5.1 Průběh slavení svátku Sukot
5.1.2 Rituální předměty
Rituálními předměty svátku Sukot jsou čtyři zástupci rostlinné říše.216Těmi jsou palmová ratolest/větev, vrbové větvě, myrtové větve a etrog.217 V Tóře stojí podrobný popis, který je dodnes uplatňován: Lv 23,40 „Prvního dne si vezmete plody z ušlechtilých stromů, palmové ratolesti, hustě olistěné větve a vrby od potoků a sedm dní se budete radovat před Hospodinem, svým Bohem.“ Větve se
210 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 93.
211 Kiduš: doslova posvěcení. Jedná se o požehnání pronášené nad vínem, která je již zmíněná v textu v souvislosti se sederovou večeří.
212 STERN, Marc. Svátky v životě Židů, s. 107.
213 KUNETKA, František. "Budeš se radovat před Hospodinem, svým Bohem" (Dt. 16,11):
židovský rok a jeho svátky, s. 66.
214 Ušpizin. Zdroj: NEWMAN, Ja'akov a Gavri'el SIVAN. Judaismus od A do Z. Praha:
Sefer, 1992, s. 238.
215 STERN, Marc. Svátky v životě Židů, s. 108.
216 STERN, Marc. Svátky v životě Židů, s. 106.
217 KUNETKA, František. "Budeš se radovat před Hospodinem, svým Bohem" (Dt. 16,11):
židovský rok a jeho svátky, s. 62.
47
svážou do slavnostního svazku, který nese označení lulav a lidé si jej s sebou přináší do synagogy. V dobách Chrámu tam s tímto svazkem Židé vstupovali a zpívali halelové žalmy.218 Dnes se se svazkem vstupuje do synagogy a mává se s ním do různých směrů.219 V domě se může svazek rostlin umístit kdekoliv.220
Lulav je zároveň název pro palmovou ratolest (větev).221 Ta může být zelená nebo vybledlá a seschlá. Palmová větev bývá zpravidla vyšší než ostatní rostliny v květinovém obřadním svazku.222Palmová větev plodí ovoce, ale neline se z ní vůně, což má být podle Marca Sterna metaforou pro Židy studující Tóru, ale nekonající dobré skutky.223Pro jednotlivé části lulavu existuje více významů.
Jeden z výkladů je analogie k lidskému tělu. Etrog má být srdce, myrta oči, vrba ústa a palma páteř.224 Etrog je plod našlechtěného ovoce řadící se mezi citrusy a Židé si ho velmi pečlivě vybírají.225Etrog je symbolem Izraelců, kteří studují Tóru a zároveň konají dobré skutky. Myrta, nazývaná hadas, jemně voní, ale je bez chuti. Snítky myrty symbolizují Židy, kteří konají dobré skutky, ale studiu Tóry se nevěnují. Vrbové pruty, které jsou poslední součástí svazku rostlin, postrádají chuť i vůni. Mezi izraelskými lidmi se objevují i tací, kteří Tóru nečtou a dobré činy také nevykonávají. 226
218 KUNETKA, František. "Budeš se radovat před Hospodinem, svým Bohem" (Dt. 16,11):
židovský rok a jeho svátky, s. 62.
219 KUNETKA, František. "Budeš se radovat před Hospodinem, svým Bohem" (Dt. 16,11):
židovský rok a jeho svátky, s. 67.
220 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 93.
221 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 93.
222 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 94.
223 STERN, Marc. Svátky v životě Židů, s. 111.
224 KUNETKA, František. "Budeš se radovat před Hospodinem, svým Bohem" (Dt 16,11):
židovský rok a jeho svátky, s. 67.
225 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 94.
226 STERN, Marc. Svátky v životě Židů, s. 111.
48
6 Závěr
V bakalářské práci jsou představeny především Poutní svátky, jejich historický kontext, religiózní a zemědělský význam, symbolika a průběh jejich oslav. Jedná se o svátky Pesach, Šavuot a Sukot. Židovským svátkem je den nebo řada dní, během kterých si Židé připomínají důležité události židovské historie.
Pesach je rozsáhlý, trvá nejdéle a pojí se k němu nejvíce rituálů i symbolů.
Pro Pesach je typickým symbolem nekvašený chléb nebo velikonoční beránek.
