Střihová konstrukce dětské elastické kombinézy Bakalářská práce

(1)

Střihová konstrukce dětské elastické kombinézy

Bakalářská práce

Studijní program: B3107 Textil

Studijní obor: Výroba oděvů a management obchodu s oděvy

Autor práce: Anna Nozdreva

Vedoucí práce: Ing. Blažena Musilová, Ph.D.

Katedra oděvnictví

Liberec 2020

(2)

Zadání bakalářské práce

Střihová konstrukce dětské elastické kombinézy

Jméno a příjmení: Anna Nozdreva Osobní číslo: T16000323 Studijní program: B3107 Textil

Studijní obor: Výroba oděvů a management obchodu s oděvy Zadávající katedra: Katedra oděvnictví

Akademický rok: 2018/2019

Zásady pro vypracování:

1. Studujte konstrukční algoritmy pro tvorbu střihů dětských oděvů z elastických materiálů v rozsahu dostupných metodik. Proveďte rešerši zaměřenou na způsoby zjišťování roztažnosti pletenin.

2. Vyberte vhodný výrobek pro dívku ve věku 10 let, který tvoří první vrstvu přiléhavého elastického oblečení a pokrývá jak horní, tak dolní část těla. Změřte šířky a délky hotového výrobku s cílem získat vstupní parametry pro tvorbu základního střihu kombinézy.

3. Ověřte vyrobený střih a vyrobte dívčí kombinézu z vybrané elastické pleteniny. Na povrchu hotového výrobku zakreslete čtvercovou síť elementů a sledujte jejich lokální roztažnost při oblékání.

4. Experimentální výsledky diskutujte a promítněte do návrhu postupu tvorby střihové konstrukce dětské elastické kombinézy.

(3)

Rozsah grafických prací: dle rozsahu dokumentace Rozsah pracovní zprávy: cca 40 stran

Forma zpracování práce: tištěná

Jazyk práce: Čeština

Seznam odborné literatury:

• Shishoo, R. Textiles in sport, Woodhead Publishing, Cambridge England. 2005, ISBN-13:

978-1845695392.

• Song, G. Improving Comfort in Clothing, Woodhead Publishing, Cambridge England. 2011, ISBN-13: 978-1845695392.

• Yu, W. Fan, J. et al. Innovation and Technology of Women’s Intimate Apparel, CRC Press: 1 edition.

2006, ISBN-13: 978-0849391057.

• Filatov V.N. Navrhování pružných textilních výrobků, SNTL.1984.

• Richardson, K. Designing and Pattern Making for Stretch Fabrics. Oxford: Blackwell Publishing.

2008, ISBN-13: 9781563674792.

Vedoucí práce: Ing. Blažena Musilová, Ph.D.

Katedra oděvnictví

Datum zadání práce: 14. prosince 2018 Předpokládaný termín odevzdání: 29. května 2020

Ing. Jana Drašarová, Ph.D.

děkanka

L.S.

prof. Dr. Ing. Zdeněk Kůs vedoucí katedry

V Liberci dne 14. prosince 2018

(4)

Prohlášení

Prohlašuji, že svou bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně jako původní dílo s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s ve- doucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Jsem si vědoma toho, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci nezasahuje do mých au- torských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu Technické univerzity v Liberci.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti Technickou univerzi- tu v Liberci; v tomto případě má Technická univerzita v Liberci právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Současně čestně prohlašuji, že text elektronické podoby práce vložený do IS/STAG se shoduje s textem tištěné podoby práce.

Beru na vědomí, že má bakalářská práce bude zveřejněna Technickou uni- verzitou v Liberci v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

Jsem si vědoma následků, které podle zákona o vysokých školách mohou vyplývat z porušení tohoto prohlášení.

29. května 2020 Anna Nozdreva

(5)

7

Poděkování

Touto cestou bych chtěla srdečně poděkovat vedoucí mé bakalářské práce ing.

Blaženě Musilové Ph.D. za její trpělivost, profesionalitu, cenné rady a ochotu vždycky pomoci, a to nejen při vypracování této práce, ale během celého studia na Technické univerzitě v Liberci. Dále bych ráda srdečně poděkovala svým rodičům za jejich podporu a umožnění mého studia.

(6)

8

Abstrakt

Obsahem bakalářské práce je řešení jednotlivých kroků vedoucích k vytvoření inovativní konstrukční metodiky pro tvorbu střihové konstrukce seamless elastické kombinézy sportovního charakteru pro dívku ve věku 10 let. Rešeršní část se zaměřuje na způsoby zajištění roztažnosti pletenin, stanovení vstupních konstrukčních parametrů pro tvorbu střihu, analýzu konstrukčních metodik dětských elastických oděvů pro pokrytí horní a dolní části těla, na popis a princip seamless technologie zhotovení oděvů a konstrukce oděvů z elastických materiálů.

Experimentální část obsahuje řešení ohledně umístění střihových bloků seamless kombinézy a doporučení k provádění měření. Výrobek z experimentální části vychází ze zkoumání konstrukčních metodik popsaných v teoretické části. Konstrukční metodika je vytvořena tak, aby obsahovala nejmenší možný počet konstant pro možnost využití metodiky i na jiné velikosti. Výsledkem této práce je inovativní konstrukční metodika pro dětskou seamless kombinézu.

Klíčová slova

Konstrukční metodika, seamless, dětská elastická kombinéza, střihové bloky.

(7)

9

Abstract

The content of this bachelor's thesis is the creation of an innovative construction methodology for children’s seamless elastic overall. The research part focuses on ways to determine the extensibility of knitted fabric, on determining the input construction parameters for design. Then it focuses on the analysis of construction methods of children's elastic wear which cover upper and lower part of body, the description and the principle of seamless wear production technology and construction of clothing from elastic materials.

