Technická univerzita v Liberci
Katedra: Katedra sociálních studií a speciální pedagogiky Studijní program: Speciální pedagogika
Studijní obor (kombinace): Speciální pedagogika pro vychovatele
On-line nástroje
pro průzkum rizikového chování na Internetu On-line Tools
for Surveying Risk Behaviour on the Internet
Bakalářská práce: 11-FP-KSS-1005
Autor: Podpis:
Marta Bednářová Adresa:
Hlavní 111
277 38, Mělnické Vtelno
Počet
V Liberci dne:
stran grafů obrázků tabulek pramenů příloh
62 0 9 9 27 1
FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ
Vedoucí práce: RNDr. Pavel Pešat, Ph.D.
Konzultanti:
Čestné prohlášení
Název práce: On-line nástroje pro průzkum rizikového chování na Internetu
Jméno a příjmení autora: Marta Bednářová
Osobní číslo: P09000589
Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 60 – školní dílo.
Prohlašuji, že má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracoval/a samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.
Prohlašuji, že jsem do informačního systému STAG vložil/a elektronickou verzi mé bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedl/a jsem všechny systémem požadované informace pravdivě.
V Liberci dne: 12. 12. 2012 ……….
Marta Bednářová
Poděkování
Chtěla bych poděkovat RNDr. Pavlu Pešatovi, Ph.D. za vedení bakalářské práce, podporu, trpělivost a rady při vypracování této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat základním školám, které se zapojily do ověřování dotazníku, tj.
MŠ a ZŠ J. A. Komenského Liberec – Růžodol, ZŠ Brodce, ZŠ Dolní Slivno, ZŠ Mšeno. Rovněž patří poděkování mé rodině a přátelům za jejich trpělivost a podporu při psaní této práce.
Anotace
V rámci bakalářské práce byla provedena rešerše dostupných on-line nástrojů pro realizaci dotazníkových šetření. Na základě této rešerše byl vytvořen návrh on-line dotazníku, který se zabývá rizikovým chováním na Internetu, především kyberšikanou. Vytvořený dotazník vychází z Olweusova dotazníku pro zjištění šikany. Podle pilotního ověření vytvořeného dotazníku, které proběhlo na 2. stupni základních škol, byl stanoven počet žáků, kteří se již s kyberšikanou setkali.
Klíčová slova: Dotazník, Olweusův dotazník, Statistické zpracování dotazníkového šetření, Rizikové chování na Internetu, Kyberšikana.
Annotation
Main objective of this thesis was to conduct a research of available online tools for questionnaire researches. Based on this research, an online questionnaire was created to deal with dangerous behavior on the Internet, especially with cyber bullying. The created questionnaire is based on Olweus Survey for determining bullying. The first testing of the created questionnaire which was conducted at secondary schools determines the count of pupils who has already encountered cyber bullying.
Keywords: Questionnaire, Olweus Survey, Statistical processing of questionnaire researches, Dangerous behavior on the Internet, Cyberbullying.
Obsah
ANOTACE ... 6
ANNOTATION ... 7
SEZNAM ZKRATEK ... 11
ÚVOD ... 12
1 DOTAZNÍK ... 14
1.1 Druhy dotazníků ... 15
1.2 Otázky v dotazníku ... 15
1.3 Zpracování dotazníku ... 16
1.4 Výhody a nevýhody dotazníku ... 17
2 STATISTICKÉ ZPRACOVÁNÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ 19 3 ON-LINE NÁSTROJE PRO DOTAZNÍKOVÁ ŠETŘENÍ ... 24
3.1 Vyplň to ... 25
3.2 Polldaddy ... 26
3.3 Survs ... 27
3.4 Survey Monkey ... 29
3.5 Click 4 Survey ... 30
3.6 Google docs – dokumenty Google ... 31
3.7 Celkové hodnocení dostupných on-line nástrojů ... 32
4 RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ NA INTERNETU ... 34
4.1 Druhy rizikového chování na Internetu ... 34
4.2 Řešení rizikového chování na Internetu... 35
5 KYBERŠIKANA ... 37
5.1 Projevy kyberšikany ... 39
5.2 Druhy kyberšikany ... 40
5.3 Účastníci kyberšikany a typy kyberagresorů ... 42
5.4 Diagnostika a obrana před kyberšikanou ... 43
6 ON-LINE DOTAZNÍK ... 45
6.1 Tvorba dotazníku ... 45
6.2 Cílová skupina ... 47
6.3 Zpracování dotazníku ... 48
6.4 Vyhodnocení získaných dat ... 49
ZÁVĚR ... 55
SEZNAM LITERATURY ... 58
SEZNAM PŘÍLOH ... 61
PŘÍLOHY ... 62
Seznam obrázků Obrázek 1: Hustota normálního rozdělení výšky chlapců ve věku 18 až 19 let ... 20
Obrázek 2: Úvodní obrazovka aplikace Vyplň to ... 26
Obrázek 7: Úvodní obrazovka aplikace Google docs ... 32
Seznam tabulek
Tabulka 1: Příklad kontingenční tabulky ... 21
Tabulka 2: Počet sourozenců... 23
Tabulka 3: Vyhodnocení dostupných on-line nástrojů ... 33
Tabulka 4:Věkové rozdělení respondentů ... 49
Tabulka 5: Genderové rozdělení respondentů ... 49
Tabulka 6: Počet dobrých kamarádů ve třídě ... 50
Tabulka 7: Oblíbenost respondentů v třídním kolektivu ... 50
Tabulka 8: Vztah mezi počtem šikanovaných a kyberšikanovaných dívek a chlapců ... 51
Tabulka 9: Informovanost respondentů o pojmu kyberšikana ze strany dospělých ... 51
Seznam zkratek
ICT – Informační a komunikační technologie MPP – Minimální preventivní program MŠ – Mateřská škola
MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ŠVP – Školní vzdělávací program
ZŠ – Základní škola
12
ÚVOD
Dnešní doba bere jako samozřejmou součást života každého jedince moderní technologie. Mezi ty nejpoužívanější patří mobilní telefon a Internet. Mnohdy má každé dítě od nejútlejšího věku vlastní mobilní telefon, aby mohlo být v kontaktu s rodiči. Rodiče učí pracovat dítě s počítačem a Internetem, ke kterému má dítě ve svém volnu často neomezený přístup. Časem se dítě naučí pracovat s mobilním telefonem, počítačem i Internetem lépe než jeho rodič.
Současné školství si klade za cíl připravit žáky pro život. Proto byla zavedena do všech školních vzdělávacích programů (dále jen ŠVP) po celé České republice povinně vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie (dále jen ICT).
Vzdělávací oblast zahrnuje předměty jako je Informatika, Počítače, Výpočetní technika apod. Vždy má vést žáky k tomu, aby ovládali moderní technologie, aby se s jejich pomocí dokázali vzdělávat a zlepšili tak v budoucnu své uplatnění na trhu práce. Důležitou skutečností je, že tato vzdělávací oblast je zařazena do ŠVP již pro 1. stupeň základních škol. Výsledkem má být zdokonalení žáka v oblasti ICT. Neodmyslitelnou součástí ŠVP pro vzdělávací obor ICT by mělo být seznámení žáků také s druhou stranou nových technologií. Jako každá věc, která měla lidstvu prospět, mu mohla také uškodit. Moderní technologie nejsou výjimkou. Na jednu stranu se tváří jako velice dobrý sluha, ale uvědomme si, že mohou být velice špatným pánem. Jak uvádí Michal Kolář ve své knize Nová cesta k léčbě šikany: „Každá technologie v sobě ukrývá paradox: nůž může krájet chleba, ale také zabíjet. S mobilem a internetem je to podobné“ (Kolář 2011, s. 92).
Současná společnost neskrývá problémy, které vznikly právě díky používání moderních technologií. Spíše se je snaží prezentovat, ukazovat důsledky neuváženého jednání na Internetu a především se snaží zvýšit primární prevenci a informovanost o aktuálních problémech nejen na školách. Hovoříme-li o problémech vzniklých ve spojení s používáním moderních technologií, měli bychom vědět, že se jedná o závislost na Internetu, kyberšikanu, kybergrooming, stalking a kyberstalking, rizika sociálních sítí a mnohé další. Řešení nelze hledat
13
pouze ve školství, tj. v osvětových programech pro školy, diskuzích o těchto tématech a úpravách ŠVP. Vždy je důležité, aby se do řešení problému zapojili rodiče nejen ohrožených dětí, ale i celá společnost. Způsob jak získat informace o tom, zda se již žáci setkali s některým výše uvedeným problémem, je využití dotazníkového šetření. Různé varianty dotazníků lze vyhledat na internetových stránkách institucí zabývajících se rizikovými jevy na Internetu nebo může být navržen dotazník nový, specifický pro konkrétní školu nebo cílovou skupinu.
