Ke zpracování odpovědí na jednotlivé otázky a položky dotazníku jsem zvolila procentuální statistickou metodu. Jelikož v „kapitole II. Úvod“ práci doporučuji studentům, pedagogům i zájemcům z řad široké veřejnosti, domnívám se, že vyjádření získaných údajů procenty bude mít odpovídající informační hodnotu. Ne všichni ovládají složitější statistické metody, dokonce si myslím, že naprostá většina lidí se neorientuje v jednotlivých odchylkách, korelacích atd., obzvláště jedná-li se o studenty, začínající učitele či pedagogy starších věkových kategorií. Těm by má diplomová práce neposkytla náležité poznání, a nesplnila by tedy cíl, k němuž je předurčena. Sama chci učit žáky, že nelze vyčleňovat ostatní z okruhu různých činností pouze proto, že k ní nemají tolik inteligenčních předpokladů, schopností či dovedností. Chtěla bych, aby tato práce byla přístupná všem zájemcům a nikoli pouze několika zasvěceným. Jelikož procentuální statistická metoda bude srozumitelná všem, zvolila jsem ke zpracování výsledků právě ji.
Získané výsledky prezentuji ve formě tabulek. Každá tabulka obsahuje pořadové číslo, odpověď a její procentuální vyjádření. Veškeré výpočty jsou zaokrouhlovány na jedno desetinné místo a pro rychlejší a snazší orientaci uváděny postupně v pořadí od největšího zastoupení dané odpovědi k nejmenšímu. Poslední řádek tabulky věnuji vždy údaji, kolik respondentů na danou otázku odpovídalo, kolik žáků tvoří výchozí celek, tedy sto procent. Tento počet není vždy stejný. K otázkám, které vyžadovaly odpověď ano/ne, byly většinou přiřazovány doplňující podotázky, položky jim podřízené nebo na ně navazovalo několik dalších otázek. U některých dalších položek určité nabízené alternativy vyžadovaly upřesnění. Z této skutečnosti vyplývá, že pokud nějaké dítě staršího školního
věku odpovědělo ne, nebo zvolilo možnost bez nutného doplnění, nevyplňovalo všechny následující otázky či položky.
V tabulkách 2, 3, 4, 5, 6, 10, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 31, 32, 33, 36, 37, 39, 40, 43 zaznamenávám, kolik procent z celkového počtu respondentů odpovědělo na danou otázku uvedeným způsobem. Tabulky 7, 8, 9, 11, 23, 30, 34, 35, 38, 41, 42 vyjadřují procentuální četnost určitého slova v odpovědích.
Na otázky, k nimž se tabulky vztahují, mohli žáci odpovědět více možnostmi.
V níže uvedených tabulkách uvádím výsledky odpovědí na téměř všechny otázky a položky včetně těch, které sloužily jako údaj kontrolní, s jejichž pomocí bylo možné odhalit případnou nepravdivou odpověď. Vynechala jsem pouze otázky týkající se doby, kterou děti staršího školního věku týdně věnují svým volnočasovým aktivitám a otázky zaměřené na sport, jejichž cílem bylo zjistit, jaké sportovní činnosti se věnují a kolik hodin týdně. Po propočítání uvedených údajů a jejich porovnání např. s otázkami týkajícími se počtu hodin, které denně spí a kroužků, jež označily, že navštěvují, bylo jasné, že se dané volnočasové aktivitě tak dlouho věnovat nemohou. Podle jejich odpovědí, by musel jeden týden mít celkem více hodin, než ve skutečnosti má. U sportovních činností docházelo též k rozporu. Žáci např. psali, že se nevěnují žádnému sportu, ale týdně jím stráví několik hodin, jindy odpovídali v části zaměřené na organizované aktivity volného času, že navštěvují konkrétní pohybově zaměřené kroužky, ale v zápětí tvrdili, že žádný sport neprovozují. Objevilo se i několik nevhodných odpovědí typu pěstuji jen ležení na gauči, co je ti do toho atd. V těchto otázkách bylo minimum vhodných odpovědí. Většina neposkytovala relevantní výsledky. Z tohoto důvodu je do níže uvedeného soupisu nezařazuji. Bylo naprosto zřejmé, že tyto otázky žáci nevypracovali svědomitě, spíše se jimi bavili. Jestliže měli vybrat jednu z nabízených možností, dokázali odpovědět vhodně, pokud se však jednalo o položky, kde mohli označit více alternativ, jejich přístup k nim nebyl zdaleka tak pečlivý, jako v případě předcházejícím. Na tuto skutečnost poukazovaly i jisté komentáře doprovázející odpověď.
