Zařízení je určeno pro opracování rovinných materiálů do velikosti formátu A4 plazmatem za atmosférického tlaku, v různých pracovních plynech. Opracovávaný vzorek se pomocí vakuových přísavek připevní k pohyblivému vozíku, který je spojený s lineárním posuvem. Po zapálení výboje na povrchu keramické elektrody se pohyblivý vozík uvede do chodu, a připevněný vzorek se tak dostane do kontaktu s plazmatem.
Zařízení tak simuluje podmínky kontinuálního opracování vzorku.
Plazmový reaktor obsahuje následující funkční komponenty:
DCSBD plazmochemický box
- Uzavíratelný box pro práci DCSBD v různých pracovních plynech - Opracovávaný materiál je připevněný k lavici s lineárním posunem,
s regulovatelnou rychlostí posunu
- Uchycení vzorku je zabezpečené membránovou vývěvou DCSBD keramická výbojka
- Olejem chlazená keramická elektroda z 96% Al2O3, rozměry aktivní plochy 9x20 cm
- Součástí zařízení je olejové čerpadlo a vzduchový chladič oleje VN napájecí zdroj pro DCSBD elektrodu (500 Watt)
- 500 Watt, 10-20 kHz, 15 kVp-p - Olejem izolovaný transformátor
Koplanární výboj se jeví výhodným při použití v plochých panelových zdrojích pro efektivní generaci viditelného a excimerního záření o vysoké intenzitě. Tímto novým typem dielektrického bariérového výboje (DBD) je difúzní koplanární povrchový výboj (DCSD) vyvinutý ve spolupráci Komenského univerzity v Bratislavě a Masarykovy univerzity v Brně.
Hlavním rysem DCSD výboje je jeho schopnost vytvořit tenkou vrstvu makroskopicky homogenního difúzního plazmatu pracujícího ve streamerovém módu za atmosférického tlaku v libovolném elektronegativním plynu.
Unikátní vlastností DCSBD výboje, která ho předurčuje na povrchové úpravy netkaných textilií v porovnaní s jinými dostupnými plazmovými zařízeními, je jeho schopnost generovat homogenní plazmu při atmosférickém tlaku v prakticky libovolném složení pracovního plynu bez použiti drahých inertních plynů jako jsou hélium a argon. Tato tenká vrstva plazmy s hloubkou asi 0,33 mm se vyznačuje vysokou hustotou energie řádově až 100 W/cm3, s čím souvisí krátké časy opracování díky vysoké energii a koncentraci aktivních častíc.
Popis zařízení:
1. Keramická DCSBD elektroda s olejovým čerpadlem a chladičem.
2. Zdroj vysokého napětí s VN transformátorem v olejové lázni.
3. Plazmochemický box s lineárním posuvem a napájením.
4. Oddělitelný, výškově nastavitelný posuvný vozík s vakuovými přísavkami a membránovou vývěvou.
Obr.4.1 : Plazmochemický reaktor DCSBD
Univerzální plazmový reaktor UPR100W
Pro generaci plazmatu slouží reaktor, jehož výkon se mění změnou frekvence v rozsahu 7 až 15 kHz. Účinnost zdroje je přibližně 75 %. Reaktor se může používat jak v kyslíkové tak i v dusíkové atmosféře, minimální tlak pro použití je atmosférický tlak (101,325 kPa). Nerovnovážné plazma povrchového výboje je buzeno stejnosměrným napětím. Celé zařízení je možno vyčerpat a následně naplnit definovanou směsí plynů.
Maximální rozměry opracovávaného vzorku jsou 10x10 cm. Současná konfigurace neumožňuje posuv vzorků a proto vlastní kontakt s plazmatem se děje jen v úzkých proužcích, v nichž hoří výboj. Vlastní doba plazmatického opracování může být měněna v rozsahu od několika sekund až po desítky minut, zpravidla však stačí doba okolo jedné minuty.