Takový dotazník pak lze předložit žákům ve škole v rámci vyučování. Vždy se však jedná o dotazník anonymní, který může být v klasické písemné podobě nebo v on-line podobě dostupný na Internetu.
V bakalářské práci bylo nejprve provedeno zhodnocení dostupných nástrojů pro realizaci on-line dotazníkových šetření. Na základě těchto poznatků byl vytvořen on-line dotazník vycházející z Olweusova dotazníku pro zjištění výskytu rizikového chování na Internetu.
14
1 DOTAZNÍK
Dotazník, dotazníková metoda nebo rovněž anketa, patří mezi nepřímé metody získávání faktů v pedagogice. Někteří autoři řadí dotazník do tzv. empirického výzkumu (výzkum současné pedagogické praxe). Podle psychologického slovníku (Hartl, Hartlová 2000, s. 121) se jedná o metodu hromadného získávání údajů pomocí písemných otázek. Jedná se o často používanou metodu, která se liší od rozhovoru, pozorování, pokusu a dalších metod především písemnou podobou (v dnešní době je již hodně dotazníků uskutečňováno on-line) a většinou menšími finančními náklady. Dotazník se obvykle nepoužívá samostatně, ale spíše doplňuje jiné výzkumné metody.
Při návrhu dotazníku je nutné, aby autor dodržel zásady pro tvorbu validního a srozumitelného dotazníku. Dotazník má být promyšlený, aby splnil svou funkci.
Otázky, jež jsou jeho součástí, musí být správně a jasně formulovány. Samotnému dotazníku by měl vždy předcházet předvýzkum v podobě interview nebo ankety.
Chceme-li se vyvarovat jakýmkoli komplikacím při vyplňování dotazníku, je vhodné dotazník vyzkoušet na malém počtu respondentů. Jedná se o tzv. „pilotní“
dotazník. Teprve poté předkládáme dotazník cílové skupině, u které budeme dotazníkové šetření realizovat.
Na úvod dotazníku může být vložen text, jenž přesvědčí respondenty, že vyplňování má smysl, že sledujeme dotazníkem nějaký cíl, popřípadě stručně shrneme, o co nám v dotazníku půjde, k čemu získaná data použijeme, popřípadě můžeme respondentům nabídnout možnost shlédnout vyhodnocení dotazníku.
Při sestavování dotazníku bychom měli podle cíle vybrat vhodný výzkumný vzorek respondentů. Výběr má být reprezentativní a náhodný. Docílíme tak věrného odrazu populace, k níž je šetření vztahováno. Respondenti vyplňují dotazník dobrovolně, jinak by mohlo dojít k vyplnění dotazníku nepřesnými údaji (respondenti by vyplnění mohli brát jen jako splnění své povinnosti, nikoli jako cestu vedoucí ke zkvalitnění).
15
1.1 Druhy dotazníků
V závislosti na typologii otázek lze rozlišit dva druhy dotazníků – dotazník strukturovaný a nestrukturovaný. Strukturovaný dotazník obsahuje uzavřené otázky, proto někteří autoři označují tento druh dotazníku jako řízený a standardizovaný. Nestrukturovaný dotazník obsahuje otevřené otázky, které dávají respondentovi možnost volně se vyjádřit, nutí ho k zamyšlení a lepšímu popisu události. Tento druh dotazníku autoři označují jako neřízený a nestandardizovaný. Pokud zvolíme nestrukturovaný dotazník, musíme si ověřit, zda respondenti dosahují daného stupně tvořivosti a intelektu, aby jej mohli vyplnit (Horák 1997, s. 13, 14).
Podle účelu rozlišujeme dotazník na zkoumání názorů, postojů, zájmů.
Rovněž existuje adaptační dotazník zabývající se zjištěním míry sociálního nebo osobního přizpůsobení. Osobnostní dotazník je zaměřen například na jeden rys osobnosti nebo je určen ke zjišťování rysů v mezních normách (včetně patologie).
V literatuře se dále setkáváme s dotazníky zaměřenými na určení míry závislosti, např. na nikotinu (Fagerströmův dotazník) nebo alkoholu. Pro potřeby této bakalářské práce byl využit Olweusův dotazník, který je zaměřen na různé aspekty šikany a zjišťuje jak často a za jakých okolností bývá dítě šikanováno, jak často a za jakých okolností bývá dítě samo aktérem šikany nebo do jaké míry se dítě cítí přijímáno či odmítáno svými spolužáky (Říčan 1999, s. 9).
1.2 Otázky v dotazníku
Otázky mohou být otevřené, uzavřené, polootevřené (polouzavřené) nebo škálované. U otevřené otázky respondent tvoří odpověď. U uzavřené otázky si respondent vybírá z nabízených možností odpovědí pouze jednu. Tento druh otázek se vyskytuje v dotaznících nejčastěji, protože je nejjednodušší při následné zpracování dotazníku. Uzavřené otázky lze dělit na dichotomické otázky s možností odpovědi ANO/NE, v případě otázek ANO/NE/NEVÍM se jedná o tzv.
nepravé dichotomické otázky. Další variantou jsou polytomické otázky, kdy si respondent vybírá jednu alternativu z výčtu. Také se můžeme setkat s druhem uzavřené vícealternativní otázky (například: „Které z těchto povolání tě zaujalo?“
16
– sekretářka, učitelka, lékařka, kadeřnice apod.), kdy respondent může označit více odpovědí současně. Polootevřené (polouzavřené) otázky spojují alternativní odpovědi s volnými. Součástí odpovědi na polootevřenou (polouzavřenou) dotazníkovou otázku může být položka „jiné“. V tomto případě respondent sám doplní vhodnou odpověď, která v nabídce odpovědí není. U škálované otázky respondent hodnotí pomocí škály (stupnice například od 1 do 5). Připravujeme-li dotazník, můžeme využít jeden druh otázek, nebo můžeme druhy otázek střídat.
Důležitou součástí dotazníku je formulace otázek. Otázka má být jasná, pokud možno stručná. V dotazníku by měly být pouze otázky, které se vztahují k cíli dotazníku, respondent na ně tedy neodpovídá zbytečně.
Neméně důležitá je struktura otázek. V dotazníku by se měly objevit otázky úvodní, při nichž u dotazovaného vyvoláme zájem a důvěru. Dalším typem otázek jsou otázky, z nichž získáme popisná data (pohlaví, věk, bydliště atd.). Jádro dotazníku tvoří otázky vztahující se k výzkumnému problému, jež mají být uspořádány od nejlehčích po nejtěžší. Při sestavování otázek je nutné brát ohled na to, že dotazovaný zná odpovědi a chce na ně odpovídat. Na úplný závěr můžeme zařadit choulostivé otázky nebo otázky, na které nemusí znát respondent odpověď (Horák 1997, s. 13).
Nikdy by se v dotazníku neměli objevit otázky na osobní údaje jako je jméno a příjmení, adresa bydliště apod. Tyto otázky společně se zbytečnými otázkami mohou způsobit ztrátu zájmu respondenta o vyplnění dotazníku. Dalším krokem, který může vést, ke ztrátě zájmu o vyplnění dotazníku, může být velký počet otázek.
1.3 Zpracování dotazníku
Po realizaci dotazníku musí následovat jeho zpracování, které je oproti jiným metodám získávání faktů jednodušší, pokud jsou využity uzavřené otázky.
Obsahuje-li dotazník otázky otevřené, následné zpracování je pak náročnější. Při zpracování dotazníku zjišťujeme jak data popisná (např. počet respondentů, kteří volili odpovědi s ohledem na věk, bydliště či pohlaví apod.), tak i vzájemné
17
souvislosti mezi odpověďmi respondentů (např. genderovou závislost obětí daného druhu kyberšikany).
