6.3 Dítě versus rodič
Je pravděpodobné, že s dětským zráním se zvyšuje dětská autonomie, stejně jako míra orientace v televizních programech a dětská přání nabývají na síle. V romské rodině je nastaven režim XXL, televize je permanentně v chodu a rodičům nevadí, že si děti kdykoli přisednou a dívají se s nimi společně, třeba na kriminálku.
Romští rodiče mají silnou potřebu dívat se na televizi a uspokojují si ji. Své děti vystavují přihlížení, a tím také zvyšují jejich televizní diváctví. Naopak rodiče fa-ráři sami televizi k životu moc nepotřebují, jen velmi málo si ji pustí sami nebo svým dětem. Děti farářů svá přání příliš neprosazují, spokojí se s nastaveným reži-mem dětské menu. Můžeme říci, že vlivem domácích rutin se dětské televizní diváctví připodobňuje televizní konzumaci jejich rodičů. Rutinní chování rodičů tak nastavuje zábrany dětské televizní konzumaci a slouží přesně jako model chování a vzor k napodobení.
7 Shrnutí hlavních zjištění
Prostřednictvím rozhovorů s dětmi a jejich rodiči a analýzou zjištěných informací, stejně jako srovnáním dětských a rodičovských výpovědí, bylo možné odpovědět na výzkumné otázky.
Jak často je televize využívána ve zkoumané rodině?
Jak rodiče ve zkoumané rodině vnímají ovlivnění svých dětí sledováním televize?
Televize je v obou rodinách využívána každý den. Bylo zjištěno, že televize v obou případech má své místo a svůj čas. V romské rodině je televize permanentně zapnutá, naopak v rodině farářů je televize aktivní pravidelně každý den v omezeném čase. Všichni dotazovaní rodiče se nesetkávají u svých dětí s oslabením komunikačních dovedností, s projevy agresivního chování nebo nějakou fyziologickou změnou způsobenou vlivem televize. Přesto jsou si vědomi,
že jejich děti někdy plně důvěřujísdělení v televizi. U svých dětí však neshledávají viditelné projevy ovlivnění, nicméně ovlivnění se může vyskytovat skrytě (viz kapitola 3 této práce).
Děti si velmi často také na televizi pouštějí oblíbená DVD a někdy spolu s rodiči v obou rodinách proběhne tzv. společenská událost. „Udělají si domácí kino.“ Kino obě rodiny nenavštěvují. Romská rodina z hlediska finanční náročnosti a rodina farářova z hlediska časové vytíženosti.
Rozhovorem bylo zjištěno, že jedni z respondentů vlastní jen jednu televizi a teprve jen dva roky oproti druhé rodině, kde jsou televizní přijímače hned čtyři, přičemž jedna je umístěna přímo ve společném dětském pokoji. V rámci bytu je televize v obou rodinách umístěna v jeho centru – v obývacím pokoji a tento prostor je běžně přístupný dětem. Umístění televizoru v ložnici romské rodiny představuje potřebu dospělých dívat se na televizi bez přítomnosti dětí a naopak další umístění televizoru v dětském pokoji představuje, že je dětem televize neustále k dispozici a přispívá tak k navýšení dětské televizní konzumace. Všichni dotazovaní rodiče se snaží děti, alespoň časově omezovat při sledování televize.
Děti se snaží dodržovat hranice nastavené rodiči, i když je cítí jako určitá omezení.
Pouze farářovu synovi hranice nastavené rodiči dosti vadí.
Zjištění, že děti v romské rodině mohou sledovat pro ně nevhodné pořady a rodičům to nevadí, přičemž jejich přístup „otrkání se“mě velmi zaskočil. Tento rozdíl patrně plyne z rozdílného sociokulturního prostředí, které je jedním z hlavních činitelů ovlivňujících dítě (viz kapitola 2.4 této práce). Tento fakt také dokazuje možnou shodu ve formování osobnosti, osobní příklad a vztah dospělých k dítěti (viz kapitola této 1.5), vlastní osobnostní příklad rodičů ke sledovanosti nevhodných pořadů. Velmi dobře rozpoznatelný z rozhovorů je i velký vliv otců v obou rodinách. V romské rodině je otec, vychovatel velký vzor.
(viz kapitola 1.2 této práce).
8 Závěr
Cílem mé práce bylo popsat přístupy rodičů k televiznímu diváctví dětí s využi-tím porovnání dvou rodin. Zvolila jsem si výzkumný design případové studie, přičemž zkoumané případy tvořily dvě rodiny s odlišným socio-ekonomickým a kulturním statusem. Respondenty představovaly čtyři dospělé osoby a šest dětí mladšího školního věku. Rozdíly mezi případy jsem zkoumala technikou kvalita-tivní analýzy. Na základě získaných informací z rozhovorů a analýzou dat lze od-povědět na jednotlivé výzkumné otázky.