Obr. 4.2: Plazmový reaktor UPS100W 4.4 RASTROVACÍ ELEKTRONOVÁ MIKROSKOPIE
Rastrovacím elektronovým mikroskopem lze pozorovat povrch vláken a vnitřní strukturu vláken, defekty a poškození vláken, přízí, nití, plošných textilií. Dále je možnost analyzovat příčiny různých vad v textiliích (mrtvá vlákna bavlny, zašpinění, oděr, atd.). Rastrovací elektronová mikroskopie umožňuje nedestruktivní analýzu poruch textilních struktur, kdy není nutno strukturu rozebírat na jednotlivé konstrukční elementy (příze, nitě, vlákna).
Rastrovací elektronový mikroskop Vega na Katedře textilních materiálů je určen k pozorování povrchů při velkém zvětšení s velkou rozlišovací schopností, k následnému zaznamenávání a archivování obrázků ve standardním obrazovém formátu na počítačová záznamová média. Program používá rozlišení 512 x 512 pixelů na zobrazení obrazu. Jeho maximální rozlišovací schopnost jsou 4 nm.
Systém Vega se skládá ze čtyř základních jednotek: fyzikální části, elektroniky, počítače a softwaru. Ve fyzikální části mikroskopu vzniká obraz povrchu vzorku a další signály. Počítač je řídící jednotkou celého mikroskopického systému.
Fyzikální část obsahuje tyto bloky:
• optický systém – tubus
• detekční systém
• komoru s manipulátorem
• vakuový systém
Obr. 4.3: Rastrovací elektronový mikroskop Vega
Pro rastrovací elektronovou mikroskopii je charakteristická jednoduchá příprava vzorku, ale složité pracovní zařízení. K dosažení obrazu musí být vzorek zbaven organických nečistot a umístěn ve vakuové komoře, aby dopadající elektronový svazek i odražené nebo vyražené elektrony nebyly rozptylovány srážkami s molekulami vzduchu.
Postup práce:
Preparáty byly nejprve nalepeny na pracovní stolek a poté umístěny do zařízení SCD 030, kde proběhlo jejich naprášení tenkou vrstvou (10 – 30 nm) platiny. Takto připravené preparáty byly umístěny do komory mikroskopu. Z rozžhavené katody (wolframového drátu) vyletují elektrony, které jsou zpracovány Wehneltovým válcem a elektromagnetickými čočkami. Paprsek primárních elektronů dopadá na povrch preparátu do hloubky 10 nm (pohybuje se po řádcích preparátu - rastruje) a vyráží sekundární elektrony, které jsou snímány sondou, převáděny v elektronické části na videosignál a zobrazeny na obrazovce monitoru. Získaný obraz lze dále upravovat příkazy až na námi požadovaný obraz. Informace o použitém urychlovacím napětí a zvětšení jsou uvedeny na snímcích z mikroskopu.
4.5 PROVEDENÍ EXPERIMENTU 4.5.1 Pigmentový tisk
4.5.1.1 Předúprava textilních substrátů
Materiál pro tento experiment bylo nutné důkladně vyprat. Veškeré vzorky byly prány dvakrát při 80°C po dobu 20 min v lázni obsahující Syntapon ABA o koncentraci 2 g/l při poměru lázně okolo 1:50.
Následně byly vzorky oplachovány střídavě v teplé a studené vodě až oplachovací lázeň nevykazovala známky pěnění.
Pro dokonalé zbavení se PAL byl materiál ještě zpracováván po dobu 20 min při 80°C v destilované vodě. Následoval oplach destilovanou vodou o laboratorní teplotě.
Nakonec byl POP materiál sušen zavěšený při laboratorní teplotě.
4.5.1.2 Modifikace povrchu Univerzálním plazmatickým reaktorem UPR100W
Povrch POP substrátů byl modifikován plazmou pomocí DBD výboje.
