Poděkování
Ráda bych poděkovala vedoucí práce PhDr. Janě Wernerové, Ph.D. za cenné rady a připomínky. Dále bych chtěla poděkovat své rodině a přátelům za podporu, kterou mi den- ně poskytovali, a učitelům, kteří byli ochotni se mnou spolupracovat a vyplnit vytvořený dotazník.
Anotace
Bakalářská práce se zabývá problematikou kázně na středních odborných školách a středních odborných učilištích. Teoretická část práce uvádí definice nekázně, její typy, příčiny, kázeňské prostředky a prevence. Praktická část práce zjišťuje názory učitelů na problematiku kázně odehrávající se na jejich škole. Výsledky výzkumu jsou zjišťovány pomocí dotazníku, který byl předložen učitelům středních odborných škol a středních od- borných učilišť. Dále praktická část obsahuje rozhovor s učiteli, kteří mají zkušenost s výukou v obou těchto institucích.
Klíčová slova:
Nekázeň, typy nekázně, příčiny, kázeňské prostředky, prevence, adolescent
Annotation
The bachelor thesis deals with problems of discipline in secondary schools and vo- cational schools. The theoretical part provides definitions for indiscipline, its types, causes, prevention and disciplinary means. The practical part of this thesis investigates teachers' opinions on the issue of discipline taking place at their school. The research results will be you-assessed with a questionnaire, which was presented to teachers at secondary vocatio- nal schools and vocational schools. Furthermore, the practical part contains an interview with a teacher who has experience teaching in both these institutions.
Key words:
Insubordination, indiscipline types, causes, discipline measures, prevention, adolescent
6
Obsah
Seznam obrázků ... 8
Seznam tabulek ... 9
ÚVOD ... 10
1 TEORETICKÁ ČÁST ... 11
1.1 Osobnost adolescenta ... 11
1.2 Kázeň ... 13
1.3 Příčiny nekázně ... 14
1.3.1 Nedostatky ve výchově v rodině ... 14
1.3.2 Nevhodně vedené vyučování ... 15
1.3.3 Osobnost učitelů a jejich chování... 15
1.3.4 Poruchy chování, poruchy učení a jiné ... 15
1.3.5 Únava studentů ... 15
1.3.6 Násilí v médiích a počítačových hrách ... 16
1.3.7 Žáci neakceptují nastavený řád a pravidla ... 16
1.3.8 Pokřivená komunikace mezi studenty a učitelem ... 16
1.4 Projevy nekázně ... 17
1.4.1 Nekázeň vůči učitelům (škole) ... 17
1.4.2 Nekázeň vůči spolužákům ... 18
1.5 Diagnostika nekázně ... 18
1.5.1 Dotazník ... 18
1.5.2 Rozhovor ... 19
1.6 Obecný postup zaměřený na řešení školní nekázně ... 19
2 PRAKTICKÁ ČÁST ... 21
2.1 Výzkumné šetření zjišťující a následně porovnávající problematiky kázně z hlediska učitelů na SOŠ a SOU ... 21
2.1.1 Cíl, výzkumný problém, výzkumné otázky, vybraný výzkumný vzorek... 21
2.1.2 Charakteristika objektů výzkumného šetření ... 22
2.1.3 Dotazníkové šetření ... 23
2.2 Výsledky dotazníkového šetření ... 23
2.3 Výsledky individuálních rozhovorů ... 35
3 Shrnutí šetření a diskuze ... 39
4 Závěr ... 43
7
5 Seznam použité literatury ... 44 6 Seznam příloh ... 45
8
Seznam obrázků
Obr. 1: Typy nekázně vůči učitelům ... 25
Obr. 2: Typy nekázně vůči ostatním žákům ... 25
Obr. 3: Četnost výskytu nekázně v hodině ... 26
Obr. 4: Četnost výskytu nekázně v závislosti na části školního roku ... 27
Obr. 5: Čestnost výskytu nekázně v závislosti na pohlaví žáků ... 28
Obr. 6: Hlavní příčiny nekázně... 29
Obr. 7: Příčiny s největším vlivem na žákovo chování ... 30
Obr. 8: Nejvíce využívané prostředky k řešení nekázně ... 31
Obr. 9: Nejúčinnější prostředky z hlediska nápravy chování ... 32
Obr. 10: Nejvíce závažné projevy nekázně ... 33
Obr. 11: Míra závažnosti na vybraných školách ... 33
Obr. 12: Nejzávažnější problémy nekázně s ohledem na část školního roku... 34
Obr. 13: Asociace s pojmem nekázeň ... 35
Obr. 14: Individuální rozhovor s učitelem matematiky ... 36
Obr. 15: Individuální rozhovor s učitelkou odborných ekonomických předmětů ... 37
9
Seznam tabulek
Tab. 1: Typ školy ... 23
Tab. 2: Zastoupení mužů a žen ... 23
Tab. 3: Věkové rozložení... 23
Tab. 4: Typy nekázně vůči učitelům nebo škole ... 24
Tab. 5: Typy nekázně vůči ostatním žákům ... 24
Tab. 6: Četnost výskytu nekázně v hodině ... 26
Tab. 7: Četnost výskytu nekázně v závislosti na části školního roku ... 27
Tab. 8: Četnost výskytu nekázně v závislosti na pohlaví žáků ... 27
Tab. 9: Hlavní příčiny nekázně... 28
Tab. 10: Příčiny s největším vlivem na žákovo chování ... 29
Tab. 11: Nejvíce využívané prostředky k řešení nekázně ... 30
Tab. 12: Nejúčinnější prostředky z hlediska nápravy chování ... 31
Tab. 13: Nejvíce závažné projevy nekázně ... 32
Tab. 14: Míra závažnosti na vybraných školách ... 33
Tab. 15: Nejzávažnější problémy nekázně s ohledem na část školního roku... 34
Tab. 16: Asociace s pojmem nekázeň ... 34
10
ÚVOD
Nekázeň je pojem, který je široké veřejnosti známý. Každý člověk se s tímto pro- blémem setkal jak v osobním, tak v profesním životě. Nejzávažnější je ovšem dle mého názoru nekázeň ve školství. Úkolem učitelů je vychovávat a učit mladé lidi ke slušnému chování, vědomostem a dovednostem. Pokud nebude ve třídě příjemné klima, proces učení se nesetká s vytyčeným cílem. Učitelé by se měli snažit nekázni předcházet, popřípadě ji řešit ihned, kdy se projeví její první znaky. Stačí jeden jediný student, který nám může svým nevhodným chováním strhnout celý kolektiv a zcela narušit průběh připravené výu- ky. Problematika kázně vyžaduje své řešení, jelikož čím víc jde doba dopředu, tím více studentů se tímto nevhodným způsobem chování projevuje.
Každý učitel má na problematiku nekázně jiný názor, jelikož každý z nich si pod pojmem nekázeň představuje něco jiného. Právě tento fakt potvrzuje subjektivnost daného tématu. Tato práce vychází z předpokladu, že učitelé středních odborných škol a středních odborných učilišť mají odlišné názory již v samotném pojmenování nekázně, jejich typech, principech, četnosti výskytu a způsobech nápravy.
Má bakalářská práce se tedy zabývá zjištěním rozdílů v problematice kázně na středních odborných školách a středních odborných učilištích. Tyto rozdíly budou sledová- ny pomocí dotazníků, které byly předloženy učitelům středních odborných škol a středních odborných učilišť. Výsledky tohoto dotazníkového šetření jsou graficky znázorněny po- mocí grafů a absolutní čísla jsou poskytnuta v tabulkách. Doplňujícím faktorem pro zjiště- ní rozdílů v této problematice je individuální otevřený rozhovor se dvěma učiteli, kteří mají zkušenost s vyučováním jak na střední odborné škole, tak na středním odborném učilišti.
11
1 TEORETICKÁ ČÁST
1.1 Osobnost adolescenta
Osobnosti adolescenta je v práci věnovaná jedna kapitola. Tento vývojový stupeň člověka je zde popsán, protože právě v období adolescence se žák stření školy vyskytuje.
Díky znalostem vývojové psychologie, konkrétně období adolescence, lze určité kázeňské problémy předpokládat a tím pádem se jim i snáze vyvarovat.
Toto období vytyčují dva sociální mezníky. Na počátku je ukončení povinné školní docházky a na konci čekají přípravy na povolání a nástup do zaměstnání. Adolescent dosa- huje plnoletosti, které lze chápat jako společenské potvrzení dospělosti.
Podle Švingalové (2006, s. 76) trvá adolescence zhruba do 22 let. Takto starý jedi- nec již dosáhl reprodukční zralosti, tělesný růst je také považován za ukončený. Jediný vývoj, který u žáka pokračuje, je psychický.
