K ověřování všech hypotéz jsme zvolili metodu pozorování. S touto metodou jsme se seznámili v knize M. Miovského „Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu.“
Vybrali jsme pozorování zúčasněné, kdy pozorovatel je přímo s pozorovaným jevem v interakci. Výhodou je, že lépe pochopíme a popíšeme, co, jak a proč dělají, získáváme tím kvalitní vhled do celkové situace s množstvím detailů. Nevýhodou je, že výzkumník svou přítomností a chováním může narušit průběh událostí, které pozoruje.
Zúčasněné pozorování bylo otevřené, kdy jsme nejen přímými účastníky určitých situací, ale o našem záměru pozorování a vytvořených záznamech všichni vědí. Předem musíme mít připraveno, jak cílovou skupinu budeme informovat o výzkumu, jak se budeme v prostoru pohybovat, abychom nevyrušovali, jaké použijeme komunikační strategie apod. (Miovský 2006, s. 152-154).
Pro potvrzení či vyvrácení první hypotézy jsme pozorovali všechny žáky dohromady, bez rozlišení o jaké mentální postižení se jedná. Pozornost jsme zaměřili na osvojování nových vědomostí, na sebeobsluhu, stolování, komunikaci a volný čas (přestávky).
Výsledky jsme zapisovali do záznamového archu a poté vyhodnotili. Sledovali jsme, zda žáci potřebují pomoc asistenta vždy, občas nebo nepotřebují vůbec.
47
48
Z tabulky č. 1 je zřejmé, že při sledovaných činnostech 19,22 % žáků nepotřebuje pomoc asistenta, 22,54 % žáků potřebuje pomoc občas a 58,1 % žáků potřebuje pomoc asistenta vždy.
Z grafu č. 1 a tabulky č. 1 lze vyčíst kolik žáků potřebuje či nepotřebuje při dané činnosti pomoc. Vycházíme z celkového počtu 54 žáků. Nejvyšší míru podpory (tj. vždy) potřebují při osvojování nových vědomostí (47žáků, což je 87 %), při rozvoji komunikace (36 žáků, 66,6 %), dále pak při sebeobsluze (31 žáků, 57,4 %), při stolování (24 žáků, 44,4 %) a naopak nejméně využijí pomoci asistenta ve volném čase (19 žáků, čemuž odpovídá 35,1 %).
Jsou i žáci, kteří nepotřebují pomoc asistenta. Tuto podporu nepotřebují ve volném čase (25 žáků, tj. 46,2 %), dále při sebeobsluze (10 žáků, 18,5 %), stolování (9 žáků, 16,6 %), komunikaci (8 žáků, což je 14,8 %) a naopak bylo zjištěno, že při osvojování nových vědomostí nebyl ani jeden žák, který by nepotřeboval pomoc asistenta.
Můžeme říci, že převažují žáci, kteří potřebují neustálou (celkem 58,1 %), nebo častou pomoc (22,54 %).
Sledovali jsme, zda žáci zvládají lépe učivo za pomoci asistenta. Z vlastního pozorování lze konstatovat, že asistent pomáhá více či méně téměř vždy.
U druhé hypotézy jsme do záznamového archu zapisovali údaje, kolik žáků splnilo výstup za celý měsíc v jednotlivých předmětech. Celkem uvádíme dvě tabulky. Jedna se týká žáků se středně těžkou mentální retardací vzdělávaných podle RVP díl I., což je celkem 28 žáků a druhá pro 26 žáků s těžkou mentální retardací vzdělávaných podle RVP díl II.
Tabulka 2: Plnění výstupů v jednotlivých předmětech (žáci se středně těžkou MR) měsíc ČT PS ŘV M INF PRV VU VV HV TV PV VkeZ
49
Graf 2: Vyhodnocení plnění výstupů (žáci se středně těžkou MR)
V tabulce č. 2 uvádíme, kolik žáků během měsíce splnilo výstup učiva v jednotlivých následovalo pracovní vyučování 11,6 žáků (41,7 %).
Pokud se zaměříme na vzdělávací oblasti, největší úspěšnost plnění výstupů je ve vzdělávacích oblastech Člověk a zdraví, kam patří tělesná výchova, Umění a kultura, tvořena hudební a výtvarnou výchovou.
Naopak nejméně žáků splnilo výstupy v předmětu řečová výchova 8 žáků (28,6 %), ve psaní 7,5 žáků (26,8 %). Nejobtížnějším předmětem a tudíž splněno nejméně výstupů je v předmětu čtení, což byli 4 žáci (14,3 %).