Vzorky o rozměrech 10x10 cm byly uvedeným zařízením povrchově opracovány jednostranně a to po dobu 1 min.
4.5.1.3 Příprava tiskací pasty, potištění, sušení a fixace
Komplexní záhustka byla již namíchaná dodána firmou BASF. Její složení je známo pouze částečně neboť přesné složení je součástí obchodního tajemství. Jedná se o pigmentovou záhustku následujícího složení: standardní akrylátový binder pro pigmentový tisk + emulgátor + fixierer (na bázi melamin-formaldehydu) + silikonový olej + syntetické zahušťovadlo (emulze V/O).
Viskozita komplexní záhustky byla měřena na laboratorním rotačním viskozimetru VISCOTESTER VT 550 firmy Haake.
Naměřeno bylo:
Tečné napětí ………. 72,61 Pa Gradient smykové rychlosti ……….. 85,18 s-1 Teplota při měření ………. 22,1°C Viskozita ……… 0,852 Pa.s
Smícháním komplexní záhustky s barvivem byla připravena tiskací pasta dle následujícího složení.
Kompexní záhustka ……… 970 g Helizarin Blau BGT ………. 30 g
1000 g
Tiskací pasta byla důkladně rozmíchána na laboratorním rychlomíchadle.
Vzorky POP materiálu byly potištěny na laboratorním tiskacím stroji pro filmový tisk s magnetickou stěrkou JOHANNES ZIMMER typ MINI-MDF/752 (Rakousko). Byla použita šablona se sítem 43T (tj. 43 ok na 1cm) a stěrka o průměru 10 mm. Rychlost pohybu stěrky byla nastavena na 6 m/min se střední intenzitou magnetického pole.
Potištění nastalo po jednom tahu.
Obr. 4.4: laboratorní tiskací stroj JOHANNES ZIMMER typ MINI-MDF/752 Potištěné vzorky usušené v sušárně při 80°C byly fixovány horkovzdušně po dobu 5 min a to jedna sada při 100°C a druhá při 120°C.
4.5.1.4 Stálostní zkouška v suchém a mokrém otěru
Všechny potištěné vzorky byly testovány na stálost v suchém a mokrém otěru.
Otěr byl proveden na přístroji STAININGTESTER. Na ocelový palec přístroje o kruhovitém průměru 15 mm a zatížení 900 g byla navlečena bavlněná tkanina, která byla desetkrát posouvána sem a tam po délce 10 cm. Pro suchý otěr byla použita suchá bavlněná tkanina, pro otěr mokrý byla bavlněná tkanina navlhčena vodou.
Subjektivní posouzení stálostí vzorků bylo provedeno pomocí šedé stupnice pro posouzení stupně zapuštění od 5 do 1 (5 – nejlepší stálost, 1 – nejhorší stálost).
Obr.4.5: přístroj STAININGTESTER pro stanovení stálosti v otěru
4.5.1.5 Stálobarevnost v praní
Byla stanovena dle normy ČSN EN ISO 105-C06 (bývalá ČSN 80 0123) Stálobarevnost v domácím a komerčním praní. Zkušební vzorek o velikosti 10 x 4 cm byl vložen mezi dvě doprovodné tkaniny stejného materiálového složení a s nimi sešit podél všech čtyř stran ve sdružený vzorek. První doprovodná tkanina má být dle normy z téhož materiálu, tudíž z POP, ale pro předem zřejmý výsledek byla tato nahrazena vlněnou doprovodnou tkaninou. Druhá doprovodná tkanina byla z bavlny.
Sdružené vzorky byly vloženy do nerezových patron zkušebního zařízení LINITEST po jednom, spolu s prací lázní v poměru 1:50 a 15 ocelovými kuličkami.
Prací lázeň byla připravena z komerčního pracího prostředku Automat Ariel Color a to v koncentraci 4 g/l. Ve zkušebním zařízení se sdružené vzorky praly po dobu 30 min při 60°C.
