7.3 Popis vlastního zkoumání a interpretace výsledků průzkumu
7.3.2 Průběh průzkumu a výsledky šetření
Anonymní průzkum probíhal od 10. února 2014 do 7. března 2014. Pro větší úspěšnost návratnosti byl zvolen způsob osobního předávání dotazníků jednotlivým
respondentům, dále byly dotazníky zasílány elektronickou poštou, a jako další způsob se osvědčil kombinovaný způsob elektronické pošty a telefonátu. Formou nestandardizovaného dotazníku bylo osloveno 50 respondentů, což znamená 50 ředitelek mateřských škol. Návratnost dotazníků byla o něco větší než 50%. Výsledky šetření jsou vyhodnoceny z celkového počtu 30 respondentů.
KAPACITA MATEŘSKÝCH ŠKOL
Tabulka č. 1 znázorňuje kapacitu mateřských škol, kde probíhal průzkum.
Tabulka č. 1: Kapacita mateřských škol
5 tříd a více 4 třídy 3 třídy 2 třídy 1 třída
30 MŠ 5 8 6 9 2
Graf č. 1 znázorňuje kapacitu jednotlivých mateřských škol, kde probíhal průzkum.
30 MŠ
Graf č. 1: Kapacita mateřských škol
5 a více 4 třídy 3 třídy 2 třídy 1 třída 0
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Vyhodnocení jednotlivých odpovědí na otázku: „Jak velká je kapacita Vaší mateřské školy?“
Tabulka č. 1 značí, že z celkového počtu 30 vzorků, které představují mateřské školy, je 9 mateřských škol s kapacitou 2 tříd, dále 8 mateřských škol s kapacitou 4 tříd, 6 mateřských škol s kapacitou 3 tříd, 5 mateřských škol má 5 a více tříd a 2 mateřské školy jsou jednotřídní.
Z grafu č. 1 je patrné, že největší zastoupení, což je 9, mají mateřské školy se dvěma třídami, dále je zastoupeno 8 mateřských škol se čtyřmi třídami, další sloupec představuje 6 mateřských škol, které mají tři třídy, 5 mateřských škol má kapacitu pět a více tříd a nejmenší zastoupení mají jednotřídní mateřské školy, ty jsou 2.
ZASTOUPENÍ SPECIÁLNÍCH TŘÍD, TŘÍD S INTEGRACÍ DÍTĚTE SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM A BĚŽNÝCH TŘÍD
V tabulce č. 2 je uvedeno zastoupení speciálních tříd, tříd s integrací a běžných tříd vzhledem k počtu 30 mateřských škol.
Tabulka č. 2: Zastoupení speciálních tříd, tříd s integrací a běžných tříd
Speciální třída
Její zřízení v plánu
Třída s integrací 1
dítěte
Třída s integrací 2
a více dětí
Pouze běžná třída
30 MŠ 11 1 8 6 10
Graf č. 2 znázorňuje zastoupení speciálních tříd, tříd s integrací a běžných tříd.
Vyhodnocení jednotlivých odpovědí na zadanou otázku: „Je součástí Vaší mateřské školy speciální třída?“
Z tabulky č. 2 a grafu č. 2 vyplývá, že 11 mateřských škol má zřízenou speciální třídu, 10 mateřských škol má pouze běžné třídy, 8 mateřských škol má třídu s integrací 1 dítěte, 6 mateřských škol má třídu s integrací 2 a více dětí a 1 mateřská škola plánuje speciální třídu zřídit.
30 MŠ
Graf č. 2: Zastoupení speciálních tříd, tříd s integrací a běžných tříd
Speciální třída
Její zřízení v plánu
Třída s integrací 1 dítěte
Třída s integrací 2 a více dětí
Pouze běžná třída 0
2 4 6 8 10
12 11
1
8
6
10
OBLASTI ZAMĚŘENÍ MATEŘSKÝCH ŠKOL
Tabulka č. 3 zaznamenává oblasti zaměření mateřských škol z hlediska preference respondentů.
