• No results found

Předpoklad č. 1

Lze předpokládat, ţe neúplná či rozvrácená rodina je příčinou zvětšeného výskytu sociálně patologických jevŧ u mládeţe?

Vzhledem k údajŧm uvedeným v tabulce č. 6 (graf č. 8) je zřejmé, ţe výchova v neúplné či rozvrácené rodině má nezanedbatelný význam, a to v 71,11 % na výskyt sociálně patologických jevŧ u mládeţe. Toto bylo zjištěno tím zpŧsobem, ţe od celkového počtu 71 juvenilních pachatelŧ byl odečten počet 26 pachatelŧ, kteří se trestné činnosti dopustili, aniţ byl prokázán vliv sociálně patologického jevu (kdyţ nebereme páchání trestné činnosti jako samotný sociálně patologický jev) při páchání provinění, respektive činu jinak trestného. Z tohoto výsledného počtu 45 juvenilních pachatelŧ, kde byl prokázán výskyt sociálně patologického jevu jako příčina kriminality, pocházelo 32 respondentŧ z neúplné či rozvrácené rodiny.

Předpoklad se v rámci našeho zkoumaného vzorku potvrdil v 71,11 %.

53 Předpoklad č. 2

Lze předpokládat, ţe děti a mladiství z neúplné či rozvrácené rodiny páchají trestnou činnost ve větší míře, jak mládeţ z úplné rodiny?

Na základě statistických údajŧ z tab. č. 5 bylo ověřeno, ţe výchova v neúplné či rozvrácené rodině má podstatný vliv na páchání trestné činnosti mládeţe.

Předpoklad se v rámci našeho zkoumaného vzorku potvrdil v 65 %.

Předpoklad č. 3 patologický jev, jelikoţ nebyly spáchány za jiným účelem (např. poškozování cizí věci za účelem krádeţe). U provinění krádeţe jsme mohli bohuţel v 10 případech jednoznačně říci, ţe příčinou takovéhoto jednání byl sociálně patologický jev, protoţe respondenti v tomto případě přiznali, ţe mají zkušenosti s drogou a obstarávají si takto peníze na drogy (většinou marihuanu). Všech 5 případŧ loupeţe bylo spácháno pod vlivem alkoholu či

54 drog, coţ bylo potvrzeno výpovědí poškozených i svědkŧ. Vlivem poţití nadměrného mnoţství alkoholu skončila i jedna „mladistvá láska“

(znásilnění). Zneuţívání některých návykových látek bylo potvrzeno i odborníky z oboru zdravotnictví u jednoho dětského a jednoho mladistvého pachatele, kteří spáchali trestný čin ublíţení na zdraví.

Předpoklad se potvrdil v 63,38 %.

55

4 Závěr

Bakalářská práce se zabývala výskytem sociálně patologických jevŧ a kriminality u mládeţe s návazností na socializační faktor, kterým je rodina.

Provinění a činy jinak trestné byly sledovány na vzorku 71 dětí a mladistvých, kteří byli vyšetřováni na Obvodním ředitelství policie Praha IV. Práce čtenáře přehledně seznámila s hlavními rysy některých sociálně patologických jevŧ, jakoţ i nejčastějšími druhy kriminality. Součástí teoretické části byly téţ kazuistické případy.

V praktické části jsme se zabývali problematikou, jaký dopad má výchova mládeţe vyrŧstající v neúplné či rozvrácené rodině na jejich asociální či antisociální jednání. Cílem této praktické části bylo potvrdit či vyvrátit na našem zkoumaném vzorku zda právě výchova jedincŧ v takovéto rodině má vliv na zvýšený výskyt sociálně patologických jevŧ a kriminality u mládeţe. Byly stanoveny tři předpoklady. Provedeným šetřením se nám stanovené předpoklady podařilo prokázat. Výsledky ukázaly, ţe neúplná či rozvrácená rodina má v rámci našeho zkoumaného vzorku z 65 % vliv na páchání trestné činnosti mládeţe. Dále bylo potvrzeno, ţe disfunkční rodina je příčinou i zvětšeného výskytu sociálně patologických jevŧ u dětí a mladistvých, a to v 71,11 %. Poslední předpoklad, který byl prokázán z 63,38 %, poukázal na skutečnost, ţe kriminalita mládeţe je páchána především z dŧvodu získání finančních prostředkŧ na cigarety, alkohol a drogy.

Existuje mnoho dětských a mladistvých delikventŧ, kteří nebyli nikdy dopadeni za jimi spáchané provinění. Poznat příčiny delikvence mládeţe u dopadených pachatelŧ má nesporně dŧleţitý význam pro lepší pochopení samotného jedince. Delikventní chování dětí nebo mladistvých mŧţe být ojedinělé, mŧţe mít však hlubší příčinu, kterou je třeba identifikovat.

Jednou z těchto příčin je i rodinný faktor. Je velice dŧleţité, jak funkční je rodina dítěte, jaké má jedinec ve svých rodičích zázemí. I z výše

56 provedeného šetření vyplývá, ţe chybějící otec v rodině je velmi významným činitelem, jelikoţ dítěti chybí otcovský vzor a autorita. Výchova, nedostatečné finanční zajištění rodiny, i čas strávený s dětmi má vliv na pozdější chování jedince.

Budeme velmi rádi, pokud tato bakalářská práce pomŧţe přiblíţit problematiku sociálně patologických jevŧ u mládeţe všem, kteří mají o dané téma zájem.

57

5 Navrhovaná opatření

Rádi bychom v této práci zmínili i některá opatření, která by mohla přinést posun v oblasti četnosti páchání deliktů mladistvými. Kromě harmonické a funkci plnící rodiny, která by zajisté měla nejvýraznější vliv na chování mládeže, je možné využít několik preventivních opatření nebo nových metod, jež by pomohly ke snížení juvenilní kriminality.