Různé průpovídky a připomínky k mnohým otázkám nebyly žádnou zvláštností.
Jelikož mi nebylo umožněno účastnit se vyučovacích hodin, v nichž žáci dotazník vyplňovali, informovala jsem se na průběh této aktivity a reakce respondentů u vyučujících, kteří dotazník dětem staršího školního věku zadávali. Mnohdy konstatovali, že jeho vyplnění bylo spíše pro žáky záminkou k „volnější hodině“, kdy se nemuseli učit.
Přesto se vždy všichni vyučující snažili dbát na to, aby žáci k zadanému úkolu přistupovali svědomitě.
Kromě záporných a nevhodných komentářů jsem na některých odevzdaných dotaznících shledala také několik pozitivních hodnocení.
Pro větší názornost v prezentování výsledků výzkumu uvádím v příloze k jednotlivým předpokladům ještě několik grafů, jejichž cílem je usnadnit orientaci v získaných výsledcích.
Podívejme se nyní na výsledky výzkumu.
Tab. 2: Přehled odpovědí na otázku „ Kolik hodin denně obvykle spíš?
a) ve školním týdnu
b) o víkendu, o prázdninách“
Ve školním týdnu O víkendu, o prázdninách
Pořadové školního týdne osm hodin (třicet jedna celých pět desetin procenta respondentů), o víkendu a o prázdninách deset hodin (třicet celých pět desetin procenta dotázaných). Více než devadesát procent dětí staršího školního věku spí jak během školního týdne, tak v průběhu víkendu a prázdnin dostatečně dlouhou dobu (sedm hodin a více)545, aby si odpočinula.
Žádné z dětí nevěnuje spánku méně, než je přepokládaná hranice pěti hodin, pod níž by již docházelo k poškození zdraví. Dále se ukázalo, že o víkendu a o prázdninách spí průměrně déle, přibližně o dvě hodiny.
545 Dětem staršího školního věku se doporučuje spát devět až deset hodin denně, ovšem výsledky mnohých bádání poukazují na skutečnost, že jedinci, kteří spí pravidelně sedm až osm hodin, vykazují známky lepšího tělesného i duševního zdraví než ti, co spánku věnují méně. Vzhledem k individuálním zvláštnostem není možné stanovit dobu spánku, která nejvíce přispívá k udržení dobrého zdravotního stavu.
(viz. kapitola „ IV. 1. 5. 1. Spánek“) Shrnutím těchto faktů lze usuzovat, že děti, které spí alespoň sedm hodin, splňují podmínku dostatečně dlouhé doby spánku, která podporuje dobré tělesné i duševní zdraví.
Získané výsledky odpovídají požadavkům na zdravý spánek.
Tab. 3: Přehled odpovědí na otázku „V kolik hodin ve školním týdnu obvykle usínáš?“
Pořadové číslo Odpověď Zastoupení v %
1 22 hodin 21,0
2 21.30 hodin 20,0
3 22.30 hodin 15,5
4 23.00 hodin 12,0
5 21.00 hodin 11,5
6 23.30 hodin 9,0
7 22.30 hodin 3,0
8 24.00 hodin 2,5
9 20.00 hodin, 19.30 hodin, 0.30 hodin 1,5
1.30 hodin, 1.00 hodin 0,5
Celkem 200 100,0
Tato otázka sloužila jako kontrolní. Pomocí ní jsem si ověřovala, zda je možné, aby děti staršího školního věku spaly tolik hodin, kolik uváděly. Jejich odpovědi se ukázaly jako pravdivé.