Tabulka č. 3: Oblasti zaměření mateřských škol
Zaměření
Graf č. 3 znázorňuje oblasti zaměření mateřských škol.
Vyhodnocení jednolivých odpovědí na zadanou otázku: „Na jakou oblast je Vaše mateřská škola zaměřena? (z hlediska preference)
Na otázku, která se týkala oblastí zaměření mateřské školy, odpovídalo 30 respondentů. Výsledky zaznamenává tabulka č. 3 a graf č. 3. Odpovědi ukázaly, že 14 mateřských škol je zaměřených na všestranný rozvoj osobnosti dítěte, 5 mateřských škol upřednostňuje logopedickou prevenci, dalších 5 mateřských škol klade důraz na
30 MŠ
Graf č. 3: Oblasti zaměření mateřských škol
Všestr. rozv. Logop. Prev. Zdravá MŠ Pohyb, sport Jiné 0
pohyb a sport, 2 mateřské školy se ztotožňují s koncepcí zdravé MŠ a 4 mateřské školy se zaměřují na jinou oblast. Z výsledků šetření vyplynulo, že jiným zaměřením je oblast ekologie.
OBLASTI PROBLÉMŮ VE ŠKOLNÍ PŘIPRAVENOSTI DĚTÍ Tabulka č. 4 prezentuje oblastí problémů ve školní připravenosti dětí.
Tabulka č. 4: Oblasti problémů ve školní připravenosti
Nízká
Graf č. 4 znázorňuje oblasti problémů ve školní připravenosti.
30 MŠ
Graf č. 4: Oblasti problémů ve školní připravenosti Nesoustřeď.
Vyhodnocení jednotlivých odpovědí na zadanou otázku: „V jakých oblastech školní zralosti mají děti předškolního věku největší problémy?“
Tabulka č. 4 uvádí jednotlivé odpovědi na otázku, v jakých oblastech školní připravenosti mají děti problémy. Z celkového počtu 30 respondentů jich 21 odpovědělo, že největší oblastí problémů je nízká koncentrace pozornosti,15 respondentů uvedlo narušenou komunikační schopnost, 7 respondentů označilo za oblast problémů matematické představy a prostorové vztahy, oblast jemné motoriky a grafomotoriky uvedlo 5 respondentů, problémy v oblasti zrakového a sluchového vnímání uvedly 4 respondenti, 3 z celkového počtu respondentů označily jako oblast problémů sociální dovednosti.
Sebeobsluhu, jako oblast problémů, neuvedl žádný respondent. Totéž znázorňují jednotlivé sloupce grafu č. 4. Z výsledků šetření je zřejmé, že nejvíce problematickou oblastí školní připravenosti je nesoustředěnost, tedy nízká koncentrace pozornosti, další problematickou oblastí je narušená komunikační schopnost.
POČET DĚTÍ U ZÁPISU DO ZŠ A POČET DĚTÍ, KTERÉ MAJÍ ODKLAD ŠKOLNÍ DOCHÁZKY
Z výsledků šetření vyplynulo, že počet dětí z celkového vzorku 30 mateřských škol, které se dostavily k zápisu do 1. třídy základní školy, bylo celkem 797 a počet dětí, které mají odklad školní docházky je 137.
Graf č. 5 znázorňuje tento poměr ve sloupcovém přehledu.
Vyhodnocení odpovědí na zadané otázky:
„Kolik máte dětí předškolního věku, které půjdou tento školní rok k zápisu?“
a „Kolik dětí má odklad školní docházky?“
Z grafu č. 5 je patrné, že poměr počtu dětí mající odklad školní docházky k počtu dětí, které byly u zápisu do 1. třídy základní školy činí v průměru 15%. Čím větší je kapacita mateřské školy, tím větší byl počet dětí, které šly k zápisu do 1. třídy základní školy. Nejvyšší počet dětí, které byly u zápisu z jedné mateřské školy je 62 a z toho má odklad školní docházky 12 dětí. Nejnižší počet dětí, kteří byly u zápisu do 1. třídy základní školy z jedné mateřské školy je 6 a z nich nemá odklad školní docházky žádné dítě.