The experimental part contains a solution regarding the determination of pattern panels of the seamless overall and recommendations for performing the measurement. The product from the experimental part is based on the examination of construction methods described in the theoretical part. The construction methodology is designed to contain the smallest possible number of constants for the possibility of using the methodology on other sizes. The result of this work is an innovative construction methodology for children's seamless elastic overall.

Keywords

Methodology of construction, seamless, children’s elastic overall , pattern panels.

(8)

10

Obsah

Úvod

... 15

1. Rešerše

... 16

1.1 Plošné textilie ... 16

1.2 Elastické materiály ... 17

1.3 Mechanické vlastnosti plošných textilií. ... 17

1.3.1 Roztažnost. ... 18

1.3.2 Způsoby měření roztažnosti ... 19

1.3.3 Tažnost, pevnost, pružnost. ... 22

1.4 Konstrukce střihů oděvů ... 22

1.4.1. Konstrukce střihů oděvů z elastických materiálů ... 22

1.5 Bezešvá výrobní technologie ... 23

1.5.1 Pletací stroje ... 23

1.5.2 Zvláštnosti technologie seamless ... 24

1.6 Zjištění vstupních konstrukčních parametrů ... 25

1.7 Studie metodik pro konstrukce střihu ... 28

1.7.1 Konstrukční metodika č. 1 ... 30

1.8 Analýza metodik z hlediska vstupních konstrukčních parametrů ... 44

1.9 Srovnání metodik z hlediska definice konstrukčních úseček ... 45

1.10 Srovnání metodik z hlediska tvarového řešení. ... 47

(9)

11

1.11 Shrnutí rešeršní části ... 48

2. Praktická část

... 49

2.1 Technický nákres a technický popis kombinézy. ... 49

2.2 Specifikace použitého materiálu... 51

2.3 Základní konstrukce kombinézy a její modelování. ... 51

2.4 Kontrola a hodnocení střihové konstrukce dětské elastické kombinézy...54

2.5 Konstrukční metodika pro zhotovení dívčí elastické seamless kombinézy. ... 59

2.6 Sledování lokální roztažnosti pomocí čtvercové sítě ... 63

2.6.1 Vymezení střihových bloků ... 65

2.7 Shrnutí experimentální části. ... 67

3. Závěr

... 68

Použitá literatura

... 70

Normy

... 71

Zdroje konstrukčních metodik

... 71

Elektronické zdroje

... 72

Přílohy

... 73

(10)

12

Seznam obrázků

Obrázek 1: Faktory ovlivňující vlastnosti plošné textilie (8)...16

Obrázek 2: Trhací přístroj Testometric M350-5CT (24)...19

Obrázek 3: Ohnutí materiálu a umístění značek (3)...20

Obrázek 4: Natahování materiálu (3)...20

Obrázek 5: Triko zhotovené na OPS (1)...24

Obrázek 6: Nákres hotového výrobku, pohled zepředu…...26

Obrázek 7: Nákres hotového výrobku, pohled zezadu...26

Obrázek 8: Konstrukce střihu legín podle metodiky č. 1 (19)...33

Obrázek 9: Konstrukce střihu trika podle metodiky č. 1 (18)...33

Obrázek 10: Konstrukce střihu dámských a dětských dlouhých kalhot podle metodiky č. 2 (22)...37

Obrázek 11: Konstrukce střihu pulovru s klínovým rukávem podle metodiky č. 2 (22)...37

Obrázek 12: Konstrukce dětské kombinézy podle metodiky č. 3 (20)...39

Obrázek 13: Konstrukce dětských legín podle metodiky č. 4 (19)...42

Obrázek 14: Kostrukce střihu dětského trika podle metodiky č. 4 (19)...43

Obrázek 15: Vstupní konstrukční parametry ...44

Obrázek 16: Srovnání metodik z hlediska definice úseček...46

Obrázek 17: Technický nákres kombinézy...49

Obrázek 18: Ukázka použitého materiálu z lícní a rubní strany...51

Obrázek 19: Zakladní konstrukce dětského trika s dlouhým rukávem...53

Obrázek 20: Zakladní konstrukce dětských legín...53

Obrázek 21: Konstrukce dětské elastické kombinézy s klínovými rukávy s návleky na palce rukou a s odděleným klínem...54

Obrázek 22: Kontrola lícování somatometrických bodů těla probandky s konstrukčními úsečkami střihu v horní části těla...55

Obrázek 23: Kontrola lícování somatometrických bodů těla probandky s konstrukčními úsečkami střihu v dolní části těla...57

Obrázek 24: Předpokládané oblasti pro změnu mechanických vlastností pletenin...66

Obrázek 25: Předpoklad pro rozmístění střihových bloků...66

Obrázek 26: Střihové bloky vyznačené na střihové konstrukci...67

(11)

13

Seznam tabulek

Tabulka 1: Vyhodnocení roztažnosti materiálu (v %) podle subjektivní zkoušky (3)...20

Tabulka 2: Získané hodnoty rozměrů hotového výrobku...25

Tabulka 3: Hodnoty tělesných rozměrů figuríny...27

Tabulka 4: Srovnání metodik z hlediska definice konstrukčních úseček...28

Tabulka 5: Vstupní konstrukční parametry metodiky č. 1...31

Tabulka 6: Konstrukční úsečky metodiky č. 1 definované konstantou...31

Tabulka 7: Konstrukční úsečky metodiky č. 1 definované regresním vztahem...32

Tabulka 11: Konstrukční úsečky metodiky č. 2 definované s využítím přídavků z konstrukčních tabulek...36

Tabulka 15: Vstupní parametry metodiky č. 4 ...40

Tabulka 18: Srovnání konstrukčních metodik z hlediska tvarového řešení...47

Tabulka 19: Hodnoty vstupních parametrů a zredukovaných parametrů...52

Tabulka 20: Výsledky kontroly shody somatometrických bodů s průsečíky konstrukční sítě...58

