Katedra výrobních systémů
Miroslav Stránský/2014 Stránka 27
Praktická část
3 Historie firmy
(Tato kapitola je zpracována podle [7].)
Společnost SKLOPAN LIBEREC, a. s. je založena od roku 1991, ryze jako česká společnost.
Od svého založení se zabývá vývojem a výrobou strojů a zařízení pro sklářský průmysl.
Postupem času docházelo k rozšíření společnosti na další segmenty, jako jsou vývoj a výroba technologických celků na klíč.
Společnost nepůsobí pouze na ČR, ale i v celé Evropě i Americe, a také se s výrobky z firmy SKLOPAN LIBEREC, a.s. můžete setkat v zemích, jako je Německo, USA,
Španělsko, Mexiko, Rusko a mnoho dalších.
3.1 Výrobní sortiment
Výrobní sortiment v současné době je strukturován do 3 hlavních segmentů.
Automobilový průmysl
V tomto segmentu je zaměřen vývoj a výroba technologických celků, strojů a zařízení pro dodavatele automobilových komponentů. Výrobním artiklem jsou kontrolní, měřící a montážní přípravky pro sériovou výrobu.
Sklářský průmysl
Tento segment výroby byl zaměřen na vývoj a výrobu technologických strojů a zařízení pro sklářské odvětví. Stroje pro opracování plochého skla.
Ostatní
- Komplexní servisní činnost pro dodávaná zařízení.
- Měření 3D.
- Komplexní zajišťování dodávek surovin pro sklářský průmysl (dolomit , písek... ).
- Zajišťování provozu vlečky v areálu AGC Teplice.
Katedra výrobních systémů
Miroslav Stránský/2014 Stránka 28
4 Analýza
4.1 Úvod
Cílem bakalářské práce je zefektivnit normování ve firmě SKLOPAN LIBEREC a.s.
V dosavadní době probíhá normování ve firmě SKLOPAN LIBEREC a.s. formou
kvalifikovaného odhadu technologa, bez jakéhokoliv výpočtu či odůvodnění normo času. Ne vždy se povede odhadnout normovač, aby byl v ideální toleranci přesnosti odhadu času, a také nepopisují daný technologický postup, tím pádem nemůže v případě námitek od operátorů ihned reagovat a odůvodnit své časové normy.
Daný normovací postup je zvolen z důvodů výroby velkého množství různých výrobků, které firma vyrobí za rok a tím pádem musí pružně a efektivně reagovat na časové ohodnocení velkého množství výrobků.
Závěrem této práce je nahrazení stávajícího řešení v normování za stejnou časovou dobu (2-5 minut na výrobní operaci ) a přesnějšího normování. Při stávající výrobě a podmínek se jeví nejschůdnější volbou navrhnutí programu, do kterého se budou pouze zadávat základní informace o strojním obráběním a posléze všechny ostatní parametry se vygenerují podle zadaného strojního obrábění. Navrhnutý program by měl být rychlý a přesný, jak výrobků pro kusovou, tak i pro sériovou výrobu. Jelikož by byla práce příliš náročná a rozsáhlá, tak se v bakalářské práci zaměříme jen na obrábění ohledně soustružení.
Výstupem tohoto programu by měl být normo čas s přesností 80-90 % a různá dokumentace popisující různé aspekty výrobního procesu.
4.2 Zhodnocení dosavadního normování práce
V dosavadní době probíhá normování ve firmě SKLOPAN Liberec a.s. metodou kvalifikovaného odhadu technologa. Tato metoda podle analýzy firmy je účinná kolem 60 %.
To znamená, že ze 60% normo čas odpovídá výrobnímu času.
Tato metoda skýtá své kladné i záporné stránky. Kladnou stránkou této metody je v rychlosti odhadu času, ale z druhé stránky má mnoho nevýhod. Nevýhody u této metody jsou, že odhadnutý čas je založena na zkušenosti technologa a čas není podložen žádnými výpočty, ani žádným jiným vysvětlením. Z toho důvodu se může stát, že v případě vysvětlení odhadu času nemá technolog žádná podložená data.
