Důležitou metodou bylo i studium a analýza spisové dokumentace, která je ve věci opatrovnictví jednotlivých respondentů vedena na Odboru sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu Rumburk.
Městský úřad Rumburk plní úkoly v samostatné působnosti dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, a vykonává státní správu
39
pro určený správní obvod ve smyslu zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, v platném znění (Město Rumburk).
V základním rozsahu přenesené působnosti svěřené obci je správním obvodem Městského úřadu Rumburk území města Rumburk, v rozsahu pověřeného obecního úřadu je správním obvodem Městského úřadu Rumburk území měst a obcí Doubice, Jiříkov, Krásná Lípa, Rumburk a Staré Křečany, v rozsahu úřadu obce s rozšířenou působností je správním obvodem Městského úřadu Rumburk území měst a obcí Doubice, Dolní Poustevna, Jiříkov, Krásná Lípa, Lipová, Lobendava, Mikulášovice, Rumburk, Staré Křečany, Šluknov, Velký Šenov a Vilémov (Město Rumburk).
Metoda studia a analýzy spisové dokumentace nám jednak umožní popsat výzkumný vzorek a současně nám získané údaje poslouží k ověření pravdivosti odpovědí respondentů, čímž zjistíme, zda porozuměli otázkám.
S ohledem na náš výzkumný záměr nás zajímaly především tyto údaje: zastoupení osob s mentální retardací v celkovém počtu opatrovanců Města Rumburk, u osob s mentální retardací, které jsme zařadili do výzkumného vzorku, pak hloubka jejich postižení, změna svéprávnosti, pohlaví, věk, kde bydlí, zda pobírají důchod a zda jsou výdělečně činné.
8 Etické aspekty výzkumu
Dotazník budeme respondentům předávat osobně a budeme po celou dobu přítomni při jeho vyplňování. Pro potřeby našeho výzkumu tak nebude zachována anonymita respondentů, avšak výstupy z výzkumu budou v této bakalářské práci publikovány v anonymizované podobě. Účast respondentů na výzkumu je dobrovolná.
Respondenti i jejich opatrovníci byli s účelem výzkumu seznámeni, souhlasí s účastí ve výzkumu i s využitím získaných informací v bakalářské práci.
Respondentům poskytneme při vyplňování dotazníku tolik času, kolik ho budou potřebovat.
40
9 Zkoumaný vzorek
Pro metodu analýzy spisové dokumentace byl zvolen vzorek 6 osob s mentální retardací, které jsou omezeny ve svéprávnosti a jejichž opatrovníkem bylo ustanoveno Město Rumburk. Město Rumburk je povinno za tyto osoby omezené ve svéprávnosti jednat v záležitostech a v rozsahu, jež soud určil.
Jen pro doplnění uvádíme, že v současné době je Město Rumburk soudem ustanoveno k výkonu opatrovnictví celkem 8 osob, z nichž právě 6 osob trpí mentální retardací.
Tabulka č. 2: Zastoupení osob s mentální retardací v celkovém počtu opatrovanců Města Rumburk
Duševní porucha Počet opatrovanců
Osoby s mentální retardací 6
Osoby trpící jinou duševní poruchou 2
Celkem 8
Graf č. 1: Zastoupení osob s mentální retardací v celkovém počtu opatrovanců Města Rumburk
6 2
osoby s mentální retardací osoby s jinou duševní poruchou
41
10 Vyhodnocení analýzy spisové dokumentace
Veřejným opatrovníkem se ustanovuje obec, kde má opatrovanec bydliště.
Všechny osoby zahrnuté do zkoumaného vzorku mají bydliště v Rumburku.
Analýzou spisové dokumentace bylo zjištěno, že z námi zvoleného výzkumného vzorku 3 osoby trpí lehkou mentální retardací a 3 osoby středně těžkou mentální retardací. Osoby s těžkou mentální retardací a osoby s hlubokou mentální retardací nejsou ve výzkumném vzorku zastoupeny.
