Kladenské gymnázium v letech 1900-1953

Kladenské gymnázium v letech 1900-1953

Diplomová práce

Studijní program: N7503 – Učitelství pro základní školy

Studijní obory: 7503T023 – Učitelství dějepisu pro 2. stupeň základní školy

7503T045 – Učitelství občanské výchovy pro 2. stupeň základní školy Autor práce: Ing. Radka Hrušková

Vedoucí práce: prof. PhDr. Jan Rychlík, DrSc.

Liberec 2019

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tom- to případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé diplomové práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že texty tištěné verze práce a elektronické verze práce vložené do IS STAG se shodují.

25. 3. 2019 Ing. Radka Hrušková

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala prof. PhDr. Janu Rychlíkovi, DrSc., za cenné rady, vstřícný přístup a odborné připomínky, jež mi poskytl během zpracování této práce. Rovněž děkuji své rodině za pevnou podporu během celého studia.

Anotace

HRUŠKOVÁ, Radka. Kladenské gymnázium v letech 1900-1953. Liberec:

Pedagogická fakulta, Technická univerzita Liberec, 2019.

Diplomová práce se zabývá dějinami kladenského gymnázia v letech 1900- 1953. Představuje gymnázium, jako jednu ze středních škol na Kladně, kde bylo možné v první polovině 20. století získat maturitní zkoušku. Popisuje město, v němž gymnázium sídlí, stejně jako stručnou historii místního školství. Cílem práce je popsat a prozkoumat chod tohoto gymnázia a jeho proměny v uvedeném období a zároveň mapovat změny v českém školství.

Práce přináší pohled na gymnázium jako na školu, jejíž význam pro kladenský region byl nesporný, protože škola připravovala budoucí posluchače pro vysoké školy technického směru. Práce zkoumá náboženské vyznání studentů, proměny celkových počtů studentů, počty studentů napříč jednotlivými ročníky, věk studentů a rodiště studentů. Přináší informace o pedagogickém sboru a jednotlivých ředitelích ústavu, věnuje se významným osobnostem Kladna, kteří absolvovali kladenské gymnázium.

Klíčová slova: gymnázium, Kladno, škola, učitel

Annotation

This thesis is covering the history of Kladno Gymnazium (a secondary school) in the years 1900 to 1953. It introduces Kladno Gymnazium as one of the secondary schools in Kladno where in the first half of the 20th century students could past their abiture exams (graduation exams). It describes the city of Kladno and an abbreviated history of the local educational system. The goal of this dissertation paper is to describe and to study the mechanics of this secondary school and its changes during mentioned time period and also to map changes in the Czech education system. This dissertation paper looks at Kladno Gymnazium as a school which had undisputed influence on the Kladno region, because it prepared future students of technical universities. This paper studies student’s religious orientation, changes in attendance numbers, the age and the birth places of the students. It brings information about teachers and individual principals of the school. It also mentions significant Kladno citizens who studied there.

Key words: Gymnazium, Kladno, a school a teacher

7

Obsah

Úvod………8

1 Město Kladno ... 13

1.1 Proměny města Kladna v 19. století ... 13

1.2 Kladno v době založení reálky ... 15

2 Školství na Kladensku ... 17

2.1 Nižší školství ... 17

2.2 Další školy v Kladně ... 18

2.3 Snahy o zřízení reálky ... 20

3 Dějiny kladenské reálky/gymnázia ... 21

3.1 1900 - 1919 ... 21

3.2 1919 - 1939 ... 39

3.3 1939 - 1945 ... 49

3.4 1945 - 1953 ... 53

4 Pedagogický sbor ... 57

4.1 Ředitelé gymnázia v letech 1900 – 1953 ... 61

4.2 Platy učitelů v meziválečném Československu ... 63

5 Studenti gymnázia ... 65

5.1 Osobnosti gymnázia ... 65

5.2 Celkové počty studentů a opravné zkoušky ... 72

5.3 Rozdělení studentů podle věku... 73

5.4 Bydliště studentů, rodičů a náboženské vyznání ... 74

Závěr………..77

Seznam použitých zdrojů...……….81

Seznam příloh……….………...84

8

Úvod

V roce 1775 bylo na úbočí vrchu Vysoký u Vrapic nalezeno větší množství uhlí. Tyto povrchové uhelné pánvičky dodávaly kvalitní uhlí na otop do kovářských dílen do Prahy i celých Čech. Postupem času se však začaly vyčerpávat a také poddaných na práci byl omezený počet. Dobývání uhlí se posouvalo na západ k obci Kladno a také do větších hloubek. V roce 1848 byla zrušena robota a tím i vazba poddaných na půdu. Tím byl odstartován nebývalý rozmach regionu, jemuž vévodila obec Kladno. Příliv tisíců dělníků znamenal, že se z obce stal městys a 5. června 1870 dekretem císaře Františka Josefa I. bylo Kladno povýšeno na město. Rozvíjející se město Kladno nemělo potřebnou intelektuální základnu, proto představitelé města opakovaně žádali o povolení zřídit střední školu. Definitivně však bylo o zřízení školy rozhodnuto 25.října 1899. Prozatímně byla reálka městskou radou umístěna v budově č.p. 1438, původně mateřské školy.

Tělocvična byla zajištěna v budově kladenské sokolovny, která se nacházela nedaleko.

Zemská školní rada předpokládala, že zde bude otevřena jedna třída, ale hlavně MUDr. Jaroslav Hruška, starosta města, prosadil, aby se hned v prvním ročníku otevřely dvě paralelní třídy, což zemská školní rada povolila 8. srpna 1900.¹ Pro školu se nalezlo vhodné místo, jednalo se stavbu dost rozsáhlou, muselo se teda přihlížet i na tehdejší důlní činnost.

Budova školy měla být ozdobou města. Nová budova reálky začala vyrůstat podle projektu Aloise Dryáka² a začala ji stavět kladenská firma Emil a Josef Hrabětové. Pak bylo ještě potřeba dořešit okolí školy, kde mělo být hřiště a botanická zahrada. Vykoupily se teda okolní parcely a byl vytvořen

1 SOA Kladno, fond Reálné gymnázium Kladno 1900-1953, Inventář str. 3

2 Alois Dryák (24. února 1872 Olšany u Kladna – 6. června 1932 Praha) byl přední český architekt první třetiny 20. století.

9 potřebný prostor. Nová škola byla zkolaudovaná 12. září 1905 a o osm dní později v budově začala pravidelná výuka.³ Kaple ve škole byla vysvěcena 18. listopadu 1906 a právě tuto slavnostní společenskou událost můžeme považovat za faktické otevření nové budovy.⁴ Vzhled kaple sv. Kříže byl ještě v roce 1909 vylepšen výmalbou stropu podle návrhu profesora Aloise Růžičky. Součástí celé stavby byl od počátku i park, kde bylo založeno školní arboretum.⁵

Kladenská reálka patřila do soustavy státních škol, které připravovaly své studenty na vysoké školy, převážně technického směru. Pedagogové se snažili vychovat studenty jak po odborné stránce, dbali však také na řádnou tělesnou zdatnost studentů. Proto byly pravidelně pořádány vedle předepsaných hodin tělesné výchovy také hry. Ty se pořádaly dvakrát týdně a vždy za dozoru profesora. Výuka byla často doplňována vlastivědnými vycházkami do okolí školy. Častým cílem byla Kožova hora, Vinařická hora, Budeč, obce Družec, Doksy, Lidice a Buštěhrad.

Studenti se v rámci výuky seznamovali s pražskými divadly, navštívili kladenské divadlo, Museum království českého⁶, Národopisné muzeum, Rudolfinum. Nechyběly exkurse do známých kladenských průmyslových podniků, do pivovaru v nedaleké Stehelčevsi, návštěva tiskárny v Kladně.⁷

Již od počátku reálky bylo nutné podporovat chudé žáky. Toho se ujal ředitel ústavu František Bělohlávek, který založil Spolek ku podporování chudých studujících C. k. státní reálky v Kladně, který začal oficiálně pracovat v lednu 1903. Mezi dárci můžeme najít mnoho kladenských obchodníků, pozdějších abiturientů, i kladenských podniků.

Nejednalo se jen o podporu finanční, ale například i pravidelné podávání obědů chudým studentům.

