2 Praktická část
2.2 Předpoklady bakalářské práce
Předpoklad P1: Předpokládáme, že maximálně 1/3 dětí navštěvující 1. ročník základních škol trpí narušenou komunikační schopností.
Předpoklad P2: Předpokládáme, že logopedická prevence je dostupná na méně než 10 % škol.
2.3 Použité metody a průběh průzkumu
Metodologie prŧzkumného šetření vychází z principŧ kvantitativního výzkumu. Pouţit byl dotazník, který byl určen pro učitele prvních ročníkŧ základních škol. Od listopadu 2009 do ledna 2010 byl sestavován dotazník (viz příloha č. 1) pro prŧzkumné šetření. Dotazník obsahuje čtrnáct poloţek, z toho dvanáct otevřených a dvě uzavřené. Dotazník byl rozeslán v elektronické podobě ředitelŧm jednotlivých škol v okrese Benešov. Do třech škol v okresním městě byl dotazník doručen osobně a taktéţ osobně vyzvednut. V úvodním oznámení byli učitelé poţádáni o vyplnění dotazníku. Obesláno bylo 29 základních škol.
V některých školách se vyučuje v jedné třídě prvního ročníku. Jiné školy, převáţně ve městech, mají dvě i více tříd prvního ročníku.
V únoru 2010 bylo elektronicky obesláno 29 základních škol. V úvodu dotazníku bylo sděleno, ţe dotazník mají vyplnit učitelé prvních ročníkŧ. Následně měli moţnost dotazník vrátit taktéţ elektronickou poštou nebo po telefonické domluvě jim byla navrţena moţnost osobního předání dotazníku. Elektronickou poštou se vrátilo 15 dotazníkŧ, proto muselo být osobně vyzvednuto 6 dotazníkŧ. Celkově bylo ke zpracování pouţito 21 dotazníkŧ z prvních ročníkŧ základních škol. Ke kaţdé poloţce dotazníku je vypracována tabulka,
ze které je zřejmé, jak respondenti odpovídali. Tabulky jsou pro větší přehlednost v některých případech doplněny grafy.
2.4 Popis zkoumaného vzorku
Respondenty byli učitelé prvních ročníkŧ základních škol. Tito učitelé se ve vyučovacím procesu kaţdodenně setkávají se svými malými školáky a mohou tedy sdělit, zda jejich ţáci trpí narušenou komunikační schopností a dále určit např. míru postiţení a určit hlásky, které ţáci nesprávně vyslovují. Celkem respondenti poskytli informace o 400 ţácích.
2.5 Získaná data a jejich interpretace
Název školy
Touto poloţkou bylo zjišťováno, zda se jedná o venkovskou či městskou školu. Údaj měl slouţit k ověření toho, zda je ve městech lepší dostupnost logopedické péče neţ na venkově. Zpracování se objeví v souvislosti s poloţkou č. 12.
1. Položka: počet žáků ve třídách prvních ročníků
Zadání poloţky bylo: Počet dětí ve třídě. Z toho chlapcŧ a dívek.
Touto poloţkou byl zjištěn celkový počet ţákŧ. Podrobnější informace udává tabulka č. 1.
Tabulka č. 1: Počet dětí ve třídách prvních ročníkŧ
n = 400 Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Celkový počet ţákŧ 400 100
Z toho chlapcŧ 216 54
Z toho dívek 184 46
V do prŧzkumu zahrnutých 21 třídách prvních ročníkŧ bylo ve školním roce 2009/2010 vzděláváno 400 ţákŧ. Chlapci byli zastoupeni v počtu 216, coţ činí 54 %, dívky byly zastoupeny počtem 184, coţ činí 46 %.
2. Položka: počet žáků s dyslalií ve třídě
Zadání poloţky bylo: Kolik dětí ve třídě trpí dyslalií (patlavostí)? Z toho chlapcŧ, dívek.
Z odpovědí bylo zjištěno, ţe u ţákŧ s dyslalií převaţují chlapci nad dívkami.
Tabulka č. 2: Počet ţákŧ trpící dyslalií
n = 400 Absolutní četnost Relativní četnost (%)
chlapci 61 28,24
dívky 34 18,48
Z této poloţky bylo zjištěno, ţe 61 chlapcŧ z 216 má v prvních ročnících základních škol dyslalii, coţ je 28,24 %. Dívek má dyslalii 34 ze 184, coţ je l8,48 %. Toto rozloţení ukazuje tabulka č. 2 a grafy č. 1, 2.
