Oponentsky posudek disertaini prdce tng' Jany Saikov6:
Aplikace reaktivnich barviv.
Doktorandka se ve sv6 prAci zabyv6 problematikou chov6nl reaktivnich barviv pii jejich aplikaci na celulosov6 vl6kna. Pr6ci lze oznalit jako aktu6lni vzhledem ke skutednosti, 2e reaktivnf barviva jsou v dne5ni dob6 nejvice pouZivanou technologickou tiidou barviv pouZivanou pii barvenl tohoto typu textilnlho substr6tu.
Rada poznatk0 ziskanfch v r6mci ieieni piedloZen6ho 0kolu mfrZe najit prakticke uplatn6ni.
Cilem prdce bylo popsat jednotliv6 d6je probihajici v barvici l6zni pfi aplikaci reaktivnich barviv a na zAklad6 jejich analyzy vytvoiit model barviciho procesu, kteni by piisp6l k eliminaci ArAt pii barvenf. Tento cilje v pr6cijasnd stanoven.
Vlastni pr6ci piedchAzela velmi d&kladn6 teoretick6 piiprava. Souhrn soudasnlch poznatkfi zam6ienfch na barvenf materiSl, ktenfm jsou v pievaZujici mlie vldkna bavlny, d6le popis a poznatky zvlastniho procesu barvenl, teoretickf popis d6j0 probihajicich pii barveni jakol i nov6 trendy ve vfvoji reaktivnich barviv je velmi obs6hle uveden v prv6 cdsti prdce. Je chv6lyhodn6, 2e celA teoretick6 66st je zpracov6na s d0razem na aktudlni poznatky studovan6ho t6matu. PouZitd literatura je piev6Zn6 z ned6vne doby a je uvedena v piehledu.
V experimentSlni d6sti pr6ce je velmi zalimavl ddst v6novan6 absolutni saturaci i jeji konfrontaci s prakticky dosahovanfmi hodnotami saturace. Cenn6 jsou poznatky ziskan6 experiment6lne pii sledovdni hydrolizy barviva v prfibehu barv(ciho procesu.
K pr6ci m6m n6kter6 piipominky, kter6 mohou bft souc6sti diskuse v pr[rb6hu obhajoby:
1) Na dvou mistech (str. 73 a 80) doktorandka realisticky piipominA, 2e vfsledky ziskan6 pro jednu zna6ku t6Ze technologicke tiidy barviv nemusi platit zcela obecnd pro v5echny znadky teZe tiidy. To se potvrzuje i v piipade jinfch studil. Jednotliv6 znadky technologicke tiidy (nebo piipadn6 jejich podskupin - v souvislosti s barvivy reaktivnimi napi. monochlortriazinov6, dichlortriazinovS, bifunkdni atd.) jsou z hlediska chemick6 konstituce natolik odli5n6, Ze v jejich chov6ni v procesu barveni a nakonec i v moZnosti ndsledn6 hydrollizy kovalentni vazby barvivo-vl6kno mohou bft nesrovnateln6 rozdily.
2) M0Ze doktorandka na z6klad6 poznatkfr ziskanlch v r6mci sv6 pr6ce doporucit zmdny v pouZivan6m (doporu6ovan6m) procesu barveni, tak jak je v praxi nej6ast6ji aplikovdn ?
3) Lze alespofi nazna6it reakdni mechanismus hydrolysy kovalentnl vazby mezi molekulou barviva a makromolekulou celulosy pro rfizn6 reaktivni syst6my ?
Experiment6lni cdst pr6ce je zpracov6na piehledn6 a velmi pecliv6 (na str. 89 dole vpravo m6l blit ziejmd jinyi posledni obr6zek).
Celkovd hodnotlm disertadnl pr6ci kladn6. Pr6ce ie5i zajimav6 t6ma s nespornfm vyznamem pro praxi. Autorka zvl1dla teoretickf zAklad a osvojila si potiebn6
dovednosti pii ie5enl experiment6lni 66sti pr6ce. Zvolen6 postupy pro ie5eni a pouZit6 hodnotici metodiky jsou adekv1tni. Lze konstatovat,2e stanoven6 cile pr6ce byly spln6ny.
Doktorandka prokAzala schopnost samostatn6 v6decke prdce a interpretovat dosaZen6 qfsledky. Tuto skutednost doklSd6 publikadni aktivita autorky.
Disertadni pr6ci doporuduji piijmout k obhajobE.
V Pardubicich,2. prosince 2012.