Zpracování dotazníku se provádí obvykle pomocí přehledů, tabulek, kam se zaznamenává četnost výskytu dané odpovědi. Kromě těchto variant je další možností sestavení grafu. Někdy je využito spojení tabulky a grafu.
Jak bylo uvedeno výše, dnes se často používají on-line dotazníky. V takovém případě je zpracování dotazníku a celkové vyhodnocení jednodušší. Respondent vyplní dotazník a autor získá jeho odpovědi již v podobě grafu či tabulky. V této variantě se autorovi zobrazí v grafu či tabulce ihned odpovědi všech respondentů, takže má přehled o četnosti výskytu jednotlivých odpovědí u otázek.
Má-li respondent zájem o seznámení s výsledky dotazníku a nabídne-li autor vyhodnocení dotazníku k nahlédnutí, mohou být výsledky dotazníkového šetření po jeho ukončení zveřejněny. Tyto výsledky bývají obvykle použity jako podklad pro další výzkumnou činnost či řešení problému.
1.4 Výhody a nevýhody dotazníku
Dotazník, jako každá jiná metoda, má své výhody i nevýhody. Zaměříme-li se pouze na výhody dotazníku s uzavřenými otázkami, patří sem rychlé zpracování a vyhodnocení, jednoduchost vyplnění pro respondenty, menší časová náročnost.
Výhodou veškerých druhů dotazníků je to, že dotazník lze využít i bez přímého kontaktu s respondenty. Touto diagnostickou metodou je možno získat informace od velkého počtu osob. Výsledky je možno zpracovat statisticky.
Mezi nevýhody dotazníkové metody patří její lehká ovlivnitelnost.
Respondenti nemusí odpovídat pravdivě a autor má jen částečně možnost tuto skutečnost odhalit díky tzv. validačním otázkám, u nichž se ví, jaká odpověď by měla následovat. Existují i otázky, kde autor nemá možnost tuto skutečnost odhalit. Může se vyskytnout problém s nedostatečným počtem respondentů, kteří mají zájem dotazník vyplnit. Proto je nutné sestavit vhodně úvodní text, dostatečně respondenty seznámit s dotazníkem i jeho dalším využitím, nebo zajistit jeho dostatečnou propagaci u správného vzorku respondentů. Může se rovněž vyskytnout překážka, pokud je respondentem dítě, které má nedostatečnou
18
úroveň psaní i čtení nebo osoba se sníženou mentální úrovní. Dotazník, jako diagnostická metoda, je vázána na zautomatizované psaní. To znamená, že jej lze použít pro respondenty od 3. třídy výše (Pipeková 2006, s. 62).
19
2 STATISTICKÉ ZPRACOVÁNÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ
Jak bylo uvedeno v kapitole 1.3, dotazník musí být zpracován. Kromě výše uvedených způsobů existují další metody tzv. statistické. Mezi tyto metody lze například zařadit normální rozdělení, hypotézu, korelaci, kontingenční tabulku nebo popisnou tabulku.
Normální rozdělení nazývané též Gaussovo rozdělení (a v anglicky psané literatuře rozdělení zvonovitého tvaru - bell curve) je asi nejvíce používané rozdělení pro modelování náhodného chování proměnných v empirických vědách (Hendl 2006, s. 139). Normální rozdělení je jedno vrcholové rozdělení symetrické okolo střední hodnoty. Ve střední hodnotě dosahuje normální rozdělení svého maxima. V tomto rozdělení se mohou vyskytovat tzv. náhodné chyby, jež jsou způsobeny velkým počtem neznámých a navzájem nezávislých proměnných.
Hustota normálního rozdělení spojité náhodné veličiny X má tvar:
kde π (= 3,14) a e (= 2,72) jsou matematické konstanty, μ a σ > 0 jsou parametry, jež určují polohu křivky na ose x (tj. průměrnou hodnotu a míru variability).
Pokud jsou hodnoty μ a σ známé, pak říkáme, že je normální rozdělení plně určeno. Parametr σ se nazývá směrodatná odchylka náhodné veličiny, která určuje průběh hustoty normální rozdělení. Je-li směrodatná odchylka větší, pak je hustota plošší a naopak. Příkladem normálního rozdělení může být výška chlapců ve věku 18 až 19 let, s průměrem μ např. 181 cm a směrodatnou odchylkou σ = 6,58 cm.
Graf normálního rozdělení z toho příkladu najdeme na obr. 1.
20
Obrázek 1: Hustota normálního rozdělení výšky chlapců ve věku 18 až 19 let
Hypotézou se rozumí posouzení získaných dat vzhledem k předpokladům určité statistické okolnosti, za které jsme provedli testování. Např. může testovat hypotézu, zda je počet šikanovaných žáků závislý na tom, jestli žák navštěvuje venkovskou či městskou školu. Hypotéze může být nulová (H0) nebo alternativní (H1). Nulová hypotéza se ověřuje pomocí určitého rozdělení pravděpodobnosti.
Neplatí-li nulová hypotéza, platí alternativní hypotéza, jež nulovou hypotézu doplňuje. Veškeré náhodné výběry ze základního souboru, za který je ve statistice považována celá populace, tvoří tzv. výběrový prostor. Chceme-li určit správnost nulové hypotézy, musíme nalézt princip rozdělení výběrového prostoru na dvě disjunktní množiny (nemají společný prvek), v nichž jsou obsaženy výběry, které platí spíše pro nulovou nebo alternativní hypotézu. Druhá podmnožina se nazývá kritickým bodem testu hypotéz. Vhodně zvolenou výběrovou funkci nazýváme testovým kritériem a na jejím základě se rozděluje výběrový prostor na kritický obor a jeho doplněk (Gajda 2006, s. 47).
Korelace je míra stupně asociace (těsnosti) dvou spojitých veličin – nezávisle proměnná x, závisle proměnná y. S její pomocí zkoumáme vzájemný vztah mezi
21
dvěma znaky, procesy, proměnnými nebo veličinami. Příkladem korelace může být to, jak spolu souvisí výška otce s výškou syna. Míru korelace určuje tzv.
(Pearsonův) korelační koeficient, jenž nabývá hodnot od +1 do -1.
kde a jsou výběrové rozptyly a je kovariance (míra vzájemné vazby) sledovaných veličin x a y.
Neexistuje-li korelace, pak se všechny hodnoty proměnné Y vyskytují stejně pravděpodobně jako hodnoty proměnné X. Absolutní korelace nastává tehdy, když s danou hodnotou proměnné X se vyskytuje právě jedna hodnota proměnné Y.
Kontingenční tabulka slouží k přehlednému zobrazení vzájemných vztahů dvou statistických proměnných. Typ kontingenční tabulky je určen počtem řádků a sloupců. Např. kontingenční tabulka 2 × 2 může popisovat smyšlený vztah mezi šikanou a kyberšikanou u dívek a chlapců (viz. tabulka č. 1). Jsou-li data získaná dotazníkovým šetřením korektně statisticky analyzována, lze pak učinit závěry pro konkrétní výzkumnou skupinu, např. že z toho, že je chlapec šikanován, vyplývá také to, že je obětí kyberšikany, viz např. tabulka č. 1. Je-li výzkumný vzorek reprezentativní, lze takto získané závěry zobecnit i na jedince, kteří se výzkumu přímo nezúčastnili.
dívky chlapci
šikana 37 45
kyberšikana 26 31
Tabulka 1: Příklad kontingenční tabulky
K zobrazení statistických dat z dotazníku je možné využít popisnou tabulku, sloupcový či koláčový graf. Jsou-li data uvedena v tabulce je možno z nich vytvořit graf. Možnost zobrazení získaných dat do tabulky nebo grafu záleží na autorově citu (která varianta je pro něj vizuálně příjemnější). V praxi bývá často
22
tabulka doplněna grafem. Ve výše uvedených typech vyhodnocení získaných dat se využívají tzv. střední hodnoty, mezi něž řadíme aritmetický průměr, medián a modus. Aritmetický průměr je součet naměřených údajů vydělený jejich počtem.
Aritmetický průměr značíme vodorovným pruhem nad názvem proměnné např. .