Sedmdesát jedna procent žáků usíná před dvacátou třetí hodinou. Pouze zanedbatelná část respondentů chodí spát velmi pozdě.
Tab. 4: Přehled odpovědí vybraných z uvedených možností k větě „Hodnotím svůj spánek jako“
Pořadové číslo Odpověď Zastoupení v %
1 Občas se stane, že se
probudím
57,0
2 Vynikající 33,0
3 Často se probudím,
protože…
10,0
Celkem 200 100,0
Devadesát procent dětí staršího školního věku spí kvalitním spánkem. Zvýšenou pozornost vyžaduje údaj, že deset procent žáků druhého stupně základní školy se v noci často budí. Vzhledem k tomu, že kvalita spánku ovlivňuje jak celkové zdraví, tak
schopnost zapamatování, je tato skutečnost s ohledem na věk respondentů značně negativní. Důvody, které vedou k častému probuzení uvádí následující tabulka.
Tab. 5: Přehled odpovědí doplněných důvodů, proč se často probudí.
Pořadové číslo Odpověď Zastoupení v %
1 Špatný sen 20,0
2 Neví 15,0
3 Hluk, nemůže spát,
urologické problémy, žízeň
10,0
4 Bolest hlavy, domácí
mazlíček, rovnátka, strach, fáze měsíce
5,0
Celkem 20 100,0
Nejčastějším důvodem neklidného spánku je špatný sen. Patnáct procent respondentů uvedlo, že neví, proč se v noci budí. Pravděpodobně bývají po probuzení zmatení, nemusí si ihned uvědomit, co se děje, nebo nejsou schopni identifikovat např. zvuk nebo světlo, jež byly příčinou jejich probuzení. Ani další uvedené důvody nepředstavují výrazně odlišné činitele od těch, které přerušují spánek dospělým.
Tab. 6: Přehled odpovědí na otázku „Kolikrát denně jíš?“
Pořadové číslo Odpověď Zastoupení v %
1 Pětkrát 36,5
2 Čtyřikrát 25,5
3 Šestkrát 14,0
4 Třikrát 11,0
5 Sedmkrát 5,5
6 Dvakrát 3,5
7 Osmkrát 2,0
8 Jednou, stále 1,0
Celkem 200 100,0
Více než polovina dětí staršího školního věku jí denně pětkrát nebo šestkrát, což odpovídá stanovené normě vhodné denní frekvence stravování. Čtyřicet jedna procent žáků uvedlo, že jí méně než pětkrát a osm celých pět desetin procenta vícekrát. Dětí, jež se
značně vymykají doporučené denní frekvenci přijímaní potravy sice není mnoho, ovšem toto porušování zásad stravování může vést k závažným zdravotním problémům.
Tab. 7: Přehled odpovědí na výzvu „Napiš, které jídlo a který nápoj máš nejraději.“
Jídlo Nápoj
a vepřové maso, krokety, palačinky, rizoto, rýže, uzeniny, vločková kaše, zeleninový salát, čínská kuchyně
14 Halušky,
jogurt, krupicová kaše, kuřecí salát, lečo, neví, sójové maso, steak, omáčky, zelný salát, zelenina, žemlovka
0,5 14 Horká
čokoláda, káva bez kofeinu, neví
0,5
Celkem 200 100,0 Celkem 200 100,0
Z uvedených výsledků je patrné, že děti staršího školního věku mají v oblibě jak jídla zdravá, tak nezdravá. O trochu více však preferují jídla nezdravá.
Obdobná je situace u nápojů. Opět převažuje větší oblíbenost nápojů nezdravých.