Někdy se využívá normování podle typových (podobných) výrobků, které byly již dříve vyrobeny ve firmě. Ale i v tomto případě má metoda dvě stránky. Pozitivní stránkou je, že časy jsou přesnější a čas vyhledání je stále v míře optimálností. Ale i jako u předchozí
Katedra výrobních systémů
Miroslav Stránský/2014 Stránka 29
metody jsou nevýhody a jedny z nevýhod je složité dohledávání, a také, když výrobek vypadá podobně ,či dokonce i stejně, mohou tam být nepatrné odchylky v přesnosti, které způsobí velké odchylky ve výrobním času. Příklad: výrobek je vzhledově totožný, jen se liší
v přesnosti výroby a tím pádem se bude i lišit technologie u prvního (typového) výrobku, kde nebylo potřeba dodržet velkou přesnost. Tak mohl být výrobek vyroben zcela na soustruhu bez složitějších příprav na další výrobu. V druhém případě, kdy měl být výrobek přesný (přesný otvor, přesná vnější plocha), tak na tomto výrobku bylo zapotřebí změnit pár postupů:
1. Při dokončování pomalejší obrábění z důvodů dodržení přesnosti.
2. Bylo zapotřebí přesnějšího měření díry.
3. Příprava trnu, aby mohla být vnější plocha opracována s požadovanou přesností na brusce.
Dalšími příčinami špatného odhadu časů, může být způsobena chybami ve výkresech.
Příkladem je, že třebas ve výkresu chybí okótování sražení hran, které jsou zapotřebí z nepsaného pravidla srazit z důvodů manipulace, aby se v případě dalších manipulací s výrobkem někdo nezranil, pokud není dáno jinak od konstruktéra. Abychom se vrátili k dané myšlence v chybností ve výkresu tak, když není něco okótováno, tak se může stát, že technolog může tuto maličkost přehlédnout, i když je dohodnut s konstruktéry a výrobou, že tento parametr nemusí být zakótován a tato maličkost může udělat velký rozdíl v časovém odhadu. I když to bude jen samotné sražení, které zabere jen pár sekund, tak i k této jednoduché činnosti se musí přičíst vedlejší časy, který jsou velkou poměrnou částí normovacího času .
4.3 Analýza používaných metod
V teoretické části jsme si vyjmenovali jednotlivé typy normovacích postupů a v předchozí kapitolách jsem si zhodnotili, jak probíhá normování ve firmě SKLOPAN LIBEREC a.s. a jaké požadavky jsou na normování ve firmě. Nyní si povíme něco málo ke každé z nich, zda by vyhovovala ve firmě SKLOPAN:
Chronometráž
Metoda se využívá při sériové výrobě, kdy je již výrobek zaveden ve výrobě a je možné čas změřit. Pro naší danou výrobu nelze použít, protože převážná většina výrobků je kusová či malosériová.
Snímek pracovního dne
Tato metoda se užívá spíše k hledání při plýtvání časů a ne jen k určení konkrétního výrobního normo času výrobku.
Katedra výrobních systémů
Miroslav Stránský/2014 Stránka 30
MOST
Přestože tato metoda má hodně odnoží a umožňuje počítat v desetinách sekundách, tak také nevyhovuje z důvodů časové náročnosti při vyměřování času, které je způsobeno tím, že musí být provedená analýza jednotlivých kroků .K určení času je zapotřebí vyhledávání podle tabulek.
Pomocí normativů
Tato metoda byla dříve využívána ve firmách normovači, když nebyly rozšířené počítače. V dnešní době se spíše normativy využívají pro ověření časů z důvodů časové náročnosti při určování časů.
Pomocí počítačové podpory
Z důvodů nedokonalosti programů nelze žádný z uvedených programů použít. Z důvodu přílišné složitosti vyhledávání daných činností, či zadávání normo času, který by musel normovač stejně vyhledat ve sborníku normativů, nebo ho sám odhadnout . Rozborově-porovnávací metoda
Metoda se zabývá výrobky, které jsou podobné jiným výrobkům, které již byly ve firmě vyráběny. Z toho plyne, že nelze metoda využít na výrobky, které jsou hodně rozdílné, či zcela nově zavedené. Metoda je také časově náročná ve vyhledávání v databázích.
Pomocí odhadu technologa (normovače)
Metoda je hodně rozšířena v menších firmách díky své rychlosti při normování. Její nevýhody spočívají v nepřesnosti a také převážná většina normovačů zadávají celkový čas celé dávky bez rozepsání jednotlivých činností.
. .
Po provedení analýzy metod, byla vybrána a navržena metoda normování a způsob její realizace v kombinaci některých postupů, jako je rozborově porovnávací metoda, data z normativů a propojení je dohromady přes program, který formou jednoduché volby vyhledá vhodné obráběcí parametry, vypočítá časy a podle obráběcích postupů se vygeneruje vedlejší časy.
