Posudek bakalářské práce
Martina Stupky
Poutní cesta svatého Václava, Praha- Stará Boleslav zpracovanou v letním semestru 2017/2018
na Fakultě umění a architektury TU Liberec
Zadání bakalářské práce
Cílem vlastního zadání práce je dotvoření poutní cesty
z Prahy( katedrála sv.Vojtěcha a Víta na Pražském hradě) do Staré Boleslavi (bazilika sv.Václava) ve stopě svatováclavského kultu. Tedy severní trasou, která připomíná poslední pozemskou poť vykonanou sv.Václavem a následnou translaci jeho ostatků na pražskou akropoli.
Komentář k řešení
Téma, které se bakalář rozhodl řešit je široké, zajímavé a rozhodně nesnadno uchopitelné, jak dokazovaly konzultace a kritiky během zpracování zadání.
Dá se poměrně přesně historicky doložit, že hlavní patron Čech a Moravy a symbol české státnosti Václav I. žil v letech 907- 28.září 935, založil rotundu sv. Víta, která se stala na pražské akropoli třetí stavbou po kostelu Panny Marie a bazilice sv. Jiří, významně přispěl k zřízení českého biskupství, jímž se české země vymanily ze
závislosti na německých biskupech, historicky je podložena i jeho smrt ve Staré Boleslavi rukou svého bratra Boleslava I., který zároveň paradoxně přispěl k jeho kanonizaci.
Bakalář ve své úvodní analytické části popisuje historii
Svatováclavského i Mariánského kultu, za kterým stál především Karel IV., oba kulty se vzájemně podporují a ovlivňují, výsledkem je barokní Poutní cesta z Prahy do Staré Boleslavi významně ovlivněná jezuitským řádem, tato tzv. Svatá cesta byla doprovázena 44
kapličkami ve vzdálenosti 400- 600m, což přibližně odpovídá délce Karlova mostu, jejich počet odpovídá počtu invokací loretánské litanie. Trasa Mariánského kultu v podstatě sleduje přímou cestu z kostela sv.Václava na Proseku přes Kbely, Vinoř, Podolanku,
Dřevčice, Brandýs nad Labem do Staré Boleslavi. Tuto trasu dnešní státní silnice 601 dodnes doprovází dochovalé původní barokní kapličky: Nezamyslická, Obergurgentálská, Svatojakubská, Rokycanská, Římovská, Sečenská, Strašenská.
Charakter poutní cesty v 70.letech 17. století byl diametrálně odlišný od dnešního stavu, dokážeme si představit komunikaci lemovanou stromořadím, částečně zpevněnou s minimem koňské dopravy, příznivou pro poutní procesí se zpěvy. Dnes je trasa velmi
frekventovanou trasou s těžkou automobilovou dopravou, bez okrajových chodníků, pro poutníka téměř nepoužitelnou a životu nebezpečnou.
Není proto náhodou, že většina poutníků, kteří vykonávají pravidelnou pouť z katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha na
Pražském hradě jdou tzv. severní cestou, po které vykonal poutní cestu i Martin Stupka. Nepříliš dlouhý záznam cesty je čtivý,
uvěřitelný, včetně zaznamenaných slov kardinála Duky
v arcibiskupském paláci při snídani: „Tak, aby došel“. Bakalář
nespekuluje, že touto trasou šel Václav I., pouze konstatuje, že tato trasa připomíná poslední pozemskou pouť sv.Václava. Trasa je
logická, využívá kromě cesty na území Prahy převážně polní cesty mimo hlavní automobilové trasy, cesta začíná u hřbitova
v Čakovicích, vede přes Přezletice, Kostomlátky, Popovice do Brandýsa nad Labem/ Staré Boleslavi.
Bakalář pracuje formou drobných krajinných intervencí, které mají dát poutníkům prostor pro zastavení, odpočinek či kontemplaci. Svou vizi cesty doprovází textem: „Není jedna cesta, každý z nás si ji volí a vykonává svým životem určitý typ pouti. Pouť jako kulturní fenomén cesty, poznání, prožitku, samoty, ale i společenství, kultury a
vzdělání.“
Navrženou trasu doprovází v určitých sekvencích rytmu ( cca 1,5 km) záchytné body: Věž svaté Ludmily u čakovického hřbitova, ze které je viditelná celá trasa včetně Staré Boleslavi, kaple sv. Václava u
Kostomlátek, křížová cesta se IV. zastaveními, která bývá součástí mnohých poutních cest. Apsida, parafráze klasické kapličky sloužící zastavení a odpočinku se objevuje třikrát. Cestu zakončuje brána před vstupem do Brandýsa nad Labem/ Staré Boleslavi. Tvarové řešení prvků vychází z archetypů sakrální architektury- kruh, oblouk, část kružnice, materiálovou představu je sjednocuje předzvětralá ocel Corten s expresivním a bezúdržbovitým povrchem.
Celé práci, která je výborně zahájena podle mne chybí jen ta
svatováclavská koruna a tou je detailnější rozpracování navržených prvků.
Hodnocení
Bakalářskou práci Martina Stupky si cením pro osobní nasazení při formulování zadání, iniciativu během práci i odpovídající závěry, díky výše zmíněné kritice navrhuji
B- výborně mínus
V Liberci, 8.6. 2018 doc. Ing. arch. Jiří Buček vedoucí bakalářské práce
