Původně patřila tělesná výchova mezi nepovinné předměty. V 17. století Komenský požaduje všestrannou výchovu mládeže a usiluje o možnost tělesných cvičení v rámci výuky. Na konci 18. století pokrokoví učitelé provádějí s dětmi jednoduchá cvičení, tancují a chodí se s dětmi koupat a sáňkovat. Mezi povinné předměty byla TV zavedena až v roce 1869 a to v rozsahu dvou hodin týdně (Nováček et al. 2001, s. 8)
Na území našeho státu se vyučovalo podle Spiessových osnov, chyběly v nich však hry, atletika, plavání a pobyt v přírodě. Po 1. světové válce byl základem Tyršův sokolský tělocvik a vlivem francouzského školství obohacen o sporty v přírodě a rytmická cvičení.
Ve třicátých letech 20. století došlo k modernizaci obsahu a do TV byla zařazována hromadně vedená přirozená cvičení, kladl se důraz na pobyt venku a omezilo se cvičení na nářadí, to bylo využíváno jako překážka. Po 2. světové válce se navazovalo na předválečné osnovy. Po roce 1948 se opět začalo cvičit na nářadí. Do TV byly zařazeny branné prvky a byly zavedeny nové formy, pohybové a sportovní hry, plavecký výcvik, lyžařské zájezdy, školy v přírodě, školní soutěže, péče o zdravotně oslabené děti a péče o talenty. V 50. letech byly pro hodnocení výkonů zavedeny normy, které byly po 6 letech zrušeny (Nováček et al. 2001, s. 8-10).
Roku 1976 začíná pozvolné formování dnešní podoby tělesné výchovy. Učivo na prvním stupni bylo rozděleno do dvou celků. V 1. a 2. třídě se vyučovalo učivo základní a ve 3.- 5. třídě učivo rozšiřující. V následujících letech byly osnovy doplněny podrobnými metodickými příručkami. Na začátku 90. let došlo k roztřídění učiva do tematických celků. Učitel si mohl vybírat učivo podle úrovně žáků a podmínek školy.
Obsahem osnov vzdělávacího programu Základní škola (1996) byly dva tematické celky.
První celek se zabýval poznatky z TV a sportu, komunikace, organizace, hygiena a bezpečnost. Druhý celek zahrnoval průpravná, kondiční, koordinační, kompenzační, relaxační, vyrovnávací, tvořivá a jiná cvičení (Rychtecký a Fialová, 1998, s. 15-20).
Od září 2005 vstoupily v platnost Rámcově vzdělávací programy, které vymezují vzdělávací obsah, očekávané výstupy a učivo, a především podporují komplexní přístup k realizaci vzdělávacího procesu (Dvořáková a Engelthalerová, 2017, s. 49).
24
3.1 Tělesná výchova v RVP
Tělesná výchova je spolu s Výchovou ke zdraví součástí vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. Vzdělávací obor Člověk a zdraví by měl přinášet základní podněty pro pozitivní ovlivňování zdraví. Vzdělávání v této oblasti by mělo směřovat k poznávání sebe sama, pochopení hodnoty zdraví, jeho ochrany a uvědomění si problémů spojených s nemocí či jiným poškozením zdraví. Výuka by měla probíhat především prakticky s aplikací na modelové situace. Vzdělávací obor Tělesná výchova by měl nabízet žákům poznání vlastních pohybových možností a zájmů a vést k poznávání účinků konkrétních pohybových činností. Mimo jiné pozitivně působit na duševní a sociální pohodu (RVP, 2017, s. 92-93).
3.2 Vzdělávací obsah Tělesné výchovy
Obsah učiva prvního stupně je dle RVP ZV rozdělen do dvou období. V prvním období by žáci měli být schopni spojovat pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím, na základě svých individuálních předpokladů zvládat jednoduché pohybové činnosti, spolupracovat na jednoduchých týmových činnostech, uplatňovat hlavní zásady hygieny a bezpečnosti a reagovat na základní pokyny a povely. Ve druhém období by se žáci měli podílet se na realizaci pravidelného pohybového režimu a uplatňovat kondičně zaměřené činnosti, umět zařazovat korektivní cvičení v souvislosti s jednostrannou zátěží a individuálním svalovým oslabením, uplatňovat pravidla hygieny a bezpečného chování a reagovat na úraz spolužáka. Také by měli zvládat na základě vlastních předpokladů pohybové dovednosti, vytvářet jejich varianty a zorganizovat nenáročnou pohybovou činnost nebo soutěž. Žáci by měli být schopni zhodnotit kvalitu pohybové činnosti spolužáka, užívat základní tělocvičné názvosloví, cvičit podle jednoduchých nákresů, umět porovnat svůj výkon a jednat v duchu fair play. Nedílnou součástí očekávaných výstupů žáků je zmapování a orientování se v pohybových aktivitách ve škole i v místě bydliště. Učivo tělesné výchovy je rozděleno tří základních skupin: činnosti ovlivňující zdraví, činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností, činnosti ovlivňující pohybové učení (RVP, 2017, s. 98-102).