Tabulka 21: Inovativní konstrukční metodika pro dívčí elastickou seamless kombinézu...60

Tabulka 22: Doporučení k provedení experimentu...65

(12)

14

Seznam zkrátek

bdk (kd) bhs dz do h

 k k oh ok ol op os oz OPS p PS



Boční délka kalhot (kroková délka) Boční hloubka sedu

Délka zad Dolní přímka Hrudní přímka Kolmice Konstanta Krční přímka Obvod hrudníku Obvod krku Obvod lýtka Obvod pasu Obvod sedu Obvod zápěstí

Okrouhlý pletací stroj Pasová přímka Pletací stroj Průnik

PD Přední díl

př. Přímka

 Rovnoběžka

r Rozkroková přímka

s Sedová přímka

vp Výška postavy

 Vzniká

ZD Zadní díl

(13)

15

Úvod

S počátkem první průmyslové revoluce, která měla velký přinos pro textilní průmysl, se ve světě neustále rozvíjejí nové metody a inovativní způsoby zlepšení našeho života. Tyto změny ovlivnily i naše vnímání týkající se oblasti oblékání. V době, kdy se ve světě neustále všechno mění, každý jedinec chce mít pocit jistoty, který mu v neposlední řadě může zajistit správně zvolené oblečení. S časem se mění i naše požadavky kladené na oděv jak pro běžné užití, tak a jiné účely. Lidí chtějí nosit funkční, modní, komfortní a pohodlný oděv, at´ jde o ženu nebo muže, chlapce nebo dívku.

Téma práce je zvoleno z toho důvodu, že v současné době je trend využívat technologie seamless díky vysoké funkčnosti oděvu výrobeného pomocí této technologie.

Avšak publikací zaměřených na metodiky zhotovení bezešvých konstrukcí střihů elastických oděvů je velmi málo, zejména jedná-li se o dětský oděv. Proto je důležité rozvíjet metodiky konstrukce střihu právě tímto směrem.

Cílem bakalářské práce je vytvoření konstrukční metodiky pro bezešvou dětskou elastickou kombinézu s vymezením střihových bloků.

(14)

16

1. Rešerše

Rešeršní část je věnována krátkému popisu elastických materiálů a způsobům měření jejich mechanických vlastností s důrazem na roztažnost. Dále pak zvláštnostem zhotovení střihu oděvů z elastických materiálů a osobitosti zhotovení oděvu výrobní technologií seamless. Poté je rešeršní část věnována zjištění vstupních konstrukčních parametrů, analýze hotového výrobku, studiu a hodnocení konstrukčních metodik. Výstupem rešeršní části je konstrukce střihu dětské elastické kombinézy pro využití v experimentální části.

1.1 Plošné textilie

Je známo, že délková textilie je charakteristická svou délkou, což je hodnota, která je řádově větší než její průměr. Plošná textilie vzniká provázáním dvou nebo více soustav délkových textilií, proto je charakteristická tím, že její délka a šířka jsou několikrát větší než tloušťka. Místo, kde se provazují jednotlivé soustavy mezi sebou, se nazývá vazný bod. Toto provázání tvoří konstrukci plošné textilie, která ovlivňuje její zpracovatelské a užitné vlastnosti. Mezi další ovlivňující faktory patří struktura (použitá vlákna) a konstrukce použité délkové textilie a konečné úpravy délkové a plošné textilie.

Obr. 1. Faktory ovlivňující vlastnosti plošné textilie (8)

Tkaniny a pleteniny jsou plošné textilie, jejichž konstrukce se mezi sebou výrazně liší kvůli různým způsobům provázání soustav délkových textilií (nitě). Díky tomu pleteniny a tkaniny mají odlišné vlastnosti, které předurčují účel jejich použití.

(15)

17

1.2

Elastické materiály

Elastické materiály jsou materiály, které mají specifické mechanické vlastnosti v porovnání s běžnými neelastickými materiály.

Mechanické vlastnosti pletenin a tkanin jsou významně odlišné. Tkaniny jsou pevnější, protože mají větší plošnou hmotnost. Pleteniny mají větší tažnost, což je dáno tvarem očka. (8)

Díky tažnosti se výrobky z pleteniny vyznačují komfortem při užívání. Mezi další výhody pletenin patří odolnost proti zmačkání, ale i otěruvzdornost, měkkost, dobré hygienické vlastnosti (hygroskopičností a prodyšností, 8 – 9 krát větší prodyšnost než u tkanin), tepelná ochrana, atd. Také metoda pletení je mnohem účinnější (je průměrně 6 krát účinnější než metoda tkaní). Je zde možnost použití bezešvé výrobní technologie. (4, str. 32)

Pletené textilie však mají také řadu negativních vlastností, které komplikují navrhování konstrukce střihu a zhotovování výrobků z nich. (4, str. 36)

Podle způsobu použití se dělí elastické tkané textilie a pletené textilie na sportovní a svrchní ošacení, prádlové a punčochové výrobky, stuhy a prýmky, pro koupací úbory, pro technické a zdravotnické účely použití atd. (5, str. 35)

1.3 Mechanické vlastnosti plošných textilií

Kapitola je zaměřena především na roztažnost a mechanické vlastnosti pletenin, protože pleteniny jsou předmětem této práce.

Mechanické vlastnosti jsou zásadní vlastnosti oděvů z elastických materiálů. Jsou odezvou vnitřní struktury na vnější namáhání. Mezi nejdůležitější mechanické vlastnosti plošné textilie patří pevnost, tažnost, pružnost a roztažnost. Hodnoty těchto parametrů plošné textilie určuje v první řadě obsah elastomerních vláken v niťové struktuře. (5)

Elastomerní vlákna se dají definovat jako vlákna, která lze natáhnout na nejméně trojnásobnou délku a po uvolnění tahu se délka vlákna vrátí na téměř svůj původní rozměr.