Jako příkladaritmetického průměru si můžeme uvést dobu potřebnou k vyplnění dotazníku. Dotazník vyplňují čtyři respondenti. První respondent vyplňoval dotazník 30 minut, druhý respondent 23 minut, třetí respondent 19 minut a čtvrtý respondent 24 minut. Dohromady 4 respondenti potřebovali na vyplnění dotazníku 96 minut. Dosazením do výše uvedeného vzorce zjistíme, že respondent potřeboval k vyplnění dotazníku průměrně 24 minut. Aritmetický průměr bývá v praxi často nesprávně používán ke klasifikaci (vyučující počítají průměr známek). Vhodnější by ovšem bylo, počítat klasifikaci přes medián, neboť aritmetický průměr je v tomto případě statisticky nekorektní, vzhledem tomu, že nelze klasifikovat necelým průměrem.
Medián se značí Med(X). Jedná se o prostřední hodnotu, pokud jsou data uspořádána podle velikosti. Medián rozděluje řadu podle velikosti seřazených výsledků na dvě stejně početné poloviny. Medián je nejednoznačný v případě, kdy pracujeme se sudým počtem hodnot. Medián oproti aritmetickému průměru zaznamenává méně odchylky směrem dolů. Např. budeme-li mít změněnou nejmenší hodnotu, medián zůstává stále stejný, ale aritmetický průměrem se nám odliší.
Modus náhodné veličiny X se značí Mod(X). V datech se modus vyskytuje nejčastěji. Vypočítá se jako průměr z krajních hodnot intervalu, který obsahoval nejvíce dat (Hendl 2006, s. 93,94). Jedná se o jakousi typickou hodnotu sledovaného jevu.
Aritmetický průměr, medián a modus jsou v případě normálního rozdělení veličiny stejné hodnoty. Využití veškerých výše uvedených způsobů vyhodnocení
23
získaných dat si předvedeme v následujícím příkladu. Výchozí data jsou uvedena v tabulce č. 2.
počet sourozenců 0 1 2 3 4
četnost 5 8 3 2 0
Tabulka 2: Počet sourozenců
1,1 sourozence Med(X) = 3
Mod(X) = 1 (má četnost 8, což je nejvíce)
24
3 ON-LINE NÁSTROJE PRO DOTAZNÍKOVÁ ŠETŘENÍ
Jak již bylo uvedeno, v dnešní době se velké množství aktivit, které dříve existovaly pouze v písemné podobě, přesunulo na Internet do podoby on-line textů. Dotazník není výjimkou. Dnes máme možnost vyplňovat nejrůznější dotazníková šetření doma u svého počítače, v době, kdy máme čas a hlavně chuť.
Tvorba dotazníku vyžaduje jak specifickou teoretickou přípravu v oblasti teorie dotazníkových šetření, tak i zvládnutí vlastní techniky distribuce dotazníkových formulářů, zpětného sběru vyplněných formulářů a jejich vyhodnocení. Ukázalo se, že právě použití on-line dotazníků představuje velkou úsporu času a práce. Klasické tištěné dotazníkové formuláře je totiž nutno vytisknout v potřebném počtu kopií (obvykle alespoň stovky), rozeslat je respondentům, zajistit jejich zpětný sběr a nakonec je zapotřebí přepsat data do podoby vhodné pro statistické zpracování, tj. obvykle do rozsáhlé tabulky, ve které řádky tvoří jednotlivé odpovědi a sloupce odpovědi jednotlivých respondentů. Tyto dílčí činnosti při použití on-line dotazníku odpadají, data respondentů se při vyplňování dotazníku přímo zapisují do výsledkové tabulky.
V současné době existuje několik prostředí pro přípravu on-line dotazníků. Tato prostředí však mají různé vlastnosti, např. omezení na počet respondentů, omezení na počet otázek, některé z nich nejsou lokalizovány do českého jazyka, některé z nich jsou dostupné jen v placené verzi a jako každý softwarový produkt jsou různě uživatelsky příjemné. Proto byl v rámci předložené práce realizován průzkum dostupných on-line dotazníkových aplikací s cílem nalézt takovou, která:
umožňuje realizovat dotazníková šetření v českém jazyce,
umožňuje při návrhu dotazníkového formuláře vytvářet otázky v souladu s teoretickými požadavky na dotazníková šetření, viz kapitola „Otázky v dotazníku“ na str. 15, 16,
umožňuje navrhnout relativně rozsáhlé dotazníkové formuláře (min. do 100 odpovědí),
umožňuje sběr dat od stovek až tisíců respondentů,
25
ukládá data zapisovaná respondenty do výsledkové tabulky, kterou lze exportovat do běžných formátů tabulkových editorů,
neobsahuje zjevné vnitřní chyby, zejména špatnou identifikaci dat respondentů,
je dostatečně stabilní a uživatelsky příjemná,
je pokud možno volně šiřitelná.
Dalším důležitým krokem tedy byl výběr vhodného nástroje, jenž umožní dotazníkové šetření realizovat.
Na Internetu lze nalézt několik vhodných nástrojů, některé dokonce komunikují s uživatelem v českém jazyce, což je stále velké pozitivum. Součástí předložené bakalářské práce bylo vytvoření rešerše nejdostupnějších, nejznámějších on-line nástrojů a jejich vyhodnocení z pohledu běžného uživatele Internetu.
3.1 Vyplň to
První nástroj, jehož analýzu a hodnocení jsme provedli, je aplikace Vyplň to provozovaná firmou „Ing. Marek Demčák“ na internetových stránkách www.vyplnto.cz. Jedná se o nástroj pro sestavení on-line dotazníku v českém jazyce, což je velice pozitivní hledisko pro uživatele internetu, který neumí příliš komunikovat v anglickém jazyce. Vyplň to poskytuje možnost předložit dotazník až pěti stům respondentům a to v tzv. free verzi (ve verzi, jež není placená).
Dotazník ve free verzi je však vždy provozovatelem doplněn o nevyžádanou reklamu, která může některé respondenty obtěžovat a může je od vyplnění našeho dotazníku odradit. Podmínkou použití free verze je tedy vyplňování dotazníků jiných autorů po dobu nejméně šedesáti minut. V praxi tedy musíme nejprve hodinu vyplňovat cizí dotazníky, tj. vyplnit nebo alespoň „odklikat“ velké množství otázek a textu, než se vůbec dostaneme k našemu vlastnímu dotazníku.
Tato skutečnost se jeví, jako velmi významnou překážkou použití aplikace Vyplň to pro dotazníková šetření.
26
Pozitivem této stránky je stručný přehled o tom, co je dotazník, jak má být správně sestaven, jak je vhodné řadit za sebou otázky, co je lepší do dotazníku raději nedávat. Dále je zde možné využít video návody, které nás provedou celým procesem sestavení dotazníku. Další výhoda je pro studenty, kteří vlastní kartu ISIC, pak mají při vytváření dotazníku za poplatek slevu.
Provozovatel nabízí placenou verzi dotazníku v cenovém rozpětí od 750 Kč až do 3.999 Kč. Nejdražší je verze „komplet“, která poskytuje umístění dotazníku na více jak 120 dní, poskytuje v ceně služby administrátora a programátora, kteří se o dotazník postarají. Jako uživatelé bychom se při zakoupení této verze nemuseli nikde registrovat, naopak náš dotazník by byl rozeslán všem zaregistrovaným, aby jej vyplnili. Dále bychom mohli do dotazníku vložit neomezený počet otázek, mohli průběžně sledovat výsledky a již od druhého dne od vytvoření mohli sbírat odpovědi respondentů.
Obrázek 2: Úvodní obrazovka aplikace Vyplň to
3.2 Polldaddy
Další free aplikací je program Polldaddy od Business Innovation Center, Institut of Technology z Irska, s kterým lze pracovat na internetových stránkách www. polldaddy. com. Jedná se o nástroj, který pracuje v anglickém jazyce, ale jeho obsluha je velice jednoduchá. Zadávání otázek je návodné a nemusí činit
27
problém ani méně zkušeným uživatelům Internetu. Polldaddy nám umožňuje vybrat si pro náš dotazník styl. Poskytuje možnost zadat otázky, u kterých bude možné volit více odpovědí. Pro některé uživatele může být výhodou možnost převedení dotazníku do jiného jazyka.