Graf č. 5: Počet dětí u zápisu do základní školy a počet dětí s odkladem školní docházky
Počet dětí u zápisu do ZŠ Počet dětí s odkladem škol.doch.
0 100 200 300 400 500 600 700 800 900
DŮVODY K ODKLADU ŠKOLNÍ DOCHÁZKY
Tabulka č. 5 uvádí důvody k odkladu školní docházky. Na zadanou otázku měli respondenti možnost volit více odpovědí. Co se týká zdravotního postižení, největší zastoupení má vada řeči, dále respondenti uváděli poruchy pozornosti a soustředění, v menší míře smyslovou vadu a tělesné postižení.
Tabulka č. 5: Důvody k odkladu školní docházky
Důvody
Graf č. 6 znázorňuje důvody k odkladu školní docházky.
Graf č. 6: Důvody k odkladu školní docházky
Nepřipraven. Zdrav.postiž. Zdrav.znevýh. Sociál.znev. Jiný důvod 0
Vyhodnocení jednotlivých odpovědí na zadanou otázku: „Důvody k odkladu školní docházky?“
V tabulce č. 5 a v grafu č. 6 jsou uvedeny důvody k odkladu školní docházky.
Z 30 respondentů jich 21 uvedlo za nejčastější důvod k odkladu školní docházky nízkou úroveň předškolních dovedností, 10 respondentů uvedlo problémy související se zdravotním postižením, 5 respondentů označilo sociální znevýhodnění, 3 respondenti uvedli jiný důvod a 2 respondenti zaznamenali zdravotní znevýhodnění.
POVĚDOMÍ O STIMULAČNÍCH PROGRAMECH
Tabulka č. 6 zobrazuje povědomí respondentů o stimulačních programech.
Tabulka č. 6: Povědomí o stimulačních programech
Povědomí o stimulač.
program.
Metoda dobrého startu
HYPO Maxík Kupoz Trénink
jazykov.
schopností podle Elkonina
Kuprev
30 MŠ 21 8 11 4 5 4
Graf č. 7 znázorňuje, jaké je povědomí respondentů o stimulačních programech.
Vyhodnocení jednotlivých odpovědí na zadanou otázku: „Jaké stimulační programy znáte nebo jste o nich slyšela?“
V tabulce č. 6 jsou zaznamenány odpovědi respondentů, jaké mají povědomí o stimulačních programech. Z celkového počtu 30 respondentů jich 21 uvedlo Metodu dobrého startu, 11 respondentů zná program s názvem Maxík, 8 respondentů má povědomí o programu HYPO, 5 respondentů zná program Trénink jazykových schopností podle Elkonina, 2 respondenti znají stimulační program KUPOZ a 2 mají povědomí o programu s názvem KUPREV. Z grafu č. 7 vyplývá, že nejvíce známý je stimulační program s názvem Metoda dobrého startu (MDS), dále stimulační program Maxík, dalším známým programem je stimulační program HYPO, povědomí mají respondenti také o programu Trénink jazykových schopností podle Elkonina (ELKONIN), stimulační programy KUPOZ a KUPREV jsou u respondentů méně známé.
Graf č. 7: Povědomí o stimulačních programech
MDS HYPO MAXÍK KUPOZ ELKONIN KUPREV
0 5 10 15 20 25
30 MŠ
Tabulka č. 7 zaznamenává, jaké je povědomí o stimulačních programech a v jakém rozsahu je jejich poskytování v rámci školního vzdělávacího programu.
