Přírodní předpoklady cestovního ruchu a rekreace

P írodní zdroje a p edpoklady jsou základním faktorem podmi ujícím vznik a prvotní stadium formování rekreačních proces . Jedním z hlavních úkol geografie cestovního ruchu a rekreace je studium a hodnocení rekreační využitelnosti p írodních zdroj a podmínek, tedy studium p írodního rekreačního potenciálu. P i výzkumu rekreace je však nutné hledat masové zdroje pro ni a v tomto aspektu pak p írodní zdroje vystupují jako hlavní lokalizační faktor. Základním strukturním prvkem p írodních p edpoklad rekreace je reliéf. Povrchové tvary reliéfu umož ují r znorodé funkční využití pro rekreaci a cestovní ruch. Reliéf navíc podmi uje výskyt a lokalizaci ostatních p írodních rekreačních prvk , nap íklad rozmíst ní sídel, vegetační kryt a podobn . K dalším velice významným p írodním p edpoklad m pat í vodstvo. Hydrologické podmínky mají jeden z rozhodujících vliv na lokalizaci, určení rozsahu, intenzity a sm ru turistických proud Ěnap . v ČR je tém 1/3 rekreační ubytovací základny soust ed na kolem vodních ploch a tok ě. Klimatické pom ry pat í rovn ž mezi základní p írodní p edpoklady pro rekreaci. Vliv podnebí je možné posuzovat ze dvou základních hledisek, a to jako p sobení horizontální a vertikální zonálnosti podnebí na Zemi a p sobení klimatických prvk v konkrétním území. Rostlinstvo a živočišstvo mají z hlediska rekreace a cestovního ruchu rovn ž nezastupitelnou roli ĚToušek a kol., 2008).

Ve své práci se budu v novat pouze geologii s geomorfologií a hydrologii, jelikož tyto p írodní p edpoklady ovliv ují cestovní ruch na Maloskalsku nejvíce.

23 5.1.1 Geologie a geomorfologie

Oblast Maloskalska je geologicky velice zajímavá. Výrazné d kazy geologické činnosti zde zanechala všechna období. Sb ratelé hornin a nerost si zde p ijdou na své.

Z vyv elin lze nalézt p evážn melafyr, diabas a čedič. Na n kolika odkrytých místech lze pozorovat zajímavé jevy p i styku čediče a pískovcem. Sm rem k Železnému Brodu se vyskytují metamorfované horniny jako fylity, ruly, krystalické vápence a další. Základ pro vznik skalních oblastí Maloskalska daly druhohory, b hem nichž se usadily pískovce.

Období t etihor je obdobím alpinského vrásn ní, podpovrchových výlev čediče a prvního formování vzhledu skalních oblastí. Maloskalské skály na Zbirohu a Sokolu pochází z období turonu Ěk ídové obdobíě. Suché skály a Pantheon jsou tvo eny vrstvami staršího cenomanského pískovce, které byly vyzdviženy a postaveny do kolmého sm ru Lužicko-srbským vrásn ním (Kadlec, Koudelka, 1994). Suché skály jsou horolezeckou dominantou Maloskalska, zaujmou již p i pohledu zpovzdálí svojí neobvyklou modelací.

V podstat jde o velice úzkou, ale p es kilometr dlouhou a místy až osmdesát metr vysokou skalní ze , tvo enou svisle postavenými pískovcovými vrstvami. Ty jsou velice odolné, protože je zpev ují četné k emenné a železité žíly ĚVítek, 2015ě. Soudobý vzhled získaly Maloskalské skály ve čtvrtohorách, kdy v dobách ledových a meziledových dochází k intenzivní erozi, zaoblování vrchol a vznik voštin, které jsou velice četn zastoupeným prvkem v této oblasti – jde p edevším o Besedické skály a okolí Zbirohu.

Velký vliv na ráz krajiny m la i eka Jizera, která mezi oblastmi Zbiroh a Drábovna vymlela p ekrásné údolí ĚKadlec, Koudelka, 1řř4ě.

Celé vymezené území Maloskalska dle geomorfologického člen ní spadá do hercynského systému a provincie Česká vysočina. Dle subprovincií se Maloskalsko nachází ve dvou soustavách. Severn jší část území spadá do Krkonošsko-jesenické subprovincie, Krkonošské podsoustavy Ěoblastiě a Ješt dsko-kozákovského h betu. Tento h bet se ve sledovaném území rozd luje na dv části, a to na Ješt dský h bet a Kozákovský h bet (Demek a kol., 1987).

Ješt dský h bet následn p echází v Kopaninský h bet, který je na severovýchod v oblasti Frýdštejnska. Kopaninský h bet vytvá í členitou vrchovinu hrás ového h betu p i lužické poruše, složenou z ordovických fylit . Na jihozápadním svahu se uplat ují pruhy permských melafyr , jílovc a kvádrových pískovc . Charakteristické jsou suky, klenbovité vrcholy hlavního h betu, strukturní sedla a nesoum rné strukturní h bety se skalními útvary ĚDemek a kol., 1987).

