Návrh měřícího zařízení pro analýzu rovnoměrnosti plástu.

(1)

Návrh měřícího zařízení pro analýzu rovnoměrnosti plástu.

Bakalářská práce

Studijní program: B2301 – Strojní inženýrství Studijní obor: 2301R000 – Strojní inženýrství

Autor práce: Petr Pilař

Vedoucí práce: Ing. Šimon Kovář, Ph.D.

Liberec 2016

(2)

(3)

(4)

4

Prohlášení

Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

(5)

5

Poděkování

Touto cestou bych rád poděkoval vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Šimonu Kovářovi, Ph.D za přínosné konzultace, cenné rady a čas, které mi věnoval při vytváření této bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat katedře textilních a jednoúčelových strojů za poskytnutí počítačové laboratoře, ve které jsem mohl pracovat na bakalářské práci. V neposlední řadě bych chtěl poděkovat svým rodičům za všestrannou podporu během celé doby mého studia a všem mým spolužákům a kamarádům.

(6)

6

Abstrakt

Tato bakalářská práce se zabývá optimalizací stávající konstrukce měrky pro analýzu rovnoměrnosti plástu. Teoretická část je věnována druhům měřidel, která jsou dostupná na českém trhu a zda jsou vhodná pro řešení našeho problému. V části praktické je proveden rozbor metodiky měření plástu a konstrukční zpracování měřící hlavy.

Klíčová slova

Tloušťkoměr, tloušťka, měřící přístroj, vířivé proudy, měření vzdálenosti, senzory

Abstract

This bachelor thesis deals with the optimization of the existing structure gauges for analysis uniformity of the fleece. The theoretical part is devoted to the kinds of measuring instruments, which are availeble on the Czech market and whether they are suitable for solving our problem. In the practical part is an analysis methodology for measuring of fleece and engineering design of the measuring head.

Key words

Thickness meter, thickness, measurement device, eddy currents, distance measurement, sensors

(7)

7

Obsah

1 Úvod... 9

2 Teoretická část ... 10

2.1 Kloboučnický polotovar ... 10

2.2 Vlastnosti plošných textilií ... 10

2.2.1 Plošná hmotnost (jemnost textilie) ... 10

2.2.2 Tloušťka ... 11

2.2.3 Stlačitelnost ... 12

2.3 Měření a měřící technika ... 12

2.3.1 Základní pojmy z měřící techniky ... 13

2.3.2 Zásady měření ... 13

2.3.3 Podstata měření ... 13

2.3.4 Měřící přístroje pro měření tloušťky plošných textilií ... 13

2.4 Tloušťkoměry číselníkové a digitální ... 14

2.5 Vířivé proudy ... 15

2.5.1 Historie ... 15

2.5.2 Princip vířivých proudů ... 16

3 Praktická část ... 18

3.1 Rozbor dané problematiky ... 18

3.1.1 Vhodné využití ... 19

3.2 Rozbor měření ... 21

3.3 Stávající provedení ... 23

3.4 Návrh nové měřící hlavy ... 26

3.5 Senzory společnosti Micro-Epsilon ... 28

3.5.1 Vířivoproudé senzory ... 28

3.5.2 EddyNCDT 3001 ... 30

3.5.3 EddyNCDT 3010 ... 31

3.5.4 Porovnání měřících senzorů ... 33

4 Shrnutí ... 34

5 Závěr ... 35

(8)

8

Seznam zkratek a symbolů

symbol jednotka popis

ρs kg.m^-2 plošná hmotnost

m kg hmotnost odstřihu plošné textilie

S m² plocha

l m délka

b m šířka

pm Pa měrný tlak

F N zatěžující síla

S m/logPa stlačitelnost

p1 Pa tlak

p₂ Pa tlak

h₁ m tloušťka při tlaku p1

h2 m tloušťka při tlaku p2

f kHz frekvence

t °C teplota

p bar tlak

(9)

9

1 Úvod

V dnešní době se v mnoha průmyslových odvětvích objevují nové technologie, metody a produkty. Tomuto rychlému rozvoji vědy a techniky se nevyhýbá ani textilní průmysl. Textilní materiály nejsou využívány pouze v oděvním průmyslu, ale nachází uplatnění také v jiných průmyslových odvětvích (např. automobilový, nábytkářský).

S novými technologiemi a výrobními metodami se zároveň zvyšují nároky na kvalitu výrobku. Metody používané pro určení kvality výrobku by měly být co nejjednodušší, nejrychlejší a nejobjektivnější.

Úkolem této práce je provést rozbor metodiky měření rovnoměrnosti plástu. Dále vytvořit měřící systém, který bude pomocí příslušné sondy měřit tloušťku stlačeného materiálu na jeho libovolných místech, konstrukčně zpracovat měřící hlavu s čidlem.

Čidlo by mělo pracovat v cylindrických souřadnicích a umožňovat vertikální posuv.

Natáčení v cylindrických souřadnicích nelze provést v rozporu se zadáním z důvodu citlivosti čidla. Původní myšlenka byla, že si hlava (plastový nástavec) dosedne na měřený polotovar a během stlačování materiálu se hlava srovná kolmo k podložce (deska měřícího stolu). Během zkoušení se projevilo, že tomu tak není, jelikož se hlava nezarovná, ale zůstane šikmo k desce. Tímto jsou naměřené hodnoty zkresleny a nemohou se použít. Pokud se lehce zavadí o rameno měrky nebo přímo měřící hlavu opět se nástavec pohne a neměří správné hodnoty. Z tohoto důvodu se od této varianty upustilo a plastový nástavec bude vykonávat vertikální posuv.

Měrka bude sloužit k měření kloboučnických polotovarů ve firmě TONAK sídlící v Novém Jičíně, jenž je jedním z největších výrobců klobouků a materiálu na klobouky na světě. Tradice výroby tam sahá až do roku 1630. 80% výroby je exportováno do více než 50 zemí světa.

(10)

10

2 Teoretická část

2.1 Kloboučnický polotovar

Jedná se o plošný útvar, který má během výroby různé stupně, např. plást, zaplstěný (zvalchovaný) polotovar atd.. Nejběžněji se používá králičí plst (filc). Tento polotovar (tzv. plást) je vyráběn přisátím rozvolněných chlupů (králík, zajíc atd.) na tzv.

zvon (perforovaná plechová nádoba ve tvaru otočeného zvonu, přes kterou je odsáván vzduch. Při manipulaci s plástem si musíme dávat velký pozor, protože plást má malou pevnost a může lehce dojít k jeho porušení, čímž by nám už nebyl k užitku.

