3.5 Průběh slavení svátku Pesach
3.5.2 Sederová večeře
Slavnostním úvodem svátku je tzv. již zmíněná sederová večeře, která se mimo Izrael koná po dva první večery, na území Izraele pouze jeden večer. Slovo seder, podle kterého je pojmenovaná celá slavnostní večeře, znamená doslova pořadí,
76 JOHNSON, Paul, Dějiny židovského národa, s. 96.
Píseň písní je známá i pod názvem Píseň Šalamounova. Jedná se o jeden z nejznámějších historických literárních děl. Židovská teologie nahlíží na Píseň písní jako na vyjádření Boží lásky k lidu. Zdroj: NEWMAN, Ja'akov a Gavri'el SIVAN. Judaismus od A do Z, s.
209.
77 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 46.
78 S pomocí Boží nová pražská pesachová Hagada, s. 21.
79 S pomocí Boží nová pražská pesachová Hagada, s. 120.
80 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 120.
81 S pomocí Boží nová pražská pesachová Hagada, s. 120.
29
uspořádání, řád.82Ve své podstatě je seder označení pro organizovaný průběh večera, jehož cílem je stolovníkům (zároveň účastníkům pesachových oslav) připomenout a přiblížit útrapy židovského národa, tedy svých předků.
Svátek Pesach má svou hodnotu i pro nepraktikující Židy. Hodnota tkví nejen v drahocenném odkazu na původ židovského národa, který je vyložen v Bibli, ale i v současném uchopení svátku, který je minimálně rodinnou událostí.
Sederová večeře je ve svém podtextu událostí, založenou na přítomnosti blízkých osob. Pro celou sederovou večeři, tedy i pro připravené pokrmy a prováděné úkony, platí četný výskyt symbolů. Musí se dodržovat pokyny i časové rozložení.
K servírování pokrmů během sederové večeře slouží speciální nádobí, na kterém nesmí být podávané žádné kvašené potraviny. Pokud nemá rodina k dispozici vyhrazené pesachové nádobí, může se použít běžné, ale musí projít řádnou rituální očistou, tzv. košerováním, a to ponořením do horké vody nebo vypálením.83 Očistou musí projít celý dům, zvláště kuchyně musí být důkladně vyčištěna. Běžné nádobí a příbory, které nejsou během sederové večeře používány, je potřeba také důkladně umýt a uložit do zapečetěné bedny.84 I v neortodoxních komunitách mohou rodiny disponovat speciálním pesachovým nádobím, které je určené jen pro pokrmy podávané o Pesachu.
3.5.2.1 Nekvašený chléb
Dostáváme se k důležitému prvku celého svátku, čímž je tzv. maces, nekvašený chléb. Tradice nedovoluje jíst, dotýkat se, ani mít v domácnosti nic kvašeného.85 Tento zvyk přímo souvisí s odchodem židovského národa z Egypta. Nařízení o nekvašeném chlebu, který je stěžejním symbolem svátku Pesach, nalezneme v mnoha částích Pěti knih Mojžíšových. Izraelitům kvůli kvapnému odchodu z egyptského zajetí nestačil vykynout chléb. Ex 12,39 „Z těsta, které odnesli z Egypta, upekli nekvašené placky, protože nevykynulo. Byli totiž z Egypta vyhnáni a nemohli se zdržovat a připravit si zásoby.“
82 NEWMAN, Ja'akov a Gavri'el SIVAN. Judaismus od A do Z, s. 167.
83 S pomocí Boží nová pražská pesachová Hagada, s. 6.
84 S pomocí Boží nová pražská pesachová Hagada, s. 6.
85 Kvašený chléb – chamec. Zdroj: NEWMAN, Ja'akov a Gavri'el SIVAN. Judaismus od A do Z. Praha: Sefer, 1992, s. 51.
30
Podle Diveckého kynutá jídla 86 mohou symbolizovat přetvářku a nafoukanost. V Pentateuchu nalezneme pojem narušenost.87 Naopak nekvašený chléb v sobě nese symboliku prostoty a pokory. 88 Promluvy Hospodina směřované Mojžíšovi a Áronovi obsahují pokyny pro výběr, přípravu a způsob konzumace velikonočního beránka.89
Ex 12,15 „Sedm dní budete jíst nekvašené chleby. Už prvního dne odstraníte kvas ze svých domů. Na svátek je zakázáno nejen požívat, ale i jen vlastnit cokoliv kvašeného. Zákaz se týká i ostatních kvašených potravin, například piva nebo jen těch, které obsahují obiloviny.90
Nekvašený chléb se v mnoha domácnostech peče, i když část rodin sahá ke kupovanému nekvašenému chlebu. V některých rodinách přetrvává zvyk schovávat před dětmi den před začátkem Pesachu kousky kvašeného chleba. Tím rodiče děti zabavují i učí zároveň, následně mohou dostat odměnu.