Tabulka č. 3: Osoby zařazené do vzorku dle hloubky mentální retardace Hloubka mentální retardace Počet opatrovanců
Lehká mentální retardace 3
Středně těžká mentální retardace 3
Těžká mentální retardace 0
Hluboká mentální retardace 0
Celkem 6
3 3
0
0 lehká mentální retardace
středně těžká mentální retardace
těžká mentální retardace
hluboká mentální retardace
Graf č. 2: Osoby zařazené do vzorku dle hloubky mentální retardace
42
Ze spisové dokumentace bylo zjištěno, že z námi zvoleného výzkumného vzorku jsou 2 osoby podle staré právní úpravy zcela zbaveny způsobilosti k právním úkonům (nyní omezené ve svéprávnosti) a 4 osoby jsou taktéž ještě podle staré právní úpravy pouze omezené ve způsobilosti k právním úkonům (nyní ve svéprávnosti) ve věci hospodaření s financemi. Z těchto 4 osob, které jsou pouze omezeny, 1 osoba dle rozsudku soudu je schopna volně disponovat s majetkovými hodnotami do 50 Kč, 1 osoba dle rozsudku soudu je schopna hospodařit s částkou 500 Kč týdně, 1 osoba podle rozsudku soudu není schopna nakládat s finanční částkou přesahující 3000 Kč měsíčně a 1 osoba dle rozsudku soudu není oprávněna nakládat s finančními hodnotami nad částku 4000 Kč měsíčně.
U všech osob našeho výzkumného vzorku platí ještě do 31. 12. 2016 staré rozsudky soudu, kdy bylo rozhodováno ještě podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Do 31. 12. 2016 by mělo být u všech těchto osob zahájeno řízení o omezení svéprávnosti bez návrhu, neboť nastala změna okolností vzhledem k tomu, že se změnil právní předpis (1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění).
Tabulka č. 4: Svéprávnost osob zařazených do vzorku
Změna svéprávnosti Počet
opatrovanců
Zbavení svéprávnosti 2
Omezení svéprávnosti ve věci hospodaření s financemi
z toho
do 50 Kč 1
do 500 Kč týdně 1 do 3000 Kč měsíčně 1 do 4000 Kč měsíčně 1
Celkem 6
43
Graf č. 3: Svéprávnost osob zařazených do vzorku
Náš výzkumný vzorek tvoří 4 osoby mužského pohlaví a 2 osoby ženského pohlaví.
Tabulka č. 5: Pohlaví osob zařazených do vzorku
Pohlaví Počet opatrovanců
Mužské 4
Ženské 2
Celkem 6
2
1 1
1
1
zbavení svéprávnosti
omezení svéprávnosti s možností hospodařit s částkou do 50 Kč
omezení svéprávnosti s možností hospodařit s částkou do 500 Kč týdně
omezení svéprávnosti s možností hospodařit s částkou do 3000 Kč měsíčně
omezení svéprávnost s možností hospodařit s částkou do 4000 Kč měsíčně
44 Graf č. 4: Pohlaví osob zařazených do vzorku
Výzkumný vzorek tvoří 1 osoba spadající do věkové kategorie 18–25 let, 3 osoby spadající do věkové kategorie 26–30 let, 1 osoba ve věkové kategorii 36–40 let a 1 osoba spadající do věkové kategorie 41–45 let. Věková kategorie 31–35 let není zastoupena, rovněž pak věková kategorie 46 let a více. Nejpočetněji je zastoupena věková kategorie 26–30 let.
Věková kategorie do 18 let je záměrně zcela vynechána, neboť člověk plné svéprávnosti zpravidla nabývá dovršením osmnáctého roku věku. Logicky tedy nemůže být jeho svéprávnost soudem omezena před osmnáctým rokem.
Tabulka č. 6: Osoby zařazené do vzorku dle věkové kategorie
Věková kategorie Počet opatrovanců
18–25 let 1
26–30 let 3
31–35 let 0
36–40 let 1
41–45 let 1
46 let a více 0
Celkem 6
4 2
pohlaví mužské pohlaví ženské
45
Graf č. 5: Osoby zařazené do vzorku dle věkové kategorie
Analýzou spisové dokumentace bylo zjištěno, že 2 osoby z výzkumného vzorku v současné době bydlí ve vlastním bytě bez podpory registrovaného poskytovatele sociálních služeb, 1 osoba bydlí u své biologické rodiny a 3 osoby využívají služby chráněné bydlení. V současné době žádná osoba z výzkumného vzorku nevyužívá služby podpora samostatného bydlení ani není umístěna v ústavním zařízení, avšak studiem a analýzou spisové dokumentace bylo zjištěno, že v minulosti těchto typů bydlení tyto osoby využívaly.