Pouze žádná celá pět desetin procenta respondentů uvedlo, že neví, jaké je jeho oblíbené jídlo a nápoj. Jen pět celých pět desetin procenta odpovědělo, že nemá žádný oblíbený nápoj.
Tab. 8: Přehled odpovědí na výzvu „Napiš pět jídel, která jíš nejčastěji.“
Pořadové číslo Odpověď Zastoupení v %
1 Pečivo 37,5
2 Těstoviny 33,5
3 Zelenina 31,0
546 Z důvodu oblíbenosti tohoto pokrmu ho v tabulce uvádím zvlášť.
lasagne, lečo, med, paštika
27 Bramborák, kuřecí salát,
marmeláda, nutela, rýžový nákyp, tvaroh, uzené maso s bramborovým knedlíkem, zelný salát
0,5
Celkem 200 100,0
Z výsledků vyplývá, že děti staršího školního věku jedí častěji jídla zdravá než nezdravá.
Tab. 9: Přehled odpovědí na otázku „Jak trávíš svůj volný čas? Navštěvuji tyto kroužky:“547
Pořadové číslo Odpověď Zastoupení v %
1 Florbal 26,0
2 Fotbal 23,5
3 Moderní tanec 17,0
4 Nenavštěvuje žádný 16, 0
5 Výtvarný kroužek 10,0
6 Divadelní kroužek 9,5
7 Keramika 8,5
8 Basketbal, break dance 8,0
9 Kurz sebeobrany 7,5
10 Kurz cizích jazyků, ruční
práce, pěvecký sbor
6,0
11 Klasický tanec, rybáři, svět
zvířat
5,0
12 Kurz ICT, paličkování 4,5
13 Modeláři, šachy, volejbal 4,0
14 Aerobic, házená, hra na
hudební nástroj
3,5
15 Fotokroužek, jezdecký 3,0
547 Uváděné možnosti, ze kterých mohli žáci vybírat, odpovídaly nabídce kroužků Domu dětí a mládeže Jednička ve Dvoře Králové nad Labem. Další alternativou bylo políčko jiné, jež vyžadovalo, doplnění kroužku, jemuž se věnují.
kroužek, ochrana přírody, turistický kroužek
16 Cyklistický kroužek,
netradiční techniky ručních prací, tenis
2,5
17 Kuželky, orientální tanec,
pletení
2,0
18 Jumbing, mladý hasič,
plavání, skaut, šerm
1,5
19 Atletika, bojové umění,
radioklub, zdravotnický kroužek
1,0
20 Airsoft, baseball, Capoeira,
golf, gymnastika, historický kroužek, hra v orchestru, krasobruslení, kulečník, rigo, sólový zpěv, strečink, střelba, vodní skating, základy administrativy
0,5
Celkem 200 100,0
V případě, že děti staršího školního věku navštěvují ve volném čase nějaký kroužek, jedná se více o kroužek zaměřený na pohybovou aktivitu. Již méně se věnují organizovaným činnostem uměleckým či vzdělávacím. Šestnáct procent dotazovaných odpovědělo, že nenavštěvuje žádný kroužek Z výše uvedených odpovědí vyplývá, že organizované způsoby trávení volného času jsou značně pestré. Za velice pozitivní považuji časté zaměření na sportovní aktivity.
Tab. 10: Přehled odpovědí na otázku „Kdo tě přivedl k nápadu kroužek navštěvovat?“
Pořadové číslo Odpověď Zastoupení v %
1 Já sám/sama 62,5
2 Kamarádi 20,8
3 Rodiče 11,9
4 Já společně s rodiči, neuvedl 1,8
5 Sourozenci, trenér 0,6
Celkem 168 100,0
Více jak polovina dětí staršího školního věku si vybírá organizované způsoby trávení volného času sama. V téměř dvaceti jedna procentech je k nápadu navštěvovat daný kroužek přivedli kamarádi. Menší vliv ve výběru organizované volnočasové aktivity mají rodiče a zanedbatelný vliv sourozenci či trenér.
