Z dotazníků byly získány podklady ke zjištění, v jaké míře jsou stimulační programy využívány v mateřských školách. Předkládána jsou tedy následující zjištění.
Co se týká velikosti vzorků, v tomto případě se jednalo o kapacitu mateřských škol, bylo zastoupeno 9 mateřských škol se dvěma třídami, 8 mateřských škol se čtyřmi třídami, 6 mateřských škol se třemi třídami, 5 mateřských škol s pěti a více třídami a 2 mateřské školy jednotřídní. Z toho bylo 11 mateřských škol, které mají zřízenou speciální třídu, 10 mateřských škol, co mají pouze běžné třídy, 8 mateřských škol, které mají třídu s integrací 1 dítěte, 6 mateřských škol třídu s integrací 2 a více dětí a 1 mateřská škola plánuje speciální třídu zřídit. Průzkum se týkal také oblasti zaměření mateřských škol, z hlediska jejich preference. Z celkového počtu 30 respondentů, kterými byly ředitelky mateřských škol, jich 14 odpovědělo, že jejich zaměření je na všestranný rozvoj osobnosti dítěte, 5 respondentů uvedlo logopedickou prevenci, dalších 5 označilo jako oblast zaměření pohyb a sport, 2 z celkového počtu respondentů uvedli zdravou MŠ a 4 respondenti označili jinou oblast. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že touto oblastí je ekologie.
Výsledky šetření ukázaly, že nejvíce problematickou oblastí školní připravenosti je nízká koncentrace pozornosti, další problematickou oblastí je narušená komunikační schopnost. Co se týká zápisu do 1. třídy základní školy, výsledky průzkumu ukázaly, že čím větší byla kapacita mateřské školy, tím byl větší počet dětí, které šly k zápisu. Část těchto dětí, což činilo 15% z celkového počtu, mělo odklad. Za nejčastější důvod k odkladu školní docházky výzkum prokázal nízkou úroveň předškolních dovedností, což uvedlo 21 z celkového počtu 30 respondentů. Dále 10 respondentů uvedlo problémy související se zdravotním postižením, 5 respondentů označilo sociální znevýhodnění a s ním související nezralost v některé sledované oblasti, 3 respondenti uvedli jiný důvod a 2 respondenti uvedli zdravotní znevýhodnění.
Výsledky průzkumu ukázaly, že ze stimulačních programů je nejvíce známý program s názvem Metoda dobrého startu, tento program označilo 21 z celkového počtu 30 respondentů. Dále šetření ukázalo, že celkem známým je stimulační program Maxík, to uvedlo 11 respondentů, stimulační program HYPO označilo 8 respondentů, povědomí mají
respondenti také o programu Trénink jazykových schopností podle Elkonina, ale stimulační programy KUPOZ a KUPREV jsou u respondentů méně známé.
V rámci školního vzdělávacího programu jich 6 z celkového počtu 30 respondentů využívá Metodu dobrého startu, 4 respondenti poskytují program Maxík, další 4 z respondentů využívají program HYPO, 2 respondenti používají metodiku Trénink jazykových schopností podle Elkonina. Stimulační programy Kupoz a Kuprev neuvedl žádný z celkového počtu respondentů. Co se týká využívání prvků z jednotlivých stimulačních programů při vzdělávání, tak výsledky šetření ukázaly, že z celkového počtu 30 respondentů jich 12 nevyužívá žádné prvky ze stimulačních programů, 10 respondentů využívá prvky z programu Metoda dobrého startu, 7 respondentů využívá prvky ze stimulačního programu Maxík, 4 z respondentů využívají prvky z metodiky Trénink jazykových schopností podle Elkonina a odpověď s možností jiných prvků neoznačil žádný z celkového počtu respondentů. Z výsledků průzkumu tedy vyplynulo, že z celkového počtu 30 respondentů jich 17 neposkytuje žádný stimulační program v rámci školního vzdělávacího programu, zatímco ostatních 13 respondentů některý ze stimulačních programů v rámci školního vzdělávacího programu poskytuje, 3 z celkového počtu 13 dokonce dva stimulační programy najednou. Ucelený stimulační program je 5 respondenty využíván ve speciálních i běžných třídách, 4 z respondentů uvedli pouze běžné třídy, 7 respondentů uvedlo, že ucelený program je nabízen dětem v běžných třídách při odkladu školní docházky, 4 z respondentů stimulační program svým komplexním obsahem nevyužívají a 1 respondent uvedl, že stimulační program je nabízen pouze individuálně pro zájemce. Výsledky šetření ukázaly, že záměrem využívání některého stimulačního programu a zároveň přínosem pro děti je především pomoc při odkladu školní docházky a přípravě do 1. třídy základní školy, to uvedlo 8 z celkového počtu respondentů, 5 respondentů uvedlo podporu přirozeného vývoje dětí, 2 respondenti prevenci specifických poruch učení a 2 respondenti uvedli zpestření běžných aktivit. Podporu u dětí s nerovnoměrným, opožděným či narušeným vývojem uvedlo 7 z celkového počtu 13 respondentů.
