Základní vzdělávání

Lidí, potažmo dětí s PAS na světě přibývá a tedy ani Česká Republika není výjimkou. Podmínky vzdělávání, které vycházejí z českých školských právních norem, jsou tedy pro vzdělávání žáků s Aspergerovým syndromem tedy pro všechny osoby s PAS, příznivé.

Většina dětí má již při vstupu do školy stanovenou základní diagnózu, což je ta lepší varianta. Druhou, tou horší variantou, může být i to, že je dítě nediagnostikováno anebo je vedeno pod zcela jinou diagnózou, a z toho důvodu se mu nemusí dostávat správného přístupu ve vzdělávání. Pro vstup do školského zařízení je především velmi důležitá informovanost pedagogického sboru a také spolupráce s poradenskými pracovišti. V neposlední řadě je také důležitá informovanost rodičů spolužáků, popřípadě spolužáků samotných z důvodu prevence proti šikaně.

42 4.2.1 Možnosti integrace

Integrace žáka s Aspergerovým syndromem do třídy v běžné základní škole probíhá na základě zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání a také vyhlášky č. 75/2005 Sb. O vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.

Integrace do běžné školy však není vhodná pro všechny děti. Existují i takové případy, u kterých je vysoce pravděpodobné, že integrace do běžné třídy základní školy pro ně není nejlepším řešením a že by se zde jen trápili. Na druhou stranu je pro některé případy tato integrace výhodnější.

Pro život každého člověka, tím spíše člověka nějak handicapovaného je důležité především jejich „školní“, posléze i pracovní zařazení. Absolvovat úspěšně školní docházku pro děti s AS znamená překonání spousty překážek. Od zvyknutí si na pro ně nový, „školní“, režim, přes veškeré probírané učivo až k veškerým problémům v sociálním chování. A právě od úspěšně zvládnuté školní docházky, která nám pokládá pomyslné základy pro budoucí život, se odvíjí vše další.

Zařadit konkrétně dítě s Aspergerovým syndromem do výuky můžeme dle současné legislativy České Republiky, několika možnými způsoby:

1. Dítě s AS navštěvuje běžnou základní školu. V dané škole nebyla provedena žádná zvláštní opatření a dítě s AS navštěvuje tuto školu jako

„běžný“ žák.

2. Další možností je, že je dítě s Aspergerovým syndromem integrováno v běžné základní škole. Tato integrace může být provedena dvěma různými způsoby.

 Prvním způsobem je individuální integrace, což znamená, že dítě navštěvuje běžnou třídu a je vzděláváno dle individuálního vzdělávacího programu.

43

„Individuální vzdělávací program je závazný pracovní materiál sloužící všem, kdo se podílejí na výchově a vzdělávání integrovaného žáka. Vzniká na základě spolupráce mezi učitelem, pracovníkem provádějícím reedukaci, vedením školy, žákem a jeho rodiči (zákonným zástupci), pracovníkem pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně-pedagogického centra.“

(Zelinková, 2011)

 Druhým způsobem je skupinová integrace, která v praxi znamená vzdělávání žáka ve třídě či studijní skupině zřízené pro žáky se zdravotním postižením. Může být uskutečněna buď v běžné škole či ve škole speciální, která je primárně určena pro žáky s jiným druhem postižení.

3. Třetí možností integrace žáka s AS je zařazení do základní školy speciální, která je určena pro děti s jiným zdravotním postižením. – např.: do škol pro děti se zrakovým či sluchovým postižením. Žák tuto školu navštěvuje, aniž by byla provedena nějaká další speciální opatření pro jeho výuku.

4. Poslední možností integrace je, že je žák s AS integrován do základní školy speciální, určené pro děti s jiným zdravotním postižením a to opět v rámci buď skupinové, nebo individuální formy integrace.

44

PRAKTICKÁ ČÁST

45 Cílem praktické části této diplomové práce je přiblížit problematiku Aspergerova syndromu spolužákům třídy, kterou Saška navštěvuje – a to za pomocí speciálně vytvořeného vzdělávacího programu. Program je primárně založený na pohádce, kterou postupně prostupují další aktivity a činnosti.

Pro vytvoření tohoto vzdělávacího programu bylo zapotřebí vypracovat kazuistiku dívky, ze které následně tento program vychází. V kazuistice vám je přiblížen život dítěte s Aspergerovým syndromem. Dozvíte se zde něco o Saščině vývoji, o předškolní a školní docházce, ale i třeba o motorice či vývoji řeči. Taky je zde nastíněn chod dne, který vzhledem k příznakům Aspergerova syndromu má rituální a téměř neměnný charakter. Kazuistika přímo navazuje na teoretickou část, kde jsme si popsali vlastnosti Aspergerova syndromu, které si zde převedeme do reality a ukážeme si je na příkladech z běžného života.

Kazuistika byla vypracována na základě:

 Vlastního pozorování

 Rozhovoru s matkou dívky

 Lékařské dokumentace

 Rozhovorů s třídní učitelkou

V další části této diplomové práce vám k přečtení bude nabídnut popis programu i s jeho realizací a reflexemi. Nedílnou součástí je také stručná charakteristika školy a konkrétní třídy, ve které byl program realizován.

V příloze diplomové práce najdete soubor nazvaný „Perly malé Sašky“, který obsahuje výroky Sašky, které jsou mnohdy opravdu vtipné a ve spojení s konkrétní situací působí poněkud komicky. Mnohdy však takovéto zdánlivě vtipné „průpovídky“

mohou způsobit komunikační šumy či nepříjemné situace. Zde také najdete spoustu reálných příkladů ze života člověka s Aspergerovým syndromem. Kapitolka „Perly malé Sašky“ byla zpracována na základě přání její matky, která si každý Saščin „výjev“

pečlivě zapisuje do deníčku.

46

5 Kazuistika