Případy spojené s MP a Ghettem Terezín

K důležitosti MLS Litoměřice přispívá i souzení osob spojených s věznicí praž-ského gestapa (Malou pevností) a ghettem Terezín. Terezín je pevnostní město založené ve 2. polovině 19. století za vlády Josefa II. Během německé okupace se nacházelo v oblasti protektorátu v blízkosti hranic s říšskou župou Sudety. V Malé pevnosti sídlila od června 1940 věznice pražského gestapa. V hlavní pevnosti bylo od listopadu 1941 zřízeno židovské ghetto, které mělo shromažďovat osoby židovského původu a trans-portovat je do koncentračních táborů.

Mezi zaměstnanci i mezi uvězněnými nalezneme hned několik udavačů, jisté je, že mezi udáním vězněných a zaměstnanců MP a ghetta Terezín je rozdíl, zatím co věz-nění se k udavačství uchylovali většinou ve snaze zachránit si život, zaměstnanci udáva-li z vypočítavosti, z ideologických důvodů či své vlastní krutosti.

6.2.1 Ghetto Terezín

Karel Bergel,⁴⁰¹ který pracoval jako vedoucí policie v ghettu v Terezíně, se naro-dil 21. března 1902 v Německu. Obviněn byl z udání většího počtu osob označených dle tzv. norimberských zákonů za Židy, několik z nich zemřelo; ze zabití, vydírání, těžkého ublížení na těle, účastí na popravách a deportacích. Svědci jej popisovali jako krutého a bezcitného muže. Bergel působil v organizacích SS a SA, než začal působit v Terezíně, pracoval nejprve u vídeňské, později pražské Ústředny pro židovské vystěhovalectví.

Do Terezína přišel již s prvním transportem, tzv. budovatelským komandem, v listopadu 1941 a zůstal zde až do konce války. Zastával zde funkci ‚‚Lagerinspektora‘‘, vedoucího policejních a dozorčích složek v ghettu. V jeho případě se jednalo o udavačství jako ve-dlejší provinění.

Zatykač a návrh na trestní řízení na Bergela vydal litoměřický soud 31. břez-na 1945. Následně byl souzen 25. září 1948 v nepřítomnosti.⁴⁰²Na konci války se Bergl

401 LOZOVIUKOVÁ, Kateřina. Ghetto Terezín a Mimořádný lidový soud v Litoměřicích v letech 1945–

1948. In: HAMÁČKOVÁ, Vlastimila, HANKOVÁ, Monika, LHOTOVÁ, Markéta, eds. Židé v Čechách: sborník příspěvků ze semináře konaného 24. a 25. října 2006 v Liberci. Praha: Židovské muzeum v Praze ve spolupráci se Severočeským muzeem v Liberci, 2007, s. 71–95. ISBN 978-80-86889-58-0. S. 75–79.

402KOČOVÁ, Kateřina, RADVANOVSKÝ, Zdeněk, SUCHÁ, Jitka, pozn. 11, s. 91–92.

dostal do sovětského zajetí, byl převezen do SSSR, kde byl v roce 1950 odsouzen k pět-advaceti letům odnětí svobody, trest si neodpykal celý, v šedesátých letech už pobýval ve Spolkové republice Německo. V roce 1968 podal státní žalobce Zemského soudu ve Würzburgu návrh na jeho trestní stíhání. Jako hlavní důvody uváděl jeho podíl na vyko-nání poprav v terezínském ghettu, ke spolupráci vyzýval i československé úřady.⁴⁰³ V roce 1971 se československý prokurátor dotazoval německých úřadů na Berglův pří-pad, zda proti němu bylo zahájeno trestní řízení, zda byl odsouzen a pokud ne, zda mohou československé orgány získat jeho současnou adresu a požádat jeho vydání. Pře-líčení proti němu zahájeno nebylo, údajně kvůli vážnému zdravotnímu stavu, ani do Československa nebyl nikdy vydán.⁴⁰⁴

Marie Tietzová,⁴⁰⁵ Němka, se narodila 25. května 1904, se svou rodinou žila v Litoměřicích. V ghettu Terezín působila jako pomocná síla při odbavování transportů, přiřadil ji sem úřad práce a po půl roce byla pro nespolehlivost propuštěna. Soud ji vinil z toho, že udala čtyři osoby, které byly vyšetřovány a po zatčení jedna z nich zemřela.

Dále měla působit v Terezíně jako členka SD a Blocleiterin u NSF. Soud ji 25. úno-ra 1947 zprostil obvinění, později byla vysídlena do Německa.⁴⁰⁶

Němec Josef Bobek⁴⁰⁷ pracoval jako technický správce v ghettu Terezín. Bobek se narodil 28. července 1902 a se svou rodinou žil v Terezíně. Mimořádný lidový soud jej vinil z členství v NSDAP a udavačství. 2. července 1946 jej odsoudil k osmi letům odnětí svobody, po svém propuštění z vězení, v roce 1949, byl vysídlen do Německa.

