Analýza otevřených podílových fondů jako investičního nástroje

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Studijní program: 6202 - Hospodářská politika a správa Studijní obor: Pojišťovnictví

Analýza otevřených podílových fondů jako investičního nástroje

Analysis of open-end funds as investment instrument

DP-PO-KPO 2007 14

LENKA JOSEFIOVÁ

Vedoucí práce: Doc. Ing. Eva Ducháčková, CSc., KPO

Konzultant: Ing. Jiří Králík, KPO

Počet stran: 84 Počet příloh: 10 Datum odevzdání: 11.5.2007

PROHLÁŠENÍ

Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č.

121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 - školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem.

Datum: 11.5.2007 Podpis:………

PODĚKOVÁNÍ

Chtěla bych poděkovat paní Doc. Ing. Evě Ducháčkové, CSc., za lidský přístup a veškerý čas, který mé práci věnovala. Dále bych chtěla poděkovat panu Bc. Michaelu Brožovi z ING a šéfredaktorovi časopisu FP: Finanční poradce PhDr. Petru Fejtkovi, kteří pro mě byli zdrojem cenných informací a poskytli mi potřebný nadhled při zpracování dané problematiky.

RESUMÉ

Diplomová práce se zabývá problematikou kolektivního investování v České republice se zaměřením na otevřené podílové fondy. Práce je členěna do pěti kapitol. První část definuje základní principy týkající se oblasti investování do podílových fondů a vymezuje jednotlivé subjekty působící na kapitálovém trhu. V části druhé jsou fondy rozděleny do různých investičních tříd podle zaměření. Třetí část je věnována metodám hodnocení fondů z pohledu kvantitatních a kvalitativních ukazatelů. Čtvrtá část mapuje historii, vývoj a současný stav kolektivního investování u nás. Doplňuje ji náhled do nabídky jedné investiční společnosti a komparace vybraného fondu vzhledem ke konkurenci. V páté části jsou fondy porovnány s jinými finančními produkty. Závěr je určen k celkovému zhodnocení investování do otevřených podílových fondů a naznačení oblastí dalšího rozvoje.

SUMMARY

This diploma work deals with the problem of collective investment focused on open-end funds in the Czech Republic. The work is divided into five chapters. The first part defines the basic principles concerning investment in open-end funds and determines what particular subjects act on capital market. In the second part, funds are divided into different investment classes in accordance to the focus. Third part is dedicated to the methods used in the evaluation of funds from the view of quantitative and qualitative indicators. The fourth part surveys the history, development and current situation relating to collective investment in our country. This section concludes with giving some insight into the range of fund which are offered by particular management company and a comparison of chosen fund with competitors. In the fifth part, funds are compared with other financial products.

The conclusion gives a general recapitulation of investment in open-end funds and highlights some perspective areas of future development.

KLÍČOVÁ SLOVA:

kolektivní investování, investiční společnost, podílový fond, otevřený podílový fond, fondy peněžního trhu, dluhopisové fondy, smíšené fondy, akciové fondy, fondy fondů.

KEY WORDS:

collective investment, management company, mutual fund, open-end fund, money market funds, balanced funds, equity funds, funds of funds.

OBSAH:

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ... 10

ABECEDNÍ SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ ... 11

ÚVOD ... 13

1 CHARAKTERISTIKA OTEVŘENÝCH PODÍLOVÝCH FONDŮ... 14

1.1 INVESTIČNÍZÁSADY,RIZIKOAVÝKLADPOJMŮ ... 15

1.2 ORGANIZACEKAPITÁLOVÉHOTRHUV ČRSEZAMĚŘENÍMNAFONDY... 19

1.2.1 STÁTNÍ ORGÁNY A PRÁVNÍ RÁMEC V ČR... 19

1.2.2 DEPOZITÁŘ FONDU KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ ... 21

1.2.3 PROFESNÍ ORGANIZACE ... 22

1.2.4 INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI ... 23

1.2.5 ORGANIZÁTOŘI TRHU S CENNÝMI PAPÍRY V ČR... 25

2 KLASIFIKACE FONDŮ ... 26

2.1 FONDYPODLEČESKÉAEVROPSKÉLEGISLATIVY ... 26

2.2 FONDYPODLEINVESTIČNÍHOZAMĚŘENÍ ... 28

3 METODOLOGIE HODNOCENÍ FONDŮ ... 38

3.1 KVANTITATIVNÍANALÝZA ... 38

3.2 KVALITATIVNÍANALÝZA ... 42

4 OTEVŘENÉ PODÍLOVÉ FONDY V RÁMCI ČESKÉ REPUBLIKY... 44

4.1 HISTORIE,VÝVOJASOUČASNOSTKOLEKTIVNÍHOINVESTOVÁNÍVČR ... 45

4.2 OTEVŘENÉPODÍLOVÉFONDYUINGGROUP... 52

4.2.1 ANALÝZA ING ČESKÉHO AKCIOVÉHO FONDU... 55

4.3 POHLEDNAFONDYV CELOSVĚTOVÉMAEVROPSKÉMMĚŘÍTKU ... 58

5 POSTAVENÍ PODÍLOVÝCH FONDŮ NA FINANČNÍM TRHU... 60

5.1 CHARAKTERISTIKAVYBRANÝCHFINANČNÍCHPRODUKTŮ... 60

5.2 POROVNÁNÍVYBRANÝCHFINANČNÍCHPRODUKTŮ... 66

5.3 PROČINVESTOVATDOFONDŮ ... 74

ZÁVĚR... 77

LITERATURA ... 82

SEZNAM PŘÍLOH ... 84

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

Tabulka 1 Rozdělení majetku v otevřených podílových fondech podle zprostředkovatelů ... 24

Tabulka 2 Vývoj počtu tuzemský subjektů kolektivního investování v letech 1994–2006... 47

Tabulka 3 Registrované podílové fondy v ČR k 12. 5. 2007 ... 47

Tabulka 4 Majetek v otevřených podílových fondech dle typů k 31.12. 2006... 50

Tabulka 5 Roční změna v objemu aktiv fondů k 31. 12. 2006... 51

Tabulka 6 Nabídka fondů ING Group ... 54

Tabulka 7 Porovnání vybraných korunových akciových fondů ke konci dubna 2007 ... 56

Tabulka 8 Poplatky akciových fondů... 57

Tabulka 9 Nejvýnosnější roční vklady k 19. 4. 2007 ... 61

Tabulka 10 Výnosnost penzijního připojištění 2002 - 2006 ... 64

Tabulka 11 Vybrané ukazatele u porovnávaných finančních produktů... 68

Tabulka 12 Porovnání vybraných produktů z pohledu výnosu, rizika a likvidity ... 71

Tabulka 13 Porovnání maximální roční státní podpory u vybraných produktů ... 72

Graf 1 Nejvýnosnější fondy peněžního trhu... 29

Graf 2 Nejvýnosnější dluhopisové fondy ... 31

Graf 3 Nejvýnosnější akciové fondy ... 33

Graf 4 Nejvýnosnější smíšené fondy... 34

Graf 5 Nejvýnosnější fondy fondů ... 35

Graf 6 Nejvýnosnější zajištěné fondy... 37

Graf 7 Vývoj majetku v podílových fondech v ČR v letech 2002 – 2006 ... 49

Graf 8 Trh podílových fondů v ČR dle typů k 31. 12. 2006 ... 51

Graf 9 Světové rozložení majetku v podílových fondech ke konci roku 2006 ... 59

Graf 10 Rozdělení úspor obyvatelstva pro rok 2006 ... 70

ABECEDNÍ SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ AČSS Asociace českých stavebních spořitelen

AFAM ČR Asociace fondů a asset managementu ČR AKAT Asociace pro kapitálový trh

APFČR Asociace penzijních fondů české republiky

apod. a podobně

BCPP Burza cenných papírů Praha, a.s.

BRIC Brazílie, Rusko, Indie a Čína CFA Chartered Financial Analyst

ČNB Česká národní banka

ČPI ČP Invest

ČR Česká republika

ČSOB Československá obchodní banka, a.s.

