Tabulka 5 Příklad struktury manažerské rozvahy
Období 1 Období 2 Období 3 Období 4 Peněžní prostředky
Pohledávky Zásoby
Oběžná aktiva Fixní aktiva Celková aktiva Splatné závazky
Časově rozlišené závazky Celkové krátkodobé závazky Ostatní závazky
Celkové závazky Kapitál
Nerozdělené zisky Celkový vlastní kapitál Celková pasiva
Kontrola
Zdroj: vlastní zpracování dle Bragga, 2014, s. 39
Je možné se setkat s kontrolním řádkem na konci výkazu, který srovnává bilanční sumu aktiv a pasiv, která by se měla shodovat.
5.3 Výkaz cash flow
Výkaz cash flow obsahuje informace o peněžních tocích za dané období. Dle Bragga (2014, s. 25) zobrazuje zejména rozsah tří činností (investiční, operační a finanční), které vytvářejí a používají hotovost. Růčková (2015, s. 34 a 142) se domnívá, že nejdůležitější částí je cash flow z provozní činnosti, neboť informuje o tom, jak moc EBIT odpovídá skutečným tokům
46
ve společnosti, a jak jsou peníze ovlivněny změnami vlastního kapitálu. Kromě toho cash flow slouží jako nástroj pro zjištění potřeby financování a řízení likvidity.
Existují dvě metody sestavení cash flow, tj. přímá a nepřímá metoda. Výhodou je, že ani jedna metoda nemá standardizovanou podobu. Další výhodou je, že na rozdíl od ostatních výkazů cash flow není ovlivněno metodou odpisování ani časovým rozlišením. (Růčková, 2015, s. 36) Přímá metoda spočívá v zobrazení položek ovlivňující peněžní tok. V praxi se používá minimálně z důvodu obtížného sestavování.
Nepřímá metoda vychází z výsledku hospodaření (EBIT), který se pomocí různých úprav transformuje na tok peněz. Důvodem těchto úprav je nesoulad mezi účetně podchycenými a skutečnými reálnými toky (Scholleová, 2009, s. 129). Podoba tohoto výkazu je zachycena v tabulce 6.
Tabulka 6 Struktura manažerského výkazu cash flow
Počáteční stav cash flow (= konečný stav cash flow předchozího období) EBIT
+ odpisy
+ - jiné náklady (např. rezervy na nedobytné pohledávky) - výnosy, které nebyly příjmem (např. aktivace stroje) +- změna stavu pohledávek (+ úbytek, - přírůstek) +- změna stavu krátkodobých cenných papírů (+ úbytek) +- změna stavu zásob (+ úbytek)
+- změna stavu krátkodobých závazků (+ přírůstek) Cash flow z provozní činnosti
+- změna fixního majetku (+ úbytek)
+- změna nakoupených obligací a akcií (+ úbytek) Cash flow z investiční činnosti
+- změna dlouhodobých závazků (+ přírůstek) +- přírůstek vlastního jmění z titulu emise akcií - výplata dividend
47
Cash flow z finanční činnosti
Celkové cash flow (= cash flow ze samofinancování + provozní + investiční + finanční) Konečný stav cash flow (= počáteční stav cash flow + celkové cash flow)
Zdroj: Růčková (2015, s. 36), Bragg (2014, s. 27), vlastní zpracování
Horizontální a vertikální analýza manažerských výkazů
Horizontální a vertikální analýza se zaměřuje na komparaci a hodnocení absolutních ukazatelů.
Analýzy se používají pro hodnocení položek výkazů účetní závěrky. Často nacházejí uplatnění i v manažerských výkazech, které jsou sestavovány na měsíční bázi. Horizontální analýza spočívá ve srovnání informací za několik období a používá se pro ni označení analýza trendů (viz tabulka 7). Naproti tomu vertikální analýza charakterizuje strukturu celkové hodnoty.
Pracuje s procentním rozborem, kde každá řádková položka je uvedena jako procento jiné položky, jak naznačuje tabulka 8 na příkladu manažerské rozvahy. Základ pro procentuální srovnání tvoří celková aktiva. (Růčková, 2015, s. 142)
Tabulka 7 Horizontální analýza na příkladu manažerského výkazu zisku a ztráty
6/2017 7/2017 Rozdíl
Výnosy z prodeje zboží a služeb 1.000.000 1.500.000 500.000 Náklady na prodané zboží a služby 400.000 600.000 -200.000
Hrubý zisk 600.000 900.000 300.000
… … … …
Zdroj: vlastní zpracování dle Bragga, 2014, s. 39
Horizontální analýza může být doplněna o vyjádření rozdílu v procentech (viz tabulka 8).