Po ukončení byl sdružený vzorek vyjmut a 10 min vymačkáván ve studené tekoucí vodovodní vodě. Ze sdruženého vzorku byla odstraněna přebytečná voda, vzorek byl otevřen odstraněním šití kromě jedné kratší strany a byl sušen na vzduchu při laboratorní teplotě, přičemž se jednotlivé části dotýkaly pouze v místě sešití.
Po usušení byly vzorky hodnoceny podle etalonů šedé stupnice pro zapouštění.
Obr. 4.6: laboratorní zařízení LINITEST
4.5.1.6 Úbytek hmotnosti vzorku po odírání na vývojovém zařízení pro měření prášivosti textilií
Vzorek o velikosti 15 x 15 cm byl sušen do konstantní hmotnosti, zvážen s přesností na čtyři desetinná místa a byl upevněn na ocelový válec o průměru 5 cm.
Přes tento válec obíhal nekonečný pás z bavlněné tkaniny SARA a uchycený vzorek byl odírán. Styčná plocha odírání činila 5 x 15 cm tj. 75 cm2. Celkem urazila odírací tkanina na testovaném vzorku 1000 m, což při rychlosti oběhu 39 m/min činilo 25 min 39 s. Po ukončeném odírání byl vzorek opět sušen do konstantní hmotnosti, zvážen s přesností na čtyři desetinná místa a z rozdílu hodnot před a po odírání byl vypočten úbytek hmotnosti.
Obr. 4.7: vývojový přístroj pro měření prášivosti
Obr. 4.8: detail zařízení pro provádění oděru tkanin
4.5.1.7 Vyhodnocení změny barevnosti
Pro všechny potištěné vzorky byl na přístroji DATACOLOR 3890 firmy OPTON stanoven stupeň remise lícní a rubní strany při normovaném osvětlení D65 pro vlnové délky 400-700 nm s ekvidistantním krokem 20 nm. Použita byla clona o průměru 12 mm.
Naměřené hodnoty remise byly zpracovány a vyhodnoceny počítačem pomocí rovnice CMC (l:c). Váhové faktory l a c byly zvoleny: l = 2, c = 1. Toto nastavení odpovídá ∆ECMC pro průmyslově akceptovatelné barevné odchylky.
* 2
∆H* je odstínová odchylka vzorku a standardu l a c jsou váhové faktory
SL, SC, SH jsou souřadnice tolerančního elipsoidu
Tab. 4.1: Hodnocení barevných odchylek z hlediska prodejnosti Intervaly ∆ECMC Hodnocení
0 – 0,8 výborné 0,8 – 1,4 akceptovatelné
1,4 – 1,8 mez akceptovatelnosti nad 1,8 neakceptovatelné
4.5.1.8 Protisk potištěných vzorků
Protisk neboli penetrace TP do tkaniny byl hodnocen nepřímo měřením remise.
Jednotlivé hodnoty remise byly přepočítány na hodnoty Kubelka-Munkovy funkce, která řeší závislost stupně remise barevné plochy a koncentrace barviva na vlákně.
Hodnota Kubelka-Munkovy funkce se určí vztahem:
( )
K je koeficient absorbance S je koeficient rozptylu světla
Výpočtem plochy pod celým průběhem Kubelka-Munkovy funkce v rozsahu vlnových délek 400-700 nm byly získány intenzity tisku lícní a rubní strany jednotlivých potištěných vzorků. Protisk je potom možné spočítat následovně:
( ) % = 0 , 5 ∗ ( + ) ∗ 100
IR je intenzita tisku rubních stran 4.5.2 Hydrofóbní úprava4.5.2.1 Předúprava textilních substrátů
Totožná s předúpravou textilního substrátu pro pigmentový tisk.