Neplacená free verze poskytuje prostor pro dotazník s deseti otázkami, který vyplní maximálně dvě stě respondentů. Kromě toho jsou naše údaje zaznamenány a poskytnuty pro potřeby Polldaddy. Stejně jako Vyplň To poskytuje i Polldaddy vyšší možnosti služeb, ale za příplatek. Zaplatíme-li si ročně 200 $ získáme možnost, aby náš dotazník vyplnilo až pět tisíc respondentů, nebudeme omezeni v počtu otázek a získáme možnost filtrace získaných dat. Dále exportování získaných dat do Excelu či PDF. Za cenu 899 $ ročně lze získat navíc ještě neomezený počet respondentů, jež budou moci náš dotazník vyplnit a získáme přístup až k deseti účtům, ze kterých můžeme dotazníky tvořit.
3.3 Survs
Rovněž i další aplikace Survs od softwarové lisabonské firmy Enough Pepper, dostupný na www.survs.com, poskytuje vytvoření free účtu. Stejně jako na
Obrázek 3: Úvodní obrazovka aplikace Polldaddy
28
stránkách Polldaddy, i tato aplikace pracuje v anglickém jazyce. Otázky jsou tvořeny velice jednoduchým způsobem.
V tomto případě nám již free verze nabízí o něco více než ve dvou výše uvedených příkladech. Volná verze opět umožňuje vytvořit dotazník, který může obsahovat otázky s možností i více odpovědí. Maximální počet respondentů pro jeden dotazník ve free verzi je dvě stě. Zdarma máme přístup k dotazníku přes jeden účet, ale z jednoho účtu můžeme vytvořit neomezený počet dotazníků. Již nižší verze umožňuje export výsledků do grafu.
Zde se setkáváme i s nižší cenou za poskytnutí více služeb, ale pouze na první pohled, neboť ceny jsou uvedeny za měsíc, ale pokud budeme hledat dále, nalezneme i cenu za rok, jež je zvýhodněna. Placené verze jsou k dispozici tři – Basic, Pro, Premium. Za verzi Basic zaplatíme 19 $ za měsíc nebo 190 $ za rok, získáme tak možnost zisku dat od dvou tisíc respondentů, dva účty pro spravování jednoho dotazníku, vytvoření neomezeného počtu dotazníků a možnost rozsáhlejšího exportu dat. Za verzi Pro zaplatíme měsíčně 39 $, ročně 390 $. Za tuto cenu získáme oproti verzi Basic přístup až ke čtyřem účtům a data od čtyř tisíc respondentů. Nejvyšší verzí, je verze Premium, která stojí měsíčně 119 $ nebo ročně 1190 $. Oproti verzím Basic a Pro nabízí odpovědi od dvaceti čtyř tisíc respondentů a až dvacet čtyři uživatelských účtů.
Obrázek 4: Úvodní obrazovka aplikace Survs
29
3.4 Survey Monkey
Další on-line nástroj pro dotazníkové šetření Survey Monkey firmy Survey Monkey nalezneme na adrese www.surveymonkey.com s námi komunikuje opětovně v anglickém jazyce. Celkově je vytváření otázek opět jednoduché i pro běžné uživatele Internetu. Verze zdarma nám nabízí sestavení dotazníku s maximálně deseti otázkami pro maximálně sto respondentů. Kromě toho nám umožňuje umístit link na náš dotazník na svých stránkách, popřípadě na svém profilu na některé ze sociálních sítí (například na facebooku). Otázky mohou mít i více odpovědí a výsledky můžeme sledovat vyexportované do grafu.
V placené verzi Select za 25 € za měsíc získáme neomezený počet otázek v dotazníku a odpovědi od maximálního počtu tisíc respondentů. Výsledky jsou v této verzi exportovány do PDF nebo do Excelu. Dále můžeme využít nabídku na verzi Gold, která nás vyjde na 300 € za rok a podle autorů Survey Monkey je nejpopulárnější. S touto verzí získáme neomezený počet otázek a neomezený počet respondentů, další možnosti v nastavování dotazníků a textovou analýzu.
Poslední nabízenou verzí, je verze Platinum za 800 € za rok, která nabízí navíc oproti verzi Gold další možnosti kontroly dotazníku.
Obrázek 5: Úvodní obrazovka aplikace Survey Monkey
30
3.5 Click 4 Survey
Na první pohled bychom čekali, že aplikace Click 4 Survey od firmy Click 4 Survey, s. r. o. umístěna na adrese www.click4survey.cz bude dalším on- line nástrojem v anglickém jazyce, ale opak je pravdou. Jedná se o nástroj v českém jazyce, takže dostupný širokému spektru uživatelů. Tvorba dotazníkových otázek je velice snadná a navíc v českém jazyce, což celou práci mnoha uživatelům ještě zjednoduší.
Opět je k dispozici free verze, která je pro zaregistrované zcela zdarma.
Poskytuje prostor pro vytvoření jednoho účtu a vytvoření neomezeného počtu dotazníků o maximálně deseti otázkách. Dotazník nám však může vyplnit pouze padesát respondentů. Kromě toho nabízí neplacená verze například styly dotazníku, změnu velikosti a písma, jedenáct typů otázek, vložení textového bloku či obrázku, možnost více odpovědí u jedné otázky, formátování textu otázky, povinné vyplnění otázky, internetový odkaz na dotazník, on-line analýzu odpovědí, filtraci odpovědí, tvorbu tabulek a grafů v analýze a export do PDF.
Veškeré nabízené verze jsou rozšířením této verze a jsou nám nejprve po dobu čtrnácti dnů poskytnuty zdarma na zkoušku. Pokud chceme využívat nabízené služby dále, musíme si zaplatit.
Nejlevnější verze Start vychází na 1200 Kč za měsíc a podle autorů je vhodná pro menší průzkumy. Za tuto cenu získáme přístup pro jednoho uživatele, možnost vytvořit neomezený počet dotazníků, ale s maximálním počtem dvaceti otázek, zisk odpovědí od maximálně sto padesáti respondentů. Dále nám v této verzi nebudou poskytnuty všechny nástroje pro vyhodnocení výzkumu a nástroje pro distribuci dotazníku přes facebook.
Dále je nabízena verze Basic určená pro větší průzkumy za 5000 Kč měsíčně, která nám poskytuje možnost vytvořit neomezený počet dotazníků s neomezeným počtem otázek, bude nám vytvořen jeden účet, ale data můžeme sbírat do výše pěti set respondentů.
Jako nejčastější verzi autoři označují verzi Profi, která je určena pro marketingové specialisty a stojí 8000 Kč za měsíc. Nabízí nám vytvoření pěti
31
účtů, neomezený počet dotazníků a sebraná data od jednoho tisíce respondentů.
Má k dispozici vše, co nejvyšší verze, jen ji schází pár možností ve vyhodnocování dat, které nabízí nejvyšší verze.
Nejvíce možností nabízí verze Premium, jež je určena pro výzkumné agentury a zaplatíme za ní 15000 Kč měsíčně. Za tuto cenu nám bude poskytnuto deset uživatelských účtů, prostor pro vytvoření neomezeného počtu dotazníků a získání odpovědí od tří tisíc respondentů. Má nejlepší možnosti v oblasti vyhodnocení získaných dat, ve tvorbě otázek, v typech otázek, v distribuci průzkumu.
3.6 Google docs – dokumenty Google
Poslední z nástrojů Google docs je aplikací firmy Google, který lze najít na internetové adrese drive.google.com. Jedná se o možnost vytvořit libovolný dokument (prezentace, tabulka, formulář) zcela zdarma. Uživatel si ovšem musí zaregistrovat účet, na kterém pracuje.
Google dokumenty umožňují vytvořit neomezený počet dotazníků s neomezeným počtem otázek, na které může reagovat neomezený počet respondentů. Uživatel může dotazník doplnit motivačním textem. Každá otázka může obsahovat tělo otázky, ale i doprovodný text. Při tvorbě otázek lze vybírat z možnosti jedné odpovědi, více odpovědí nebo vypisované odpovědi. Výhodou je pro autora rovněž možnost „rozcestníku“ u každé otázky, což vede k tomu, že podle odpovědi respondenta, jej můžeme přesměrovat na další vhodnou otázku.
Obrázek 6: Úvodní obrazovka aplikace Click 4 Survey
32
Mezi výhody google dokumentů patří také to, že umožňují export výsledků to tabulek, grafů, výsledky rozdělují po otázkách nebo po odpovědích respondentů.
Největší výhodou pro běžného uživatele Internetu je především komunikace v českém jazyce.