V manažerských výkazech se analýza používá pro meziměsíční nebo meziroční srovnávání výsledků. Její použití je typické jak u výkazu zisku a ztráty, rozvahy, tak i cash flow.
48
Tabulka 8 Vertikální analýza na příkladu manažerské rozvahy
2015 Procent
Peníze 100.000 10 %
Pohledávky 350.000 35 %
Zásoby 150.000 15 %
Oběžná aktiva 600.000 60 %
Fixní aktiva 400.000 40 %
Celková aktiva 1.000.000 100 %
… … …
Zdroj: vlastní zpracování dle Bragga, 2014, s. 39
49
6 Finanční plán a analýza odchylek
Finanční plán hraje ve výkonnosti podniku zásadní roli, neboť jedině s jasným plánem a jeho komparací se skutečnými výsledky získává společnost komplexní pohled na svou výkonnost.
Finanční plány by měly reflektovat cíle podniku (viz obrázek 3).
Dle Freiberga (1996, s. 62) finanční plán umožňuje zobrazit finanční efekty budoucích podnikových aktivit, a slouží kromě jiného k zajištění dostatečných zdrojů likvidity. Také upozorňuje na nespornou výhodu ve volném formátu, který není regulován směrnicemi. V praxi finanční plány kopírují strukturu manažerských výkazů.
Finanční plán pro operativní řízení bývá sestavován zpravidla na období jednoho roku.
Dlouhodobější finanční plány, které reflektují strategické cíle, bývají sestavovány na období 5 let. Dle Růčkové (2015, s. 93) dlouhodobý plán souvisí s vývojem aktiv a pracovního kapitálu.
Obrázek 3 Postup tvorby finančního plánu
Zdroj: Růčková (2015, s. 105), vlastní zpracování
Při sestavování plánovaných výkazů se používá metoda procentních poměrů k tržbám, regresní analýza a dále metoda ukazatelů obratu (Růčková, 2015, s. 104).
Plánovaný výkaz zisku a ztráty
Podstatou plánového výkazu zisku a ztráty je určení plánované výše výnosů, nákladů a zisku.
Nejdůležitější položkou, kterou je třeba prognózovat, jsou tržby za prodej výrobků a služeb.
Ke stanovení tržeb je možno dle Růčkové (2015, s. 103) využít:
• odhady marketingových pracovníků;
• trendové křivky na základě historických dat;
• regresní a korelační analýzu.
Je třeba brát v potaz, že výše plánovaných tržeb a zisku vzhledem k provázanost výkazů ovlivní i hodnoty v plánované rozvaze.
50
Plánovaná rozvaha
Struktura plánu kopíruje podobu manažerské rozvahy. Základní funkcí je poskytnutí přehledu o pravděpodobné budoucí finanční situaci firmy a o stavu její finanční struktury. (Růčková, 2015, s. 107)
Plánované cash flow
Plánované cash flow slouží ke stanovení stavu likvidity a případné potřeby dodatečných finančních zdrojů v budoucnosti. Ze všech plánových výkazů se pro potřeby operativního řízení stanovuje na nejčastější frekvenci, tj. na jednotlivé dny v měsíci. Externím stranám (např.
investorům, bankám) je výkaz předkládán nejčastěji v agregované podobě po měsících.
Analýza odchylek
V praxi se stává, že ne vždy jsou finanční plány v souladu se skutečností. S největší pravděpodobností se výsledky dostanou mimo plán, a z toho důvodu se sestavuje řada scénářů finančního plánu. Z obrázku 3 je také patrné, že vyhotovením plánu proces nekončí. V další fázi přichází na řadu nutná kontrola, která je plně v režii controllera. V rámci analýzy odchylek je porovnáván finanční plán se skutečnými dosaženými výsledky. Zjištěné odchylky jsou dále analyzovány. Po zjištění příčin odchylek controller diskutuje s managementem nápravná opatření vedoucí ke zmírnění rizika.
51
7 Účetní faktory ovlivňující vybrané ukazatele
Tato kapitola se zabývá řadou účetních otázek, které mají dopad na informace uvedené ve finančních výkazech a zásadním způsobem tak ovlivňují hodnoty ukazatelů výkonnosti.
Znalost této problematiky pomáhá controllerům získat relevantní výsledky, neboť některé vlivy je nucen controller odstranit či doplnit, aby získal skutečný obraz o finanční a provozní situaci společnosti. Znalost těchto faktorů zpřesňuje interpretaci ukazatelů výkonnosti, která je stěžejní a nejdůležitější částí analýzy.