Výzkumem se zjistilo, že všechny děti z výzkumného souboru využívají televizi každý den. Dětské sledování televize je pravidelné a pro ně předvídatelné, při-čemž nastavené dětské menu je pro ně televizním rituálem. Dále pak dětské sle-dování televize se odehrává ve významu domácích rutin, tedy pravidelných dinných aktivit. I přesto, že televize je každý den přítomná a využívaná dětmi, ro-diče se nesetkávají s negativním ovlivněním svých dětí.
Vypozorovala jsem v obou rodinách významný vliv otců na postoje dětí. Často neuvědomělé ovlivňování a přizpůsobování se rodiči, přičemž děti měly k přítom-nosti jiné postoje v rámci jejich vývojové úrovně. Jinak přítomnost hodnotily a jinak prožívaly než jejich vychovatelé.
Díky začlenění respondentů z romského prostředí jsem měla možnost zjistit sho-du, kterou jsem nepředpokládala. Shoda se týká aktivního trávení volného času dětí z obou sledovaných rodin. Překvapilo mě pravidelné a aktivní trávení volné-ho času tří synů v judistickém kroužku a důsledná péče z otcovy strany o tuto ak-tivitu. Musím přiznat předsudek, který jsem měla vůči aktivně trávenému času romských dětí a důslednému vedení otcem ke sportu.
Bakalářská práce by mohla být použita pro další studii a výzkum k dané proble-matice. Snad může být zajímavá také tím, že zahrnuje kromě výpovědí rodičů také
výpovědi dětí samotných. Zjištění získaná o televizním diváctví ve zkoumaných rodinách nemohou být však považována za obecně platné.
9 Seznam použitých zdrojů
Knižní zdroje:
ČÁP, J., MAREŠ, J., 2007. Psychologie pro učitele. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-273-7.
DUNOVSKÝ, J. a kol. Sociální pediatrie. Praha: Grada, 1999. ISBN 80-7169-254-9.
FONTANA, D., 2014. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál. ISBN 978-80-262-0741-2.
HENDL, J., 2005. Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Praha: Portál, ISBN 80-7367-040-2.
JIRÁK J., KÖPPLOVÁ B., 2009. Masová média. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-466-3.
JIRÁK, J., WOLÁK, R., 2006. Mediální výchovy se bojíme zbytečně. Rodina a škola. ISSN 0035-7766.
LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D., 2006. Vývojová psychologie. Praha: Grada Publishing.
ISBN 978-80-247-1284-0.
LEIFER, G., 2004 . Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství. Praha: Grada Pub-lishing,. 1. vyd., ISBN 80-247-0668
MATĚJČEK, Z., 1994. O rodině vlastní, nevlastní, a náhradní. Praha: Portál. ISBN 80-85282-83-6.
MATĚJČEK, Z., 2000. Škola rodičů. Praha: MAXDORF. ISBN 80-85912-29-5.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ J., 1995. Pedagogický slovník. Praha: Portál. ISBN 80-7178-029-4.
PRŮCHA, J., 2009. Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-546-2.
ŘÍČAN, P., 1989. Cesta životem. Praha: Panorama ISBN 80-7038-078-0.
SKALKOVÁ, Jarmila a kolektiv.: Úvod do metodologie a metod pedagogického výzkumu. Praha:
Státní pedagogické nakladatelství, 1983. ISBN 80-7184-569-8.
ŠEĎOVÁ K., Rodinná socializace dětského televizního diváctví, Brno: Disertační práce, Masa-rykova Univerzita, 2006. Fakulta filozofická, Ústav pedagogických věd, Obor studia Peda-gogika, Disertační práce.
ŠVAŘÍČEK, R. ŠEĎOVÁ, K. a kol. 2007. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha:
Portál. ISBN 978-80-7367-313-0.
VÁGNEROVÁ, M., 2012. Vývojová psychologie, dětství a dospívání. 2. vyd. Praha: Karolinum.
ISBN 978-80-246-2153-1.
Internetové zdroje:
PUZZLE – Životpopis - Vliv médií na děti a mládež. Martinkos.estranky.cz [online]. 2009 [vid.