3 KUCHYŇKA, Zdeněk. Kladno. 1.vyd. Kladno: Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, 2012. str. 24

4 SOA Kladno, fond Reálné gymnázium Kladno 1900-1953, Inventář str. 6

5 Tamtéž str. 7

6 Dnešní Národní muzeum

7 SOA Kladno, fond Reálné gymnázium Kladno 1900-1953, Inventář str. 5

10 Ještě před první světovou válkou bylo povoleno studovat na reálce i dívkám. Jako první byla zapsána Marie Volfová z Kladna ve školním roce 1910-11. Dívky směly studovat jako privatistky, to znamená, že nedocházely do školy, ale učily se doma a do školy chodily pouze na přezkoušení z předepsané látky.

První světová válka zasáhla do života kladenské reálky. Škola se díky své poloze stala vhodnou pro vojenský lazaret a žáci se po osmi letech ve vlastní budově opět ocitli v provizoriu.⁸

První mírový poválečný školní rok 1918-1919 byl plný nadějí ze vzniku samostatného Československa. Přestěhování studentů do budovy školy ovšem nepřinesl.

Ve školním roce 1919-20 se v pedagogickém sboru poprvé objevila žena Karla Celerinová, která učila češtinu a němčinu. O rok dříve začaly řádně na reálce studovat i první dívky, kterým bylo toto právo povoleno od školního roku 1918-19.

13. března 1931 bylo při reálce ustanoveno Rodičovské sdružení. To pomáhalo řediteli při jednání s městskou radou a zprostředkovávalo informace o chodu školy.⁹

Na jaře 1935 se rozhodlo o přeměně státní reálky na reálné gymnázium. Žáci, kteří již studovali, dostudovávali podle původního studijního plánu. Úplná přeměna ústavu byla ukončena ve školním roce 1940-41.

Odtržení od pohraničí v roce 1938 znamenalo nucené vystěhování českých obyvatel do vnitrozemí tak škola zaznamenává příliv nových studentů z pohraničních škol.

V době druhé světové války byla budova opět vyhlédnuta pro potřeby vojska. Výuka byla narušována řadou příkazů. Bylo například zastaveno vyučování ve všech školách v Kladně na dobu neurčitou. Kladno

8 SOA Kladno, fond Reálné gymnázium Kladno 1900-1953, Inventář str. 8

9 SOA Kladno, fond Reálné gymnázium Kladno 1900-1953, Inventář str. 10

11 prožívalo spolu s nedalekou obcí Lidice jednu z nejsmutnějších kapitol české historie. Lidické ženy byly deportovány do tělocvičny a většina žen se na tomto místě rozloučila se svými dětmi navždy. Mezi zastřelenými muži z Lidic byl i sedmnáctiletý student Karel Stříbrný.

Zmapovat historii prvních padesáti let kladenské reálky jsem se rozhodla hlavně pro to, že tato škola byla a je bezesporu doposud nejvýznamnější školou v kladenském regionu. Po celou dobu své existence si udržela prestiž a vysokou laťku jak ve kvalitě výuky, tak v požadavcích na studenty.

Za cíl své práce jsem si dala nejen popsat okolnosti vzniku ústavu, ale v souvislosti s tím i obecně popsat stav školství na Kladensku na počátku dvacátého století, a hlavně zdokumentovat běžný život školy, zaměřit se na složení profesorského sboru a zároveň se podrobně zaměřit na studenty, jejich počty, úspěšnost studia, jejich původ, a náboženskou příslušnost.

Snažila jsem se zdokumentovat proměny ve složení studentů, jejich dovednostech a náboženskou příslušnost. Pro tento účel jsem vybrala dva vzorky studentů, první vzorek jsou studenti v samotném počátku existence ústavu, druhý vzorek jsou studenti let v době rozpadu Rakousko-Uherské monarchie. Milníkem v mém porovnávání měla být první světová válka, kde jsem očekávala změny největší a ve všech zkoumaných oblastech.

Další zkoumanou oblastí byla úspěšnost studia měřená počty a úspěšností opravných zkoušek. Můj předpoklad průběžného navyšování procenta počtu studentů s problémovým prospěchem se nepotvrdil. Naopak se potvrdila má hypotéza o změnách v náboženské příslušnosti žáků, zvláště po vzniku samostatného Československa. Veškeré počty jsem zpracovávala statistickou analýzou výročních zpráv kladenské reálky, které byly sepsány většinou velmi detailně a s potřebnými údaji.

Také při zkoumání a popisu profesorského sboru jsem použila hlavně výroční zprávy. Ne vždy ale byly informace o vyučujících úplné a dostačující.

12 Jako vzorek osobností gymnázia jsem použila dva bývalé žáky a jednu žákyni, významné Čechoslováky, kteří svůj život zasvětili pro Československo, jeho svobodu a kulturní obrodu.

Při tvorbě své práce jsem se nejdříve seznámila s historickými údaji o kladenském regionu, jeho rozvojem a historickými milníky. K tomuto účelu vyšlo mnoho publikací, například brožury, o významných kladenských osobnostech a historickém vývoji města Kladna, které vydává Sládečkovo muzeum v Kladně. Také knížky Ireny Veverkové, například z edice Zmizelé Čechy, nebo životopis Antonína Raymonda, byly významným pomocníkem k pochopení popisované doby. Při mapování historie a života na kladenské reálce jsem vycházela hlavně z výročních zpráv. Ty jsou uloženy ve Státním Oblastním Archivu v Praze, jehož okresní pobočka je na Kladně. Pro badatelské účely jsou tyto zprávy nedocenitelným zdrojem informací, neboť byly psány s příslovečnou pečlivostí a lze v nich nalézt i velmi zajímavé střípky z tehdejšího života školy. Tyto údaje jsem doplňovala a porovnávala s údaji z prací napsaných o školství v Čechách a Rakousko-Uhersku, například Vývoj české školy a učitelského vzdělání, nebo Vývoj elementárního školství v okrese Kladno.

Obecné informace jsem také nalezla v Almanachu k 110. výročí Gymnázia Kladno.

Spojením poznatků ze všech mnou dostupných zdrojů jsem se snažila sestavit ucelený obraz o vzniku a životě kladenské reálky v prvních pěti dekádách jejího života.

13

1 Město Kladno

Kladno bylo zmiňováno již v díle „Kronika česká“ od Václava Hájka z Libočan. Ten existenci Kladna zařadil do roku 858. Tento pramen je však označen jako málo historicky spolehlivý.

Nejstarší nezpochybnitelná zmínka o Kladně se váže ke čtrnáctému století. V dobových materiálech z roku 1318 lze nalézt jména několika zemanů s přídomkem z Kladna. V šestnáctém století bylo Kladno jen osadou, následně malou vesnicí, pak městysem, až později se stalo městem, které bylo centrem zemědělského kraje. Název města Kladna vycházel ze slova kláda. Původní vesnice prý byla vystavěna z klád, nebo se zde dřevo těžilo, čemuž nasvědčuje i to, že Kladno je ze tří čtvrtin obklopeno lesy.

1.1 Proměny města Kladna v 19. století

Sláva města Kladna vzrostla až ve druhé polovině 19. století, kdy se Kladno stalo střediskem těžkého průmyslu. Změna pro klidné malé město přišla s objevením uhelných ložisek a vyhloubením prvních dolů v letech 1846-1847. Jan Váňa nalezl černé uhlí v roce 1846 v místech mezi obcemi, které se nalézaly v blízkosti Kladna. A to mezi Dříní a Buštěhradem.

