„Cílem tělesné výchovy v mateřské škole je zabezpečit optimální rozvoj tělesných, psychických i sociálních vlastností každého dítěte a tím vytvořit základy pro všestranné a harmonické rozvíjení jeho osobnosti i pro úspěšný vstup do školy“ (Dvořáková 1989, s. 9).
2.5.1 Cvičební jednotka
Volfová, Kolovská (2008, s. 8–11) uvád jí, že cvičební jednotku můžeme rozd lit do p ti částí. Tyto části na sebe navazují, ale každá část má jinou funkci i průb h. Jedná se o část úvodní, část rušnou, část průpravnou, část hlavní a část záv rečnou. Úvodní a rušné části v nujeme asi 1/10 času cvičební jednotky a využíváme zejména hromadné formy práce.
Průpravné části v nujeme asi 2/10 času cvičební jednotky a zde využíváme hromadné i individuální formy práce. Hlavní části v nujeme asi 6/10 času cvičební jednotky a využíváme hromadnou, skupinovou i individuální formu práce – dle pot eby. Záv rečné části v nujeme asi 1/10 času cvičební jednotky a využíváme v tšinou hromadné formy práce. Pohybové činnosti by m ly probíhat v dob e v trané místnosti – hern , t locvičn apod. V mate ské škole se doporučuje p i pohybových činnostech p evlékat do cvičebního úboru, protože p i intenzivn jším cvičení dochází k pocení a pohyb dít te by nem l být omezován nevhodným oblečením.
Funkce úvodní části je organizační a motivační. Úvodní část probíhá tak, že d tem vhodn sd líme obsah cvičební jednotky a motivujeme je na pohybovou činnost.
Funkce rušné části spočívá v zah átí organismu a zvýšení tepové i dechové frekvence. Do rušné části lze za adit pohybové hry, ale ne honičky, p i kterých dochází k maximálnímu zatížení svalstva p i rychlých zm nách sm rů. Vhodné jsou různé p irozené pohybové činnosti, jako je chůze, b h, skákání, lezení apod. P i rušné části by m ly být zapojeny všechny d ti najednou, nedoporučují se tedy štafetové či sout živé hry.
Funkce průpravné části spočívá v p íprav svalstva na zatížení v hlavní části, podporuje správné držení t la, dále spočívá v protažení svalstva, které má tendenci ke zkracování a aktivace svalstva s tendencí k ochabování. Do této části adíme cviky kompenzační, uvol ovací, zpev ovací a protahovací. P i průpravné části by m ly mít d ti kolem sebe dostatek prostoru na provád ní cviků a m ly by vid t na učitele a učitel na d ti.
Funkcí hlavní části je nácvik nových pohybových dovedností a činností, opakování a zdokonalování pohybových dovedností a činností, rozvoj pohybových schopností a osvojování organizačních prvků. Pohybové činnosti a hry na rozvoj rychlosti za azujeme na
začátek této části, protože je pot eba maximálního úsilí a pozornosti d tí (v záv ru této části jsou d ti již unavené a nemohou činnost provád t s maximálním úsilím, tím pádem by nedošlo k rozvoji rychlosti). Rozvoj silových schopností provádíme pouze p irozenými pohybovými činnostmi. Tyto činnosti jsou za azovány zám rn , aby docházelo k všestranné pohybové průprav . Pohybové činnosti zam ené na obratnost se prolínají celou cvičební jednotkou.
Činnosti zam ené na koordinaci za azujeme na začátek hlavní části. Pohybové činnosti a hry na rozvoj vytrvalosti za azujeme ke konci hlavní části. Můžeme využít cvičení na stanovištích nebo d ti rozd lit do více zástupů pro maximální využití cvičebního času.
Funkcí záv rečné části je zklidn ní organismu po fyzické i emotivní stránce, kompenzace a relaxace a také organizační funkce. Do této části lze za adit pohybové hry s klidným charakterem, psychomotorické hry a pohybové činnosti s nízkou intenzitou. Poté následuje kompenzace činností, které jsme provád li v hlavní části, dechová cvičení, relaxace.
2.5.2 Ranní cvičení
Dvo áková (1989, s. 38–39) uvádí, že ranní cvičení se koná denn , cvičí se 10–20 minut podle v ku d tí. Úkolem je procvičit celé t lo, p stovat návyk správného držení t la a upev ovat jej spolu s pohybovými dovednostmi. Ranní cvičení má n kolik krátkých částí – úvodní/rušnou, hlavní a záv rečnou.
Úvodní či rušná část trvá asi 5 minut, úkolem je zah átí organismu. Obsahem jsou p irozená lokomoční cvičení, která jsou p evážn vedená herní formou.
Hlavní část trvá asi 10 minut, úkolem je procvičení celého t la a výchova ke správnému držení t la. Obsahem jsou průpravné cviky, zejména zdravotní, n kolikrát opakujeme, chyby u d tí opravujeme.
Záv rečná část trvá asi 5 minut, úkolem je t lesná i psychická kompenzace p edchozího cvičení, zvýšení emocionality a optimistické kolektivní nálady, t lesné uklidn ní d tí. Obsahem je pohybová či hudebn -pohybová hra.
2.5.3 Tělovýchovné chvilky
Jsou to malé organizační formy, které vkládáme do programu n kolikrát denn . Úkolem je kompenzovat jednostranné a statické zatížení nap . delší sezení, stání či chůze, setrvání ve d epu p i h e apod.
