V době mezi oběma svátky (Pesach a Šavuot) probíhají přípravy na přijetí Tóry.
Závazek izraelského národa ke slavení zaznívá v Ex 23,16 „Také budeš slavit
149 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 128.
150 KUNETKA, František. "Budeš se radovat před Hospodinem, svým Bohem" (Dt. 16,11):
židovský rok a jeho svátky, s. 60.
151 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 129.
152 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 128.
153 DIVECKÝ, Jan. Židovské svátky: kalendářem od Pesachu do Purimu, s. 16.
154 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 127.
155 KIRSTE, Reinhard, SCHULTZE, Herbert a Udo TWORUSCHKA. Svátky světových náboženství, s. 41.
156 JACOBS, Louis. The Jewish religion: a companion, s. 457.
157 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 127.
40
svátek sklizně, (…).“ Izraelský národ nebyl večer před darováním Tóry dostatečně připraven. Svou chybu ale napravili Židé tím, že celou noc studovali knihu (svitek) Rút.158 Svitek Rút je také veřejně předčítaným chvalozpěvem po dobu slavení svátku Šavuot (pohybujeme se kolem roku 300 po Kr.).159 Před svátkem někteří praktikující Židé v synagoze probdí noc. 160 Věnují se přednáškám, zpěvům a studiu Mišny.161 K převzetí Tóry došlo až šestého dne měsíce nisan a v rozmezí od 3. do 6. sivanu se národ na převzetí připravoval. Této noci se říká
„noc učení“ a Židé během této probdělé noci napravují chyby svých předků. Pro tuto noc neplatí půst, proto se během noci i hoduje.162
O svátku Šavuot bohužel nenacházíme dostatek symbolů a rituálů. Dočíst se můžeme doslova „There are no rituals on the day to express this event.“163 Židé si ale zdobí své synagogy květinami, což patří mezi nejnápadnější znamení svátku. V minulosti byla dokonce podlaha synagogy či obytných domů, posypávána trávou.164 Květinové výzdobě v synagogách dává Divecký další význam, než je ten zemědělský. Hora Sinaj rozkvetla, když na ní byla Židům darována Tóra.165
Symbolem svátku Pesach je vše nekvašené, u svátku Šavuot platí opak.
K oslavám svátku Šavuot patří rituál, který se ale podle Tóry vázal pouze k Chrámu. V době existence Chrámu byly obětovány dva kvašené chleby vyrobené z první mouky nové pšenice.166Oběť v podobě bochníků dokládá: Lv 23,16-17 „(…) Pak přinesete Hospodinu novou oběť z obilí. Ze svých příbytků přinesete pro obřadní pozdvihování dva bochníčky chleba (…).“
158 NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky, s. 225.
159 JOHNSON, Paul. Dějiny židovského národa, s.96.
160 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 132.
161 Mišna: „opakování, studium, výuka“. Písemně zachycený soubor Ústního zákona a základ Talmudu. Zdroj: JOHNSON, Paul. Dějiny židovského národa, s. 567.
162 STERN, Marc. Svátky v životě Židů, s. 210-211.
163 JACOBS, Louis. The Jewish religion: a companion, s. 457.
164 NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky, s. 225.
165 DIVECKÝ, Jan. Židovské svátky: kalendářem od Pesachu do Purimu, s. 26.
166 NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky, s. 224.
41
V Mišně167 nalezneme popis oslav svátku Šavuot, kde lidé nesou sušené i čerstvé fíky a hrozny. Průvod obyvatel míří za zvuku flétny do Jeruzaléma.
S sebou vedou lidé i vola sloužícího k obětování, na hlavě mu leží olivový věnec.
Příchozí zdobí prvotiny, které si sebou přináší.168
K době existence Chrámu patří i poslední den „radosti a čerpání vody“.
Voda je nezbytná pro přežití a lidé se modlili k dešti. Vries popisuje, že během tohoto posledního dne se chodilo okolo oltáře, který se zdobil větévkami. Devátý den je označován jako den Radosti ze Zákona i přesto, že správné označení by mělo být den Radosti z Tóry.169
V roce 1967, když byla Zeď nářků po konfliktech s Araby opět zpřístupněna, se na tomto místě během oslav svátku shromáždilo 250 000 Židů ke společným modlitbám.170
167 Konkrétně v traktátu Bikurim.
168 KUNETKA, František. "Budeš se radovat před Hospodinem, svým Bohem" (Dt. 16,11):
židovský rok a jeho svátky, s. 58.
169 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 95.