(23)

(16)

18 1.3.1 Roztažnost

Roztažnost je schopnost textilií měnit svou velikost a deformovat se vlivem různých zatížení a po jejich odstranění částečně nebo úplně relaxovat na původní hodnoty velikosti textilie. (4, str. 36)

Hodnota roztažnosti se udává v procentech. Dá se jí vyjádřit následujícím vztahem:

𝑅𝑜𝑧𝑡𝑎ž𝑛𝑜𝑠𝑡 =š𝑖ř𝑘á 𝑛𝑎𝑡𝑎ž𝑒𝑛é 𝑡𝑒𝑥𝑡𝑖𝑙𝑖𝑒 − š𝑖ř𝑘á 𝑣𝑜𝑙𝑛é 𝑡𝑒𝑥𝑡𝑖𝑙𝑖𝑒

š𝑖ř𝑘á 𝑣𝑜𝑙𝑛é 𝑡𝑒𝑥𝑡𝑖𝑙𝑖𝑒 ∙ 100 [%] (1) (11) V závislosti na směru roztažnosti rozlišujeme plošné textilie roztažné v obou směrech (biaxiální), v příčném nebo podélném směru, anebo textilie se čtyřsměrnou roztažností. (10, str. 22)

Veličina roztažnost se u výrobků z elastického materiálu považuje za výchozí hodnotu. V závislosti na stupni elastické roztažnosti při protahování můžeme rozdělit všechny tkaniny a pleteniny do tří základních skupin:

1. Textilie s roztažností 15 až 30% (pro komfortní výrobky) 2. Textilie s roztažností 30 až 50% (pro kompenzační výrobky) 3. Textilie s roztažností nad 50% (pro kompresní výrobky) (5, str. 36)

Komfortní výrobky mají nízký podíl elastomerních vláken (nejčastěji 2-5%), jsou pohodlné při nošení, dobře se přizpůsobují tvarům těla, ale téměř nepůsobí na lidské tělo tlakem. Kompenzační výrobky díky vysoké zotavovací schopnosti podporují lidské tělo a neomezují pohyb. Textilie s roztažností nad 50% se v konfekční výrobě používají pro korzetové výrobky, protože napomáhají k udržení tvarů těla. (5) (11)

(17)

19 1.3.2 Způsoby měření roztažnosti

Podle způsobu měření se rozlišují subjektivní a objektivní metody měření roztažnosti.

Ke stanovení roztažnosti textilie objektivním způsobem slouží elektronické trhací přístroje s konstantní rychlostí deformace, pro tento účel lze použít stroj na měření elasticity, viz Obr. 2. Při měření je nutné vycházet z normy ČSN EN 14704 - 02 (800886) – „Zjišťování pružnosti plošných textilií“. (17)

Obr. 2. Trhací přístroj Testometric M350-5CT (24)

Výhodou tohoto způsobu měření je vysoká přesnost a získávání údajů o vynaložené síle a hodnotě prodloužení textilie. (17)

Při stanovení roztažnosti subjektivním způsobem je výhodou to, že odpadá potřeba náročného technického vybavení. Zkouška se provádí ručně s využitím měřidla. Dále je uveden postup určení roztažnosti podle autorky Keith Richardson, který byl vypůjčen z její knihy „Desinging and patternmaking for stretch fabrics“.

1. Prvním krokem je položit materiál, ohnout horní kraj o cca 5 cm dolů (autorka doporučuje vzdálenost v par inchu) a naznačit od příčného kraje ve vzdálenosti cca 5 cm značku doprava a druhou značku ve vzdálenosti cca 15 cm, viz Obr. 3.

(18)

20

Obr. 3. Ohnutí materiálu a umístění značek (3)

2. Druhým krokem je natáhnout materiál do takové míry, dokud materiál nezačne klást odpor. Pro získání přesnější hodnoty je důležité natahovat materiál v určité vzdálenosti od oříznutého kraje, jelikož tento kraj se často roztahuje více než je skutečná hodnota roztažnosti.

Obr. 4. Natahování materiálu (3)

3. Třetím krokem je posoudit roztažnost materiálu podle Tab. 1.

Výpočet hodnoty roztažnosti se provedl podle vzorce 1.

Tab. 1. Vyhodnocení roztažnosti materiálu (v %) podle subjektivní zkoušky (3) Druh materiálu Roztažnost

(v %) Popis

Materiál se pohodlně protahuje jenom do vzdálenosti cca 12 cm (méně než 25 %) od druhé značky, jde o roztažnou tkaninu.

>18

Materiál s roztažnosti méně než 18 % je elastickou tkaninou, která se vytváří přidáním Lycry.

Lycra je názvem ochranné známky pro Spandex Firmy DuPont.

Materiál se pohodlně protahuje do vzdálenosti cca 15 cm od druhé značky, jde o stabilní pleteninu.

25 (18 – 25)

Stabilní pletenina má velmi malou roztažnost, a proto konstrukci z téhož materiálu je potřeba zjednodušit, aby umožnila volnost pohybu při nošení.

Často má oděv nadrozměrnou velikost.

(19)

21

Příkladem stabilní pleteniny jsou PolarFleece, svetrová pletenina atd.

Materiál se pohodlně protahuje do vzdálenosti cca 18 cm od druhé značky, jde o mírně roztažnou pleteninu.

50 (26 – 50)

Příkladem jsou pleteniny pro trička, interlock, Jersey atd.

Materiál se pohodlně protahuje do vzdálenosti cca 20 cm od druhé značky, jde o roztažnou pleteninu.

75 (51 – 75)

Mezi příklady roztažné pleteniny patří velour, froté a některé pleteniny pro trička.