Nebývalým tempem zde začal rozmach těžby uhlí.¹⁰ V kladenské pánvi se těžila až třetina uhlí v rámci českých zemí. To učinilo kladenskou pánev nejvýznamnějším kamenouhelným revírem. Časem se ale některé okrajové pánvičky uhlí v buštěhradské lokalitě vyčerpaly a kutání se přesunulo směrem na západ ke Kladnu. K dalším kutacím obvodům patřily lokality Kladno, Motyčín, Libušín, Vinařice, Pchery, Dubí, Stehelčeves, Brandýsek, Dřetovice, Cvrčovice, Hnidousy a Třebusice. V roce 1850 byly v Nučicích u

10 VEVERKOVÁ, Irena. Kladno. 1. vyd. Praha: Paseka, 2008. ISBN 978-80-7185-925-3 str.

5

14 Prahy objeveny velké zásoby železné rudy a padlo rozhodnutí, že ke kladenským dolům budou připojeny i železárny. V kladenském okresu je nejmladším dolem důl Jaroslav v Tuchlovicích, byl pojmenován po generálním řediteli Živnobanky Jaroslavu Preissovi, většina ho však zná jako důl Nosek (pojmenován podle komunistického ministra vnitra, rodáka z Velké Dobré u Kladna). Také další šachty byly pojmenovávány podle jmen komunistických politiků. Byly zde například doly Gottwald, Zápotocký, Nejedlý. V devadesátých letech 20. století nastal postupný útlum dolování a postupné uzavírání dolů. Poslední uzavření dolů nastalo 28. 2. 2002 důl Tuchlovice (Jaroslav, Nosek) a 29. 6. 2002 důl Libušín (Schoeller, Nejedlý)

V důsledku objevení uhlí a s tím spojeným rozmachem jeho těžby se město Kladno začalo rychle rozvíjet. Uhelné doly a následně železárny potřebovaly takové množství pracovních sil, které nebylo možno v dané lokalitě nalézt. Do Kladna začalo proudit mnoho lidí za prací a to nejen z přilehlých regionů. V roce 1869 mělo Kladno asi 10 000 obyvatel, čímž předhonilo tehdy okresní město Unhošť.¹¹ V blízkosti dolů se vystavěly typické dělnické kolonie. Na přelomu 19. a 20. se z hornického města stalo také město hutnické a Kladno bylo od té doby označováno nejen jako město uhlí, ale začal mu patřit i přídomek město železa. Dostatečná ložiska uhlí a železné rudy byly základní podmínky pro vznik hutnictví na Kladensku.

V roce 1854 byla zahájena stavba první vysoké pece v Kladně a v roce 1855 byla pec zapálena jako vůbec první vysoká pec na koks v Čechách. Huť patřila Kladenskému železářskému těžařstvu, které postupně skupovalo ložiska železné rudy u Nučic a také vápence z Českého krasu.

Huť byla pojmenovaná podle svého zakladatele Vojtěcha Lanny a nesla jméno Vojtěšská.

Investice do výstavby železáren, nákupy ložisek surovin a výstavba železnice dopravující tyto suroviny, vyčerpaly finančně Kladenské železářské těžařstvo natolik, že v roce 1857 do společnosti vstoupili další

11 SEIFERT, Josef. KOVAŘÍK, Jiří. Doly, hutě a Kladno. Město Kladno, 2013. ISBN 978-80- 905388-8-7. Str. 13

15 vlastníci a přejmenovali ji na Pražská železářská společnost. V roce 1862 byla Pražská železářská přeměněna na akciovou společnost. Po dalších obchodních nezdarech byl Vojtěch Lanna vytěsněn z vedení a novým ředitelem byl přijat Karl Wittgenstein. Tento na svou dobu pokrokový manažer zavedl mnoho inovací jak při výrobě železa, tak při dobývání uhlí a byl mezi dělníky pro svůj výkonnostní postoj k práci velmi neoblíbený.

Wittgenstein dobře odhalil mezeru na českém trhu a v roce 1889 založil v Kladně další podnik. Továrna Poldi začala s výrobou ušlechtilých ocelí.

Jméno Poldina huť dostal závod podle Leopoldiny, Wittgensteinovy manželky. Logo s profilem Leopoldiny a s pěticípou hvězdou, symbolizující pět kontinentů, do kterých závod Poldi vyvážel své výrobky, zaručovalo kvalitu výrobků.¹² V Kladně se také dále rozvíjela železniční doprava.

Zprvu hlavně kvůli přepravě vytěženého uhlí, později byly vybudovány výhybky na doly, do hutí a do města. Město Kladno bylo v roce 1898 povýšeno na královské horní město.

1.2 Kladno v době založení reálky

Tím, jak Kladno ekonomicky rostlo díky velkým podnikům, zaznamenávalo i rozkvět v oblasti infrastruktury a služeb. Příliv mnoha nových obyvatel si žádal vylepšení infrastruktury města a rychlý rozvoj poskytovaných služeb. Vyrůstalo zde mnoho různorodých staveb. 6. června 1900 byla slavnostně vysvěcena novorománská bazilika Nanebevzetí Panny Marie. V letech 1893-1894 byla vystavěna budova pro nově vzniklý úřad.

Na přelomu století vznikla novorenesanční radniční budova. V letech 1909–

1911 byl vystavěn secesní Okresní dům (dnes je zde umístěna Středočeská vědecká knihovna). Stránku kulturní prezentovala divadelní budova.

V duchu české moderny byla vybudována městská spořitelna. Okresní všeobecná veřejná nemocnice císaře a krále Františka Josefa I. přijala první

12 BOUDA, Ludvík. Kladno. Středočeské nakladatelství a knihkupectví v Praze. 1974.

str.1

16 pacienty v roce 1903. Stavba nových jatek zásobovala masem rychle se rozvíjející město.¹³ Průmyslový rozvoj Kladna přivábil do Kladna mnoho řemeslníků i obchodníků. V roce 1910 bydlelo v kladenském regionu 155 600 obyvatel.¹⁴ Kromě tradičních profesí (obchodníci s potravinami, krejčí, obuvníci, modistky) se zde rozvinula i výroba hudebních nástrojů. Výroba houslí především díky Aloisi Bittnerovi, výroba dechových nástrojů díky Jindřichu Zazvonilovi. Společenský život ve městě kvetl také díky spolkovému hnutí, které zde bylo na přelomu 19. a 20. století. Sokolské hnutí zde zakotvilo v roce 1883. Od tohoto data se v Kladně pořádaly sokolské slavnosti a slety. Sokolovna zde byla slavnostně otevřena v září 1896 za účasti úctyhodných 350 sokolů.¹⁵

13 VEVERKOVÁ, Irena. Kladno. Praha-Litomyšl. Paseka, 2008. ISBN 978-80-7185-925-3 str.14

14 HRUŠKOVÁ Radka. Kladenský region z pohledu investora. Diplomová práce, VŠFS, o.p.s. Praha. 2007. str. 23.

15 VEVERKOVÁ, Irena. Kladno. Praha-Litomyšl. Paseka, 2008. ISBN 978-80-7185-925-3 str. 24

17

2 Školství na Kladensku

Do Kladna přišlo během 19.století mnoho lidí za prací. Byli to nejen bezzemci a zemědělci z celých Čech, ale rychlý rozvoj hornictví i hutnictví sem přilákal i mnoho kvalifikovaných odborníků z Příbramska a Berounska.

Zdejší školy začaly být nedostačující, kvůli stále rostoucímu počtu obyvatel.

2.1 Nižší školství

V polovině 18. století se české země vyznačovaly průmyslovým podnikáním, které se začalo rozvíjet vzrůstem manufaktur. Tento kapitalistický rozvoj měl v této době oporu v osvíceneckém myšlení. Církev byla hlavním nepřítelem pokroku vzdělání, proto proti ní vedli osvícenci hlavní nápor. K největším změnám ve školství docházelo zejména v druhé polovině tereziánské éry. Habsburská monarchie byla velmi zaostalá, což se projevilo ve válce o rakouské dědictví, která se odehrála v letech 1740-1748 i ve válce sedmileté 1757-1763. Slezsko a Kladsko, které byly nejbohatší částí monarchie připadly hned po první válce Prusku. Celou situaci bylo potřeba urychleně řešit. Reformy týkající se školství byly velmi důležité.

