• No results found

Posudek disertaini PrrflceElektrostatick6 zvlikfiovinf polymernich taveninIng. Michala Kom6rka $$.,1,"$!"$,v

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Share "Posudek disertaini PrrflceElektrostatick6 zvlikfiovinf polymernich taveninIng. Michala Kom6rka $$.,1,"$!"$,v"

Copied!
4
0
0

Loading.... (view fulltext now)

Full text

(1)

DO$LO ot*'

$$.,1,"$!"$,v

Posudek disertaini Prrflce

Elektrostatick6 zvlikfiovinf polymernich tavenin Ing. Michala Kom6rka

Piedkl6dan6 pr6ce zabyvajici se problematikou bezjehlov6ho elektrostatickdho zvl6kiov6ni vfhradnd polymernich tavenin pomoci specirllnd navrZenfch zvl6kiovacich elektrod je dlendna do dtyi zilkladnich celkt: tivodu, teoretickd dasti, experimentalni d6sti a zfv6ru.

Pficeje piehledn6 psan6. Nutro vyzdvihnout jasnost presentace jednotlivfch celkri, kdy autor se snaZi srozumitelnou a vyderp6vajfci formou presentovat svfij piistup k vytyden6 problematice. Nevyskytuji se odstavce, kter6 by pouze umEle prodluZovaly pr6ci. Je samozlejm6, Le pii piedkl6dan6 Siii 26b6ru nejsou v5echny d6sti kvalitatirmE rovnocenn6, coZ se ffk6 napi. teoretick6 pasaZe s formulaci slabdho iesenf. RovnEZ kapitola Uvod by mohla bft ob5irndj5i. Lep5f propracovanosti by se ziejmd mohlo dosiihnout i ve vzdjemnd interakci numerickdho modelov6ni a nawhov6ni geometrii jednotlivfch elektrod.

Ndkter6 formulace po str6nce obsahov6 i jazykovf (i ve smyslu pouZiti anglichfch terminri) by si zaslouZily lepSi propracovanost. Jako piiklad lze uv6st obrat ,,nejobecn6jSi teoretickd vztahy" na str.13 bezprostiednE n6sledovand s6rii zanedb6nf jednotlivjch velidin.

Jinak pledklfudan|prSceje napsrlna velice pe61iv6, mnoZstvf pieklepri di chybEjicich pismen je zcelazanedbatelnd.

V r6mci komplexnosti celkov6ho pffstupu autor rovndZ experimentillnd charakterizuje jednotlivd pouZit6 materidly, popis uZifjch metod je piehlednf, pouze misty by bylo vhodnd

4plesnit ndkterd ridaje, napi. typ uZitfch termodl6nkt na sfi.38.

(2)

Celkov6 nutro vyzdvihnout samostatrost a Sfli pffstupu autora ptedkl6dand pr6ce.

Vytydenf cil autor bezpochyby splnil a v6dEl, jak k n6mu plistoupit. PotE5iteln6 je rovnEZ, Ze autor svou snafuu neskondil jen seps6nim obdrZenfch vfsledktl, ale rovn6Z se zamf5li nad dalsimi moZnimi kroky ve zkouman6 problematice.

Zhvhrz Ptedkl{dand prace spliluje veskerd poZadavky, kterd jsou kladeny na disertadni pr6ce. Hodnotimji jako velice dobrou.

vt

Y Prazeo dne 18. ledna 2011 Petr Filip' CSc.

Ustav pro hydrodynamiku AV eR, v. v. i.

Pod Pat'ankou 5 16612 Praha6

(3)

DOSLO DNE

'{1,.!.:.*!l\L-

t

Posudek na disertainf prici Ing. Michala Komirka Elektrostatick6 zvlfkilovfni polymernich tavenin

PiedloZend disertace je rozdlendna do tli kapitol. Uvodni d6st pojedniv6 o cilech disertace, plehledu soudasn6ho stavu, historie a vfzkumu na Technick6 univerzit6 v Liberci v oblasti elektrostatick6ho zvl6kilov6ni tavenin. Druh6 kapitola, nazlran| Teoretick6 d6st, se zablv6 popisem procesu elektrostatickdho zvl6kfiov6ni a podminkami vzniku tzv. Taylorovfch kuZelt. Tato d6st shmuje dosavadni teoretick6 vjsledky z literatury a je tak vfchodiskem k vlastni vjzkumn6 d6sti disertadni pr6ce Experiment6lni d6st.

Ta je rozdElena do pEti podkapitol. Prvnt se vEnuje konstrukci zvlAlalovacich laboratornlch zalizeni pro zvlikilov6nl polymemich tavenin. Autor zde popisuje mimo jin6 konstrukci n6kolika tpfi zvl6{<fiovacich elektrod. Dal5l d6st je vEnov6na matematick6mu modelov6ni intenzity elektrostatick6ho pole. Uveden6 r"jsledky byly zisk6ny pomoci komerdniho software Ansys a Comsol Multiphysics. Model elektrostatickdho pole je ie5en pro uveden6 typy zvl6kilovacich elektrod a to bud ve 2D nebo 3D. Je zde formulov6na piislu5n6 irloha (vztah (29) - Gaussriv zifl<on elektrostatiky a okrajov6 podminky na dasti hranice omega_l a omega 2 - neni v5ak uvedeno, co uveden6 oblasti oznaduji v modelu a co je oznadeno symbolem omega). D6le je uvedeno odvozeni slab6ho le5eni formulovan6 flohy (pro zavedenf prostor H(omega) neni uvedeno, co znamen6, Le funkce zL](omega) m6 gradienQ. Pro volbu sitE je vyuZit automatickf gener6tor, kteri sit' zahuSt'uje. Vfsledky vjpodtfi jsou pak vizaalizovfiny (intenzita elektrostatickdho pole v okoli obou kolektonl). Jsou diskutov6ny a zobrazovhny jednotliv6 typy elektrod (na s. 47 autor v koment6fi k obr. 22 uvildi, Ze ... zobrazeni hodnot vlpodtenfch na jednotlivfch elementech, kter6 jsou z principu uZit6 metody konstantni ...