4.5.2.2 Modifikace povrchu Plazmochemickým reaktorem DCSBD
Vzorky o rozměrech 17 x 17 cm byly upravené pomocí plazmového zařízení, kterým byl Plazmochemický reaktor DCSBD, umožňující kontinuální jednostranné opracování textilie. Zařízení je konstruováno tak, že je na něm možné regulovat pracovní rychlost, tj. čas působení plazmy na upravovaný materiál, intenzitu generované plazmy, přesnou vzdálenost mezi deskovými plazmovými elektrodami a velikost mechanického zatížení.
Textilie byly uvedeným zařízením povrchově opracovány oboustranně na plnou intenzitu generované plazmy, jako pracovní plyn byl použitý vzduch. Čas modifikace činil ½ min a 1 min.
4.5.2.3 Příprava klocovacích lázní Silikonová úprava
Silikonová úprava měla následující složení klocovací lázně:
Lukofix T40D ……… 30 g/l Katalyzátor C 48 ……… 20 g/l Kyselina octová konc. ……… 2 g/l Perfluoralkanová úprava
Klocovací lázeň pro úpravu perfluorovanými sloučeninami měla pro každý použitý materiál specifické složení.
Pro úpravu bavlny byla použita klocovací lázeň následujícího složení:
Invadine PBN ………. 5 ml/l Knittex FEL ……… 25 g/l Knittex Catalyst MO ………... 8 g/l Oleophobol CO ………... 50 g/l Sapamine RL ………... 10 g/l
Pro úpravu směsi polyester/bavlna byla použita klocovací lázeň následujícího složení:
Invadine PBN ………. 5 ml/l Knittex FEL ……… 25 g/l Knittex Catalyst MO ………... 8 g/l Kyselina octová konc. ……… 2 ml/l Oleophobol CO ………... 70 g/l
Pro úpravu polyesteru byla použita klocovací lázeň následujícího složení:
Invadine PBN ……….. 10 ml/l Knittex FEL ……… 20 g/l Knittex Catalyst MO ………... 6 g/l Kyselina octová konc. ……… 1 ml/l Oleophobol SLA NEW …….………... 50 g/l 4.5.2.4 Klocování, sušení, fixace
Vzorky byly klocovány na laboratorním foulardu značky Mathis. Pro důkladnou aplikaci byly vzorky klocovány dvakrát po sobě.
Přívažek na vzorcích:
CO ……… 70 % PES/CO ……… 50 % PES ………... 35 %
Obr. 4.9: laboratorní foulard značky Mathis
Vzorky naklocované lázní silikonové úpravy byly sušeny při 120°C a fixovány po dobu 3 min při teplotě 160°C.
Vzorky naklocované lázní perfluoralkanové úpravy byly sušeny při 120°C a fixovány po dobu 5 min při 150°C.
4.5.2.5 Praní
Na vzorcích bylo simulováno standardní domácí praní a to na laboratorním patronovém zařízení Linitest. Na jedné sadě vzorků bylo provedeno 5 cyklů praní, na druhé 10 cyklů a na třetí 15 cyklů praní. Jeden cyklus obnášel praní jednotlivých vzorků
po dobu 20 min při teplotě 40°C v lázni pracího prostředku Ariel Automat o koncentraci lázně 5 g/l při poměru lázně 1:50 spolu s 15 ocelovými kuličkami.
4.5.2.6 Stanovení odolnosti proti pronikání vody – zkouška tlakem vody Při této zkoušce bylo postupováno dle normy ČSN EN 208 11, ČSN 80 0818.
Odolnost plošné textilie vůči pronikání vody je vyjádřena výškou vodního sloupce ([cm] nebo [m]), kterou textilie udrží. Na vzorek plošné textilie působí v normálním ovzduší stále se zvyšující tlak vody. Tlak vody může působit na vzorek z lícní nebo rubní strany.