Z hlediska psychologie lze období adolescence chápat jako období osobnostního rozvoje dospívajícího. Adolescenti podle Vágnerové (1999, s. 57) vykazují určité způsoby prožívání, uvažování a chování:
1) Preference intenzivních prožitků
Je zde společná záliba v hlučné hudbě, rychlé jízdě a různých rizik. Cílem každého ado- lescenta je dosáhnout svého maxima a ověřit si tak hranice svých možností.
2) Snaha o absolutní řešení
Adolescenti vyžadují jednoznačnou platnost, kterou jsou ochotni podporovat svým chová- ním, nejenom slovně (bojovníci za práva zvířat).
3) Snaha o okamžité uspokojení aktuálně pociťovaných potřeb
Adolescenti nechtějí čekat na dosažení svého cíle. Odklad považují za nepříjemný a ne- smyslný. Důsledkem toho jsou takové situace jako rychlé známosti, ukradená věc nebo překotný sňatek.
Adolescence je spojena s větším pocitem svobody. Povinnosti sice také přibývají, ale ne tak hojně. Pocit svobody se ne vždy projeví v pozitivním směru. Často vede k ignoraci všeho, co by mohlo v pocitu svobody překážet.
Pro vlastní sebepojetí adolescenta je velmi důležitá příslušnost k nějaké skupině.
Spousta z nich touto cestou přejímá různé ideologie a názory na svět. Tento fakt souvisí s nezralostí adolescenta, avšak odstraňuje jeho nejistotu. Jedinec se cítí silněji, pokud má
12
oporu ve skupině. Často se chová bezohledně a agresivně. Příslušnost určitých skupin lze rozeznat na první pohled, např. pomocí oblečení a úpravou zevnějšku. Úplné ztotožnění s určitou skupinou bývá pouze přechodnou fází. Ke konci adolescence se obvykle přetrhají všechny vazby od dané skupiny.
Ve spojitosti s rozvojem myšlením a uvažováním o sobě i o světě, adolescent obje- vuje potřebu nalézt odpovědi na různé otázky:
a) hledání smyslu života b) hledání trvalých hodnot
c) potřeba přesahu vlastního života
Co se týče problematiky kázně v souvislosti na vývojové psychologii, je u adolescentů nutné brát v potaz určité změny.
Změny citového prožívání:
Podle Vágnerové (1999, s. 11) s sebou hormonální změna přináší kolísání citového la- dění, větší labilitu a tendence reagovat příliš přecitlivěle na běžné situace. Nakupení změn, které s sebou adolescence přináší, zvyšuje celkovou nejistotu. Mezi tyto změny patří napří- klad tělesné změny, proměny sociálních vztahů a nástup do nové školy.
Změna vlastních pocitů adolescenta překvapí. Často brečí a nechápou proč. Jeho pro- žitky jsou pro sebe samotného spíš nepříjemné, reaguje proto rozmrzele a podrážděně. Ci- tové výkyvy se projevují impulzivitou a nedostatkem sebeovládání. Další změna, která se vyskytuje v období adolescence, je uzavřenost jedince a nechuť dávat své city najevo.
(Vágnerová, 1999, s. 12) Změna uvažování:
Adolescenti často uvažují nad světem. Přemýšlí, jak by se tento svět dal změnit. Díky těmto myšlenkám se u adolescenta objevuje větší kritičnost. Schopnost uvažování o vše- možných neexistujících možnostech vyvolává nejistotu. Tato skutečnost se může stát im- pulsem k aktivnímu úsilí o změnu sebe sama i nejbližšího okolí. Na této skutečnosti jsou založeny nejrůznější typy aktivit – ekologické, anarchistické, antirasistické. Adolescentní řešení bývá dosti radikální. Chápou kompromis jako špatné řešení a proto jej odmítají.
Kompromis pro ně znamená neschopnost nalézt lepší řešení. (Vágnerová, 1999, s. 13-20)
13 Změna vztahu k učiteli:
Tato změna je také velice typická pro období adolescence. Tito jedinci totiž nepřijíma- jí názory a pokyny učitelů bezvýhradně. Často učitele nerespektují právě proto, že je učitel.
Kritika učitele je zcela přirozeným projevem, jelikož žáci už neakceptují pouze formální autoritu. Učitel ztrácí přirozenou autoritu u adolescentů stejně jako jejich rodiče. Ado- lescenti respektují učitele, kteří mají přirozenou autoritu a svou nadřazenost zbytečně ne- zdůrazňují. Oceňují smysl pro humor a snahu vyslechnout jejich názor. Takový učitel pozi- tivně ovlivňuje vztah ke školní práci. (Vágnerová, 1999, s. 38-40)
1.2 Kázeň
Pojem kázeň lze jen těžko definovat, ačkoliv mu každý člověk velice dobře rozumí.
V pedagogickém slovníku je kázeň chápána několika způsoby (Průcha, Walterová, Mareš, 2013, s. 96-97):
a) jako jeden z mnoha cílů výchovy b) jako prostředek k dosažení jiných cílů
c) jako riskantní až velice nepřijatelný prostředek, který ničí spontaneitu, tvořivost a individualitu žáka
Kázeň lze také vymezit dle rozdílných pohledů (Bendl, 2004, s. 80) : 1) filozoficky
Tento pohled se drží hesla: „Nečiň jiným, co nechceš, aby oni činili tobě.“ Je to způsob vhodný k otevření vlastních možností, aniž by student porušil svobodu ostatních spolužáků.
2) biologicky
Student musí zvládnout své „špatné“ instinkty a ovládnout své biologické momen- ty.
3) fyziologicky
Student ovládá svůj nervový systém, ve kterém vyšší složky centra ovládají nižší složky.
4) geneticky
Student má takové genetické uspořádání a činnost genetické struktury organismu, v jehož důsledku přežívá a dále se vyvíjí.
5) psychologicky
Student by měl být schopen se podřídit vůli nebo autoritě vlastní či učitele.
14 6) sociologicky
Student musí být ochoten přijmout sociokulturní vzorce chování dané sociální sku- piny.
1.3 Příčiny nekázně
Nežádoucí chování podle Kalhouse a Obsta (2002, s. 388) můžou zapříčinit násle- dující faktory:
a) biologické
Jedná se zejména o odchylky v nervové soustavě, které mohou být buď vroze- né, nebo zapříčiněné úrazem.
b) sociální
Lze chápat jako vliv výchovy v rodině, vliv party, médií, … c) situační
Jedná se o okamžitou atmosféru třídy, nezajímavý a nudný výklad učitele, ne- příjemná událost v ostatních hodinách.
Příčiny nekázně lze podle Čapka (2008, s. 19) chápat jako nevhodné projevy, které se vyskytují v okolí žáka. Snahou každého učitele by mělo být nastolení takových pravidel, aby se nekázeň vůbec neobjevovala. Ideální situací je existence pozitivního vztahu studen- tů k učiteli. Studenti totiž v tomto případě nechtějí učitele rozzlobit nebo zklamat. Dalším dobrým výchovným postupem může být efektivní motivace studentů, dobrá organizace, dodržování jasných pravidel.
V dalším přehledu jsou uvedeny a popsány další příčiny, které se nachází v odborných pramenech.