Ve výzkumné části bylo z výsledků šetření zjištěno, že stimulační programy v mateřských školách jsou ve větší míře využívány jako podpora přirozeného vývoje dětí, dále při přípravě dětí do 1. třídy základní školy a jako prevence specifických
poruch učení. Již méně jsou programy součástí podpory rozvoje dětí s nerovnoměrným, opožděným či narušeným vývojem. Z tohoto zjištění vyplývá, že první hypotéza, která zněla, že stimulační programy jsou v mateřských školách častěji využívány preventivně jako podpora přirozeného vývoje dítěte než jako součást podpory rozvoje u dětí s nerovnoměrným, opožděným nebo narušeným vývojem, se potvrdila.
Druhou hypotézou bylo tvrzení, že stimulační programy jsou součástí péče ve speciálních třídách mateřských škol a v běžných třídách mateřských škol se jako ucelený program nevyužívají. Na základě dalších výsledků šetření bylo zjištěno, že ucelený stimulační program je využíván jak ve speciálních třídách jako součástí péče, tak i v běžných třídách mateřských škol, čímž se tato hypotéza nepotvrdila.
Co se týká zjišťování změn v dovednostech dětí, tak z výsledků šetření bylo prokázáno, že 6 z celkového počtu 13 respondentů provádějí test před a po programu, 3 z respondentů testují změny v dovednostech dítěte zcela po skončení programu a 4 z dotázaných uvedli, že změna se projevuje již v průběhu cvičení. Z celkového počtu 13 respondentů jich 11 uvedlo, že u dětí došlo k posílení oslabených schopností, 7 respondentů uvedlo, že děti získaly sebedůvěru, 4 respondenti uvedli zlepšení komunikace u dětí, 3 odpověděli, že děti jsou lépe motivovány na školní práci a 1 z respondentů žádné viditelné změny u dětí nepozoruje.
Průzkum byl zaměřen také na zjišťování způsobu organizování stimulačních programů v mateřských školách. Největší zastoupení měla forma skupinové organizace, což uvedlo 8 z celkového počtu 16 respondentů, další nejčastější formou byla uvedena organizace individuální bez přítomnosti rodičů, kterou označilo 5 z celkového počtu respondentů. Kombinovanou formu, tedy organizaci skupinovou a individuální pro děti a rodiče uvedli 3 respondenti, individuální formu organizace za přítomnosti rodičů označili 2 z celkového počtu respondentů a skupinovou formu za účasti rodičů neuvedl žádný z dotazovaných respondentů.
Průzkum se týkal také nabídky stimulačních programů v mateřských školách a zájmu ze strany rodičů. Výsledky šetření ukázaly, že 6 z celkového počtu 13 respondentů nabízí stimulační programy tři roky či více školních roků, 4 respondenti uskutečňují nabídku po dobu dvou školních let, 2 z respondentů nabízí stimulační program jeden školní
rok a 1 z respondentů teprve poprvé. Z celkového počtu 13 respondentů jich 6 uvedlo, že stimulační program nabízí po celý školní rok. Dvakrát ročně nabízí stimulační program 3 z respondentů a 4 respondenti nabízí program jednou během školního roku. Co se týká zájmu rodičů o programy, výsledky šetření ukázaly následující skutečnosti. Z celkového počtu 13 respondentů uvedli velký zájem ze strany rodičů 3 respondenti, 7 respondentů odpovědělo, že zájem rodičů o tyto programy je celkem dobrý, 4 z respondentů uvedlo menší zájem ze strany rodičů a 2 respondenti odpověděli, že zájem rodičů o nabídku stimulačních programů není žádný.
Z výsledků průzkumu bylo zjištěno, že nejčastějším důvodem nevyužívání stimulačních programů v mateřských školách je malá informovanost o stimulačních programech, což uvedlo 13 z celkového počtu 30 respondentů, dále 8 respondentů také uvedlo, že činnosti v mateřské škole jsou pro rozvoj dětí dostačující, 2 respondenti označili jako důvod nezájem rodičů z důvodu financí, 1 z respondentů odpověděl, že možnou nabídku některého ze stimulačních programů zvažují.
