Význam slova přetěţování by velmi zjednodušeně mohl znít, ţe je něčeho mnoho, příliš.
Čili přetěţování ţáků znamená, ţe je na ně kladeno velké břímě, jsou tedy nadměrně zatíţeni, čímţ dochází k přetěţování. Aspoň takto by definovala přetěţování sama autorka.
Čím jsou ovšem ţáci ve školách přetěţování? Je jisté, ţe břímě, jeţ je na ně ve školách kladeno, není hmotné povahy. I kdyţ sama autorka si někdy při cestě do školy říkala, ţe ta školní taška je tentokrát pěkně těţká. Nicméně přetěţováním ţáků je myšleno hlavně nehmotné břímě. Způsobů, jak mohou být ţáci přetěţování, je celá řada. Například ţáci dostávají mnoho úkolů na domácí přípravu, coţ je snad nejčastější způsob přetěţování ţáků. Autorka si dle svého názoru přetěţováním na střední škole sama prošla. Jednalo se o téměř kaţdodenní přípravu na hodiny cizího jazyku, kdy příprava na jednu 45minutovou vyučovací hodinu trvala i několik hodin. Pokud se domácí příprava týkala pouze toho předmětu, nebylo to ještě neúnosné. V případě, ţe bylo ovšem potřeba naučit se i na jiný
26
předmět, začínala domácí příprava ihned po příchodu ze školy a končila pozdě v noci.
Takovéto zatíţení, občas aţ přetíţení, trvalo naštěstí pouze jeden školní rok. Představa delšího časového úseku připadá autorce i s odstupem několika let neúnosná.
Z tohoto důvodu je potřeba věnovat pozornost přetěţování ţáků. Ono se můţe zdát, ţe kdyţ učitel zadá do druhého dne třeba tři krátké domácí úkoly, není to ţádná práce. Ale je důleţité si uvědomit, ţe výuku vedou i jiní pedagogové. A jestliţe mají děti denně 6 vyučovacích hodin a kaţdý učitel jim zadá stejnou „dávku“ domácích úkolů, je z toho práce na celé odpoledne a třeba i večer.
Vedle velkého počtu domácích úkolů zadávaných ţákům, jsou ţáci přetěţování například i obyčejným sezením ve škole. Kaţdý z nás si prošel sezením v dřevěných lavicích.
Někomu to stačilo osm let, jiní dobrovolně podstoupili i další roky. Nejenţe je sezení na dřevěných ţidličkách nepohodlné, navíc ţáci tráví většinu času ve školách právě vsedě.
Dlouhé sezení vede také k přetíţení zad ţáků a můţe to poznamenat ţáky špatným drţením těla. Navíc přetěţování se můţe prohloubit i špatným osvětlením ve třídě, hlukem nebo teplotou v místnosti (ideální je 20-22°C).
Také nadměrné mnoţství informací sdělovaných ţákům můţe způsobit jejich přetěţování.
Autorka vzpomíná na řadu situací, ve kterých si říkala: „K čemu mi tohle jednou bude“.
Někdy je ţákům probíraná látka vykládána příliš podrobně, jindy se zdá zbytečná celá.
Jenţe škola nemá příliš na výběr. Ţákům látka připadá nepotřebná, učitelům můţe připadat také, ale škola se musí řídit osnovami či Rámcovými vzdělávacími programy. Viz dále.
Ţáci mohou být nadměrně zatíţeni také ve chvílích, kdy jim učitel celých 45 minut vykládá látku jako monolog, nezastaví, nedá prostor na dotazy či nezjistí vhodnými otázkami, zda ţáci chápou probíranou látku. Pak jsou ţáci často odkázání na samostudium.
V textu byly zmíněné Rámcové vzdělávací programy, které se postupně zavádějí na základních školách. Od 1. září 2012 se těmito programy začnou řídit také střední školy.
