Závěry šetření

V prŧzkumném šetření odpovídalo prostřednictvím dotazníku 21 učitelŧ prvních ročníkŧ 18 základních škol v regionu Benešov.

Ze zpracování dat získaných dotazníky vyplynulo, ţe do prvních ročníkŧ nastupuje určité mnoţství ţákŧ s narušenou komunikační schopností. Z celkového počtu ţákŧ, kteří navštěvovali třídy oslovených pedagogŧ, trpělo narušenou komunikační schopností 24,75 %. (Ze 400 dětí 95 dětí trpělo dyslalií, 2 děti koktavostí, 1 dítě vývojovou dysfázií).

Předpoklad P1: Předpokládáme, že maximálně 1/3 dětí navštěvující 1. ročník základních škol trpí narušenou komunikační schopností.

Tento předpoklad byl potvrzen.

61,11%

38,89%

Dostupnost logopedické péče na ZŠ

ZŠ bez logopedické péče

Zpracováním dat získaných dotazníky bylo zjištěno, ţe narušenou komunikační schopností trpí pouze necelá ¼ dětí. Nejčastějším druhem narušené komunikační schopnosti byla dyslalie. U dyslalie bývá uváděna převaha chlapcŧ nad děvčaty. To se v prŧzkumu potvrdilo. Dále bylo zjištěno, ţe nejčastěji vadně vyslovovanou hláskou byla hláska R.

U druhého předpokladu nás zajímalo, kolik běţných základních škol poskytuje ţákŧm s narušenou komunikační schopností moţnost logopedické nápravy. Při zpracování dat z dotazníkŧ z 18 škol bylo zjištěno, ţe dostupnost logopedické nápravy je na 11 školách, coţ činí 61,11 %.

Předpoklad P2: Předpokládáme, že logopedická náprava je dostupná na méně než 10 % škol.

Tento předpoklad byl falzifikován.

Zjištění, ţe logopedická náprava je dostupná ve více, jak 60 % škol bylo příjemně překvapující. To znamená, ţe většina do prŧzkumu zahrnutých běţných základních škol poskytuje svým ţákŧm logopedickou nápravu přímo na škole. Odpadá dojíţdění do měst za klinickým logopedem. Domníváme se, ţe tedy byla zkvalitněna logopedická prevence na základních školách i v mateřských školách.

Závěr

Bakalářská práce se zabývala výslovností u ţákŧ prvních ročníkŧ běţných základních škol.

Pojmy řeč, vývoj řeči, komunikace, význam správné výslovnosti, nejčastějšími druhy narušené komunikační schopnosti a logopedické prevenci se věnovala teoretická část práce.

Cílem bakalářské práce bylo zjistit podíl dětí s narušenou komunikační schopností v prvních ročnících základních škol a navrhnout moţný zpŧsob nápravy u mezi dětmi převaţujících druhŧ narušené komunikační schopnosti.

Prŧzkumné šetření bylo prováděno metodou kvantitativního výzkumu, potřebná data byla získána pomocí dotazníku.

Výsledky šetření ukázaly, ţe nejčastěji vyskytovanou narušenou komunikační schopností je dyslalie. Převaţují chlapci nad děvčaty. Zajímavá zjištění přinesl prŧzkum u vadně vyslovovaných hlásek. Dívky převládají nad chlapci u vadně vyslovované hlásky S.

Naopak chlapci převaţují nad dívkami ve vadně vyslovovaných hláskách R, Ř, L. Hláska R se potvrdila jako hláska, která činí největší obtíţe – a to jak u chlapcŧ, tak u dívek.

Velice pozitivní je zjištění o pokrytí logopedickou nápravou na základních školách běţného typu, která byla poskytována na více neţ 60 % do prŧzkumu zahrnutých základních škol. Naopak necelá polovina rodičŧ dětí s narušenou komunikační schopností dojíţdí se svými dětmi za logopedy do měst. Domníváme se proto, ţe rodiče mají zájem na odstranění narušené komunikační schopnosti u svých dětí.

Navrhovaná opatření

Navrhujeme se při logopedické intervenci soustředit na předškolní výchovu. Výchovu a terapii by měli mít příleţitost navštěvovat rodiče, aby měli moţnost si vyzkoušet zvolené terapeutické metody, nácvik jednotlivých hlásek pomocí her, zábavných cvičení pod odborným vedením. Bylo by moţné zařazovat relaxace, uvolnění.

Bylo by vhodné posílit vztah mezi rodiči a logopedy. Např. zavedením zpětné vazby pro rodiče, kontrolou u logopeda ne jednou za měsíc, ale navrhovalo by se sezení jednou za týden. Zkušenosti autorky jsou takové, ţe rodiče často pouze den před návštěvou logopeda si s dítětem opakují např. básničku pouze kvŧli návštěvě u logopeda, a pak zase měsíc nic nedělají. Proto zavedení častějších návštěv by mohlo mít kladný vliv na vtaţení rodičŧ do problematiky narušené komunikace jejich dětí.

Mohly by být zavedeny kurzy a větší informovanost matek v oblasti rozvíjení řeči jejich dětí. Tím, ţe dnes ve většině případŧ odpadají dvougenerační rodiny, zmenšuje se přenos informací z matky na dceru a je moţné, ţe mladá maminka pak ani neví, jak se má starat o řečovou výchovu svých dětí. Výchova by se měla zaměřit na nejranější stádium vývoje dítěte. Na nutnost kaţdodenních říkanek, rytmizačních básniček a písniček.

