Sociální služby, které osoby s mentální retardací využívají

Osoby s mentální retardací mají právo využívat všechny dostupné sociální služby, které odpovídají jejich potřebám. Podle Mahrové a Venglářové (2008, s. 118–121) osoby s mentální retardací nejčastěji využívají tyto sociální služby:

 sociální poradenství,

 osobní asistence,

 pečovatelská služba,

 průvodcovské a předčitatelské služby,

 podpora samostatného bydlení,

 odlehčovací služby,

 denní stacionáře,

 týdenní stacionáře,

 domovy pro osoby se zdravotním postižením,

 chráněné bydlení,

 sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče,

 raná péče,

 sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením,

 sociálně terapeutické dílny,

 sociální rehabilitace.

Na první pohled se může zdát, že nabídka služeb pro osoby s mentální retardací je poměrně široká. Vždy však záleží na konkrétním poskytovateli sociálních služeb.

Problémem může být i místní a časová dostupnost.

26

Tyto služby mohou být osobám s mentální retardací poskytovány terénní formou (v přirozeném sociálním prostředí klienta), ambulantní formou (klient dochází, je doprovázen nebo dopravován do zařízení sociálních služeb) nebo pobytovou formou (spojené s ubytováním klienta v zařízení sociálně rehabilitačních služeb).

Některé sociální služby jsou poskytovány zdarma (sociální poradenství, raná péče, sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, sociálně terapeutické dílny, sociální rehabilitace), jiné jsou poskytovány za úhradu, jejíž maximální výše je stanovena právním předpisem (osobní asistence, pečovatelská služba, průvodcovské a předčitatelské služby, podpora samostatného bydlení, odlehčovací služby, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, chráněné bydlení, sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče). Které sociální služby jsou poskytovány zdarma a které za úhradu, stanovuje zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění.

Maximální výši úhrady pak stanovuje vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, v platném znění.

Jak už bylo zmíněno, osoby s mentální retardací mají právo využívat všechny dostupné sociální služby, které odpovídají jejich potřebám. O člověku s mentální retardací by nemělo být rozhodováno, on sám má právo v rámci svých možností rozhodovat o svém životě, má právo si vybrat z nabídky sociálních služeb. Vždy by měl být účastníkem při sjednávání podmínek poskytování sociální služby (Mahrová, Venglářová a kol. 2008, s. 118). Pojďme se na některé sociální služby podívat blíže.

Osobní asistence. Osobní asistence je terénní sociální služba, která je poskytována osobám se sníženou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, které potřebují pomoc jiné fyzické osoby (Zákon č. 108/2006 Sb., § 39 odst. 1).

Osobní asistence zahrnuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při zajištění osobní hygieny, při zajištění stravy, při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím i pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání záležitostí osobního charakteru (Zákon č. 108/2006 Sb., § 39 odst. 2).

Osobní asistent pomáhá člověku s mentální retardací zvládat běžné denní činnosti, které by vykonával, kdyby nebylo jeho postižení. Tato forma podpory mu umožňuje žít

27

v přirozeném prostředí. Rozsah podpory a pomoci se bude lišit klient od klienta. Proto je třeba službu přizpůsobit individuálním potřebám klienta (Mahrová, Venglářová a kol.

2008, s. 119).

Služba osobní asistence poskytovaná osobám s mentální retardací se zásadně odlišuje od osobní asistence poskytované jiným skupinám osob. Osobní asistent svou činností totiž nenahrazuje funkci některého fyzického orgánu nebo některého smyslu osoby s postižením, osobní asistent pomáhá lidem s mentální retardací kompenzovat nedostatky jejich psychiky. Schopnost osob s mentální retardací vyjádřit své potřeby, zájmy, přání či posoudit důsledky vlastního jednání bývá většinou narušena, přesto by měly mít možnost spolurozhodovat o vlastním životě, minimálně ve všech záležitostech, kde mají na výběr z několika rovnocenných možností. Osobní asistent by měl být při práci s tímto typem klientů maximálně citlivý a vnímavý, aby vytušil jejich i nevyslovené potřeby a přání (Švarcová 2000, s. 145–148).

Podpora samostatného bydlení. Podpora samostatného bydlení je sociální služba, která je určena osobám se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně osob s duševním onemocněním, které potřebují pomoc jiné osoby (Zákon č. 108/2006 Sb., § 43 odst. 1).

Je poskytována v přirozeném sociálním prostředí klienta, v jeho domácnosti.

Obsahuje pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání záležitostí osobního charakteru (Zákon č. 108/2006 Sb., § 43 odst. 2).

Osoby s mentální retardací službu podpora samostatného bydlení využívají až v okamžiku, kdy dosáhnou takového stupně samostatnosti, že bydlí ve vlastní domácnosti. Přestože bydlí ve vlastní domácnosti, existují činnosti, v nichž potřebují pomoc jiné osoby. V praxi tuto službu využívají lidé s mentální retardací, kteří využívali službu chráněné bydlení, avšak už nepotřebují takovou míru podpory, kterou jim chráněné bydlení poskytuje, nebo osoby opouštějící ústavy sociální péče (Mahrová, Venglářová a kol. 2008, s. 119).