Obrázek 7: Úvodní obrazovka aplikace Google docs
3.7 Celkové hodnocení dostupných on-line nástrojů
Při celkovém hodnocení dostupných on-line nástrojů pro tvorbu dotazníku byly použity příklady nástrojů uvedených v kapitolách 3.1 až 3.6. Provedli jsme srovnání on-line dotazníkových aplikací, jejichž dílčí hodnocení jsou uvedena v tabulce č. 2. Data v tabulce č. 2 jsme vyhodnotili podle kritérií uvedených na str. 21. Jako nejvhodnější vyšel Google docs, jak z hlediska uživatele, tak z hlediska exportu dat pro další zpracování.
Každá funkce je stručně slovně zhodnocena. Celkové hodnocení pak bylo provedeno známkou jako ve škole (tj. 1 – nejlepší, 5 – nejhorší).
33
Tabulka 3: Vyhodnocení dostupných on-line nástrojů
34
4 RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ NA INTERNETU
Už v roce 1995 upozornil Pavel Říčan v knize „Krotíme obrazovku“ na to, že dítě díky počítačovým hrám ztrácí přehled o běžném životě, ztrácí kontakt s realitou a především přichází o kamarády.
Od roku 2001 již byly monitorovány první případy kyberšikany, která se plně rozhořela v roce 2007 (Kolář 2011, s. 274). Mezi rizikové chování na Internetu rozhodně neřadíme pouze kyberšikanu, ale rovněž kybergrooming, kyberstalking, sexting, sociální inženýrství, problém sociálních sítí, závislost na Internetu, porušování autorských práv, phishing a v posledním roce a půl se přidal tzv.
happy slapping.
Uvědomme si, že veškeré výše uvedené typy rizikového chování ohrožují děti a dospělé každý den. Jak dítě, tak dospělý se může stát jejich obětí, ale i pachatelem.
4.1 Druhy rizikového chování na Internetu
Kybergrooming (cybergrooming) lze definovat jako zmanipulování vyhlédnuté oběti. Jedná se o to, že uživatelé Internetu navazují nová „přátelství“
s cizími lidmi. Obvykle se jedná o dítě, jež navazuje přátelství s dospělým člověkem, který se vydává za dítě. Komunikují přes Internet nebo mobilní telefon.
Dospělý nechává dítě „vypovídat se“ ze svých problémů a vystupuje tak, že chápe veškeré jeho problémy. Cílem „falešného“ dítěte je opravdové dítě vylákat na osobní schůzku nejlépe někde na odlehlém místě, kde může dojít k další trestné činnosti (např. zneužití dítěte).
Kyberstalking (cyberstalking) je dalším rizikovým chováním, které lze přeložit jako kybernetické pronásledování. Jedná se o pronásledování pomocí mobilního telefonu, Internetu, e-mailu. Může probíhat mezi dětmi, mezi dospělými, mezi dítětem a dospělým.
Sexting je rizikové šíření a sdílení materiálů sexuální povahy. Opět dochází k šíření přes mobilní telefon, Internet či e-mail. V rámci primární prevence je velmi důležité upozorňovat nejen děti, ale i mládež a dospělé na nebezpečí
35
pořizování intimních fotografií a videí, které mohou být kdykoli zneužity kýmkoli.
Sociální inženýrství je metodou manipulace, jejímž cílem je ukradení identity s pomocí informačních technologií. Sociální inženýr díky této metodě získává citlivá data (např. hesla), která zneužije proti vlastníkovi.
Závislost na internetu (netholismus) může vzniknout jak u dítěte, tak u dospělého, jež jsou vyloučeni ze společnosti a pomocí Internetu mají možnost zažít úspěch například při hraní her, mohou se v tomto prostředí seznamovat a navazovat nové kontakty. Pokud se člověk stane tzv. netholikem vytváří si
„nový“ profil, dosahuje vítězství v hrách, ale jeho sociální vztahy s okolím se snižují, dokonce může dojít až k izolaci od reálného světa. Oproti gamblerství nebo alkoholismu nezpůsobuje netholismus destrukci osobnosti, ani finanční problémy, ale mlže se projevovat sociálním vyloučením, zanedbáváním povinností či volnočasových aktivit.
4.2 Řešení rizikového chování na Internetu
Největším problémem rizikového chování na Internetu je to, že se jedná o jev velmi rozšířený, vedoucí k psychické újmě poškozeného uživatele Internetu, tzv.
oběti. K psychické újmě se mohou přidat rovněž závažné důsledky v podobě dlouhodobého stresu, psychosomatických obtíží, poklesu školní úspěšnosti, až po sebevraždu.
Často se počítačová kriminalita (IT crime, computer crime) řeší až v momentě, kdy nabyde skutkovou podstatu trestného činu, a je možné ji posuzovat podle platných trestních zákonů. Není se tedy čemu divit, že často musí dojít až k újmě na psychice či životě, aby mohla policie nebo soudy tyto případy řešit.
Rizikovému chování na Internetu nelze čelit pouze dostatečnými zákony, ale především výchovou v rodině, ve škole, i během volnočasových aktivit. Děti je třeba vychovávat tak, aby si ostatních vážily a respektovaly je, ne aby se snažily jim ublížit. K dosažení takovéto ideální situace vede pozitivní rodinné a školní
36
klima. Vychovatelé, pedagogové a rodiče by si měli najít způsob, jak řešit situace spojené s rizikovým chováním na Internetu dříve než překročí únosnou mez.
Situace s nedostatečnými právními předpisy, jež řeší problematiku internetových rizik uvedených výše, není pouze v České republice, ale rovněž v USA. Jak jsme zjistili z materiálů americké právničky Parry Aftab, která se věnuje počítačové kriminalitě v zahraničí. Lze však konstatovat, že situace se pomalu lepší. Od 1. ledna 2010 platí v České republice novela trestního zákoníku č. 40/2009 Sb., která se zabývá například stalkingem (§354 Nebezpečné pronásledování), jež je nově považován za trestný čin nebo porušováním autorských práv (§230 až §232).
Účinné postupy prevence a řešení počítačové kriminality ve školním prostředí jsou popsány v tzv. Minimálním preventivním programu (dále jen MPP), který se věnuje prevenci sociálně patologických jevů. Zahrnuje aktivity od primární prevence až po dlouhodobé preventivní strategie. MŠMT vydalo v únoru tohoto roku další přílohu k metodickým pokynům pro primární prevenci a tvoření MPP, jenž se věnuje právě kyberšikaně.
37
5 KYBERŠIKANA
Kyberšikana je v současnosti velice aktuálním tématem, jímž se zabývá mnoho odborníků a je realizováno několik projektů proto, aby poskytly dětem, ale i rodičům, pedagogům a široké veřejnosti informace, literaturu a především pomoc. Jako příklad můžeme uvést projekt „Virtuální šikana a její psycho-sociální konsekvence u vysokoškolských studentů“. Jedná se o webový server, jenž lze vyhledat pod internetovou adresou www.kyber-sikana.eu.
Dále lze uvést internetové stránky „E-bezpečí“, „E-nebezpečí“, „Safer internet“
„Bezpečně online“ nebo projekt „Minimalizace šikany“, který se také věnuje problému kyberšikany. Kromě internetových stránek se uskutečňují preventivní programy. Například ve Středočeském kraji probíhá vzdělávací kurz pro pedagogy pod názvem „Region bezpečného Internetu“. V Pardubickém kraji probíhá projekt „Škola bezpečně online“. Dalším probíhajícím projektem je
„Praha bezpečně online“. V Moravském kraji se problematice kyberšikany a rizikového chování na Internetu věnuje Univerzita Palackého v Olomouci, která provozuje „Centrum prevence rizikové virtuální komunikace (PRVOK)“. Pod záštitou PRVOKu probíhají edukační programy pro žáky a pedagogy, online poradna či výzkumné projekty, ze kterých jsou čerpána data i do naší bakalářské práce. Informace o výše uvedených projektech lze najít na internetových stránkách www.prvok.upol.cz a www.e-bezpeci.cz.
Stanovit jednu přesnou definici kyberšikany, je velice obtížné. Každý výše uvedený projekt má svou definici, která se alespoň trochu odlišuje od ostatních.