ČSÚ Český statistický úřad ČTK Česká tisková kancelář

EFAMA European Fund and Asset Management Association EHP Evropský hospodářský prostor

EIB Evropská investiční banka

EU Evropská unie

FEFSI Fédération Européenne des Fonds et Sociétés d'Investissement FP časopis FP: Finanční poradce

FO fyzická osoba

HDP hrubý domácí produkt

IKS Investiční kapitálová společnost Komerční banky, a.s.

ING Internationale Nederlanden Group

ISČS Investiční společnosti České spořitelny, a.s.

ISIN International Securities Identification Number MiFID Markets in Financial Instruments Directive mil. milion

mld. miliarda

NAV Net Asset Value (čisté obchodní jmění) OPF otevřené podílové fondy

OTC over-the-counter

PO právnická osoba

REIT Real Estate Investment Trust SCP Středisko cenných papírů

SICAV Société d´Investissement á Capital Variable TER total expense ratio

tzv. takzvaně

UCITS Undertakings for Collective Investment in Transferable Securities UNIS Unie investičních společností

USA United States of America

ÚVOD

Investovat lze různými způsoby – nákupem nemovitostí, starožitností, cenných kovů, uložením peněz na termínovaný vklad nebo investováním na kapitálovém trhu. Do poslední skupiny spadá také kolektivní investování, kterým vás bude provázet tato práce.

Konkrétně se zaměřím na otevřené podílové fondy. Fondové investování u nás získává na popularitě. Dokazují to i čísla, kdy objem majetku ve fondech přesáhl koncem roku 2006 částku 271 miliard korun, což představuje roční nárůst o 17,35 %.

Nejprve nastíním základní charakteristiky tohoto produktu, dále se budu věnovat organizacím a společnostem působícím v oblasti kapitálového trhu, v návaznosti na to zmapuji situaci a vývoj kolektivního investování v České republice, pokusím se vymezit místo podílových fondů na finančním trhu a v portfoliu jednotlivých investorů a nakonec shrnout perspektivy budoucího rozvoje otevřených podílových fondů.

V praktické části práce se zaměřím na fondy u společnosti ING Investment Management a srovnám ING Český akciový fond s konkurencí. ING Český akciový fond je největší akciový fond denominovaný v českých korunách a plyne do něj téměř třetina z celkového objemu investic do zahraničních akciových fondů v ČR. V závěru práce se pokusím porovnat investici do podílových fondů s termínovanými vklady, stavebním spořením, penzijním připojištěním a životním pojištěním. Analýzu provádím s ohledem na to, že porovnatelnost zmíněných produktů je hned z několika aspektů problematická. Ve srovnání odmýšlím od ostatních investičních instrumentů, jakými jsou přímé investice do cenných papírů, komodit, drahých kovů, derivátů a do dalších aktiv. S ohledem na běžného investora ukládajícího pravidelně menší částky nejsou tyto produkty relevantní.

Cílem této práce není poskytnout vyčerpávající přehled otevřených podílových fondů v České republice, ale přehledným způsobem zmapovat tento segment kapitálového trhu a analyzovat možnosti a potenciál kolektivního investování.

1 CHARAKTERISTIKA OTEVŘENÝCH PODÍLOVÝCH FONDŮ Zákon o kolektivním investování rozděluje fondy na: investiční fondy, uzavřené podílové fondy a otevřené podílové fondy. Investiční fond je specifikován jako právnická osoba a je založen na dobu určitou (v ČR max. 10 let). Nejvíce investičních fondů vzniklo během kupónové privatizace. Na rozdíl od podílového fondu nevydává investiční fond podílové listy, ale upisuje akcie. Podílový fond není právnickou osobou. Majetek podílového fondu spravuje investiční společnost, která shromažďuje peníze od klientů oproti vydávaným podílovým listům. Podílový fond může být otevřený nebo uzavřený. Uzavřený podílový fond je založen na dobu určitou a podílové listy neodkupuje. U otevřeného podílového fondu má podílník právo na odkoupení podílového listu investiční společností.

V souvislosti s naším vstupem do Evropské unie a dle zákona o investičních společnostech a investičních fondech (později nahrazen zákonem o kolektivním investování) mělo dojít k přeměně uzavřených podílových fondů a investičních fondů na otevřené podílové fondy do konce roku 2002. V důsledku soudních sporů musela být tato lhůta několikrát prodloužena. Poslední lhůta pro přeměnu na otevřené podílové fondy byla do 31. 12.

2005.¹ Ke dni 1. 4. 2007 aktivně nepůsobil na území České republiky žádný uzavřený podílový fond ani investiční fond, a dle seznamu licencovaných subjektů eviduje Česká národní banka 34 investičních fondů v likvidaci.

Otevřeným podílovým fondům se budu věnovat v průběhu celé této práce. Podstatou kolektivního investování je společné investování menších investorů prostřednictvím odborného správce – investiční společnosti. Podílníci investují nákupem podílového listu fondu, který odpovídá jejich představám. Tak získá investiční společnost větší objem peněz, které dále investuje do investičních instrumentů, jako jsou: akcie, dluhopisy, nástroje peněžního trhu, burzovní indexy apod. Při nákupu aktiv do fondu se musí investiční společnost řídit statutem fondu, který obsahuje jeho investiční strategii.

Prostřednictvím fondů získávají podílníci možnost participovat na výnosech z investic, ke kterým mají jinak přístup jen velcí institucionální investoři. Dále tím, že fond investuje do velkého množství cenných papírů, dokáže riziko rozložit lépe než jednotlivý investor. [24]

1 Dle informací ČNB.

Jak jsem naznačila výše, fondové investování je nejběžnější formou kolektivního investování u nás. Jeho zákonnou definici uvádím v následujícím textu. Kolektivním investováním se rozumí podnikání, jehož předmětem je shromažďování peněžních prostředků upisováním akcií investičního fondu nebo vydáváním podílových listů podílového fondu, investování na principu rozložení rizika a další obhospodařování tohoto majetku.²

1.1 INVESTIČNÍ ZÁSADY, RIZIKO A VÝKLAD POJMŮ

Investice jsou běžnou součástí našeho života. V této kapitole nastíním předpoklady efektivního investování, podrobněji se budu věnovat riziku a v závěru definuji některé pojmy týkající se investování do otevřených podílových fondů.

Prvním krokem je, ujasnit si, proč vlastně chceme investovat. Zda se potřebujeme zajistit na stáří, zhodnotit volné peněžní prostředky, vyřešit bytovou otázku, ochránit peníze před inflací nebo jen uspořit na nějakou věc. To je velmi důležité, protože od toho se bude odvíjet naše investiční rozhodnutí. V další fázi je nutné zvážit, kolik peněz chci investovat a jaké formě. Budeme investovat jednorázovou částku nebo ukládat pravidelně menší částky v určitém časovém horizontu. Dále je nutné se zamyslet, jak velké investiční riziko jsme ochotni podstoupit. Riziko je určitá nejistota, v našem případě nejistota o vývoji investice (výnos versus ztráta). Je vždy důležité umět charakterizovat svůj vztah k riziku.

Většina populace má averzi k riziku (dokládá to existence pojištění, zajištěných investicí, atd.), ale jsou i lidé, kteří jsou k riziku lhostejní, nebo ho dokonce vyhledávají. Před investicí by si měl každý stanovit maximální míru rizika, kterou je ochoten podstoupit.