2.2 Vlastnosti plošných textilií

Vlastnosti plošných textilií ovlivňuje celá řada parametrů, jako jsou vlastnosti zpracovávaného materiálu (plstivost, délka vláken), použitá technologie (tvorba rouna na mykacím stroji, pneumotvoření atd.) a následné zpevnění vlákenné hmoty (rovnoměrné rozvrstvení) a to pomocí propichování, plstění, proplétání atd. Dalšími faktory ovlivňujícími vlastnosti textilie jsou struktura samotné plošné textilie a její konečná úprava. V našem případě nás, ale nejvíce zajímají plošná hmotnost a tloušťka

polotovaru. [1]

2.2.1 Plošná hmotnost (jemnost textilie)

Jemnost plošných textilií zjistíme tak, že hmotnost textilie vydělíme jednotkou plochy. Plošná hmotnost se stanovuje ze vztahu podle rovnice (1):

(1)

kde

ρs - plošná hmotnost [kg.m^-2]

m - hmotnost odstřihu [kg] plošné textilie o ploše S [m²]

S - plocha odstřihu plošné textilie [m²], l je délka vzorku a b je šířka vzorku [m]

(11)

11 2.2.2 Tloušťka

Tloušťku plošné textilie definujeme jako kolmou vzdálenost mezi dvěma přesně definovanými deskami. Polotovar je umístěn mezi tyto dvě desky a působí se na něj daným přítlakem pm. Tlak pm se nechá působit po určitý čas tr určený zkušebními podmínkami a poté se odečte tloušťka h – obr. 2.1 [1]. Čas tr během, kterého působí tlak Pm je určen tak aby reakce plošné textilie byly v rovnováze – obr. 2.2 [1]. Velikost přítlaku na měřený polotovar se volí podle druhu plošné textilie a příslušné normy. Pro objemnější, lehčeji stlačitelné textilie volíme velikost čelistí vyšší a velikost přítlaku nižší. Ve většině případů platí, že spodní (podkladová) deska musí mít větší průřez než horní čelist, ale můžeme se setkat i s měřidly, u kterých obě přítlačné desky mají stejnou

plochu. [1]

Obr. 2.1 měření tloušťky [1] Obr. 2.2 časový průběh [1]

Budeme-li měřit jen volně, bez přítlaku působícího na čelisti tak výsledná hodnota měření bude rozdílná, než kdybychom měřili s přítlakem. Jelikož je textilní materiál lehce stlačitelný tak pro měření tloušťky textilií je přítlak předepsán normou.

Důležitým parametrem při měření je přítlak, který působí mezi deskami. Je dán plochou zatěžující čelisti a silou, kterou čelist na textilii působí. Definujeme ho jako měrný tlak viz. rovnice (2):

kde

pm -měrný tlak [Pa]

F -zatěžující síla [N]

S -plocha čelistí [m²]

(12)

12

Tento přítlak je vyrovnáván vnitřním odporem textilie. Jak je ukázáno na obr.

2.2 [1]. Pokud bychom měřili tloušťku textilie na začátku působení tlaku, došli bychom k jiným výsledkům, než kdybychom tloušťku měřili až po určitém čase.

Z časového průběhu (obr.2.2 [1]) můžeme vypozorovat, že po určitém čase se křivka asymptoticky blíží konstantní tloušťce. Během tohoto času je změna tloušťky textilie na čase minimální a při měření dospějeme k reprodukovatelným hodnotám. Čas, při kterém dojde k ustálení stlačení textilie bývá v normách stanoven na 30 sekund.

K měření tloušťky textilie se používají tloušťkoměry různých konstrukcí.

Existují ruční měřící přístroje pro rychlé určení tloušťky materiálu nebo stolní měřící

přístroje s přídavnými závažími. [1]

2.2.3 Stlačitelnost

Používáme-li různé přítlaky, změříme různé tloušťky textilie. Při stlačování je plošná textilie namáhána a tím dochází k deformacím. Zavádí se pojem stlačitelnost S, která určuje schopnost textilie stlačit se. Stlačitelnost se vypočítá ze vzorce (3).

(3)

kde

S – stlačitelnost [m/logPa]

p1 – tlak [Pa]

p2 – tlak [Pa]

h1 – tloušťka při tlaku p1 [m]

h2 – tloušťka při tlaku p2 [m]

2.3 Měření a měřící technika

Měření znamená číselné zkoumání geometrických, fyzikálních a dalších vlastností předmětů (jevů, procesů), obvykle porovnáváním s danou jednotkou. Výsledkem měření je číslo, které nám vyjadřuje poměr zkoumané veličiny k jednotce, spolu s uvedením té jednotky. S měřením se můžeme setkat v mnoha různých odvětvích a užívá se k různým účelům, kdy se měří různé jednotky a jejich kombinace. Technická měření jsou pro nás nezbytným zdrojem informací a setkáme se s nimi téměř ve všech

(13)

13

oborech. Bez vyspělé měřící techniky je prakticky nemyslitelný jakýkoliv vývoj,

výzkum, výroba nebo provoz zařízeních. [2]

2.3.1 Základní pojmy z měřící techniky

Měření fyzikální veličiny – je vyjádření její číselné hodnoty.

Měřící přístroj – zařízení sloužící ke zjištění číselné hodnoty měřené veličiny.

Čidla a snímače – snímají měřenou veličinu, její časový průběh a převádějí ji na jinou

veličinu, signál. [3]

2.3.2 Zásady měření

Důležité je nejen samotné měření, ale také jeho příprava a poté i jeho vyhodnocení. Při přípravě měření je důležité správně zvolit počet a druh měřených veličin s ohledem na jejich důležitost. Ne vždy potřebujeme měřit s co největší přesností, proto by měla být přesnost měření taková, jakou potřebujeme. Během samotného měření je důležité zajistit kalibraci a bezporuchový chod měřícího přístroje.

2.3.3 Podstata měření

Podstatou je měření tloušťky textilie (v našem případě plástu) jako vzdálenosti mezi základní deskou, na které je vzorek umístěn a paralelním kruhovým přítlačným kotoučem, který vyvíjí specifikovaný přítlak na zkoušenou plochu plástu.

Zkoušený polotovar je umístěn mezi dvě definované desky, přičemž působí stanovený přítlak. Po předem určené době se změří a zaznamená kolmá vzdálenost mezi

deskami. [3,4]

2.3.4 Měřící přístroje pro měření tloušťky plošných textilií

Měřící přístroje pro měření tloušťky se skládají z několika částí. Jednou z nich jsou čelisti, mezi které je vkládán měřený materiál s dosedací hlavou, jejíž plocha může mít různé velikosti. Tím je umožněno, že můžeme měřit různé textilní materiály a také

(14)

14

měřit podle různých norem. Důležitými součástmi přístrojů jsou snímače tlaku (síly) a vzdálenosti (tloušťky). Zároveň je těmito snímači nejvíce ovlivňována přesnost měřícího přístroje. V současnosti se již převážně používají elektronické snímače, které nám umožňují pohodlnější vyhodnocování a ukládání naměřených dat. Dnešní přístroje jsou vybaveny rozhraním pro připojení počítače. [3]

2.4 Tloušťkoměry číselníkové a digitální

S tloušťkoměry se můžeme setkat hlavně ve strojním a textilním průmyslu.

Pracují na principu dvou rovinných desek mezi, které je vkládána měřená součást nebo materiál. Výsledná hodnota je zobrazena na číselníku či digitálním displeji.

Tloušťkoměry pro textilní průmysl využíváme pro zjišťování tloušťky plošných textilií a textilních výrobků. Dále jsou vhodné pro měření tloušťky na všech plošných útvarech jako papír, lepenka, fólie, papír ze skleněných vláken, látky, netkané textilie, geotextilie, potažená textilie, koberce, podlahové krytiny, kůže, koženka, guma atd. Jak již bylo zmíněno, tyto přístroje mohou být buď ruční anebo stolní.