Například podle příručky pro učitele a rodiče Rizika virtuální komunikace termínem kyberšikana označujeme nebezpečné komunikační jevy realizované prostřednictvím informačních a komunikačních technologií (například pomocí mobilních telefonů nebo služeb v rámci Internetu), jež mají za následek ublížení nebo jiné poškození oběti (Kopecký, Krejčí 2010, s. 5).
Projekt Proti šikaně definuje kyberšikanu jako specifický druh šikany. Na rozdíl od klasické šikany tváří v tvář, nabízí kyberšikana agresorům nejenom jiné
38
nástroje ubližování, ale specifika virtuální reality obměňující charakter celého procesu šikanování, včetně rolí agresova a oběti.
Na internetových stránkách E-bezpečí je kyberšikana popsána jako forma psychické šikany, která využívá informační a komunikační technologie.
S jistotou můžeme říci, že se jedná o specifický druh šikany, k němuž jsou využívány moderní technologie (mobilní telefon, e-mail, blog, internet apod.).
Jedná se o činnosti, které mají druhému člověku ublížit, ohrozit ho nebo jej zastrašit. Kyberšikana (cyberbullying) je jednou z forem psychické šikany. Je to záměrné násilné chování prostřednictvím moderních komunikačních prostředků, především prostřednictvím internetu a mobilu. Jeden nebo více žáků úmyslně, většinou opakovaně psychicky týrá a zraňuje spolužáka či spolužáky a používá k tomu novou informační a komunikační technologii – zejména internet a mobil (Kolář 2011, s. 83, 84).
Nejedná se o jev zcela nový, proto již máme k dispozici několik statistik zaměřujících se na výskyt kyberšikany v České republice, ale i v zahraničí. Podle výzkumu realizovaného v rámci projektu „E-bezpečí“, do něhož bylo zapojeno okolo dvou tisíc žáků základních a středních škol, především ve věku 11 až 16 let, se v České republice s kyberšikanou setkalo nebo ji již zažilo 22 % dětí. Z tohoto množství pouze 45 % o svém problému někoho informovalo, ale 24 % informovaných reagovalo bez zájmu. Výzkum, který proběhl v roce 2010 opět pod záštitou projektu „E-bezpečí“, uskutečnila Univerzita Palackého v Olomouci tentokrát celorepublikově. Z těchto výsledků je patrný růst výskytu kyberšikany, neboť nyní bylo již 56 % děti obětí kyberšikany.
V rámci evropského projektu „Challenges in Schools“ vyšlo najevo, že v Evropě se s kyberšikanou setkalo nebo ji přímo zažilo 15 % žáků, přičemž 85 % z nich o tom někoho informovalo, ale opět 24 % informovaných reagovalo bez zájmu.
Názor žáků na rozšíření kyberšikany se v Evropě a v České republice liší.
U nás si celých 70 % žáků myslí, že je rozšířená, oproti tomu v Evropě se to domnívá pouze 55 % žáků.
39
V rámci projektu „E-bezpečí“ bylo dále zjištěno, že 72 % žáků si nahrává jiné osoby prostřednictvím mobilního telefonu, nejčastěji se jedná o spolužáky nebo rodinu. Učitele si nahrává jen 8 % žáků. Výzkum se zabýval také otázkou, co žáky vede k takovémuto jednání. Nejčastěji se v odpovědích respondentů objevila nuda (v 31,25 %), dále nahrávání na přání nahrávané osoby (26,22%), nahrávání na památku (26,13 %), pouze 4 % nahrávali jinou osobu kvůli pomstě.
Varovná jsou čísla, která udávají kolik žáků o řešení kyberšikany s nikým nemluvilo (jedná se o 48,74 %), pouze 63,44 % žáků je seznámeno s nějakými pravidly chování, která souvisí s využíváním mobilního telefonu. Jedná se o čísla, která nám mohou poskytnout určitý přehled o tom, jak moc jsou naši žáci informováni. Nebo naopak jak ani veškerá snaha ze strany učitelů, dobrovolných organizací či rodičů nedopadla na „úrodnou půdu“.
Důležité je, aby se žáci seznámili nejen s teorií o kyberšikaně, ale také s jednotlivými podobami kyberšikany, s možnostmi řešení a také s možnými dopady, které může mít kyberšikana na oběť. Ideálem by bylo dovést žáky k tomu, aby si tyto informace vyhledávali sami, rozvíjeli s vyučujícím ICT na toto téma diskuzi a hlavně se snažili sami vyhnout jakýmkoli náznakům kyberšikany, ať už jako oběť nebo jako agresor.
5.1 Projevy kyberšikany
Jak bylo uvedeno výše kyberšikana je jistým druhem šikany, proto je lze porovnávat, hledat stejné znaky nebo naopak odlišnosti, které plynou z rozdílů mezi reálným životem a životem v kyberprostoru.
Hlavním rozdílem mezi kyberšikanou a šikanou je anonymita. Mnoho odborných článků i publikací uvádí, že agresorem kyberšikany je jedinec slabší, který by klasickou šikanu tváří v tvář oběti „neustál“. Moderní technologie umožňují schovat se za různé přezdívky nebo čísla. Oběť tedy nemusí nikdy svého agresora poznat, dokonce jej ani nemusí znát z běžného života, protože se může jednat o člověka, který si svou oběť našel například na nějaké sociální síti.
Výzkumy se liší v údajích o tom, zda oběť zná kyberagresora. Například výzkum projektu Minimalizace šikany uvádí, že 78 % obětí kybergresora zná.
40
Dále je velkým rozdílem místo a čas útoku. U klasické šikany oběť ví nebo aspoň tuší kdy a kde může útok přijít (například od agresora spolužáka přijde útok ve škole). U kyberšikany bohužel tato jistota chybí. Opět díky moderním technologiím může být člověk on-line kdykoli a odkudkoli. Nemusí být tedy vždy na stejném místě jako jeho oběť, ale i přes to na ni může zaútočit.
Sekundární útočníci, mnohdy nic netušící lidé, kteří mají pouze přístup k Internetu. U klasické šikany se obvykle sekundární útočníci ztotožňují s názory agresora a ubližují oběti také a zcela vědomě. Oproti tomu u kyberšikany stačí, pokud agresor vyvěsí na Internet nějakou zesměšňující fotku oběti a ostatní přátelé si tuto fotku jen prohlíží, popřípadě ji sdílí dál. Nevědomky se stávají útočníky také.
Záměna agresora s obětí je častým projevem kyberšikany. Agresor se
„nabourá“ například do e-mailového účtu oběti a odtud posílá zprávy plné urážek, výhružek. Nebo si vytvoří vlastní účet, ale pod jménem oběti a z něj také posílá urážlivé zprávy. V takovémto případě může dojít k záměně oběti a agresora.
Protože však kyberšikana dává možnost zaútočit i na jedince silnějšího, staršího může se nejprve oběť kyberšikany stát později agresorem, který zaútočí na někoho jiného.
Největším rizikem u kyberšikany je její rychlé šíření za pomoci početného publika, které se chce jen pobavit a špatná odhalitelnost.
5.2 Druhy kyberšikany
Způsobů, kterými je kyberšikana realizovaná, je mnoho. Uveďme si ty nejčastější:
zasílání urážlivých, zesměšňujících, obtěžujících či zastrašujících zpráv (SMS, MMS, e-mail, ICQ) oběti,
rozesílání urážejících a ponižujících videí a fotografií oběti,
vyloučení oběti z virtuální komunikace či z chatovacích diskuzí,
41
vytváření blogů, kde jsou uveřejňovány intimní či lživé informace nebo fotografie o oběti,
tvorba webových stránek, kde dochází k urážení a ponižování oběti,
tvoření online anket - hlasování, které mají negativní vliv na oběť,
vyvěšení, zasílání a šíření pornografických fotografií oběti,
ukradení hesla (k e-mailu, profilu na sociální síti apod.) a jeho následné zneužití,
rozesílání zákeřných kódů, virů,
tzv. happy slapping,
nepřímé útoky, kyberšikana pomocí prostředníka nebo-li kyberšikana v zastoupení.
Happy slapping, v překladu veselé fackování, odborná literatura popisuje jako fyzické napadání oběti (fackování, bití, sexuální obtěžování, znásilnění). Cílem je zisk videa, na kterém je zaznamenán útok na nic netušící oběť. Obětí může být dítě, dospívající i dospělý. Videozáznam se pořizuje pomocí mobilního telefonu a následuje vyvěšení videa na Internet. Podnětem k happy slappingu je pouze pobavení agresorů.