25
3.3 Gymnastika na 1. stupni ZŠ
Gymnastiku školní tělesné výchovy dělíme do třech skupin: základní gymnastika, rytmická gymnastika a sportovní druhy gymnastiky. Na prvním stupni základní školy pak aplikujeme dvě základní oblasti gymnastiky základy gymnastiky a rytmické a kondiční formy cvičení pro děti. Gymnastická cvičení by měla být zařazována ve snaze správného držení těla, vědomého ovládání a řízení těla a jeho jednotlivých částí, ve stimulaci pohybových schopností, v osvojení speciálních dovedností a schopnosti zvládnutí pohybu na hudební doprovod. Pro žáky prvního stupně se doporučuje právě základní gymnastika, jejíž cílem je rozvoj pohybových schopností a dovedností bez náčiní, s náčiním a na nářadí (Dvořáková a Engelthalerová, 2017).
3.3.1 Výstupy
Při diagnostice základů gymnastiky se používá metoda pozorování. Pomocí hodnotících bodů je posuzována kvalitu pohybu. Jednotlivé body škály by měly zahrnovat posouzení na začátku v průběhu a na konci pohybu.
Předpokládané výstupy z oblasti základní gymnastiky dle RVP (2017) jsou:
• zvládnutí základní terminologie,
• znalost optimálního držení těla,
• příprava organismu před a po pohybové činnosti,
• příprava náčiní a nářadí,
• uplatnění zásad bezpečnosti,
• zvládnutí průpravných gymnastických cvičení bez náčiní,
• využití náčiní a nářadí při stimulaci pohybových schopností,
• zvládnutí základní úrovně zpevnění pro nácvik gymnastických dovedností,
• zvládnutí dovedností z oblasti sportovní gymnastiky alespoň v minimální šíři
• (kotoul vpřed a vzad, stoj na rukou, chůze po kladince, skrčka nebo roznožka přes kozu),
• zvládnutí základních hudebně-pohybových vztahů.
3.3.2 Učivo
Učivo gymnastiky je v tělesné výchově na prvním stupni členěno na činnosti ovlivňující zdraví, úroveň pohybových dovedností a činnosti podporující pohybové učení.
26 Mezi činnosti ovlivňující zdraví patří:
• celkové pojetí gymnastických činností (význam pohybu pro zdraví),
• využití především základní gymnastiky pro přípravu před pohybovou činností, uklidnění a po zátěži (příprava organismu),
• stimulace pohybových schopností pomocí gymnastických prostředků s využitím forem základní gymnastiky (rozvoj různých forem rychlosti, vytrvalosti, síly, lokomoce a koordinace pohybu),
• užití vhodného oblečení a obutí při cvičeních na kladince apod. (hygiena při TV),
• příprava a ukládání nářadí a náčiní (bezpečnost při pohybových činnostech.
Činnosti, které ovlivňují úroveň pohybových dovedností jsou:
• uplatnění prvků základní gymnastiky, nářadí a náčiní v pohybových hrách (pohybové hry),
• základní gymnastika (průpravná cvičení, cvičení s náčiním a nářadím odpovídající velikosti a hmotnosti, cvičení sportovní gymnastiky).
Třetí skupina činností podporuje pohybové učení. Mezi tyto činnosti patří:
• základní tělocvičné názvosloví (komunikace v TV),
• organizace prostoru a činností, příprava náčiní a nářadí (organizace při TV),
• posuzování gymnastického výkonu (měření a posuzování pohybových dovedností.
3.3.3 Gymnastické vybavení škol
Základní gymnastiku je možné provádět bez náčiní a nářadí nebo s ním. Použitím náčiní a nářadí se zvyšuje efektivnost cvičení. Náčiní a nářadí používané při gymnastice vždy volíme podle tzv. „3 V“, tj. věku, výšky a výkonnosti žáků (Dvořáková a Engelthalerova, str. 96, 2017). Náčiní pro gymnastická cvičení bývá na školách obvyklé a jeho nároky na skladování jsou minimální. Mezi základní gymnastické náčiní patří například gymnastické dřevěné tyče, tenisové míčky, over bally, švihadla, obruče a medicinbaly. Některé školy vlastní i další gymnastické náčiní, různé labilní plochy, kroužky, fit bally, thera bandy apod.
Z nářadí bývají využívány žebřiny, lavičky, kladinky, trampolínky, gymnastické můstky, kozy, kruhy, švédské bedny, různé druhy žíněnek, duchen, a gymnastických koberců, airtracky, hrazdy atd.
27