Riziku se lze i vyhnout, například vložením peněz do banky na termínovaný účet, ale za cenu nižšího potenciálního výnosu. Pojem riziko je úzce svázán s výnosem a délkou investičního horizontu. Obecně platí, že čím je větší rizikovost investice, tím máme větší potenciál výnosu. Investiční horizont je doba, po kterou chceme investovat naše peníze. Od délky investice se odvíjí také vhodnost jednotlivých instrumentů. Pokud se jedná o dlouhodobou investici, můžeme zvolit i více riskantní akciové fondy. U krátkodobých a střednědobých investic volíme spíše nástroje peněžního trhu a kvalitní dluhopisy. Poslední

2 Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění zákona č. 224/2006 Sb.

fází je výběr investiční společnosti. Je nutné komunikovat pouze s profesionálními správci, kteří mají potřebné povolení k činnosti od České národní banky. Seznam licencovaných subjektů najdete na webu ČNB. [25]

V následujícím textu bych chtěla rozčlenit některé druhy rizik, které se velmi úzce vážou k oblasti investování. Obecně je riziko vnímáno jako určitá ztráta nebo škoda, jež nás může postihnout. Rizika u jednotlivých typů investic, jako jsou akcie, dluhopisy nebo podílové listy, jsou téměř totožná. Samozřejmě, že můžeme vložit naše peníze na termínovaný vklad do banky, kde je míra rizika minimální. Typy rizik, se kterými se můžeme setkat při investování, jsou:

Tržní riziko

Jedná se o riziko poklesu tržních cen cenných papírů a z toho plynoucích ztrát. Tomuto riziku se lze jen těžko bránit diversifikací. Většinou pokud dojde k hlubšímu poklesu cen cenných papírů, děje se tak na všech světových burzách. Jedinou radou je dodržet investiční horizont a počkat, až se trhy zotaví. Jako příklad mohu uvést vývoj z počátku letošního roku na pražské burze. Zatímco koncem února byla burza v propadu, na začátku dubna již láme rekordy.

Inflační riziko

Riziko inflace spočívá v trvalém znehodnocování peněz v důsledku růstu cenové hladiny.

Inflace je měřena pomocí indexu růstu spotřebitelských cen, který je pravidelně vyhodnocován Českým statistickým úřadem. Cenový index je založen na vývoji cen zboží, jež je obsaženo v tzv. spotřebních koších. V koších jsou zastoupeny zboží a služby nejčastěji nakupované obyvatelstvem. Podíl na celkové spotřebě u jednotlivých druhů zboží je zastoupen jejich vahami. Průměrná inflace v roce 2006 byla 2,5 % dle ČSÚ. Pro investora je velmi důležité zaměřit se na reálný výnos. Tedy dosažený výnos, který zohledňuje inflaci. Jak se spočítá reálný výnos, si ukážeme na příkladu. Použijeme pro to peněžní fond, z grafu č. 1 v 2. kapitole, investiční společnosti České spořitelny – Sporoinvest, který přinesl roční zhodnocení 1,73 %. Pokud od něj odečteme roční inflaci ve výši 2,5 %, zjistíme, že reálně se naše prostředky ztenčily o 0,77 %. Účinky inflace jsou poté hodně patrné hlavně z dlouhodobého pohledu.

Měnové riziko

Měnové riziko se vyznačuje rizikem ztrát v důsledku změny směnných kurzů. Pokud investujeme v zahraniční měně, jedná se v podstatě o spekulaci na pohyb směnného kurzu.

V průměrných ročních hodnotách koruna posílila v roce 2006 oproti roku 2005 vzhledem k euru o 5 %³ a k dolaru o téměř 6 %⁴. Ve většině periodik najdete údaj o tom, že koruna posílila k dolaru o 15 % a k euru o 5,2 %. Tyto hodnoty vycházejí z porovnaných denních kurzů na konci roku 2005 a 2006. Vzhledem k tomu, že i výnosnost fondů je uváděna v průměrných ročních hodnotách přijde mi reálnější zohledňovat kurz v této práci prvním naznačeným způsobem.

Kromě těchto tří obecných rizik se můžeme setkat i s riziky specifickými, jako například:

špatné rozhodnutí managementu fondu, nedostatečná diversifikace v důsledku negativního vývoje v několika sektorech a jiné.

Mezi základní dokumenty fondu patří statut fondu. Můžete se setkat i s výrazem prospekt (z anglického prospectus). Dle platné legislativy v ČR musí mít svůj statut každý otevřený podílový fond a klient musí mít možnost se s ním seznámit, ještě než vloží peníze do fondu. Statut obsahuje zejména informace o:

• investičním zaměření fondu (zda je fond růstový nebo výnosový; specifikace investiční strategie a podkladových aktiv),

• správcovské společnosti (zejména: obchodní jméno, sídlo, právní forma, rozsah služeb),

• zásadách hospodaření (kontrolní systémy, investiční limity atd.),

• způsobu použití a rozdělování výnosů,

• poplatkové struktuře fondu (druhy poplatků: vstupní, výstupní a poplatek za správu; jejich výše),

• pravidlech nabývání a odkupu podílových listů (údaje o formě podílového listu, zda jsou v zaknihované nebo listinné podobě; práva spojená s vlastnictvím podílového listu; informace o odkupu podílového listu),

3 Průměrné roční devizové kurzy ČNB CZK/EUR: 29,784 rok 2005; 28,343 rok 2006.

4 Průměrné roční devizové kurzy ČNB CZK/USD: 23,947 rok 2005; 22,609 rok 2006.

• způsobu stanovení aktuální hodnoty podílového listu (za tuto cenu se realizuje nákup a prodej podílových listů),

• depozitáři,

• způsobu zveřejňování výročních zpráv.

Aktuální hodnotou podílového listu rozumíme podíl vlastního kapitálu připadající na jeden podílový list. Jinak se označuje také jako NAV (Net Asset Value) – hodnota čistého obchodního jmění fondu. Vypočte se jako aktiva fondu minus běžná pasiva a to dělíme počtem vydaných podílových listů. Hodnota podílového listu se denně mění se změnou cen cenných papírů v portfoliu fondu, proto je fondem většinou denně aktualizována a inzerována na webových stránkách fondu nebo jiných informačních serverech. [1]

Podílový list je cenný papír, který vyjadřuje podíl držitele listu na majetku fondu a dalších právech vyplývajících ze zákona.

ISIN (International Securities Identification Number) je dvanáctimístné mezinárodní označení emise cenných papírů složené z písmen a čísel. Například fond peněžního trhu z grafu č. 1 nese označení CZ0008471653.

Růstový (kapitalizační) nebo výnosový (dividendový) fond. Výnosový fond vyplácí v pravidelných intervalech výnosy, například v podobě dividend. Vyplacené dividendy jsou zdaněny 15 % srážkovou daní. Na rozdíl od něj růstový fond veškeré výnosy reinvestuje a zvyšuje tak tržní hodnotu fondu, potažmo podílového listu. Většina fondů v České republice má podobu růstových fondů.

Benchmark je referenční index, který slouží k porovnání konkrétní investice s vývojem daného trhu. Abychom mohli porovnávat výkonnost našeho portfolia, musíme zvolit vhodný index. Například české akciové portfolio můžeme porovnávat s oficiální indexem pražské burzy cenných papírů PX. Tento index byl zaveden v březnu roku 2006. Navázal na předchozí index PX 50, který byl založen na bázi padesáti nejvýznamnějších akciových emisí. Výchozí hodnota indexu byla nastavena na 1.000 bodů. Index PX je cenový index, do jehož výpočtu se nezohledňují dividendové výnosy. Významnými světovými indexy

jsou americký Dow Jones Industrial Average (DJIA), Standard&Poor’s 500 (S&P 500) a Wilshire 5000. Pro hodnocení akciového portfolia fondů je lepším ukazatelem S&P 500, protože mapuje situaci 500 amerických společností. Naproti tomu DJIA sleduje pouze 30 nejvýznamnějších amerických blue chips⁵. Nejširším indexem je Wilshire 5000, který sleduje vývoj cen akcií téměř všech společností se sídlem v USA. Eurový investor sleduje celoevropský index DJ Stoxx 600. [25]

1.2 ORGANIZACE KAPITÁLOVÉHO TRHU V ČR SE ZAMĚŘENÍM NA FONDY

V této kapitole seznámím čtenáře se subjekty působícími na kapitálovém trhu. Nejprve představím státní orgány činné v legislativní a kontrolní funkci, dále budu pokračovat soukromými subjekty, konkrétně se bude jednat o profesní organizace, depozitáře, investiční společnosti a organizátory veřejného trhu.

1.2.1 STÁTNÍ ORGÁNY A PRÁVNÍ RÁMEC V ČR

Od 1. 4. 2006 provádí dohled nad kapitálovým trhem Česká národní banka. Do té doby vykonávala dozor Komise pro cenné papíry, která v souvislosti s integrací dohledu nad finančními trhy ukončila svou činnost. V rámci dohledu kontroluje ČNB dodržování zákonů a informační povinnosti, komunikuje s cizími dozorovými orgány, vydává a odebírá licence, stanovuje opatření k nápravě, pokuty a provádí další činnost. V ČNB vykonává dohled sekce regulace a dohledu nad kapitálovým trhem. Ředitelem je Ing.