ZÁVĚR
Cílem předkládané práce bylo zmapovat problematiku využívání stimulačních programů v mateřských školách v souvislosti se zaměřením mateřské školy, ověřit stanovené hypotézy a navrhnout opatření, jak ještě více přispět ke zvýšení nabídky stimulačních programů a jejich případného využívání ve výchovně vzdělávacím procesu mateřských škol. Záměrem práce bylo zjistit, jaká je v předškolním vzdělávání libereckého kraje informovanost o stimulačních programech a v případě jejich využívání, jaká je z hlediska přínosu pro dítě jejich účinnost v pedagogické praxi. V teoretické části bylo popsáno předškolní vzdělávání, objasněn termín školní připravenosti a zmiňovány důvody k odkladu školní docházky. Teoretická část práce se opírala o poznatky z odborné literatury, empirická část byla zacílena na vlastní průzkum a na potvrzení či vyvrácení stanovených hypotéz. První stanovená hypotéza byla potvrzena, druhá z hypotéz se nepotvrdila. Potřebné informace byly získány vyhodnocením zjištěných dat. Průzkumného šetření se zúčastnilo 30 respondentů, kterými byly ředitelky mateřských škol libereckého kraje, vzorkem průzkumu byly jednotlivé mateřské školy.
Z výsledků průzkumu bylo zjištěno, že v rámci školního vzdělávacího programu jsou stimulační programy využívány především v mateřských školách, které mají zřízenou jednu či více speciálních tříd, ale využívány jsou tyto programy i v běžných třídách mateřských škol. Absolvování některého ze stimulačních programů dětem pomáhá při odkladu školní docházky získat potřebnou úroveň předškolních dovedností, dále je podporován jejich přirozený vývoj a další možností je prevence specifických poruch učení.
V mateřských školách, kde stimulační programy nabízejí, je zájem rodičů celkem dobrý.
Jak výsledky průzkumu ukázaly, je povědomí o stimulačních programech v předškolním vzdělávání sice uspokojivé, přesto by bylo dobré informovanost ještě více zvýšit a tím přispět k jejich možnému využívání.
NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ
Na základě výsledků průzkumu šetření, potvrzení jedné hypotézy a vyvrácení hypotézy druhé, lze navrhnout několik možných variant, jak získat stimulační programy ještě více do povědomí ředitelů a pedagogů mateřských škol.
Návrhy možných variant:
A) Zvýšit informovanost o stimulačních programech.
Malá informovanost o jednotlivých stimulačních programech je jedním z hlavních důvodů, proč jsou v mateřských školách poskytovány v menší míře. Je zapotřebí více veřejné osvěty a upoutávek v podobě propagace, zasílání nabídek například elektronickou poštou, je možné pořádat semináře, kde by se ředitelky a učitelky mateřských škol o jednotlivých stimulačních programech dozvěděly více. Řada z nich by to jistě uvítala.
B) Zájem a snaha pedagogů vyhledávat nové netradiční formy pomoci dětem v jejich rozvoji.
C) Vlastní iniciativa ředitelek mateřských škol k možnosti získání státních dotací na další vzdělávání pedagogů v oblasti poskytování stimulačních programů.
D) Komunikace a spolupráce mezi mateřskými školami v dané oblasti, mezi mateřskými školami a Speciálně pedagogickými centry či Pedagogicko-psychologickými poradnami, jelikož řada z nich některé stimulační programy již nabízí.
E) Spolupráce s mezinárodními institucemi stejného charakteru.
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ
BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDOVÁ, V., 2010. Školní zralost. Co by mělo umět dítě před vstupem do školy. 1. vyd. Brno: Computer Press. ISBN 978-80-251-2569-4.
BYTEŠNÍKOVÁ, I., 2007. Rozvoj komunikačních kompetencí u dětí předškolního věku. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita. ISBN 978-80-210-4454-8.
DVOŘÁKOVÁ, J., 2008. Elkonin: Psychologické poradenství [online]. [vid.
12. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.pozitivnipsychologie.cz/elkonin/
GARDOŠOVÁ, J., DUJKOVÁ, L. a kol., 2003. Vzdělávací program Začít spolu pro předškolní vzdělávání. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 80-7178-815-5.
JŮVA, V., aj., 2001. Základy pedagogiky pro doplňující pedagogické studium.
100. publikace. ISBN 80-85931-95-8.