1.3.1 Nedostatky ve výchově v rodině
Žáci, se kterými učitelé denně pracují, prošli rozdílnou rodinnou výchovou. Někteří rodiče své děti podporují a vedou k lepším výkonům, jiní je zanedbávají. V některých ro- dinách se mluví slušně, jinde se naopak slušně nemluví. V jedné rodině se tělesné tresty nevyskytují, v jiné zase ano. Rodina má při výchově dítěte ty nejdůležitější úkoly, pokud již zde nastávají chyby, těžko je lze děti odnaučit. Velmi důležitá je spolupráce rodičů a školy. Jejich dobrý vztah má velkou zásluhu na příjemném klimatu třídy, ve které se stu- dent pohybuje. Bohužel v dnešní době je komunikace mezi učiteli a rodiči čím dál více obtížná. Učitelé mají leckdy pocit, že rodiče nejsou soudní a neprávem orodují za své děti
15
a naopak rodiče občas vidí učitele jako člověka, který jejich dítě zahlcuje zbytečnými in- formacemi a chrlí na ně pouze výtky a stížnosti. Každý by měl mít na vědomí, že žáci z různých rodinných poměrů by měli mít ke studiu stejnou příležitost a měly by se na ně klást stejné požadavky. (Bendl, 2004, s. 20-21)
1.3.2 Nevhodně vedené vyučování
Nekázeň též vyvolává činnost, která není pro studenty motivující, zajímavá ani pří- nosná. Nevěnují jí totiž vůbec žádnou pozornost. Tomuto problému lze čelit využíváním pestrých výukových metod, správným motivováním, sepjetím teorie s praxí, udržováním příjemného klimatu ve třídě nebo rovnostrannou komunikací. (Bendl, 2004, s. 21)
1.3.3 Osobnost učitelů a jejich chování
Ve školách po celé České republice se nachází spousta učitelů s rozdílným charak- terem. I kvalitní učitel, který se snaží svou práci odvádět co nejlépe, by se měl zamyslet, zda není jádrem kázeňských problémů právě on sám. Pedagogická činnost nese s sebou velkou psychickou zátěž, kterou nesnese každý. Také kolísavá labilita často neumožní ně- kterým učitelům vidět určité situace s nadhledem. Také učitelé, kteří sami sebe vidí jako jedinou autoritu, nejsou schopni respektovat svět dětí a jejich zájmy. Každý pedagog by měl být ochoten se podílet na vzájemném obohacování se studenty. (Bendl, 2004, s. 21-24) 1.3.4 Poruchy chování, poruchy učení a jiné
Tyto poruchy mají obrovský vliv na chování studenta ve třídě. Žáci s poruchami potřebují individuální přístup učitele. To ovšem neznamená, že učitel nevytyčí mantinely přijatelného chování. O poruše chování či učení se rodiče dozví z vyšetření studenta v pedagogicko-psychologické poradně a rodiče by si měli uvědomit, že porucha nemá vést k rezignaci studia studenta. Mnoho vysokoškolských studentů má dys-poruchu a úspěšně absolvovali studium. Neexistuje proto důvod, proč by učitel i rodič měl slevovat z přiměřených požadavků na kázeň nebo pracovní či jiné aktivity. (Bendl, 2004, s. 24-26) 1.3.5 Únava studentů
Jak je známo, tak únava organismu způsobí snížení fyzického i intelektuálního vý- konu. Proto stoupá počet chyb a student nedovede splnit úkoly, které by za běžných okol- ností hravě zvládl. Únavu studentů může způsobit obtížná látka, ale i pozdní denní vyučo- vací hodina. Únava se projevuje zvýšeným neklidem, otáčením se, hlukem ve třídě. Ná- padná roztěkanost se objevuje koncem týdne (od čtvrtka) nebo na konci školního roku.
16
Nejlepší prevencí únavy je přiměřená náročnost na činnosti a střídání aktivit. Učitel musí umět efektivně rozložit čas na pracovní úkoly. (Bendl, 2004, s. 26)
1.3.6 Násilí v médiích a počítačových hrách
Tento faktor bývá velice často zmiňován. Každý by si ovšem měl uvědomit, že sle- dování zobrazeného násilí neznamená, že povede k jeho přímému vykonávání. To by byl totiž násilníkem každý z nás. V televizních a filmových pořadech se často vyskytuje pro- blematika viny a trestu. Ve většině z nich je vždy zlo potrestáno a osoby, které jsou vinny, dopadnou tak, jak si zaslouží. Zde je jasné výchovné poučení. Každý by měl mít na paměti, že děti mají velice komplexní mentální procesy a jsou schopny rozpoznat nadsázku a virtu- alitu násilí. Videohry a počítačové hry mohou také rozvíjet řadu schopností, které lze vyu- žít ve vyučovacím procesu. Je důležité správně určit čas, který student může strávit u těch- to her. (Bendl, 2004, s. 27)
1.3.7 Žáci neakceptují nastavený řád a pravidla
Kázeň vychází z předepsaných norem. Pojem norma lze chápat jako to, co je nutné, potřebné, dovolené, přípustné a správné. Ve školství se zpravidla jedná o školní řád. Pokud ho žáci plně akceptují a řídí se jím, nevyskytují se kázeňské problémy tak často. Důležité je také studenty správně namotivovat k dodržování školního řádu. Aby žáci lépe přijímali normy, může učitel zavést „vlastní třídní řád“, kde učitel vytyčí základní principy chování a všichni žáci se pak na tuto listinu podepíší. Rozvolnění režimu přináší učiteli ztrátu auto- rity a respektu. (Bendl, 2008, s. 26-27)
1.3.8 Pokřivená komunikace mezi studenty a učitelem
Nesprávná komunikace učitele není problém, který spočívá v komunikativních do- vednostech, ale spíš vyjadřuje špatný postoj ke své roli vůči studentovi a jeho vnímání.
Sdělení učitelů mohou být informativní nebo impresivní. Informativní sdělení chápeme jako to, co je spojeno s pravdivostí, jasností, systematičností a logikou. Impresivní projev lze definovat jako přesvědčování. Jedná se zde o rozkazy a nařízení, rady, prosby, zastra- šování, vydírání a manipulaci (Bendl, 2004, s. 30). Komunikační pravidla pro učitele a studenty jsou velice odlišná. Student je při vyučování velice omezen v komunikaci. Může mluvit jen, když dostane slovo a pouze k tomu, co je určeno, jak dlouho to je určeno, v určitém místě a měl by hovořit pouze vzpřímeně (Gavora, 2005, s. 75). Negativním účin- kem je, když učitel odepírá studentovi právo vůbec otevřeně hovořit. Potírání prožitků dítě-
17
te není dobré a nejhorší je vyvolávat pocit studu morálním tlakem. Pocit křivdy a nespra- vedlnosti jsou pro studenta velice demotivující faktory. (Bendl, 2004, s. 30).
1.4 Projevy nekázně
O tom, že nekázeň představuje závažný problém ve školství, je sdělováno různými médii i potvrzeno odbornými průzkumy. Díky opakování těchto průzkumů je prokázáno, že se jedná o vzrůstající tendenci výskytu nekázně, narůstající kriminalitu dětí a mladist- vých, brutalitu trestných činů dětí a snižování věkové hranice, kdy se trestních činů děti dopouštějí.
Podoba školní nekázně se během let proměňuje a tento fakt závisí právě na vývoji společnosti, vědě a technice, kultuře a úrovní poznání. Některé projevy nekázně se během let vytěsnily (bezbožnost, rouhání), jiné přetrvávají dodnes (šikana, vulgárnost, drzost).
Nová doba přináší i nové projevy nekázně, jakými jsou například výhružné telefonáty, vy- rušování prostřednictvím mobilního telefonu, alkohol, drogy a kouření.
Není možné vyjmenovat veškeré projevy nekázně studentů, které se na školách vyskytují. Z toho důvodu je výčet v této práci omezen do dvou hlavních skupin, a to na přestupky vůči spolužákům a přestupky vůči učitelům. (Bendl, 2001, s. 36)
1.4.1 Nekázeň vůči učitelům (škole)
Mezi hlavní projevy nekázně bezesporu patří:
- drzost, - vulgárnost, - vandalismus, - šikana, - krádeže,
- konzumace drog a alkoholu, - kouření,
- záškoláctví, - fyzický útok, - lhaní,
- pomlouvání, - pozdní příchody,
- přepisování známek a jiné.
18 1.4.2 Nekázeň vůči spolužákům
Mezi hlavní projevy nekázně bezesporu patří:
- vulgárnost, - šikana, - rvačky, - krádeže, - pomluvy,
- úmyslné bojkotování zadané práce ve skupině, - rozšiřování pornografie,
- svalování viny na druhé a jiné. (Bendl, 2001, s. 36-38) 1.5 Diagnostika nekázně
Základním předpokladem pro zamezení nekázně je její včasné odhalení. Identifika- ce nekázně často nebývá vůbec jednoduchá a je oku skrytá (šikana). Bendl (2005, s. 59) ve své knize představuje metody, které mohou učiteli pomoci v odhalení existence, formy, frekvence a závažnosti nekázně. Níže budou uvedeny dva způsoby diagnostiky nekázně, které jsou použity v praktické části této práce.
1.5.1 Dotazník
Dotazník je nejčastěji používaná forma pedagogického výzkumu. Jedná se o pí- semné kladení otázek a získávání zpětných odpovědí. Tento způsob je velice oblíbený, protože není časově náročný. Struktura dotazníku se skládá ze třech částí.
Vstupní část obsahuje identifikační data instituce, která provádí dotazníkové šetře- ní a vysvětluje cíle výzkumu. Obsahuje též pokyny ke správnému vyplňování dotazníku.
Druhá část obsahuje otázky. Úvodní otázky jsou z principu lehčí a přitažlivější, aby nebyl respondent odrazen. Veprostřed se objevuje dotazníkové jádro a ke konci otázky důvěrnějšího charakteru.
Třetí částí je závěr, který obsahuje poděkování respondentovi za spolupráci.
Otázky by měly být stručně a jasně zadané, aby byli respondenti schopni odpově- dět. V dotazníku by se neměly objevovat otázky, které jsou sugestivní a vyjadřují předpo- jatost. Otázky podle otevřenosti se rozlišují na uzavřené, polozavřené a otevřené.
V dotazníku by se mělo vyskytovat více typů otázek. (Bendl, 2005, s. 70-74)
19 1.5.2 Rozhovor
Tato metoda má spoustu společných bodů s dotazníkovou metodou. Hlavním rozdí- lem mezi rozhovorem a dotazníkem je ten, že rozhovor je veden verbálně. Data se shro- mažďují na základě přímého dotazování. Realizace rozhovoru je časově náročnější. Osobní kontakt je výhodný zejména při doplňujících otázkách. Další výhodou je možnost sledovat chování respondenta. Při rozhovoru je důležité nastolit příjemnou a uvolněnou atmosféru.