Tabulka č. 7: Povědomí o stimulačních programech a rozsah jejich poskytování
Metoda
Vyhodnocení jednotlivých odpovědí na zadané otázky:
„Jaké stimulační programy znáte nebo jste o nich slyšela?“ a „Pokud některý stimulační program v rámci školního vzdělávacího programu dětem poskytujete, uveďte, o jaký se jedná?“
Tabulka č. 7 a graf č. 8 znázorňuje poměr mezi povědomím respondentů o stimulačních programech a jejich poskytování v rámci školního vzdělávacího programu (ŠVP). Co se týká povědomí o stimulačních programech, tak z celkového počtu 30 respondentů jich 21 zná Metodu dobrého startu, 11 respondentů zná stimulační program Maxík, 8 respondentů ví o programu HYPO, 4 z celkového počtu respondentů znají stimulační program Kupoz a 4 respondenti vědí o programu Kuprev. V rámci školního vzdělávacího programu 6 respondentů z celkového počtu využívá Metodu dobrého startu, 4 respondenti poskytují program Maxík, další 4 z respondentů využívají program HYPO, 2 respondenti používají metodiku Trénink jazykových schopností podle Elkonina.
Stimulační program Kupoz a program Kuprev neuvedl žádný z respondentů.
VYUŽÍVÁNÍ PRVKŮ ZE STIMULAČNÍCH PROGRAMŮ PŘI VZDĚLÁVÁNÍ
Tabulka č. 8 zaznamenává, kolik z celkového počtu 30 respondentů využívá při vzdělávání pouze prvky z uvedených stimulačních programů. Některé mateřské školy využívají prvky z více stimulačních programů, proto nelze sčítat uvedená data do výsledku počtu 30 vzorků.
Tabulka č. 8: Využívání prvků ze stimulačních programů při vzdělávání
Prvky ze
Graf č. 9 znázorňuje využívání prvků ze stimulačních programů.
Vyhodnocení jednotlivých odpovědí na zadanou otázku: „Jaké prvky z metod stimulačních programů používáte ve sé práci?“
Z odpovědí na otázku, jaké prvky ze stimulačních programů jsou v mateřských školách využívány při vzdělávání, vyplynulo následující zjištění, uvedené v tabulce č. 8 a v grafu č. 9. Z celkového počtu 30 respondentů jich 12 nevyužívá žádné prvky ze stimulačních programů, 10 respondentů využívá prvky z programu Metoda dobrého startu, 7 respondentů využívá prvky ze stimulačního programu Maxík, 4 z respondentů využívá prvky z metodiky Trénink jazykových schopností podle Elkonina a odpověď s možností jiných prvků neoznačil žádný z celkového počtu respondentů.
30 MŠ
Graf č. 9: Využívání prvků ze stimulačních programů
M.dobr.startu Maxík Elkonin Jiné Žádné
0 2 4 6 8 10 12 14
10
7
4
0
12
POSKYTOVÁNÍ STIMULAČNÍCH PROGRAMŮ V RÁMCI ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
Z dotazníkového šetření vyplynulo, že z celkového počtu 30 respondentů jich 17 neposkytuje žádný stimulační program v rámci školního vzdělávacího programu, zatímco ostatních 13 respondentů některý ze stimulačních programů v rámci školního vzdělávacího programu poskytují.
Tabulka č. 9 znázorňuje 13 mateřských škol, které poskytují v rámci školního vzdělávacího programu jeden, nebo více stimulačních programů. Každá mateřská škola má vlastní barvu, která v jednotlivých řádcích znázorňuje program/y, který poskytuje.
Tabulka č. 9: Poskytování stimulačních programů v rámci školního vzdělávacího programu
Metoda dobrého startu
HYPO Maxík Kupoz Trénink jaz.
schopn.dle Elkonina
Kuprev
13 MŠ
Vyhodnocení odpovědí na zadanou otázku: „Pokud některý stimulační program v rámci školního vzdělávacího programu poskytujete, uveďte, o jaký se jedná?“
Tabulka č. 9 vypovídá, že 3 z celkového počtu 13 respondentů poskytují v rámci školního vzdělávacího programu dva stimulační programy. Ostatní respondenti poskytují jeden stimulační program. Největší zastoupení má stimulační program Metoda dobrého startu, stejné zastoupení mají programy HYPO a Maxík. Program s názvem Trénink jazykových schopností podle Elkonina poskytují 2 z respondentů, stimulační program Kupoz a program Kuprev neposkytuje žádný z respondentů.