Pavel Hollmann. K založení podílového fondu je nutné získat povolení České národní banky. O toto povolení žádá investiční společnost. Kromě dozorové funkce se ČNB také podílí na tvorbě, připomínkování a výkladu zákonů, vydává statistické přehledy a informuje veřejnost. Ministerstvo financí ČR vytváří legislativu pro kapitálový trh. Dále na trhu funguje od roku 1993 Středisko cenných papírů, jehož zřizovatelem je ministerstvo financí. Základní funkcí SCP je vedení evidence zaknihovaných cenných papírů a jejich majitelů. V budoucnu by mělo být nahrazeno centrálním depozitářem.

V počátcích kolektivního investování byla činnost investičních společností a fondů regulována částí zákona č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách. Pro účely kupónové

5 Termín ze světa pokeru. Ve finančním světě označuje akcie největších a dlouhodobě ziskových firem.

privatizace byl v dubnu roku 1991 přijat zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby a nařízení vlády ČSFR č. 383/1991 Sb., o vydávání a použití investičních kupónů. Až v polovině roku 1992 nabyl účinnosti zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, který se stal první skutečnou právní normou vymezující kolektivní investování. Zákon byl v průběhu let několikrát novelizován. Zásadních změn doznal v letech 1996 – 1198. V únoru roku 1998 byl schválen zákon, který umožnil vznik Komise pro cenné papíry jako dozorového orgánu nad kapitálovým trhem. V souvislosti s naším vstupem do Evropské unie se zákon o investičních společnostech a investičních fondech jevil jako nevhodný a byl nahrazen zákonem novým č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. Zákon vstoupil v platnost současně s naším vstupem do EU 1. května 2004. Tato legislativa zavedla novou klasifikaci fondů a podnikání na základě tzv. evropského pasu v zemích evropského hospodářského prostoru. Prakticky ihned po přijetí tohoto zákona se začalo pracovat na další novele, která měla odstranit technické a faktické chyby zákona. V květnu minulého roku vešla v účinnost poslední novela, jejímž úkolem bylo umožnit vznik fondů kvalifikovaných investorů a nemovitostních fondů. Bohužel v posledně zmíněném případě se to z důvodu špatné návaznosti přidružených zákonů nepodařilo. Seznam právních předpisů z oblasti kapitálového trhu najdete v příloze č. I.

Zákon o kolektivním investování implementuje legislativu Evropské unie a je kompatibilní s tzv. UCITS směrnicemi. Zkratka UCITS (Undertakings for Collective Investment in Transferable Securities) je ekvivalentem pro soubor norem, které mají za cíl sjednotit požadavky kladené na fondy kolektivního investování v rámci EU a umožnit tak jejich volné nabízení na základě jednotné evropské licence tzv. evropského pasu. Původní normou je směrnice z roku 1985 č. 85/611/EEC o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů. Na začátku devadesátých let byl připraven návrh nové směrnice UCITS II, který byl zamítnut, jelikož Rada Evropské unie nedošla v této věci konsenzu. Nový návrh byl publikován v létě roku 1998 a nové UCITS III byly implementovány konečně v prosinci roku 2001. Jednotlivé členské státy mají různou lhůtu pro přizpůsobení se této směrnici.

V praxi to znamená, že některé fondy můžou nabízet své služby na základě starších právních norem až do konce roku 2007. Novinkou je Směrnice Evropského parlamentu č.

2004/39/ES, o trzích finančních nástrojů (Markets in Financial Instruments Directive, MiFID). MiFID měl být transponován do národních legislativ členských států do ledna letošního roku a začít platit od listopadu 2007. Subjekty v oboru tak měly mít devět měsíců na přizpůsobení. V současné době je jasné, že České republika tuto lhůtu nedodrží. Situace v jiných státech není o moc lepší. Začátkem května poslalo ministerstvo financí návrhy několika novel, v souvislosti s implementací MiFID, do mezirezortního připomínkového řízení. K rámcové směrnici MiFID se dále vztahuje prováděcí směrnice a nařízení Evropské komise. Co přinese MiFID nového? Nově vymezuje působnost a aktivity, které podléhají režimu evropského pasu, stanovuje výjimky, popisuje organizaci trhu, pravidla jednání se zákazníky (zejména informační povinnost) a problematiku regulace, licencování a dozoru. Z táborů odborné veřejnosti a subjektů působících na kapitálovém trhu přicházejí ohlasy, že se jedná o zbytečnou byrokratickou zátěž a přílišnou ochranu investora, která jeho pozici stejně nezlepší. [23]

Garanční fond obchodníků s cennými papíry byl vytvořen na počátku roku 2001 na základě novely zákona o cenných papírech. Fond doplňuje systém ochrany investorů v rámci Evropské unie. Hlavní činností fondu je odškodnění zákazníků zkrachovalých obchodníků s cennými papíry. Garanční fond vyplácí náhradu pouze některým typům zákazníků a ve výši odpovídající 90 % dlužné částky, maximálně však do výše 400 tisíc korun. Příjmy fondu tvoří příspěvky obchodníků s cennými papíry a návratné půjčky od státu. Od počátku svého působení se fond potýká s nedostatkem prostředků v důsledku úpadku několika obchodníků s cennými papíry. Dle současného znění zákona o podnikání na kapitálovém trhu nejsou již podílníci podílových fondů osobami, které nemají nárok na náhradu z fondu – jak tomu bylo v dřívější úpravě zákona. Ovšem na mou otázku, zda jsou tedy podílníci otevřených podílových fondů pojištěni, mi nebyla poskytnuta jasná odpověď. [13]

1.2.2 DEPOZITÁŘ FONDU KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ

Každý fond kolektivního investování musí mít svého depozitáře. Depozitář provádí úschovu majetku fondu, kontroluje, zda je s ním nakládáno v souladu se zákonem a informuje o tom Českou národní banku. To znamená, že eviduje veškeré toky peněžních prostředků fondu, kontroluje vydávání a odkupování podílových listů, kontroluje stanovení aktuální hodnoty podílového listu, vypořádává obchody s majetkem fondu a další činnosti

spojené s obhospodařováním majetku. Za prostředky svěřené depozitáři v rámci kolektivního investování se neodvádí příspěvek do Garančního fondu. Depozitářem může být pouze banka se sídlem na území České republiky nebo zahraniční banka s pobočkou na našem území, které mají potřebnou licenci k činnosti depozitáře. Depozitář a banka mezi sebou uzavírají smlouvu o výkonu činnosti depozitáře („depozitářskou smlouvu“). Banka, která skončí svou činnost depozitáře, může vydat peněžní prostředky a majetek fondu pouze novému depozitáři. [23]

Důležitým subjektem kapitálového trhu by se měl v budoucnu stát centrální depozitář.

Přestože s jeho existencí zákon o kolektivním investování již několik let počítá, stále ještě nefunguje. Funkci depozitáře by měla převzít dceřiná společnost Burzy cenných papírů Praha UNIVIC, a.s. V současné době funkci centrálního depozitáře provizorně vykonává Středisko pro cenné papíry. Mezi činnosti depozitáře patří: přidělování mezinárodního identifikačního označení ISIN tuzemským cenným papírům, vypořádávání obchodů s cennými papíry a vedení samostatných evidencí cenných papírů. V získání licence UNIVICu zatím brání chybějící odhad aktiv Střediska cenných papírů, který si musí nechat vypracovat ministerstvo financí. [13]

1.2.3 PROFESNÍ ORGANIZACE

Dále bych v souvislosti s otevřenými podílovými fondy ráda představila dvě zájmová sdružení právnických osob: AKAT asociaci pro kapitálový trh a AFAM ČR asociaci fondů a asset managementu České republiky. Do 10. 1. 2006 působil AFAM pod zkratkou UNIS (Unie investičních společností). Název byl změněn v důsledku toho, že sdružení začalo zastřešovat i činnosti spojené s asset managementem. Jedná se o soukromoprávní subjekty, které kladou na své členy požadavky přesahující rámec zákona.