Došlo k centralizaci státní správy, došlo také k pozvolnému omezování práv církve nad školstvím. Panovnice Marie Terezie vytvořila reformami základ novodobé školské soustavy. S rozvojem manufaktur byla nutnost mít dostatek kvalifikovaných pracovních sil. Až do sedmileté války stát neuplatňoval žádný vliv na školství. Plný vliv na školství měla katolická církev. Elementární školství bylo zcela zanedbáno. Učitelé byli málo vzdělaní, a byli za svou práci nedostatečně odměňováni. Základem pro organizaci obecného školství se stal Felbigerův školní řád z roku 1774, který platil téměř 100 let, až do nové úpravy elementárního školství. Ta byla provedena v Rakousku v roce 1869. Tak vznikla první soustava elementárního školství, byla vybudovaná na Komenského principu jednotnosti, v níž na sebe obsahově navazovaly jednotlivé školy. Kromě obecných a měšťanských škol byly v této době otevírány také pokračovací

18 školy. V druhé polovině 19. století vznikaly nové typy škol – reálky a reálná gymnázia.¹⁶ Tento princip školství vydržel až do dvacátého století. Až 24.4.1953 přijalo národní shromáždění v pořadí druhý školský zákon o školské soustavě a vzdělání učitelů. Tak byla uzákoněna osmiletá škola a jedenáctiletá střední škola. Stalo se tak kvůli požadavku dodat rychle rostoucímu průmyslu pracovní síly a zkrátit uzákoněnou devítiletou docházku na osmiletou. To přineslo mnoho vážných obtíží. Zkrácení školní docházky vyvolalo disproporci mezi množstvím učiva a možnostmi žáků, docházelo k jejich přetěžování. Docházelo tedy k redukci učiva, což se stalo předmětem kritiky jak pedagogických pracovníků, tak široké rodičovské veřejnosti.¹⁷

2.2 Další školy v Kladně

Na přelomu devatenáctého a dvacátého století vznikaly nové školy, a to nejen přímo v Kladně, ale i v jeho užším okolí. Byly to především školy v obcích Rozdělov, Kročehlavy, Dříň. Tyto obce, které byly dříve v blízkosti Kladna, jsou dnes součástí města Kladna. Školy byly potřeba nejen z důvodu expanze obyvatel, ale také proto, aby vychovaly kvalifikované odborníky pro tento průmyslový region. Postupně zde byly vybudovány hlavně školy obecné a měšťanské. V Kladně byly I., II. a III.

obecná škola chlapecká. (Na I. obecné škole chlapecké byla otevřena první pomocná třída. Kvůli vyučování v této třídě si učitel Bohumil Braun zvýšil kvalifikaci, když absolvoval dvouměsíční kurz. Do této pomocné třídy byly postupně zakoupeny speciální pomůcky). Byly zde i I. a II. měšťanská

16 VESELÁ, Zdeňka. Vývoj české školy a učitelského vzdělání. Masarykova univerzita v Brně – filozofická fakulta, 1992. ISBN 80-210-0458-4.

17 JUVA, Vladimír. VESELÁ, Zdenka. Dějiny výchovy, školy a pedagogiky. Státní pedagogické nakladatelství Praha, 1988. Univerzita J. E. Purkyně v Brně, Fakulta filozofická, str.181.

19 škola chlapecká. I., II. a III. obecná škola dívčí a měšťanská škola dívčí.¹⁸ V Kladně byly ale také potřeba školy odborné.

Za prvé byly potřeba školy, které rozvíjely schopnosti řemeslníků.

Již v roce 1881 byla otevřena na Kladně průmyslová škola pokračovací.

Průmyslová škola pokračovací, byla v roce 1886 nejprve začleněna do nově vzniklé C. k. státní řemeslnické školy, v roce 1914 byla změněna na C. k.

státní průmyslovou školu.¹⁹

V roce 1900 byla v Kladně otevřena C. k. státní reálka. Po průmyslové škole to byla druhá kladenská střední škola. V roce 1900 do tohoto nového vzdělávacího ústavu nastoupilo prvních 78 žáků.

V roce 1904 v Kladně vznikla dívčí škola: Soukromý dívčí učitelský ústav, jejíž zakladatelkou byla Marie Egemová. Vzhledem k tomu, že v Kladně narůstaly školy převážně technického charakteru (hlavně kvůli rychlému rozvoji hornictví a hutnictví), měla děvčata omezené možnosti, vybrat si jinou školu než technicky zaměřenou. Právě dívčí učitelský ústav umožňoval dívkám připravit se na profesi jinou než technickou či řemeslnou.²⁰

V Kladně roku 1919 založili František Náprstek a Čeněk Janout

„Volnou socialistickou školu práce“. Již na prvním sjezdu československého učitelstva podal František Náprstek o škole zprávu. Vyzdvihl myšlenku, že tato škola nahrazuje teoretickou školu, školou s přímou zkušeností. Jak tato škola fungovala? Cílem školy bylo seznamovat žáky se všemi možnými druhy práce. Největší důraz se kladl na pracovní výchovu a vlastní aktivitu.

Ve škole byly zřízeny dílny na zpracování papíru, obrábění kovu a dřeva.

18 HUMROVÁ, Jana. Vývoj elementárního školství v okrese Kladno 1869-1918.

Diplomová práce. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filosofická fakulta, Katedra pedagogiky, 2012.

19 VEVERKOVÁ, Irena. Vznik učňovského a odborného školství na Kladně. In: Slánský obzor. Slaný: Společnost Patria, Vlastivědné muzeum ve Slaném a Státní okresní archiv v Kladně., 2005, str. 67-68.

20 VEVERKOVÁ, Irena. Vývoj učňovského a odborného školství na pozadí regionální historie Kladenska a Slánska. In: Slánský obzor. Slaný: Společnost Patria, Vlastivědné muzeum ve Slaném a Státní okresní archiv v Kladně, 2011, 18. str. 86.

20 K práci sloužila i školní zahrada. Žáci si vše uklízeli sami. Zaváděly se nové vyučovací metody – zejména exkurze do dolů a do továren v blízkosti Kladna. Tato kladenská škola si zasluhuje pozornost také proto, že rozvíjela estetickou výchovu žáků. Žáci sami zorganizovali loutkové a maňáskové divadlo, komponovali dětskou operu, vymýšleli scénky, nacvičovali tance.

Žáci často navštěvovali výstavy, obrazárny, divadla. S vlastním kulturním programem dokonce vystupovali po různých místech republiky. Žáci dokonce vyjížděli na zahraniční cesty (Polsko, Německo, Itálie, Jugoslávie), což tehdy nebylo běžné. Škola měla být jen trojtřídní a v každé třídě mělo být jen max. 20 žáků, celkem tedy 60 žáků ve škole. Škola byla vedena po způsobu tolstojovské školy, žáci neměli stálý rozvrh a mohli přicházet a odcházet kdykoliv chtěli, protože se zde ctila zásada volnosti a svobody.

Činnost této školy byla ukončena na závěr školního roku 1932/33.²¹

V první polovině 20. století vznikly v Kladně ještě další školy, které však nebylo možné zakončit maturitou. Soukromá odborná škola pro ženská povolání školských sester de Notre Dame v Kladně, Masarykova škola práce, Odborná škola pro ženské živnosti oděvnické a modistické v Kladně, Obchodní škola pokračovací.²²

2.3 Snahy o zřízení reálky

Ve druhé polovině 19. století bylo Kladno na vrcholu rozkvětu.

Několikrát se zvětšil počet obyvatel, proto bylo potřeba otevřít, vedle již založené průmyslové školy, další střední školu. Tehdejší představitelé města Kladna v čele se starostou města MUDr. Jaroslavem Hruškou žádali o zřízení reálky. Tento požadavek byl předložen již v druhé polovině

21 VESELÁ, Zdeňka. Vývoj české školy a učitelského vzdělání. Masarykova univerzita v Brně – filozofická fakulta, 1992. ISBN 80-210-0458-4. str.77-78

22 KOSOVÁ, Veronika. Státní koedukační učitelský ústav v Kladně 1904-1948 – bakalářská práce. Praha: Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta, Katedra pomocných věd historických a archivnictví.

21 devadesátých let 19. století. Rozhodnutí o zřízení C. k. státní reálky přišlo 25. října 1899.

Všichni byli z povolení otevřít novou střední školu nadšeni, představitelé města podpořili toto rozhodnutí finančně. Na návrh městské rady měla být reálka umístěna do budovy původně mateřské školy. Problém se zajištěním tělocvičny byl vyřešen díky kladenské sokolovně, která se nacházela v blízkosti školy.

3 Dějiny kladenské reálky/gymnázia

3.1 1900 - 1919

Zemská školní rada sice nejprve předpokládala, že bude otevřena jen jedna třída. Starosta města však usiloval o to, aby se hned od začátku otevřely dvě třídy. 8. srpna 1900 zemská školní rada schválila otevření dvou paralelních tříd.