Podle počtu osob se rozhovory dělí na individuální a skupinové. Pokud se rozhovor rozlišuje dle skupiny, jsou známy rozhovory strukturované, nestrukturované a polostruktu- rované. (Bendl, 2005, s. 84-87)
1.6 Obecný postup zaměřený na řešení školní nekázně
Školní nekázeň má mnoho podob. Řešení jednotlivých případů nekázně záleží vždy na konkrétním učiteli, ale obecný postup by měl zůstat stejný, popřípadě některý krok při- dat či vynechat. Obecný postup tedy představuje jakési vodítko pro učitele a podle Bendla (2001, s. 182 – 185) je strukturován do 19 jednotlivých bodů:
1) Odhalení nekázně, včasné zaznamenání neukázněného chování.
2) Posílení kontroly studentů a zajištění toho, aby se situace znovu neopakovala.
3) Ověření si pravdivosti podezření, že se ve škole konkrétní projevy vyskytují.
4) Zjištění intenzity, frekvence a doby trvání v rámci jednotlivých tříd, popřípadě ško- ly jako celku u jednotlivých studentů.
5) Charakterizovat míru vymykání se normy pro danou věkovou skupinu studentů.
6) Zaměřit se na studenty dopouštějící se kázeňských přestupků a jejich sledování do budoucna.
7) Vypozorovat, zda se neukázněné chování projevuje ustavičně nebo jen za zvlášt- ních okolností či na určitém místě.
8) Zjistit, zda neukázněné dítě nemá osobní problémy nebo trápení.
9) Zjistit rodinnou situaci neukázněného studenta. Zda je doma spokojený či nespoko- jený.
10) Sledovat, zda neukázněný studen má vliv na své spolužáky.
11) Přijít na příčiny konkrétního neukázněného chování.
12) Konzultovat příčiny nevhodného chování s třídním učitelem, rodiči, výchovným poradcem či školním psychologem.
13) Při neustálých kázeňských problémech informovat rodiče studenta a požádat je o spolupráci.
20
14) Ve vážných případech poprosit o pomoc další instituce se specializací na problé- mové chování dětí a mládeže.
15) Vybrat si vhodný přístup k žákovi s problematickým chováním.
16) Pozorovat studentovo chování po zavedení kázeňského opatření.
17) Věnovat pozornost celé skupině, kde je student členem.
18) Sledovat situaci ve škole a pozorovat studenty, kteří by se mohli nechat ovlivnit problémovým studentem a přidat se k němu, nebo naopak by mohli být ohrožováni nekázní svých spolužáků.
19) Vytvářet pozitivní sociální klima, pěstovat a posilovat zdravé sebevědomí.
Podle Novotové (2001, s. 79) je mnohem účinnější soustředit se na prevenci ne- vhodného chování, než trestat problémové žáky. Z tohoto důvodu je velmi důležité, aby se učitel zaměřil na profesionální přípravu a měl by neustále rozvíjet všechny do- vednosti, které učitelská profese obnáší.
21
2 PRAKTICKÁ ČÁST
2.1 Výzkumné šetření zjišťující a následně porovnávající problematiku kázně z hlediska učitelů na SOŠ a SOU
2.1.1 Cíl, výzkumný problém, výzkumné otázky, vybraný výzkumný vzorek
Cílem praktické části bakalářské práce je zjistit a následně porovnat problematiku kázně s hlediska učitelů na SOŠ a SOU.
Výzkumný problém
Jaké jsou rozdíly ve vnímání nekázně učitelů na SOŠ a SOU?
Výzkumné otázky:
1) Jaké typy nekázně se vyskytují na SOŠ a SOU dle vyjádření učitelů?
2) Jak často se učitelé setkávají s nekázní na vybraných SOŠ a SOU?
3) Jaké jsou příčiny nekázně na SOŠ a SOU dle vyjádření učitelů?
4) Jaké kázeňské prostředky se nejvíce využívají k řešení nekázně na SOŠ a SOU z pohledu učitelů?
5) Jaké kázeňské prostředky jsou nejúčinnější na SOŠ a SOU z pohledu učitelů?
6) Jak je problém nekázně hodnocen z hlediska míry závažnosti na SOŠ a SOU z pohledu učitelů?
Při zpracování praktické části byl použit kvantitativní výzkum, metoda dotazníko- vá. Výhodou je zjištění poměrně mnoha informací v krátkém časovém intervalu. Úska- lím ovšem může být zkreslení odpovědí respondentů, nebo nekvalitní zpracování do- tazníku. (Gavora, 2000, s. 99). Více informací o této metodě je v kapitole 1.5.1.
Dotazník v této práci byl předložen učitelům na SOŠ a SOU. Dotazník obsahuje uzavřené odpovědi pro zjednodušení a jasné vyhodnocení. Druhou doplňující metodou je individuální rozhovor, který byl realizován se dvěma učiteli, kteří mají praxi s výukou na učňovských i středoškolských oborech. Tento individuální rozhovor byl uskutečněn na Obchodní akademii, Hotelové škole a Střední odborné škole, příspěvko- vé organizaci, Zborovská 519, Turnov v době konání odborné praxe.
22 2.1.2 Charakteristika objektů výzkumného šetření
Pro výzkumné šetření byli vybráni učitelé daných škol:
SOŠ a SOU Neratovice
obory středního vzdělání s maturitní zkouškou: Dopravní prostředky, Hotelnictví, Gastronomie, Obchodník, Veřejnosprávní činnost.
obory středního vzdělání s výučním listem: Prodavač, Kadeřník, Instalatér, Zedník.
SOŠ a SOU Horky nad Jizerou
obory středního vzdělání s maturitní zkouškou: Gastronomie, Cestovní ruch, Pod- nikání.
obory středního vzdělání s výučním listem: Cukrář, Kuchař - číšník, Zahradník, Zemědělec - farmář.
SOŠ a SOU Kladno
střední vzdělání s maturitní zkouškou: Obchodník, Sociální činnost, Veřejnosprávní činnost, Logistické a finanční služby.
střední vzdělání s výučním listem: Kuchař, Prodavač, Aranžér.
SOŠ a SOU Mladá Boleslav
střední vzdělání s maturitní zkouškou: Technické lyceum, Veřejnosprávní činnost, Doprava a logistika.
střední vzdělání s výučním listem: Operátor skladování, Autoelektrikář, Zedník.
OAHŠ a SOŠ, Zborovská 519, příspěvková organizace, Turnov
střední vzdělání s maturitní zkouškou: Obchodní akademie, Hotelnictví, Cestovní ruch.
střední vzdělání s výučním listem: Prodavač, Kuchař-číšník, Nástrojař, Obráběč kovů, Jemný mechanik.
Na této škole byli osloveni dva učitelé, kteří se také zúčastnili individuálního roz- hovoru. Jednalo se o ženu, které vyučuje odborné předměty (efektivní komunikace, ekonomika a veřejná správa) a muže, který vyučuje matematiku.
Na základě prostudované literatury byl sestaven dotazník a rozeslán do vybraných středních odborných škol a středních odborných učilišť. Dotazník vyplnilo 52 učitelů, 27 z nich učí na SOŠ a 25 na SOU. Jedná se o 26 žen a 26 mužů. Z toho 14 žen a 13 mužů vyučují na SOŠ, na SOU je to 15 žen a 10 mužů. Průměrná délka praxe činí 22 let.
23
Nejvíce dotazovaných učitelů je ve věku 51 a více let. Tato skupina tvoří 58% re- spondentů. Nejvíce neočekávaným výsledkem, který se týká identifikačních dat dotazníků, je ten, že se dotazníkového šetření zúčastnil pouze jeden učitel, jehož délka praxe nepře- kročila 5 let. Je tedy zcela evidentní, že buď učitelé „začátečníci“ dotazník zcela bojkoto- vali, nebo příčinou může být i fakt, že na vybraných středních odborných školách a učiliš- tích pracují pouze zkušenější učitelé, kteří danou hranici praxe 5 let již přesáhli.
Charakteristika vybraného vzorku je následující:
Tab. 1: Typ školy
TYP ŠKOLY ABSOLUTNÍ ČÍSLO PROCENTUÁLNÍ ČÍSLO
SOŠ 27 52
SOU 25 47
Tab. 2: Zastoupení mužů a žen
POHLAVÍ ABSOLUTNÍ ČÍSLO PROCENTUÁLNÍ ČÍSLO
Muž 26 50
Žena 26 50
Tab. 3: Věkové rozložení
VĚK ABSOLUTNÍ ČÍSLO PROCENTUÁLNÍ ČÍSLO
Do 30 let 4 8
31 – 40 let 12 23
41 – 50 let 5 11
51 a více let 30 58
2.1.3 Dotazníkové šetření
Dotazník obsahuje 17 uzavřených otázek. Způsob vyplnění umožňuje u otázek č. 1, 2, 4, 6, 7, 8, 16 a 17 odpovědět pouze zaškrtnutím jedné varianty. U otázek č. 11 a 12 je možné zaškrtnout 3 nejvíce vyhovujících odpovědí dle mínění tázaných učitelů. Respon- denti jsou vyzváni ke zaškrtnutí 5 nejvíce vyhovujících odpovědí u otázek č. 5, 9, 10, 13, 14 a 15.