Sdružují nejvýznamnější investiční společnosti a správce majetku v ČR. V jejich orgánech najdeme zástupce velkých hráčů našeho kapitálového trhu. Například předseda představenstva AKAT Jan D. Kabelka je zástupcem České spořitelny a předseda AFAM ČR Ing. Josef Beneš působí v ČSOB Asset managementu. Obě organizace úzce spolupracují, zavazují své členy Etickým kodexem a poskytují společné statistiky za odvětví. Předměty jejich činností jsem převzala z webových stránek.

Asociace fondů a asset managementu ČR napomáhá ke zvýšení transparentnosti kapitálového trhu, ochraně investorů a podpoře zájmů svých členů. Svými aktivitami a samoregulačními předpisy chce rozvíjet povědomí, znalost a důvěryhodnost oblasti kolektivního investování.⁶

Předmětem činnosti Asociace pro kapitálový trh je rozvoj, standardizace a popularizace kapitálového trhu v České republice. K dosažení tohoto cíle AKAT zejména pořádá přednášky, semináře, konference, organizuje odborné zkoušky, vydává publikace, právní stanoviska a etické normy, podílí se na připomínkování zákonů a vyhlášek souvisejících s kapitálovým trhem a podporuje vzdělávání a osvětu v oblasti kapitálového trhu.⁷

AFAM ČR má k 28. 2. 2007 12 řádných členů, 20 přidružených členů a 1 partnera. AKAT sdružuje 23 obchodníků s cennými papíry, 5 dalších licencovaných účastníků kapitálového trhu, 10 advokátních a auditorských společností a 7 přidružených členů. Členové v obou organizacích se vzájemně prolínají, proto neuvádím jejich detailní seznam, který najdete na webových stránkách obou společností, viz. seznam literatury.

1.2.4 INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI

Investiční společnost je právnická osoba, jejímž předmětem činnosti je kolektivní investování. Jinými slovy investiční společnosti shromažďuje peníze od klientů za účelem společného investování. Z těchto peněz vytváří fondy, které následně obhospodařuje.

Provádí tak vlastním jménem na účet podílníků. O povolení k činnosti žádá investiční společnost Českou národní banku. ČNB udělí povolení pokud jsou splněny všechny zákonné povinnosti, zejména:

• je splacen základní kapitál (částka odpovídající v korunách hodnotě 125 000 euro)⁸,

• osoby ve vedení splňují podmínku právní a odborné způsobilosti a důvěryhodnosti,

• jsou předloženy potřebné dokumenty (např. statuty fondů, depozitářská smlouva).

6 O asociaci: Základní popis. [online]. [cit. 28. března 2007]. Dostupné z: <http://www.afamcr.cz>

7 Poslání asociace pro kapitálový trh. [online]. [cit. 28. března 2007]. Dostupné z: <http://www.akatcr.cz>

8 Má-li investiční společnost majetek ve správě převyšující hodnotu 250.000 eur, musí navýšit vlastní kapitál o 0,02 % z hodnoty obhospodařovaného majetku převyšující tuto částku. Maximálně však do 10.000.000 eur.

Název investiční společnosti musí obsahovat označení „investiční společnost“. Podílník má právo na odkoupení podílového listu investiční společností, jestliže o to požádá. Investiční společnost odkoupí podílový list za cenu, která se rovná aktuální hodnotě vyhlášené ke dni přijetí žádosti podílníka. Tato cena může být snížena o částku uvedenou ve statutu. Lhůta odkupu je 15 pracovních dnů. U speciálních fondů (nemovitostních a kvalifikovaných investorů) může být lhůta odkupu delší, ale maximálně 6 měsíců. Odkup nebo vydávání podílových listů může být pozastaven, pokud je to v zájmu ochrany práv podílníků. O majetku podílového fondu a majetku akcionářů investiční společnosti se účtuje odděleně.

Investiční společnost musí zajistit, aby byla účetní uzávěrka sestavena samostatně za každý podílový fond a ověřena auditorem. Otevřené podílové fondy nemají vlastní právní subjektivitu, a proto je daň z příjmu sražena na úrovni investiční společnosti ve výši 5 % z výnosů fondu. Podle údajů České národní banku u nás koncem roku 2006 aktivně působilo 15 tuzemských investičních společností. Většinou se jedná o dceřiné společnosti velkých nadnárodních bank. Zahraniční investiční společnosti členských zemí EHP u nás mohou podnikat na základě práva zřizovat pobočky nebo volně poskytovat služby.

Rozdělení majetku podle zprostředkovatelů najdete v tabulce č. 1.

Tabulka 1 Rozdělení majetku v otevřených podílových fondech podle zprostředkovatelů Finanční skupina Objem majetku ve správě

(CZK)

Česká spořitelna Group 88 237 128 559

ČSOB Group 73 800 119 725

Komerční banka Group 44 237 587 014

UniCredit Group (Pioneer, HVB) 18 304 189 106

ING Group 17 555 532 182

CREDIT SUISSE ASSET MANAGEMENT 7 057 617 820

ČP Invest 4 682 206 458

Conseq Investment management 4 380 665 143

Citibank 2 803 345 984

HSBC BANK plc PRAGUE 2 396 029 569

Raiffeisenbank 2 016 626 136

PROSPERITA Investiční společnost 1 646 410 534

J&T ASSET MANAGEMENT 1 643 563 478

Ostatní 2 533 082 192

Zdroj: Tisková konference AKAT a AFAM. [online]. [cit. 21. února 2007]. Dostupné z:

< http://www.akatcr.cz/data/articles/down_1042.pdf>

Z tabulky č. 1 vyplývá, že největší podíl na správě majetku v podílových fondech má Česká spořitelna, a to 33 %. Následuje ji skupina Československé obchodní banky s podílem 27 % na trhu. Nejsilnější trojku uzavírá skupina kolem Komerční banky s 16 %.

Dohromady tyto subjekty ovládají více než tři čtvrtiny trhu s otevřenými podílovými fondy. Zpravidla jsou zahraniční fondy obhospodařovány zahraniční dceřinou společností nadnárodní banky. Například pod Komerční bankou Group se skrývá domácí Investiční kapitálová společnost Komerční banky, která obhospodařuje domácí fondy, a Sociáté Générale Asset Management, v jejíž působnosti jsou fondy zahraniční. [23]

1.2.5 ORGANIZÁTOŘI TRHU S CENNÝMI PAPÍRY V ČR

Podílové listy uzavřeného podílového fondu mohou být odkupovány pouze na sekundárním trhu. Na rozdíl od toho u otevřeného podílového fondu závisí pouze na ochotě investiční společnosti registrovat se na veřejném trhu a umožnit tak klientům zpeněžit své podíly ještě před uplynutím investičního horizontu. Organizátorem regulovaného trhu v ČR je Burza cenných papírů Praha, a.s. Vstup na tuto burzu mají pouze licencovaní obchodníci. V roce 2005 se na BCPP nezobchodovaly žádné podílové listy. Jako konkurenci podílovým fondů začala BCPP nabízet investiční certifikáty.

Investiční certifikáty umožňují drobným investorům investovat do zlata, ropy, ruských akcií, největších západoevropských akcií, akcií podniků ze střední a východní Evropy, českých akcií, a dokonce spekulovat na pokles pražské burzy. Na trhu je emise 15 investičních certifikátů, z toho všechny vydala Raiffeisenbank, a.s. Od října do prosince 2006 se zobchodovaly certifikáty zhruba v objemu 3,6 miliónů korun. To je v porovnání s akciemi, které se zobchodují denně v miliardách korun, minimum. Přesto zástupci burzy věří, že se certifikáty stanou do dvou let běžnou součástí trhu.⁹ Organizátorem veřejného trhu v ČR je RM – Systém, a.s. Přístup na RM – Systém má v podstatě každý občan způsobilý k právním úkonům, který se zaregistruje, založí si účet ve Středisku cenných papírů a zaplatí příslušné poplatky. Obchoduje se pouze s registrovanými cennými papíry v zaknihované podobě, a to prostřednictvím pokynů podaných online nebo na prodejních místech RM – Systému. Dle informačního oddělení se k březnu tohoto roku obchodovaly na trhu RM - Systém pouze dvě emise podílových listů otevřených podílových fondů, a to

9 ČTK. Pražský trh obohatilo pět investičních certifikátů. Hospodářské noviny. Praha: 2006, č. 243., s. 24.