ZPŮSOBY VYUŽÍVÁNÍ UCELENÉHO STIMULAČNÍHO PROGRAMU
Tabulka č. 10 zaznamenává počet respondentů v závislosti na tom, jakou formou je komplexní stimulační program v mateřských školách využíván, nebo zda se jako ucelený program nevyužívá.
Tabulka č. 10: Využívání uceleného stimulačního programu
Součást
Graf č. 10 znázorňuje způsoby využívání uceleného stimulačního programu. Šetření v tomto případě probíhalo u 13 respondentů, kteří měli možnost uvést více odpovědí.
Vyhodnocení jednotlivých odpovědí na zadanou otázku: „Vámi uvedený stimulační program je svým komplexním obsahem?“ (výběr z uvedených odpovědí)
Tabulka č. 10 uvádí, že z celkového počtu 13 respondentů je ucelený stimulační program součástí intervence ve speciálních třídách pouze u 2 respondentů. Dále 5 respondentů uvedlo, že ucelený stimulační program se využívá ve speciálních i běžných třídách, ve 4 případech je využíván pouze v běžných třídách, 7 respondentů označilo, že ucelený stimulační program je nabízen dětem při odkladu školní docházky, 4 z respondentů odpověděli, že stimulační program s komplexním obsahem nevyužívají a 1 respondent uvedl, že stimulační program je nabízen pouze individuálně pro zájemce. Graf č. 10 znázorňuje odpovědi v jednotlivých sloupcích. Ucelený stimulační program je ve větší míře využíván při odkladu školní docházky, v menší míře je stimulační program součástí intervence ve speciálních třídách.
13 MŠ
Graf č. 10: Využívání uceleného stimulačního programu
Souč.interv. V běž.i spec. Jen v běž.tř. Při odkladu Nevyužívá se Pouze indiv.
0 1 2 3 4 5 6 7 8
Tabulka č. 11 prezentuje záměr využívání stimulačního programu ve vývoji dětí.
Tabulka č. 11: Záměr využívání stimulačního programu ve vývoji dětí
Prevence
Graf č. 11 znázorňuje záměr využívání stimulačního programu ve vývoji dětí.
Graf č. 11: Záměr využívání stimulačního programu ve vývoji dětí
Prev.a podp.přiroz.vývoje
Vyhodnocení odpovědí na zadanou otázku: „Jaký je záměr využívání stimulačního programu ve vývoji dětí? Pro děti je přínosem z hlediska ….“
Na otázku, za jakým záměrem je využíván stimulační program ve vývoji dětí, docházky, 2 respondenti využívají stimulační program jako prevenci specifických poruch učení a 2 z celkového počtu respondentů využívají stimulační program pro zpestření běžných aktivit.
Graf č. 11 znázorňuje tytéž výsledky odpovědi na zadanou otázku ve sloupcovém přehledu.
Z výsledků šetření bylo zjištěno, že stimulační programy v mateřských školách jsou záměrně využívány jako podpora přirozeného vývoje dětí, dále při přípravě dětí do 1. třídy základní školy a jako prevence specifických poruch učení. Již méně jsou programy součástí podpory rozvoje dětí s nerovnoměrným, opožděným či narušeným vývojem.
ZJIŠŤOVÁNÍ ZMĚN V DOVEDNOSTECH DÍTĚTE
Předmětem zkoumání nebylo zjišťovat druh testu pro zjišťování změn v dovednostech dítěte, ale pouze to, zda respondenti změny v dovednostech zjišťují (součásí některých programů je testování dovedností před započetím programu i po jeho skončení).
Tabulka č. 12 zaznamenává způsob zjišťování změn v dovednostech dítěte.
Tabulka č. 12: Zjišťování změn v dovednostech dětí
Zjišťování změn
Graf č. 12 znázorňuje způsob zjišťování změn v dovednostech dítěte.