Obr. 2.3 Ruční měřící přístroje [5]

(15)

15

Obr.2. 4 Stolní měřící přístroje [5]

2.5 Vířivé proudy

V této kapitole vysvětlíme vznik, význam a princip vířivých proudů, které použijeme na měření tloušťky plástu. Základem principu vířivých proudů je elektromagnetismus. Vířivé proudy vznikají při elektromagnetické indukci. Střídavý proud procházející vodičem vytváří okolo vodiče magnetické pole. Velikost magnetického pole závisí na velikosti protékajícího proudu. Pokud se do tohoto magnetického pole dostane další elektrický vodič, pak se v tomto vodiči bude indukovat elektrický proud. Vířivé proudy jsou indukované elektrické proudy tekoucí po kruhové dráze. Název je odvozen od „vírů“, které tvoří kapalina nebo plyn při obtékání překážek.

2.5.1 Historie

Princip vířivých proudů má své počátky v objevu elektro-magnetické indukce, kterou objevil Michael Faraday. Samotný princip objevil v roce 1851 francouzský fyzik Jean Bernard Léon Foucault. Ten zjistil, že pokud pohybujeme vodičem (nebo s kovovým materiálem) v okolí magnetického indukčního toku, začnou se v tomto vodiči vytvářet indukované proudy, které mají charakter proudových smyček. Od těchto cirkulujících proudů je v materiálu vytvářeno indukované magnetické pole působící proti směru původního pole, které tyto proudy vyvolalo. Tento jev byl později upřesněn

(16)

16

německým fyzikem Heinrichem Lenzem a byl tak formulován tzv. Lenzův zákon.

Indukované proudy byly pojmenovány jako vířivé proudy nebo Foucaultovy proudy.

Vířivé proudy jsou prakticky využívány až v období 2. světové války a to k testování materiálu. K většímu využití dochází v 50. a 60. letech 20. století, zvláště v leteckém a atomovém průmyslu. V současné době je princip vířivých proudů uplatňován v mnoha odvětvích lidské činnosti. [6]

2.5.2 Princip vířivých proudů

Princip měření vířivých proudů vychází z induktivní měřící metody založené na extrakci energie z oscilačního obvodu. Tato energie je potřeba pro indukci tzv. vířivých proudů v elektricky vodivých materiálech. Cívka je napájena střídavým proudem, který vytváří magnetické pole kolem cívky (Amperův zákon). Pokud je elektricky vodivý předmět umístěn do tohoto magnetického pole, indukují se vířivé proudy, což podle Faradayova indukčního zákona vytvoří elektromagnetické pole. Toto pole působí v protisměru k magnetickému poli cívky (Lenzův zákon), což také způsobuje změnu impedance cívky. Řídící jednotka vypočítá impedanci podle změny amplitudy a

fázového posunu. [7]

Obr. 2.5 Princip vířivých proudů [7]

(17)

17

Výhodou principu vířivých proudů je, že může být použit na všechny elektricky vodivé, feromagnetické a nemagnetické kovy. Velikost snímače je ve srovnání s jinými technologiemi relativně malá a rozsah pracovní teploty je vysoký. Tato technologie zaručuje vysokou přesnost a je odolná vůči nečistotám, prachu, vlhkosti, oleji, vysokému tlaku a dielektrickým materiálům v místě měření.

Je také třeba zvážit omezení této technologie. Výstup a linearita závisejí na elektrických a magnetických vlastnostech cílového materiálu. Z tohoto je často nutná individuální linearizace a kalibrace systému. Délka kabelu je maximálně 15 m a průměr snímače (a tedy i efektivní plocha měření) se zvyšuje spolu s měřícím rozsahem. [7]

Obr. 2.6 Princip kapacitního snímače [7]

Vzdálenost cívky od vodivého materiálu ovlivňuje vzájemný indukční odpor okruhu. Tento jev se využívá pro měření tloušťky nevodivé vrstvy materiálu na elektricky vodivých podkladech. Jelikož se vířivé proudy soustředí blízko povrchu tak se jejich síla snižuje se vzdáleností od cívky.

(18)

18

Obr. 2.7 Vznik vířivých proudů [6]

3 Praktická část

V rámci praktické části se zabýváme samotným návrhem měřící hlavy. Při konstrukci vycházíme ze stávajícího modelu, s tím že jsme použili jiný typ senzoru pro větší rozsah měření vzdálenosti. Probereme také způsob měření, jeho problematiku a také si přiblížíme a porovnáme snímače od firmy MICRO-EPSILON Czech Republic, spol. s.r.o. (dále jen Micro-Epsilon).

3.1 Rozbor dané problematiky

Volba způsobu měření vychází ze specifických požadavků na měření kloboučnického plástu. Při výběru vhodného měřidla jsme uvažovali o stolním tloušťkoměru nebo tloušťkoměru s měřícími rameny. V jejich prospěch hrála dostupnost a nízké pořizovací náklady. Nakonec jsme zvolili metodu měření vzdálenosti na principu vířivých proudů. Cílem měření je zjistit jaká je plošná hmotnost měřeného polotovaru. Plošnou hmotnost je možné vypočítat z tloušťky stlačeného plástu.

Abychom se přiblížili co nejvíce reálným výsledkům tak musíme docílit toho, že budeme měřit tloušťku při maximálním stlačení polotovaru. Cílem maximálního stlačení je eliminovat vzduchové mezery, které se v plástu vyskytují, ideálně docílit

(19)

19

toho, že během měření žádné vzduchové mezery v polotovaru nebudou. K tomu aby bylo dosaženo maximální stlačení je potřeba závaží, které svojí tíhou bude tlačit na horní přítlačnou desku. Při použití ručního nebo stolního tloušťkoměru nastává problém s uložením závaží. Měřený plást se skládá pouze z králičích chlupů, které jsou nafoukány do tvaru zvonu a jsou namočeny vodou díky čemuž drží pohromadě. Plást má malou pevnost, je náchylný na porušení vazeb, které ho drží vcelku a tak jakákoliv manipulace sním je velice náročná. Z tohoto důvodu nemůžeme použít výše zmíněná měřidla, jelikož bychom během měření byli nuceni s plástem hýbat a během posouvání plástu by mohlo dojít k poškození a jeho znehodnocení. Složené plásty mají tvar symetrického lichoběžníku, při použití ručního nebo stolního měřidla budeme omezeni malým rozsahem měřící plochy a také nesoudržností samotného materiálu. Dále by byla komplikovaná konstrukce rámu, který by nesl měřící zařízení. Existuje také provedení tloušťkoměru s měřícími rameny. V tomto případě jsme, ale omezeni vyložením ramene.