Kyberšikana v zastoupení, neboli nepřímá, může být často mnohem horší než přímá, neboť útočníci ani nemusí vědět, že jimi jsou. Agresor si najde někoho, kdo za něj vykoná špinavou práci, aniž by o tom věděl. Příkladem je zcizení hesla od e-mailové schránky, ze které agresor jménem nepravého agresora útočí na oběť nebo obtěžuje jiné lidi. Obětí je pak nejen oběť, ale také nepravý agresor. Dalším příkladem může být nahlášení nezákonného obsahu stránek, aniž by to byla pravda. Pokud poskytovatel na základě této stížnosti uvedenou internetovou stránku nebo uživatelský účet nepřekontroluje, ale naopak ihned jej vymaže, dopustil se kyberšikany v zastoupení.
42
5.3 Účastníci kyberšikany a typy kyberagresorů
Při zkoumání a popisu kyberšikany se ukazuje jako oprávněné vycházet z představy často uváděné v odborné literatuře, a to že kyberšikanu lze posuzovat jako druh šikany. I když jsme uvedli několik odlišností kyberšikany od šikany, právě účastníci kyberšikany jsou ve většině případů shodní s účastníky šikany. To znamená, že v kyberšikaně vždy vystupuje agresor, jehož identita může, ale nemusí být zjištěna. Dále oběť a přihlížející publikum, na němž právě záleží, do jaké míry se kyberšikana „rozhoří“. To znamená, jestli se publikum ztotožní s agresorem nebo zda se postaví na stranu oběti a někoho o kyberšikaně informuje či se proti ní přímo postaví.
Jak uvádí internetové stránky www.stopcyberbullying.org, můžeme kyberagresory rozdělit do čtyř skupin.
První skupinou je pomstychtivý andílek. Tento typ agresora se nevidí jako útočník, ale jako zlonapravující jedinec, který ostatní i sebe chrání před zlem.
Může se jednat o sobu, jenž sama byla kyberšikanována a nyní to vrací. Obvykle chrání svého kamaráda, ale chrání jen oni sami, nikdo jiný. Dalo by se říci, že berou právo do svých vlastních rukou a proti kyberšikaně bojují opět jen kyberšikanou, mnohdy v ještě horší formě.
Druhá skupina je tvořena agresory, kteří touží po moci. Chtějí ostatním ukázat svou moc, chtějí ostatní ovládat pomocí strachu a obvykle potřebují publikum.
Publikum nemusí být moc velké, ale nesmí chybět. Pokud se jim nedostává uznání od ostatních, své útoky stupňují. Často se může jednat o agresora, který byl obětí offline šikany. Vyhovuje jim anonymita Internetu, jen výjimečně si uvědomují, jak závažné jejich činy jsou a často využívá kyberšikanu v zastoupení.
Sprostý holky je typ agresora, který se nudí a jedná se především o děvčata.
Kyberšikana je těmito agresory obvykle páchána ve skupině. Touží po obdivu party a chtějí najít zábavu.
Posledním typem je neúmyslný kyberagresor, který v záplavě vtipkování může zaútočit i na svého kamaráda, který útok nevnímá jako legraci. Tento typ agresora útočí nejčastěji sám.
43
5.4 Diagnostika a obrana před kyberšikanou
Diagnostika kyberšikany je velice náročná a oproti klasické šikaně je navíc zhoršena výskytem moderních technologií, které jsou všude. Oběť je často uzavřená, o problémech nekomunikuje a často na celý problém zůstává sama, což může mít někdy hodně špatný konec. Důvod proč se oběť s kyberšikanou nechce svěřit, může být ten, že se bojí, že jí rodiče zakážou počítač nebo přístup na Internet.
Jak uvádí Pešat (2011), závěry pilotních výzkumů a zkušenosti z boje s kyberšiknou lze zevšeobecnit do několika doporučení pro praxi související s bezpečným využíváním informačních a komunikačních technologií.
Kyberšikaně se lze bránit pomocí následujících aktivit:
ziskem základních znalostí o problematice kyberšikany a zneužívání ICT,
vzděláváním se v oboru ICT tak, abychom porozuměli mechanismům zneužití ICT k rizikové komunikaci a kyberšikaně,
vytvořením a udržením pozitivního rodinného a školního klima,
monitorováním činnosti dětí při práci s počítačem – nejlépe vizuálně tak, že počítač umístíme na viditelném a frekventovaném místě (např.
v obývacím pokoji),
prováděním kontroly on-line komunikace dětí,
v případě zjištění kyberšikany, zabraňme jejímu pokračování, je-li to nutné, můžeme vyhledat rovněž odbornou pomoc,
řešíme-li kyberšikanu musíme zajistit spolupráci rodičů s pedagogy,
informujme děti o tom, že některé formy kyberšikany naplňují skutkovou podstatu trestného činu, v takovém případě může být dítě předvoláno v doprovodu rodičů, aby podalo vysvětlení svých nebezpečných komunikačních aktivit na Internetu.
44
Kromě výše uvedených pravidel musíme také dbát na to, že v prostředí Internetu nemůžeme být příliš důvěřiví, neboť nevíme, s kým komunikujeme a zda nám dotyčný nelže. Dále budeme respektovat ostatní uživatele, seznámíme se s pravidly používání Internetu a nebudeme šířit citlivé informace, ať už o sobě nebo svých kamarádech.
Dojde-li situace tak daleko, že jsme se již stali obětí kyberútoku, pak je vhodné ukončit komunikaci s člověkem, který na nás zaútočil. Zablokovat člověku, který na nás zaútočil přístup k mým informacím, fotkách, k mému účtu, popřípadě změnit svou identitu v kyberprostoru. Řešením může být oznámení útoku dospělým, kteří by situaci neměli rozhodně podceňovat. Někdy lze podle profilu i odhalit pachatele. Hlavně nesmíme být nevšímaví a podělit se o vlastní zkušenost s ostatními, abychom je chránili před podobnými zážitky.
45
6 ON-LINE DOTAZNÍK
Praktická část bakalářské práce spočívala v návrhu a následném ověření on-line dotazníku na téma „Kyberšikana“ v nástroji Google docs, který vychází z Olweusova dotazníku. Dotazník je dostupný na internetové adrese https://docs.google.com/spreadsheet/viewform?fromEmail=true&formkey=dDho Nm5ocDkyNnd3ZG1FQlNMWDhkVEE6MQ.
6.1 Tvorba dotazníku
V rámci předložené bakalářské práce byl původní Olweusův dotazník modifikován pro případ výzkumu souvislostí šikany a kyberšikany. Otázky přímo nesouvisející s tímto tématem byly v dotazníku ponechány proto, aby bylo možno využít odpovědi respondentů při rozsáhlejším výzkumu realizovaném na FP TUL a zlepšit tak jeho celkovou statistiku. Důležitou součástí práce bylo provedení rešerše dostupných on-line nástrojů, jejíž výsledky jsou přehledně uvedeny v kapitolách 3.1 až 3.7. Jako nejlepší byl vyhodnocen nástroj Google Docs a toto prostředí pak bylo v rámci předložené práce použito pro přípravu on-line dotazníku.
Dotazník vychází z modifikovaného Olweusova dotazníku, který se využívá pro šetření výskytu šikany. Otázky v dotazníku vytvořeném v rámci této bakalářské práce jsou rozděleny do tří částí – část úvodní, část zaměřená na šikanu a poslední část zaměřená na kyberšikanu. Veškeré otázky dotazníku jsou zaměřeny na první čtvrtletí školního roku, tj. od září do listopadu. Na začátku dotazníku jsou poskytnuty respondentům základní informace, k jakému účelu bude dotazník využit a čeho se týká. Na konci dotazník obsahuje poděkování respondentům za jejich čas a poskytnuté informace.
V úvodní části jsou zvoleny otázky, které zjišťují popisná data pro porovnávání následujících odpovědí. Úvodní otázky zjišťují věk, měsíc vyplnění dotazníku nebo město, kde se škola nachází. Ve druhé části jsou modifikovány otázky z Olweusova dotazníku do on-line podoby. Třetí část dotazníku se věnuje kyberšikaně. Druhá i třetí část je uvozena krátkým popisem šikany a kyberšikany,