Tím budou nahrazeny osnovy. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy vydává pro kaţdý obor vzdělání Rámcový vzdělávací program obsahující kurikulární rámce. Autorka se domnívá, ţe můţe docházet k přetěţování ţáků, jelikoţ se v kurikulárních rámcích objevují předměty pro dané obory nepotřebné. Například obor vzdělání Ekonomika a podnikání. Ţáci studující tento obor budou očekávat své vzdělání v oblasti matematiky, ekonomie a ekonomiky, výpočetní techniky a samozřejmě v oblasti cizích jazyků. Ovšem v Rámcovém vzdělávacím programu pro tento obor jsou zařazeny předměty, jako je biologie, fyzika, chemie. Vyuţije v budoucím povolání tento ţák znalosti
27
z mechanického kmitání a vlnění či ze speciální teorie relativity? Bude z něj úspěšnější podnikatel jen kvůli tomu, ţe zná rozdíly mezi rostlinou a ţivočišnou buňkou? To nejspíš ne. Výsledek spíš bude ten, ţe ţáci budou přetíţeni mnoţstvím informací, které stejně při výkonu svého povolání nebudou potřebovat a jakmile se za nimi zavřou dveře školy, většinu informací netýkajících se jejich oboru zapomenou. Na druhou stranu jsou tyto předměty vyučovány během týdne alespoň méněkrát neţ podstatně důleţitější.15,16
Přetěţování ţáků můţe způsobit také činnost, kterou pedagogové občas dělají.
A to zadávání domácích úkolů přes vánoční, podzimní, velikonoční či dokonce letní prázdniny. Učitelé si moţná myslí, ţe děti mají přes prázdniny dostatek volna, takţe napsat slohový úkol či vypočítat pár desítek příkladů pro ně nebude nijak sloţité. A pokud si to opět řekne kaţdý učitel, mají děti na prázdniny úkolů víc neţ dost. A pak místo odpočívání a uţívání prázdnin vypracovávají pouze domácí úlohy.
Další moţností, která vede k přetěţování ţáků, je téţ zařazení učení nazpaměť. Kaţdé dítě se jistě někdy učilo různé definice jako básničku. V podstatě jde o to, umět definici přeříkat. Problém je ovšem v tom, ţe ţáci mnohdy nerozumí tomu, co říkají. Učení definic je časté například ve fyzice či matematice. Vhodné by bylo, aby pedagogové nechtěli po ţácích přesné znění všech definic. Naopak mělo by jim jít o to, aby ţáci byli schopni třeba i svými slovy dané zákonitosti postihnout. K čemu je dobré, kdyţ ţák zná definici, ale nechápe, oč v ní jde.
2.2.1 Biologické kolísání funkcí
Aby pedagog mohl určit, jaká zátěţ je ještě přiměřená a jaká naopak jiţ nadměrná, je potřeba znát a dodrţovat biologické kolísání funkcí. Proč je to pro pedagoga důleţité?
S tím, jak dochází k biologickému kolísání funkcí, dochází téţ ke kolísání výkonnosti.
15 URL 3
16 URL 4
28
Obr. 4 – Křivka výkonnosti Zdroj: URL 11
Při pohledu na výkonnostní křivku je zřejmé, ţe k největším odchylkám od denního průměru dochází v době od 9 do 12 hodin. Coţ znamená, ţe výkonnost je v tuto dobu nad úrovní průměru a člověk je tedy v této době nejvýkonnější z celého dne. Kolem poledne jiţ výkonnost klesá k průměru, kde se nachází aţ do zhruba 15. hodiny. Po třetí hodině odpolední můţe znova stoupat výkonnost nad průměr, ovšem dopoledního maxima jiţ nedosáhne. Ve večerních hodinách náš výkon klesá i pod průměr. Nejvíce podprůměrný je náš výkon kolem třetí hodiny ranní.17
Podle toho, jak se vyvíjí výkonnostní křivka, by měl vypadat téţ školní rozvrh.
Samozřejmě, ţe ne vţdy lze sestavit ideální školní rozvrh. Ideální by tedy bylo dávat sloţitější předměty do 12. hodiny. Čili dávat výtvarnou výchovu v době od 10 do 11 není tak dobré, jako zařadit do tohoto časového rozmezí matematiku či cizí jazyk. Výtvarnou výchovu je lepší zařadit například po obědě. V závislosti na křivce výkonu musí být také určena délka vyučovacího dne.
K přetěţování ţáků můţe dojít také ve chvíli, kdy učitel vyţaduje od studentů drţení pozornosti po dobu delší, neţ jsou schopné. Schopnost udrţet pozornost záleţí samozřejmě na věku, ale i třeba na okolních podmínkách (světlo ve třídě), aktuálním zdravotním stavu dítěte nebo na předchozí vyučovací hodině. Pokud má například ţák jiţ čtvrtou vyučovací
17 URL 11
29
hodinu a tři předchozí vyţadovaly zvýšenou pozornost, nemusí být jiţ tak soustředěný. Jak jiţ bylo řečeno, pozornost záleţí hlavně na věku. V 1. – 2. třídě jsou děti schopné udrţet pozornost kolem 20. aţ 25. minut, kdeţto ţáci na středních školách 40 – 45 minut. Proto je nutné zařazovat mezi vyučovací hodiny přestávky, které jsou určené k odpočinku, relaxaci a svačině. 17
2.2.2 Reţim dne
Reţim dne souvisí s programem Školy podporující zdraví a týká se třetí zásady – Pohoda organizačního prostředí v prvním pilíři – Pohoda prostředí a je to důleţitý prostředek pro podporu zdraví ve škole.