24

Již zmín ný Kozákovský h bet dále p echází na Komárovský h bet, zasahuje do východní oblasti Maloskalska a oblasti Koberov ĚSuché skályě. Komárovský h bet vytvá í nesoum rný hrás ový h bet p i lužické poruše rázu ploché hornatiny až členité vrchoviny, složený p evážn z permských melafyr , prachovc a pískovc . (Demek a kol., 1987).

Jižní a jihovýchodní část nejsou z hlediska geomorfologie tak složité jako sever Maloskalska. Dle Jaromíra Demka tyto jižní části spadají do podsoustavy České tabule a oblasti Jičínské pahorkatiny. Součástí Jičínské pahorkatiny je v oblasti Maloskalska Turnovská pahorkatina, jejímž dalším podstupn m je Turnovská stup ovina. Tato stup ovina má ráz ploché vrchoviny kerné stavby na svrchnoturonských až koniackých kvádrových pískovcích, písčitých slínovcích a vápnitých pískovcích. Vyznačuje se strukturn a tektonicky podmín ným reliéfem pískovcových kuest a tabulových plošin, místy s hlubokými údolími, pískovcovými skalními m sty a s tvary selektivního zv trávání Ějeskyn , skalní brány atd.ě – zejména v okolí hlubokého údolí eky Jizery, vytvá ejícího rozsáhlý zaklenutý meandr, který je nejviditeln jší v oblasti Rakous (Demek a kol., 1987).

Obr. 2: Meandr eky Jizery

Zdroj: Google mapy, dostupné z: http://bit.ly/2BNJ2Amv

25 5.1.2 Hydrologie

Jedinou ekou protékající vymezeným územím je eka Jizera. Jizera protéká v Maloskalsku obcemi Líšný, Malá Skála a Rakousy. Obcemi Frýdštejn a Koberovy neprotéká žádná eka, pouze íčky a potoky, které mají pro obce jen lokální význam.

eka Jizera je nejvýznamn jším pravostranným p ítokem Labe. Pramení na české stran hory Smrk v Jizerských horách v nadmo ské výšce okolo 1000 m n. m., kde tvo í hranici mezi Českou republikou a Polskem. eka Jizera propojuje území Krkonoš, Jizerských hor a Českého ráje. Rozd luje Maloskalsko na b eh s Vranovským h ebenem na stran jedné a b eh s rozeklanou siluetou Suchých skal na stran druhé ĚČeský ráj, 2018).

ůni Jize e se nevyhnulo tisícileté p sobení člov ka. Pouze počátek horního toku byl významného p sobení člov ka ušet en, nebo je p edm tem ochrany p írody v rámci CHKO Jizerské hory a KRNůP ĚČeský ráj, 2018). V oblasti Maloskalska se p sobení člov ka promítlo samoz ejm ve stavb vesnic, které vyrostly na b ezích eky. Dále se ve vymezeném území nachází velký počet most a lávek, jelikož Jizera často rozd luje m sta a obce na dv části Ěnap . Malá Skála či Líšnýě. Další významný zásah člov ka do rázu Jizery v oblasti Malé Skály bylo vybudování jezu, který je velkým lákadlem pro vodáky. Jez p iláká ročn nejen velké množství vodák , ale i rodiny s d tmi za účelem rekreace a koupání.

Jizera v úseku Malá Skála – Dolánky pat í k nejfrekventovan jším vodáckým úsek m v celé oblasti Českého ráje ĚČeský ráj, 2018ě Tento úsek navštíví pr m rn 600–

1000 lidí za den (Životní prost edí, 2018).

Z hlediska hydrologie je d ležité zmínit i potoky Maloskalska, které se následn vlévají do eky Jizery. Nejv tší a nejvýznamn jší z nich je Vranský potok, který je pravostranným p ítokem eky Jizery v pomyslném centru Malé Skály (Google mapy, 2018). Tento potok byl pro Maloskalsko velice d ležitý v období první republiky, jelikož v jeho bezprost ední blízkosti byl zbudován pivovar, který z n ho čerpal vodu.

V polovin 20. století však pivovar p estal fungovat a budova byla využita pro výrobu bonbon Lipo. Nyní je areál bývalého pivovaru využíván jako pobočka firmy Sklen né kameny Pavla Drobníka.

26

Dalšími pravostrannými p ítoky jsou Frýdštejnský potok, který se vlévá do Jizery na Malé Skále a Vazovecký potok, který se vlévá až v Dolánkách u Turnova, nicmén pramení v oblasti Frýdštejnska. Levostrannými významn jšími potok eky Jizery jsou Vrátský potok a Široký potok. Oba pramení nedaleko oblasti Suchých skal a dle katastru spadají do obce Koberovy, která je součástí zkoumaného území. Široký potok se do Jizery vlévá v obci Líšný, Vrátský u Železného Brodu. Ten však už nespadá do zkoumaného území ĚGoogle mapy, 2018).

V oblasti Maloskalska nejsou žádné významné vodní plochy. Jedinou vodní plochou, která má však pouze lokální význam pro tamní rybá e, je rybník Kula ák, který se nachází v obci Malá Skála.

5.2 Kulturně-historické předpoklady cestovního ruchu a rekreace