Tab. 11: Přehled odpovědí na otázku „Co kromě zapojení v zájmových kroužcích děláš?“
Pořadové číslo Odpověď Zastoupení v %
1 Tráví čas u počítače,
poslouchá hudbu
65,0
2 Tráví čas s kamarády 60,0
3 Sleduje televizní pořady,
filmy
57,5
4 Pomáhá s domácími
pracemi, sportuje
42,5
5 Věnuje se domácímu
mazlíčkovi
32,0
6 Čte 30,0
7 Chodí do přírody 28,0
8 Prochází se po obchodních
domech a nakupuje
20,0
9 Chodí do kina 18,0
10 Zpívá 9,5
11 Hraje na hudební nástroj 8,0
12 Chodí do divadla 3,5
13 Učí se 3,0
14 Tančí 2,5
15 Má kapelu, staví modely 1,0
16 Jezdí na koloběžce, maluje,
nedělá nic, peče, souloží, trénuje karate, věnuje se sourozencům, střelbě
0,5
Celkem 200 100,0
V případě neorganizovaného způsobu trávení volného času volí děti staršího školního věku častěji činnosti sedavé než pohybově zaměřené. Půl procenta respondentů uvedlo, že nedělá nic, což samozřejmě není možné, protože, pokud člověk nespí, vždy vykonává nějakou činnost, ať již pasivně nebo aktivně.
Tab. 12: Přehled odpovědí na otázku „Jak moc tě tvůj způsob trávení volného času baví?
Ohodnoť známkou jako se škole.“
Pořadové číslo Odpověď Zastoupení v %
1 1 56,5
2 2 23,0
3 3 13,5
4 5 4,0
5 4 3,0
Celkem 200 100,0
Více než polovinu dětí staršího školního věku náplň jejich volného času naprosto baví. Dvacet tři procent respondentů uvedlo, že je spíše baví. Třináct celých pět desetin procenta hodnotí své volnočasové aktivity jako dobré. Pouze sedm procent žáků náplň jejich volného času nebaví.
Tab. 13: Přehled odpovědí vybraných z uvedených možností k větě „Cítím se“
Pořadové číslo Odpověď Zastoupení v %
1 Zdravý/zdravá 51,5
2 Spíše zdravý/zdravá 39,0
3 Spíše nemocný/nemocná 8,0
4 Nemocný/nemocná 1,5
Celkem 200 100,0
Padesát jedna celých pět desetin procenta respondentů se cítí zdrávo, třicet devět procent spíše zdrávo, což poukazuje na skutečnost, že naprostá většina dětí staršího školního věku nemá závažnější zdravotní potíže. Osm procent dotázaných se považuje za spíše nemocné a pouze jedna celá pět desetin procenta žáků se cítí nemocno.
Tab. 14: Přehled odpovědí vybraných z uvedených možností k větě „Se svým vzhledem jsem“
Pořadové číslo Odpověď Zastoupení v %
1 Spokojený/spokojená 36,0
2 Středně spokojený/spokojená 24,5
3 Spíše spokojený/spokojená 23,0
4 Spíše
nespokojený/nespokojená
11,0
5 Nespokojený/nespokojená 5,5
Celkem 200 100,0
Třicet šest procent respondentů je se svým vzhledem spokojeno, dvacet čtyři celých pět desetin procenta spíše spokojeno a dvacet tři procent středně spokojeno. Z těchto údajů vyplývá, že více jak osmdesát procent dětí staršího školního věku se netrápí nedostatky svého vzhledu, ať již faktickými či domnělými. Jedenáct procent dotázaných se se svým vzezřením cítí spíše nespokojeno a pět celých pět desetin procenta nespokojeno. Množství nespokojených dětí je dosti vysoké a vzhledem k jejich věku i nebezpečné.