Materiál se pohodlně protahuje do vzdálenosti cca 25 cm od druhé značky, jde o

velmi roztažnou pleteninu. 100 (76 – 100)

Tato pletenina je vhodná pro přiléhavou kombinézu, body, trikoty, plavky atd. (Například vlákna smíchaná se spandexem nebo latexem).

Příklady zahrnují spandex, nylonový spandex, bavlněný spandex, jumbo spandex.

Materiál se pohodlně protahuje do vzdálenosti více než 20 cm od druhé značky,

jde o oboulícní pleteninu. <100

Materiál je charakteristický podélnými plastickými pruhy, které vznikají střídáním smyček mezi dvěma jehelními lůžky. Vypadají identicky na obou stranách textilie a neohýbají se na okrajích. Příkladem použití jsou manžety, pasové límce, úpravy průkrčníku nastavením límce.

Pokud se materiál pohodlně protahuje ve všech směrech do vzdálenosti více než 20 cm,

jde o pleteninu

s obousměrnou roztažností.

Pokud se materiál odrazí zpět po uvolněné tahu, jedná se o pleteniny s čtyřsměrnou roztažnosti.

<100 ve všech směrech

Konstrukce střihů pro obousměrné a čtyřsměrné materiály jsou identické.

Ale s tím rozdílem, že u oděvů s obousměrným materiálem je menší schopnost k zotavení na původní rozměr, kvůli tomu se budou vytvářet prohlubně v místě kolen, loktu a rozkroku.

Autorka také rozeznává skupinu materiálů pro zhotovení svetrů a svetrových šatů, takový materiál musí mít roztažnost v rozmezí od 18 – 50 % a být z jemnější příze.

Pro každý stupeň roztažnosti materiálu Keith Richardson nabízí příslušné procento zmenšení (redukce) vstupních parametrů potřebných pro zhotovení střihu, viz „Desinging and patternmaking for stretch fabrics“, str. 77 – 106.

(20)

22

Existují i jiné způsoby zjištění roztažnosti plošné textilie subjektivní metodou.

Například metoda využívající tělesné obvody. Ta je založena na subjektivním pocitu probanda. Onu metodu popisuje Lepšíková ve své bakalářské práci “Ergonomický komfort a padnutí pružného tanečního oděvu“, viz str. 16.

1.3.3 Tažnost, pevnost, pružnost

Důležitými mechanickými vlastnostmi pletenin jsou také tažnost, pevnost a pružnost.

Pevnost je schopnost materiálu odolávat působení vnějších sil. Naopak tažnost je schopnost materiálu měnit svůj tvar vlivem působení těchto sil. Na pevnosti závisí takové užitné vlastností oděvu, jako je trvanlivost a odolnost proti oděru, otěru atd. Na tažnosti závísí především komfortnost výrobku. Díky tažnosti může oděv měnit své rozměry a přizpůsobit se tak pohybům těla. Pružnost může být definována jako schopnost materiálu navrátit se po deformaci do původního tvaru. Tažnost a pružnost spolu tvoří elastičnost, tedy přizpůsobivost lidskému tělu při pohybu a častém namáhání. (6, str. 13) (4) (11)

1.4 Konstrukce střihů oděvů

Lidské tělo je trojrozměrného tvaru. Snahou konstrukce střihu je převedení ploché podoby (plošné textilie) do podoby 3D (lidské tělo) pro zhotovení oděvního výrobku funkčně vhodného pro nošení na lidském těle. Jinak řečeno je to převedení rozvinutí povrchu těla do plochy.

Rozvinutím povrchu je zobrazení povrchu na rovinu se zachováním úhlu křivek a obloukových délek. (12)

1.4.1. Konstrukce střihů oděvů z elastických materiálů

Postup zhotovení oděvů z elastických materiálů se liší od oděvů z materiálu neelastických, a to jak po stránce konstrukční, tak technologické. Pro zhotovení elastických oděvů se používají jiné stroje, technické parametry a technologické postupy a také jiné metody vytvoření konstrukce.

Jak již bylo řečeno, hodnota roztažnosti materiálu je výchozím údajem při konstruování střihů elastických výrobků. Redukují se podle ní vstupní konstrukční parametry.

(21)

23

Dalšími odlišnostmi jsou sdružený velikostní sortiment, menší počet obrysů střihových dílů, jejich jednodušší tvarování apod. Díky roztažnosti, elasticitě, splývavosti a dalším vlastnostem takový materiál dobře padne na postavu. (11)

1.5 Bezešvá výrobní technologie

Technologie zhotovení bezešvých oděvů je stále více používaný způsob pro výrobu oděvů určených pro sportovní účely nebo pro výrobu kompresního prádla.

Seamless technologie je technologií využívající pletací stroje (PS) pro zhotovení částí oděvu, které se pak spojují v celek. Seamless oděvy se vyznačují svojí funkčností, pohodlností v nošení, hygienickými vlastnostmi, a především vytvořením komprese, která podporuje lidské tělo, zejména svaly.

Oproti výhodám seamless oděvu jsou ale i nevýhody, jako jsou komplikovanost zhotovení, obtížnost vytváření střihů, značné omezení z hlediska designu oděvu a špatná schopnost přizpůsobit se složitému tvaru těla. Problém je také z technické strany, který zahrnuje změnu průměru trubice stroje a její omezenost.

Pro potřeby této práce je udělán předpoklad, že existuje OPS s trubicí o dostatečně malém průměru, který je vhodný pro zhotovení dětského oděvu.

Je také chybné myslet si, že oděv vyrobený takovouto technologií nemá švy a vždy se zhotovuje v celém kuse najednou. Oděv pouze obsahuje menší počet švů. Části seamless oděvů se obvykle spojují pomocí spojujících plochých švů.

