Vyučovací metody

1) základní učivo tvoří základy současné vědy, techniky a technologie, které odpovídají požadavkům oborů technického povolání, pro něž se žáci na středních školách připravují, 2) je to učivo, bez něhož nelze dále postupovat ve vzdělávání od tématu k tématu, od předmětu k předmětu, od ročníku k ročníku a od nižšího stupně k vyššímu,

3) učivo, které splňuje podmínku přiměřenosti obsahu a může být tedy osvojeno všemi žáky,

4) učivo, které má základní formativní význam pro rozvíjení osobnosti žáků a jejich postojů,

5) jeho zvládnutí je nezbytné k racionálnímu vykonávání odborné praxe.

Strukturu odborného učiva je možno rozlišit na dvě úrovně:

a) Makrostrukturní- rozumíme jí vzájemné uspořádání jednotlivých odborných předmětů, případně vnitřní uspořádání těchto předmětů. Problematikou makrostruktury se zabývá ministerstvo školství a resortní výzkumné ústavy.

b) Mikrostrukturní, kterou chápeme jako vnitřní strukturu tématických celků a témat v rámci jednotlivých odborných předmětů. Zodpovědnost za její vytváření a uplatňování ve výuce mají učitelé odborných předmětů [3].

2.4 Vyu č ovací metody

Vyučovací metody jsou prostředkem pro dosahování didaktických cílů. Učitel jich využívá jako záměrného uspořádání obsahu vyučování, činností učitele a žáků, které směřují k dosažení stanovených vzdělávacích cílů ve vyučování. Ke každé užité vyučovací metodě přísluší určitá organizační forma. Každá z metod má své požadavky na způsob jejího provedení tak, aby byla působivá a efektivní [2]. K tomu mimo dovedností a profesních kvalit učitele slouží technické a didaktické pomůcky, které také slouží ve výuce jejím účastníkům, tj. žákům i učitelům. Někdy tyto pomůcky označujeme jako didaktickou technologii. V posledních letech došlo k obrovskému nárůstu kvality a kvantity těchto pomůcek. Jejich vývoj dále pokračuje a lze předpokládat, že jejich vliv na kvalitu výuky bude stále stoupat ať se jedná o vzrůstající aplikaci počítačových systémů a internetu, nebo jiných audiovizuálních prostředků [5]. Podstatou vyučovací metody je takové řízení aktivní součinnosti žáků, které vede ke splnění výchovně vzdělávacích cílů.

Didaktické metody lze členit podle různých hledisek, která lze rozdělit do následujících kritérií:

1) Podle počtu studentů (kolektivní, hromadné, skupinové), 2) podle logického zřetele (analytické, syntetické, synkritické), 3) podle informačních zdrojů (slovní, knižní, pracovní, pozorování), 4) podle obsahu vzdělání (speciálně předmětové, oborové, předmětové), 5) podle míry samostatnosti žáka (heterodidaktické, autodidaktické),

6) podle didaktických etap a funkcí (motivační, expoziční, fixační, kontrolní a diagnostické),

7) podle perspektiv výuky a didaktických cílů, 8) podle výchovných cílů,

9) podle obsahu a metodických postupů.

Toto je jen jedno z možných hledisek přístupů k rozdělení didaktických metod, neboť každý z autorů i samotných pedagogů má na tuto klasifikaci svůj pohled. Pro příklad je zde uvedeno dělení didaktických metod podle Mojžíška:

I) Metody usměrňující zájem – metody motivační A) Úvodní, vstupní vyučovací metody

a) motivační rozhovor b) motivační vyprávění

c) motivační demonstrace B) Průběžné motivační metody

a) aktualizace obsahu

b) uvádění příkladů z praxe, ilustrace

c) podněcování žáků výzvou, pochvalou, atd.