Za vhodné opatření považujeme práci s mladistvými delikventy a jeho rodinou. Jednalo by se o metodu, kdy by specialisté pracovali s mladými pachateli a jejich rodiči u nich doma v rodinném prostředí.

U chronických pachatelů se nám jeví jako vhodné řešení, využití metody, která je využívána ve Spojených státech amerických. Zde chroničtí pachatelé nejsou posíláni do běžného vězení pro mladistvé, ale do specializovaných pečovatelských domovů, kde je s nimi dále pracováno a předchází se recidivě. Takovéto domovy jsou finančně náročnější, ale pro budoucnost mládeže jistě nakonec levnější.

Jakékoliv preventivní opatření, které specialisté uplatňují, je třeba cíleně zaměřit. Úspěch programu závisí na výzkumu a znalostech o příčinách kriminality. Péče o mladistvé by se měla soustředit i na jejich šance do budoucnosti.

58

6 Seznam použité literatury

BARTOŇ, J., et al. Praha 4. Praha: 2001. ISBN 80-86073-69-6

BENES, M. Kriminální chování a socializace: korelace, nebo nahodilá vazba? In: Mládeţ a sociální patologie. Praha: 2006. ISBN 80-903541-3-0 ČERNÍKOVÁ, V., et al. Prekriminalita dětí a kriminalita mladistvých, kterým byla uloţena ochranná opatření. vyd. 1. Praha: MV ČR, 2002.

HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. vyd. 3. Praha: Karolinum, 1999. ISBN 80-7184-814-X

CHMELÍK, J., et al. Rukověť kriminalistiky. vyd. 1. Praha: Aleš Čeněk, 2005. ISBN 80-86898-36-9

CHMELÍK, J. Trestná činnost mládeţe a páchaná na mládeţi. vyd. 2.

Praha: MV ČR, 1998.

JEDLIČKA, R., et al. Děti a mládeţ v obtíţných ţivotních situacích: Nové pohledy na problematiku ţivotních krizí, deviací a úlohu pomáhajících profesí. vyd. 1. Praha: Themis, 2004. ISBN 80-7312-038-0

JEDLIČKA, R. – KOŤA, J. Aktuální problémy výchovy: Analýza a prevence sociálně patologických jevŧ u dětí a mládeţe. vyd. 1. Praha: Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-555-8

KOUKOLÍK, F. – DRTILOVÁ, J. Vzpoura deprivantŧ: O špatných lidech, skupinové hlouposti a uchvácené moci. vyd. 1. Praha: Makropulos, 1996.

ISBN 80-901776-8-9

KRAUS, B. – HRONCOVÁ, J. Sociální patologie. vyd. 1. Hradec Králové:

Gaudeamus, 2007. ISBN 978-80-7041-896-3

MATOUŠEK, O. – KROFTOVÁ, A. Mládeţ a delikvence. vyd. 1. Praha:

Portál, 1998. ISBN 80-7178-226-2

59 MATOUŠEK, O., et al. Práce s rizikovou mládeţí. vyd. 1. Praha: Portál, 1996. ISBN 80-7178-064-2

MUNKOVÁ, G. Sociální deviace. vyd. 1. Praha: Karolinum, 2001. ISBN 80-246-0279-2

NOVOTNÝ, O. – ZAPLETAL, J. Kriminologie. vyd. 2. přep. Praha: ASPI, 2004. ISBN 80-7357-026-2

NOVOTNÝ, P. Epidemie delikvence. vyd. 1. Liberec: Dialog, 2006. ISBN 80-86761-45-2

SOCHŦREK, J. Vybrané kapitoly ze sociální patologie: Úvod do sociální patologie, sociálně patologické skupiny. vyd. 1. Liberec: Technická univerzita, 2001. ISBN 80-7083-494-3

SOCHŦREK, J. Vybrané kapitoly ze sociální patologie: Sociálně patologické jevy. vyd. 1. Liberec: Technická univerzita, 2001. ISBN 80-7083-495-1 ŠVINGALOVÁ, D. Kapitoly z psychologie. I. díl. vyd. 2. Liberec: Technická univerzita, 2005. ISBN 80-7083-9600

VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese.: Variabilita a patologie lidské psychiky. vyd. 1. Praha: Portál, 1999. ISBN 80-7178-214-9 VEČERKA, K., et al. Mladiství pachatelé na prahu tisíciletí. vyd. 1. Praha:

Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2004. ISBN 80-7338-033-1 VEČERKA, K., et al. Sociálně patologické jevy u dětí. vyd. 1. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2000. ISBN 80-86008-74-6

ZOUBKOVÁ, I. – NIKL, J. – ČERNÍKOVÁ, V. Kriminalita mládeţe. vyd. 1.

Praha: Policejní akademie, 2001. ISBN 80-7251-070-3

60 Ostatní zdroje

HOLAS, J. – VEČERKA, K. Základní rysy delikvence mladistvých v ČR.

Kriminalistika. 2007, roč. 40, č. 3. ISSN 1210-9150

KAVENSKÁ, V. Gambling: Hraju aţ na dno. Moje psychologie. 2008, roč. 3, č. 1. ISSN 1802-2073

Trestní zákon č. 140/1961 Sb. ve znění pozdějších předpisŧ, částka , 1961

Internetové zdroje

WIKIPEDIE – otevřená encyklopedie. Vývoj názorŧ na deviantní chování.

[online]. [cit. 2009-03-21]. URL:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_deviace.

KAŠPAROVÁ, B. Krádeţ. [online]. [cit. 2009-03-21]. URL:

http://www.zachranny-kruh.cz/kriminalita/kradez.html,

Related documents