Tabulka č. 7: Bydlení osob zařazených do vzorku
Typ bydlení Počet opatrovanců
Ve vlastním bytě 2
V rodině 1
V podporovaném bydlení 0
V chráněném bydlení 3
V ústavním zařízení 0
Celkem 6
1
3 0
1
1 0
18-25 let 26-30 let 31-35 let 36-40 let 41-45 let 46 let a více
46 Graf č. 6: Bydlení osob zařazených do vzorku
Ze spisové dokumentace bylo zjištěno, že všech 6 osob zařazených do výzkumného vzorku pobírá invalidní důchod, konkrétně invalidní důchod třetího stupně. Invalidní důchod třetího stupně náleží osobám, u nichž nastal pokles jejich pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70 %.
Tabulka č. 8: Důchod osob zařazených do vzorku
Druh důchodu Počet opatrovanců
Žádný důchod 0
Starobní důchod 0
Invalidní důchod 6
Vdovský/vdovecký důchod 0
Sirotčí důchod 0
Celkem 6
2
0 1 3
0
ve vlastním bytě v rodině
v podporovaném bydlení v chráněném bydlení v ústavním zařízení
47 Graf č. 7: Důchod osob zařazených do vzorku
Ze spisové dokumentace bylo dále zjištěno, že 4 osoby z výzkumného vzorku vedle invalidního důchodu nemají žádnou další výdělečnou činnost, 1 osoba vedle invalidního důchodu vykonává práci na základě dohody o pracovní činnosti a 1 osoba souběžně s invalidním důchodem pracuje, je v pracovním poměru. Samostatně výdělečnou činnost nevykonává žádná z osob našeho výzkumného vzorku.
Tabulka č. 9: Výdělečná činnost osob zařazených do vzorku
Výdělečná činnost Počet opatrovanců
Bez výdělečné činnosti 4
Dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti)
1
Pracovní poměr 1
Samostatně výdělečná činnost 0
Celkem 6
0 0
6 0 0
žádný důchod starobní důchod invalidní důchod
vdovský/vdovecký důchod sirotčí důchod
48
Graf č. 8: Výdělečná činnost osob zařazených do vzorku
4 1
1 0 bez výdělečné činnosti
dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr pracovní poměr
samostatně výdělečná činnost
49
11 Vyhodnocení dotazníkového šetření
Respondent č. 1
Tabulka č. 10: Vyhodnocení dotazníku respondenta č. 1 s lehkou mentální retardací
Respondent č. 1 si sám přečetl krátký popis dotazníku i instrukce k jeho vyplnění.
I bez pomoci porozuměl. Nebylo třeba mu vysvětlovat obsah jednotlivých položek v dotazníku, ani samotný způsob, jak postupovat při vyplňování dotazníku.
Při vyplňování dotazníku postupoval naprosto suverénně. Nepozastavil se nad žádnou otázkou, po zodpovězení otázky automaticky postupoval k další. Všechny jeho odpovědi na otázky se shodovaly s daty, které jsme získali studiem a analýzou spisové
50
Tabulka č. 11: Vyhodnocení dotazníku respondenta č. 2 s lehkou mentální retardací
Respondent č. 2 si sám přečetl krátký popis dotazníku i pokyny k jeho vyplnění.
Po přečtení uvedl, že textu porozuměl. Nebylo třeba mu vysvětlovat obsah jednotlivých položek v dotazníku, ani samotný způsob, jak postupovat při vyplňování dotazníku.
51
Nad žádnou otázkou v dotazníku se nepozastavil, otázkám porozuměl, po zodpovězení otázky rovnou přistupoval k otázce další. Všechny jeho odpovědi na otázky že při psaní dělá chyby, při psaní byl nejistý. I přesto, že mu psaní činilo potíže, chtěl své odpovědi slovně upřesnit.