Tab. 15: Přehled odpovědí vybraných z uvedených možností k větě „Se svým školním výkonem jsem“
Pořadové číslo Odpověď Zastoupení v %
1 Středně spokojený/spokojená 32,0
2 Spokojený/spokojená 22,5
3 Spíše spokojený/spokojená 21,5
4 Spíše
nespokojený/nespokojená
14,5
5 Nespokojený/nespokojená 9,5
Celkem 200 100,0
V této položce získala největší procentuální zastoupení (třicet dva procent) odpověď, že děti staršího školního věku jsou se svým školním výkonem středně spokojeni. Naprosto spokojeno je dvacet dva celých pět desetin procenta a spíše spokojených pouze o jedno procento méně. V souhrnném pohledu dotazovaní hodnotí svou spokojenost v oblasti školního výkonu kladně. Naprosto nespokojených je devět celých pět desetin procenta žáků.
Tab. 16: Přehled odpovědí vybraných z uvedených možností k větě „S náplní svého volného času jsem“
Pořadové číslo Odpověď Zastoupení v %
1 Spokojený/spokojená 57,0
2 Spíše spokojený/spokojená 26,0
3 Středně spokojený/spokojená 9,0
4 Spíše nespokojený/nespokojená 5,0
5 Nespokojený/nespokojená 3,0
Celkem 200 100,0
Více jak polovina dotázaných uvedla, že je s náplní svého volného času spokojená.
Dvacet šest procent se cítí spíše spokojeno a devět procent středně spokojeno. Naprostá většina dětí staršího školního věku tedy hodnotí své volnočasové aktivity kladně. Pouze pět procent respondentů je spíše nespokojeno a tři procenta nejsou s náplní svého volného času spokojena vůbec.
Tab. 17: Přehled odpovědí vybraných z uvedených možností k větě „Svůj vztah s rodiči hodnotím jako“
Pořadové číslo Odpověď Zastoupení v %
1 Vynikající 41,0
2 Dobrý 31,5
3 Spíše dobrý 13,0
4 Neutrální 8,5
5 Spíše špatný 3,5
6 Špatný 2,0
7 Dobrý s otcem, špatný
s matkou
0,5
Celkem 200 100,0
Čtyřicet jedna procent respondentů považuje vzájemný vztah s rodiči za vynikající, třicet jedna celých pět desetin procenta za dobrý a třináct procent za spíše dobrý, z čehož vyplývá, že více jak osmdesát pět procent dětí staršího školního věku má s rodiči kladný vztah. Osm celých pět desetin procenta hodnotí tento vztah neutrálně a pět celých pět desetin procenta negativně. V jednom případě bylo uvedeno, že nelze vztah s rodiči
posuzovat souhrnně, ale pouze odděleně. Tento jedinec vychází s otcem dobře, s matkou špatně.
Tab. 18: Přehled odpovědí vybraných z uvedených možností k větě „Svůj vztah se sourozenci hodnotím jako“
Pořadové číslo Odpověď Zastoupení v %
1 Dobrý 34,2
2 Vynikající 31,5
3 Spíše dobrý 10,3
4 Neutrální 12,5
5 Spíše špatný 6,5
6 Špatný 2,7
7 Velice špatný 2,2
Celkem 184 100,0
Vztahy se sourozenci jsou pociťovány jako horší než ty s rodiči. Přesto sedmdesát šest procent dětí staršího školního věku považuje svůj vztah se sourozenci za kladný.
Neutrální vztah mají v dvanácti celých pěti desetinách procenta a záporný v jedenácti celých čtyřech desetinách procenta, z čehož dvě celé dvě desetiny procenta respondentů má se svými sourozenci vztah velice špatný. Šestnáct dotázaných žádné sourozence nemá.