KLENKOVÁ, J., 2000. Možnosti stimulace preverbálních a verbálních schopností vývojově postižených dětí. 1. vyd. Brno: Paido. ISBN 80-85931-91-5.
KOŤÁTKOVÁ, S., 2008. Dítě a mateřská škola. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-1568-1.
KRAHULCOVÁ, B., 2013. Dyslalie – patlavost. Vady a poruchy výslovnosti.
2. rozš. vyd. Praha: Beakra. ISBN 978-80-903863-1-0.
KROPÁČKOVÁ, J., 2008. Budeme mít prvňáčka. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-359-8.
KUTÁLKOVÁ, D., 2010. Jak připravit dítě do 1. třídy: obratnost a kresba, smyslové vnímání, řeč a početní představy, výchova, školní zralost a její posouzení. 2. dopl.
vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3246-6.
KUTÁLKOVÁ, D., 2009. Průvodce vývojem dětské řeči: logopedická prevence.
5. přeprac. vyd. Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-598-7.
LECHTA, V., aj., 2002. Symptomatické poruchy řeči u dětí. 1. vyd. Praha: Portál.
ISBN 80-7178-572-5.
LECHTA, V., a kol., 2005. Terapie narušené komunikační schopnosti. 1. vyd. Praha:
Portál. ISBN 80-7178-961-5.
MIKULAJOVÁ, M., DOSTÁLOVÁ, A., 2004. V krajině slov a hlásek: trénink jazykových schopností podle D. B. Elkonina: metodická příručka. 1. vyd. Bratislava:
Dialóg. ISBN 80-968502-2-9.
MINAŘÍKOVÁ, L., 2012. Metoda dobrého startu: Skládanka [online]. [vid.
12. 1. 2014]. Dostupné z : http://skladanka.webnode.cz/news/metoda-dobreho-startu/
PAVLŮ, K., V., 2011. Pedagogické programy – Kupoz a Hypo [online]. [vid.
18. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.pedagogicka-poradna.cz/pedagogicke-programy/pedagogicky-program-kupoz.html
SLOWÍK, J., 2007. Speciální pedagogika. 1. vyd. Praha. Grada. ISBN 978-80-247-1733-3.
SMOLÍKOVÁ, K., aj., 2006. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání [online]. Dotisk 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze. [vid.
27. 12. 2013]. ISBN 80-87000-00-5. Dostupné z: http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVP_PV-2004.pdf
SWIERKOSZOVÁ, J., 2006. Specifické poruchy chování: diagnostika – reedukace.
1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta. ISBN 80-7368-238-9.
VERECKÁ, N., 2002. Jak pomáhat dětem při vstupu do školy. 1. vyd. Praha: NLN.
ISBN 80-7106-474-2.
VIKTORINOVÁ, I., 2011. Aby školáčci měli lepší start – stimulační program Kuprev a Maxík [online]. [vid. 14. 1. 2014]. Dostupné z:
http://www.dohodapohoda.cz/news/aby-skolacci-meli-lepsi-start/
ZELINKOVÁ, O., 2008. Dyslexie v předškolním věku? 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-321-5.
ŽÁČKOVÁ, H., JUCOVIČOVÁ, D., 2002. Děti s odkladem školní docházky a jejich úspěšný start ve škole. 3. vyd. Praha: D&H. ISBN 80-238-8369-0.
Příloha č. 1 – Dotazník Vážené kolegyně,
jsem studentkou bakalářského studia v oboru Speciální pedagogika předškolního věku na Technické univerzitě v Liberci. Obracím se na Vás o pomoc při průzkumu, který bude důležitou součástí mé bakalářské práce na téma „Stimulační programy v mateřských školách a jejich využití“. Tímto Vás prosím o vyplnění následujícího dotazníku. Dotazník je anonymní a získané údaje budou použity výhradně pro účely zpracování bakalářské práce.
V případě elektronického zpracování stačí připsat za odpověď + (případně jiný Vámi zvolený symbol). Lze zaškrtnout i více odpovědí.
Děkuji za ochotu a Váš čas strávený vyplněním dotazníku.
Hana Vedralová, učitelka MŠ ve Velkých Hamrech
telefon, e-mail: 728 480 292, hanka.vedralova@seznam.cz
1. Na jakou oblast je Vaše MŠ zaměřena (z hlediska preference)?
a) všestranný rozvoj dítěte a připravenost na školu
b) logopedická prevence, rozvoj komunikačních dovedností c) zdravá mateřská škola
d) pohyb a sport
e) jiné zaměření / uveďte: ……….