Zároveň má tento svátek nejvíce různých pojmenování, ať již ve spojení s religiózním či zemědělským významem. Nejvíce symboliky nalezneme při sváteční pesachové večeři, která nese název sederová, a které se autorka osobně zúčastnila. Svátek Pesach je v rámci historie židovského národa spojen s vyvedením Židů z Egypta.
Svátek Šavuot je podle chronologického řazení židovského liturgického roku v délce slavení za Pesachem. V porovnání se svátkem Pesach je k průběhu a historii svátku Šavuot méně literárních pramenů. Šavuot navazuje a uzavírá svátek Pesach a je připomínkou přijetí Zákona od Hospodina, které proběhlo na hoře Sinaj, po vyvedení Židů z egyptského područí. Zatímco pro Pesach je typickým symbolem nekvašený chléb, pro svátek Šavuot je kvašený chléb nutností.
Období mezi svátky Pesach a Šavuot se nazývá omer, a v tomto období Židé slaví další tři svátky novodobějšího rázu, především jako pozůstatek událostí spojených s historií židovského národa ve 20. století. Jedná se o Den vzpomínání obětem Šoa, Den nezávislosti Izraele a Lag ba-omer.
Třetím a posledním židovským poutním svátkem je svátek Sukot.
Prostřednictvím Sukotu si Židé připomínají cestu po vyvedení z Egypta do země zaslíbené, během které Izraelité pobývali v provizorních přístřešcích, stáncích, které jim poskytovaly ochranu během jejich pouti. Sukot je svátek bohatý na symboly, mezi něž patří zmíněné přístřešky zvané suky, ale také ovoce a rostliny, konkrétně palmová ratolest, vrbové větvě, myrtové větve a etrog.
Mnohdy bývají některé svátky, co se počtu symbolů a významů týče, upřednostňovány před ostatními. Mezi Poutními svátky však není takový, který by
49
byl na významy či symboly chudý. Pesach patří k nejznámějším ze třech poutních svátků, avšak významné jsou všechny Poutní svátky stejně. Pesach je svým vyjádřením počátkem cesty židovského národa, Šavuot jejím průběhem a přilnutím k Hospodinu, a nakonec trojici uzavírá Sukot, jenž vyjadřuje Hospodinovu ochranu nad židovským národem. U všech třech svátků došlo k teologizaci i historizaci. Tyto svátky se řadí mezi svátky biblické. Zřejmý je jejich zemědělský původ. Zajímavostí je, že pro Pesach se v modlitbách používá
"čas naší svobody", pro Sukot "čas naší radosti", pro Šavuot "čas darování naší Tóry".227
Téma této práce nabízí mnoho možností dalšího výzkumu. Porovnán by mohl být průběh slavení v průběhu dějin, dále porovnání průběhu oslav v různých komunitách a zemích.
Poutní svátky tvoří významnou část liturgického kalendáře Židů, protože jsou spojeny s důležitými historickými událostmi, které vedly k sebeurčení židovského národu a jeho nalezení země zaslíbené. Cíle práce, které jsou vytyčeny v úvodu, byly splněny.
227 LAU, Jisra'el Me'ir. Praktický judaismus, s. 265.
50
Seznam použité literatury
Bible: písmo svaté Starého a Nového zákona (včetně deuterokanonických knih): český ekumenický překlad. 7. přeprac. vyd. Praha: Česká biblická společnost, 1996. ISBN 80-85810-11-5.
BROŽ, Jaroslav (ed.). Pentateuch. (Pět knih Mojžíšových): český katolický překlad. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2006. 548 s. ISBN 80-7192-638-8.
DIVECKÝ, Jan. Židovské svátky: kalendářem od Pesachu do Purimu. 1. vyd.
Praha: P3K, 2005, 75 s. 80-903584-3-8.
DOLEŽELOVÁ, Jana, PUTÍK, Alexandr a Jiřina ŠEDINOVÁ. Židovské tradice a zvyky. Praha: Státní židovské muzeum, 1992. 84 s. ISBN 80-900750-9-6.
FISHBANE, Michael A. Judaismus: zjevení a tradice. 3. vyd. Praha: Prostor, 2003. 194 s. ISBN 80-7260-086-9.
FLAVIUS, Josephus. O starobylosti Židů; Můj život. 2. vyd. Praha: Arista, 2006. 183 s. ISBN 80-86410-53-6.
FRANKL, Michal. "Emancipace od židů": český antisemitismus na konci 19.
století. 1. vyd. Praha: Paseka, 2007. 403 s. ISBN 978-80-7185-882-9.