toto twzeni neni ziejmE pravdiv6 vzhledem k wrzeni na s. 40 luLivh autor pli pouZiti MKP kvadratickou (Lagrangeovu) interpolaci). Dal5i d6sti jsou v6nov6ny experimentdlnimu stanoveni hodnot powchovdho napEti taveniny a reologickfch hodnot taveniny (dynamick6 viskozita), kter6 jsou potlebn6 v dal5i d6sti k urdeni vlnov6 d6lky (vzd6lenosti) pfi tvorb6 Taylorovfch kuZelfi pii zvl6kiovacim procesu. Ct'nta a p6th podkapitola je vdnov6na popisu procesu pfi experiment6lnim zvlikilov6ni polymemich tavenin a diskusi shody modelu tvorby odpovidaj icich Taylorovfch kuZelfi .

Po form6lni str6nce je pr6ce naps6na pedlivd, nevykazuje vdt5i mnoZstvi pieklepu (s. 24 Liftschitzem, s. 95 nepiestnostmi, s. 44 vzorcc uprosfied) a gramatickfch chyb, ale n6kter6 matematick6 formulace jsou piili5 kostrbat6 nebo ned6vaji dobrf smysl (s. 25 funkce k ptochilzi minimem, s. 40 nevhodnE nastaven6 okrajov6 podminky). ZdivodnEni na s. 45 ...zvdt5eni algebraick6 chyby ... by m6lo bjt vysvEtleno, asi mdl autor na mysli patmE numerickou chybu. Pti diskuzi shody numerick6ho vjpodtu intenzity elektrostatickdho pole pro jednotliv6 tpy kolektorfi a pro jejich pfipadnou irpravu autor uv6di, Ze intenzita pole v singul6rnich bodech roste nade v5echny meze (s. 52). Je vhodn6 se zamyslet, zdaje vubec fizik6lni drlvod pro rfist intenzity v tEchto bodech a zdali zobrazovan6 vjsledky (a jejich singul6rni hodnoty) nemaji jinou piidinu, napi. numerickou chybu.

(4)

podle m6ho ninoruje piedloZen6 pr6ce ryze experiment6lniho charakteru a neni vhodn6 tuto skutednost nijak zkreslovat a doplilovat o teoretick6 vfsledky. N6kter6 pas6Ze, napf.

matematick6 modelov6ni intenzity elektrostatick6ho pole a vysvEtleni metody konednfch prvk&, jsou zde vloZeny umdle a z matematick6ho hledisky pops6ny velmi nedokonale.

Takov6 d6sti nejsou privodni (samozfejm6 krom6 numerickfch vjrpodt$ a viztalizace vjsledkfi) a tedy nevidim dtvod je do disertadni pr6ce dod6vat (ss. 42-44). U kapitoly Teoretick{ d6st (pievzata patmE z IV) chybi uvedeni podilu autora (publikace m6 l0 spoluautoru).

Celkovd hodnotim experiment6lni disertadni pr6ci Ing. Michala Kom6rka positivnE. Pr6ce obsahuje nov6 jii publikovan6 vfsledky, je seps6na pedlivE, experiment6lni vjsledky jsou komentov6ny a diskutov6ny, jsou splnEny v5echny zadanl cile disertace. Pr6ce spliluje poZadavky kladen6 na doktorsk6 disertadni prace. Doporuduji praci piijmout k obhajobE a na

z6klad|irsp63n6 obhajoby uddlit Ing. Michalu Kom6rkovi akademickf tinrl Ph.D.

V Liberci dne 16. biema20ll

fr. /"'uAY-

Miroslav Bnezina

katedra aplikovan6 matematiky

Fakulta piirodov€dnd-humanitni a pedagogick6 Technick6 univemita v Liberci

References

Related documents

Nizev pr6ce: Nevrh systemu pro automatick6 p6stov5ni rostlin Oponent pr6ce: Ing.. Jiii

I pies uvedene nedostatky vsak autor projevil znaene schopnosli samostatne prece a piipravil hodnotni podklad pro akademick6 pr6ce navazujici na toto tema?. Otazky k

Niizev pr6ce: Ndvrhy m6dnich doplikri v podminkich katedry designu Pr6ci piedloZila studentka: Radka Murrinski.. Prdci hodnotila:

Cilem pr6ce bylo piedstavit zajimavd netradidni pletalske techniky. Tdrna bylo zvoleno aktuilni, protoze pletenina, pleten6 struktura a jejl charakter jsou v

\rtwznv^oi udiva. Cilem diplomovd pr6ce bylo rTpracovat ndwh systdmu procvidoviini a upeviovAni udiva chemie v osmdrn rodniku ZS s ryiZitim interaktir,nich pwkt V uvodni

Prece spliluje potadavky na uddlenl akedemick6ho titulu, a proto ji doporuCuji k obhajobe Navrhuji tuto prdci klasifikovat stupnEm Velmi doble (2). V

N6zev prdce: Porovnani vlastnosti a moinosti modernich frekvenEnich m6ni6fr stiedni tiidy.. Oponent pr6ce

Studentka vlozila do pr6ce vlastni poznatky a zkusenosti z pr6ce s profesioniily tohoto, pro nds