Vitráže a další okenní výzdoba sakrálních objekt v Liberci a okolí

(1)

Vitráže a další okenní výzdoba sakrálních objekt v Liberci a okolí

Diplomová práce

Studijní program: N7503 – U itelství pro základní školy

Studijní obory: 7503T023 – U itelství d jepisu pro 2. stupe základní školy

7503T045 – U itelství ob anské výchovy pro 2. stupe základní školy Autor práce: Bc. Kv tuše Ko ovská

Vedoucí práce: PhDr. Milan Svoboda, Ph.D.

Liberec 2017

(2)

(3)

(4)

(5)

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se pln vzta- huje zákon . 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na v domí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnit ní pot ebu TUL.

Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si v doma povinnosti informovat o této skute nosti TUL; v tom- to p ípad má TUL právo ode mne požadovat úhradu náklad , které vynaložila na vytvo ení díla, až do jejich skute né výše.

Diplomovou práci jsem vypracovala samostatn s použitím uvedené literatury a na základ konzultací s vedoucím mé diplomové práce a konzultantem.

Sou asn estn prohlašuji, že tišt ná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

(6)

POD KOVÁNÍ

V prvé ad bych ráda pod kovala vedoucímu mé diplomové práce, panu PhDr. Milanu Svobodovi, Ph.D., bez jehož pomoci, rad a vedení bych svou diplomovou práci nedokončila.

Také bych cht la pod kovat zam stnanc m Státního okresního archivu v Liberci a Národního památkového ústavu, ú. o. p. v Liberci, kde jsem se v novala získávání pot ebných materiál . Dále panu arcid kanovi P. Radku Jurnečkovi, členu ádu františkán P. Bartolom ji Černému, také jáhnu Václavu Va kovi, panu fará i P. ůntonínu Kejdanovi z kostela v Ruprechticích, panu Hesovi a Sládkovi z Harcova, a paní Pohankové z domova senior ve Vratislavicích n. Nisou, kte í mi poskytli cenné rady a umožnili p ístup do objekt s vitrážemi.

V neposlední ad bych ráda projevila pod kování kolegyni Iv Krupaerové a kolegovi Tomáši Cironisovi, kte í se v novali ve svých bakalá ských pracích tématu vitráží a poskytli mi cenné rady a doporučení ohledn zpracování diplomové práce.

Nakonec bych ráda pod kovala rodin , která mi byla nesmírnou oporou.

(7)

ANOTACE

Diplomová práce se zam uje na vitráže sakrálních budov v Liberci a jeho okolí.

Jedná se o zmapování a popis výskytu všech dochovaných jednotlivých motiv vitrážové výzdoby a její četnosti. Konkrétn se zam ením na kostel sv. ůntonína Paduánského, sv. Antonína Velikého, sv. Bonifáce, Božího Srdce Pán , sv. Jana K titele, Nalezení sv. K íže, Navštívení Panny Marie a Nejsv t jší Trojice, kapli Vzk íšení a sv. Zdislavy, které se vyskytují v centru Liberce či v jeho čtvrtích.

V první části práce je stručn objasn na historie sklá ské výroby v českých zemích od nejstarších známých zmínek až do současnosti. V následujících částech je p iblížena historie jednotlivých sakrálních objekt . St žejní část práce se zam uje na popis a technickou dokumentaci vitráží umíst ných v uvedených objektech v Liberci a okolí.

Práce vychází z terénního výzkumu, ze studia archivních pramen a regionální literatury. Je dopln na fotodokumentací na DVD, která umož uje podrobnou analýzu popisovaných vitráží.

Klíčová slova:

vitráž, sklomalba, historie, Liberec, kostel, kaple, figurální a ornamentální výzdoba

(8)

ABSTRACT

The diploma thesis focuses on the stained glass of sacral buildings in Liberec and its surroundings. It is a mapping and description of all preserved individual motifs of stained decoration and its frequency. Specifically, with a focus on the Church of St.

ůntonín Paduánský, St. ůntonín Veliký, St. Bonifác, Boží Srdce Pán , St. Jan K titel, Nalezení St. K íže, Navštívení Panny Marie and Nejsv t jší Trojice, chapel Vzk íšení and St. Zdislava, which are located in the center of Liberec or in its neighborhoods.

In the first part of the thesis is briefly explained the history of glass production in the Czech lands from the oldest known references to the present. In the following sections, the history of each sacral objects is approximated. The main part of the thesis focuses on description and technical documentation of stained glass located in the mentioned buildings in Liberec and its surroundings.

The work is based on field research, archival sources and regional literature. It is complemented by DVD-based photo documentation which allows detailed analysis of the stained glasses.

Keywords:

stained glass, history, Liberec, church, chapel, figural and ornamental decoration

(9)

7

Obsah

1. Úvod 9

2. Kritika použitých pramen a literatury 11

2.1. Kritika pramen 11

2.1.1. Písemné prameny 11

2.1.2. Obrazové prameny 12

2.1.3. Hmotné prameny 12

2.2. Kritika literatury 13

2.2.1. Odborná literatura 13

2.2.2. Regionální literatura 14

3. Historický vývoj sklá ské výroby v českých zemích 16

3.1. Počátky sklá ské výroby vitráží 16

3.2. Výroba ve st edov ku 16

3.3. Renesance a rozvoj sklá ství v této etap 18

3.4. Rozvoj sklá ství po t icetileté válce 19

3.5. Sklá ství konce 1Ř. až po 1ř. století 20

3.6. Sklá ská výroba ve Ň0. století 21

4. Vitráže a další okenní výzdoba v Liberci a okolí, jejich popis a analýza 23

4.1. Kostel sv. ůntonína Velikého 23

4.2. Kostel Nalezení sv. K íže 48

4.3. Kostel Božího Srdce Pán 60

4.4. Kostel sv. Bonifáce 82

4.5. Kostel sv. ůntonína Paduánského 102

4.6. Kostel Navštívení Panny Marie 128

4.7. Kostel sv. Jana K titele 132

(10)

8

4.8. Kostel Nejsv t jší Trojice 148

4.9. Kaple Vzk íšení u kostela Nejsv t jší Trojice 159

4.10. Kaple sv. Zdislavy 166

5. Záv r 173

SEZNůM PRůMEN ů LITERůTURY 175

SEZNůM P ÍLOH Nů P ILOŽENÉM DVD 178

(11)

9

1. Úvod

Tato diplomová práce se zabývá vitrážemi a další okenní výzdobou sakrálních objekt v Liberci a jeho blízkém okolí. Kostely, kterými se zabývám, vznikly v období gotiky až secese Ětj. mezi 15. až Ň0. stoletímě. Vitrážová výroba a její následné využívání získaly nejv tší rozmach v dob gotiky a následn až na p elomu 1ř. a Ň0. století, kdy došlo op t ke značnému rozvoji tohoto emesla.

P i pozorování objekt je patrné mnoho prom n v souvislosti s vývojem vitráží.

U vitráží 1ř. či Ň0. století dochází k prom nám jak v rovin tematické, tak i technologické oproti st edov kým vitrážím. M nící se zp sob myšlení tehdejší společnosti zap íčinil zm nu vitrážových motiv . Ke značným inovacím docházelo jak v oblasti tematické, tak i technické. Zm ny souvisí s vývojem sklá ského emesla, a to ve zp sobu tavení skla nebo jeho úpravy prost ednictvím používaných barev.

Na základ terénního výzkumu a studia konkrétních vitráží kostel v Liberci a jeho okolí, a také dochovaných pramen o nich, jsem si za cíl své diplomové práce stanovila jejich detailní popis a rozbor aktuálního stavu. V p íslušné zkoumané oblasti se nachází celkem čtrnáct sakrálních budov, z nichž pouze osm disponuje vitrážemi.

Má pozornost se soust edila na objekty v tomto po adí: kostel svatého ůntonína Velikého v Liberci-Starém M st , kostel Nalezení svatého K íže v Liberci-Novém M st a kostel Božího Srdce Pán v centru Liberce, dále kostel svatého Bonifáce v Hanychov , kostel svatého ůntonína Paduánského v Ruprechticích, kostel svatého Jana K titele v Rochlicích, kostel Navštívení Panny Marie v Harcov a kostel Nejsv t jší Trojice ve Vratislavicích nad Nisou. Také kaple Vzk íšení a sv. Zdislavy ve Vratislavicích nad Nisou. V t chto objektech jsem cht la zjistit p evážn , jakou mají vitráže podobu, za jakých okolností byly vytvo eny, kdo je donátorem a kdy došlo ke zhotovení vitráží.