ISSN 0862-9587.

investiční společnosti Akro. Jedná se o Akro OPF Globální (CZ0008471117) a Akro OPF Progresivních společností (CZ0008471091). [25]

2 KLASIFIKACE FONDŮ

V této kapitole nejprve rozčlením podílové fondy podle zákona o kolektivním investování a směrnic Evropské unie. V další podkapitole rozdělíme podílové fondy do sedmi kategorií podle investičního zaměření.

2.1 FONDY PODLE ČESKÉ A EVROPSKÉ LEGISLATIVY

Zákon o kolektivním investování dělí fondy na standardní a speciální. Standardní fond splňuje požadavky práva Evropských společenství a může mít podobu pouze otevřeného podílového fondu. Standardní fondy mohou investovat do široké nabídky aktiv, ale musí se řídit limity pro rozložení a omezení rizika stanovenými zákonem.¹⁰

Standardní fond může investovat do:

• akcií, dluhopisů a nástrojů peněžního trhu obchodovaných na regulovaných trzích v EU i jiných státech,

• cenných papírů jiného standardního nebo speciálního fondu, vkladů u tuzemských i zahraničních bank,

• burzovních i OTC¹¹ finančních derivátů (futures, opce, swapy), nejen za účelem zajištění, ale i k plnění investičních cílů,

• neregistrovaných investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu.¹²

Zahraniční standardní fond může v ČR veřejně nabízet své cenné papíry na základě povolení domovského orgánu dohledu. Je pouze nutné splnit informační povinnost vůči České národní bance a doručit jí potřebné dokumenty (depozitářskou smlouvu, statut, poslední výroční zprávu a některé další).

10 Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování § 28 - § 35.

11 OTC trhy neboli obchodování přes přepážku, slouží k uzavírání dvoustranných smluvních obchodů licencovanými obchodníky s cennými papíry dle přání jejich klientů. Výhodou oproti organizovaným trhům je větší volnost při stanovování podmínek obchodu.

12 Příručka pro investora. Praha: Odbor vnějších vztahů Komise pro cenné papíry. 2004. S. 3.

Speciální fondy můžou mít jakoukoli podobu (investiční fond, uzavřený nebo otevřený podílový fond). Vztahují se na ně nižší limity pro diversifikaci rizika a mohou investovat do ještě širšího okruhu aktiv. Podmínky investování speciální podílových fondů se řídí výhradně českým právním řádem. Zákon speciální fondy dále dělí na fondy, které shromažďují prostředky od veřejnosti, a fondy pro institucionální klientelu, které se nazývají speciální fondy kvalifikovaných investorů. Minimální investice do fondu kvalifikovaných investorů je 1.000.000 Kč a cenné papíry těchto fondů nesmí být veřejně nabízeny ani propagovány. Mezi speciální fondy pro veřejnost patří: speciální fondy cenných papírů, fondy nemovitostí, a fondy fondů. Aby mohl zahraniční speciální fond nabízet své služby v ČR, nebo jiném členské země EHP, musí získat povolení od orgánu dohledu země, kde bude cenné papíry prodávat. Při rozhodování o povolení k činnosti zahraničního speciálního fondu v ČR zkoumá Česká národní banka především, zda investice do daného fondu zaručuje srovnatelnou ochranu investora jako ostatní speciální fondy u nás.

V rámci Evropské unie jsou fondy klasifikovány jako UCITS a non-UCITS. První zmíněné fondy investují pouze do převoditelných cenných papírů a splňují podmínky ohledně limitů diversifikace, přípustnosti podkladových aktiv a stupně ochrany investora. Cenné papíry těchto fondů mohou být veřejně nabízeny, vydávány, prodávány a zpětně odkupovány jiném státě EHP¹³ bez povolení tamního regulátora. Například všechny ING fondy jsou zahraniční fondy založené v Lucembursku a většina z nich u nás podniká na základě evropského pasu (jedná se o standardní fondy mající tzv. UCITS passport). Non-UCITS fondy mohou také nabízet a vydávat cenné papíry v EHP, ale musí získat povolení dozorového orgánu dané země. Mezi speciálními fondy se mohou objevit i fondy standardního typu, které nestačily splnit všechny podmínky kladené směrnicí nebo nesplňují limity diversifikace. Některé státy mají pozdější lhůty pro přizpůsobení se evropským směrnicím, a proto se můžeme setkat s fondy, které fungují ještě na základě starších právních úprav. [24]

13 Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Kypr, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie.

2.2 FONDY PODLE INVESTIČNÍHO ZAMĚŘENÍ

V této podkapitole si rozdělíme fondy podle investičního zaměření na fondy peněžního trhu, dluhopisové, akciové, smíšené, fondy fondů, nemovitostní a zajištěné fondy. Pro ilustraci je ke každému bloku připojen graf s pěti nejvýnosnějšími domácími a zahraničními fondy. Grafy byly koncipovány na základě údajů z databáze serveru www.finance.cz. Finance.CZ striktně rozdělují fondy na domácí a zahraniční podle domicilu fondu. Proto se v grafech nikde neobjeví ani jinak velmi dobře vydělávající ING korunové fondy, jelikož jejich výnos v korunách nestačí na konkurenty měřené v eurech a dolarech. A naopak české korunové fondy, které investují i do zahraničních cenných papírů, mají značně nadhodnocené výsledky oproti rivalům investujícím striktně do českých aktiv. Z tohoto důvodu nelze z následujících grafů dělat žádné zásadní závěry.

Grafy jsem do práce začlenila spíše proto, aby se čtenář obeznámil s některými domácími a světovými fondy. Na tuto myšlenku mě přivedla obdobná statistika, kterou publikují Hospodářské noviny v rámci sekce Finanční noviny. Důvod je stejný, přiblížit lidem fondy a zpopularizovat fondové investování. Fondy jsou v grafech určeny pouze marketingovým názvem. Detailněji se problematice hodnocení fondů budu věnovat v kapitole 3.

Fondy peněžního trhu

Jedná se o nejkonzervativnější investici v rámci fondů. V portfoliu těchto fondů jsou velmi stabilní aktiva, mezi nimi hlavně kvalitní krátkodobé dluhopisy (emitované státem, nadnárodními institucemi, EIB) a pokladniční poukázky. V důsledku toho je rizikovost neboli kolísavost ceny jejich podílového listu velmi nízká. Vysoká stabilita je ovšem zaplacena relativně nízkým výnosem. V současné době se výnosnost peněžních fondů pohybuje v průměru mezi 1 až 2 procenty za rok, což se odvíjí od nízké úrovně úrokových sazeb. Některé fondy se snaží přilákat klienty a investují i do rizikovějších firemní dluhopisů. Výkonnost fondu se tak sice zvýší, ale ve chvíli kdy dojde k nějaké nestabilitě na finančních trzích, začne hodnota peněžního fondu klesat a to by se u těchto fondů stávat nemělo. Peněžní fondy jsou určeny ke krátkodobému uložení peněžních prostředků v horizontu od půl do jednoho roku. V grafu č. 1 najdete nejvýnosnější fondy peněžního trhu ke konci března letošního roku.