Graf č. 1: Mnoţství chlapcŧ s dyslalií
72%
28%
Intaktní Chlapci s dyslalií
Graf č. 2: Mnoţství dívek s dyslalií
3. Položka: koktavost
Zadání poloţky bylo: Kolik dětí ve třídě trpí koktavostí? Z toho chlapcŧ, dívek.
Tabulka č. 3: Počet dětí trpící koktavostí
n = 400 Absolutní četnost Relativní četnost (%)
chlapci 1 0,46
dívky 1 0,54
Z odpovědí na tuto poloţku byly zjištěny následující informace. Z celkového počtu 400 dětí trpělo koktavostí 1, coţ je 0,46 %, ze 184 dívek rovněţ 1, coţ je 0,54 %. (viz tabulka č. 3). Z tohoto mnoţství lze usuzovat, ţe dětem s koktavostí je věnována cílená a včasná terapie dříve, neţ se zafixují jakékoli příznaky koktavosti. Lze se domnívat, ţe v součastné době se tomuto problému věnuje nejen logoped, ale i neurolog a psycholog. Rodina dítěte je včas informována a mŧţe spolupracovat s odborníky z více oborŧ. Odborníci při terapii pouţívají více metod, mohou zvolit rozličné postupy.
4. Položka: jiný druh narušené komunikační schopnosti
Zadání poloţky bylo: Trpí nějaké dítě jiným druhem narušené komunikační schopnosti?
Jestliţe ano, uveďte jakým. Touto poloţkou jsme chtěli zjistit, jakým jiným druhem
82%
18%
Intaktní Dívky s dyslalií
narušené komunikační schopnosti mŧţe trpět ţák v prvním ročníku. Zvolena byla otevřená poloţka, aby respondenti mohli zapsat konkrétní druh.
Tabulka č. 4: Jiný druh narušené komunikační schopnosti
n = 400 Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Vývojová dysfázie 1 0,25
Ze 400 dětí má 1 dítě vývojovou dysfázií, coţ činí 0,25 % (viz tabulka č. 4).
Vadná výslovnost jednotlivých hlásek patří do dyslalie. Zajímalo nás rozloţení obtíţnosti výslovnosti nejčastěji vadně vyslovovaných hlásek. To jsme zjišťovali dalšími poloţkami v dotazníku.
5. Položka: sigmatismus
Zadání poloţky bylo: Sykavky vadně vyslovuje (uveďte počet dětí, z toho chlapcŧ a dívek).
Tabulka č. 5: Vadně vyslovované sykavky
Absolutní četnost Relativní četnost (%)
chlapci n = 61 24 39,34
dívky n = 34 20 58,82
Z celkového počtu chlapcŧ trpících dyslalií (61) bylo uvedeno 24 chlapcŧ vadně vyslovujících sykavky, coţ činí u chlapcŧ s dyslalií 39,34 %. Z celkového počtu 34 dívek trpících dyslalií vadně vyslovuje sykavky 20 dívek, coţ činí 58,82 %. Hodnoty ukazuje graf č. 3 a tabulka č. 5. U vadně vyslovovaných sykavek převaţují dívky nad chlapci.
24
20 Sygmatismus chlapci
Sygmatismus dívky
Graf č. 3: Vadně vyslovované sykavky
6. Položka: lambdacismus
Zadání poloţky bylo: Hlásku L vadně vyslovuje (uveďte počet dětí). Z toho chlapcŧ, dívek.
Tabulka č. 6: Vadně vyslovovaná hláska L
Absolutní četnost Relativní četnost (%)
chlapci n = 61 20 32,79
dívky n = 34 8 27,20
Z celkového počtu 61 chlapcŧ trpících dyslalií vadně vyslovuje hlásku L 20 chlapcŧ, coţ je 32,79 %. Z celkového počtu 34 dívek trpících dyslalií vadně vyslovuje hlásku L 8 dívek, coţ je 27,20 %. Hodnoty ukazuje graf č. 4 a tabulka č. 6. U vadně vyslovované hlásky L převaţují chlapci nad dívkami.
20 8
Lambdacismus chlapci Lambdacismus dívky
Graf č. 4: Vadně vyslovovaná hláska L
7. Položka: rotacismus
Zadání poloţky bylo: Hlásku R vadně vyslovuje (uveďte počet dětí). Z toho chlapcŧ, dívek.