Obr. 3.1 Tloušťkoměr s přídavným závažím [5]

3.1.1 Vhodné využití

K hlavním důvodům proč je vhodné pro tyto účely využít senzoru vzdálenosti na principu vířivých proudů můžeme zařadit dostatečnou přesnost měření. Snímače měří

(20)

20

s přesností na setiny milimetru, což je v našem případě dostačující. Pokud by byla přesnost měření pouze v desetinách milimetru tak je do výpočtu plošné hmotnosti vnášena velká odchylka a tím i výsledná hodnota nebude dostatečně přesná. Použitím senzoru je odstraněno další omezení, které bylo u tloušťkoměrů a to dosah a vyložení ramene. Plást je měřen ve třech úsecích (nahoře, uprostřed a dole) a v náhodně volených bodech těchto úseků. Měřící hlava, na které je senzor, je umístěna na ocelovém rameni (Obr. 3.2), které je otočné a opatřeno lineárním vedením v horizontálním směru.

Obr. 3.2 Provedení měrky se stávající měřící hlavou

(21)

21

3.2 Rozbor měření

Jak již bylo zmíněno způsob měření vychází ze specifických požadavků na měření kloboučnického plástu. Samotné měření probíhá tak, že se plást položí na stůl, který je součástí měrky (obr. 3.2). Plásty mají rotační tvar, připomínající zvon. Největší plásty dosahují rozměrů (viz. obr. 3.3) a když je položíme jejich plocha se ještě zvětší. Tuto plochu je nutné matematicky přepočítat. Z rozměrů největšího z plástů byla specifikována velikost stolu resp. maximální velikost. Stůl je použit nejen kvůli rozměrům plástů a komplikované manipulaci s nimi ale také, protože mají malou pevnost. Kdybychom s plástem manipulovali, hrozí tu riziko protrhnutí plástu, tedy jeho znehodnocení.

Obr. 3.3 Velikosti plásticích zvonů

Tloušťku měříme pomocí snímače, který pracuje metodou měření vzdálenosti vířivými proudy. K tomu abychom změřili vzdálenost je zapotřebí plastový nástavec,

(22)

22

který bude ze shora stlačovat plást. Na to zda je vůbec možné použít plastový nástavec jsme konzultovali se zástupcem z firmy Micro-Epsilon. Výrobce čidla dle zadaných podmínek konstatoval vhodnost tohoto řešení a také, při dodání nástavce, zaručuje kalibraci čidla pro daný rozsah měřených vzdáleností. Na základě odborné konzultace bylo potvrzeno, že použití plastového nástavce (dosedací čepičky) je možné s tím že měřící rozsah snímač by se musel posunout před nástavec. Jen by bylo vhodné odeslat nástavec do Micro-Epsilon aby kalibrace snímače proběhla včetně něj. Jak dosedací čepička vypadá zobrazuje obr. 3.4 a 3.5.

Obr. 3.4 Pohled na plochu dosedající na snímač Obr. 3.5 Plocha dosedající na plást

Plocha dosedací čepičky má doporučenou velikost 200 mm², což odpovídá přítlačnému kotouči o průměru 16 mm. Velikost plochy nástavce byla stanoveno již při předchozím vývoji měrky. To samé platí i pro závaží, které je použito a jeho hmotnost činí 2 kilogramy. Určení hmotnosti vychází z následujícího grafu (obr. 3.6).

(23)

23

Obr. 3.6 Kalibrační křivka

Měření probíhalo na tlakoměru firmy Instron a jeho cílem bylo zjistit průběh deformace materiálu. Z grafu můžeme vyčíst, že protažení při zatěžování od 0 do 20 N je velmi výrazné, tedy látka je snadno stlačena. Od 20 N dále již protažení není tak výrazné, ale stále probíhá. Tuto oblast můžeme považovat za téměř lineární. Cílem měření bylo zjistit jaká bude vhodná velikost zatížení aby se materiál nedeformoval do trvalé deformace, ale zůstat v oblasti pružné deformace. Z měření bylo určeno, že bude vhodné použití závaží o hmotnosti 2 kilogramy. Závaží s touto hmotností je přijatelné jak pro obsluhu měrky (čím nižší hmotnost, tím snadnější manipulace) tak také z důvodu měření (vnášená chyba je dostačující).

3.3 Stávající provedení

Konstrukce měřící hlavy, která je nyní používána k měření polotovaru vychází z rozměrů používaného senzoru od firmy Micro-Epsilon. Senzor DT3001-U4M-SA je opatřen vnějším závitem M12, který slouží k uchycení senzoru. Senzor je tímto závitem našroubován do prstence. Prstenec je vyroben z tyče o vnějším průměru 26 milimetrů a celkové výšce 11,5 milimetrů. Na straně směřující dolů je osazení vysoké 1,5 milimetru a průměru 18 milimetrů, které slouží jako doraz pro kontramatici. V prstenci je vyvrtána díra se závitem M12. Prstenec je nalisován do trubky s vnějším průměrem 30 milimetrů a tloušťkou stěny 3 milimetry. Trubka je dlouhá 155 milimetrů a pracovně jsme si ji nazvali jako tělo. V plášti těla je vyříznut otvor pro případný vývod kabelů z měřícího

(24)

24

čidla nad ním je přivařena ocelová kostička s drážkou, ve které je umístěn čep od zvedací páky. Na druhém konci trubky co je nalisován prstenec jsou vyvrtány dvě díry jdoucí proti sobě se závitem M3. Do děr jsou našroubovány stavěcí šrouby, kterými je připevněn kroužek nesoucí závaží. Tělo je uloženo do kluzných ložisek od firmy Hennlich s.r.o.. Hlavním nosným prvkem, který nese všechny ostatní komponenty měřící hlavy je pouzdro. Pouzdro je svařenec skládající se ze spodního dílu, kterým je trubka a ta je navařená na díl vrchní, což jsou dva plechy o tloušťce 8 mm svařené do tvaru L profilu. Vnější průměr trubky je 40 milimetrů s tloušťkou stěny 4 milimetry. Na obou koncích trubky jsou uložená kluzná ložiska a tak tu máme zvětšen vnitřní průměr na 34 milimetrů. Další úpravy na trubce jsou drážka, ve které se pohybuje ocelový výstupek s drážkou pro čep zvedací páky, vyříznutý otvor pro vývod kabelů a z boku je drážka pro aretační pístek. V plechu představujícím dno jsou vyvrtány dvě díry pro šrouby M6x16, kterými je uchycen držák páky, dvě díry se závity pro šrouby M4x14, kterými je připevněno vedení kabelů do ovládací krabičky a díra o průměru 12,5 milimetrů , ve které je uložen tlumící pístek. Tlumící pístek redukuje rychlost posuvu závaží a zároveň dopad čidla na podložku čímž chrání měřený materiál proti poškození.

Na pístek je napojen kroužek, který nese závaží. V ose kroužku stejně jako v ose závaží je vyvrtána díra se závitem M10. soudržnost kroužku a závaží je zajištěno pomocí závitové tyče. Tyč je k závaží utažena kontramaticí. Plech, jenž je ve vertikální poloze má pouze v sobě vyvrtané díry pro šrouby M5x16. Pouzdro se přes tyto šrouby našroubuje k vozíčku lineárního vedení, který nám zajišťuje horizontální posuv.