Respondent č. 3
Tabulka č. 12: Vyhodnocení dotazníku respondenta č. 3 se středně těžkou mentální retardací
Otázka Odpověď Soulad odpovědi
respondenta s daty
52
Respondent č. 3 si sám přečetl krátký popis dotazníku i instrukce k jeho vyplnění.
Po přečtení uvedl, že textu porozuměl. Po přečtení první otázky si však nebyl jistý způsobem zaznamenávání odpovědí. Zakřížkoval jednu z nabízených možností odpovědí a ptal se, jestli musí do připraveného rámečku také něco napsat. Proto mu byl způsob zaznamenávání odpovědí dovysvětlen. Po tomto mírném zaváhání už na ostatní otázky odpovídal naprosto suverénně. Během vyplňování dotazníku se nad žádnou otázkou nepozastavil, jejich znění porozuměl. Po zodpovězení jedné otázky automaticky postupoval k další otázce. Všechny jeho odpovědi na otázky se shodovaly s daty, které jsme k osobě respondenta získali studiem a analýzou spisové dokumentace.
Respondent č. 3 na všechny uzavřené otázky odpovídal tak, že zakřížkoval jednu z nabízených možností odpovědí. U žádné uzavřené otázky nevyužil možnosti zaznamenat svou odpověď jiným způsobem.
Respondent č. 4
Tabulka č. 13: Vyhodnocení dotazníku respondenta č. 4 se středně těžkou mentální retardací
53
Respondent č. 4 si nejprve krátký popis dotazníku i pokyny k jeho vyplnění sám přečetl. Text si četl nahlas, při čtení si respondent slova a věty nesprávně spojoval.
Po přečtení uvedl, že tomuto textu neporozuměl. Popis dotazníku i instrukce k jeho vyplnění jsme mu tedy přečetli. I přestože se jednalo o totožný text, poté, co mu byl text přečten, tak mu porozuměl. Otázky si respondent č. 4 také sám četl. Otázce č. 2, 8, 9 a 10 (tedy kratším otázkám) porozuměl. Ostatní otázky mu bylo potřeba přečíst, pak jejich znění porozuměl. Vypozorovali jsme, že když si respondent otázky četl sám, tak mu dělalo potíže pochopit, proč jsou před otázkami čísla (pořadí otázek). Při čtení otázky č. 5, 6 a 7 mu činilo problém zpracovat podobu zájmena „sám“ užitou v dotazníku pro mužský i ženský rod současně – „sam(a)“. Respondent č. 4 na všechny otázky odpovídal tak, že své odpovědi zapisoval do připravených rámečků. V jeho slovním vyjádření bylo množství gramatických nedostatků, i přesto pro nás odpovědi byly srozumitelné. Srozumitelnosti odpovědí napomohla i naše přítomnost během vyplňování dotazníku. Všechny odpovědi na otázky se shodovaly s daty, které jsme k osobě respondenta získali studiem a analýzou spisové dokumentace.
Respondent č. 5
Tabulka č. 14: Vyhodnocení dotazníku respondenta č. 5 se středně těžkou mentální retardací
54
Respondent č. 5 si nejprve krátký popis dotazníku i pokyny k jeho vyplnění sám přečetl. Po přečtení uvedl, že textu neporozuměl. Bylo třeba mu text přečíst. I po jeho přečtení mu musel být způsob, jak postupovat při vyplňování dotazníku, ještě stručně vysvětlen. Tomuto vysvětlení porozuměl. Otázky si četl sám, nad žádnou otázkou v dotazníku se nepozastavil, otázkám porozuměl, po zodpovězení otázky rovnou přistupoval k otázce další. Respondent č. 5 na všechny uzavřené otázky odpovídal tak, že zakřížkoval jednu z nabízených možností odpovědí. U žádné uzavřené otázky nevyužil možnosti zaznamenat svou odpověď jiným způsobem. 9 z 11 odpovědí na otázky se shodovalo s daty, které jsme k osobě respondenta získali studiem a analýzou spisové dokumentace.