15. - 17. září 1900 byly uskutečněny první přijímací zkoušky, které úspěšně složilo sedmdesát osm žáků. Ti byli rozděleni do dvou tříd. Škola byla čistě chlapecká. Chlapci byli staří od devíti do patnácti let.

První školní rok začal v úterý, dne 18. září slavnostními bohoslužbami v 10 hodin dopoledne. Tohoto slavnostního dne se zúčastnil i C. k. okresní hejtman Hatláka a starosta města Kladna MUDr. Jaroslav Hruška.

Prvními pedagogy byli jmenováni František Bělohlávek a Antonín Turek. Ti byli třídními učiteli v obou prvních třídách. Dva učitelé však nemohli stačit pokrýt výuku obou tříd, proto byli na školu již v prosinci přijati další vyučující. Ředitelem byl František Bělohlávek. První pololetí byl i třídním učitelem, posléze vyučoval pouze vybrané předměty a věnoval

22 se agendě školy. Emil Bundil, byl suplent, který učil 17 hodin týdně, Albert Pokorný, profesor státní řemeslnické školy v Kladně, učil na gymnáziu kreslení čtyři hodiny týdně v I.A. Bedřich Javůrek, učil kreslení na měšťanské chlapecké škole v Kladně a na gymnáziu vyučoval kreslení podle školské zprávy jen v I.B. Josef Dostál, ten pracoval na ústavu jako výpomocný učitel a vyučoval náboženství a učil 4 hodiny týdně. Jako vedlejší učitel byl zaměstnán Ignác Kubát, ten byl učitelem obecné školy chlapecké v Kladně a na gymnáziu učil jen dvě hodiny zpěvu týdně.²³ Od prosince zde bylo tedy sedm učitelů. Žádný učitel ten rok neměl dovolenou.

Po sečtení celkového počtu hodin všech učitelů ve škole, mi vyšlo 60. hodin týdně. Když vezmeme v potaz, že na škole byly dvě třídy, vyplývá z toho, že žáci měli 30 hodin týdně plus dvě hodiny nepovinného zpěvu. Své zjištění jsem si ověřila sečtením hodin všech předmětů z učební osnovy. To zhruba odpovídá časové dotaci dnešní šesté – sedmé třídě.

Předkládám seznam všech předmětů vyučovaných v prvním roce existence gymnázia: Jako první, povinný, předmět bylo uvedeno náboženství, se kterým byl život v době Rakousko-Uherska úzce spjat.

Náboženství se vyučovalo dvě hodiny týdně. Vyučovalo se římsko-katolické vyznání. Svou vlastní kapli gymnázium sice ještě nemělo, ta byla přistavěna až později, ale dostalo dovolení používat nedalekou kapli svatého Floriana k pobožnostem a náboženským cvičením žáků. Jako zajímavost uvádím, že gymnázium obdrželo oltářní antependium²⁴, darem od Mařenky a Boženky Bělohlávkových. Domnívám se, že to byly dcerky ředitele Bělohlávka, protože jsem dohledala, že měl pět dětí, dva chlapce a tři děvčata.

Antependium se používalo při významnějších církevních slavnostech zatím v kapli svatého Floriana.²⁵

Předmět český jazyk se vyučoval pět hodin týdně. Byl rozdělen do tří částí – mluvnice, četba, písemné práce. V mluvnici se probíraly druhy slov,

23 První výroční zpráva c. k. státní reálky v Kladně za rok 1900-1901. Kladno, 1901. str.

26.

24 Antepedium je ozdobné, zpravidla obdélné pole, zakrývající přední stranu oltáře křesťanského chrámu. Antependia se zhotovovala z různých materiálů, ze dřeva, kamene, stříbra, zlata, mědi či z textilií.

25 První výroční zpráva C.K. státní reálky v Kladně 1900-1901 str. 38

23 skloňování a časování, věta jednoduchá, souvětí souřadné a podřadné, pravidla pravopisu. V četbě se kladl důraz na správné čtení, výklad čteného, memorování a přednášení básní, a především ústní užívání řeči. V písemné práci byl v prvním pololetí, každý týden diktát z pravopisu, který obvykle trval asi 20 minut. Ve druhém pololetí se psal diktát už jen jednou za čtrnáct dní. Takové rozdělení předmětu se používá i v dnešní výuce. Jen v rámci písemných prací se píší slohové práce. Diktáty jsou psány při hodinách gramatiky.

Německý jazyk se vyučoval šest hodin týdně. V mluvnici se vyučovala znalost hlásek, nauka o čtení, základy tvarosloví, kladné a záporné věty, význam předložek. V četbě se memorovaly vyložené texty, rozvíjela se slovní zásoba žáků, četly se drobné, souvislé články.

V písemném projevu to bylo podobně jako v českém jazyce. Až do Vánoc se z němčiny psal každý týden diktát z dobře procvičeného učiva, ve druhém pololetí se napsalo už jen sedm diktátů. Studenti psali souvislé články, odpovídali v němčině na jednoduché otázky.

Zeměpis se vyučoval tři hodiny týdně. Zaměřoval se na výklad základních zeměpisných pojmů, práci s mapu a globusem, probíraly se souše, vodstvo, polohy nejrozmanitějších států.

Matematika byla též tři hodiny týdně a vyučovala se desetinná soustava, římské číslice, čtyři základní početní úkony, čísla celá a desetinná, dělitelnost čísel, zlomky. Domácí cvičení se ukládala každou hodinu.

Přírodopis se vyučoval dvě hodiny týdně. V prvním pololetí se probíralo živočišstvo, a to savci a ptáci. Ve druhém pololetí rostlinstvo.

Měřičství se vyučovalo jednu hodinu týdně. Dnes se tento předmět nazývá geometrie. Vyučovaly se v něm základní geometrické pojmy, tělesa – krychle, hranol, jehlan, válec, kužel, koule.

Kreslení bylo čtyři hodiny týdně. Probíralo se kreslení rovinných geometrických, ornamentálních tvarů, listy a květy, tvary nádob. Kreslilo se tužkou, nebo barvami.

24 Krasopis se vyučoval jednu hodinu týdně. Psalo se písmo kurentní a latinské.²⁶

Krasopis se dnes nevyučuje. Na prvním stupni ZŠ je hodina psaní, ale jen do třetí třídy, dále už učitel musí respektovat styl žákova písma. Je to škoda, neboť mnoho žáků pak přechází na tiskací písmo, nebo píše nečitelně. Když se podíváme do sešitů našich babiček a dědů, pokud se zachovaly, je patrné, že se v první polovině 20. století na písmo velmi dbalo.

Jako příklad můžu uvést i kroniky, ze kterých jsem získávala materiály pro tuto práci. Jsou psány ručně, písmena jsou čitelná, všechna stejně velká a všechna ve stejném sklonu.

Tělocvik se cvičil dvě hodiny týdně. Škola neměla v prvních letech vlastní tělocvičnu ani hřiště a pro tyto účely používala tělocvičnu a hřiště Spolku pro pěstování her české školní mládeže v Kladně. Tato tělocvična byla opatřena veškerým potřebným nářadím, proto se opatřování nářadí omezilo jen na to, které bylo nezbytné pro hromadné cvičení. V prvním roce bylo zakoupeno padesát dřevěných tvrdých holí, přetahovací lano, dlouhé švihadlo, z nábytku čtyřdílná skříň na obuv, tři tyče na šplh. Reálka byla tedy vlastníkem jen těchto pár předmětů. Jako náhradu za opotřebení sportovního náčiní přispíval ústav spolku částku 25 korun ročně. Při hodinách tělesné výchovy se cvičila pořadová cvičení, prostná cvičení, skok přes švihadlo, skok prostý, cvičení na žebříku, na šplhadle, na bradlech.

Tělesnému vývoji žáků byla věnována zvláštní pozornost.

Žáci byli naváděni ke správnému držení těla při vyučovacích hodinách, při psaní, dbalo se na časté větrání v učebnách při přestávkách.

Při velké přestávce se žáci měli pohybovat rychlým tempem na nádvoří, při špatném počasí na chodbách školy.