St žejní část práce zahrnuje katalog vitráží jednotlivých objekt . Ten obsahuje stručnou historii zmi ovaných objekt . V centru pozornosti ovšem stojí samotné vitráže, jejich popis, ikonografický a historický rozbor a také rozm ry vitrážových oken. Pro získání rozm r jsem využívala laserové m idlo a pásmo. Ovšem v d sledku obtížného p ístupu do n kterých míst nebylo možné určit p esnou výšku a ší ku vitrážových oken;

v tomto p ípad na odhadnuté rozm ry upozor uji. Součástí katalogu je také zhodnocení aktuálního fyzického stavu vitráží. Pokud bylo možné dohledat, respektive určit dílnu a donátory, poznamenala jsem je. Fotografie jednotlivých vitráží jsou dostupné na p iloženém DVD. Pro lepší p edstavu o rozsahu a umíst ní oken jsem pro každý kostel

(12)

10

vytvo ila p íslušný p dorys. Nejedná se o p dorysy dostupné na základ literatury či jiných zdroj , nýbrž pouze o vlastní náčrt. Dostupné p dorysy z regionální literatury byly často chybn zakreslené nebo vitráže nezobrazovaly v bec. Mým zám rem bylo využít p dorysy pro vyznačení umíst ní vitrážových oken v kostele. Každé vitrážové okno je zobrazeno číslem na p íslušném p dorysu a to umož uje mimo jiné i lepší orientaci v katalogu i na p iloženém DVD.

Diplomová práce je rozd lena do t í částí a n kolika podkapitol. První část je zam ena na kritiku využitých pramen a literatury. Druhá se zabývá popisem vývoje sklá ské výroby se zam ením na vitráže od počátk až do současnosti v souvislosti s českými zem mi. T etí a nejd ležit jší část se v nuje terénnímu pr zkumu. Zde shrnuji a hodnotím informace získané v pr b hu bádání. V záv ru také popisuji komplikace, které se vyskytly p i tvorb mé práce i ty, které se vztahují obecn k této tematice.

V souvislosti s oborem sklá ským je d ležité objasnit terminologický prvek pot ebný k další návaznosti textu. Občas se v textech v nujících se tématu vyskytuje francouzské slovo „vitraj“ a v jiných p ípadech se objevuje počešt lá podoba tohoto výrazu jako

„vitráž“. Slovo „vitraj“ pochází z francouzského „le vitrail“. Jedná se o specifické označení malby na skle typické pro st edov ké období p sobící až do konce renesanční éry. Od tohoto časového úseku se používá výraz „vitráž“, který je také p ejat z francouzštiny, ale nyní ve významu „le vitrage“, který popisuje okna i dekorativní prvky plochého skla.¹

1 LOSOS, Ludvík. Vitráže. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1405-1, s. 8.

(13)

11

2. Kritika po užitých pramen a literatury

Vitráže v oblasti libereckého regionu dosud stály v ad p ípad mimo hlavní zájem um leckých soupis kulturních památek. P i zaznamenávání událostí do farních kronik byly považovány za d ležit jší spíše jiné objekty jako nap íklad zvony, oltá e, lustry, sochy, obrazy a další. Proto se o vitrážích zmi uje velmi omezené množství dostupných záznam . Pokud došlo k zaznamenání údaj souvisejících s vitrážemi, omezily se pouze na zapsání časového úseku, kdy byly vitráže vyrobeny či darovány, pop ípad osazeny.

Jistou pomoc p i získávání informací o vitrážích mohou poskytnout restaurátorské zprávy. V nich se nacházejí p edevším popis technického stavu a informace o opravách, pop ípad o cenách oprav. Sd lení o autorovi či díln , objednavateli či ikonografický rozbor v nich tém nikdy nenajdeme.

Seznam použité literatury a pramen je uveden v záv ru diplomové práce.

2.1. Kritika pramen 2.1.1. Písemné prameny

Pro moji diplomovou práci bylo nutné pročíst p evážn farní kroniky a inventá e majetku far. Pokud bylo možné dohledat informace vztahující se k vitrážím, zam ila jsem se na jejich základní popis, sestavení, donátory, d vod jejich zhotovení a také - pokud to bylo možné - na ceny jednotlivých vitráží. Tyto údaje tv rci kronik a dalších pramen mnohdy nezaznamenali. St žejními materiály se p i utvá ení heuristiky ukázaly inventá e ze Státního okresního archivu Liberec² vztahující se k majetku kostela sv. Antonína Velikého a kostela Nalezení sv. K íže. V t chto dostupných zdrojích se dochovaly informace zam ující se na základní popis vitráží, kým a proč byly darovány, název firmy, která je vytvo ila.

Za nevýhodu využitých písemných pramen pokládám jejich stručnost. Málokdy se zmi ují o bližších detailech pot ebných pro rozbor celého vitrážového souboru.

Neposkytují informace, proč je na konkrétním vitrážovém okn zobrazen p íslušný sv tec či sv tice, dále zda byly vitráže vyráb ny podle n jaké grafické p edlohy, nebo zda se

2SOků Liberec, f. ůrcid kanský ú ad Liberce 1700–1ř45, kniha č. Ř, Inventá kostela Nalezení sv. K íže 1885–1915, sign. 60, inv. č. 7ř.

SOků Liberec, f. ůrcid kanský ú ad Liberce 1700–1ř45, kniha č. 6, Inventá kostela Nalezení sv. K íže 1ŘŇř, sign. 5Ř, inv. č. 77.

SOků Liberec, f. ůrcid kanský ú ad Liberec 1700–1ř45, kniha č. ň, Inventá d kanského chrámu 1ŘŘ6–

1926, sign. 55, inv. č. 74.

(14)

12

jedná o originální, tj. nereprodukovanou podobu. Za problém p i bádání ve Státním okresním archivu v Liberci a Národním památkovém ústavu – územním odborném pracovišti v Liberci, považuji obtížnost dohledání pot ebných pramen . Vitrážím se nep ikládá d ležitost, takže prohledávání jednotlivých záznam v pramenech či inventá ích je velmi náročné.

2.1.2. Obrazové prameny

V tšina dochovaných fotografií zachycujících p vodní stav vitráží se nachází ve sbírkách v Národním památkovém ústavu – územním odborném pracovišti v Liberci.

Ovšem tyto obrazové prameny není možné využít k porovnání se současným stavem vitráží. V tšina dostupných fotografií je totiž až z roku Ň000 a nov jší, proto se pro komparaci vitráží jeví jako zdroj nevhodný.

2.1.3. Hmotné prameny

Tento druh pramen tvo í nejd ležit jší zdroj informací k vitrážovým okn m.

V rámci terénního pr zkumu jsem každé vitrážové okno zdokumentovala. Bylo nutné jednotlivé vitráže digitáln zaznamenat v celku i v detailech, zm it je a podrobn popsat.

V katalogové části jsou blíže up esn ny informace vztahující se k osob dárce, který bývá uveden v nápisové pásce společn s datem darování či výroby obvykle v dolní části vitráže. Ve výjimečných p ípadech je na dolním okraji vitráže zaznamenána i sklá ská firma, která vitrážové okno zhotovila. P i dokumentaci vitrážových oken se ne vždy poda ilo dohledat donátora či autora vitráží.

V tšina popis na vitrážových oknech je uvedena v n meckém jazyce z d vodu dlouhodobé p evahy tohoto jazyka v libereckém regionu do roku 1945. Množství vitráží bylo s postupem času poničeno vlivem protin meckých nálad po Ň. sv tové válce vandalství a proticírkevních nálad či fyzickou degradací materiálu. Snažila jsem se o co nejp esn jší zaznamenání nápis na vitrážích formou transliterace. Vitrážová okna mohou být p sobením času značn poškozená, informační údaje z d vodu zesv tlání písma či značného zašpin ní barev nečitelné nebo neúplné. N kdy je nemožné nápisy p ečíst, protože kv li poničení vitráže chyb jí, nebo barva nápisu není tak výrazná, aby bylo písmena možné určit. Současný stav barevnosti vitráží jist neodpovídá p vodnímu. Sklo

(15)

13

se také postupem času stává k ehčím a náchyln jším k rozbití. Tyto faktory značn ovliv ují další postup p i rozboru vitrážových oken.