V současné době však existují inovativní technologie umožňující spojení dílů úplně bez přítomnosti šití, a to tak, že se celý oděv zhotovuje vpletením jednotlivých částí během procesu pletení. Takovýto způsob vyžaduje od konstruktéra a technologa hluboké znalosti a porozumění svému řemeslu. Tento způsob je náročný na manipulaci a čas oproti pletení s přítomností švů podle této technologie. (1)

1.5.1 Pletací stroje

Pletací stroje se podle roviny pletení dělí na ploché (PPS) a okrouhlé pletací stroje (OPS).

Původně PPS sloužily pro vytvoření metráže z pleteniny, ale potřeba snížení nákladů a odpadů výroby vedla ke zdokonalení a vývoji okrouhlých pletacích strojů.

(22)

24

Tubusy vytvořené na těchto strojích se nejdříve používaly pro punčochové zboží. Ovšem díky rozšíření možností strojů, se kterými přišel italský výrobce Lonat, existuje v dnešní době technologie zhotovení bezešvého oděvu, který dobře obepíná lidské tělo a vytváří potřebnou kompresi. (1)

1.5.2 Zvláštnosti technologie seamless

OPS nejsou schopné vytvořit oděv v dostatečné míře odpovídající lidskému tělu bez strukturních změn pleteniny. Strukturní změny spočívají ve změně vazby a hustoty pleteniny, díky čemuž v určité oblasti tubusu nastane změna mechanických vlastností.

Takové oblasti ve střihové konstrukci seamless oděvu se nazývají střihové bloky.

Jak to vypadá s tělesnými rozměry? Používá se stejný způsob přenosu tělesných rozměrů použitím vzorců a konstant jako u oděvu z pleteniny zhotoveného pomocí konstrukce střihu?

V případě bezešvé technologie se přenos tělesných rozměrů vztahuje k technickému parametru stroje, tím je hustota oček, která je představena počtem jehel v jehelních lůžkách.

Tak se při výrobě střihu používá výpočet k převedení hodnot klíčových rozměrů těla, jako jsou obvod hrudníku, šířka ramen a obvod pasu na počet a hustotu oček. (1)

Obr. 5. Triko zhotovené na OPS (1)

Po nastudování teorie dané problematiky se dá přistoupit k řešení jednotlivých úkolů pro zhotovení střihové konstrukce kombinézy. Těmi jsou analýza hotového výrobku a zjištění vstupních parametrů, analýza konstrukčních metodik a volba nejvíce vyhovující metodiky pro zhotovení střihové konstrukce.

(23)

25

1.6 Zjištění vstupních konstrukčních parametrů

Pro lepší představu o výstupu z rešeršní části je třeba analyzovat hotový výrobek z hlediska hodnot jeho šířek a délek. Pro správné zjištění rozměrů na hotovém výrobku je nutné vycházet z normy ČSN 80 7040: „Metoda měření rozměru hotových výrobků”. Norma stanovuje zásady a metody měření. (15)

Po změření byly zjištěné hodnoty přiřazeny do příslušných rozměrů, viz Tab. 2. Pro orientaci je pod tabulkou umístěn nákres hotového výrobku z pohledu zepředu a zezadu, viz Obr. 6 a Obr. 7.

Tab. 2. Získané hodnoty rozměru hotového výrobku

Legenda Rozměr hotového výrobku Hodnota (cm)

Délky

1 Přední středová délka 27

2 Zadní středová délka 30

3 Délka hlavicového rukávu 36

4 Boční délka 78

5 Kroková délka 54

6 Délka k rozkroku 26,5

Obvody

1 Obvod průkrčníku 27

2 Obvod průramku 29,5

Šiřky

1 Nadprsní šířka 20,5

2 Hrudní šířka 24

3 Šířka zad 21

4 Pasová šířka 19,5

5 Sedová šířka 24,5

6 Podpážní šířka 7

7 Šířka náramenice 7

8 Dolní šířka rukávu 5,2

9 Stehenní šířka 16

(24)

26

10 Kolenní šířka 10,8

11 Lýtková šířka 10,2

12 Šířka průkrčníku 12

13 Dolní šířka kalhot 7,5

Obr. 6. Nákres hotového výrobku, pohled zepředu (vlastní)

Obr. 7. Nákres hotového výrobku, pohled zezadu (vlastní)

(25)

27

Dalším krokem je zjištění tělesných rozměrů probandky. Pro experiment je vybraná figurína od firmy “Alvanon“ s typem postavy EU dívky 10 let. Mezi hlavní výhody použití figuríny je stabilita tělesných rozměrů a možnost přesnějšího měření roztažnosti pomocí čtvercové sítě. Na druhou stranu v tomto případě odpadá možnost vycházet

ze subjektivního pocitu probanda při ověření vhodnosti použitých konstrukčních algoritmů.

Metoda snímání tělesných rozměrů je kontaktní. Při měření je také nutné vycházet

z náležité normy ČSN 80 0090 „Metodika měření tělesných rozměrů mužů, žen, chlapců a dívek.” V Tab. 3 jsou uvedeny základní tělesné rozměry probandky. (16)

Tab. 3. Hodnoty tělesných rozměru figuríny

Legenda Rozměr figuríny Hodnota (cm)

1 Výška postavy 140

2 Přední středová délka 28,75

3 Zadní středová délka 32,5

4 Obvod hrudníku 71,5

5 Obvod pasu 61,75

6 Obvod sedu 77

Po zjištění rozměrů hotového výrobku a tělesných rozměrů probandky se dá přistoupit k výpočtu požadované roztažnosti materiálu. Dělá se to pro správnou volbu materiálu s podobnou roztažností pro zhotovení budoucího výrobku. To umožní spoléhat se na hotový výrobek při řešení úkolu ohledně zhotovení střihové konstrukce kombinézy.