Dnes učitel doučí svůj předmět a odchází ze třídy. Žáci si činnosti během přestávky organizují sami. Opustit prostor školy a jít na školní dvůr nesmějí. Pokud se sami neprojdou nebo neprotáhnou, nikdo je k tomu nenabádá. Sporným plusem tedy může být jen to, že se žáci téměř každou

26 První výroční zpráva C. k. státní reálky v Kladně 1900-1901 str. 27-29

25 hodinu stěhují do jiné třídy. Okna žáci otevírat nesmějí z bezpečnostních důvodů.

Tělocvik byl, na rozdíl od současnosti, oblíbený předmět. Úlevy z tělesné výchovy žádali pouze žáci se zdravotním postižením. Na fyzickou zdatnost se velmi dbalo.

V prvním roce byl osvobozen z tělesné výchovy jen jeden žák pro tělesnou vadu úplně a jeden žák byl osvobozen od cviků na bradlech.

Tělesná výchova probíhala až do zimy na hřišti Spolku, se kterým byli vyučující tělesné výchovy nadmíru spokojeni. Hřiště bylo rozsáhlé, vhodně upravené, pitná voda byla na blízku. Na hřišti byla veranda pro úkryt před slunečním žárem, nebo před nepředvídaným a nepohodlným počasím. Na hřišti se hrály hry. Zvláště zajímavé jsou názvy tehdejších her – Liška, Bimbaba, Válečná zajímačka, Na bednáře, Velký pasák – na co se hrálo a jak hra vypadala se můžeme jen domnívat. Statistiky udávají, že průměrně hrálo 72 % všech žáků. Žáci chodili bruslit a od „Družstva Sokolovny“ měli výhodu, že kluziště využívali za mírnou cenu, a dokonce dvacet žáků se smělo klouzat zdarma. Na kole umělo jezdit pouze pět žáků. Koupání se provozovalo v huťské vodní nádržce. Bohužel, v blízkosti Kladna nebyla žádná vhodná vodní plocha pro koupání. Také plavat neuměli zdaleka všichni. Bylo podniknuto celkem sedm vycházek k osvěžení a otužení žactva. Při těchto vycházkách se žactvo poučovalo o světových stranách, rovnodennosti a slunovratu. Proto se vycházky uskutečňovaly také ve dnech 23. září, 21. prosince, 22. června. Pozorování slunce a měsíce se uskutečňovalo ráno a večer z opuštěné haldy dolu Amálina. Při těchto výletech vedli žáky třídní učitelé Turek a Bundil a účastnil se jich také ředitel Bělohlávek. Doba pochodu byla kolem tří hodin a délka cesty 7 km.²⁷

Z těchto informací vyplývá, že tělesnému rozvoji byla dávána vysoká důležitost. Celou historií ústavu se táhne niť opakujících se vycházek do blízkého i vzdálenějšího okolí. Podporovaly nejen fyzickou zdatnost, ale i

27 První výroční zpráva C.K. státní reálky v Kladně 1900-1901 str. 42-43

26 soudržnost kolektivu. Svou nemalou roli hrála ve společnosti tělovýchovná jednota Sokol, vlastenecký spolek, který dbal na rozvoj „ducha i těla“.

Mimo tyto povinné předměty se ještě dalo zapsat na nepovinný zpěv.

Ve zpěvu se učilo o tónech a notách, výška a doba tónu, takt, vokalizování, intervaly a posuvky, spojování tónů, pomlky, stupnice C a G dur, A a E mol, akord, dvojhlasné a trojhlasné písně, písně kostelní a světské. ²⁸

Dnes je zpěv povinný na druhém stupni ZŠ, čili na nižším gymnáziu.

V prvním a druhém ročníku si žáci mohou vybrat mezi povinně volitelnými předměty hudební výchova a výtvarná výchova. Ale i studenti vyšších ročníků, kteří již hudební výchovu nemají, se zapojují do sboru. Ten na současném kladenském gymnáziu nepracuje celoročně, ale schází se jen od začátku školního roku do prosince, kdy je Vánoční koncert. Jen čistě za účelem nacvičení koncertu. Schází se v ranních hodinách, před vyučováním, ale hlavně v době velké přestávky. Slavnostní Vánoční koncert není však záležitostí jen sboru, žáci, kteří se chtějí zapojit, zde mohou předvést, co umějí. Každoročně jsou zařazeny čísla hudebních nástrojů, baletní či stepovací vystoupení, představuje se i dramatický kroužek gymnázia, vystupuje školní kapela. Tím, jak žáci vycházejí z gymnázia a přistupují mladší, koncert je vždy podobný, avšak v jiném duchu, studenti se prolévají napříč všemi ročníky. V tom vidím paralelu s žáky v jakémkoliv období historie školy. Tu chuť žáků, předvést se, vystoupit, ukázat, co umí, podílet se na organizaci a přípravě velkých slavnostních akcí.

Přestože reálka dočasně sídlila v provizorních prostorách, pedagogové i tak začali s budováním školních sbírek. V tom jim finančně pomohla jednak městská rada, tak i sponzorské dary. Začaly tak vznikat sbírky zeměpisné, přírodopisné i dějepisné.

Profesoři si i tehdy zakládali na názorných příkladech a snažili se propojit výuku s běžným životem. Neměli možnost vybrat si z nepřeberného množství didaktických pomůcek, jak je tomu dnes. Budovali tedy sbírky,

28 První výroční zpráva C.K. státní reálky v Kladně 1900-1901 str. 29

27 dodnes jsou na patrech zbudovány vitríny, ve kterých jsou vystaveny různé druhy zajímavých hlavně přírodovědných exponátů. Každoročně jsou exponáty obdivovány návštěvníky gymnázia na dni otevřených dveří, nebo na Vánočním koncertě, který se koná na patře, kde se sbírky vyskytují.

Vzhledem k tomu, že již tehdy byl kladen velký důraz na čtení knih a pro každý ročník existoval soupis, co mají žáci přečíst, vznikly ve škole studentské knihovny, učitelské knihovny, knihovna chudých a sbírka učebnic. Už v prvním roce bylo v učitelské knihovně 335 spisů. Z výroční zprávy z roku 1904-05 vyplývá, že podle statistiky půjčených knih bylo během roku celkem přečteno 5862 knih. V té době chodilo do reálky 371 žáků což znamená, že průměrně připadá na jednoho žáka 16 půjčených knih.²⁹

Za zmínku stojí podpora chudých posluchačů reálky. Již v prvním roce škola zakoupila učebnice pro patnáct nejchudších studentů. V roce 1903, tedy tři roky od zahájení výuky, vznikl spolek k podporování chudých studujících. Nemajetným žákům byly zapůjčovány učebnice, na celý rok placeny obědy, nejchudší žáci byli osvobozeni od školného. Do té doby studenty z nemajetných rodin podporovala městská rada.

Dnešní školství je sice bezplatné, ale žáci na kladenském gymnáziu si sami opatřují učebnice. Na začátku školního roku probíhá tzv. burza učebnic, kde si žáci přeprodávají učebnice, které již nepotřebují. Často ale někteří učitelé vyžadují, aby si žáci zakoupili jiné, přesně dané učebnice a pracovní sešity. Na začátku roku žáci zaplatí „nepovinný“ dar škole ve výši 550,-Kč. Z těchto peněz jde podstatná částka na maturitní ples, přispívá se na výlety, exkurze, nebo výjezdy žáků na školní soutěže, olympiády. Žáci nebo učitelé mohou předložit návrh, co by bylo potřeba pro potřeby studentů zakoupit a rada rodičů pak hlasuje o schválení. Je to obdoba Rodičovského sdružení, o kterém budu psát později. To ale bylo zaměřeno více sociálně a také výše příspěvku nebyla stanovena a byla opravdu

29 Pátá výroční zpráva C. k. státní reálky v Kladně za rok 1904-1905. Kladno, 1905. str.

75, 85-86

28 dobrovolná. Myslím si, že podpora studentů z nemajetných rodin je i v dnešní době aktuální a nedostatečná.

Po celé období historie gymnázia se konaly četné slavnosti. Během prvního školního roku se konaly dvě slavnosti. Během těchto dnů se nekonalo vyučování, žáci se shromáždili v jedné učebně, která byla slavnostně vyzdobena a na budově vlály prapory. První slavností byla oslava 70. narozenin Jeho Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I.