2.2. Kritika literatury 2.2.1. Odborná literatura

Odborná literatura v nující se vitrážím není p íliš rozsáhlá. Využít lze pouze publikace, které se zabývají výrobou a zdobením skla obecn . Pokud se pojednává o vitrážích, tak ve velmi omezené mí e. Jedinou odbornou publikací v nující se tomuto tématu v českém prost edí je monografie „Vitráže“ od Ludvíka Lososa.³

Jedná se o knihu, která se stručn zabývá historií i technologií výroby skla. Je vhodná pro uvedení do tématu. Další využitou publikací pro diplomovou práci je pom rn rozsáhlé dílo „Historie sklá ské výroby v českých zemích“ zpracovaná kolektivem autor vedených Olgou Drahotovou.⁴ Ovšem o vitrážích se tato publikace zmi uje op t ve velmi omezené mí e. Zato je p ínosná pro nahlédnutí do typ výroby, úpravy a zušlech ování skla. Umož uje vhled do sklá ského pr myslu v jednotlivých d jinných obdobích, a to jak po stránce um lecko-historické, tak i technologické. Obsáhlá část publikace se v nuje technologiím ve sklá ství. Podobnou publikací, které se zabývá tímto tématem, je

„Sklá ství“ od Vlastimila Vondrušky.⁵ Kniha se v nuje spíše historickému vývoji skla se zam ením na technologii výroby skla a rozvoj technického za ízení. Podrobn se zabývá výrobci v českých zemích, Evrop i Spojených státech amerických. Samotným vitrážím se autor v nuje minimáln .

Uvád né publikace se zam ují výhradn na praktické znalosti z oblasti sklá ství.

Žádná z nich neumož uje získat základní p edstavu o výrob vitráží. Informace o ikonografickém rozboru a dalších okolností se monografie nedotýkají. Je velmi obtížné dohledat poznatky vztahující se k ikonografickému rozboru určitého objektu, konkrétním d vod m vyobrazení, cenám výroby či samotným výrobc m a zadavatel m.

Další publikace, které jsem podrobn studovala, se nijak nep ibližovaly tématu mého bádání a po odborné stránce mi nebyly užitečné. Mezi n bych za adila knihu od Martina Čechury „Zaniklé kostely Čech“⁶, od Josefa Petrán a kol. „D jiny hmotné kultury“⁷,

3 LOSOS, Ludvík. Vitráže. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1405-1.

4DRůHOTOVÁ, Olga, a kol. Historie sklá ské výroby v českých zemích. Od počátk do konce 1ř. století. I.

díl. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1287-7.

5VONDRUŠKů, Vlastimil. Sklá ství. Praha: Grada, 2002. ISBN 80-247-0261-4.

6 ČECHURů, Martin. Zaniklé kostely Čech. Praha: Libri, 2012. ISBN 978-80-7277-507-1.

(16)

14

Emanuela Pocheho a kol. „Um lecké památky Čech“⁸ či „M sta a m stečka v Čechách, na Morav a ve Slezsku“ od Karla Kuči⁹. Jde p evážn o souhrnnou literaturu, kde se na jednotliviny nehledí.

2.2.2. Regionální literatura

B hem svého bádání jsem v novala velkou pozornost regionální literatu e vztahující se p evážn k historii jednotlivých sakrálních objekt . Základní monografií se stala publikace od Karla Friedricha Kühna „Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in der Tschechoslowakischen Republik, der Bezirk Reichenberg“.¹⁰ Ta poskytuje pot ebné informace o historii n kterých kostel , na které se zam uje diplomová práce, a jedná se o v rohodný zdroj. Karl Friedrich Kühn p edložil v roce 1řň4 svou publikací soupis historických památek Liberce, ze kterého pozd ji čerpali mnozí auto i v nující se historii Liberce a blízkého okolí. P eklad tohoto díla do českého jazyka vytvo il Rudolf ůnd l v roce 1ř5ň ve form strojopisu, který je uložen ve Státním okresním archivu v Liberci. Mezi autory, kte í se inspirovali publikací Karla F. Kühna, pat í Josef Dobiáš a publikace „Liberecké chrámy“¹¹. Ta obsahuje informace o historii n kterých kostel v Liberci a jeho okolí. Bohužel o vitrážích se nezmi uje, a pokud ano, tak pouze v n kolika v tách. Josef Dobiáš p sobil jako kn z, proto je obtížné jeho dílo označit za historicky v rohodné.

Další publikace od Svatopluka Technika „Liberecké domy hovo í“¹² je dopln ním historie kostel v Liberci. Ta se skládá z n kolika díl , ovšem o vitrážích se op t nezmi uje. V rámci studia regionální literatury jsem také využila další z d l Svatopluka Technika „Stavební památky m sta Liberce, gotika, renesance, baroko“¹³. Svatopluk Technik nebyl historik, nýbrž architekt, proto i zpracování tématu není historicky správné.

V dílech se objevují historické nep esnosti, p evážn datace jednotlivých událostí jsou chybné a popis objekt je nep esný, často neodpovídá terénnímu pozorování.

7PETRů , Josef a kol. D jiny hmotné kultury. Praha: Karolinum, 1995. ISBN 80-7184-085-8.

8 POCHE, Emanuel a kol. Um lecké památky Čech, 2, K-O. Praha: Academia, 1978.

9 KUČů, Karel. M sta a m stečka v Čechách, na Morav a ve Slezsku. ň. díl. Praha: Libri, 2011.

ISBN 80-85983-15-10.

10 KÜHN, Karl, Friedrich. Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in der Tschechoslowakischen republik. Prag-Leipzig-Wien, 1934.

11 DOBIÁŠ, Josef. Liberecké chrámy. Liberec: arcid kanský ú ad Liberec, 1řŘň.

12 TECHNIK, Svatopluk. Liberecké domy hovo í, 1-5. Liberec: M sto Liberec, 1řřŇ–2001.

13 TECHNIK, Svatopluk. Stavební památky m sta Liberce: gotika, renesance, baroko. Liberec, 1984.

TECHNIK, Svatopluk. Stavební památky m sta Liberce: klasicismus a empír. Liberec, 1986.

TECHNIK, Svatopluk. Stavební památky m sta Liberce: romantismus a historismus. Liberec, 1988.

(17)

15

Od Romana Karpaše a kol., jsem využila knihu v nující se historii m sta „Kniha o Liberci“¹⁴ Informace o historii m sta i jednotlivých objekt obsahuje, ovšem o vitrážích se v díle v bec nezmi uje. Roman Karpaš je oborovým zam ením výtvarník, proto je jeho dílo koncipováno z jiného pohledu, než historického. P i zam ení na kostel sv. ůntonína Paduánského jsem čerpala z knihy od Olgy Doležalové a Luisy Petrákové, „100 let Ruprechtického kostela“¹⁵. Tato publikace skýtá ucelený p ehled historického vývoje zmi ovaného kostela i se zam ením na vitráže, i když ve stručné podob .

P i studiu regionální literatury jsem objevila dobrý p íklad monografie, v nující se kostelním vitrážím: „Vitraje chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Most “¹⁶ od Víta Honyse a Ji ího Bureše. Jedná se ucelený p ehled lokálních vitráží se zam ením na jejich detailní popis doložený fotografiemi. Bohužel auto i se v nují jinému regionu.

14KůRPůŠ, Roman a kol. Kniha o Liberci. 2. vyd. Liberec: Dialog, 2004. ISBN 978-80-8676-113-8.

15 DOLEŽůLOVÁ, Olga, PETRÁKOVÁ, Luisa. 100 let ruprechtického kostela = 100 Jahre Ruppersdorfer Kirche. Liberec: ímskokatolická farnost sv. ůntonína Paduánského ve spolupráci s nakl. Dialog, Ň010.

ISBN 80-742-402-66.

16BUREŠ, Ji í, HONYS, Vít. Vitraje chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Most . Ústí na Labem: Národní památkový ústav, územní odborné pracovišt , Ň010. ISBN 80-85036-42-8.

(18)

16

3. Historický vývoj sklá ské výroby v českých zemích 3.1. Počátky sklá ské výroby vitráží

Počátky uzavírání okenních otvor výpln mi sahají až do antického ecka a íma.

„Používaly se k tomu tenké mramorové nebo kamenné desky, pozd ji v ím označované jako spekulária. U prostých obydlí sloužily k tomuto účelu d ev né rámy s vypnutou zví ecí blánou nebo olejovaným plátnem.“¹⁷ůrchitektura St edního východu rozší ila uplat ování dekorativní, ornamentáln člen né m íže. Tyto m íže po jejich složení tvo ily rozličné motivy ornament s malými otvory, které byly vypl ovány pr svitnými destičkami v tšinou za použití alabastru nebo slídy. Z ímského období jsou známy techniky užívání olova pro upevn ní destiček. Ve starém ím se jako materiál vhodný pro výpl poprvé využívalo sklo, které je stavební částí vitráží.¹⁸ Ze skla byly zhotovovány i komponenty pro vytvá ení rozm rných dekorativních mozaik ve ejných budov.¹⁹

Znalost výroby skla se postupn ší ila dále do Evropy. Lze p edpokládat, že do Evropy se sklá ské um ní dostalo díky fénickým nebo asyrským sklá m. Výroba pronikla i do severní části ůlp, na území dnešního Rakouska.²⁰ S postupným úpadkem ímské tradice docházelo také k poklesu center, kde se dochovala znalost antické vzd lanosti a um leckých emesel. O literární odkaz z dob antiky pečovala p edevším církev, nap íklad benediktinské kláštery. P edpokládá se, že v n kterých klášterech se mniši sklá stvím zabývali jen okrajov . I tento počin m žeme považovat za jistý počátek produkce vitráží.