Ve vzdělávací oblasti, kde je splněno nejméně výstupů je Jazyková komunikace, tvořena předměty řečová výchova, psaní, čtení.
Z předmětů, které jsou vyučovány u menší skupiny žáků je úspěšných v informatice
50
Tabulka 3: Plnění výstupů v jednotlivých předmětech (žáci s těžkou MR)
měsíc RV SV PV VV HV TV ŘV
Graf 3: Vyhodnocení plnění výstupů (žáci s těžkou MR)
Tabulka č. 3 a graf č. 3 jsme sestavili podle výsledků z pozorování 26 žáků s těžkým mentálním postižením, vzdělávaných podle RVP díl II.
Během sledovaného období splnilo nejvíce žáků výstupy z předmětu tělesná výchova, což je 9,6 žáků (37,2 %), smyslová výchova 6,8 žáků (26,3 %) dále pracovní výchova 5 žáků (19,2 %) a na čtvrtém místě výtvarná výchova 2,8 žáků (10,9 %).
Největší úspěšnost je v těchto vzdělávacích oblastech: Člověk a zdraví, tvořena tělesnou výchovou, Člověk a jeho svět, realizována předmětem smyslová výchova a Člověk a svět práce, pracovní výchovou.
Naopak nejméně žáků splnilo výstupy v předmětu hudební výchova 2,3 (8,9 %), řečová výchova 1,2 žáků (4,4 %) a rozumová výchova 0,8 žáků (3,18 %).
51
Jedná se o tyto vzdělávací oblasti: Umění a kultura, kam patří hudební výchova, Člověk a komunikace, což je řečová a rozumová výchova.
Pro potvrzení či vyvrácení třetí hypotézy jsme na základě pozorování sestavili následující tabulky a grafy. Tabulka č. 4 a graf č. 4 se týká žáků vzdělávaných podle RVP díl I., tabulka č. 5 a graf č. 5 žáků vzdělávaných podle RVP díl II.
Pozorování jsme zaměřili na využívání těchto metod: slovní, kdy učitel využívá vyprávění, vysvětlování, názorné, práce s různými obrázky, fotografiemi, kostkami, víčky apod., audiovizuální, práce s i-padem, interaktivní tabulí, počítačem, individuální přístup, masáže, snoezelen, metody AAK, práce s fotografiemi, piktogramy, komunikačními sešity, globální čtení, bazální stimulace.
Tabulka 4: Metody práce (žáci se středně těžkou MR)
název denně občas
slovní (vyprávění, vysvětlování)
28 0
názorné 28 0
audiovizuální (i-pad, inter. tab.)
17 11
individuální přístup
28 0
masáže 0 6
snoezelen 0 4
metody AAK 24 4
globální čtení 11 0
bazální stimulace 0 0
52
Graf 4: Vyhodnocení využití metod při vyučování (žáci se středně těžkou MR)
Z tabulky č. 4 a z grafu č. 4 můžeme vyčíst, že u žáků se středně těžkou mentální retardací, vzdělávaných podle RVP díl I. je denně využíván individuální přístup, metody slovní a názorné u všech žáků (100 %), dále u 24 žáků (85,7 %) metody AAK, následují audiovizuální metody (I-pad, interaktivní tabule) což je využíváno denně u 17 žáků (60,7 %), a metoda globálního čtení, u 11 žáků (39,2 %).
Masáže, snoezelen, nejsou u těchto žáků využívány denně, pouze občas. Masáž u 6 žáků (21,4 %), snoezelen u 4 žáků (14,2 %). Bazální stimulace se nevyužívá vůbec.
53
globální čtení 4 0
bazální stimulace 4 8
Graf 5: Vyhodnocení využití metod při vyučování (žáci s těžkou MR)
Podle tabulky č. 5 a grafu č. 5 můžeme konstatovat, že u žáků s těžkým postižením vzdělávaných podle RVP díl II. se denně nejvíce používá individuální přístup a metody AAK u všech žáků (100 %), názorné a slovní metody u 12 žáků (46,1 %), následují masáže a snoezelen u 6 žáků (23,07 %) a nejméně jsou využity metoda globálního čtení a bazální stimulace u 4 žáků (15,3 %).
Vlastním pozorováním bylo dále zjištěno, že u žáků s těžším stupněm postižení se využívají občas i jiné metody např. míčkování, aromaterapie, práce se zástupnými předměty, což u žáků se středně těžkým postižením není využíváno vůbec.