Sociální poradenství. Sociální poradenství zahrnuje základní sociální poradenství a odborné sociální poradenství.

28

Základní sociální poradenství má poskytnout osobám potřebné informace, které přispějí k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Základní sociální poradenství patří mezi základní činnosti každého poskytovatele sociálních služeb, každý poskytovatel sociálních služeb jej musí zajistit (Zákon č. 108/2006 Sb., § 37 odst. 2).

Odborné sociální poradenství je zaměřeno na potřeby jednotlivých sociálních skupin. Je poskytováno v občanských poradnách, manželských a rodinných poradnách, poradnách pro seniory, poradnách pro osoby se zdravotním postižením, poradnách pro oběti trestných činů a domácího násilí a ve speciálních lůžkových zdravotnických zařízeních hospicového typu (Zákon č. 108/2006 Sb., § 37 odst. 3). Odborné sociální poradenství obsahuje zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti i pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání záležitostí osobního charakteru.

Z tohoto vyplývá, že člověk s mentální retardací se může v případě potřeby se svým problémem obrátit na jakéhokoli poskytovatele sociálních služeb. Tento mu buď může jeho problém pomoc vyřešit, nebo pokud nemůže mu pomoc sám, odkáže ho na jinou sociální službu, která mu s tímto jeho problémem pomůže (Mahrová, a zapůjčují kompenzační pomůcky (Mahrová, Venglářová a kol. 2008, s. 119).

Sociální rehabilitace. Sociální rehabilitace je soubor specifických činností, které směřují k dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti klientů, čehož je dosahováno rozvojem jejich specifických schopností a dovedností, posilováním návyků a nácvikem výkonu běžných a pro samostatný život nezbytných činností využitím zachovaných schopností, potenciálů a kompetencí (Zákon č. 108/2006 Sb., § 70 odst. 1).

Sociální rehabilitace může být poskytována formou terénních, ambulantních nebo pobytových služeb.

Sociální rehabilitace poskytována formou terénních či ambulantních služeb obsahuje nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších

29

činností, které vedou k sociálnímu začlenění, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání záležitostí osobního charakteru (Zákon č. 108/2006 Sb., § 70 odst. 2). Sociální rehabilitace poskytována pobytovou formou navíc obsahuje poskytnutí ubytování, stravy, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu (Zákon č. 108/2006 Sb., § 70 odst. 3).

Sociální rehabilitace je sociální služba, u níž se předpokládá, že se klient učené naučí. Už bylo zmíněno, že schopnost učení je u osob s mentální retardací vždy nějakým způsobem omezena. Práce s tímto typem klientů vyžaduje mimořádnou míru trpělivosti. Míra úspěšnosti rozvíjení schopností a dovedností osob s mentální retardací v rámci sociální rehabilitace je závislá na hloubce postižení, rozsahu i dalších skutečnostech. Aby byla míra úspěchu co nejvyšší, je třeba znát jejich specifické schopnosti, dovednosti a možnosti a v neposlední řadě nalézt odpovídající způsob edukačního působení. Čím lépe se podaří rozvinout rozumové schopnosti osoby s mentální retardací, tím větší bude mít tato osoba šance na začlenění do společnosti.

Jedině klient, který se stane díky sociální rehabilitaci více samostatným a soběstačným v každodenním životě, pak může dále rozvíjet svůj potenciál.

30

4 Komunikace s lidmi s postižením

Každé zdravotní postižení či znevýhodnění s sebou nese menší či větší obtíže v komunikaci. Tyto obtíže v interpersonální komunikaci se projevují určitými specifickými problémy větší či menší intenzity a často se také spolupodílejí na vzniku handicapu. Naše neschopnost přijmout jedince s postižením takové, jací skutečně jsou, naše neschopnost pochopit a respektovat jejich osobnost a jejich jinakost jejich handicap jenom prohlubují. V běžném životě, stejně jako v sociální práci je třeba tyto bariéry prolomit.

Bez ohledu na to, jakým druhem postižení nebo znevýhodnění jedinec trpí, je nejdůležitější chtít komunikovat a učinit k tomu potřebné kroky. Přitom někdy stačí opravdu jen málo – chvilka času, nenásilná pomoc s vyjádřením nebo větší snaha o porozumění (Slowík 2010, s. 18). Jindy je k vzájemnému porozumění třeba hledat a naučit se používat alternativní způsoby komunikace.

Každé zdravotní postižení či znevýhodnění má svá specifika, jinak bude probíhat komunikace s jedincem se zrakovým postižením, jinak s jedincem se sluchovým postižením a jinak s jedincem s mentální retardací. Naše práce se věnuje osobám s mentální retardací, proto se zaměříme na komunikaci s jedinci s tímto postižením.