé přerušení trendu pozvolného klesání míry nezaměstnanosti z předchozích let. Největší vliv lze připsat důsledkům světové finanční krize, která se naplno projevilo na míře nezaměstnanosti až v roce 2009. Zatímco v roce 2008 nestoupla míra nezaměstnanosti ani v jednom čtvrtletí nad hodnotu 5ti %, první čtvrtletí roku 2009 začalo na hodnotě 5,8 % a ta se v průběhu roku dále prohlubovala až na míru nezaměstnanosti přesahující v posledních dvou čtvrtletích úroveň 7 %. V roce 2009 se mírně propadla zaměstnanost v primárním a sekundárním sektoru, jen v terciálním rostla o 1,9 %. V roce 2009 ale stále rostl počet zaměstnavatelů i osob samostatně výdělečně činných. Rostl tak počet zaměstnanců zejména na pozicích specialistů, technických pracovníků a úředníků.

(ČSÚ, 2018d)

V prvním čtvrtletí roku 2010 se míra nezaměstnanosti dostala na nejvyšší hodnotu 8 %. Poté v průběhu roku mírně klesala. V roce 2010 se zpomaloval růst zaměstnanosti i v terciálním sektoru. Klesl počet zaměstnavatelů a část bývalých zaměstnanců se stala osobami samostatně výdělečně činnými, jejichž počet i v tomto roce rostl. Významnější růst zaměstnanosti zaznamenaly pouze pozice úředníků, pracovníků ve službách a prodeji. První čtvrtletí roku 2011 opět zaznamenalo mírně vyšší úroveň nezaměstnanosti v podobě 7,2 %.

V průběhu roku ale míra nezaměstnanosti klesla až na hodnotu 6,4 %. V roce 2011, po 10 letech pozitivního růstu, ale mírně poklesl počet obyvatel ČR. Propadla se zaměstnanost v terciálním sektoru a naopak se mírně zvýšila zaměstnanost v sekundárním sektoru národního hospodářství. (ČSÚ, 2018d)

První dvě čtvrtletí roku 2012 kopírovaly vývoj nezaměstnanosti předchozího roku. V třetím a čtvrtém čtvrtletí roku 2012 ale naopak míra nezaměstnanosti rostla a to ve spojitosti s důsledky evropské dluhové krize. Dále tak klesal počet zaměstnavatelů a naopak stoupal počet osob samostatně výdělečně činných. Jedinými výrazně rostoucími pracovními místy

z pohledu zaměstnanosti byly v roce 2012 pozice specialistů. V prvním čtvrtletí roku 2013 se míra nezaměstnanosti dále prohloubila na hodnotu 7,4 %. Po zbytek roku se už ale dále nezaměstnanost držela pod úrovní 7 %. Počet obyvatel dále mírně klesal. Od roku 2010 se ale poprvé mírně zvýšil počet zaměstnavatelů a počet osob samostatně výdělečně činných zaznamenal poprvé od roku 2006 propad. O 1,1 % v roce 2013 vzrostla zaměstnanost v terciálním sektoru. Výrazně vzrostla také zaměstnanost na pozicích úředníků, zákonodárců a řídících pracovníků, specialistů a dále i na pozicích pomocné a nekvalifikované síly. (ČSÚ, 2018d)

Tabulka č. 3: Míra nezaměstnanosti v České republice v letech 2014 – 2017 Míra

zdroj: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ (2018c)

V období let 2014 až 2017 míra nezaměstnanosti opět nastartovala trend postupného poklesu s výjimkou prvních čtvrtletí. I zde to lze přičíst ukončování pracovních poměrů na dobu určitou ke konci roku a sezónnosti pracovních příležitostí. V roce 2014 se míra nezaměstnanosti snížila z hodnoty 6,8 v prvním čtvrtletí na hodnotu 5,7 ve čtvrtém čtvrtletí.

V roce 2014 mírně rostla zaměstnanost pouze v sekundárním sektoru národního hospodářství. Rostl počet zaměstnavatelů i osob samostatně výdělečně činných a lze to tak přičítat také kladnému růstu HDP a zvyšování úrovně mezd. Propadla se ale zaměstnanost na pozicích úředníků, zákonodárců, řídících pracovníků a nekvalifikované pracovní síly.

Naopak rostla zaměstnanost pozic specialistů, řemeslníků a opravářů. (ČNB, 2018a) (ČSÚ, 2018d)

V průběhu roku 2015 se míra nezaměstnanosti dále snížila o 1,5 %. O 0,2 % vzrostla v tomto roce zaměstnanost v primárním sektoru. Dále pokračoval trend růstu počtu zaměstnavatelů i osob samostatně výdělečně činných. Většina pracovních pozic zaznamenala z pohledu zaměstnanosti růst. Od roku 2016 už míra nezaměstnanosti nestoupla nad hranici 5 %. Od roku 2010 ale růst počtu obyvatel ČR mírně klesal. Zaměstnanost v jednotlivých sektorech národního hospodářství se ustálila s jasnou převahou terciálního sektoru s podílem 59 %.

V roce 2016 počet zaměstnavatelů opět mírně klesl, zatímco počet osob samostatně výdělečně činných nadále rostl. Zaměstnanost stoupala především v oborech terciálního sektoru a na specializovaných pracovních pozicích. (ČSÚ, 2018d)

Aktuálně příznivý ekonomický vývoj snižoval míru nezaměstnanosti ve většině zemí EU.

V ČR v roce 2017 nestoupla míra nezaměstnanosti nad hodnotu 3,5 %. Z pohledu mezinárodního srovnání byla ve čtvrtém čtvrtletí roku 2017 v ČR míra nezaměstnanosti mužů i žen nejnižší ze všech členských států EU. Nezaměstnanost v ČR dosahovala nejvyšších hodnot v Moravskoslezském kraji a poté v Jihomoravském a Ústeckém kraji.

(ČSÚ, 2018e) (ČSÚ, 2018f)