Slavnost se konala 3.října 1900. Pan ředitel Bělohlávek nejprve osvětlil žactvu i učitelskému sboru význam slavnosti, pak následovaly Bohoslužby ve školní kapli, které byly zakončeny modlitbami za blaho Jeho veličenstva.

Slavnost byla zakončena rakouskou národní hymnou. Hned následující den 4.října 1900, se konala oslava jmenin Jeho Veličenstva. Učitelský sbor i žactvo oslavovalo ve farním kostele. Pak tříčlenná delegace sboru v čele s panem ředitelem Bělohlávkem přednesla C. k. okresnímu hejtmanovi panu Hatlákovi prosbu, aby tlumočil nejuctivější blahopřání a projev nezměrné oddanosti Nejvyššímu panovnickému domu.³⁰ V den Nejjasnějších jmenin Jejího Veličenstva císařovny a královny Alžběty³¹dne 19.listopadu se žáci věnovali smutečním službám Božím ve školní kapli.

Na těchto dvou příkladech je jasně vidět, jak uctívanými osobnostmi byli členové císařské rodiny. K úctě a poddanosti byli tímto vedeni i studenti. Náboženské svátky byly běžnou součástí tehdejšího života (také náboženství se vyučovali všichni žáci). Pravidelné Boží služby se konaly každou neděli a každý svátek v kapli svatého Floriana³². Svátost pokání a oltářní přijali žáci počátkem školního roku 9. a 10. října a koncem školního roku 5. a 6. července se konala slavnostní pobožnost milostivého léta.

V době Velikonočních slavností se konaly náboženské cvičení.³³

30 První výroční zpráva C.K. státní reálky v Kladně 1900-1901 str. 20

31 Královny Alžběta, známá pod přezdívkou Sissi, byla bavorská princezna z rodu Wittelsbachů a po svém sňatku s Františkem Josefem rakouská císařovna a korunovaná uherská královna. Zemřela 10. září 1898 v Ženevě.

32 Barokní kaple oválného půdorysu se dvěma věžemi dle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Vystavěna v letech 1751-1872, výška kupole 16,2 m.

33 První výroční zpráva C. k. státní reálky v Kladně 1900-1901 str. 50

29 Kontroly školy byly prováděny formou inspekcí. Ty proběhly několikrát ročně a byly kontrolovány i předměty vedlejší (ruční práce).

Škola si inspektorů velmi vážila, když například zemřel inspektor, škola držela smutek a zástupci se účastnili pohřbu.

Ve dnech 7. a 8. ledna vykonal inspekci C. k. zemský inspektor pan František Rosický. Prohlédl si ústav a byl přítomen vyučování. Dne 12.

března 1901 navštívil vyučování katolického náboženství komisař pan Maděra, děkan v Kladně. Dne 26. dubna 1901 byl přítomný na vyučování kreslení odborný inspektor C. k. školní rada a profesor pan Josef Škoda.³⁴

Práce školního inspektora byla velmi prestižní. Dnešní inspekce nejsou tak časté. Zaobírají se spíše úředními záležitostmi, kontrolou dokumentů, tokem financí, souladem vzdělávacích programů a čerpáním dotací.

Po celý první školní rok byl zdravotní stav žactva i učitelstva příznivý. Všechna onemocnění byla jen lehčího rázu, jen katecheta Josef Dostál stonal vážněji a musel být suplován.³⁵ To byl, předpokládám problém. Suplovat kantora v tak malém počtu učitelů, zvláště když čtyři se sedmi nebyli kmenovými zaměstnanci a měli povinnosti ještě na jiné škole.

Je také otázkou, zda mohli spojit třídy, jak se tomu děje dnes, pokud počet žáků nepřesáhne určitý počet.

První a velmi důležitý rok zdárně proběhl bez větších problémů, gymnázium se zařadilo mezi ostatní školy na Kladně, začalo si budovat svou pozici. Problémy se žáky nebyly, na konci roku dělalo opravou zkoušku pět žáků, jeden žák u ní neuspěl.

V roce 1901-1902 byl ústav prozatímně ještě stále umístěn v téže městské budově jako v prvním roce. Obec Kladno však dalo provést jednopatrovou přístavbu v roce 1901. V přístavbě byly umístěny kreslírny s kabinetem a zeměpisný a přírodopisný kabinet. Ve druhém školním roce bylo přijato už celkem 157 žáků. Do první třídy bylo přijato 74 a druhé třídy

34 Tamtéž str.51

35 Tamtéž str.51

30 83 žáků. Žáci, kteří chtěli ve studiu na škole pokračovat, se museli do každého dalšího ročníku opětovně přihlásit. Obě třídy byly rozděleny do dvou částí. Byly zde tedy třídy I. a, I. b a II. a, II. b. Počátek školního roku byl zahájen ve středu 18. září 1901 slavnostními Bohoslužbami a v kapli svatého Floriana³⁶ stejně jako v prvním roce. I slavnosti ve druhém roce byly stejné jako v roce prvním.

Tělesný výcvik žactva a dobrý zdravotní stav byl podporován všemi možnými způsoby. K bruslení ve školním roce 1901-1902 pro nepříznivou zimu nebyla příležitost. Na kole dovedlo jezdit 18 žáků.

Tento údaj je sice zarážející, ze 157 žáků umělo na kole jezdit jen osmnáct, ale je to ale proto, že žáci neměli možnost se na kole naučit, protože ho jednoduše neměli k dispozici. Dnešní osnovy nepočítají s tím, že by některý ze žáků neuměl na kole jezdit. Ve čtvrté třídě ZŠ absolvují žáci dopravní výchovu v rámci, která zahrnuje dvě dopoledne jízd na dopravním hřišti a dvě dvouhodinové vyučování dopravní teorie. Při jízdách na dopravním hřišti zkouší jízdu mezi značkami, semafory, přechody.

Dopravní výchova je rozprostřená do celého roku.

Pro svůj dobrý zdravotní stav žáci podnikali dlouhé vycházky. Doba pochodu byla průměrně pět a půl hodiny.³⁷To zabralo tedy jeden celý den vyučování.

Náboženská cvičení se konala každou neděli a svátek v kapli sv.

Floriana. Jen v zimních měsících bylo povoleno přespolním žákům, kteří docházeli do ústavu přes 4 km, aby vykonali mši svatou ve farním kostele, k němuž jako katolíci příslušeli.

Kontroly školních inspektorů probíhaly průběžně. Ve dnech 13.-15.

března 1902 vykonal C. k. zemský školní inspektor p. Dr. Eduard Kastner inspekci ústavu v humanistických předmětech.³⁸Dne 9. dubna navštívil

36KUCHYŇKA, Zdeněk. Kladno. Kladno: Sládečkovo vlastivědné muzeum, 2012. str. 24.

ISBN 978-80-9047728-4-6. Str.13

37 Druhá výroční zpráva C. k. státní reálky v Kladně 1901-1902 str. 40-41

38 Druhá výroční zpráva C. K. státní reálky v Kladně 1901-1902 str. 42

31 vyučování kreslení odborný inspektor C. k. školní rada a profesor Josef Škoda. Dne 5. května a 17. června byl přítomen vyučování katolickému náboženství ordinariátní komisař Antonín Maděra, děkan v Kladně.

Můžeme si všimnout, že dva z těchto inspektorů navštívili ústav i v předešlém roce. Vyplývá z toho, že učitelé ústavu částečně znali inspektory a opačně.

Zdravotní stav žactva i učitelstva byl ve druhém roce normální.

Hromadně se však vyskytl jarní zánět očí, který po jednoduchém léčení brzy pominul. Za školní rok byli čtyři učitelé nemocní. Dne 13. května bylo C. k.

okresním lékařem p. Pokorným několik žáků přeočkováno.³⁹

Každý žák, který byl na ústav poprvé přijatý musel zaplatit taxu 4 koruny 20 haléřů. Žáci, kteří vykonávali přijímací zkoušku do vyšší třídy, byli povinni složiti taxu 24 korun kromě ostatních příspěvků. Každý žák bez rozdílu přispíval 2 korunami na učební pomůcky a 1 korunu na tělocvičné hry.