2015-04-18]. Dostupné z: http://www.martinkos.estranky.cz/clanky/zivotpopis/vliv-medii-na-deti-a-mladez_.html
PSYCHOWEB.CZ. ERIKSON E. H. | Teorie "osmi věků člověka" | epigenetická stádia - PSY-CHOWEB.CZ. Psychoweb.cz [online]. 2009 – 2010 [vid. 2015-04-18]. Dostupné z:
http://psychoweb.cz/psychologie/erikson-e--h---teorie-osmi-veku-cloveka--epigene-ticka-stadia/highlightSearch=erikson/
Děti médiím rozumějí, ale jinak! Mediální výchova v rodině. [vid. 2015-05-5]. Dostupné z:
http://www.sancedetem.cz/srv/www/content/pub/cs/clanky/deti-mediim-rozu-meji-ale-jinak-medialni-vychova-v-rodine-15.html
ENGAGING PARENTS IN RAISING ACHIEVEMENT – DO PARENTS KNOW THEY MAT-TER [vid. 2015-05-15]. Dostupné :
http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/20130401151715/http://www.education.gov.uk/
publications/eOrderingDownload/DCSF-RBW004.pdf
Efektivita kampaně Millward Brown pro radu rozhlasového a televizního vysílání – Vaše dítě, vaše televize, vaše zodpovědnost, 2011.
http://www.rrtv.cz/cz/static/prehledy/medialni-gramotnost/televizni-kampan-rrtv.htm
10 Seznam příloh
Příloha A : Informační dopis pro rodiče
Příloha B: Udělení písemného souhlasu k rozhovoru
Příloha C: Okruhy otázek polostrukturovaného rozhovoru, podokruh: dítě Příloha D: Okruhy otázek polostrukturovaného rozhovoru, podokruh: rodič
Příloha A
Informační dopis pro rodiče
Vážení rodiče, jmenuji se Olga Hottmarová a studuji třetím rokem obor Pedagogika volného času – Vychovatelství na Technické univerzitě v Liberci. Svou bakalářskou práci píši na téma Rodičovské strategie vůči televiznímu diváctví dětí. Blíže se zajímám o vliv televize na děti mladšího školního věku (děti na 1.
stupní ZŠ), protože v tomto věku se rozvíjí kritické myšlení a schopnost rozeznávat skutečné od smyšleného. Je prokázané, že televize má velký vliv na děti. Může výrazně přispívat k výchově a vzdělávání, ujasňovat stupnici hodnot. Na druhou stranu sledování nevhodných pořadů může děti poznamenat emočně nebo může docházet k nápodobě nežádoucího chování.
Obracím se na Vás s prosbou, zda byste byli ochotni poskytnout mi rozhovor Vy i Vaše děti ohledně této problematiky. Byla bych ráda, kdyby rozhovor proběhl ve Vaší domácnosti, v prostředí, kde se cítíte co nejpřirozeněji. Výsledky našeho rozhovoru porovnám s výsledky rozhovorů s rodinou, která vychovává své děti odlišně. V případě Vašeho zájmu Vám poskytnu výsledky a vyhodnocení výzkumu k nahlédnutí.
Pro doplňující informace nebo nejasnosti mě můžete kontaktovat na e-mail:
olga.hottmarova@seznam.cz nebo na telefonním čísle: 603 885 446.
Za Váš zájem předem děkuji. Olga Hottmarová
Příloha B
Udělení písemného souhlasu k poskytnutí rozhovoru s dětmi ohledně problematiky televizního diváctví dětí.
V Rumburku, dne 12. 4. 2015
…...
otec František
…...
matka Celestine
…...
otec Matouš
…...
matka Marta
Příloha C
Okruhy otázek polostrukturovaného rozhovoru Podokruh: dítě
Sledování televize
1. Jak často sleduješ denně TV?
2. Co pravidelně sleduješ v TV?
3. Jaké pohádky a dětské kanály sleduješ?
Volný čas v rodině
4. Čtení knih ve volném čase?
5. Volný čas bez televize?
6. Návštěva divadla, výstav, koncertů?
Realita a fikce
7. Rozlišuješ co je skutečné od vymyšleného?
Příloha D
Podokruh: rodič
Sledování televize
1. Dostupnost a počet TV v domácnosti?
2. Přehled využívání TV v domácnosti?
3. Společné sledování filmů mimo TV vysílání?
Regulace televizního diváctví
4. Kontrola nad dodržováním hranic?
5. Zákaz sledování násilných programů?
6. Omezení TV během týdne?
7. Zákaz sledování TV po 20. hod?
8. Společné sledování televizních pořadů?
9. Sledování přírodopisných pořadů?
10. Jsou v domácnosti dny bez TV?
Napodobování chování z TV
11. Všimli jste si napodobování chování z TV u svých dětí?