Další návrh se týká mateřských škol. Dětem s narušenou komunikační schopností by byla navrţena individuální terapie, která by navazovala na skupinovou terapii. Děti by měly kaţdodenní logopedické hry např. formou dramatické výchovy, kde by hrály divadlo v rŧzných převlecích a maskách. Plaché a introvertní děti by se mohly „schovat“ za masku.

Dostaly by šanci vyzkoušet si rŧzné role. Naučené divadelní představení by měly moţnost předvést rodičŧm, celý proces učení by mohl být nahráván na video, aby mohli rodiče posoudit případný pokrok v řeči v určitém časovém odstupu. Pro rodiče by byl připraven týdeník, ve kterém by byli informováni o hrách, které budou učitelky připravovat s dětmi následující týden, aby měli moţnost se o předcházejícím víkendu věnovat určitému tématu, určité pohádce a děti byly jiţ trochu připraveny a také by šlo o propojení společného tématu rodina-mateřská škola. Celý tento projekt by byl pod odborným vedením supervizora, který by navštěvoval mateřské školky jednou za měsíc např. i v kostýmu klauna. Inspirací byli klauni navštěvující nemocné děti v nemocnici.

Další projekt by se zakládal na aktuálním stavu a potřeb dítěte a vycházel by z potřeb a moţností rodiny. Rodina by měla moţnost volit ze dvou variant. První varianta by spočívala v návštěvách logopedické poradny a druhá varianta by nabízela docházení logopeda přímo do rodiny. Zde by docházelo k aktivnímu zapojování rodičŧ do terapie, řečové výchově v přirozeném rodinném prostředí.

Dále by bylo moţné setkávání rodičŧ dětí, které navštěvují logopedickou poradnu.

Setkávání by se uskutečňovalo jednou týdně. Rodiče by měli moţnost otevřeně diskutovat jak s logopedem, tak s jinými rodiči, byl by jim nabídnut videoprogram s modelovými situacemi, na kterých by si ověřovali správnost postupu při cvičení se svým dítětem.

Pro předškolní výchovu v mateřských školách by se mohl realizovat program zaměřený na rozvoj jazykových schopností dítěte. Jednalo by se o naplňování témat, která kopírují přirozené prostředí. Děti v rámci terapie by si zahrály např. na obchod, na rodinu, na vaření, na uklízení, zkusily by výměnu rolí s dospělými, řešily rŧzné dopravní situace, zvládání sebeobsluhy a další.

Seznam použitých zdrojů

DVOŘÁK, J. Logopedický slovník. 1. vyd. Ţďár nad Sázavou: Logopedické centrum, 1998.

KLENKOVÁ, J. Logopedie. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1110-9.

KRAHULCOVÁ, B. Dyslalie – patlavost. 1. vyd. Praha: Beakra, 2007. ISBN 978-80-903863-0-3.

KRČMOVÁ, M., RICHTEROÁ, L. Metodika jazykové výchovy v předškolním věku.

1. vyd. Praha: SPN, 1987.

LECHTA, V. a kol. Diagnostika narušené komunikační schopnosti. 1. vyd. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-801-5.

LECHTA, V. a kol. Terapie narušené komunikační schopnosti. 1. vyd. Praha: Portál, 2005.

ISBN 80-7178-961-5.

LISÁ, L., KŇOUROVÁ, M. Vývoj dítěte a jeho úskalí. 1. vyd. Praha: Avicenum. 1986.

MATĚJČEK, Z. Dyslexie. 3. upr. a roz. vyd. Jinočany: H&H, 1995. ISBN 80-85787-27-X.

RUBINŠTEJN, S. L. Základy obecné psychologie. 2. vyd. Praha: SPN, 1967.

SOVÁK, M. Logopedie. 2. vyd. Praha: SPN, 1981.

SYNEK, F. Říkáme si s dětmi. 1. vyd. Praha: ArchArt, 1994. ISBN 80-901500-0-4.

ŠKODOVÁ, E., JEDLIČKA I. a kol. Klinická logopedie. 2. aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-546-6.

WIESNEROVÁ, J. Činnost logopedických pracovišť v ČR v roce 2009 [online].

27. 5. 2010 [cit. 15. 10. 2010]. Dostupné na Internetu:

<http://www.uzis.cz/system/files/22_10.pdf>.

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, školním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

Seznam příloh

Příloha č. 1: Dotazník pro učitele 1. ročníků (viz text s. 33)

Příloha č. 1: Dotazník pro učitele 1. ročníků

Dotazník

určeno pro učitele 1. ročníků

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

studuji speciální pedagogiku a připravuji svoji bakalářskou práci týkající se stavu výslovnosti u žáků v prvních ročnících základních škol. Proto se na Vás obracím se žádostí o vyplnění

tohoto dotazníku.

8. Hlásku Ř vadně vyslovuje (uveďte počet dětí).

9. Jinou hlásku (uveďte jakou) vadně vyslovuje (uveďte počet dětí).

10. Logopedickou nápravu absolvuje (uveďte počet dětí).

11. Nejbliţší logopedická poradna je (přibliţná vzdálenost v km).

12.

Kolik rodin dětí s narušenou komunikační schopností pravidelně navštěvuje „LOGO“ poradnu?

13. Je logopedická náprava dostupná na vaší škole? Ano Ne 14. Otázka pro učitele, kteří nemají logopedickou nápravu na škole.

Domníváte se, ţe by byla vhodná logopedická péče na vaší škole? ^{Ano Ne}

Děkuji za vyplnění, Štěpánka Králová