Graf 1 Nejvýnosnější fondy peněžního trhu

4,83 4,93 4,95 4,96 5,16 1,67 1,71 1,73 2,02

0,00 1,00 2,00 3,00 4,00 5,00 6,00

KBC Multi Cash USD Raiffeisen - Dolarový likvidní

fond

PIA DOLLAR CASH (VT) PIA DOLLAR CASH (A) ABN AMRO FUNDS- INT.GROWTH F.USD ČPI - OPF Peněžního trhu Pioneer - Sporokonto ISČS - Sporoinvest IKS Peněžní trh PLUS

ZAHRANIČNÍDOMÁCÍ

(roční výnos v procentech, stav k 22. 3. 2007)

Zdroj: www.finance.cz

Velmi důležitá je u fondů peněžního trhu volba měny, ve které fond investuje. Tato investice patří k nejkonzervativnějším, a proto by měla být provedena ve měně, za kterou chceme své prostředky později utratit (tzv. referenční měna investora). Ilustrujme si to na příkladu. Zahraniční fond společnosti ABN AMRO z grafu č. 1 vydělal za poslední rok 5,16 %, ale koruna k euru posílila o 4,84 %. Investor tudíž zhodnotil své peníze pouze o 0,32 %, což nestačilo ani na pokrytí inflace (2,5 % v roce 2006). Ani domácím korunovým peněžním fondů se nepodařilo převýšit inflaci. Server Finance.CZ vychází z databáze AFAM ČR, která eviduje pouze čtyři domácí fondy peněžního trhu.

Dluhopisové fondy

Co se týče míry rizikovosti, řadíme dluhopisové fondy hned za fondy peněžního trhu.

Jejich potenciál výnosu je vyšší, ale s tím jde ruku v ruce vyšší míra rizikovosti a současně delší investiční horizont (minimálně 3 roky). Během tohoto horizontu může cena podílového listu kolísat. To znamená, že výkonnost dluhopisových fondů může být i záporná. Jak už vyplývá z názvu, podkladovým aktivem dluhopisových fondů jsou dluhopisy. Dluhopisů existuje celá škála, a proto mezi nimi musíme velice pečlivě

rozlišovat. Hlavní aspekty ovlivňující rizikovost dluhopisu jsou: doba splatnosti dluhopisu a bonita (kvalita) emitenta, který dluhopis vydal. Nejbezpečnější jsou dluhopisy státních institucí, dále následují dluhopisy kvalitních společností a poté dluhopisy ostatní, které již tvoří značně rizikovou skupinu. Z posledně jmenovaných zmíním dluhopisy rozvíjejících se zemí (tzv. Emerging Markets) a dluhopisy s vysokým výnosem (tzv. High Yield). Do rozvíjejících se trhů patří země z regionu Latinské Ameriky, jižní Asie a východní Evropy.

Často se také setkáte se zkratkou BRIC. Termín označuje čtyři velmi rychle rostoucí ekonomiky: Brazílii, Rusko, Indii a Čínu (včetně Hongkongu). Pod termínem High Yield se skrývají neznámé firmy s potenciálem vysokého růstu v budoucnosti (např. firmy zabývající se novými technologiemi). Zakoupením dluhopisu se klient fakticky stává věřitelem emitenta, a proto platí, čím delší doba splatnosti a nižší důvěryhodnost emitenta, tím vyšší rizikovost je spojena s nákupem tohoto cenného papíru. To bývá zpravidla ohodnoceno vyšší rizikovou prémií při splatnosti. Investováním do otevřených podílových fondů se klient stává účastníkem dluhopisového trhu nepřímo, ale i tak je dobré si vždy prostudovat strategii fondu a mít na paměti vše výše uvedené. Graf č. 2 uvádí nejvýnosnější domácí a zahraniční dluhopisové fondy ke konci března 2007.

Graf 2 Nejvýnosnější dluhopisové fondy

17,58 17,81 17,90 18,88 31,79 1,89 1,90 1,90 2,18 3,53

0,00 5,00 10,00 15,00 20,00 25,00 30,00 35,00

AAF-GLOBAL EMERGING MARKET EUROPEAN HIGH YIELD BOND

FUND-CL C1USD EUROPEAN HIGH YIELD BOND

FUND-CL B1USD EUROPEAN HIGH YIELD BOND

FUND-CL A1USD FORTIS LF.B.D WORLD > 94

ISČS - Sporobond ČSOB dluhopisových

příležitostí ISČS - ČS korporátní

dluhopisový OPF ISČS - TRENDBOND IKS - Dluhopisový PLUS

ZAHRANIČNÍDOMÁCÍ

(roční výnos v procentech, stav k 23. 3. 2007)

Zdroj: www.finance.cz

Současný vývoj úrokových sazeb v ČR dluhopisům nepřeje, a to se odráží v jejich nízké výnosnosti. Na tomto místě bych chtěla přiblížit zákonitosti fungování dluhopisů.

Dluhopisy reagují primárně na inflaci a tím i na změnu úrokových sazeb. Roste-li inflační očekávání, má to vliv na růst úrokových sazeb, potažmo na výnos z dluhopisu, ale zároveň klesá cena dluhopisu. Celou věc si lépe osvětlíme na příkladu. Mějme perpetuitu, tedy obligaci, jejíž jistina nebude nikdy splacena, ale přináší svému majiteli fixní kuponovou platbu po nekonečný počet let. Tržní cenu dluhopisu, v našem případě, vypočteme podle vzorce (2.1).

i

P = V

Kde: P … je tržní cena obligace,

V … je roční výnos (pevná kuponová platba), i … je tržní úroková sazba.

Nechť je dluhopis investorem koupen za tržní cenu 1 000 Kč a přináší roční výnos ve výši 100 Kč při tržní úrokové sazbě 10 %. Vzroste-li tržní úroková míra na 12,5 %, cena

obligace klesne na 800 Kč (tj. 100/0,125 = 800). V důsledku růstu úrokových sazeb vznikla investorovi kapitálová ztráta ve výši 200 Kč a ta zároveň převýšila roční úrokový výnos z držby obligace ve výši 100 Kč. Celkově tak investor prodělal 100 Kč.¹⁴

Akciové fondy

Jak vyplývá z názvu fondu podkladovým aktivem jsou akcie. Jedná se o nejrizikovější a zároveň nejziskovější investici v rámci fondů. Portfolio manažer nakupuje akcie různých firem, o kterých si myslí, že mají potenciál růst. Na rozdíl od drobného investora, který nakupuje akcie přímo na burze, jsou náklady na diverzifikaci mnohem nižší. Klient otevřeného podílového fondu zaplatí poplatek za zprostředkování pouze jednou. Co se týče strategie fondu a rizik, platí stejná pravidla jako u předchozích fondů. Investice do akcií vyžaduje dlouhodobý investiční horizont (5 a více let). Klient musí počítat také s tím, že během doby může hodnota investice silně kolísat. Je nutné neztrácet nervy, pokud jsou burzy dlouhodobě v propadu. Většinou se klesající trend obrátí a předchozí ztráty nejen vyrovná. V grafu č. 3 najdete nevýnosnější domácí a zahraniční akciové fondy ke konci března 2007.

14 MACH, M. Makroekonomie pro magisterské (inženýrské) studium. Část 1 a 2. Praha: Melandrium, 2001.

S. 57. ISBN 80-86157-18-9.

Graf 3 Nejvýnosnější akciové fondy

44,57 45,40 45,71 46,87 84,63 3,39 4,09 4,44 4,93 20,41

0,00 10,00 20,00 30,00 40,00 50,00 60,00 70,00 80,00 90,00

SGAM Equities China Parvest Latin Amerika AAF - China Equity AAF - Energy Fund Parvest China ISČS - SPOROTREND ČPI - OPF Globálních značek Pioneer - akciový fond ČSOB akciový mix AKRO akciový fond nových

ekonomik

ZAHRANÍČNÍDOMÁCÍ

(roční výnos v procentech, stav k 23. 3. 2007)

Zdroj: www.finance.cz

Smíšené fondy

Smíšené nebo tzv. profilové, či balancované fondy, kombinují ve svém portfoliu předchozí typy fondů. Smíšené fondy jsou vhodné pro klienty, kteří se nechtějí zabývat diverzifikací vlastního portfolia a můžou tak využít velmi profesionálního řešení. Před výběrem fondu by si měl klient zjisti v jakém poměru jsou jednotlivé fondy namixovány. Zda je akciová složka namíchána s dluhopisovou v poměru 70:30 nebo 30:70 je zásadní rozdíl. Smíšené fondy jsou vhodné pro méně zkušené investory. Dle statistik jsou momentálně investice do smíšených fondů na ústupu. Zřejmě lidé preferují možnost sestavit si vlastní portfolio sami.