Pouzdro je vyztuženo dvěma žebry o tloušťce 4 milimetry a délce odvěsny 20 milimetrů. Celé tělo, se senzorem a závažím se pohybuje v pouzdru. Tento lineární pohyb nám umožňují dvě kluzná ložiska, ve kterých se tělo pohybuje a zvedací páka.

Pouzdro dále nese páku, kterou zvedáme a pokládáme měřící senzor, aretační pístek k zajištění polohy, vedení kabeláže. Jak měřící hlava vypadá, zobrazuje obr. 3.7.

(25)

25

Obr. 3.7 Měřící hlava

Následující obrázky 3.8 a 3.9 zobrazují již vyrobenou měřící hlavu a jak je umístěna na měrce.

(26)

26

Obr. 3.8 Obr. 3.9

3.4 Návrh nové měřící hlavy

Pro konstrukci nové měřící hlavy bylo především nutné vybrat vhodný senzor (snímač), který splňuje požadavky. Po odborné konzultaci se zástupcem firmy Micro- Epsilon byl vybrán senzor typu NCDT3010-U15. Jelikož má tento senzor výrazně jiné rozměry než stávající senzor DT3001-U4M-SA tak se nám změní uložení snímače.

Zatímco stávající senzor DT3001-U4M-SA má vnější závit M12, kterým je našroubován do trubky s vnitřním závitem a ta je součástí měřící hlavy tak nový senzor má tři díry pro šrouby velikosti M4 na roztečné kružnici o poloměru 10 mm. Provedení uchycení senzoru se třemi plastovými šrouby M4x20 se nám nakonec ukázalo jako výhodné, jelikož přes tyto šrouby máme senzor (1) uchycen horní dosedací plochou ke dnu svařence (2) což je plech o tloušťce 4 mm a na spodní hraně senzoru máme dosedací čepičku (3). Dosedací čepička je důležitou součástí měřící soustavy, bez které

(27)

27

bychom se neobešli a to hlavně z důvodu definované dosedací plochy, která činí 2 cm² a stlačuje daný polotovar. Složitou soustavu pouzdra a těla, v němž je zabudovaný senzor DT3001-U4M-SA jsme nahradili svařencem, jenž se skládá ze dna, ke kterému je připevněn senzor NCDT3010-U15 a stěny svařence (4), která je přes šrouby uchycena na vozíček lineárního vedení (5). Stěna a dno svařence budou zhotoveny z plechu o tloušťkách 6 a 4 milimetry. Finální tvar komponentů se nechá vyříznout na CNC laseru.

Ve stěně jsou 4 průchozí díry pro šrouby M4x10, kterými je celý svařenec přichycen k vozíčku lineárního vedení a díra se závitem M10x1, ve které je našroubován aretační pístek (6), jenž nám slouží k aretaci měřícího čidla v horní poloze. Pro zpevnění konstrukce svařence a jednoduchost svařování jsme použili dvě žebra (7) o tloušťce 5 milimetrů a délce odvěsny 20 milimetrů. Na stěně je navařen čep (8), jenž umístěn v drážce páky a slouží k vertikálnímu posuvu svařence. Čep je opatřen z jedné strany osazením a ze strany druhé drážkou pro pojistný kroužek aby byl zajištěn bezpečný pohyb čepu v drážce. Poslední komponent, který je na svařenci je plochý díl (9) nesoucí závaží. Nachází se v ose stěny svařence a je vyztužen žebrem o tloušťce 6 milimetrů a délce odvěsny 15 milimetrů. V plochém dílu je díra se závitem M10 pro závitovou tyč.

Další změnou oproti stávajícímu provedení je použití lineárního vedení, které nám nahrazuje soustavu pouzdra, těla a kluzných ložisek, která zajišťovala zvedání měřícího čidla. Lineární vedení nám slouží k vertikálnímu posuvu a skládá se ze dvou částí což jsou vozíček a kolejnička (11), ve které se pohybuje. Kolejnička je připevněna šrouby M3x10 k nosnému plechu. Dále jsou na obou koncích kolejnice umístěny dva šroubovací dorazy (12), jenž zároveň slouží jako šrouby, které drží kolejnici připevněnou k nosnému plechu (13). Jako lineární vedení je i tento nosný plech novým komponentem oproti stávající měřící hlavě. Nosný plech bude vyráběn stejně jako plechy svařence tedy bude vypálen na CNC laseru a jeho tloušťka je 8 milimetrů. U tohoto dílu jako u jediného jsme museli dodržet rozměr ze stávající měřící hlavy a to rozteč děr pro šrouby, kterými uchytíme celou měřící hlavu k vozíčku, jenž je umístěn na ramenu měrky a zajišťuje horizontální posuv. Kromě děr pro šrouby M5x16, které uchycují celou měřící hlavu k vozíčku lineárního vedení pro horizontální posuv a děr se závity pro šrouby a šroubové dorazy od lineárního vedení jsou v plechu vyvrtány dvě díry se závitem pro šrouby M4x10, jenž drží vedení kabelu a vyfrézovaná drážka pro aretační pístek. K nosnému plechu je přivařen čep o průměru 12 milimetrů (14), který je z obou stran osazen a z jedné strany má díru se závitem pro šroub M5x14. Tento čep

(28)

28

nese zvedací páku (15), kterou posouváme měřící senzor do vrchní nebo spodní polohy.

Páka se skládá z ohnuté tyčoviny o průměru 4 milimetry, jenž je zakončena závitem s kulovou koncovkou a plechem o tloušťce 4 milimetry, ve kterém je díra o průměru 10 milimetrů pro nosný čep a drážka pro čep posouvající svařencem.

Obr. 3.10 Upravená měřící hlava

3.5 Senzory společnosti Micro-Epsilon

3.5.1 Vířivoproudé senzory

Po mnoho let, je společnost Micro-Epsilon průkopníkem v oblasti měření vzdálenosti s použitím technologie vířivých proudů. Vířivoproudé senzory od firmy

(29)

29

Micro-Epsilon jsou určeny pro bezkontaktní měření posunu, vzdálenosti, pozice, kmitání a vibrací. Snímače vířivých proudů od společnosti Micro-Epsilon jsou velmi

robustní a přesné. [8]

Přednosti:

 Bezdotyková a bezkontaktní měření

 Vysoká přesnost a rozlišení

 Stabilita ve vysokých teplotách

 Feromagnetické a neferomagnetické materiály

 Pro náročná průmyslová prostředí: špína, tlaku, teploty

 Rychlé měření až do 100 kHz (vysoká frekvenční odezva pro rychlá měření)

 Velmi dobrý poměr ceny k výkonu

eddyNCDT: Robustní snímače s nepřekonatelnou přesností

Snímače vířivých proudů od společnosti Micro-Epsilon jsou často používány v aplikacích, kde jsou přítomny agresivní okolní podmínky a kde je vyžadována maximální přesnost. Charakteristickými rysy jsou odolnost vůči nečistotám, tlaku a extrémním teplotám. Mnohé návrhy senzorů vířivých proudů umožňují inženýrům zvolit optimální senzor pro jejich konkrétní aplikaci.