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

II) Metody podání učiva – metody expoziční A) Metody přímého přenosu, přímého sdělování

a) přednáška b) vyprávění c) popis

d) vysvětlování

B) Metody zprostředkovaného přenosu názorem 1) Demonstrační metody

a) obrazová demonstrace

b) filmová, televizní, videodemonstrace c) demonstrace pomocí výpočetní techniky d) demonstrace pohybů

e) demonstrace trojrozměrných objektů f) exkurzní demonstrace

g) demonstrace akustická

h) demonstrace složitých pracovních a technických výkonů, životních situací i) demonstrace smyslové

2) Metody dlouhodobého pozorování jevů

a) pozorování ve speciálních zařízeních (laboratoře) b) pozorování v terénu

3) Metody manipulační, montážní, demontážní 4) Metody pracovní

a) laboratorní práce

b) práce jako vyučovací metoda 5) Hra jako vyučovací metoda

a) hra námětová

b) inscenace didaktické povahy c) dramatizace

6) Ilustrační metoda, kresba

C) Metody heuristického charakteru – metody problémové 1) Metody dialogické

a) Sokratovská, heuristická dialogová metoda b) beseda

2) Velké problémové metody a) vlastní problémy b) projekty

D) Metody samostatné práce a autodidaktické metody 1) Samostatná práce s knihou

2) Samostatná práce v laboratoři 3) Samostatné studium v terénu

4) Technické metody samostatného studia E) Metody bezděčného učení

III) Metody opakování a procvičování učiva – metody fixační 1) Metody opakování vědomostí

a) ústní opakování b) katechetická metoda

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

c) písemné opakování d) opakovací rozhovor e) opakovací četba

f) beseda k prohloubení učiva g) semináře a seminární cvičení

h) laboratorní práce jako metoda opakování i) exkurzní práce jako opakovací metoda j) film, video jako opakovací metoda k) ilustrace

l) dramatizace m) domácí úkoly 2) Metody nácviku dovedností

a) nácvik poznávacích procesů, intelektuální trénink b) tělovýchovný, pracovní a umělecký trénink nebo nácvik

IIII) Metody hodnocení, kontroly a klasifikace – metody diagnostické a klasifikační 1) Klasické diagnostické metody ( metody hodnocení vědomostí a dovedností)

a) písemné zkoušky b) ústní zkoušky c) didaktické testy d) výkonové zkoušky

2) Diagnostické metody vědeckovýzkumného charakteru a) systematické pozorování žákových projevů b) pozorování žáků v tzv. uzlových situacích

c) rozbor žákovských prací

d) explorační metody (rozhovor, dotazník) e) anamnéza

f) speciální diagnostické metody (např. diagnóza zájmů, procesu učení, čtení, atd.) 3) Metody třídění a interpretace diagnostických údajů

4) Metody klasifikační, didaktické charakteristiky, klasifikační symbolika a) aproximační klasifikační metody (odhadem)

b) exaktní metody (kvalitativní, kvantitativní) c) charakteristiky (didaktické) [2]

Další autoři pohlíží na typologii vyučovacích metod podobným způsobem, viz publikace Maňáka. Správná a vhodná volba vyučovací metody patří mezi důležité kroky přípravy pedagoga na hodinu, protože je úzce spojena s obsahem učiva a stanovením výchovných a vzdělávacích cílů a konečně se žáky, jako příjemci pedagogického působení.

Činitele, na kterých závisí volba vyučovací metody, lze shrnout takto:

1. Cíl výchovně vzdělávací práce školy.

2. Specifičnost daného vyučovaného předmětu.

3. Konkrétní obsah učiva v rámci daného tématu.

4. Výchovně vzdělávací cíl dané vyučovací jednotky.

5. Pedagogicko - psychologické podmínky výuky v konkrétní třídě.

6. Materiální vybavení.

7. Osobnost vyučujícího.

8. Časové možnosti, které má učitel k dispozici.

9. Situační podmínění výuky v daný okamžik [3]

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––