Obsahem jsou p ímivé cviky, p i kterých dojde k protažení celého t la, dechové chvilky, prob hnutí, poskoky, uvoln ní rukou a prstů atd. Nejlépe s d tmi cvičíme mimo pracovní prostor v hern , kde se mohou skutečn pohybov uvolnit. Cvičit můžeme nap . p ed spaním na lehátku bosky klenbu chodidel, užíváme drobné p edm ty k masáži (kuličky, kostky, válečky). Po odpoledním spánku začneme volným protahováním ješt na lehátku, poté d ti vyskočí do stoje a n kolikrát se zhluboka nadechnou. D ti, které již na lehátku nevydrží, zavedeme rovnou do herny, následuje krátké protažení se zdravotními cviky a nap íklad pohybová hra (Dvo áková 1989, s. 39–40).
2.5.4 Pobyt venku
Dvo áková (1989, s. 40–42) uvádí, že pohyb na čerstvém vzduchu má v režimu dne velmi důležitý zdravotní a psychologický účel, proto je nutné dodržovat stanovenou dobu pro pobyt venku. V zimní a letním období lze využívat klimatických podmínek pro sezónní činnosti nap íklad plavání, sá kování a lyžování. Úkolem pobytu venku je dostatečné pohybové vyžití dít te ve v tším prostoru a v p írodních podmínkách. Zde si p irozen procvičuje a upev uje
adu pohybových dovedností.
Obsahem pobytu venku jsou veškeré pohybové činnosti dané programem výchovné práce. Organizace je různorodá, využíváme hromadného vedení celé skupiny, družstev, skupiny, i individuáln podle výb ru d tí.
Na zahrad lze využít zahradního ná adí (míče, švihadla, obruče, kuželky, vozítka apod.), seznamujeme d ti s novými hrami.
Vycházky vyžadují vhodnou organizaci a ukázn nost d tí. azení a chůzi v útvaru učíme d ti v prostorách mate ské školy a na zahrad . Součástí každé vycházky musí být volný pohyb d tí, proto volíme vycházku nap íklad do parku, na h išt a do p írody, kde je vhodné prost edí pro hry d tí a cestu d tem zpest íme adou pohybových činností – b h, různé druhy chůze apod.
Lze využívat terénní nerovnosti a p írodních útvarů. Nosíme s sebou lehké pomůcky.
3. Cíle práce
Cílem práce bylo zjistit úrove pohybových schopností u d tí p edškolního v ku, což probíhalo pomocí vstupních motorických testů. Následn jsem vytvo ila zásobník cvičení na rozvoj pohybových schopností, který byl aplikován v dané mate ské škole. Dále jsem zjišťovala účinnost činností na rozvoj pohybových schopností u t chto d tí v mate ské škole, což probíhalo pomocí výstupních motorických testů.
3.1 Dílčí úkoly
• Zjišt ní úrovn pohybových schopností – rychlost, výbušná síla dolních a horních končetin, koordinace, ale i vytrvalost a pohyblivost u d tí v dané mate ské škole pomocí vstupních motorických testů, které se skládají z hodu tenisovým míčkem jednoruč, skoku z místa odrazem snožmo a člunkového b hu 4x 10 m
• Vytvo ení zásobníku cvičení na rozvoj pohybových schopností (rychlost, výbušná síla dolních a horních končetin, koordinace, ale i vytrvalost a pohyblivost), který je zam ený na testované disciplíny, tedy hod, skok a b h
• Aplikace činností ze zásobníku cvičení v dané mate ské škole v rozsahu deseti týdnů
• Zjišt ní účinnosti činností ze zásobníku cvičení zam ené na rozvoj pohybových schopností u d tí v dané mate ské škole pomocí výstupních motorických testů, které se skládají ze stejných disciplín jako testy vstupní, tedy z hodu tenisovým míčkem jednoruč, skoku z místa odrazem snožmo a člunkového b hu 4x 10 m
• Porovnání vstupních a výstupních motorických testů
4. Metodika práce
Nejprve prob hly vstupní motorické testy d tí z mate ské školy Zámeček v Turnov . Motorických testů se zúčastnila dv odd lení d tí ve v ku 4–6 let. V prvním odd lení bylo 18 d tí a v druhém 9 d tí. Celkem se tedy motorických testů zúčastnilo 27 d tí.
Motorické testy se skládaly ze t í disciplín, a to hod tenisovým míčkem jednoruč, skok z místa odrazem snožmo a člunkový b h 4x 10 m.
Dále jsem vytvo ila zásobník cvičení, který byl následn aplikován v prvním odd lení v rozsahu deseti týdnů a v druhém odd lení aplikován nebyl. Zásobník cvičení je zam en na testované disciplíny, kterými jsou hod, skok a b h, je zam ený tedy zejména na rozvoj rychlosti, síly dolních a horních končetin, koordinace, ale i vytrvalosti a pohyblivosti. Po dobu deseti týdnů vybíraly paní učitelky v dané mate ské škole činnosti z tohoto zásobníku cvičení a za azovaly je do denního režimu d tí.
Po deseti týdnech op t prob hly motorické testy obou t íd složené ze stejných disciplín jako testy vstupní, tedy hod tenisovým míčkem jednoruč, skok z místa odrazem snožmo a člunkový b h 4x 10 m. Byly zjišťovány rozdíly výsledků vstupních a výstupních testů, a následn byly porovnávány rozdíly mezi t mito dv ma t ídami.
T ída, ve které byl aplikován zásobník cvičení na rozvoj pohybových schopností, je označena jako „T ída č. 1“. T ída, ve které tento zásobník aplikován nebyl, je označena jako
„T ída č. 2“. Tabulky jsou azeny dle pohlaví a následn dle v ku. Místo jmen jsou uvedena pouze čísla.