HELLER, Jan a Martin PRUDKÝ. Obtížné oddíly knih Mojžíšových. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2006. 182 s. Biblistika. ISBN 80-7195-128-5.
HELLER, Jan. Tři svědkové: Mojžíš – Iziáš – žalmista. 1. vyd. Praha: ISE:
OIKOYMENH, 1995, 206 s. ISBN 80-85241-73-0.
JACOBS, Louis. The Jewish religion: a companion. Oxford: Oxford University Press, 1995. 641 s. ISBN 0-19-826463-1.
JISRA´EL ME´IR, Lau. Praktický judaismus. 1.vyd. Praha: P3K, 2012, 363 s.
ISBN 978-80-87343-09-8.
JOHNSON, Paul. Dějiny židovského národa. 2. vyd. Praha: Rozmluvy, 2007.
591 s. ISBN 978-80-85336-38-2.
KIRSTE, Reinhard, SCHULTZE, Herbert a Udo TWORUSCHKA. Svátky světových náboženství. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2002. 123 s. ISBN 80-7021-588-7.
51
KOSÁKOVÁ, Eva et al. Slovník judaik. 1. vyd. Praha: Židovské muzeum, 2004. 142 s. ISBN 80-85608-64-2.
KOVTUN, Jiří. Tajuplná vražda: případ Leopolda Hilsnera. 1. vyd. Praha:
Sefer, 1994. 574 s. ISBN 80-900895-9-3.
KUNETKA, František. "Budeš se radovat před Hospodinem, svým Bohem"
(Dt. 16,11): židovský rok a jeho svátky. 3. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1998. 124 s. ISBN 80-7067-826-7.
LAU, Jisra'el Me'ir. Praktický judaismus. 1. vyd. Praha: P3K, 2012. 363 s. ISBN 978-80-87343-09-8.
NEWMAN, Ja'akov a Gavri'el SIVAN. Judaismus od A do Z. 1. vyd. Praha:
Sefer, 1992. 285 s. ISBN 80-900895-3-4.
NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky. 1. vyd.
Praha: Karolinum, 2007, 271 s. ISBN 978-80-246-1518-9.
PAVLÁT, Leo a kol. Židé – Dějiny a kultura. Praha: Kliment a Mrázek, 1997.
144 s. ISBN 80-85608-17-0.
PETRÁČKOVÁ, Věra a kol. Akademický slovník cizích slov: [A-Ž]. 1. vyd.
Praha: Academia, 1997. 834 s. ISBN 80-200-0607-9.
PUTÍK, Alexandr, KOSÁKOVÁ, Eva a Dana CABANOVÁ. Židovské tradice a zvyky: svátky, synagoga a běh života. Praha: Židovské muzeum v Praze, 2005. Průvodce expozicí (Židovské muzeum). ISBN 8086889017.
S pomocí Boží nová pražská pesachová Hagada. 1. vyd. Praha: Sefer, 1996.
134 s. ISBN 80-85924-08-0.
SCHUBERT, Kurt. Dějiny Židů. 1. vyd. Praha: NS Svoboda, 2003. 132 s. BN 80-205-1036-2.
STERN, Marc. Svátky v životě Židů. Vzpomínání, slavení, vyprávění. 1. vyd.
Praha: Vyšehrad, 2002. 248 s. ISBN 80-7021-551-8.
VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2009, 299 s. ISBN 9788070219638.
52
Seznam elektronických zdrojů
BIALIK, Mayim. [Shout out to all]. In: Facebook [online]. 2. dubna 2017, 8:21.
[cit. 2017-04-4]. Dostupné z:
https://www.facebook.com/MissMayim/photos/a.490883555007.380338.25439673 5007/10158517644555008/?type=3.
BIALIK, Mayim. [I will be off the grid celebrating …]. In: Facebook [online]. 11.
duben 2017, 2:32. [cit. 2017-04-4]. Dostupné z:
https://www.facebook.com/MissMayim/photos/a.490883555007.380338.25439673 5007/10158569985770008/?type=3.
Náhradní stravování před svátky Pesach [online]. Praha: Židovská obec, 2015 [cit.
2017-04-23]. Dostupné z: http://www.kehilaprag.cz/cs/novinky/nahradni-stravovani-pred-svatky-pesach.