3.5.2.2 Ostatní potraviny a pokrmy
Jednotlivé stěžejní události jsou promítnuty do dne oslav svátku tak, aby měly svá praktická i duchovní hlediska. Slavnostně připravený stůl obsahuje tři nekvašené chleby (macesy), kost místo beránka (zroa), vařené vejce, zeleninu (karpas – např.
ředkvička či celer), hořkou bylinu (maror), směs rozinek, ořechů, jablek a skořice (charoset), misku s osolenou vodou a připravené víno.
Skutečnost, že součástí sederové večeře je holenní kost beránka, je mnohoznačná. Předtím než měla být na egyptský národ uvrhnuta poslední z Hospodinových pohrom, byli Izraelité na přicházející pohromu upozorněni, a bylo jim nařízeno, aby povečeřeli beránka, jehož krví mají potřít své dveře.
Beránek (jehně či kůzle) měl být opatřen "desátého dne toho měsíce",91tudíž měl být nějakou dobu před zahájením svátku opatrován celou rodinou. Podle výkladu Hellera a Prudkého byl důraz kladen právě na to, aby se o beránka starala
86 Hebrejsky chámec.
87 BROŽ, Jaroslav (ed.). Pentateuch, s. 195.
88 DIVECKÝ, Jan. Židovské svátky: kalendářem od Pesachu do Purimu, s. 17.
89 Ex 12,43-13,10.
90 S pomocí Boží nová pražská pesachová Hagada, s. 6.
91 Ex 12,3.
31
skutečně celá rodina, včetně těch nejmladších členů. Měli by beránka opatrovat jako svého bratra a být přítomni u jeho zabití. Záměrem bylo uvědomit si, že žijí dál na úkor beránka, který byl jimi opatrován a pocítit za tuto ztrátu bolest.92
Pro Egypťany je beránek božstvo, a krev přítomna na dveřích některých obydlí jasně dávala najevo, že uvnitř Egypťané nebydlí.93 Obyvatelům takto označených dveří, se měla poslední rána vyhnout, a tím pádem měli být izraelští prvorození ušetřeni smrti. Beránek se opékal nakvap a zároveň očistně, tedy na přímém ohni. Později byl beránek v době existence Chrámu v Jeruzalémě symbolickou obětí, s níž Židé do Chrámu přicházeli.94 A protože byl Chrám zničen a oběť nebylo kam přinášet, stala se kost součástí sederové večeře. Lau uvádí, že se používá kost z kuřete nebo jehněte.95 Dále také poukazuje na spojitost mezi přítomností kosti na sederové večeři a biblickou citací "když Bůh vykoupil Izrael z Egypta, učinil tak napřaženou paží".96
Na stole nesmí chybět hořké byliny (maror), jejichž přítomnost je stejně jako u ostatních potravin a pokrmů na sederovém stole opodstatněná. Hořké byliny symbolizovaly hořkost otrockého života.97 Ta může být zastoupena v podobě křenu či římského salátu. Zelenina se namáčí do směsi zvané charoset.
Charoset je směs ořechů, rozinek, datlí, jablek a koření. Tato směsice má být maltou, se kterou židovští otroci pracovali.98 V textech pesachové Hagady se uvádí, že se jedná o hlínu, kterou Židé používali na přípravu cihel pro egyptská královská města.99Další potravinou, která se namáčí je karpas.Karpas, brambory, celer, petržel či ředkvička, se však nenamáčí do směsi, ale do připravené slané
92 HELLER, Jan a Martin PRUDKÝ. Obtížné oddíly knih Mojžíšových, s. 137.
93 DIVECKÝ, Jan. Židovské svátky: kalendářem od Pesachu do Purimu, s. 19.
94 LAU, Jisra'el Me'ir. Praktický judaismus, s. 268.
95 LAU, Jisra'el Me'ir. Praktický judaismus, s. 268.
96 LAU, Jisra'el Me'ir. Praktický judaismus, s. 268.
97 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 124.
98 LAU, Jisra'el Me'ir. Praktický judaismus, s. 269.
99 S pomocí Boží nová pražská pesachová Hagada, s. 122.
32
vody, což má značit namáčení do krve.100 Jacobs oproti tomu uvádí "(...) a bowl of salt water, symbolizing the tears of the oppressed; (...)."101
Vejce, které vařením ztvrdne, má symbolizovat zatvrzení národa, sílu.102 Víno, které se během večeře podává, může být pro děti nahrazeno hroznovou šťávou.103Vypít by se měli čtyři poháry, a to vždy minimálně 0,1 l, a vždy po požehnání zvaném kiduš.104