[8]

Vlastní snímače pro automatizaci a OEM

Příklady aplikací jsou často nalezeny tam, kde standartní verze senzorů a kontrolérů pracují na svých hraničních limitech. Pro tyto speciální úkoly mohou být měřící systémy modifikovány podle individuálních specifikací potřeb zákazníka.

Požadované změny mohou být například modifikovaný vzhled, cílová kalibrace, montážní podmínky, individuální kabelová délka, upravení měřících rozsahů nebo

senzory s integrovaných kontrolérem. [8]

Ideální pro teplotní kolísavost

Vysokou přesnost měřících výsledků snímačů může ovlivnit teplotní kolísavost.

Snímače eddyCurrent od společnosti Micro-Epsilon jsou vybaveny teplotně vyváženou kompenzační vlastností, která vyrovnává jakékoliv termální vlivy.

(30)

30

 Aktivní teplotní vyváženost snímače, kabelu a kontroléru

 Teplotní rozsah -40°C až 200°C a vyšší [8]

Robustní senzory

EddyCurrent snímače se používají u objektů z elektricky vodivých materiálů. Z tohoto důvodu prach, špína a olej neovlivňují měření. Tato skutečnost kombinuje robustnost snímače, teplotně vyvážený design a možnosti měření v drsném průmyslovém prostředí

 Robustní a spolehlivé snímače

 Tlaková odolnost větší než 2000 bar

 Odolnost proti oleji, prachu a špíně [8]

3.5.2 EddyNCDT 3001

Robustní miniaturní snímač vířivých proudů

EddyNCDT 3001 je zcela nová platforma vysoce výkonného snímače vířivých proudů. Ačkoliv se jedné o podobné velikosti v současné době jako mají induktivní snímače tak měřený výkon je mnohem větší. S integrovanou elektronikou, včetně aktivní kompenzací teploty, senzor zajišťuje vysokou stabilitu měření i při kolísání teploty prostředí. V kombinaci s extrémně konkurenceschopnou cenovou strukturu, to je ideálním řešením OEM. Přístroj může být dodán v provedení pro vyhodnocování jednotlivých veličin, ale lze jej upravit i pro aplikace s více veličinami.

Snímač je z výroby kalibrován jak na železné tak i na neželezné materiály, čímž se eliminuje potřeba kalibrace přímo na místě. Robustní konstrukce v kombinaci s měřením na principu vířivých proudů umožňuje měření v drsném průmyslovém prostředí (olej, tlak, špína). Dále je NCDT 3001 také vhodný pro pobřežní a námořní

aplikace (odolný vůči slané vodě). [8]

Instrukce k instalaci

Relativní velikost měřeného objektu k senzoru a poloha montážní matice mají vliv na odchylky linearity pro vířivoproudé senzory.

Upozornění:

(31)

31

 V závislosti na modelu senzoru, musí být plocha měřené ho objektu alespoň rovna 4 násobku průměru snímače

 Vzdálenost montážní matice by neměla překročit uvedený rozměr A (viz. Obr.

3.11 [8]) [8]

Obr. 3.11 zobrazení senzoru EddyNCDT3001 [8]

3.5.3 EddyNCDT 3010

Struktura systému

EddyNCDT 3010 je kompaktní, jednokanálový systém, sestávající z vířivoproudého čidla, kabelu pro připojení senzoru a zesilovače (elektronická jednotka pro úpravu signálu). Snímače jsou z výroby kalibrovány pro hliník (neželezné) nebo pro ocel St37 (železné). Pomocí tříbodového linearizace, může také uživatel měnit vlastnosti na místě

pro jiné materiály. [8]

Teplotní kompenzace

EddyNCDT je vhodný pro velký rozsah teplot. V případě kolísání okolní teploty je pro spolehlivé měření velmi důležitá stabilita výstupního signálu. Vzhledem k patentované metodě teplotní kompenzace eddyNCDT 3010 nabízí unikátní tepelnou stabilitu, což žádný jiný systém nemůže nabídnout.

EddyNCDT 3010 je navržen pro průmyslové použití ve výrobních závodech, pro řízení strojů a měření a také pro testování při zajišťování kvality během procesu. [8]

(32)

32 Synchronizace

Pokud několik kanálů senzoru řady 3010 bude pracovat současně blízko u sebe, je možná vzájemná interference, z důvodu drobných rozdílů ve frekvencích oscilátoru.

Tomuto jevu lze zabránit synchronizací. Standardní výbavou jsou dva SMC konektory v elektronické krabici, jeden slouží pro výstup signálu z oscilátoru (sync out) a jeden pro vstup (sync in) signálu. Konektory pracují nezávisle na sobě tak dlouho, dokud nejsou propojeny. Jestliže jsou spojeny dohromady, automaticky se přepnou na synchronizační mód a jsou řízeny prvním senzorem. Jakékoli množství jednotek lze

synchronizovat pomocí sériového zapojení. [8]

Obr. 3.12 senzor NCDT 3010 [8]

Na obrázku (obr. 3.12 [8]) je v řezu zobrazen senzor NCDT 3010 modelové řady U15.

Senzor (1) je z plastového materiálu. Na senzor je pomocí 3 plastových šroubů m4x20 (2) připevněn plastový nástavec (3) (obr. 3.13). Plastové materiály jsou použity kvůli vířivým proudům. Pokud bychom použili ocelové komponenty tak bychom rušili signál vyvolávající vířivé proudy.

(33)

33

Obr. 3.13 senzor NCDT3010

3.5.4 Porovnání měřících senzorů

První kritérium, při návrhu nové měřící hlavy byla výměna stávajícího senzoru DT3001-U4M-SA, který byl schopen měřit zaplstěných polotovarů pouze do 4 mm.

Požadavek firmy TONAK byl na zvýšení rozsahu měření a to z důvodu aby bylo možné analyzovat také rozpracovanou výrobu po valchovacím procesu. Měřící rozsah stávajícího senzoru nebyl dostačující a tak byl nahrazen senzorem NCDT3010-U15 také od firmy Micro-Epsilon s větším rozsahem měření (průchodnost až 15mm), což je dostačující pro měření námi používaných materiálů, jejichž tloušťka se pohybuje okolo 6mm. Další výhodou nově použitého senzoru je schopnost nastavení přesnosti měření tloušťky kloboučnického polotovaru, což u původního senzoru nebylo možné. Tato schopnost se nazývá linearita a umožňuje nám nastavit v jaké hladině budeme měřit nejpřesněji (viz. Obr. 3.14 [8]). Kalibraci nebude provádět uživatel, ale přímo výrobce a to v rozsahu měřených tlouštěk a s využitím měřící hlavy (dosedací čepičky).

(34)

34

Obr. 3.14 Znázornění linearity senzoru [8]

4 Shrnutí

Předmětem bakalářské práce byla realizace funkčního měřícího zařízení (měrky), který by analyzoval plošnou rovnoměrnost rozložení hmoty kloboučnického plástu, konstrukčně zpracovat měřící hlavu měrky a vybrat vhodný snímač. Dále také provedení rozboru metodiky měření plástu. Na začátek bych chtěl podotknout, že konstrukce měřícího zařízení je převzata z předešlých projektů a je tedy ověřena v praxi.