ŠUSTOVÁ, Jana. Šalom alejchem: Čtyři rostliny pro svátek Sukot [online]. Praha, 2015 [cit. 2017-06-25]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi
/zpravy/_zprava/ctyri-rostliny-pro-svatek-sukot--1260493.
What Passover Festival Symbolizes and How It is Celebrated [online]. Moskva.
2015 [cit. 2017-06-25]. Dostupné z:
https://sputniknews.com/world/201504031020416586/.
53
Seznam příloh
Tabulka 1 - Seznam židovských svátků ... 54
54
Přílohy
MĚSÍC OBDOBÍ SVÁTKY
tišri září-říjen 1.-2. Roš ha-šana 10. Jom kipur 15.-21. Sukot
22.-23. Šmini aceret, Simchat Tóra marchešvar říjen-listopad
kislev listopad-prosinec 25. začíná Chanuka
tevet prosinec-leden 2. končí Chanuka 10. postní den švat leden-únor 15. Tu bi-švat
adar únor-březen 14. Purim nisan březen-duben 15.-22. Pesach ijar duben-květen 5. Jom haacmaut
18. Lag beomer 28. Jom jerušalajim sivan květen-červen 6.-7. Šavuot
tamuz červen-červenec 17. postní den av červenec-srpen 9. půst Tiša be-av
elul srpen-září
Tabulka 1 - Seznam židovských svátků
55
Obrázky
Obrázek 1 - Sederový stůl před zahájením sederové večeře.
Večeře, pořádaná reformní židovskou komunitou Bejt Simchat, proběhla dne 10. 4. 2017.
Zdroj: Soukromý archiv Barbory Drástové.
56
Obrázek 2 - Sederový stůl na konci slavnostní večeře.
Zdroj: Soukromý archiv Barbory Drástové.
57 Obrázek 3 - Úklidový plán Mayim Bialik
Mayim Bialik, herečka z populárního seriálu The Big Bang Theory a doktorka neurobiologie, je známá pro své aktivity na sociálních sítích. Tento screenshot obsahuje osobní rozvrh úklidu před svátkem Pesach, který Mayim Bialik zveřejnila na svém facebookovém profilu.
Zdroj: [BIALIK, Mayim. [Shout out to all]. In: Facebook [online]. 2. dubna 2017, 8:21. [cit. 2017-04-4]. Dostupné z:
https://www.facebook.com/MissMayim/photos/a.490883555007.380338.2543967 35007/10158517644555008/?type=3.
58 Obrázek 4 - Sederový talíř Mayim Bialik
Mayim Bialik zveřejnila fotografii slavnostního sederového talíře.
Zdroj: [BIALIK, Mayim. [I will be off the grid celebrating …].
In: Facebook [online]. 11. duben 2017, 2:32. [cit. 2017-04-4]. Dostupné z:
https://www.facebook.com/MissMayim/photos/a.490883555007.380338.2543967 35007/10158569985770008/?type=3.
59 Obrázek 5 - Příprava macesů.
Zdroj: What Passover Festival Symbolizes and How It is Celebrated [online].
Moskva. 2015 [cit. 2017-06-25]. Dostupné z:
https://sputniknews.com/world/201504031020416586/.
60 Obrázek 6 - Svazek lulavu a etrog
Zdroj: ŠUSTOVÁ, Jana. Šalom alejchem: Čtyři rostliny pro svátek Sukot [online].
Praha, 2015 [cit. 2017-06-25]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi /zpravy/_zprava/ctyri-rostliny-pro-svatek-sukot--1260493.
61 Obrázek 7 - Suka v areálu židovské obce
Zdroj: ŠUSTOVÁ, Jana. Šalom alejchem: Čtyři rostliny pro svátek Sukot [online].
Praha, 2015 [cit. 2017-06-25]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi /zpravy/_zprava/ctyri-rostliny-pro-svatek-sukot--1260493.
62 Obrázek 8 - Mávání svazkem lulavu
Zdroj: ŠUSTOVÁ, Jana. Šalom alejchem: Čtyři rostliny pro svátek Sukot [online].
Praha, 2015 [cit. 2017-06-25]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi /zpravy/_zprava/ctyri-rostliny-pro-svatek-sukot--1260493.
63 Obrázek 9 - Svátky a jejich význam
Zdroj: KIRSTE, Reinhard, SCHULTZE, Herbert a Udo TWORUSCHKA. Svátky světových náboženství. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2002, s. 18.