Vzorky pro tuto zkoušku musí být před jejím provedením 24 hodin klimatizovány podle ISO 139 - normální klimatizované ovzduší, tj. relativní vlhkost (65
± 2) % a teplota (20 ± 2) °C. Se vzorky je před zkoušením nutno manipulovat co nejméně. Je třeba zabránit vytvoření přehybů či lomů. Kromě klimatizování se vzorky nijak neupravují.
Po automatickém doplnění vody do zásobníku byl zkušební vzorek plošné textilie upnut tak, aby:
- byl vodorovný a nevydouval se,
- na jeho plochu působil zespodu stále se zvyšující tlak vody, - u upínacích přírub během zkoušky neprosakovala voda, - v upínacích přírubách neprokluzoval,
- bylo u sevřeného okraje co nejvíce zabráněno pronikání vody.
Voda používaná pro zkoušení je destilovaná o teplotě (20 ± 2) °C. Jelikož je rychlost zvyšování tlaku proměnlivá v [cm/min] vodního sloupce (norma uvádí (10 ± 0,5) cm nebo (60 ± 3) cm vodního sloupce za minutu), bylo třeba ji nastavit knoflíkem potenciometru a to na normou danou nižší hodnotu.
Měření bylo započato stisknutím tlačítka START. Po krátké chvilce začal tlak stoupat a to až do okamžiku, kdy se na třech místech objevily kapičky pronikající vody.
Bylo stisknuto tlačítko READ a nárůst tlaku se zastavil. Na displeji zůstala k odečtení naměřená hodnota tlaku vodního sloupce.
Obr. 4.10: přístroj pro stanovení odolnosti textilií proti pronikání vody pod tlakem SDL M018
4.5.2.7 Stanovení nepromokavosti umělým deštěm
Tato zkouška byla prováděna dle normy ČSN 80 0856. Skrápěcí zařízení
„Bundesmann BP 2” umožňuje stanovit dosažený impregnační efekt vodoodpudivě impregnovaných materiálů.
Přístroj je vybaven následujícími zařízeními:
- Skrápěcí zařízení - je tvořeno systémem asi 300 stejných tvořičů kapek, např.
trysek, stejnoměrně rozdělených na kruhové horizontální ploše (plocha ≈ 1300 cm2 ) o průměru 406 mm. Každý tvořič kapek vytváří kapky o průměru přibližně 4 mm a o objemu asi 0,07 ml. Průtok vody skrápěcím zařízením se reguluje pro vytvoření předepsaného množství vody v závislosti na čase (100 ± 5) ml/min na zkrápěnou plochu 100 cm2. Výška dopadu kapky (vertikální vzdálenost mezi tvořičem kapek a středem povrchu vzorku) je 1500 mm. Teplota vody (přiváděná přes mechanický filtr) je (20 ± 2) °C.
- Zařízení pro upínání zkušebních vzorků - upínací zařízení pro zkušební vzorky je zásobník ve tvaru pohárku, umožňující jímání a měření vody protékající zkušebním vzorkem. Otvor nádobky slouží k upevnění zkušebního vzorku upínacím kroužkem. Každá nádobka obsahuje i přídavné třecí zařízení, které během zkoušky působí na spodní stranu zkušebního vzorku tlakem 250 cN a otáčí se pod úhlem 1OO° rychlostí 20 ot./min.
- Odstředivka - sestává z disku s horizontální plochou pro uložení vzorku o průměru 175 mm, otáčejícího se rychlostí 700 ot./min. K upevnění zkušebních
vzorků slouží čtyři ocelové jehly. Odstředivka obsahuje i spínač pro automatické vypnutí po uplynutí předem určené doby odstřeďování.
Vzorky musely být před provedením zkoušky 24 hodin klimatizovány podle ISO 139 - normální klimatizované ovzduší, tj. relativní vlhkost (65 ± 2) % a teplota (20
± 2) °C. Vzorky byly vystřiženy tvaru kruhu o průměru 14 cm a musely být bez pomačkání a záhybů.