170 JOHNSON, Paul. Dějiny židovského národa, s. 534.
42
5 SUKOT
Třetím a posledním židovským poutním svátkem je Sukot. Svátek Sukot je připomenutím cesty od vyvedení Egypta do země zaslíbené, během které Izraelité pobývali ve stáncích. Má poukázat na skutečnost, že Hospodin svému národu poskytl střechu nad hlavou, a že lid může být šťastný i za skromných podmínek.
V hebrejštině se nazývají tyto stany suky,171 odtud pochází název tohoto poutního svátku. Jedná se o typické přístřešky (chýše),172které si pro potřeby oslav svátku Židé staví. Z těchto důvodů se často setkáváme s pojmenováním Svátek Stanů173 či Svátek Stánků. Tyto přístřešky byly Boží ochranou při čtyřicetiletém putování174 po vyjití z Egypta, a tuto úlohu si přenesly symbolicky do dnešní doby. Sukot je svátek bohatý na symboly, mezi něž patří již zmíněné suky, ale také rostliny či plody ovoce. O tom, že je svátek Sukot svátkem poutním dokládá:
Lv 23,41 „Budete je slavit jako poutní slavnost ke cti Hospodina po sedm dní každý rok.“
Slovo Sukot se dá také vyložit jako „pod zelenou“,175což směřuje k jeho agrárnímu významu.176Setkat se můžeme s hebrejským označením Chag ha-asíf, v překladu Svátek sklizně.177Po tento čas se sklízejí poslední podzimní plody.178 František Kunetka také zmiňuje Svátek svobody Božího člověka179 či jako
„svátek par excellence“,180 protože je svátkem svátků, svátkem za všechny
171 NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky, s. 227.
172 JOHNSON, Paul. Dějiny židovského národa, s. 568.
173 PUTÍK, Alexandr, KOSÁKOVÁ. Eva a Dana CABANOVÁ. Židovské tradice a zvyky:
svátky, synagoga a běh života, s. 24.
174 KUNETKA, František. "Budeš se radovat před Hospodinem, svým Bohem" (Dt. 16,11):
židovský rok a jeho svátky, s. 66.
175 STERN, Marc. Svátky v životě Židů, s. 105.
176 Více v Ex 23,43.
177 NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky, s. 227.
178 STERN, Marc. Svátky v životě Židů, s. 105.
179 KUNETKA, František. "Budeš se radovat před Hospodinem, svým Bohem" (Dt. 16,11):
židovský rok a jeho svátky, s. 66.
180 KUNETKA, František. "Budeš se radovat před Hospodinem, svým Bohem" (Dt. 16,11):
židovský rok a jeho svátky, s. 60.
43
svátky. Proto bývá někdy označován jako svátek bez přívlastku.181Důvodem je čirá spokojenost vyvěrající z pozitivní zkušenosti v podobě žní. Židé předstupují před Hospodina se svazkem květin jako projev radosti.182
Se svátkem Pesach se svátek Sukot pojí ve smyslu, že potomci izraelského národa vyvedeného z Egypta nesmí zapomenout na jejich příběh, a že musí vědět o opatrování národa Hospodinem během cesty do země zaslíbené.183Sukot je svátkem sklizně života, uzavřením kruhu, je radostí z porozumění, které s sebou život přinesl.184
Zřejmý je opět zemědělský charakter svátku. Již v Kenaanu probíhala na podzim slavnost podobná této události.185 Pravděpodobně se jednalo o svátky vinobraní, které Izraelité převzaly.186 Damohorská a Nosek uvádí, že toto vysvětlení, týkající se podzimní slavnosti vinobraní, nemusí být jisté.187 Svátek Sukot se v agrárním kontextu objevuje v Tóře velmi často. V Exodu zaznívá Ex 23,16 „Také budeš slavit svátek sklizně, prvotin své práce, toho, co zaseješ na poli, a dožínky na konci roku, kdy shromáždíš své plody z pole.“188Svátek týdnů jako „děkovný svátek za úrodu“.189Jedná se o čas díků, o čas posvěcení plodů. Na škodu není, že se uctívá hmotný (materiální) život.190
181 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 92.
182 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 92.
183 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 91.
184 STERN, Marc. Svátky v životě Židů, s. 108.
185 KUNETKA, František. "Budeš se radovat před Hospodinem, svým Bohem" (Dt. 16,11):
židovský rok a jeho svátky, s. 60.
186 NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky, s. 228.
187 NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky, s. 228.
188 Další je např. v Dt 16,13.
189 BROŽ, Jaroslav (ed.). Pentateuch, s. 257.
190 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 92.
44