2.2 Výsledky dotazníkového šetření
V této bakalářské práci se vyskytují dva nástroje zjišťující porovnání problematiky kázně na SOŠ a SOU. Jedná se o již zmíněný dotazník a druhým nástrojem je individuální rozhovor. Výsledky použitých nástrojů se nachází v této a následující kapitole.
24
Výzkumná otázka č. 1 - Jaké typy nekázně se vyskytují na SOŠ a SOU dle vyjádření učitelů?
Výzkumné otázce č. 1 odpovídají otázky č. 9 a 10 z dotazníku. V těchto otázkách lze zaškrtnout pět možných odpovědí. Výsledky těchto otázek lze v číselném vyjádření vyčíst z tabulek 4 a 5, nebo z grafického vyjádření z obrázků 1 a 2.
Tab. 4: Typy nekázně vůči učitelům nebo škole
TYPY NEKÁZNĚ
SOŠ (celkový počet
respondentů)
SOU (celkový počet
respondentů)
Drzost 16 15
Vulgárnost 20 20
Vandalismus 0 10
Šikana 8 5
Krádež 0 5
Konzumace drog a alkoholu 4 10
Lhaní 16 5
Pomlouvání 8 5
Zapomínání úkolů a pomůcek 20 25
Používání taháků 11 25
Nedbalost 20 0
Úmyslné bojkotování zadané práce 12 0
Tab. 5: Typy nekázně vůči ostatním žákům
TYPY NEKÁZNĚ SOŠ (počet) SOU (počet)
Vulgárnost 31 25
Šikana 15 10
Rvačky 4 5
Krádeže 0 10
Svalování viny na druhé 23 20
Odmítání pomoci spolužákům 4 5
Úmyslné bojkotování skupinové práce 19 5
Provokování souseda 31 25
Pomluvy 8 20
Z obrázku 1 jsou patrné rozdíly v typech nekázně vyskytujících se vůči učitelům – vandalismus, krádež, nedbalost a bojkotování zadané práce. Vandalismus a krádeže se ne- vyskytují na SOŠ vůbec, ale naopak se zde vyskytuje nedbalost a úmyslné bojkotování zadané práce, s čímž nemají žádné problémy učitelé středních odborných učilišť. Nejvíce vyskytujícím se typem nekázně vůči učitelům nebo škole je na SOŠ zapomínání úkolů a
25
pomůcek, vulgárnost a nedbalost. U SOU se objevují nejvíce typy nekázně jako zapomíná- ní úkolů a pomůcek, používání taháků.
Obr. 1:Typy nekázně vůči učitelům
Rozdíly ve výskytu typů nekázně vůči ostatním žákům lze pozorovat na obrázku 2. Zatímco na SOU mají zkušenosti s krádežmi mezi žáky, SOŠ nemají s danou problematikou vůbec žádnou zkušenost. Rozdílu si lze všimnout i u typu nekázně bojkotování skupinové práce. Na SOŠ se s daným typem nekázně setkává 14 % dotazovaných učitelů, na SOU jsou to pouze 4 % učitelů. Nejvíce vyskytujícím se typem nekázně u žáků SOŠ i SOU jsou vulgárnost a provokování souseda.
Obr. 2: Typy nekázně vůči ostatním žákům
26
Výzkumná otázka č. 2 - Jak často se učitelé setkávají s nekázní na vybraných SOŠ a SOU?
Výsledky výzkumné otázky č. 2 prověřují dotazníkové otázky č. 6, 7 a 8. Z tabulek 6, 7 a 8 lze vyčíst výsledky v absolutních číslech a na obrázkách 4, 5 a 6 jsou výsledky zobrazeny graficky.
Tab. 6: Četnost výskytu nekázně v hodině
JAK ČASTO
SOŠ ( celkový počet
respondentů)
SOU (celkový počet
respondentů)
Každý den 16 25
Jednou za týden 8 0
Jednou za měsíc 3 0
Méně než jednou za měsíc 0 0
Na obrázku 3 jsou na první pohled viditelné rozdíly mezi výskytem nekázně v hodině v opakujícím se časovém intervalu. Na SOU se tázaní učitelé setkávají s problematikou nekázně každý den, zatímco na SOU se určitá skupina žáků chová ne- vhodně každý den, jiná jednou za týden a ti hodnější žáci pouze jednou za měsíc.
Obr. 3: Četnost výskytu nekázně v hodině
27
Tab. 7: Četnost výskytu nekázně v závislosti na části školního roku
ČÁST ŠKOLNÍHO ROKU SOŠ SOU
V průběhu 1. čtvrtletí 3 16
V průběhu 2. čtvrtletí 3 0
V průběhu 3. čtvrtletí 10 0
V průběhu 4. čtvrletí 11 9
Z obrázku 4 je patrné, že žáci SOŠ se chovají nevhodně v průběhu všech čtvrtletí. Nejintezivnější je problematika nekázně v průběhu 4. čtvrletí. Žáci SOU mají problém s nekázní nejvíce v průběhu 1. čtvrletí, dále pak v průběhu 4. čtvrtletí.
Obr. 4: Četnost výskytu nekázně v závislosti na části školního roku Tab. 8: Četnost výskytu nekázně v závislosti na pohlaví žáků
POHLAVÍ ŽÁKŮ SOŠ SOU
Děvčata 10 10
Chlapci 17 15
Co se týče problematiky nekázně v závislosti na pohlaví žáků, jsou výsledky v podstatě rovnocenné. Na obouch typech škol mají chlapci větší problémy s nekázní než děvčata. Tuto skutečnost znázorňuje obrázek 5.
28
Obr. 5: Čestnost výskytu nekázně v závislosti na pohlaví žáků
Výzkumná otázka 3 - Jaké jsou příčiny nekázně na SOŠ a SOU dle vyjádření učitelů?
Výzkumnou otázku č. 3 prověřovaly dotazníkové otázky č. 11 a 12, u kterých lze v dotazníku zaškrtnout tři pro učitele nejvýznamnější dílčí odpovědi. Výsledky dotazníko- vých otázek zobrazují v absolutních číslech tabulky 9 a 10, graficky si lze výsledky pro- hlédnout na obrázkách 6 a 7.
Tab. 9: Hlavní příčiny nekázně
TYPY PŘÍČIN SOŠ (počet) SOU (počet)
Nedostatky ve výchově v rodině 27 26
Nevhodně vedené vyučování 0 0
Osobnost učitelů a jejich chování 4 4
Poruchy chování, učení a jiné poruchy 23 11
Únava žáků 0 0
Násilí v médiích 4 9
Neprofesionální komunikace mezi žáky a učitelem 0 0
Neakceptace nastaveného řádu a pravidel 23 25
Na obrázku 6 je na první pohled zřetelné, že učitelé na SOŠ i SOU naprosto popíra- jí, že by nevhodně vedené vyučování, únava žáků nebo neprofesionální komunikace mezi učitelem a žákem mohly být příčinami nekázně. Je nutné zdůraznit, že výsledky zobrazují názory učitelů, je tedy více než pravděpodobné, že rodiče by odpovídali jinak, a jistě by někteří označili neprofesionální komunikaci mezi žákem a učitelem a nevhodně vedené vyučování jako hlavní příčiny nekázně.
29
Příčiny, jakými jsou nedostatky ve výchově v rodině, osobnost učitelů a jejich cho- vání, násilí v médiích a neakceptace nastaveného řádu a pravidel, se vyskytují podle táza- ných učitelů na SOŠ i SOU. Jejich výskyt je na obou typech škol téměř totožný. Nejvýraz- nějším rozdílem z hlediska příčin nekázně na SOŠ (28,4 %) a SOU (13,3 %) jsou poruchy chování, učení a jiné a poruchy žáka, které převládají na SOŠ.