2. Označte, jak velká je kapacita Vaší MŠ:
a) 5 tříd a více b) 4 třídy c) 3 třídy d) 2 třídy
e) jednotřídní MŠ
a) ano
b) ne, ale její zřízení plánujeme
c) ne, ale máme třídu s integrací 1 dítěte d) ne, ale máme třídu s integrací 2 a více dětí e) ne a neuvažujeme o jejím zřízení
4. Kolik máte dětí předškolního věku, které půjdou tento školní rok k zápisu?
…….
5. V jakých oblastech školní zralosti mají děti předškolního věku největší problémy:
a) nízká koncentrace pozornosti a soustředění b) zrakové a sluchové vnímání
c) narušená komunikační schopnost d) jemná motorika a grafomotorika
e) matematické představy, prostorové a časové vztahy f) sociální dovednosti
g) sebeobsluha
6. Kolik dětí má odklad školní docházky? ……….
7. Důvody k odkladu školní docházky:
a) nízká úroveň předškolních dovedností
b) zdravotní postižení (poruchy pozornosti a soustředění, smyslová vada, vada řeči, tělesné postižení)
c) zdravotní znevýhodnění (dlouhodobé onemocnění) d) sociální znevýhodnění
e) jiný důvod (doplňte): ………
a) METODA DOBRÉHO STARTU b) HYPO
c) MAXÍK d) KUPOZ
e) Fonematické uvědomování dle Elkonina f) KUPREV
9. Pokud některý stimulační program v rámci školního vzdělávacího programu dětem poskytujete, uveďte, o jaký se jedná: ……….
10. Jaké prvky z metod těchto programů používáte ve své práci?
a) pohybová cvičení – motorika celého těla (Metoda dobrého startu) b) úkoly a cvičení – příprava na školu (Maxík)
c) Trénink jazykových schopností podle Elkonina d) jiné / uveďte: ……….
e) žádné nepoužíváme
Pokud jste na otázky 9 a 10 odpověděli záporně, přejděte rovnou k poslední otázce.
Pokud některý stimulační program poskytujete nebo užíváte alespoň některé jeho prvky, pokračujte, prosím, dál.
11. Vámi uvedený stimulační program je svým komplexním obsahem:
a) nedílnou součástí intervence ve speciální třídě
b) využíván jak ve speciální třídě, tak v běžných třídách c) využíván pouze v běžných třídách
d) nabízen dětem při odkladu školní docházky e) nevyužíván jako ucelený program
f) ve třídách nevyužíván, pouze ojediněle pro zájemce
pro děti přínosem z hlediska:
a) prevence a podpory jejich přirozeného vývoje
b) součástí podpory rozvoje dětí s nerovnoměrným, opožděným či narušeným vývojem
c) přípravy na vstup do školy, včetně odkladu školní docházky d) prevence specifických poruch učení
e) zpestření běžných aktivit
13. Program je organizován formou:
a) skupinovou i individuální pro děti a jejich rodiče b) pouze skupinovou za účasti rodičů
c) pouze individuální spolu s rodiči
d) skupinovou prací bez přítomnosti rodičů e) individuální bez účasti rodičů
14. Jak dlouho již stimulační program nabízíte?
a) 3 a více školních roků b) 2 školní roky
c) 1 školní rok d) poprvé
15. Jak častá je z Vaší strany nabídka stimulačních programů v průběhu školního roku?
a) po celý školní rok v rámci ŠVP b) 3x během školního roku c) 2x během školního roku
d) 1x za školní rok
a) velký a zájem stále roste b) velký
c) celkem dobrý d) menší
e) žádný
17. Jakým způsobem zjišťujete změnu v dovednostech dítěte?
a) pomocí testů před absolvováním programu a následně po něm b) prostřednictvím testu po skončení programu
c) změna se projevuje již při cvičení v průběhu kurzu
18. V případě absolvování lekcí některého ze stimulačních programů:
a) je dítě lépe motivováno na školní práci
b) posílily se jeho schopnosti v oblastech, které mu činily problémy c) získalo sebedůvěru
d) zlepšily se jeho komunikační dovednosti e) dítě nic nezískalo, ani neztratilo
19. Důvody, které Vás vedly k nevyužívání stimulačních programů:
a) malá informovanost o stimulačních programech
b) činnosti nabízené v MŠ jsou pro rozvoj dětí dostačující c) nejsme zastánci žádných nových trendů ve vzdělávání d) nezájem rodičů dětí z důvodu nemalé finanční částky e) o možné nabídce některého z programů uvažujeme
Děkuji Vám za vyplnění dotazníku.