Reţim dne znamená rozloţení práce, volného času, koníčků, jídla a ostatních činností, které člověk během dne vykonává, v čase.
Reţim dne má několik částí:
ranní povinnosti – kaţdé ráno ţáci vstanou, provedou osobní hygienu, obléknou se, nasnídají a vydají se na cestu do školy. Jistě se najdou i tací ţáci, kteří si ráno připravují na poslední chvíli věci do školy. Je důleţité, aby děti měly ráno dostatek času a mohly se v klidu nasnídat. Snídaně je velice důleţitá pro děti i dospělé. Tělo potřebuje po ránu dostatečný příjem energie.
školní povinnosti – začátek vyučování se na základních i středních školách liší.
Zatímco některé školy začínají ještě před osmou hodinou ranní, jiné zahajují výuku později. I v České republice se začíná debatovat o posunutí počátku vyučování na devátou hodinu. Tato myšlenka vznikla také díky studii, kterou provedla rakouská společnost pro zdraví dětí a mládeţe. Ţákům by pozdější začátek vyučování údajně pomohl v lepší koncentraci18.
relaxace – mezi vyučovací hodiny jsou zařazeny přestávky, díky kterým si ţáci odpočinou, zrelaxují a na chvilku změní myšlenky. Ţáci jistě uvítají moţnost jít se proběhnout na školní hřiště, posedět s kamarády v relaxační zóně, zajít do školní knihovny.
Například na jedné škole v Ostravě zavedli pro děti různé aktivity, jeţ mohou dělat o přestávkách. Jde o činnosti – čtenářský koutek, dětský, výtvarný, sportovní,
18 URL 17
30
společenský, taneční a soutěţní koutek. Děti zde tak mají mnoho příleţitostí a mnoho tematických míst, kde mohou trávit přestávky.
obědová pauza – kolem poledne by ţáci měli mít delší přestávku na oběd. Stejně jako u snídaně i u oběda je důleţité, aby čas na jídlo byl dostatečný a děti nemusely s obědem pospíchat. Tzn., ţe pauza na oběd by měla být aspoň 60 minut.
V ideálním případě by pauza na oběd měla být kaţdý den ve stejném čase.
odpolední vyučování – na středních školách je odpolední vyučování samozřejmostí.
Ale do kolika hodin by měli ţáci ve škole být? Při pohledu na výkonnostní křivku je patrné, ţe od 15 do 18 hodiny výkon roste, později jiţ pouze klesá. Šestá hodina odpolední je tak doba, kdy má odpolední vyučování končit.
domácí příprava do školy – naučit se na test, provést výpisky z probírané látky, aktivitu a „vypnout mozek“. Jak jiţ bylo v předchozím bodě zmíněno, mezi 15 a 18 hodinou dochází k růstu výkonnosti, z toho důvodu je dobré v tuto dobu provést domácí přípravu do školy. Délka domácí přípravy je individuální a záleţí na mnoţství domácích úkolů a schopnostech ţáka.
mimoškolní aktivity – po škole mívají ţáci celou řadu koníčků. Ovšem není kdy dítě prosedí celé odpoledne u televize či u počítačových her.
spánek – velmi důleţitá sloţka dne. Během spánku si děti ale i dospělí odpočinout, zregenerují a načerpají síly do dalšího dne. Děti na rozdíl od dospělých potřebují delší dobu spánku. Například prvňáček potřebuje přibliţně 11 aţ 12 hodin spánku, zatímco ţákovi na střední škole stačí 9 aţ 10 hodin spánku.19
19HAVLÍNOVÁ, M., et al. Program podpory zdraví ve škole: Rukověť projektu Zdravá škola. Praha: Portál, s. r. o., 2006, s. 104-108
31
V této části bylo popsáno, co všechno vede či co způsobuje přetěţování ţáků. Jaké jsou ovšem dopady na ţáky, kteří jsou přetěţování. O tom pojednává následující část.