Vyhodnocení jednotlivých odpovědí na zadanou otázku: „Jakým způsobem zjišťujete změnu v dovednostech dítěte?“
Na otázku, týkající se způsobu zjišťování změn v dovednostech dítěte, odpovědělo z celkového počtu 13 respondentů 6, že provádějí test před a po programu, 3 z respondentů testují změny v dovednostech dítěte zcela po skončení programu a 4 z dotázaných uvedli, že změna se projevuje již v průběhu cvičení. Tyto výsledky šetření znázorňuje tabulka č. 12 a sloupcový graf č. 12.
JAKÝ PŘÍNOS MÁ ABSOLVOVÁNÍ PROGRAMU PRO DÍTĚ
Tabulka č. 13 uvádí záznam respondentů, jaký přínos má pro dítě absolvování stimulačního programu. Jelikož v záhlaví dotazníku byla uvedena možnost zaškrtávání více odpovědí, zaznamenali respondenti více oblastí.
13 MŠ
Graf č. 12: Zjišťování změn v dovednostech dítěte
Test před a po prog. Test po skončení Změna již v průběhu 0
1 2 3 4 5 6 7
6
3
4
Tabulka č. 13: Přínos absolvování programu pro dítě
Graf č. 13 znázorňuje, jaký přínos pro dítě má absolvování stimulačního programu.
Vyhodnocení odpovědí na zadanou otázku, týkající se toho, jaký přínos pro dítě má absolvování stimulačního programu. Otázka zněla takto: „V případě absolvování lekcí některého ze stimulačních programů ….(výběr z odpovědí)“
Z celkového počtu 13 respondentů jich 11 uvedlo, že u dětí došlo k posílení oslabených schopností, 7 respondentů uvedlo, že děti získaly sebedůvěru, 4 respondenti uvedli zlepšení komunikace u dětí, 3 odpověděli, že děti jsou lépe motivovány na školní práci a 1 z respondentů žádné viditelné změny u dětí nepozoruje. Tyto výsledky odpovědí znázorňuje tabulka č. 13 a graf č. 13.
13 MŠ
Graf č. 13: Přínos absolvování stimulačního programu pro dítě
Motiv.na škol.práci
ORGANIZOVÁNÍ STIMULAČNÍCH PROGRAMŮ V MATEŘSKÝCH ŠKOLÁCH
Tabulka č. 14 uvádí formy organizování stimulačních programů. Z výsledků šetření vyplynulo, že respondenti využívají více než jednu formu organizace.
Tabulka č. 14: Organizování stimulačních programů v mateřských školách
Forma
Graf č. 14 znázorňuje formy organizování stimulačních programů
Vyhodnocení odpovědí na zadanou otázku: „Program je organizován formou?“
Výsledky odpovědí na otázku, týkající se formy organizování stimulačních programů, znázorňuje tabulka č. 14 a graf č. 14. Největší zastoupení má forma skupinové organizace, což uvedlo 8 z celkového počtu 16 respondentů, další nejčastější formou je
13 MŠ
Graf č. 14: Organizování stimulačních programů v mateřských školách
Skupin.i indiv.pro d.i rodiče
organizace individuální bez přítomnosti rodičů. Tu označilo 5 z celkového počtu respondentů. Kombinovanou formu, tedy organizaci skupinovou a individuální pro děti a rodiče uvedli 3 respondenti, individuální formu organizace za přítomnosti rodičů označili 2 z celkového počtu respondentů a skupinovou formu za účasti rodičů neuvedl žádný z dotazovaných respondentů.
ROZSAH NABÍDKY STIMULAČNÍCH PROGRAMŮ
Tabulka č. 15 uvádí rozsah nabídky stimulačních programů z hlediska času.
Tabulka č. 15: Rozsah nabídky stimulačních programů z hlediska času
3 a více školních roků
2 školní roky 1 školní rok Poprvé
13 MŠ 6 4 2 1
Graf č. 15 znázorňuje rozsah nabídky stimulačních programů z hlediska času.