Konstrukce je dostatečně tuhá a rozměry stolu na pokládání plástu jsou vyhovující.

Díky těmto poznatkům jsme se již dále nemuseli zabývat konstrukcí měrky a mohli se plně soustředit na zpracování měřící hlavy. Jedním z požadavků firmy TONAK bylo, aby měřící zařízení bylo také schopno analyzovat rozpracovanou výrobu po valchovacím procesu. Pro splnění tohoto požadavku byl nutný výběr nového čidla.

S vhodným výběrem nám pomohli pracovníci z Micro-Epsilon. Nově použitý senzor má několik zásadních změn oproti stávajícímu senzoru. První a nezbytnou změnou je měřící rozsah. Kdyby zůstal měřící rozsah stejný, tak nejsme schopni splnit jeden ze vznesených požadavků, kterým je měření zvalchovaných polotovarů a to z důvodu nedostačujícího měřícího rozsahu. Další změnou a bezpochyby i výhodou je nastavení přesnosti měření. Tuto funkci považuji za velmi prospěšnou a to hlavně kvůli podmínce použití plastového nástavce, který je potřeba pro měření stlačeného materiálu.

Nastavení přesnosti spočívá v posunutí linearity před plastový nástavec. Při dodání nástavce výrobci, zaručuje kalibraci čidla pro daný rozsah měřených vzdáleností.

V porovnání se stávajícím čidlem je námi vybrané čidlo rozměrově odlišné. Je výrazně větší v průměru, ale zároveň mnohem kratší. Díky těmto parametrům jsme docílili jednodušší konstrukce, což se projeví při seřizování hlavy. Jak již bylo zmíněno v úvodu čidlo nebude umožňovat vertikální nastavení, ale jen posuv ovládaný ručně

(35)

35

pákou. Oproti stávající verzi kde se tělo (součástí těla byly prstenec, kroužek, závaží a závitová tyč), ve kterém bylo čidlo uložené pohybovalo v kluzných ložiskách bude senzor vykonávat vertikální posuv pomocí lineárního kuličkového vedení.

5 Závěr

Úkolem bakalářské práce bylo navrhnout měřící zařízení, které bude využíváno pro analýzu rovnoměrnosti plástu.

V teoretické části jsem popsal, některé z vlastností plošných textilií, které je pro naše řešení vhodné znát. Dále jsme se seznámili se základy měření a s měřící technikou.

V závěru první části práce jsem se zaměřil na vysvětlení metody měření vzdálenosti na principu vířivých proudů.

Praktická část práce byla zaměřena na analýzu stávající měřící hlavy a na návrh nové měřící hlavy s novým senzorem. Cílem bylo zjednodušit provedení stávající hlavy a vhodně umístit nově vybraný snímač. V této části jsem provedl také rozbory dané problematiky a měření.

Práce byla napsána tak, aby čtenáře seznámila s problematikou měření kloboučnických polotovarů a přiblížila metodu měření vzdálenosti na principu vířivých proudů. Tento návrh by mohl posloužit pro výrobu nové měřící hlavy pro uchycení čidla (senzoru) v měřícím rozsahu 1,5 až 15 mm. Součástí práce je rovněž výkresová dokumentace, která byla provedena v souladu s možnostmi katedrové dílny.

(36)

36

Seznam literatury

[1] Staněk J.: Nauka o textilních materiálech. Díl I., Část 4., Vlastnosti délkových a plošných textilií. Skripta VŠST. Liberec, 1986.

[2] Technická měření, Doc. Ing. Josef Jenčík, CSc., Doc. Ing. Josef Jenčík, CSc., České vysoké učení technické v Praze 2003

[3] Mařan, T.: Tloušťka plošných textilií a kompresní vlastnosti (Bakalářská práce), Liberec 2009

[4] Norma ČSN EN ISO 5084 80 0844 [5] UNIMETRA spol. s r.o., katalog produktů

Dostupné on-line: http://www.unimetra.cz/cz/katalog/meridla-s-ciselnikovym- uchylkomerem/tloustkomery-s-ciselnikovym-uchylkomerem/50-tloustkomery-s- ciselnikovym-uchylkomerem.html

[6] Špáta, T.: Kalibrace měření tloušťky vrstev na vodivých podkladech metodou vířivých proudů (Bakalářská práce), Liberec 2006

[7] Dostupné on-line:

http://www.mmspektrum.com/clanek/bezkontaktni-mereni-vzdalenosti.html [8] MICRO-EPSILON Czech Republic, spol. s.r.o.

Dostupné on-line:

http://www.micro-epsilon.cz/displacement-position-sensors/eddy-current- sensor/index.html

Seznam příloh

výkresová dokumentace CD-ROM

(37)

A

B

C

D

E

F

A

B

C

D

E

F

1 2 3 4 5 6 7 8

G

H

G

H

9 10 11 12

940 - 1040

1300

1300 1000

(187.7)

1:10

Zmena Datum Index Podpisy

Meritko Pozn. Navrhl

Kreslil Kovar

TOPL_00000_01_MERKA

Nazev

TOPL_00000_AA

Prezkousel

C. seznamu Technolog

C. sestavy TOPL_00000_AA Normaliz. Cis. vykresu

list 1 listu1

Stary vykr. Schvalil -

Novy vykr. Datum 13-07-2015

ODK. VYKRES MATERIAL POZNAMKA JED.

OZNACENI POLOTOVAR CIS. ZASOBNIKU MN.

1 _-

- - ks.

OVLADACI_KRABICKA - - 1

2 B2301_12_00 - - ks.

MERICI_HLAVA - - 1

3 TOPL_00001_AA - - ks.

TOPL_00001_01_RAMENO - - 1

4 TOPL_00010_AA - - ks.

TOPL_00010_01_STUL - - 1

5 TOPL_00050_AA OCEL - ks.

TOPL_00050_01_PODPORA - - 1

6 TOPL_00051_AA 10 340 - ks.

TOPL_00051_01_KROUZEK 38 x 8 - 1

7 TOPL_00052_AA - VYPALEK ks.

TOPL_00052_01_BRZDA_PLECH - - 1

8 - - ks.

TOPL_00000_01_SKELET - - 1

9 - IGUS ks.

NOSIC_KABELU_SERIE_04_E2_MICRO - - 1

10 --- ks.

CEP_CSN_EN_ISO_8734_6X26 2

11 OCEL ks.

SROUB_M5X20 DIN 933 4

12 POLYAMID 8,4-24-2 ks.

PLASTOVA_PODLOZKA_M8_POLYAMID - 2

13 ks.

IMBUS_CSN_021143_M3_8 7

14 ks.

IMBUS_CSN_021143_M4_10 4

15 ks.

IMBUS_CSN021143M10X30 2

16 ks.

LOZISKO_GE20-DO 2

17 ks.

MATICE_CSN_EN_ISO_4032_M3 2

18 ks.

PODLOZKA_CSN_021702_A_10_5 2

19 ks.

PODLOZKA_CSN_021703_3_2 9

20 ks.

PODLOZKA_CSN_021703_4_3 4

21 ks.

POLOHOVACI_NOHA_KONCOVKA_50_50 4

22 ks.