Tabulka č. 7: Vadně vyslovovaná hláska R
Absolutní četnost Relativní četnost (%)
chlapci n = 61 55 90,16
dívky n = 34 25 73,53
Z celkového počtu 61 chlapcŧ trpících dyslalií vadně vyslovuje hlásku R 55 chlapcŧ, coţ je 90,16 %. Z celkového počtu 34 dívek trpících dyslalií vadně vyslovuje hlásku R 25 dívek, coţ je 73,53 %. Hodnoty ukazuje graf č. 5 a tabulka č. 7. U vadně vyslovované hlásky R převaţují chlapci nad dívkami.
55 25
Rotacismus chlapci Rotacismus dívky
Graf č. 5: Vadně vyslovovaná hláska R
8. Položka: rotacismus bohemicus
Zadání poloţky bylo: Hlásku Ř vadně vyslovuje (uveďte počet dětí). Z toho chlapcŧ a dívek.
Tabulka č. 8: Vadně vyslovovaná hláska Ř
Absolutní četnost Relativní četnost (%)
chlapci n = 61 53 86,89
dívky n = 34 21 61,76
Z celkového počtu 61 chlapcŧ trpících dyslalií vadně vyslovuje hlásku Ř 53 chlapcŧ, coţ je 86,89 %. Z celkového počtu 34 dívek trpících dyslalií vadně vyslovuje hlásku Ř 21 dívek, coţ je 61,76 %. Hodnotu přináší graf č. 6 a tabulka č. 8. U vadně vyslovované hlásky Ř převaţují chlapci nad dívkami.
53 21
Rotacismus bohemicus chlapci Rotacismus bohemicus dívky
Graf č. 6: Vadně vyslovovaná hláska Ř
9. Položka: jiné hlásky vadně vyslovované
Jinou hlásku (uveďte jakou) vadně vyslovuje (uveďte počet dětí).
Zde nebyli rozlišováni chlapci a dívky.
Tabulka č. 9: Vadně vyslovované hlásky D, Ď, Ť, Ň, T, P, H
n = 5 Absolutní četnost Relativní četnost (%)
hláska D 2 2,11
hlásky Ď, Ť, Ň 3 3,16
hláska T 1 1,05
hláska P 1 1,05
hláska H 2 2,11
Z celkového počtu 95 dětí s dyslalií vadně vyslovují hlásku D 2 děti, coţ jsou 2,11 % dětí, hlásky Ď, Ť, Ň vadně vyslovují 3 děti, coţ je 3,16 %, hlásku T 1 dítě, coţ je 1,05 %, hlásku P 1 dítě, coţ je 1,05 % a hlásku H 2 děti, coţ jsou 2,11 %. Hodnoty ukazuje graf č. 7 a tabulka č. 9. Vadná výslovnost jiných hlásek nebyla v dotazníku popsána.
Graf č. 7: Vadně vyslovované hlásky D, Ď, Ť, Ň, T, P, H Zhodnocení vadně vyslovovaných hlásek z poloţek č. 5, 6, 7, 8 Tabulka č. 10: Srovnání vadně vyslovovaných hlásek S, L, R, Ř
CHLAPCI DÍVKY
1. R 90,16 % 1. R 73,53 %
2. Ř 86,89 % 2. Ř 61,76 %
3. S 39,34 % 3. S 58,82 %
4. L 32,79 % 4. L 27,20 %
Mezi zjišťovanými vadně vyslovovanými hláskami S, L, R, Ř převaţují dívky u nesprávné výslovnosti sykavek. Chlapci naopak převaţují u špatně vyslovovaných hlásek L, R, Ř.
90,16%
Zadání poloţky bylo: Logopedickou nápravu absolvuje (uveďte počet dětí).
Touto poloţkou bylo zjišťováno, jaké procento dětí navštěvuje logopedickou nápravu, jaký je zájem rodičŧ na nápravě řeči svých dětí.
Tabulka č. 11: Návštěvnost logopedické nápravy n = 98
Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Ano 67 68,37
Z 98 dětí s narušenou komunikační schopností 67 ţákŧ navštěvuje logopedickou nápravu, coţ je 68,37 %. Hodnotu ukazuje graf č. 9 a tabulka č. 11.
Graf č. 9: Návštěvnost logopedické nápravy
12. Položka: vzdálenost logopedické poradny od místa školy
Zadání poloţky bylo: Nejbliţší logopedická poradna je (přibliţná vzdálenost v km).
Touto poloţkou jsme chtěli zjistit, zda hraje vzdálenost od města, ve kterém sídlí logopedická poradna, roli. Z 18 dotazovaných škol jsou 4 školy městské (jedná se o 2 města) a 14 škol je venkovských. Vzdálenost vesnic od měst byla v rozmezí 4 aţ 15 kilometrŧ. Ţáci z města měli logopedickou péči dostupnou v jejich městě.