Obr. 6: Hlavní příčiny nekázně
Tab. 10: Příčiny s největším vlivem na žákovo chování
TYPY PŘÍČIN SOŠ (počet) SOU (počet)
Nedostatky ve výchově v rodině 27 24
Nevhodně vedené vyučování 0 0
Osobnost učitelů a jejich chování 0 6
Poruchy chování, učení a jiné poruchy 23 5
Únava žáků 0 4
Násilí v médiích 8 11
Neprofesionální komunikace mezi žáky a učitelem 0 0
Neakceptace nastaveného řádu a pravidel 23 5
Obrázek 7 znázorňuje výsledky dotazníkové otázky týkající se příčin nekázně, které mají největší vliv na žákovo chování. Učitelé na SOŠ i SOU popírají, že by největší vliv mohly mít příčiny jako nevhodně vedené vyučování nebo neprofesionální komunikace mezi učitelem a žákem. Na SOU učitelé přiznávají, že by určitý vliv na žákovo nevhodné chování mohly mít příčiny, jakými jsou osobnost učitelů a jejich chování nebo únava žáků.
Zrovna tyto dvě možnosti naprosto popírají učitelé SOŠ. Velkým rozdílem v názorech na příčinu, která by mohla mít vliv na nevhodné chování žáka, je bezesporu příčina poruchy
30
chování, učení a jiné poruchy žáka. Zatímco na SOŠ této příčině přikládají učitelé velký význam (28,4 % učitelů), na SOU tuto příčinu bere v potaz pouze 9,1 % učitelů.
Obr. 7: Příčiny s největším vlivem na žákovo chování
Dotazníková otázka č. 12 je kontrolní otázkou č. 11. Při pozorném prohlédnutí vý- sledků v tabulkách a na obrázcích si lze všimnout velmi podobných výsledků. Kontrolní otázkou si tedy lze ověřit, zda učitelé vyplňují dotazník poctivě a odpovědi nejsou zkresle- né.
Výzkumná otázka č. 4 - Jaké kázeňské prostředky se nejvíce využívají k řešení ne- kázně na SOŠ a SOU z pohledu učitelů?
Výzkumnou otázku č. 4 ošetřuje dotazníková otázka č. 13, u které lze v dotazníku zaškrtnout pět nejvíce významných dílčích odpovědí. Výsledky dotazníkové otázky zobra- zuje obrázek 8. V tabulce 11 jsou zobrazena absolutní čísla.
Tab. 11: Nejvíce využívané prostředky k řešení nekázně
Prostředky SOŠ SOU
Prodloužený pohled do očí 12 9
Setrvání u lavice žáka 12 6
Zamračení, zavrtění hlavy 12 5
Přerušení výkladu 31 25
Ukázání na žáka prstem 0 0
Položení otázky týkající se učiva 23 16
Zadání úkolu navíc 15 19
Přesazení 19 12
Ohlášení žákova chování třídnímu učiteli 3 18 Ohlášení žákova chování řediteli školy 0 3
Ohlášení žákova chování rodičům 8 12
31
Na obrázku 8 jsou nejvíce viditelné dva rozdíly. Tím prvním je, že na vybraných SOŠ se v případě nekázně neohlašuje žákovo chování řediteli školy. Druhý rozdíl se týká ohlášení žákova chování třídnímu učiteli. Tento prostředek k řešení nekázně se využívá zejména na SOU.
Obr. 8: Nejvíce využívané prostředky k řešení nekázně
Výzkumná otázka č. 5 - Jaké kázeňské prostředky jsou nejúčinnější na SOŠ a SOU z pohledu učitelů?
Výzkumnou otázku č. 5 ošetřuje dotazníková otázka č. 14, u které lze v dotazníku zaškrtnout pět nejvíce významných dílčích odpovědí. Výsledky dotazníkové otázky zobra- zuje obrázek 9. V tabulce 12 jsou zobrazena absolutní čísla.
Tab. 12: Nejúčinnější prostředky z hlediska nápravy chování
Prostředky SOŠ SOU
Prodloužený pohled do očí 15 16
Setrvání u lavice žáka 12 4
Zamračení, zavrtění hlavy 8 13
Přerušení výkladu 4 17
Ukázání na žáka prstem 8 25
Položení otázky týkající se učiva 15 30
Zadání úkolu navíc 12 8
Přesazení 45 7
Ohlášení žákova chování třídnímu učiteli 0 0 Ohlášení žákova chování řediteli školy 8 0
Ohlášení žákova chování rodičům 8 5
Z obrázku 9 je zřejmé, že nejvíce účinným prostředkem z hlediska nápravy chování na SOŠ je přesazení žáka. Na SOU je tím nejvíce účinným prostředkem položení otázky týkající se učiva.
32
Obr. 9: Nejúčinnější prostředky z hlediska nápravy chování
Výzkumná otázka č. 6 - Jak je problém nekázně hodnocen z hlediska míry závažnosti na SOŠ a SOU z pohledu učitelů?
Výzkumnou otázku č. 5 ošetřují dotazníkové otázky č. 15, 16 a 17. U otázky č. 15 lze zaškrtnout tři nejvýznamnější dílčí odpovědi. Výsledky dotazníkových otázek zobrazují obrázky 10, 11 a 12. V tabulkách 13, 14 a 15 jsou zobrazena absolutní čísla.
Tab. 13: Nejvíce závažné projevy nekázně
PROJEVY SOŠ SOU
Drzost 12 14
Vulgárnost 19 16
Vandalismus 19 20
Šikana 12 30
Krádež 8 16
Konzumace drog a alkoholu 23 24
Lhaní 0 0
Pomlouvání 3 0
Zapomínání úkolů a pomůcek 8 0
Používání taháků 4 0
Nedbalost 8 0
Úmyslné bojkotování zadané práce 19 5
Na obrázku 10 jsou viditelné rozdíly v nejvíce závažných projevech nekázně. Za- tímco na SOŠ jsou za nejvíce závažné projevy považovány pomlouvání, zapomínání úkolů a pomůcek, používání taháků a nedbalost, na SOU učitelé tyto projevy nevyskytují vůbec.
Učitelé SOU za nejvíce závažný projev nekázně považují šikanu, jejich kolegové na SOŠ označili jako nejvíce závažný projev nekázně konzumaci drog a alkoholu.
33
Obr. 10: Nejvíce závažné projevy nekázně Tab. 14: Míra závažnosti na vybraných školách
MÍRA ZÁVAŽNOSTI SOŠ SOU
Velmi závažné 0 9
Závažné 0 0
Středně závažné 27 11
Málo závažné 0 5
Nezávažné 0 0
Obrázek 11 zobrazuje problematiku nekázně z hlediska míry závažnosti na vybra- ných školách. Na první pohled jsou zřejmé rozdíly. Na SOŠ považují učitelé veškeré ká- zeňské problémy za středně závažné. Na SOU je již situace jiná. Devět z dotazovaných učitelů považuje problematiku kázně za velmi závažnou.
Obr. 11: Míra závažnosti na vybraných školách
34
Tab. 15: Nejzávažnější problémy nekázně s ohledem na část školního roku
ČÁST ŠKOLNÍHO ROKU SOŠ SOU
V průběhu 1. čtvrtletí 8 7
V průběhu 2. čtvrtletí 4 3
V průběhu 3. čtvrtletí 4 4
V průběhu 4. čtvrtletí 9 11
Na obrázku 11 nejsou patrné žádné významné rozdíly ve výsledcích na SOŠ a SOU. Žáci teda „zlobí“ stejně ve všech částech školního roku.
Obr. 12: Nejzávažnější problémy nekázně s ohledem na část školního roku Z otázky v dotazníku č. 5 vyplývá, co si vlastně učitelé SOŠ a SOU představují pod pojmem nekázeň. Tyto výsledky si lze prohlédnout na obrázku 12 nebo je lze vyčíst v tabulce 16.
Tab. 16: Asociace s pojmem nekázeň
POJEM SOŠ SOU
Nepozornost 12 11
Drzost 29 24
Vulgárnost 23 18
Vykřikování 12 12
Opisování 4 15
Pošťuchování 12 10
Čmárání po lavici 20 3
Nešetrné zacházení s učebnicí 8 0
Pozdní příchod 0 12
Porušování školního řádu 15 15
Na obrázku 13 je patrné, jaké skutečnosti si dotazovaní učitelé představí pod po- jmem nekázeň. Na obou typech škol si nejvíce představují pod pojmem nekázeň drzost a
35
vzápětí vulgárnost. Na SOŠ učitelé též považují za nekázeň čmárání po lavici a nešetrné zacházení s učebnicí. Na SOU čmárání po lavici přikládají učitelé malý význam, nešetrné zacházení s učebnicí neoznačili v dotazníku vůbec.
Obr. 13: Asociace s pojmem nekázeň 2.3 Výsledky individuálních rozhovorů
Jak již bylo zmíněno, rozhovor má mnoho společných bodů s dotazníkovou meto- dou. Hlavní rozdíl je ten, že rozhovor je veden ústně. Více o rozhovoru v kapitole 1.5.2.
Na obrázcích 14 a 15 jsou výsledky dvou individuálních rozhovorů, které byly rea- lizovány na Obchodní akademii, Hotelové škole a Střední odborné škole v Turnově, pří- spěvkové organizaci, Zborovská 519 v době mé odborné praxe. Rozhovor byl proveden s mužem i ženou z důvodu, zda bude patrný rozdíl ve vyjádření o nekázni a přístupu k ní.