Bobek údajně trpěl zaujatostí vůči Čechům, nutil majitele domů v Terezíně vyvěšovat německé prapory. Udání měl učinit v roce 1940 zasláním dopisu místnímu vedoucímu NSDAP Tropschuhovi. V tomto dopise mu vypověděl, že byl v roce 1932 propuštěn ze služeb elektrotechnického podniku města Terezína kvůli tomu, že je Němec. Ze svého propuštění vinil členy městského zastupitelstva, které v dopise vyjmenoval, že tito jsou přívrženci Benešovy strany, že pracují ilegálně proti Němcům a že všichni vyjmenovaní cítí proti všem Němcům silnou národnostní zášť. Tito radní byli následně vyšetřováni a Bobek dostal své původní místo zpět.

403 LOZOVIUKOVÁ, Kateřina, pozn. 401, s, 74.

404 KOČOVÁ, Kateřina, pozn. 2, s. 248–250.

405 SOA Litoměřice, MLS Litoměřice, kart. 111, Lsp 99/47.

406 Srov. KOČOVÁ, Kateřina, pozn. 2, s. 149–152.

407 SOA Litoměřice, MLS Litoměřice, kart. 458, Lsp 856/46.

Eduard Ham,⁴⁰⁸ pracoval jako polní hlídač při hospodářství tábora v Terezíně.

Ham se narodil 21. května 1898, byl německé národnosti a žil v Bohušovicích nad Ohří.

MLS Litoměřice jej 13. ledna 1947 odsoudil k 10 letům odnětí svobody za bití in-ternovaných z různých příčin, například když je chytil při krádeži rajských jablek. Dále měl vězně udávat vedení tábora pro malichernosti. O necelý měsíc později, 8. úno-ra 1947 zemřel ve vězeňské nemocnici v Litoměřicích ve věku 48 let.⁴⁰⁹

6.2.2 Malá pevnost Terezín

Herbert Mende,⁴¹⁰ který v letech 1940–1945 pracoval jako dozorce na Malé pevnosti v Terezíně byl obviněn z udání většího počtu osob veliteli věznice v Terezíně Heinrichu Jöckelovi, členství v SD, SS, zabití, vydírání, těžké ublížení na těle a členství v popravčí četě. I v jeho případě bylo udavačství vedlejším proviněním. Mende se naro-dil 2. ledna 1919 ve Schwitochlowitz, v dnešním Polsku. Byl popisován jako krutý do-zorce. Vězně mlátil, zesláblé je nechával vykonávat vysilující cvičení, za trest je posílal do práce na dvě po sobě jdoucí směny. Soud s Mendem, v jeho nepřítomnosti, proběhl 24. září 1948. Československá vojenská mise v Berlíně informovala 20. června 1951 ministerstvo spravedlnosti, že současný pobyt Mendeho nebyl vypátrán. Stanislav Motl ve své knize Nacisté pod ochranou udává, že Mende spolu s dalšími dozorci opustil Malou pevnost 5. května 1945 a odešel do Německa. V roce 1948 jej v Německu zatkli, Československé orgány požádaly o jeho vydání, k tomu ale nikdy nedošlo. V roce 1949 byl propuštěn z vazby, poté se se svou ženou Hildegardou, se kterou se seznámil v Tere-zíně, usadil nedaleko Berlína. Zemřel v druhé polovině devadesátých let.⁴¹¹

Dělník František Vrátný⁴¹² byl vězněný na Malé pevnosti Terezín. Vrátný se na-rodil 11. prosince 1905, byl ženatý a pocházel z Prahy VII. Mezi spoluvězni nebyl příliš oblíben, neboť často vykrádal balíčky potravin určené pro uvězněné. Největší spory měl se svým spoluvězněm Jindřichem Brettem. Toho měl nejprve fyzicky napadnout a

poz-408 SOA Litoměřice, MLS Litoměřice, kart. 65, Lsp 1125/46.

409 Srov. KOČOVÁ, Kateřina, pozn. 2, s. 163–164.

410 SOA Litoměřice, MLS Litoměřice, kart. 156, Lsp 157/48; srov. LOZOVIUKOVÁ, Kateřina. Malá pevnost Terezín a MLS Litoměřice v roce 1948. In: Svět historie – historikův svět: sborník profesoru Robertu Kvačkovi. Liberec: Technická univerzita, 2007, S. 514–540. ISBN 978-80-7372-214-2.

S. 526–528.

411 MOTL, Stanislav. Nacisté pod ochranou, aneb, Kdo vlastně prohrál válku? 1. vyd. Praha: Rybka Publishers, 2001. ISBN 80-86182-56-8. S. 43–53.

412 SOA Litoměřice, MLS Litoměřice, kart. 110, Lsp 81/47.

ději jej také udat dozorci SS, k celému incidentu mělo dojít v roce 1945. MLS Litoměři-ce jej 5. března 1947 zprostil obvinění, ještě téhož dne byl propuštěn na svobodu.⁴¹³