13. Položka: Navštěvují rodiny s dětmi „LOGO“ poradnu?
Zadání poloţky bylo: Kolik rodin dětí s narušenou komunikační schopností pravidelně navštěvuje „LOGO“ poradnu?
Tabulka č. 12: Návštěvnost „LOGO“ poradny
n = 98 Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Rodin navštěvující „LOGO“
poradnu 47 47,96
31,63%
68,37%
Nenavštěvuje
Navštěvuje logopedickou nápravu
Touto poloţkou bylo zjištěno, ţe z 98 dětí trpících narušenou komunikační schopností 47, coţ je 47,96 %, jich navštěvuje „LOGO“ poradnu. Tou byla myšlena ordinace klinického logopeda, PPP, SPC. Hodnotu ukazuje graf č. 10 a tabulka č. 12.
Graf č. 10: Návštěvnost „LOGO“ poradny
14. Položka: Dostupnost logopedické péče na škole
Zadání poloţky bylo: Je logopedická náprava dostupná na vaší škole?
Tato poloţka souvisí s poloţkou č. 11. Z 18 dotazovaných škol je na 11 školách dostupná logopedická náprava. Na 7 školách logopedická náprava dostupná není. S tím souvisí poloţka č. 14, která se týká právě respondentŧ, na jejichţ škole není náprava dostupná.
Tabulka č. 13: Dostupnost logopedické péče na ZŠ
n = 18 Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Ano 11 61,11
Ne 7 38,89
Logopedická náprava je dostupná na 11 školách z 18, coţ činí ve zkoumaném vzorku 61,11 %. Hodnoty ukazuje graf č. 11 a tabulka č. 13.
47,96%
52,04%
Navštěvuje logopedickou poradnu Nenavštěvuje logopedickou poradnu
Graf č. 11: Dostupnost logopedické péče na ZŠ
15. Položka: Vhodnost logopedické péče na škole
Poloţka byla určena učitelŧm, kteří neměli logopedickou nápravu na škole. „Domníváte se, ţe by byla vhodná logopedická péče na vaší škole?“
Na tuto poloţku odpovídali respondenti ze 7 škol, 6 respondentŧ odpovědělo, ţe ANO, pouze respondent z malotřídní školy odpověděl, ţe NE.
2.6 Závěry šetření
V prŧzkumném šetření odpovídalo prostřednictvím dotazníku 21 učitelŧ prvních ročníkŧ 18 základních škol v regionu Benešov.
Ze zpracování dat získaných dotazníky vyplynulo, ţe do prvních ročníkŧ nastupuje určité mnoţství ţákŧ s narušenou komunikační schopností. Z celkového počtu ţákŧ, kteří navštěvovali třídy oslovených pedagogŧ, trpělo narušenou komunikační schopností 24,75 %. (Ze 400 dětí 95 dětí trpělo dyslalií, 2 děti koktavostí, 1 dítě vývojovou dysfázií).
Předpoklad P1: Předpokládáme, že maximálně 1/3 dětí navštěvující 1. ročník základních škol trpí narušenou komunikační schopností.
Tento předpoklad byl potvrzen.
61,11%
38,89%
Dostupnost logopedické péče na ZŠ
ZŠ bez logopedické péče
Zpracováním dat získaných dotazníky bylo zjištěno, ţe narušenou komunikační schopností trpí pouze necelá ¼ dětí. Nejčastějším druhem narušené komunikační schopnosti byla dyslalie. U dyslalie bývá uváděna převaha chlapcŧ nad děvčaty. To se v prŧzkumu potvrdilo. Dále bylo zjištěno, ţe nejčastěji vadně vyslovovanou hláskou byla hláska R.
U druhého předpokladu nás zajímalo, kolik běţných základních škol poskytuje ţákŧm s narušenou komunikační schopností moţnost logopedické nápravy. Při zpracování dat z dotazníkŧ z 18 škol bylo zjištěno, ţe dostupnost logopedické nápravy je na 11 školách, coţ činí 61,11 %.
Předpoklad P2: Předpokládáme, že logopedická náprava je dostupná na méně než 10 % škol.
Tento předpoklad byl falzifikován.