Jako budoucí výrobek byla zvolena kombinéza proto, že umožní vytvořit konstrukci s menším počtem švů, pokrývá jak horní, tak dolní část těla, má sportovní charakter a je vhodná pro uplatnění při využití seamless výrobní technologie.

Výsledná roztažnost materiálu:

 V horizontálním směru – 32,87 %

 Ve vertikálním směru – 7,8 %

Výpočet byl proveden podle vzorce 1. Jedná se o obousměrně roztažný materiál, v tomto případě se redukují tělesné rozměry jinak než v případě materiálu s jednosměrnou roztažností. Doporučení k redukci tělesných rozměrů pro textilie s různými směry

(26)

28

roztažnosti, viz Příloha 2. Podle stupňů vypočtené roztažnosti jde o mírně roztažnou pleteninu. Další kapitoly se zabývají analýzou konstrukčních metodik.

1.7 Studie metodik pro konstrukce střihu

Cílem studie metodik bylo určit nejvíce vyhovující konstrukční metodiku pro tvorbu dětské kombinézy z elastických materiálů.

Pozorovány byly 4 metodiky, těmi jsou:

1. Kombinace metodik W. Aldrich (triko) a Müller & Sohn (legíny)

2. Kombinace metodik ÚBOK (pulovr s klínovým rukávem a dlouhé kalhoty) 3. Metodika italského autora Antonia Donnanga (kombinézu)

4. Kombinace metodik W. Aldrich (triko a legíny) Střihové metodiky se hodnotily z hlediska:

 definice konstrukčních úseček

 počtu vstupních parametrů

 definice konstrukčních algoritmů tvorby střihu

 tvarového řešení

Analýza definice konstrukčních úseček je zaměřena na počet konstrukčních vztahů definovaných regresí a počet konstrukčních vztahů definovaných konstantou. Pro možnost využití konstrukční metodiky na více velikostí je potřeba mít v metodice co nejvíc konstrukčních úseček popsaných regresním vztahem.

Tab. 4. Srovnání metodik s hlediska definice stěžejních konstrukčních úseček (vlastní) Konstrukčn

í rozměr

Označení podle KOD

Metodika č. 1

Metodika č. 2

Metodika č. 3

Metodika č. 4

Horní část kombinézy

Délka zad K1P1 = K7P7

dz + 1cm hloubka zad + 2 cm

přední délka –

1cm dz + 1,25 cm

K1 P1 K H C D1 (0 – 1)

K1H1 =

K7H7 zhp – 3 cm – 0,5 C D1 výš. lopatek +

1,75 cm

(27)

29 Zadní

hloubka podpaží

K1 H1 – C H (6 – 7)

Hrudní šíře H1 H4

0,25 oh – 3

cm oh + 2 cm O,25 oh – 1 cm 0,25 oh + 3,25 cm

H1 H4 H H1 I Q (7 – 8)

Lopatková

přímka K1 L1

0,5 K1 H1 – 0,33 C H 0,5(výška lopatek

+ 1,75 cm)

K1 L1 IM (6 – 9)

Šířka

průkrčníku K1 K2

0,17 ok+1 šířka průkrčníku

0,33 (0,5 šířka

ramen) 0,2 ok

K1 K2 K5 K12 A U (0 – 11)

Spodní část kombinézy

Výška sedu R4 S4

0,05 os + 3 cm

0,33 hloubka podsedu

bhs – 0,5 ∼ 1

cm 0,5 (bhs + 1 cm)

R4 S4 R S A G = E I (4 – 14 )

Kolenní

přímka D4 Ko4

0,5 bdk + 6 cm

hloubka

kolene výška kolene 0,5 (Kd – 1 cm)

D4 Ko4 PK M O (1 – 3)

Šířka sedu

PD S4 S7

0,25 os 0,5 os 0,25 os – 0,5

cm 0,25 os – 1,5 cm

S4 S7 S S1 A B = GH (1 – 4)

Šíře sedového výkroje PD

R7 R8

0,05 os +1∼2

cm 0,1 os + 1 cm 0,0625 os -1 cm

0,25 (1 – 4) – 0,5 cm

R7 R8 R1 R2 E E1 (4 – 8)

Šíře sedového výkroje ZD

R8 R81

0,1 os – 0,0625 os +1

cm (4-8) – 0,2 cm

R8 R81 – E E1 (8-15)

(28)

30 Šířka kalhot

dole

D6 D41 = D6 D8 D41 D8 =

D41 D8´

0,5 dšk 0,5 dšk (ZD + 2 cm)

0,25 obvod

kolena- 0,5 cm 0,75 (1-4) ± 1 cm D41 D8 =

D41 D8´

D3 D1 = D3

D2 N1C3 = N1D3 (2 – 9) = (9 – 17)

Pasová šíře P42P72

0,25 os – 1 cm – 3 cm

0,5 op + 2 cm – 1 cm

0,25 op – 0,5 cm

0,25 os – 2,5 cm

P71 P11 P1 P2 A B1 (0 – 6)

V Tab. 4 je uveden přehled definice konstrukčních úseček metodik pro stejné konstrukční rozměry. Přehled je zaměřen na konstrukční úsečky, které jsou stěžejní pro tvorbu konstrukce.

Střihové metodiky používají jak rozdílné přídavky a rozdílné rozměry pro výpočet, tak i jiné označení těch samých úseček. Pro jasnost je uvedeno označení podle KOD.

Označení úseček příslušných metodik je uvedeno pod vztahem, kterým je definována úsečka.

Italská metodika autora Antonia Donnanga pro zhotovení konstrukce kombinézy je zajímavá z hlediska konstrukčních algoritmů tvorby střihu a definicí konstrukčních úseček.

Příkladem je, že rozvinutí horní a dolní části konstrukce střihu se rýsuje dovnitř obdélníku ABCD. V metodice je také zajímavá definice konstrukční úsečky K1 K2 rozměru šířka průkrčníku, úsečka se popisuje vztahem vycházejícím z tělesného rozměru šířka ramen.