V závěru této kapitoly je třeba vysvětlit, proč jsme některé agramatismy v odpovědích respondentů ponechali bez opravy. Domníváme se, že svědčí o autenticitě výpovědí respondentů v dotazníku.
55
12 Vyhodnocení stanovených hypotéz
H1: Klienti s narušenou komunikační schopností v důsledku lehké a středně těžké mentální retardace jsou schopni vyplnit speciální dotazník, zaměřený na zjištění životní situace v souladu s poznatky, které lze ověřit ze spisové dokumentace.
Kapitola č. 11 na str. 49–54 zevrubně popisuje soulad informací zjištěných dotazníkem a analýzou spisové dokumentace. 53 odpovědí z celkového počtu 55 bylo v souladu s poznatky, které jsme ověřili ze spisové dokumentace. Pouze 2 odpovědi z celkového počtu 55 byly v rozporu. Tato fakta potvrzují tabulky č. 10–14 na str.
49–54 i s příslušnými komentáři.
H1: byla potvrzena.
H2: Klienti se středně těžkou mentální retardací budou při vyplňování dotazníku potřebovat pomoc jiné osoby ve větší míře, než klienti s lehkou mentální retardací.
V kapitole č. 11 na str. 49–54 v komentářích popisujeme, jakou míru pomoci při vyplňování dotazníku potřebovali respondenti s lehkou mentální retardací a se středně těžkou mentální retardací. Dovolujeme si výsledky shrnout do tabulky č. 15, ze které skutečně vyplývá, že klienti se středně těžkou mentální retardací potřebují při vyplňování dotazníku pomoc jiné osoby ve větší míře, než osoby s lehkou mentální retardací.
Tabulka č. 15: Potřeba pomoci jiné osoby při vyplňování dotazníku
Potřeba pomoci jiné osoby při vyplňování dotazníku Počet respondentů Respondenti, kteří při
56
H3: Většina klientů s mentální retardací bude při vyplňování dotazníku u uzavřených otázek využívat možnosti křížkovat odpovědi, než využívat možnosti zaznamenávat své odpovědi do připravených rámečků.
Z tabulek č. 10–14 v kapitole č. 11 na str. 49–54 je patrné, že 4 respondenti z celkového počtu 5 u uzavřených otázek využili možnosti křížkovat své odpovědi, z těchto 4 respondentů 2 osoby u některých otázek využily ještě možnosti své odpovědi doplnit o vyjádření do připravených rámečků. Pouze 1 respondent z celkového počtu 5 své odpovědi na uzavřené otázky zaznamenával pouze do připravených rámečků.
Zjištěné informace jsme opět shrnuli do tabulky.
Tabulka č. 16: Způsob zaznamenávání odpovědí Způsob zaznamenávání odpovědí
respondentů u uzavřených otázek
Počet respondentů Respondent při zaznamenávání svých
odpovědí využil pouze možnosti křížkovat své odpovědi
2
Respondent při zaznamenávání svých odpovědí využil pouze možnosti zaznamenat svou odpověď jiným způsobem do připravených rámečků
1
Respondent při zaznamenávání svých odpovědí využil možnosti křížkovat své
57
Závěr
Osoby s mentálním postižením zastupují mezi osobami se zdravotním postižením nejpočetnější skupinu. Skupinu osob s mentálním postižením lze velmi zjednodušeně rozdělit na skupinu osob trpících mentální retardací a skupinu osob s jiným duševním postižením.
Naše bakalářská práce se věnuje problematice osob s mentální retardací, jejichž komunikační schopnost byla v důsledku mentální retardace narušena.
V teoretické části bakalářské práce byly ozřejměny některé pojmy, které s uvedenou problematikou souvisejí. Teoretická část předkládá témata narušené komunikační schopnosti, obrazu mentální retardace, sociální práce s jedinci s narušenou komunikační schopností v důsledku mentální retardace a komunikace s lidmi s mentální retardací.
Cílem empirické části bakalářské práce bylo ověřit, zda je možné v sociální práci s jedinci s narušenou komunikační schopností v důsledku lehké a středně těžké mentální retardace reálně zmapovat životní situaci těchto klientů.