Církev využívala sklo hlavn pro výrobu relikviá či na výrobu olejových lamp do kostel .²¹ Vlivem k es anství se tyto techniky zasklívání a zdobení oken začaly ší it po celé Evrop . Nejv tší rozmach zasklívání oken se pojí s obdobím st edov ku.

3.2. Výroba ve st edov ku

Novinkou ve vývoji sklá ství se stala výroba okenních vitráží. „Tabule barevného skla se vyráb ly stejnou technikou jako kdysi v ímském prost edí – vyfouknutý válec se ochladil, po délce roz ízl, znovu zah ál a pak se postupn rozvinul do plochy. Tuto techniku p evzaly kláštery a použily k zasklívání oken kostel a budov opatství. U jmen

17 LOSOS, Ludvík, pozn. ň, s. 10.

18LOSOS, Ludvík, pozn. ň, s. 10.

19VONDRUŠKů, Vlastimil, pozn. 5, s. Ř4.

20VONDRUŠKů, Vlastimil, pozn. 5, s. 76–77.

21 Tamtéž, s. ř0.

(19)

17

mnich z té doby se často setkáváme s označením „Fra Vitraerius“, tedy „bratr sklá “.“²² Za doby Karla Velikého se značn rozvíjela mnohá um lecká emesla, která čerpala technologické postupy a inspirace ze znalostí pocházejících z ímských oblastí. Tato um lecká díla sloužila p evážn ke vzniku reprezentativních interiér vhodných pro panovníka i pro významné církevní ob ady. „Významnou součástí takových interiér se stávaly okenní uzáv ry z pr svitných nerost nebo drobných barevných skel osazených do olova.“²³ V 11. a 1Ň. století bylo sklo považováno za vzácný materiál, který se objevoval jen u bohatých šlechtických a církevních hodnostá .

V českých zemích se nové emeslo – sklá ství – rozvíjelo v pr b hu 13. století.

Podle názoru ady historik sem dorazilo z n kolika sm r , hlavn ze severozápadní a jižní Evropy. Významným impulzem však byla intenzivní kolonizace probíhající ve 1ň. století, která zap íčinila rozvoj české sklá ské výroby. Velká pozornost se soust edila na pohraniční zalesn né oblasti, kde začaly vznikat malé sklárny, jelikož se zde nacházel dostatek surovin pot ebných pro výrobu skla.²⁴

Další zvyšování úrovn českých zemí v oblasti výrobní i um lecké nastalo p i nástupu Lucemburk na český tr n. Jejich vlivem se české prost edí včlenilo do západní Evropy a umožnilo tak značné obchodní a kulturní zahraniční styky. Rozkv t byl pozastaven ve 14. a 15. století hospodá skou a sociální krizí panující v Evrop . V nadcházejících letech získaly značné uplatn ní jen n které obory. P edevším sklá ství, o n ž projevovalo zájem m š anstvo, které si mohlo dovolit ozdobné sklo a vitráže.²⁵

Zasklená okna u sakrálních staveb jsou značn zastoupena již v raném st edov ku.

Zasklívalo se p edevším technikou plochých destiček naskládaných do m ížky. Postupem času docházelo ke zlepšení kvality vyráb ného skla. To se projevilo u budov profánních, které obsahovaly nezdobené terčíky.²⁶ Terčíky, n kdy nesoucí název „prohlédací kolečka“, se zhotovovaly za pomoci korunové metody. Na píš ale se vyfoukla ba ka, která se následn roztočila a odst ihla, proh ála se a okraje se srovnaly do plochy. Terčíky z ejm p edstavovaly d ležitou část výroby skláren na českém území.²⁷ Korunovou metodou se zasklívala okna již od 4. století v Byzanci.²⁸

22VONDRUŠKů, Vlastimil, pozn. 5, s. ř0.

24 DRůHOTOVÁ, Olga, pozn. 4, s. 75–76.

25DRůHOTOVÁ, Olga, pozn. 4, s. 75–83.

26Tamtéž, s. Ř4–103.

27VONDRUŠKů, Vlastimil, pozn. 5, s. ř5.

28 Tamtéž, s. 10ň.

(20)

18

V tomto období se projevuje románský stavební sloh, pro který jsou typická vysoká úzká okna. V románských bazilikách byly nejčast jším motivem vitráží postavy sv tc , lemované nápisovými páskami a ozdobnými bordurami.²⁹

Gotická chrámová okna dostala novou funkci. Zobrazovala jednotlivé výjevy ze života svatých či Starého i Nového zákona. V dob vrcholné a pozdní gotiky k výjev m na oknech um lci často p ipojovali i postavy donátor a v n kterých p ípadech i jejich heraldická znamení.³⁰ Vitráže začínají být dopl ovány o sv tské výjevy. Jedná se p edevším o postavy panovník , jejich znak či erb , jinoch , dívek nebo hudebník .³¹ Výroba vitráží byla v gotice velmi žádaná, proto je možné uvažovat, že mezi sklá skými hut mi ve 14. století m ly svou značnou pozici i takové, které se zam ovaly pouze na výrobu plochého skla pro gotická chrámová okna. K výrob vitráží byla d ležitá i barevnost skla.³² Z p ipraveného nákresu se z tabulí vy ezávaly dané tvary, které se spojovaly olov nými proužky ve výslednou barevnou kompozici. Mnoho vitráží a jejich vznik je spojeno se silným vlivem dvorních malí .³³

V pr b hu 14. a pozd ji i v 15. století vzniklo v Čechách množství um leckých vitráží, kterých se dochovalo pouze malé množství. N které byly zničeny p i válečných konfliktech, nebo v pr b hu 17. a 1Ř. století p i rozsáhlé barokizaci gotických kostel .³⁴

3.3. Renesance a rozvoj sklá ství v této etap

Toto období značí mnoho zm n ve společnosti, které souvisejí nejen se zámo skými cestami, ale i s objevy ve v decké oblasti a v neposlední ad s rychlým hospodá ským rozvojem. Po skončení husitských válek se i české zem postupn stabilizovaly a dostávaly se z mezinárodní izolace. Za vlády Jagellonc se stát značn upevnil a i nižší šlechta a m sta disponovala mnohými právy a značným majetkem. Pevné postavení šlechty se začíná projevovat i v oboru um ní. Je možné tvrdit, že 16. století bylo pro české zem dobou hospodá ského i kulturního rozkv tu.³⁵

Sklá ství se v českých zemích rozvíjelo zejména v horských oblastech severních Čech. V tomto odv tví podnikali t eba páni ze Salhausenu, Smi ičtí, páni z Dubé

29LOSOS, Ludvík, pozn. ň, s. 1ň.

30Tamtéž, s. 1ň.

31DRůHOTOVÁ, Olga, pozn. 4, s 106.

32 Tamtéž, s. 106.

33Ve službách Karla IV. se uplat oval malí Theodorik, jehož vliv poznamenal také nejvýznamn jší vitráže z let 1360–1ňŘ0. in: DRůHOTOVÁ, Olga, pozn. 4, s. 106.

34DRůHOTOVÁ, Olga, pozn. 4, s. 106–108.

35 VONDRUŠKů, Vlastimil, pozn. 5, s. 106.

(21)

19

a Vartemberkové, kte í podporovali sklá skou tvorbu na svých severočeských panstvích.