Tab. 19: Přehled odpovědí vybraných z uvedených možností k větě „Svůj vztah s kamarády hodnotím jako“
Pořadové číslo Odpověď Zastoupení v %
1 Vynikající 42,5
2 Dobrý 38,0
3 Spíše dobrý 9,5
4 Neutrální 6,5
5 Velice špatný 1,5
6 Spíše špatný, špatný 1,0
Celkem 200 100,0
Uvedené výsledky dokazují, že děti staršího školního věku mají se svými kamarády z devadesáti procent pozitivní vztah, z šesti celých pěti desetin procenta vztah neutrální.
Zbylá procenta připadají vztahu negativnímu, přičemž jedna celá pět desetin procenta tento vztah hodnotí jako velice špatný.
Tab. 20: Přehled odpovědí na otázku „Máš alespoň jednoho kamaráda/kamarádku, kterému/které se můžeš s čímkoli svěřit?“
Pořadové číslo Odpověď Zastoupení v %
1 Ano 85,0
2 Ne 15,0
Celkem 200 100,0
Osmdesát pět procent takového kamaráda/kamarádku má, patnáct procent nikoli.
Tab. 21: Přehled odpovědí vybraných z uvedených možností k větě „Vztah třídního učitele ke mně hodnotím jako“
Pořadové číslo Odpověď Zastoupení v %
1 Dobrý 36,5
2 Vynikající 21,5
3 Neutrální 18,5
4 Spíše dobrý 12,5
5 Velice špatný 5,0
6 Spíše špatný 4,0
7 Špatný 2,0
Celkem 200 100,0
Třicet šest celých pět desetin procenta žáků označilo vztah třídního učitele k jejich osobě za dobrý, dvacet jedna celých pět desetin procenta za vynikající a dvanáct celých pět desetin procenta za spíše dobrý. Tyto údaje poukazují na skutečnost, že z pohledu žáků k nim má třídní učitel spíše pozitivní vztah. Osmnáct celých pět desetin procenta respondentů tento vztah považuje za neutrální a zbylých jedenáct procent za negativní, z čehož pět procent ho pociťuje jako velice špatný. Tento údaj je značně negativní. Vždyť vztah třídního učitele k žákovi má velký vliv nejen na průběh, ale i na výsledek vyučovacího procesu.
Tab. 22: Přehled odpovědí vybraných z uvedených možností k větě „Vztah spolužáků ke mně hodnotím jako“
Pořadové číslo Odpověď Zastoupení v %
1 Dobrý 45,5
2 Vynikající 20,0
3 Neutrální 15,0
4 Spíše dobrý 10,5
5 Spíše špatný 4,5
6 Velice špatný 3,0
7 Špatný 1,5
Celkem 200 100,0
Nadpoloviční většina spolužáků má k sobě pozitivní vztah. Patnáct procent neutrální a devět procent pociťuje vztah ostatních k němu samému jako negativní, z čehož tři procenta ho považují za velice špatný. Tento údaj je velice negativní. Poukazuje na nepříliš dobré třídní klima.
Tab. 23: Přehled odpovědí na výzvu „Napiš, co ti v životě nejvíce chybí.“
Pořadové číslo Odpověď Zastoupení v %
1 Nic 42,5
2 Partnerský vztah 7,5
3 Svoboda, různé materiální
statky
6,0
4 Citové zázemí, peníze 4,0
5 Domácí mazlíček, mladší
sestra
3,0
6 Otec 3,0
7 Čas, kůň 2,5
8 Dědeček, kamarádi 2,0
9 Delší prázdniny, řidičský
průkaz, úspěch
1,5
10 Adrenalin, babička, dobré
známky, neví, nevhodná odpověď, sport, sexuální
1,0
styk, uznání
11 Diskotéka, dospělost,
inteligence, jídlo, klid, moc nad světem, lepší bydlení, pochopení, popularita, sportovní úspěchy, školka, tygr, velkoměsto, zbraň
0,5
Celkem 200 100,0
Značná část respondentů ve svém životě nic nepostrádá. V souvislosti s vývojovým
Značná část respondentů ve svém životě nic nepostrádá. V souvislosti s vývojovým