Před vlastním měřením bylo třeba nastavit intenzitu deště tak, aby se během 2,5 min v prázdných nádobkách zachytilo (200 ± 10) ml vody.
Nejprve byly vzorky zváženy a následně upevněny do 4 zkušebních hlav zařízení pomocí kónických upínacích kroužků, které jsou zajištěny pomocí úchytek.
Po té bylo zkušební zařízení nasazeno na hnací zařízení a to uvedeno do chodu vypínačem. Vychýlením výkyvné misky odchytávající umělý déšť do krajní polohy bylo započato skrápění a to po dobu 10 min. Po uplynulých 10 min byla výkyvná miska vrácena zpět pod kapkové zařízení a přístroj vypnut. Vzorky byly postupně vyjmuty z hlav zkušebního zařízení a odstředěny na odstředivce po dobu 2,5 s. Zaznamenán byl stupeň odperlení podle etalonů A-E. Dále byl vzorek zvážen pro výpočet přírůstku hmotnosti. Voda zachycená v nádobkách byla vypuštěna do odměrného válce a množství bylo zaznamenáno.
Vyhodnocení zkoušky Přírůstek hmotnosti
Přírůstek hmotnosti [%] se vypočítá podle následující rovnice:
100
m1[g] ... je hmotnost vzorku po zkoušce (včetně případně částečně smočených okrajů upevněných vzorků).
Stupeň odperlovacího efektu Etalony:
A … malé kapky rychle odperlující
C … kapky ulpívají na některých místech zkušebního vzorku D … zkušební vzorek je částečně smočen
E … celý povrch zkušebního vzorku je smočen
Obr. 4.11: Etalony pro hodnocení stupně odpalovacího efektu
Množství proteklé vody
Proteklá voda zachycená v nádobkách se vypustí do odměrného válce a odměří se [ml].
Obr. 4.12: Skrápěcí zařízení Bundesmann BP 2 Obr. 4.13: zařízení pro upínání zkušebních vzorků
4.5.2.8 Stanovení smáčivosti textilií pomocí koncentrační řady roztoků s různým povrchovým napětím - drop test
K provedení zkoušky drops test byl použit Drops test firmy Du-Pont. Složení jednotlivých kapalin je uvedeno v tabulce. Při provádění zkoušky se začíná s nejnižším číslem kapaliny. Na testovaný povrch je na několik míst naneseno po jedné kapce a ta je po dobu 10s sledována. Jestliže kapka povrch po uvedenou dobu nesmočí, je postup opakován s kapalinou s vyšším číslem dokud nejvyšší číslo kapaliny povrch nesmočí.
Tab. 4.2 : kapaliny používané v hydrofobním drop testu Hydrofobní test Kapalina číslo Isopropanol
[%] Voda [%] Povrchové napětí [mN/m]
Bod vzplanutí [°C]
1 2 98 - - 2 5 95 - 50
3 10 90 43,57 40
4 20 80 34,40 28
5 30 70 29,35 23
6 40 60 26,36 19
Tab.4.3 : kapaliny používané v oleofobním drop testu
Oleofobní test
Kapalina číslo Kapalina Povrchové napětí
[mN/m] Bod vzplanutí [°C]
1 Kaydol (minerální
olej)
31 >100
2 65/35
kaydol/n-hexadekan
29,2 >100
3 n-hexadekan 27,3 >100
4 n-tetradekan 26,2 99
5 n-dodekan 24,6 74
6 n-dekan 23,6 46
5 EXPERIMENTY A JEJICH VÝSLEDKY 5.1 PIGMENTOVÝ TISK
5.1.1 Stanovení stálosti v suchém a mokrém otěru
Tab. 5.1: stálosti v suchém otěru na plazmovaných a neplazmovaných POP vzorcích Stálost v suchém otěru
Tab. 5.1: stálosti v suchém otěru na plazmovaných a neplazmovaných POP vzorcích Stálost v suchém otěru