Na Morav pak sklá ství rozši ovali páni ze Žerotína, z Vrbna, ze Zást izl, z Pernštejna a olomoučtí biskupové. Ve Slezsku se sklá ství rozvíjelo za pomoci vratislavských biskup . P edního postavení v nové vln českého sklá ství v 16. století dosáhli Schürerové, kte í pocházeli ze Saska. V českých zemích zakládali hut , kupovali a prodávali je a tím rozší ili vlastnictví sklá ských hutí v Čechách a na Morav . Tato i další jiné sklá ské rodiny hrají v tomto století významnou úlohu ve zkvalitn ní výroby a rozvoji technologií ve sklá ském odv tví. ³⁶

Renesanční sklá ství p ináší nové využití syt barevné skloviny. Značí zálibu v sytých barvách jako kobaltov modrá a výrazn ji vzácn jší manganov fialová. Pro výrobu okenního skla se užívají sklen ná kolečka, která se zasazují do oken.³⁷

Sklomalba se objevuje i v profánních stavbách, ale zde není tolik rozvinut prostor pro vyjád ení výtvarných motiv . Jedná se v tšinou o zobrazování úst edních výjev , barevnost se výrazn ztlumuje. Motivem pro malby bývaly rodové erby, znázorn ní patron , sv tc a sv tic či církevních učenc . Oblíbené byly také scény ze Starého a Nového zákona. S nástupem 17. století p estává být renesanční sklo pro nejvyšší vrstvy atraktivní a rad ji se p iklán jí k baroknímu sklu, které bylo žádané, módní, ale také výrazn dražší než sklo renesanční.³⁸

3.4. Rozvoj sklá ství po t icetileté válce

V první polovin 17. století se české zem potýkaly se značným oslabením hospodá ství, ale i s poklesem sociální a kulturní sféry. To bylo zp sobeno bou livými projevy t icetileté války.³⁹

Barokní sloh se nevyznačoval užíváním vitráží pro velkolepé barokní interiéry chrám s význačnou polychromií oltá a plastik, zlacenými štuky a um lými mramory na st nách. Pro tuto výzdobu bylo pot eba množství sv tla v interiéru. To byl hlavní sm r p i barokních p estavbách gotických chrám , kde se rozši ovala okna a tím se i odstra ovalo barevné zasklení. Barevné vitráže byly nahrazovány prostým sklem, které se skládalo do geometrických tvar . „Jistou výjimku p edstavovala Anglie, kde se ješt ve

36DRůHOTOVÁ, Olga, pozn. 4, s. 1ňň–134.

37Tamtéž, s. 1ň4–141.

38VONDRUŠKů, Vlastimil, pozn. 5, s. 106.

39 DRůHOTOVÁ, Olga, pozn. 4, s. 1řň–194.

(22)

20

2. polovin 1Ř. století užívala monumentální sklomalba.“⁴⁰Dominantní postavení ve druhé polovin 17. a v 1Ř. století v odv tví sklá ské produkce získává ryté a broušené k iš álové sklo českého stylu.⁴¹

Kvalitní bezbarvé sklo se objevovalo v r zných tvarech. Rozší ila se znalost technik broušení a ezání skla.⁴² „O rytí skla v Čechách jsou doklady již z 60. let 17. století, kdy se n kte í severočeští malí i a ezači polodrahokam p eškolili na ezače skla.“⁴³ Nejstarší a z ejm nejvýznamn jší oblastí rytí skla byla východočeská v podh í Jizerských hor, v okolí Jablonce nad Nisou a Liberce. „Již roku 162Ř se ve Mšen zmi uje

ezač skla Georg Schindler.“⁴⁴

3.5. Sklá ství konce 1Ř. až po 1ř. století

Toto období je historicky charakterizováno Velkou francouzskou revolucí, která započala roku 1789, a dále evropskými revolucemi odehrávajícími se okolo roku 1848.

Obecn se politické, hospodá ské a kulturní pom ry v Evrop zásadním zp sobem zm nily. P ed Velkou francouzskou revolucí byla rodová aristokracie výrazn dominantní společenskou skupinou, která určovala životní styl i rozvoj um ní. Zm ny souvisely s p echodem od tradiční emeslné tvorby k pr myslové tovární produkci. Místo emeslných výrobk pro konkrétního zákazníka se na trhu více uplat uje tovární zboží určené pro široký okruh zákazník . V souvislosti se zm nami panujícími ve společnosti a s rozvojem nových technologických postup se m ní i úloha skla v každodenním život obyvatel českých zemí. Sklo se b hem první poloviny 19. století stalo samoz ejmostí života majetn jších domácností. Plnilo funkci skla luxusního, nebo užitkového. Sklo m lo své využití i v jednotlivých profesích Ěba ky, laboratorní a chemické sklo). Sklárny dodávaly i tabulové okenní či zrcadlové sklo. N které speciální druhy plochého skla sloužily k reprezentativním a dekorativním účel m.⁴⁵

41 VONDRUŠKů, Vlastimil, pozn. 5, s. 122.

42DRůHOTOVÁ, Olga, pozn. 4, s. Ň06

43VONDRUŠKů, Vlastimil, pozn. 5, s. 1Ň4.

44Tamtéž, s. 1Ň4.

45 DRůHOTOVÁ, Olga, pozn. 4, s. Ň57–259.

(23)

21

Počátkem 1ř. století sklárny barevné sklo p estaly vyráb t a techniky barvy na skle byly tém zapomenuty. Techniky malování na sklo obnovili až malí i porcelánu.⁴⁶

Sklo v pr b hu druhé poloviny 19. století zastávalo významnou úlohu jako součást každodenního života.⁴⁷ Nástup historismu ve druhé t etin 1ř. století obnovil užívání klasických vitráží. Obnovovala se vitrážová okna nejprve zámeckých kaplí a posléze i okna regotizovaných kostel , do kterých byly osazovány sklomalby v nované patron m kostela, ale i donátor m. V rozr stajících se m stech se vitráže užívaly v reprezentačních interiérech ve ejných budov.⁴⁸

3.6. Sklá ská výroba ve 20. století

B hem první poloviny Ň0. století došlo k rozmachu sklá ských dílen. Po 1. sv tové válce se sklo stává prost edkem um lecké tvorby. Stále více se začal odd lovat design užitkového, stolního a b žného dekoračního skla od luxusní sklá ské tvorby.⁴⁹Značné byly také snahy o obnovu a restaurování historických zasklení kostel , p evážn kv li poškození objekt sv tovými válkami. Moderním vitrážím v novalo značnou pozornost um ní secese, p evážn secesní sklá ské um ní Gallého a Tiffanyho.

Vitráže se začínaly objevovat i jako dekorace schodiš ových a halových trakt . Výroba vitráží procházela technickou inovací. Vitráž se klasicky osazovala do olova, ve Ň0. století se osazuje i do mosazných a cínových nut,⁵⁰ protože malý rozm r i p íjemná barva více vyhovovaly pot ebám nového slohu.⁵¹ Díky novým technikám zpracování vitráží se tento druh výplní za adil mezi výtvarné um ní. Významn do vývoje sklá ství zasáhla celosv tová krize na počátku ň0. let, která prohloubila problémy s odbytem a produkcí luxusního a dekoračního skla. Trh nutil sklárny vyráb t zboží p evážn levn jší a mén technicky náročné. Po 2. sv tové válce se poptávka po skle výrazn navýšila p edevším v souvislosti s pot ebou užitkového a stolního skla. Ovšem byla poptávka i po luxusn jších um leckých výrobcích. Situace se zm nila v 50. letech, kdy se Evropa potýkala s politickým rozd lením a n které zem se dostaly do období další krize, a to i české sklá ství. Československé sklá ství se však pozd ji prosadilo i na sv tových trzích

47 DRůHOTOVÁ, Olga, pozn. 4, s. ň1ř–321.

48LOSOS, Ludvík, pozn. ň, s. ŇŇ.

49VONDRUŠKů, Vlastimil, pozn. 5, s. 165.

50Jedná se o oboustranné drážky tvaru písmene H. In: LOSOS, Ludvík, pozn. ň, s. 17.

51 LOSOS, Ludvík, pozn. ň, s. 17.

(24)

22

svým um leckým sklem. Sedmdesátá a osmdesátá léta byla pro Československo známkou p edního postavení mezi sklá skými velmocemi.⁵² Ve dvacátém století bylo vitrážím v nováno hodn pozornosti. Mnohé restaurátorské zásahy na chátrajících kostelích je vracely do p vodního stavu. Díky restaurátorské činnosti se výroba vitráží stala specifickým druhem um ní. S rozvojem technologií se výroba vitráží neustále zdokonaluje a p ináší s sebou nové techniky a styly zpracování.⁵³

52VONDRUŠKů, Vlastimil, pozn. 5, s. 165–167.

53 LOSOS, Ludvík, pozn. ň, s. 16–17.

(25)

23

4. Vitráže a další okenní výzdoba v Liberci a okolí, jejich popis a analýza

4.1. Kostel sv. ůntonína Velikého

Tento kostel byl zasv cen sv. ůntonínovi Velikému, který se nachází v Liberci – Starém M st . Do roku 16ř5 se jednalo o jediný kostel nacházející se v Liberci. Nebyl situován v centru m sta, jak je tomu dnes, ale na jeho okraji.⁵⁴ První písemná zpráva, která dokládá jeho existenci, pochází z roku 1352.