Z metod dotazování jsme užili dotazník vlastní konstrukce (nestandardizovaný) a rozhovor jako dílčí metodu, která nám pomohla některým respondentům vysvětlit obsah jednotlivých položek v dotazníku i samotný způsob, jak postupovat při vyplňování dotazníku. Během vyplňování dotazníku jsme využili jako dílčí metodu volné pozorování, které nám umožnilo učinit si celkovou představu o tom, jak si respondenti vedli při vyplňování dotazníku, a zároveň nám tato metoda pomohla zachytit problémové body při vyplňování dotazníku, které jsme do té doby neznali.
Z dalších metod jsme pak užili metodu studia a analýzy spisové dokumentace, která nám jednak umožnila popsat výzkumný vzorek, ale současně nám posloužila k ověření pravdivosti odpovědí respondentů, čímž jsme zjistili, zda porozuměli otázkám, a ověřili tak výpovědní hodnotu odpovědí.
Naše průzkumové šetření přineslo mnohé zajímavé poznatky, které jsme podrobněji popsali v empirické části.
Podařilo se nám potvrdit, že v sociální práci s jedinci s narušenou komunikační schopností v důsledku lehké a středně těžké mentální retardace je možné za účelem zjištění poznatků o životní situaci klienta využít dotazníku, který vychází
58
ze všeobecných zásad, jak komunikovat s lidmi s mentální retardací. Všichni naši respondenti nejenom, že bez pomoci nebo s dopomocí jiné osoby zvládli dotazník vyplnit, ale navíc se ukázalo, že jejich odpovědi mají skutečně vypovídající hodnotu, neboť korespondují s informacemi ze spisové dokumentace.
Závěrem je nutné zdůraznit, že výsledky této bakalářské práce jsou platné jen pro námi oslovené respondenty a nelze je tak považovat za obecně platné. Přesto ukazují možnosti a nová specifika přístupu sociálních pracovníků ke klientům s narušenou komunikační schopností v důsledku mentální retardace.
Hlavní přínos našeho průzkumového šetření spočívá ve zjištění, že i pro klienty s mentální retardací je speciální přístup sociálních pracovníků důležitým nástrojem pomoci v jejich nepříznivé životní situaci. Domníváme se, že metoda speciálně upraveného dotazníku společně s doprovodným rozhovorem může sociálním pracovníkům pomoci reálně zmapovat životní situaci klienta a definovat jeho zakázku.
59
Navrhovaná doporučení a zásady ve vztahu k sociální práci s jedinci s mentální retardací
Sociální práce s jedinci s mentální retardací vyžaduje vhled problematiky speciální pedagogiky, proto sociálním pracovníkům doporučujeme studovat problematiku, která se dotýká osob s mentální retardací. Je důležité, aby byli seznámeni se specifiky osobnostní struktury těchto osob, a v neposlední řadě je třeba, aby se seznámili se zásadami komunikace s tímto typem klientů.
Doporučujeme pro naše kolegy v sociální práci tyto zásady:
Pro potřeby vhodně sestaveného dotazníku pro klienty s mentální retardací je znalost zásad komunikace s tímto typem klientů naprosto nezbytná. Při sestavování dotazníku doporučujeme používat co nejkratší jednoduché věty, konkrétnost, známá slova.
Doporučujeme zcela se vyhnout cizím slovům, zkratkám, abstrakci.
Pro osoby s mentální retardací je typické, že jsou snáze unavitelné, mohou zaměřit a udržet pozornost jen na omezenou dobu. Doporučujeme tento fakt zohlednit při sestavování dotazníku.
Doporučujeme sestavit dotazník tak, aby měl jedinec s mentální retardací možnost výběru z několika způsobů zaznamenávání odpovědí, např. možnost křížkovat své odpovědi anebo své odpovědi zaznamenávat do připravených rámečků jiným způsobem
Doporučujeme sestavit dotazník tak, aby měl jedinec s mentální retardací možnost výběru z několika způsobů zaznamenávání odpovědí, např. možnost křížkovat své odpovědi anebo své odpovědi zaznamenávat do připravených rámečků jiným způsobem