Doc. Ing. Ladislav
OPONENTSKY POSUDEK
Disertaini pr5ce lng Jany 5a5kov6 Aplikace reakivnich barviv
Posuzovan6 disertadni prdce doktorandky Ing Jany 5aikov6 se zabyv| chov6nim reaktivnich barviv pii barvenf vl6knit'ich materi6lti.
Reaktivni barviva dnes piedstavuji svEtov6 nejv6t5i skupinu barviv pro barveni celul6zornich materiiil0 a z cel6ho objemu vyr6b6n'ich organick'ich barviv
dosahuji kolem 26-3O%. Studium chov6ni reaktivnich barviv m5 tedy rozsdhl'i vriznam jak v teoretick6 oblasti, tak i v prrimyslov6 praxi.
Cil pr6ce je definov6n jako popis jednotlirnich komplikovan'ich d6jfi v barvici l5zni a vytvoienf modelu, kteni by m6l do jist6 mfry pomoci optimalizovat podminky barveni.
Teoretickd ddst prdce je velmi obsdhlS a podrobnd a dokumentuje dobrou pifpravu prdce. Uvdd6n je aktuSlni pohled na problematiku vietnd rriznfch akcentfi v teoretick6 oblasti.
ExperimentSlniddst se soustied'uje na n6kter6 aspekty sloZit,ich procesfi fixace, hydrol,izy a sorpce a desorpce barviva a hydrolyzdtu v barvicf l5zni.
Vribdr barviv ze soudasndho Sirok6ho sortimentu je proveden velmi odpov6dnE s piihl6dnutim k r0znorodostijednotliuich chemick'ich struktur. Dalo by se polemizovat o v'ib6ru monochlortriazinov6 C.l.R.Blu e 49, kter6 jist6 neni
vhodnd a pouZivanS pro vytahovaci zptisoby barvenf, ale pro srovndvaci studii hydrol'izy md i toto barvivo vriznam. Klasickd barviva vinylsulfonovd
C.l.R.Orange16 a R.Blue 19 jsou velmi roziiiend a piedstavujistandard vdetnd sv6tov6 nejroz5fien6jii dernE R.Black 5,i kdyZ jeji odstinov6 slabiny jsou dnes dasto korigovdny sm6snri mi barvivy. Velmi vhodn'i je ui bEr trojdhelniku heterobifunkdnich barviv C.l. R.Yellow 145, Red227 a Blue 194.
N6kter6 piipominky pro piipadnou diskusi :
L. Metoda ndsobn6 sorpce je velmi zajimavd pro v'ipodet vaznfch skupin v celul6ze.Metoda all-in si vyiiidala sjednoceni podminek pro barviva
s odliSn'imi reaktivnimi syst6my, byla zisk6na vlSkna s mimoiddn6 vysokrim
obsahem barviva. Piedpokliid6m, Ze egalita byla probl6movS, i kdyZ nebyla piedm6tem hodnoceni.
2. Praktick6 saturadni hodnoty hodnocen 6 z K/Sjsou zajimav6 a zajimalo by mne, zda byly vyuZity pro n6kter6 praktick6 ridely. Pii soudasn6m trendu na ekonomicky efektivni vyuZitf barviva na jedn6 stran6 a na distotu odpadnich vod na druh6 stranE je kaZd6 upiesn6nioptimalizace ndsadniho procenta u tmav'ich odstfn0 velmi v'iznamn6.
3. Vy55f stabilita vybarveni heterobifunkdnimi barvivy v alkalick6m pranf je ziejmd d0sledkem piltomnosti triazinov6ho kruhu, nikoliv jen vy55i molekulovou hmotnosti ( R. Bk.5).
Z drobnfch chyb bych poznamenal chyb6jicichlor na triazinu u R.Blue 194 v piiloze 1.
Celkov6 hodnotfm to, ie pro prdci byly zvoleny vhodn6 postupy a metody, Ze dosaien6 v'isledky odpovidajicihim a mohou mit tak6 urdit'i v'iznam pro praxi.
Prdce byla vedena systematicky, sepsdna je piehledn6. Soupis publikaci doktorandky ukazuje,le pracuje v oblasti aplikace barviv iadu let a je mezi odbornou veiejnostf zn6mou osobnosti.
Disertaini prdci doporuEuji piijmout k obhaiobE.
l l
t -
I n g F ra nti ieS{I-anit(, csc.
,/
Pardubice, LL.L.1OL3