Jedná se současn i o první dosud známou zprávu o m st Liberci.⁵⁵ Základní kámen byl položen 17. zá í 1579. Opravy provád l mistr Marco Spazzo de Lancia roku 1587. Od 16. do Ň0. století byly provedeny na

kostele rozsáhlé stavební úpravy. Nap íklad roku 16ň5 zasáhl do svatostánku blesk, který zp sobil jeho následný požár. V následujících letech musely být proto provedeny jeho značné obnovy. Ty provedl tesa Hilger z Chrastavy. V roce 17ň0 byl tento chrám povýšen na d kanský. K dalšímu poškození stavby došlo roku 176Ř, kdy byla znovu zasažena bleskem a značn poškozena. O tyto opravy se zasloužil stavitel Johann Josef Kuntze.

Ve své historii byl objekt mnohokrát zničen úderem blesku, nap íklad i v letech 1773 a 1787, kdy došlo i k poškození zvonu. V roce 1879 byla zahájena regotizace chrámu podle plán víde ského architekta Ludwiga Tischlera.⁵⁶ Součástí p estavby byly úpravy terénu, které zap íčinily zrušení podzemních krypt pod kostelem, a v nichž n které uložené ostatky byly p eneseny do hrobky v kostele sv. K íže. Značnými úpravami prošly i části nacházející se v interiéru kostela, p evážn výmalby a také zasazení goticky tvarovaných vitrážových oken. Vitráže dodal Filip Pohl z Liberce.⁵⁷

Mezi lety 1969 až Ň006 byl kostel opravován a restaurovaly se vnit ní části kostela.⁵⁸ V současné dob je kostel ve výborném stavu. Jeho součástí je sedmnáct vitráží, na které jsem se p i svém bádání zam ila.

54 DOBIÁŠ, Josef, pozn. 11, s. 6.

55KÜHN, Karl, Friedrich, pozn. 10, s. 1ř5.

56KÜHN, Karl, Friedrich, pozn. 10, s. 1ř5–196.

57KůRPůŠ, Roman a kol., pozn. 14, s. ňŇ.

58 KůRPůŠ, Roman a kol., pozn. 14, s. ňŇ.

(26)

24

VITRÁŽE NůD VSTUPEM

 VITRÁŽ 1: JEŽÍŠ Umíst ní:

Vitráž se nachází nad hlavním vstupem z Kostelní ulice.

Člen ní a rozm ry vitráže:

Vitrážové okno je zakončené lomeným obloukem. Tuto vitráž vzhledem k jejímu umíst ní a tvaru nebylo možné s p esností zm it. Odhadované rozm ry vitráže činí p ibližn 1,5 metr Ěvýškaě a Ň metry Ěší kaě.

Popis:

Vitráž zobrazuje Krista, který se nachází v kruhovém poli ve st edu okna. Kristus je na vitráži zobrazen jako poprsí. Nad hlavou má rudou svatozá člen nou zlatým k ížem.

Ramena k íže ve svatozá i znázor ují plameny a jsou spojená perlovým lemováním.

Roucho Krista je modré se zlatým p epásáním. V levé ruce drží knihu červené barvy se zlatým zdobením vazby. Pravou rukou Kristus ukazuje nad sebe, na zlatý pás s nápisem:

ICH BIN DER ERSTE UND DER LETZTE. V p ekladu: Já jsem první i poslední.⁵⁹ Zlatá páska s nápisem je ohraničena modrou bordurou, na kterou se ve vertikálním sm ru napojuje modrá páska. Modrá páska se spojuje s vrcholem lomeného oblouku. V dolní části se na ni napojuje p lkruhová r žov zbarvená kartuše s textem: Gestiftet von Schirmer, Bürgermeister zu Reichenberg. V p ekladu: V noval Schirmer, starosta Liberce.⁶⁰ Pozadí úst edního motivu vitráže je vypln no zlatými listy a rudými r žemi na zelené výplni. Podklad celé vitráže je rudý. Po obvodu je vitráž lemována bordurou z oranžových p lkruh s kv tinovým motivem. Bordura je odd lena od výpln vitráže se zlatými listy a r žemi, modrou a rudou páskou.

Ikonografický rozbor:

Úst edním motivem vitrážového okna je Kristus, který ukazuje na nebesa.

To symbolizuje výzvu, aby člov k vcházející do kostela obrátil svou pozornost mimo v ci pozemské.

59Janovo zjevení 1:17.

60 Gustav Schirmer p sobil, jako starosta m sta Liberce v letech 1866–1ŘŘŇ. In: KůRPůŠ, Roman a kol., pozn. 14.

(27)

25 Technologický popis:

Vitráž je složena z dílk čirého, barevného i domalovávaného transparentního skla.

Jednotlivé sklen né části vitráže jsou zasazeny do olov ných nut spojených cínem.

Technický stav:

Vitrážové okno je kompletní a v dobrém stavu.

Donátor:

Vitráž kostelu v noval liberecký starosta Gustav Schirmer.⁶¹ ůutorem vitráže je s nejv tší pravd podobností žitavský malí Ludwig Türcke a jeho dílna.⁶² Na samotné vitráži datace a autorství nejsou čitelné.

61KůRPůŠ, Roman a kol., pozn. 14, s. 1ň1.

62 KůRPůŠ, Roman a kol., pozn. 14, s. ň1–32.

(28)

26

VITRÁŽE V PRESBYTERIU

 VITRÁŽ 2: ROZETů UMÍST NÁ Zů HLůVNÍM OLTÁ EM Umíst ní:

Presbyterium. Za hlavním oltá em.

Kruhová vitráž. Tuto vitráž vzhledem k jejímu umíst ní a tvaru nebylo možné s p esností zm it. Odhadované rozm ry vitráže činí p ibližn ň metr Ěvýškaě a ň metry Ěší kaě.

Popis:

Na vitráži je zobrazena Svatá Trojice. V levé části sedí na tr nu B h Syn (tedy Kristus) a v pravé části B h Otec. Ob výchozí postavy mají nad hlavou zlatou svatozá

a královskou korunu. Kristus je zobrazen v rudém plášti sepnutém pod krkem zlatou sponou. B h Otec je zpodobn n v bílém plášti se zlatým zdobením. Mezi nimi zá í zlatý k íž. Kristus se jej svou levou rukou dotýká. V k íži je vyobrazena bílá holubice, která p edstavuje Ducha svatého. Toto st žejní vyobrazení vitráže po obvodu lemuje bordura zdobená kv ty bílých lilií na rudém pozadí, zlatými klasy na modrém pozadí a na zeleném podkladu bordury jsou další kv ty se zlatými rozvilinami. Ve spodní části bordury se nachází nápis, který je podle fotodokumentace h e čitelný, ale díky terénnímu bádání v kostele relativn viditelný: Zum ůndenken an die guten Eltern Franz und ůnna Klinger die Dankbaren Kinder Franz, Adele und Marie Klinger. V p ekladu: Na památku dobrých rodič Franze a ůnny Klingerových vd čné d ti Franz, ůdele a Marie Klingerovi.⁶³ Vzhledem k umíst ní vitráže je velmi obtížný její popis. Značnou část vitráže p ekrývá oltá , který znemož uje její detailní zkoumání. Záznam nápisu je dostupný ve Státním okresním archivu Liberec ve fondu ůrcid kanský ú ad.

63 SOků Liberec, f. ůrcid kanský ú ad Liberec 1700–1ř45, kniha č. 3, Inventá d kanského chrámu 1886–1řŇ6, sign. 55, inv. č. 74, s. 1Ř, položka 111.

(29)

27 Ikonografický rozbor:

Na vitráží je zobrazena Svatá Trojice. Ježíši je dána veškerá moc na nebi i zemi, proto mu náleží nejčestn jší místo.⁶⁴ Bohužel celý dojem vitráže je narušen nástavcem novogotického oltá e, který ji z velké části p ekrývá.

Technologický popis:

Vitráž se skládá z dílk čirého, barevného i domalovávaného transparentního skla.

Jednotlivé části vitráže jsou zasazeny do olov ných nut spojených dohromady cínem.

Technický stav:

Podoba vitráže je kompletní. Vzhledem k umíst ní vitráže Ěp ekryta oltá emě je sotva možné soudit, že stav vitráže je dobrý. Detailní pr zkum stavu není momentáln možný.

Donátor:

Podle nápisové pásky vitráž kostelu v novali na památku svých rodič Franze a Anny Klingerových d ti Franz, Adele a Maria Klingerovi roku 1893. Na vitráží není datum dostatečn čitelné.⁶⁵ Firma Mayer, která vitráž zhotovila, sídlila v Mnichov . Finanční výdaje činily řňŘ zl. a 4ň kr.⁶⁶

 VITRÁŽ 3: SIXTINSKÁ MůDONů Umíst ní:

Levá Ěevangelijníě strana presbyteria.