I tak smíšené fondy hrají mezi ostatními typy fondů nezastupitelnou roli pro určitou část klientů. V grafu č. 4 najdete pět nejvýnosnějších českých a zahraničních smíšených fondů.

Graf 4 Nejvýnosnější smíšené fondy

13,24 13,89 13,99 14,23 15,54 3,72 4,13 6,96 7,20 13,78

0,00 2,00 4,00 6,00 8,00 10,00 12,00 14,00 16,00 18,00

T GLOBAL BALANCED A ACC F INCOME C ACC F INCOME N ACC PARVEST ASIAN CONVERTIBLE BOND

F INCOME I ACC J&T AM PERSPEKTIVA ČPI - OPF Smíšený IKS Balancovaný - dynamický ČSOB středoevropský J&T OPORTUNITY CZK

ZAHRANIČNÍDOMÁCÍ

(roční výnos v procentech, stav k 23. 3. 2007)

Zdroj: www.finance.cz

Pokud zohledníme měnové riziko, přinesl nejvýnosnější zahraniční fond společnosti Franclin Templeton investorovi výnos ve výši okolo 10 %.¹⁵ V porovnání s tím byla pro českého investora jasně lepší volbou investice do českých smíšených korunových fondů.

Fond společnosti J&T OPORTUNITY přinesl velmi pěkné zhodnocení ve výši 13,78 %.

Fondy fondů

Fondy fondů nakupují do svého portfolia podílové listy nebo akcie jiných podílových fondů. Dochází tak k větší diversifikaci rizika. Nevýhodou těchto fondů je zdvojení poplatků. Poplatky se platí jak na úrovni fondů v portfoliu, tak i samotnému fondu.

Některé společnosti využívají do portfolia fondů fondů jen své fondy a klient tak může být ušetřen dvojnásobnému poplatku. Otázku ale je, zda jsou potom v portfoliu opravdu jen cenné papíry těch nejkvalitnějších fondů. Optimální investiční horizont u fondů fondů se pohybuje kolem 3 let. Graf č. 5 uvádí nejvýnosnější zahraniční a domácí fondy fondů.

15 Vypočteno: roční výnos mínus průměrné roční zhodnocení koruny k dolaru tj. 15,54 – 5,59 = 9,95 %.

Graf 5 Nejvýnosnější fondy fondů

4,24 4,59 5,08 7,37 9,48 1,27 1,44 1,71 1,78 2,75

0,00 1,00 2,00 3,00 4,00 5,00 6,00 7,00 8,00 9,00 10,00

WORLDSELECT ONE ASSET ALLOCATION KOMFORT PORTFOLIO

BALANCED WORLDSELECT ONE FIRST

SELECTION KOMFORT PORTFOLIO

DYNAMIC CS MF (LUX) EQUITY EUROPE

B

IKS Fénix konzervativní IKS - MAX 1 ISČS - KONZERVATIVNÍ MIX FF ISČS - OPATRNÝ MIX FF IKS Fénix smíšený

ZAHRANIČNÍDOMÁCÍ

(roční výnos v procentech, stav k 23. 3. 2007)

Zdroj: www.finance.cz

Realitní fondy

Poslední novela zákona o kolektivním investování z května roku 2006 měla umožnit vznik nemovitostních fondů. Bohužel vzhledem ke špatné návaznosti ostatní právních předpisů nemohou nemovitostní fondy defacto fungovat. Problém spočívá v tom, že zákon o bankách zakazuje dceřiným společnostem bank nabývat podíly v nemovitostních firmách.

Tato novela zákona se již projednává v parlamentu. V únoru letošního roku udělila Česká národní banka licenci prvnímu nemovitostnímu fondu dceřiné společnosti České spořitelny REICO. Za první měsíce fungování sice do fondu přiteklo kolem 200 milionů, ale v důsledku výše zmíněných skutečností jsou zatím tyto prostředky drženy v likvidních dluhopisech. Realitní trh v ČR je velmi lákavý a s dalšími nemovitostními fondy zamýšlí přijít na trh i ostatní finanční zprostředkovatelé, jako například Komerční banka, ČSOB a ING. Prostředky vložené do fondu jsou použity přímo na nákup nemovitostí nebo podílu v nemovitostních společnostech. Investor se tak může podílet na příjmech z pronájmu a na růstu tržní hodnoty nemovitosti. Západoevropské statistiky za poslední roky uvádějí výnos realitních fondů mezi 4 a 5 procenty. Podle analytiků by měl dobře řízený fond v ČR

vydělat až 7 procent ročně. Opět by se mělo jednat o dlouhodobější investici v horizontu 5 až 7 let.

Zajištěné fondy

Klienti s velkým odporem k riziku mohou využít zajištěných fondů. Garance se u jednotlivých zajištěných fondů vyskytuje v různých variacích. Jedná se buď o garanci návratnosti investované částky, nebo o záruku minimálního zhodnocení. Konstrukce zajištěných fondů je velmi zajímavá. Většina portfolia je alokována do stabilních aktiv (peněžního trhu a dluhopisů) tak, aby bylo možné poskytnout garanci a část např. 10 % je navázána na růst burzovních indexů. Při investování do zajištěných fondů je nutné dodržet investiční horizont, který se pohybuje mezi 4 až 5 lety, jinak klient ztratí nárok na garanci.

Konstrukce zajištěných fondů se většinou vyskytuje ve dvou obdobách. Výnos klienta může být omezen na určité procento za celé investiční období. To znamená, že pokud akciové trhy rostou, klient se podílí na zisku například pouze ze 70%, ale výměnou za to, ho případná ztráta neovlivní. Dalším druhem jsou tzv. click fondy, u kterých je investiční horizont rozdělen do více období. Výnos za dané období je „zakliknut“ a investor o něj již nepřijde. Je jasné, že za poskytnutou garanci klient zaplatí a to nižším výnosem. Proto je dobré zajištěné fondy brát jako alternativu k termínovaným vkladům s tím, že v případě dobrého vývoje mu mohou přinést i něco navíc. V grafu č. 6 najdete pouze pět nejvýnosnějších zahraničních zajištěných fondů. Z metodiky vykazování AFAM ČR jsou české zajištěné fondy a click fondy zařazeny mezi fondy smíšené nebo fondy fondů, proto v grafu naleznete pouze zahraniční zajištěné fondy.

Graf 6 Nejvýnosnější zajištěné fondy

9,71 9,92 11,15 11,90 12,03

0,00 2,00 4,00 6,00 8,00 10,00 12,00 14,00

ČSOB SVĚTOVÉHO RŮSTU+2 KBC CLICK ČSOB SVĚTOVÉ

AKCIE 2 ČSOB ASIJSKÉHO RŮSTU 1 ČSOB SVĚTOVÉHO RŮSTU 2 ČSOB SVĚTOVÉHO RŮSTU 1

ZAHRANIČNÍ

(roční výnos v procentech, stav k 23. 3. 2007)

Zdroj: www.finance.cz

Do květnové novely zákona o kolektivním investování se zástupcům oborových organizací působících na trhu kolektivního investování nepodařilo prosadit možnost obchodovat s podíly v nemovitostních fondech na burze. Jednalo by se o obdobu zahraničních REITů (Real Estate Investment Trust). Aby český kapitálový trh mohl konkurovat ostatním velkým evropským hráčům (Lucembursko, Irsko), je nutné začlenit do naší legislativy nové investiční produkty a celkově odstranit prvky přeregulovanosti z našich zákonů.

V této kapitole jsme si postupně rozčlenily jednotlivé kategorie podílových fondů, které se od sebe liší mírou rizika, délkou investičního horizontu, strategiemi a samozřejmě potenciální výnosností. Skladba portfolia závisí pouze na individuálních preferencích investora a vztahu k riziku. V souvislosti s vývojem směnných kurzů bych českému investorovi doporučila, aby se orientoval na korunové podílové fondy s převahou českých aktiv v portfoliu a to hlavně u konzervativních investic typu peněžní fondy. S plánovaným přijetím eura v České republice by mělo dojít k značnému rozšíření investičních možností českých investorů a v řadě případů odpadne problém s rizikem změny směnných kurzů.

[9][6]