POLOHOVACI_NOHA_LM_50_M12_63 4

23 ks.

SROUB_S_HVEZDICI_DIN6336_M8_20 1

A-A

1:10

4 3

1

22 21

B

19 13

A

9

NEKTERÉ KOMPONENTY NEMUSI ODPOVIDAT 3D A 2D DOKUMENTACI MOHOU BYT NAHRAZENY JINYM DOSTUPNYM DILEM

PLATI PRO NAKUPOVANE DILY

10 VYMEZENI POLOHY CEPEM PO SERIZENI ROVNOBEYNOSTI LINEARNIHO VEDENI S PLOCHOU PRACOVNI DESKY 1 mm

2:5

A

13 19

17

1:5

B

5 6

7

12

14 23 20

16

18 15

(38)

A

B

C

D

E

F

A

B

C

D

E

F

1 2 3 4 5 6 7 8

4 17

1:1

Kreslil Pilar

SVARENEC_2

Nazev

B2301_11_00

Prezkousel

C. sestavy B2301_1_00 Normaliz. Cis. vykresu

list 1 listu1

1 B2301_11_01 OCEL VYPALEK ks.

PLOCHY_DIL 210 x 8 CSN 42 5524.0 - 1

2 B2301_11_02 11 373 OBROBEK ks.

CEP TYC 15 CSN 42 5510.12 - 1

Galvanicky zinkováno 1

2

(39)

A

B

C

D

E

F

A

B

C

D

E

F

1 2 3 4 5 6 7 8

7

5.5 4x10

10.5

00 35

0 50

0 65

0 70

8

4x5.5^+0.2 0

(198)

(60) (30 0.2)

6x M310 H7

10 00 30

0 30

0 35

0 60

0 85

0 98

0 111

0 145

0 183

( )

Roz. -Polot. - 210 x 8 CSN 42 5524.0 Presnost ISO 2768-mK

Tolerovani ISO 8015

c) Mater. OCEL Tr. odp -

b) C. hm 0.000 Hr. hm.

1:1

a)

Kreslil Pilar

Nazev PLOCHY_DIL B2301_11_01

Prezkousel

list 1 listu2

A-A

(40)

80

100

198

(41)

A

B

C

D

E

F F

E D C B A

1 2 3 4

10 e7

18

23^+0.2 0

M5

13 0.5x45

0.5x45

10 e7

9

35.5

8 Ra 6.3

( )

Roz. -Polot. 15 x 40 TYC 15 CSN 42 5510.12 Presnost ISO 2768-mK Tolerovani ISO 8015

c) Mater. 11 373 Tr. odp -

b) C. hm 0.000 Hr. hm.

2:1

a)

Kreslil Pilar

Nazev CEP

B2301_11_02

Prezkousel

list 1 listu1

(42)

A

B

C

D

E

F

A

B

C

D

E

F

1 2 3 4 5 6 7 8

3 20

3 60 3 25

3 15

3 20

1:1

Kreslil Pilar

SVARENEC

Nazev

B2301_12_00

Prezkousel

list 1 listu1

DNO 65 x 4 CSN 42 5340.01 - 1

STENA_L PLO 90 x 6 Z - CSN 42 5522.01 - 1

ZEBRO PLO 25 x 5 Z - CSN 42 5522.01 - 2

4 B2301_12_04 11 373 OBROBEK ks.

CEP2 TYC 15 CSN 42 5510.12 - 1

HORNI_DIL PLO 40 x 6 Z - CSN 42 5522.01 - 1

ZEBRO2 PLO 30 X 6 Z - CSN 42 5522.01 - 1

Galvanicky zinkováno

(43)

A

B

C

D

E

F F

E D C B A

1 2 3 4

4

0.02 3x 4.6

10

20 00

25 0

35

21.3

00 30

0 38.7

( )

Roz. -Polot. - 65 x 4 CSN 42 5340.01 Presnost ISO 2768-mK

Tolerovani ISO 8015

b) C. hm 0.000 Hr. hm.

1:1

a)

Kreslil Pilar

Nazev DNO

B2301_12_01

Prezkousel

list 1 listu2

A-A

(44)

PLECH TLOUSTKA 4 mm, MATERIAL OCEL

(45)

A

B

C

D

E

F F

E D C B A

1 2 3 4

10 H7

M10x1 0.24x4.5

8 00

20 0

40 0

70

35

00 37.5

0 62.5

0 70

6

( )

Roz. -Polot. - PLO 90 x 6 Z - CSN 42 5522.01 Presnost ISO 2768-mK Tolerovani ISO 8015

b) C. hm 0.000 Hr. hm.

1:1

a)

Kreslil Pilar

Nazev STENA_L B2301_12_02

Prezkousel

list 1 listu2

A-A

B-B

(46)

80

60

20

(47)

A

B

C

D

E

F F

E D C B

A

1 2 3 4

20 5

20

25

( )

Roz. -Polot. - PLO 25 x 5 Z - CSN 42 5522.01 Presnost ISO 2768-mK

Tolerovani ISO 8015

b) C. hm 0.000 Hr. hm.

2:1

a)

Kreslil Pilar

Nazev ZEBRO B2301_12_03

Prezkousel

list 1 listu1

(48)

A

B

C

D

E

F F

E D C B A

1 2 3 4

10 e7

17

9 h11

1.1 2.8⁰-0.2

16

4^+0.2 0

0.5x45

6

10 e7

6.3

Ra

( )

Roz. -Polot. 15 x 20 TYC 15 CSN 42 5510.12 Presnost ISO 2768-mK Tolerovani ISO 8015

c) Mater. 11 373 Tr. odp -

b) C. hm 0.000 Hr. hm.

2:1

a)

Kreslil Pilar

Nazev CEP2

B2301_12_04

Prezkousel

list 1 listu1

(49)

A A

A

B

C

D

E

F F

E D C B

A

1 2 3 4

20

35M10

5x45°

256

25

( )

Roz. -Polot. - PLO 40 x 6 Z - CSN 42 5522.01 Presnost ISO 2768-mK

Tolerovani ISO 8015

b) C. hm 0.000 Hr. hm.

2:1

a)

Kreslil Pilar

Nazev HORNI_DIL B2301_12_05

Prezkousel

list 1 listu1

A-A

(50)

A

B

C

D

E

F F

E D C B

A

1 2 3 4

6 25

15

25

( )

Roz. -Polot. - PLO 30 X 6 Z - CSN 42 5522.01 Presnost ISO 2768-mK

Tolerovani ISO 8015

b) C. hm 0.000 Hr. hm.

3:1

a)

Kreslil Pilar

Nazev ZEBRO2 B2301_12_06

Prezkousel

list 1 listu1

(51)

A

B

C

D

E

F F

E D C B A

1 2 3 4

15

M4

55

10 H7

4

80 19.3

10.5

139.6

6

( )

3

Roz. -Polot. - - Presnost ISO 2768-mK

Tolerovani ISO 8015

b) C. hm 0.000 Hr. hm.

1:2

a)

Kreslil Pilar

Nazev PAKA

B2301_13_00

Prezkousel

C. sestavy - Normaliz. Cis. vykresu

list 1 listu1

A

A-A

1:1