Vitráž má p lkruhové zakončení. Je člen ná do n kolika polí kovovou konstrukcí, v níž je vitráž umíst na. Rozm ry vitráže činí 5,0ř6 m (výška) a 1,752 m (ší ka). Další vitrážová okna v kostele mají pravd podobn stejné rozm ry. Vzhledem k jejich umíst ní je obtížné získat p esné údaje oken m ením.

64 V k es anské nauce se objevuje formulace vztahující se ke Svaté Trojici v Matoušov evangeliu ŇŘ, 1ř–20.

65KůRPůŠ, Roman a kol., pozn. 14, s. 144.

66 SOků Liberec, f. ůrcid kanský ú ad Liberec 1700–1ř45, kniha č. ň, Inventá d kanského chrámu 1886–1řŇ6, sign. 55, inv. č. 74, s. 1Ř, položka 111.

(30)

28 Popis:

Vitráž znázor uje obraz Sixtinské madony, jehož autorem je italský renesanční malí Raffael Santi. Je zde znázorn na Panna Marie v červenomodrém rouchu s bílým plášt m zakrývajícím jí vlasy. V rukou drží malého Ježíše a stojí p itom na oblaku. Na oblacích p ed ní klečí dva sv tci. V levé části klečí sv. Sixtus od ný do zlatého papežského roucha. Tiára leží vlevo u nohou sv. Sixta. V pravé části klečí sv. Barbora ve fialových šatech. Sv. Barbora klopí zrak a odvrací tvá od Panny Marie. Pohled sv. Barbory se upíná na dvojici and l , kte í se opírají o spodní rám výjevu. Ten lemují v horní části zelené záv sy. V pravém a levém postranním poli výjevu s Pannou Marií a Ježíšem jsou znázorn ny z ejm gobelíny se zeleným lemem a zlatými listy ve výplni. Oba gobelíny obsahují medailon. V levém poli se nachází medailon s mužskou tvá í a v pravém se ženskou, které pravd podobn zpodob ují rodiče Franze Liebiega. Vedle gobelín jsou znázorn ny zdobené pilastry. Pod sloupy je zobrazen sokl s modrými a červenými ornamenty.

Pod obrazem Sixtinské madony je znázorn na balustráda dopln ná na obou stranách k sob hledícími zlatými gryfy. Ve st edu balustrády se nachází medailon s mužskou tvá í, který není čitelný. Nejníže umíst né pole okna je vypln no nápisovou páskou s textem: GEWIDMET ZUR ERINNERUNG AN DIE / GOLDENE HOCHZEIT MEINER AELTERN / AM 6. OCTOBER 1876 / FRANZ RITTER V. LIEBIEG.

V p ekladu: V nováno na památku zlaté svatby mých rodič 6. íjna 1Ř76, Franz rytí von Liebieg. Tato nápisová páska je v prost ední části p erušena kruhovým medailonem zobrazující erb Liebieg . Ve štítu se nachází ležaté b evno se t emi včelami na zlatém poli.

Pravé pole v horním rohu zobrazuje dvouhlavou orlici s rozepjatými k ídly. V levém horním poli erbu je znázorn no zlaté ozubené kolo na modrém podkladu. Pravé dolní části erbu dominuje šesticípá zlatá hv zda nad horami na modrém podkladu a v levém dolním poli je umíst n vpravo hledící černý dvouocasý lev ve skoku na zlatém podkladu. Nad štítem jsou dv turnajové p ilbice s klenoty. Pod erbem se v modré nápisové pásce nachází heslo rodu Liebieg . Nápisová páska je h e čitelná, ale z ejm uvádí text: PER LABOREM AD HONOREM. V p ekladu: Prací k úct .

Nejvyšší část vitráže tvo í p lkruh zobrazující renesanční prvky. Na každé stran je zlatý sloupek podepírající podstavec, na n mž klečí putti. Ti mezi sebou drží z list a kv t vytvo ené girlandy, které jsou ovinuty rudou stuhou a upevn ny v polovin rudou r ží

(31)

29

ve vrcholu klenby. Z této r že je zav šen svazek kv tin na rudé stuze. Celou polokruhovou část vitráže lemují bordury zdobené zlatými kv ty r ží na zeleném podkladu.

Na vitráži je zobrazena Sixtinská madona, která se adí do renesančního období.

Tato vitráž se však nachází v novogotickém interiéru, kterému jsou p izp sobeny ostatní vitráže kostela. Na gobelínech v postranních polích vitráže jsou zobrazeny medailonky s podobiznami rodič Franze rytí e von Liebiega. Samotný medailonek zobrazující Franze von Liebiega je z ejm umíst n ve st edu balustrády pod obrazem Sixtinské madony.

Bohužel není čitelný, protože sklíčka ztmavla v míst , kde je vymalován obličej.

Vitráž se skládá z dílk čirého, barevného i domalovávaného transparentního skla.

Sklíčka jsou zasazena do olov ných nut spojených cínem.

Technický stav:

Vitráž je kompletní na první pohled ve velmi dobrém stavu. P i detailním zkoumání fotografií jsou n která sklíčka vitráže prasklá, ale drží v olov né výztuži.

Donátor:

Vitráž podle nápisové pásky v noval kostelu na památku svých rodič syn Franz von Liebieg.

(32)

30

VITRÁŽE V TRANSEPTU

 VITRÁŽ 4: ZMRTVÝCHVSTÁNÍ KRISTů Umíst ní:

Transept, levé rameno k íže.

Vitráž je gotická, člen ná do t í polí. Prost ední pole je stejn vysoké jako celé okno, kdežto postranní části jsou nižší. Každá část je dopln na trojlaločnou kružbou.

Rozm ry dále odpovídají rozm r m Sixtinské madony.

Popis:

Vitráž vyobrazuje zmrtvýchvstání Krista. Ve st edu se nachází postava Krista se zlatou svatozá í, kterou lemují perly a člení ji rudý k íž. Kristus je od n do látky, jejíž vrchní část má bílé zbarvení a spodní rudé. V levé ruce drží bílý prapor s rudým k ížem.

Jeho pravá ruka sm ruje vzh ru. Kristus stojí na tumb s odsunutou deskou. Po stranách (úst ední postavy vitráže) jsou zobrazeni ležící vojáci vzhlížející ke Kristu. Jsou od ni do plátové a šupinové zbroje dopln né suknicí, punčochami a opánky. Voják v levém poli má na hlav p ilbu s rudým chocholem a sahá po meči. Voják v pravé části se opírá o štít p ehozený rudým plášt m. Nad každým vojákem je v modrém nebi umíst na hlava serafa, která sv j pohled sm ruje ke Kristu.

Klenbu každého okna tvo í v tve, ze kterých vyr stají ratolesti se zlatými listy a kv ty slunečnic. Stejný motiv vypl uje i spodní prostor pod hlavním výjevem. Spodní část okna lemuje nápisová páska s textem: GEWIDMET VON / LUDW: RITT: V: / LIEBIEG / 1884. V p ekladu: V noval Ludwig rytí von Liebieg 1884. Tento nápis je v p li odd len medailonkem s podobiznou Ludwiga von Liebiega. V kružb vitráže je v levém poli vyobrazena zlatá koruna navlečená na st íbrném žezle se zlatou špicí a obklopená devíticípými hv zdami na bílém pozadí. V pravé části je vyobrazen rákos uprost ed trnové koruny, který p edstavuje žezlo.

Výjev zmrtvýchvstání Krista znázor uje jeden ze zásadních okamžik Kristova života. Postava Krista je dob e rozeznatelná v celkové kompozici vitráže. Trnová koruna symbolizuje Kristovo utrpení. Rákos zastupuje Kristovo žezlo.

(33)

31 Technologický popis:

Vitráž je složená z dílk čirého, barevného i domalovávaného transparentního skla.

Jednotlivé části vitráže jsou zasazeny do olov ných nut spájených cínem.

Technický stav:

Vitráž je v dobrém stavu. P i detailn jším zkoumání vitráže nebyla zpozorována poškození skel.

Donátor:

Podle nápisové pásky ve spodní části vitráže je donátorem Ludwig von Liebieg, který vitráž v noval roku 1ŘŘ4. Vitráž nechal zhotovit u tyrolské sklárny v Innsbrucku.⁶⁷ Podrobn jší informace vztahující se k autorství a p vodu vitráže se mi nepoda ilo v pramenech dohledat.

 VITRÁŽ 5: NůROZENÍ KRISTů Umíst ní:

Okno umíst no v transeptu v pravém rameni k íže.