Katedra výrobních systémů
Miroslav Stránský/2014 Stránka 31
5 Návrh programu
5.1 Postup práce při tvorbě návrhu programu- DMAIC
Při tvorbě návrhu programu byla dodržována metody DMAIC, která vznikla za účelem řízení různých projektů, jak od zdokonalování výrobních linek, až po řízení různých projektů.
Pro daný postup byl rozdělen proces do těchto skupin:
Define (Definuj)
Definování obsahu programu, funkce programu a jaké časové nároky budou kladeny při tvorbě jednotlivých normo časů a jaký by měl být výstup programu.
Measure (Měř)
Pro ověření definice, zda budou zvolené hodnoty stačit, či se musí rozšířit. Z tohoto důvodu se prování měření (průzkum) u daného stroje (soustruhu).
Analyses (Analyzuj)
Po měření následuje zhodnocení všech nashromážděných dat, zda všechny parametry programu budou dostačující.
Improve (Zlepšuj)
Při zjišťování nedostatků nám slouží tento krok, abychom dané nedostatky definovali a poupravili dané definice.
Control (Řiď)
Po provedení všech definic, měření, analýz a zlepšování následuje samotná tvorba programu a výstupní dokumentace.
5.2 Popis programu
Program by měl obsahovat všechny potřebné parametry, které budou zapotřebí pro výrobu a vyhodnocení ceny výrobku bez nějakého složitého zadávání či vyhledávání.
Měl by být založený na:
matematických výpočtech
datech ze sborníků normativů
vedlejší činnost by se měla generovat podle postupu obrábění
výpočtech strojních časů
dopočítávání jednotlivých časů (tA, tB, tC)
ověření z praxe (od stroje ve firmě) Měl by:
Katedra výrobních systémů
Miroslav Stránský/2014 Stránka 32
generovat dokumenty
měl by obsahovat jen materiály firmy
možnost ukládání do databáze
obsahovat data o strojích ve firmě
kontrolovat, zda se materiál do stroje vejde
možnost vygenerování vedlejších časů díky porovnávací metodě
adaptabilní
6 Popis jednotlivých částí modulů
Program je rozdělen do jednotlivých modulů (částí):hlavička programů, informace o materiálu, přípravné činnosti, obráběcí činnost, následovnou činnost a také doplňkový modul (informace o použitých nástrojích, nářadí a poznámek).
Pro co nejjednodušší ovládání má předefinované možnosti volby, které automaticky vybírají přípravné činnosti, následovné činnosti a také doplňků. To je předem navoleno podle porovnávacích výrobků. Normovač pouze zadává postup obrábění. Vedlejší činnost se vygeneruje podle postupu obrábění a případně ji může normovač sám doplnit.
V poslední řadě podle všech daných parametrů vygeneruje potřebnou dokumentaci:
technologickou návodku (stručnou či komplexní), výrobní průvodku a průvodku obrobků.
6.1 Hlavička programu
Hlavička programu obsahuje parametry: název výrobku, číslo výkresu, číslo K2, název sestavy, číslo sestavy, jméno normovače, datum vytvoření normy, šarži, jméno konstruktéra, zahájení výroby a ukončení výroby.
Tyto parametry slouží pro identifikaci výrobku, která bude udávána na výstupních dokumentech.
6.2 Informace o materiálu
V informacích o materiálu jsou zahrnuty tyto parametry: typ materiálu, označení materiálu, pevnost materiálu, tvar materiálu, hmotnost a počet kusů.
Tyto parametry slouží pro identifikaci materiálu, pro výrobu, která jsou udávána na výstupních dokumentech, a také pro generování vhodných obráběcích otáček, rychlosti posuvu a při velkých obrobcích budou určovat náročnost manipulace s obrobkem.
Katedra výrobních systémů
Miroslav Stránský/2014 Stránka 33
6.3 Komplexní rozhodovací tabulka
Komplexí rozhodovací tabulka (obrázek 11.) slouží k určení jednoduchého navolení činností, které budou vykonávány na výrobku během činnosti před a po obrábění.
Tabulka je rozdělena do několika kategorií, které představují určité fáze ve výrobě.
Tabulka zahrnuje jednotkové, dávkové a směnové časy. Také obsahuje možnost volby přídavku materiálu potřebnou pro dosažení potřebné přesnosti při obrábění. Čas směnový je zahrnut v celkovém čase a je vyjádřen procentuálním vyjádřením časové náročnosti na výrobu dané dávky z celé směny.