Zjištění, ţe logopedická náprava je dostupná ve více, jak 60 % škol bylo příjemně překvapující. To znamená, ţe většina do prŧzkumu zahrnutých běţných základních škol poskytuje svým ţákŧm logopedickou nápravu přímo na škole. Odpadá dojíţdění do měst za klinickým logopedem. Domníváme se, ţe tedy byla zkvalitněna logopedická prevence na základních školách i v mateřských školách.
Závěr
Bakalářská práce se zabývala výslovností u ţákŧ prvních ročníkŧ běţných základních škol.
Pojmy řeč, vývoj řeči, komunikace, význam správné výslovnosti, nejčastějšími druhy narušené komunikační schopnosti a logopedické prevenci se věnovala teoretická část práce.
Cílem bakalářské práce bylo zjistit podíl dětí s narušenou komunikační schopností v prvních ročnících základních škol a navrhnout moţný zpŧsob nápravy u mezi dětmi převaţujících druhŧ narušené komunikační schopnosti.
Prŧzkumné šetření bylo prováděno metodou kvantitativního výzkumu, potřebná data byla získána pomocí dotazníku.
Výsledky šetření ukázaly, ţe nejčastěji vyskytovanou narušenou komunikační schopností je dyslalie. Převaţují chlapci nad děvčaty. Zajímavá zjištění přinesl prŧzkum u vadně vyslovovaných hlásek. Dívky převládají nad chlapci u vadně vyslovované hlásky S.
Naopak chlapci převaţují nad dívkami ve vadně vyslovovaných hláskách R, Ř, L. Hláska R se potvrdila jako hláska, která činí největší obtíţe – a to jak u chlapcŧ, tak u dívek.
Velice pozitivní je zjištění o pokrytí logopedickou nápravou na základních školách běţného typu, která byla poskytována na více neţ 60 % do prŧzkumu zahrnutých základních škol. Naopak necelá polovina rodičŧ dětí s narušenou komunikační schopností dojíţdí se svými dětmi za logopedy do měst. Domníváme se proto, ţe rodiče mají zájem na odstranění narušené komunikační schopnosti u svých dětí.
Navrhovaná opatření
Navrhujeme se při logopedické intervenci soustředit na předškolní výchovu. Výchovu a terapii by měli mít příleţitost navštěvovat rodiče, aby měli moţnost si vyzkoušet zvolené terapeutické metody, nácvik jednotlivých hlásek pomocí her, zábavných cvičení pod odborným vedením. Bylo by moţné zařazovat relaxace, uvolnění.
Bylo by vhodné posílit vztah mezi rodiči a logopedy. Např. zavedením zpětné vazby pro rodiče, kontrolou u logopeda ne jednou za měsíc, ale navrhovalo by se sezení jednou za týden. Zkušenosti autorky jsou takové, ţe rodiče často pouze den před návštěvou logopeda si s dítětem opakují např. básničku pouze kvŧli návštěvě u logopeda, a pak zase měsíc nic nedělají. Proto zavedení častějších návštěv by mohlo mít kladný vliv na vtaţení rodičŧ do problematiky narušené komunikace jejich dětí.
Mohly by být zavedeny kurzy a větší informovanost matek v oblasti rozvíjení řeči jejich dětí. Tím, ţe dnes ve většině případŧ odpadají dvougenerační rodiny, zmenšuje se přenos informací z matky na dceru a je moţné, ţe mladá maminka pak ani neví, jak se má starat o řečovou výchovu svých dětí. Výchova by se měla zaměřit na nejranější stádium vývoje dítěte. Na nutnost kaţdodenních říkanek, rytmizačních básniček a písniček.
Další návrh se týká mateřských škol. Dětem s narušenou komunikační schopností by byla navrţena individuální terapie, která by navazovala na skupinovou terapii. Děti by měly kaţdodenní logopedické hry např. formou dramatické výchovy, kde by hrály divadlo v rŧzných převlecích a maskách. Plaché a introvertní děti by se mohly „schovat“ za masku.
Dostaly by šanci vyzkoušet si rŧzné role. Naučené divadelní představení by měly moţnost předvést rodičŧm, celý proces učení by mohl být nahráván na video, aby mohli rodiče posoudit případný pokrok v řeči v určitém časovém odstupu. Pro rodiče by byl připraven týdeník, ve kterém by byli informováni o hrách, které budou učitelky připravovat s dětmi následující týden, aby měli moţnost se o předcházejícím víkendu věnovat určitému tématu, určité pohádce a děti byly jiţ trochu připraveny a také by šlo o propojení společného tématu rodina-mateřská škola. Celý tento projekt by byl pod odborným vedením supervizora, který by navštěvoval mateřské školky jednou za měsíc např. i v kostýmu klauna. Inspirací byli klauni navštěvující nemocné děti v nemocnici.