Z výsledků těchto individuálních rozhovorů nelze vyvozovat obecné závěry. Je nutno říci, že zkoumaný vzorek je příliš malý. Také je důležité si uvědomit, že učitelé jiné školy by mohli odpovídat na položené otázky zcela odlišně.
36
Obr. 14: Individuální rozhovor s učitelem matematiky
Z obrázku 14 je patrné, že dotazovaný učitel považuje za nekázeň vše, čím se žák proviní vůči školnímu řádu, popřípadě neposlechne jeho pokyny. Tento učitel také bez dlouhého přemýšlení označil žáky SOU jako více problémové z hlediska kázně. Tento fakt staví na názoru, že žáci na SOU nemají až tak vyspělé uvažování. Učitel v rozhovoru ne- chtěl rozdělit žáky do skupin na SOŠ a SOU v souvislosti s přestupky, které se nejčastěji vyskytují na dané škole. Je totiž toho názoru, že všichni žáci bez ohledu na typu studia se proviňují stejně, avšak na SOU jsou tyto přestupky poněkud intenzivnější. K řešení pro- blému nekázně učitel používá prostředek, jakým je např. domluva s žákem nebo s rodiči, v horším případě navrhne snížení stupně chování. Dále zastává ten názor, že kázeňské pře- stupky vyskytující se na škole, kde působí, jsou běžného charakteru.
37
Obr. 15: Individuální rozhovor s učitelkou odborných ekonomických předmětů Podle obrázku 15 je patrné, že dotazovaná učitelka považuje za nekázeň chování žáků, které není v souladu se školním řádem. Častěji se setkává s problémy nekázně na učebních oborech. Hlavní příčinou dle jejího mínění je fakt, že žáci na učebních oborech jsou týden ve škole, kde probíhá výuka, a týden na odborné praxi, kde aplikují své teore- tické vědomosti. Žáci se dle jejího názoru vrací z praxe nepozorní a rozjívení. Je nutné ale
38
podotknout, že praxe u tohoto typu studia je nutná, a žáci ji v intenzivní podobě potřebují pro své budoucí povolání.
U žáků na SOŠ se dle jejího mínění nejvíce vyskytují typy nekázně, jakými jsou opi- sování, kouření a vulgárnost. Tyto přestupky se vyskytují na SOU, ale ještě se k nim přidá jeden přestupek - rvačky. U žáků na SOŠ je dle jejího názoru též snazší zajistit nápravu chování. Většinou stačí žáka pouze napomenout, v tom horším případě se problém nekázně řeší se třídním učitelem. Žáci SOU často končí v ředitelně, mají spoustu poznámek, které často vedou ke sníženému stupni chování. Obvykle se na škole, kde dotazovaná učitelka, učí, vyskytují běžné problémy nekázně. Pokud se ale objeví závažný problém, je připrave- na použít razantní řešení problému vedoucí k nápravě chování.
39
3 Shrnutí šetření a diskuze
Výzkumná otázka č. 1. - Jaké typy nekázně se vyskytují na SOŠ a SOU dle vy- jádření učitelů?
Pomocí dotazníkového šetření bylo zjištěno, že typy nekázně vůči učiteli, jakými jsou nedbalost, úmyslné bojkotování zadané práce, se odehrávají pouze na SOŠ. Oproti tomuto výsledku se na SOU vyskytují krádeže a vandalismus. Ve výzkumné otázce č.1 také byly zjištěny typy nekázně vůči ostatním spolužákům. Prvním velkým rozdílem mezi SOŠ a SOU je fakt, že podle dotazovaných učitelů se krádeže mezi žáky vyskytují pouze na SOU. Druhý velmi patrný rozdíl lze pozorovat v úmyslném bojkotování zadané práce.
Zatímco na SOŠ je tento typ nekázně velmi častý, na SOU se vyskytuje pouze zřídka.
Výzkumná otázka č. 2 - Jak často se učitelé setkávají s nekázní na vybraných SOŠ a SOU?
Na SOU se učitelé setkávají s nekázní prakticky denně. Na SOŠ se vyskytuje neká- zeň u některých skupin žáků každý den, jiné skupiny se chovají nevhodně průměrně jednou za týden a ti ostatní jednou za měsíc. V závislosti na části školního roku se učitelé na SOŠ setkávají s nekázní po celý rok, na SOU pouze v 1. a 4. čtvrtletí školního roku. V závislosti na pohlaví žáků byl zjištěn fakt, že u obou typů škol převažuje častěji nekázeň u chlapců než u děvčat.
Výzkumná otázka č. 3 - Jaké jsou příčiny nekázně na SOŠ a SOU dle vyjádření učitelů?
Učitelé obou typů škol naprosto popírají, že by hlavními příčinami nekázně mohly být nevhodně vedené vyučování, únava žáků a neprofesionální komunikaci učitelů s žáky.
Za příčiny s největším vlivem jsou na SOŠ nejvíce považovány nedostatky ve výchově v rodině, poruchy chování, učení a jiné poruchy žáka a neakceptace nastaveného řádu a pravidel. U SOU je také za nejvíce vlivnou příčinu považován nedostatek ve výchově v rodině.
40
Výzkumná otázka č. 4 - Jaké kázeňské prostředky se nejvíce využívají k řešení nekázně na SOŠ a SOU z pohledu učitelů?
Nejvíce využívaným prostředkem k řešení nekázně je u obou typů škol přerušení výkladu.
Výzkumná otázka č. 5 - Jaké kázeňské prostředky jsou nejúčinnější na SOŠ a SOU z pohledu učitelů?
Nejvíce účinným prostředkem u učitelů SOŠ je přesazení, u SOU se v tomto přípa- dě jedná o položení otázky týkající se učiva. Je tedy otázkou, proč učitelé nepoužívají svůj nejúčinnější prostředek k nápravě chování a místo toho používají prostředek, jakým je pře- rušení výkladu. Na tuto otázku lze odpovědět hned. Je to jednodušší a rychlé. Přesazení vyžaduje o hodně více času než přerušení výkladu. Učitelé musí jednat v závislosti na vzniklé situaci a řešit výskyt nekázně bez zbytečné prodlevy.
Výzkumná otázka č. 6 - Jak je problém nekázně hodnocen z hlediska míry závaž- nosti na SOŠ a SOU z pohledu učitelů?
Nejvíce závažným projevem je na SOŠ konzumace drog a alkoholu, na SOU se jedná o šikanu. S projevy, jakými jsou pomlouvání, zapomínání úkolů a pomůcek, taháky a nedbalost, se setkávají pouze učitelé SOŠ. Výsledky v míře závažnosti se u obou typů škol liší. Na SOŠ učitelé považují veškeré projevy jako středně závažné, na SOU se vysky- tují velmi závažné, středně závažné, ale i málo závažné. V závislosti na části školního roku nebyly zjištěny žádné významné rozdíly. U žáků obou škol se vyskytuje nekázeň v průběhu celého školního roku.
V dotazníku se vyskytovala též otázka, pomocí které bylo zjištěno, co si vlastně učitelé představují pod pojmem nekázeň. Učitelé obou typů škol se shodli, že nejvíce tento pojem vyjadřuje drzost. V některých dílčích odpovědích nenašli učitelé SOŠ a SOU žád- nou shodu. Učitelé SOŠ se shodli, že pod pojmem nekázeň si představují nešetrné zachá- zení s učebnicí, učitelé SOU pak označili pozdní příchody.
Individuálního rozhovoru se zúčastnili dva učitelé, kteří mají zkušenost s žáky na středních odborných učilištích i středních odborných škol. Učitelé byli osloveni ve škole, kde byla mnou provedena odborná praxe. Jednalo se o střední školu v Turnově. Rozhovor byl veden s mužem, který učí matematiku a s ženou, která vyučuje odborné ekonomické
41
předměty, jakými jsou ekonomika, veřejná správa a efektivní komunikace. Oba rozhovory si jsou velice podobné. Učitelé dané školy se shodli na faktu, že se nekázeň objevuje častě- ji u žáků s výučním listem. Tuto skutečnost dávají za vinu střídání výuky ve škole a praxím mimo budovu školy, vyspělosti a uvažování žáků. Na této škole se vyskytují projevy ne- kázně jako opisování, vulgárnost, kouření, nedochvilnost, u žáků s výučním listem jsou také časté rvačky. Oba učitelé se snaží nekázeň řešit prostřednictvím domluvy jak s žákem, tak s třídním učitelem. Při hrubším porušení školního řádu se žák může dopracovat ke sní- žení známky z chování. Kázeňské problémy na této škole nejsou až tak časté a závažné, ale pokud je žákovo překročení vůči pravidlům fatální, učitelé nepopírají, že jsou schopni pou- žít razantní prostředky k nápravě.
