3.1 Ukazatele likvidity
Likvidita patří mezi nejdůležitější indikátory výkonnosti podniku z pohledu controllingu. Jedná se o schopnost splácet své krátkodobé závazky, což předpokládá dostatečně vysoké množství peněžních prostředků ve formě hotovosti. (Scholleová, 2009, s. 23)
Hodnota držených likvidních aktiv by neměla být ani příliš vysoká, ani příliš nízká. Růčková (2015, s. 25) upozorňuje na obecný fakt, že čím větší má společnost likviditu, tím nižší efektivnosti podnik dosahuje a naopak. Pro zachování likvidity je třeba vybalancovat příjmy a výdaje v krátkém i dlouhém období. Dle Freiberga (1996, s. 36) chybějící peníze „brzdí podnikový záměr či snižují kredit podniku se všemi z toho vyplývajícími negativními důsledky“.
Zároveň přebývající peníze přinášejí ztráty ušlých příležitostí.
Existence podniku do velké míry závisí na platební schopnosti podniku. Růčková (2015, s. 104) zdůrazňuje, že čím menší a kapitálově slabší podnik je, tím větší důraz by měl klást na tuto oblast.
Likvidita bývá často zaměňována se solventností. Rozdíl těchto pojmů by se dal stručně shrnout větou, že podmínkou solventnosti je likvidita. (Růčková, 2015, s. 54)
Přestože je likvidita úzce spojena s cash flow, mírně se liší. Zatímco cash flow je skutečný přítok a odtok peněz, likvidita je měřítkem toho, kde jsou tyto peníze uloženy, a jak rychlý je k nim přístup.
3.1.1 Rozdílové ukazatele
Mezi rozdílové ukazatele likvidity patří čisté pohotové peněžní prostředky, čisté peněžně-pohledávkové prostředky a čistý pracovní kapitál. Vzhledem k rozsahu práce bude pozornost upřena na nejčastěji používaný ukazatel čistého pracovního kapitálu.
Čistý pracovní kapitál
Mezi nejdůležitější rozdílový ukazatel likvidity patří čistý pracovní kapitál. Čistý pracovní kapitál je část oběžných aktiv majetku, který je kryt dlouhodobými finančními zdroji. Vytváří
27
tzv. bezpečnostní polštář, který podnik chrání před nepředvídatelnými vlivy a umožňuje díky němu kontinuální zachování provozu (Nývltová, Marinič, 2010, s. 164). Pracovní kapitál se vypočítá odečtením krátkodobých závazků od oběžných aktiv:
ČPK = oběžná aktiva − krátkodobé závazky [Kč] (1)
Dle Marra (2015, str. 115) se ukazatel běžně měří jednou za čtvrtletí.
3.1.2 Poměrové ukazatele
Mezi poměrové ukazatele likvidity řadíme běžnou, pohotovou a okamžitou likviditu.
Běžná likvidita
Běžná likvidita bývá někdy v literatuře označována též jako celková nebo jako likvidita 1. stupně. Ukazatel vypovídá o tom, jak by byl podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby proměnil veškerá oběžná aktiva ihned na hotovost (Růčková, 2015, s. 56).
běžná likvidita = oběžná aktiva
krátkodobé závazky (2)
Autoři Bragg (2014, s. 40), Knápková, Pavelková a Šteker (2013, s. 91) se shodují na tom, že neprodejné zásoby by neměly být součástí výpočtu ukazatele. Zároveň by do výpočtu neměly vstupovat ani pohledávky po splatnosti či nedobytné pohledávky. Autoři také dodávají, že by se měla výše oběžného majetku porovnávat se změnami stavu zásob ve výkazu zisku a ztráty. Pokud se u obou položek zaznamenal vysoký nárůst, ukazuje tato situace na vysoký nárůst výroby, nikoliv však prodeje těchto výrobků. Firma v takovém případě může mít problém s likviditou.
Dle Marra (2015, s. 56) je firma v dobrém zdravotním stavu, pokud je hodnota ukazatele 2 nebo více. To znamená, že krátkodobá aktiva jsou dvakrát vyšší než závazky a firma má více než dostatek aktiv k zaplacení dlužných částek. Výsledek 1 nebo méně vzbuzuje obavy, neboť majetek má hodnotu buď stejnou nebo nižší než závazky. To znamená, že podnik nebude moci splatit všechny své dluhy. Tato situace nemusí automaticky představovat pro firmu kritický stav, bude však třeba získat více finančních prostředků nebo zvýšit efektivitu, aby se navýšil majetek.
28
Dle Růčkové (2015, s. 56) je dostatečná hodnota v rozmezí od 1,5 - 2,5. Ukazatel se doporučuje porovnávat s dalšími podniky v rámci odvětví.
Pohotová likvidita
Ukazatel zjišťuje, do jaké míry dokáže společnost splnit krátkodobé závazky pomocí nejlikvidnějších aktiv. Tato metrika poskytuje konzervativní pohled na likviditu, protože zahrnuje pouze hotovost a pohledávky, vyřazuje tedy zásoby.
pohotová likvidita =oběžná aktiva−zásoby
krátkodobé závazky (3)
Vyloučením zásob z oběžných aktiv se získá mnohem reálnější představa o tom, jak rychle může podnik splnit podnikatelské závazky.
Pokud nabývá ukazatel hodnoty 1 nebo více, podnik je zdravý a schopný splnit své závazky z již existujících peněžních prostředků. Nižší hodnota než 1 znamená, že firma nemusí být schopna platit své současné dluhy. (Marr, 2015, s. 117). S tímto názorem se ztotožňují i autoři Růčková, Knápková, Pavelková a Šteker.
Okamžitá likvidita
Ukazatel říká, do jaké míry může firma uhradit dluhy z aktuální hotovosti. Tato metrika poskytuje nejkonzervativnější pohled na likviditu, protože bere v potaz pouze hotovost.
okamžitá likvidita =oběžná aktiva−zásoby−pohledávky
krátkodobé závazky (4)
Pro okamžitou likviditu platí doporučovaná hodnota v rozmezí 0,2 – 0,6. Podle metodiky ministerstva průmyslu a obchodu je doporučována hodnota 0,2, která je ovšem označována za hodnotu kritickou. (Růčková, 2015, s. 55). Autoři Knápková, Pavelková a Šteker (2013, s. 91) se shodují na doporučovaném rozmezí 0,2 – 0,5 a zároveň upozorňují, že vysoké hodnoty svědčí o neefektivním využití finančních prostředků.
3.1.3 Tokové ukazatele
Tokové ukazatele doplňují a modifikují poměrové ukazatele finanční analýzy. Pomáhají zpřesňovat výsledky pomocí zaměření na reálné finanční toky, které lépe vystihují podnikovou realitu.
29
Likvidita provozního cash flow
Tento ukazatel bývá užitečný pro finanční ředitele jako varovný signál pro nízkou finanční stabilitu a pomáhá pro plánování výdajů a financování společnosti. Zároveň je přesnější oproti předchozím ukazatelům likvidity, které stejně jako likvidita provozního cash flow hodnotí schopnost podniku splácet své závazky, tento indikátor však s ohledem na vytvořené reálné peněžní prostředky.
likvidita provozního cash flow =cash flow z provozní činnosti
krátkodobé závazky (5)
Nedostatek hotovosti lze řešit zvýšením příjmů nebo snížením výdajů v daném období.