Další projekt by se zakládal na aktuálním stavu a potřeb dítěte a vycházel by z potřeb a moţností rodiny. Rodina by měla moţnost volit ze dvou variant. První varianta by spočívala v návštěvách logopedické poradny a druhá varianta by nabízela docházení logopeda přímo do rodiny. Zde by docházelo k aktivnímu zapojování rodičŧ do terapie, řečové výchově v přirozeném rodinném prostředí.
Dále by bylo moţné setkávání rodičŧ dětí, které navštěvují logopedickou poradnu.
Setkávání by se uskutečňovalo jednou týdně. Rodiče by měli moţnost otevřeně diskutovat jak s logopedem, tak s jinými rodiči, byl by jim nabídnut videoprogram s modelovými situacemi, na kterých by si ověřovali správnost postupu při cvičení se svým dítětem.
Pro předškolní výchovu v mateřských školách by se mohl realizovat program zaměřený na rozvoj jazykových schopností dítěte. Jednalo by se o naplňování témat, která kopírují přirozené prostředí. Děti v rámci terapie by si zahrály např. na obchod, na rodinu, na vaření, na uklízení, zkusily by výměnu rolí s dospělými, řešily rŧzné dopravní situace, zvládání sebeobsluhy a další.
Seznam použitých zdrojů
DVOŘÁK, J. Logopedický slovník. 1. vyd. Ţďár nad Sázavou: Logopedické centrum, 1998.
KLENKOVÁ, J. Logopedie. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1110-9.
KRAHULCOVÁ, B. Dyslalie – patlavost. 1. vyd. Praha: Beakra, 2007. ISBN 978-80-903863-0-3.
KRČMOVÁ, M., RICHTEROÁ, L. Metodika jazykové výchovy v předškolním věku.
1. vyd. Praha: SPN, 1987.
LECHTA, V. a kol. Diagnostika narušené komunikační schopnosti. 1. vyd. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-801-5.
LECHTA, V. a kol. Terapie narušené komunikační schopnosti. 1. vyd. Praha: Portál, 2005.
ISBN 80-7178-961-5.
LISÁ, L., KŇOUROVÁ, M. Vývoj dítěte a jeho úskalí. 1. vyd. Praha: Avicenum. 1986.
MATĚJČEK, Z. Dyslexie. 3. upr. a roz. vyd. Jinočany: H&H, 1995. ISBN 80-85787-27-X.
RUBINŠTEJN, S. L. Základy obecné psychologie. 2. vyd. Praha: SPN, 1967.
SOVÁK, M. Logopedie. 2. vyd. Praha: SPN, 1981.
SYNEK, F. Říkáme si s dětmi. 1. vyd. Praha: ArchArt, 1994. ISBN 80-901500-0-4.
ŠKODOVÁ, E., JEDLIČKA I. a kol. Klinická logopedie. 2. aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-546-6.
WIESNEROVÁ, J. Činnost logopedických pracovišť v ČR v roce 2009 [online].
27. 5. 2010 [cit. 15. 10. 2010]. Dostupné na Internetu:
<http://www.uzis.cz/system/files/22_10.pdf>.
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, školním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
Seznam příloh
Příloha č. 1: Dotazník pro učitele 1. ročníků (viz text s. 33)
Příloha č. 1: Dotazník pro učitele 1. ročníků
Dotazník
určeno pro učitele 1. ročníků
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
studuji speciální pedagogiku a připravuji svoji bakalářskou práci týkající se stavu výslovnosti u žáků v prvních ročnících základních škol. Proto se na Vás obracím se žádostí o vyplnění
tohoto dotazníku.
8. Hlásku Ř vadně vyslovuje (uveďte počet dětí).
9. Jinou hlásku (uveďte jakou) vadně vyslovuje (uveďte počet dětí).
10. Logopedickou nápravu absolvuje (uveďte počet dětí).
11. Nejbliţší logopedická poradna je (přibliţná vzdálenost v km).
12.
Kolik rodin dětí s narušenou komunikační schopností pravidelně navštěvuje „LOGO“ poradnu?
13. Je logopedická náprava dostupná na vaší škole? Ano Ne 14. Otázka pro učitele, kteří nemají logopedickou nápravu na škole.
Domníváte se, ţe by byla vhodná logopedická péče na vaší škole? Ano Ne
Děkuji za vyplnění, Štěpánka Králová