Srovnání výsledků individuálního rozhovoru a vyplněných dotazníků není zcela jednoduché. Dá se říci, že individuální rozhovor sloužil jako doplňující nástroj, který je schopen zachytit širší souvislosti. Učitelé totiž neměli možnost využít žádné dílčí odpově- di, které by jim napomáhaly v otázkách kladených v záznamovém archu. Jejich odpovědi byli spontánní. Níže jsou uvedeny příklady, ve kterých lze přesně určit soulad či nesoulad mezi SOŠ a SOU.
Učitelé v individuálním rozhovoru uvedli, že si pod pojmem nekázeň představují vše, co není v souladu se školním řádem. Tento fakt potvrzují i výsledky otázky v dotazníku. Jelikož nedbalost, úmyslné bojkotování zadané práce, krádeže, či vandalismus jistě v souladu se školním řádem není.
Dále díky dotazníku bylo zjištěno, že u žáků na SOU se vyskytuje problematika s kázní denně. Žáci na SOŠ jsou rozděleny do třech skupin, kde se nekázeň vyskytuje prů- měrně každý den, jednou týdně nebo i jednou za měsíc. Tudíž je možné souhlasit s odpo- vědí z individuálního rozhovoru, že častější problémy s nekázní mají žáci na SOU.
V této práci se vyskytují fakta, která jsou hodna diskuze. Jako první se jedná o srovnání tabulky 7, kde se řešila četnost nekázně v závislosti na školním roce, a tabulky 15, která vypovídala o nejzávažnějších problémech s ohledem na část školního roku. Učitelé středních odborných učilišť totiž uvedli, že se s problematikou nekázně vůbec nesetkávají v průběhu 2. a 3. čtvrtletí. Zároveň ale odpověděli, že nejzávažnější problémy nekázně se u nich vyskytují v průběhu všech čtvrtletí. Tato dvě tvrzení jsou v přímém nesouladu. Je možné, že učitelé dané odpovědi zaškrtávali bezmyšlenkovitě, nebo že chtěli lépe uspět v dotazníkovém šetření ve srovnání SOŠ.
42
Další nesoulad je mezi obrázky 8 a 9, které se týkají prostředků v boji proti nekáz- ni. Jeden obrázek popisuje výsledky otázky z hlediska účinnosti daných prostředků a druhý z hlediska četnosti využívání daných prostředků. Logické by bylo využívat takové pro- středky, které jsou nejúčinnější z hlediska nápravy žákova chování. Bohužel však se tato myšlenka v dotazníku nepotvrdila. Učitelé totiž nepoužívají nejúčinnější prostředky. Je tedy otázkou, zda vůbec někdy může dojít ke zlepšení v problematice nekázně, když učite- lé používají takové prostředky, které jsou pro ně nejjednodušší.
Učitelé dle výsledků z dotazníku naprosto popírají své přičinění na výskytu nekáz- ně. Bojkotují myšlenku, že by příčinou nekázně mohlo být pochybení v jejich komunikaci se žáky nebo nevhodně vedené vyučování. V odborné literatuře na téma Vývojová psycho- logie je napsáno, že osobnost učitele a jeho chování k žákům je přímo závislá na pracovní aktivitě ve škole. Je tedy pravděpodobné, že pokud by se učitelé více zaměřili na komuni- kaci se žáky, nedávali tolik na odiv svou nadřazenost, poslouchali více názory svých žáků a snažili se pro ně vytvořit zajímavou výuku plnou různých aktivit, nekázeň by se mohla vyskytovat v menším množství. Na druhou stranu díky své praxi vím, že žáci bývají ve škole často pasivní a spíše se snaží výukovou jednotku „přežít“. Často se stydí projevit svůj názor nebo mají strach, že odpoví na některou z otázek špatně. Další otázkou ohledně příčiny učitele na nekázeň je ta, jak by se výsledek změnil, pokud by dotazník byl předlo- žen na jiných školách odlišného zaměření, nebo dokonce rodičům daných žáků. Zdá se, že ani jeden z dospělých nechce mít zodpovědnost za výskyt nekázně. Učitelé totiž v dotazníku odpověděli, že hlavní příčinou a zároveň příčinou s největším vlivem jsou ne- dostatky ve výchově v rodině.
Další skutečností, která byla díky dotazníku objevena, je ta, že se nejzávažnější problémy vyskytují na SOŠ i SOU v průběhu posledního čtvrtletí. Je možné se domnívat, že žáci se více projevují proti školnímu řádu, protože se již blíží prázdniny. Známky mají někteří z nich již brzy uzavřené. Toto období je též spojeno se školními výlety a „klidněj- ším“ režimem. Někteří žáci mohou danou situaci zneužít anebo se pouze ke konci školní- mu roku nudí, a tak vymýšlejí způsob, jak si pobyt ve škole nějakým způsobem zpestřit.
43
4 Závěr
Nekázeň je pojem známý široké veřejnosti. Nejvíce je tento pojem spojený se škol- stvím. Je to problém, kterého se obávají nejen učitelé všech škol, ale zajisté i rodiče žáků.
Společně s dobou se výskyt nekázně zvyšuje a jejich projevy jsou stále agresivnější a agre- sivnější. Tato skutečnost by se měla za spolupráce učitelů a rodičů žáků okamžitě řešit. Je třeba najít soulad mezi těmito dvěma hlavními stranami. Již z provedeného výzkumného šetření je evidentní, že učitelé naprosto potlačují myšlenku, že by příčinami nekázně mohla být jejich špatná komunikace s žáky nebo nevhodně vedené vyučování. Každý se ale zajis- té setkal s „nezáživnou“ výukou, která nezapojuje žáky do aktivit. Právě tato skutečnost vede k výsledku, že žáci se „zabaví“ sami a jinak. Na druhou stranu se učitelé odvolávají na nedostatky ve výchově a v rodině. Je pravda, že pokud dítě z rodiny nedostalo základ slušného chování a není zvyklé akceptovat jakýkoliv řád, je v adolescenci téměř nemožné zajistit tuto nápravu pouze učitelem.
Cílem této bakalářské práce bylo zjištění rozdílů v problematice nekázně na SOŠ a SOU. Jelikož úskalím dotazníkového šetření je bezesporu návratnost dotazníků a průzkum byl proveden pouze na školách v oblasti středních Čech, bylo by vhodné tyto výsledky ověřit rozsáhlejším průzkumem, kde by byl větší reprezentativní vzorek.
V závěru je třeba shrnout nejzajímavější výsledky šetření. Učitelé se na obou ty- pech školy shodli na tom, že hlavní příčinou a zároveň příčinou s největším vlivem jsou nedostatky ve výchově v rodině. Rozdíly v problematice nekázně ve srovnání SOŠ a SOU jsou patrné v typech nekázně vůči učiteli. Pomocí dotazníkového šetření bylo zjištěno, že typy nekázně vůči učiteli, jakými jsou nedbalost, úmyslné bojkotování zadané práce, se odehrávají pouze na SOŠ. Oproti tomuto výsledku se na SOU vyskytují krádeže a vanda- lismus.
Tato práce může posloužit budoucím učitelům, současným učitelům i rodičům, jeli- kož po přečtení si mohou udělat představu o tom, jaké typy nekázně se nejčastěji na SOŠ a SOU vyskytují a jaké prostředky považují dotazovaní učitelé za nejúčinnější. Může se tedy stát jakýmsi vodítkem v boji proti nekázni, pomoci zajistit příjemnou pracovní atmosféru, ve které budou žáci soustředěni, a proces výuky se setká s úspěchem.
44
5 Seznam použité literatury
1) BENDL, S. Jak předcházet nekázni aneb kázeňské prostředky. Praha: ISV, 2004. ISBN 80-86642-14-3.
2) BENDL, S. Kázeňské problémy ve škole. Praha: Triton, 2004. ISBN 80-7254- 453-5.
3) BENDL, S. Školní kázeň. Praha: ISV, 2001. ISBN 80-85866-80-3.
4) BENDL, S. Ukázněná třída. Praha: Triton, 2005. ISBN 80-7254-624-4
5) ČAPEK, R. Odměny a tresty ve školní praxi. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80- 247-1718-0.
6) GAVORA, P. Učitel a žáci v komunikaci. Brno: Paido 2005. ISBN 80 - 223- 1716-0
7) GAVORA, P.: Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000. ISBN 80- 85931-79-6.
8) HORÁK, J. Výchovné problémy současné školy. Liberec: FP TUL, 2001. ISBN 80-7083-537-0.
9) KALHOUS, Z., OBST, O. a kol. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002.
10) PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E. a MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha:
Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0403-9.
11) ŠVINGALOVÁ, D. Úvod do vývojové psychologie. Liberec, 2006. ISBN 80- 7372-057-4.
12) VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie: Dospívání. Liberec, 1999.
ISBN 80-7083-335-1.
45
6 Seznam příloh
PŘÍLOHA Č.1 Dotazník