Školné obnášelo pololetně 30 korun. Osvobození od placení školného mohl povolit jen C. k. zemský školní rada.⁴⁰

Každý nově přijatý žák si musel koupit výtisk školního kázeňského řádu, který obsahoval pravidla, které museli všichni žáci středních škol přesně a pečlivě dodržovat. Rodiče i odpovědní dozorci (ti, kteří dohlíželi na žáky v polední době, kdy nad žáky nebyl dohled pedagoga) se museli

s tímto řádem sami seznámit a vést žáky ke svědomitému plnění těchto pravidel a toto kontrolovat. Po všech žácích, kteří denně z domova docházeli do školy se vyžadovalo, aby měli na Kladně stálý útulek přes polední dobu.⁴¹

Škola mezi ranní a případnou odpolední částí vyučování

neposkytovala žákovi možnost zůstat v budově školy a ani nezajišťovala dozor. Vyžadovala však, aby každý žák měl svého dozorce – osobu

39 Tamtéž str. 44

40 Tamtéž str. 51

41 Třetí výroční zpráva C. k. státní reálky v Kladně 1901-1902 str. 67

32 zodpovědnou za chování a útulek žáka v těchto poledních přestávkách. Žáci, kteří dojížděli, museli doložit, kde na Kladně bydlí – tráví čas mezi

vyučováním.

Při zápisu žáků na reálku přijímalo ředitelství milodary na podporu chudých žáků ústavu.⁴²

Zde je paralela s dnešním „darem škole“. Ten je ovšem předem stanoven a dobrovolný je pouze teoreticky. Na druhou stranu by v dnešní době škola nalezla asi málo dobrovolných dárců hrdých na svůj dar a toužících pomoci méně majetným.

Ve školním roce 1902-1903 potkala učitelský sbor ústavu, ztráta velmi bolestná a neočekávaná. Zemřel ředitel reálky pan František Bělohlávek. Zemřel po zdlouhavé nemoci a po těžkých bolestech, byl upoután na lůžko sedm měsíců. Zemřel ve věku 51 let.⁴³

To byla pro gymnázium velká rána, protože ředitel Bělohlávek se výrazným způsobem zasloužil o vznik ústavu, měl úzké vazby na kladenskou radnici a vlastně vystavěl gymnázium od nuly.

Novým ředitelem zdejšího ústavu byl jmenován František Netuka, profesor C. k. české reálky na Malé Straně v Praze od 1. září 1903.⁴⁴

Dovolenou ve školním roce 1903-1904 dostal Josef Dostál ze zdravotních důvodů od 13. května 1904 až do konce školního roku. Václav Kroulík od 2. října do 16. října 1903 z důvodu konání vojenské služby.

Učební osnova byla stejná jako v předchozích letech.⁴⁵

V roce 1903 byl zřízen spolek pro podporování chudých studujících při C. k. státní reálce v Kladně. Nemajetní studující byli podporováni například zapůjčením učebnic z knihovny, obědy. Hlavním zdrojem spolkových příjmů byly zatím převážně příspěvky zakládajících členů.⁴⁶

42 Druhá výroční zpráva C. K. státní reálky v Kladně 1901-1902 str. 52

43 Třetí výroční zpráva C. K. státní reálky v Kladně 1902-1903 Nekrolog

44 Čtvrtá výroční zpráva C. K. státní reálky v Kladně 1903-1904 str.25

45 Čtvrtá výroční zpráva C. K. státní reálky v Kladně 1903-1904 str. 29

46 Čtvrtá výroční zpráva C. k. státní reálky v Kladně 1903-1904 str. 57

33 Nemajetné studenty také podporovaly obecní rady příslušných obcí.

Například Obecní rada v Libušíně udělila po 50 korunách žákům: A.

Horešovskému z I.A, V. Liškovi z I.B, J. Drncovi ze III. A, V. Boukalovi a V. Čmolíkovi ze IV. A.

Ve školním roce 1904-1905 se Ignác Kubát, vedlejší učitel zpěvu, vzdal této funkce při zdejším ústavě. Ladislav Ernyger, učitel českého a francouzského jazyka, který tento rok nastoupil do učitelského sboru ze st.

reálky v Písku vyučoval jen do 10. října 1904, poté měl dovolenou ze zdravotních důvodů až do konce školního roku.⁴⁷

Jak jsem ale dohledala ve zprávách učitelského sboru učitel Ernyger již v dalším školní roce pokračoval ve výuce v plné síle.

Ve školním roce 1905-1906 se ve všech třídách i předmětech vyučovalo podle osnovy nařízené C. k. ministerstvem kultu a vyučování ze dne 23.dubna 1898, upravené pro reálky s českou řečí.

Když jsem se věnovala tabulce přehledu písemných prací z předmětů český, německý, francouzský jazyk, došla jsem ke zjištění, že pojmem písemná práce je myšlen jen diktát. Ty byly ve škole psány na známku a byly také zadávány jako domácí úlohy. Z toho vychází závěr, že se velmi dbalo na pravopis a pravděpodobně se nezadávaly písemné práce ve smyslu ověřování jazykových znalostí. V tabulkách bylo stanoveno, kolik písemných prací se muselo napsat a kolikrát měsíčně. To z předmětů český, německý, francouzský jazyk, matematika. Byl zde i povinný počet výkresů ročně. Vše bylo rozděleno podle tříd od I. do VII. Nevíme však, jak striktně se těchto pravidel drželi učitelé. Dodržet stanovený počet pravděpodobně museli, ale možná zadávali žákům více písemných prací v průběhu školního roku a toto bylo povinné minimum. Z tabulky je patrné, že žáci v první třídě, tedy děti kolem jedenácti let měli předepsaný počet výkresů 35-40 ročně. To znamená, že žáci měli nakreslit výkres každý týden. Když jsem

47 Pátá výroční zpráva C. k. státní reálky v Kladně 1904-1905 str.41, 43

34 srovnala počet hodin kreslení v první třídě, zjistila jsem, že žáci měli kreslení čtyři hodiny týdně. Při badatelské činnosti v archivu jsem objevila fotky mnoha výkresů. Kreslení a později výtvarná výchova má dodnes na gymnáziu dlouhodobou tradici. V této tradici pokračuje učitel a sochař Zdeněk Manina. Narodil se 11. září 1961 v Kladně. Je významnou uměleckou osobností Kladna. Jeho výstavy se konají nejen v Zámecké galerii v Kladně a v zámecké zahradě, ale po celé republice. Jeho sochy zobrazují hlavně lidskou postavu. Je nepřehlédnutelnou osobností současného českého umění.⁴⁸Zdeněk Manina pořádá pro žáky gymnázia každoročně jeden zájezd do Itálie a jeden do Vídně. Tam žáky provádí po výstavách, galeriích a památkách.

Stipendia požívalo v školním roce 1905-6 pět chudých žáků, 5 žáků dostalo finanční dar 50 korun na studijní podporu, od školního platu bylo osvobozeno v tomto roce v I. pololetí od celého 210, od poloviny 13 žáků, ve druhém pololetí od celého 208, od poloviny 8 žáků.⁴⁹

Přijetí žáka na školu záviselo na výsledku přijímací zkoušky, která byla vykonána buď před prázdninami, anebo po prázdninách v polovině září. To se konaly dodatečné a opravné zkoušky.

Z náboženství se měl žák osvědčit takovými znalostmi, kterým se mu dostalo při čtyřleté návštěvě obecné školy. Ústní zkouška byla uložena jen žákům, kteří měli známku nižší než dobrou, tedy trojku.

Z českého jazyka se žádala zběhlost ve čtení a psaní, znalost nejdůležitějších mluvnických tvarů a rozebírání jednoduchých i rozvitých vět.

Z matematiky se zkoušela znalost základních čtyř početních úkonů s celými čísly.⁵⁰

Opakovat nezdařenou přijímací zkoušku týž rok nebylo dovoleno ani na témže ústavu ani na jiné střední škole.

48 Almanach k 110. výročí Gymnázia Kladno. Gymnázium Kladno 2010. str. 41-43

49 Šestá výroční zpráva C. k. státní reálky v Kladně 1905-1906 str. 62

50 Almanach k 110. výročí Gymnázia Kladno. Gymnázium Kladno 2010 str. 74