Jedná se o gotizující okno, které je člen né do t í polí. Prost ední pole je stejn vysoké jako okno a dv postranní jsou pom rn nižší, dopln né trojlaločnou kružbou.

Rozm ry identické s vitráží Sixtinské madony.

Popis:

Úst edním výjevem vitráže je narození Krista. V prost edním poli okna je vyobrazen úst ední výjev vitráže, a to novorozený Ježíš zavinutý v plenkách, ležící na modré pokrývce se zlatým lemem umíst né na slám . Narozený Ježíš má kolem hlavy svatozá a rozepjaté ruce. Nad ním se vznáší modlící se and l od ný v zeleném rouchu se žlutými rukávy s červeným lemem. Má zlatost íbrnou svatozá a perut složené z rudých, modrých a zlatých pavích per. Vlevo od Ježíška klečí modlící se Panna Marie se svatozá í červené barvy a zlatým lemem. Panna Marie je od na do dlouhých červených šat . Šaty jsou p ekryty modrým a zlatým plášt m. Nad Pannou Marií je umíst na hlava and la se

67 SOků Liberec, f. ůrcid kanský ú ad Liberce 1700–1ř45, kniha č. ň, Inventá d kanského chrámu 1886–1řŇ6, sign. 55, inv. č. 74, s. 1ř, položka 11ň.

(34)

32

zlatou a st íbrnou svatozá í a perut mi z bílých, rudých a fialových pavích per. Stejný výjev je umíst n i nad sv. Josefem. Ten se nachází v pravém poli s rozepjatýma rukama se stejn zbarvenou svatozá í jako Panna Marie. Sv. Josef je oblečen do dlouhého žlutého roucha se zeleným lemováním, sepnutého knoflíky. P es roucho má p ehozen fialový a rudý pláš . Za úst edním výjevem je znázorn na noční obloha posetá zlatými hv zdami.

Klenby tvo í masivní st íbrné v tve, ze kterých vyr stají ratolesti se st íbrnými listy a rudými kv ty r ží. V prost ední části okenního pole je vyobrazen st íbrný k íž zlat zá ící. Po obou stranách k íže je vyobrazen seraf s bílými, rudými, fialovými a zelenými perut mi se zlatou svatozá í. V pozadí každého serafa je umíst na osmicípá a šesticípá zlatá hv zda.

Pod úst edním výjevem jsou na zlatém pozadí vyobrazena st íbrná ratolest s listy a rudým kv tem r že. V nejnižší části vitráže se nachází nápisová páska s textem:

GEWIDMET ZUM ANDENKEN / AN FERD: R: / V: LIEBIEG / V: I: DANKBAREN / KINDERN 1ŘŘ4. V p ekladu: V nováno památce Ferdinanda rytí e von Liebiega od jeho vd čných d tí 1884. Nápisová páska je op t v p li odd lena medailonkem s vyobrazením Ferdinanda von Liebiega.

Výjev op t zobrazuje jeden z d ležitých mezník Kristova života. Na vitráži je zobrazena Svatá rodina, kterou lze snadno identifikovat.

Vitráž se skládá z dílk čirého, barevného i domalovávaného transparentního skla, kde jednotlivá sklíčka jsou zasazena do olov ných nut spájených cínem.

Technický stav:

Vitráž je zcela kompletní a v relativn dobrém stavu. Ovšem p i detailn jším zkoumání fotografií vitráží je možné zpozorovat určité poškození skel. Patrná je prasklina v plášti Panny Marie a na t líčku Ježíška.

(35)

33 Donátor:

Podle nápisové pásky je možné za donátory určit d ti Ferdinanda von Liebiega, které vitráž v novaly kostelu na památku zesnulého otce v roce 1884. Vitráž zhotovila tyrolská sklárna z Innsbrucku.⁶⁸

68 SOků Liberec, f. ůrcid kanský ú ad Liberec 1700–1ř45, kniha č. ň, Inventá d kanského chrámu 1886–1řŇ6, sign. 55, inv. č. 74, s. 1ř, položka 114.

(36)

34

VITRÁŽE V KOSTELNÍ LODI – VPRAVO

 VITRÁŽ 6: SV. MůTOUŠ A SV. FILIP Umíst ní:

Jedná se o první vitrážové okno od hlavního vchodu po pravé stran hlavní lodi.

Gotizující okno, které je člen no do dvou polí, zakončené kružbou ve tvaru trojlistu. Rozm ry vitrážového okna jsou identické jako rozm ry vitráže Sixtinské madony.

Vzhledem k situování vitrážových oken v celém kostele není možné s p esností rozm ry získat. Další vitráže v kostelní lodi jsou pravd podobn stejných rozm r .

Popis:

Úst ední pole vitráže p edstavují podoby sv. Matouše a sv. Filipa. Sv. Matouš je situován v levém poli vitráže. Má červenou svatozá lemovanou perlami a nad hlavou mu zá í zlatý kv t. Je od n do bílého roucha se zlatými prvky a p es ramena má p ehozený zelený pláš . Sv. Matouš v levé ruce drží knihu, která se skrývá pod zeleným plášt m.

Kniha je opat ena koženými deskami s kováním. Pravou rukou se sv. Matyáš opírá o popravčí sekeru.

Sv. Filip se zlatou svatozá í se st íbrn zdobeným okrajem se nachází v pravém poli. Nad hlavou má stejn jako sv. Matouš zlatý kv t na modrém pozadí. Sv. Filip je od n do fialového roucha dopln ného bílým plášt m se zlatým zdobením a je p ehozený p es levé rameno sv. Filipa. V levé ruce tiskne ke své hrudi knihu v zelené vazb a v pravé ruce drží k íž podobný poutnické holi.

Oba svatí muži stojí ve výklencích, které jsou tvo eny gotickou architekturou.

Ve spodní části výklenku je u obou sv tc zlatá nápisová identifikační páska: SANCTUS MATHIAS a SANCTUS PHILIPPUS. Pod t mito nápisovými páskami se jmény je patrný další nápis provedený na tmavém podklad zlatými kapitálkami: ZUM ANDENKEM AN DIE THEUERN ELTERN / PHILIPP U. ůNNů SCHMIDT GEB. SCHÜTZE GEWID. / VON DEN DANKBAREN KINDERN GUSTAV / SCHMIDT UND MARIA FRANK GEB. SCHMIDT. V p ekladu: Na památku drahých rodič Philippa a Anny Schmidtové, rozené Schützeové, /v nují/ vd čné d ti Gustav Schmidt a Maria Franková, rozená

(37)

35

Schmidtová. V kružb je znázorn na zlatá koruna na modrém poli. V lalocích kružby jsou zobrazeny kv tinové ornamenty.

Oba sv tci jsou zobrazeni jako úst ední postavy vitrážového okna. Vedle nápisové pásky s jejich jmény jsou vyobrazeni také se svými atributy. Pro sv. Matouše je atributem kniha evangelií a n kdy sekera, kterou byl usmrcen. Sv. Filip má jako atribut také knihu a k íž jako jeden z hlavních atribut .⁶⁹

Vitrážové okno je složeno z dílk čirého, barevného i domalovávaného transparentního skla. Jednotlivé části vitráže jsou zasazeny do olov ných nut spájených cínem.

Technický stav:

Stav vitráže je dobrý a samotná vitráž má kompletní podobu. N která sklíčka jsou popraskaná, ale drží v olov né konstrukci.

Donátor:

Vitráž byla, podle nápisové pásky, v nována na památku rodič Philippa Schmidta a ůnny, rozené Schützeové, od jejich d tí Gustava Schmidta a (jeho sestry) Marie Frankové, rozené Schmidtové. Vitráž zhotovila firma Mayer z Mnichova v cen Ř01 zl.

a 55 kr.⁷⁰

 VITRÁŽ 7: SV. JůN ů SV. JUDů TůDEÁŠ Umíst ní:

Jedná se o druhé vitrážové okno od hlavního vchodu po pravé stran lodi.

Gotizující okno, které je člen no do dvou polí a zakončeno kružbou ve čty listém tvaru. Rozm ry vitráže činí 5,0ř6 m Ěvýškaě a 1,75Ň m Ěší kaě.

69 REMEŠOVÁ, V ra. Ikonografie a atributy svatých. Ň. vyd. Praha: Zvon, české katolické nakl., 1991.

ISBN 80-7113-045-1, s. 21, 45.

70 SOků Liberec, f. ůrcid kanský ú ad Liberec 1700–1ř45, kniha č. ň, Inventá d kanského chrámu 1886–1řŇ6, sign. 55, inv. č. 74, s. 16, položka 106.