13 MŠ
Graf č. 15: Rozsah nabídky stimulačních programů z hlediska času
3 a více šk.r. 2 školní roky 1 školní rok Poprvé 0
1 2 3 4 5 6 7
6
4
2
1
Výsledky odpovědí na zadanou otázku: „Jak dlouho již stimulační program nabízíte?“
Na otázku: „Jak dlouho již stimulační program nabízíte?“ odpovědělo 6 z celkového počtu 13 respondentů, že stimulační program nabízí tři roky či více školních roků, 4 z respondentů ho nabízí po dobu dvou školních let, 2 z respondentů nabízí stimulační program jeden školní rok a 1 z respondentů teprve poprvé. Jednotlivé odpovědi znázorňuje tabulka č. 15 a sloupcový graf č. 15.
ČETNOST NABÍDKY STIMULAČNÍCH PROGRAMŮ BĚHEM ŠKOLNÍHO ROKU
Tabulka č. 16 zaznamenává četnost nabídky stimulačních programů respondenty během školního roku.
Tabulka č. 16: Četnost nabídky stimulačních programů během školního roku
Po celý rok v rámci ŠVP
3 x ročně 2 x ročně 1x za rok
13 MŠ 6 0 3 4
Graf č. 16 znázorňuje četnost nabídky během školního roku.
13 MŠ
Graf č. 16: Četnost nabídky stimulačních programů během školního roku
Po celý rok 3 x ročně 2 x ročně 1 x za rok 0
1 2 3 4 5 6 7
Vyhodnocení odpovědi na otázku: „Jak častá je z Vaší strany nabídka stimulačních programů v průběhu školního roku?“
Tabulka č. 16 zaznamenává, jaká je míra zájmu rodičů o nabídku stimulačních programů. Z celkového počtu 13 respondentů jich 6 uvedlo, že stimulační program nabízí po celý školní rok. Odpověď s nabídkou třikrát za školní rok neuvedl žádný z respondentů.
Dvakrát ročně nabízí stimulační program 3 z respondentů a jednou během školního roku je nabídka u 4 respondentů. Graf č. 16 zaznamenává stejná data přehledně ve sloupcích.
ZÁJEM O NABÍDKU STIMULAČNÍCH PROGRAMŮ ZE STRANY RODIČŮ
Tabulka č. 17 uvádí, jaký je zájem o nabídku stimulačních programů ze strany rodičů.
Tabulka č. 17: Zájem o nabídku stimulačních programů ze strany rodičů
Velký
Graf č. 17 znázorňuje zájem rodičů o nabídku stimulačních programů.
13 MŠ
Graf č. 17: Zájem o nabídku stimulačních programů ze strany rodičů
Velký a roste Velký zájem Celkem dobrý Menší Žádný 0
Vyhodnocení odpovědí na otázku: „V jaké míře je ze strany rodičů o nabídku těchto programů zájem?“
Zájem rodičů o nabídku stimulačních programů znázorňuje tabulka č. 17 a graf č. 17. Z celkového počtu 13 respondentů uvedli velký zájem 3 respondenti, 7 respondentů odpovědělo, že zájem rodičů o tyto programy je celkem dobrý, 4 z respondentů uvedlo menší zájem ze strany rodičů a 2 respondenti odpověděli, že zájem rodičů o nabídku stimulačních programů není žádný. Na jednu možnou odpověď, že je zájem velký a roste, neodpověděl žádný z respondentů.
DŮVODY NEVYUŽÍVÁNÍ STIMULAČNÍCH PROGRAMŮ
Tabulka č. 18 dává přehled, jaké jsou důvody nevyužívání stimulačních programů.
Toto šetření se týkalo 17 respondentů z celkového počtu 30, kteří při získávání dat uvedli, že žádný stimulační program v rámci školního vzdělávacího programu neposkytují.
Z výsledků šetření bylo zjištěno, že respondenti využili možnosti více odpovědí a uvedli
Z výsledků šetření bylo zjištěno, že respondenti využili možnosti více odpovědí a uvedli