Druhá metodika je jedinou metodikou, která využívá konstrukční tabulky s konstantními rozměry pro zhotovení střihových konstrukcí různých velikostí.

Následující podkapitoly se zabývají podrobnějším popisem jednotlivých metodik.

1.7.1 Konstrukční metodika č. 1

První metodikou je metodika pro pokrytí horní a dolní části těla zvlášť, tj. je kombinací trika (metodika W. Aldrich) a legín (metodika Müller & Sohn).

Postupy tvorby konstrukce trika a legín jsou uvedeny v Tab. 1 a 2, viz Příloha 3. Na obr. 8 a 9 jsou zobrazeny konstrukce střihu legín a trika podle první metodiky.

Je vidět, že konstrukce legín umožňuje uchýlit se k menšímu počtu švů, díky nepřítomnosti bočních švů.

(29)

31

Konstrukční metodiky vycházejí ze třinácti vstupních parametrů, které jsou zkombinované z obou dvou metodik pro triko a pro legíny, viz Tab. 5.

Tab. 5. Vstupní konstrukční parametry metodiky č. 1

oh os bhs ol šz dz zhp oz ok dr do dšk bdk

Parametry figuríny Parametry výrobku

V konstrukčních vztazích se vyskytuje celkem 14 konstrukčních úseček, jejich hodnota je konstantní pro všechny velikosti. Hodnoty těchto konstant jsou uvedeny v Tab.

6.

Tab. 6. Konstrukční úsečky metodiky č. 1 definované konstantou

P. č. Rozměr Konstrukční úsečka Hodnota konstanty

Legíny

1. Zvýšení pasové př. PD P4 P41 k = 1,5 ∼ 2 cm 2. Odklon přední středové

přímky

P7 P71 k = 1 cm

3. Zvýšení pasové př. PD P71 P72 k = 1 cm 4. Odklon zadní středové

přímky

P1 P11 k = 3 cm

5. Zvýšení pasové přímky ZD

P11 P12 k = 4 ∼ 5 cm

6. Zkrácení délky D4 D41 k = 6 ∼ 8 cm

7. Úprava na kolení př. Ko8 Ko8´ k = 1,5 ∼ 2 cm 8. Úprava na dolní př. D8 D8´ k = 0,5 cm

Triko

9. Výška průkrčníku K2 K21 ⊥ k k = 1,3 cm 10. Zadní náramenicový bod N3 N4 k = 1 cm

11. Zvýšení náramenice ZD N4 N41 k = 0,75 až 1 cm 12. Tvarování v pasové linii P4 P41 k = 2 cm (3,0 cm) 13. Snížení náramenice PD N4 N42 k = 1 cm

14. Tvarování průramku PD L3 L31 k = 1 cm

V konstrukci se vyskytuje celkem 15 konstrukčních úseček, jejich hodnota je definována regresním vztahem, viz Tab. 7.

(30)

32

Tab. 7. Konstrukční úsečky metodiky č. 1 definované regresním vztahem

P. č. Rozměr Konstrukční úsečka Vzorec

Legíny

1. Umístění kolenní přímky D4 R4 0,5 D4 Ko4 + 6 cm

2. Výška sedu R4 S4 0,05 os + 3 cm

3. Šířka sedu PD a ZD S4 S7 = S4 S1 0,25 os

4. Šířka sed. výkroje PD R7 R8 0,05 os + 1∼2 (1,5 cm)

5. Šířka sed. výkroje ZD R1 R8 0,1 os 6. Šířka na lýtkové př. Lt4 Lt8 = Lt4 Lt8´ 0,5 ol

7. Lýtková přímka Ko4 Lt4 1/3 D4 Ko4

8. Šířka dolního kraje D41 D8 = D41 D8´ 0,5 dšk

Triko

9. Lopatková přímka K1 L1 0,5 K1 H1

10. Nadpažní přímka K1 N1 0,125 K1 L1

11. Šířka průkrčníku K1 K2 0,17 ok + 1 cm

12. Zadní šířka H1 H3 = H7 H5 0,5 šz – 1 cm (0,5šz – 2,5 cm)

13. Hrudní šířka H1 H4 0,25 oh – 1 cm

(0,25 oh – 3 cm) 14. Hloubka průkrčníku PD K7 K71 0,17 ok – 0,5 cm

(0,17 ok – 1 cm) 15. Šířka rukávu v dolním kraji Z4 Z 0,5 oz +1 (0,5 oz

+0,5 cm)

(31)

33 Obr. 8. Konstrukce střihu legín podle

metodiky č. 1 (18)

Obr. 9. Konstrukce střihu trika podle metodiky č. 1 (18)

Hodnocení metodik: Metodiky jsou původně určeny pro ženy, ale na rozdíl od ostatních metodik přesněji popisují geometrii těla. Neplatí to o všech konstrukčních vztazích, ale většina konstrukčních vztahů je vhodných a lze je použít v budoucí metodice.

(32)

34 1.7.2 Konstrukční metodika č. 2

Druhá metodika je také kombinací dvou metodik pro pokrytí horní a dolní části těla – pulovru s klínovým rukávem a dlouhých kalhot, které byly převzaty z knihy “Základní konstrukce střihu pletených výrobků pro děti a dospělé z pletenin. 1969. Ústav bytové a oděvní kultury, Pletařský Průmysl“.

Konstrukční metodiky jsou určeny pro pletené výrobky a pro některé konstrukční úsečky využívají přídavky z konstrukční tabulky, která obsahuje 12 velikostních řad.

Postupy zhotovení konstrukce dlouhých kalhot a pulovru jsou uvedeny v Tab. 3 a Tab. 4, viz Příloha 3.

Ukázky konstrukce dlouhých kalhot a pulovru s klínovým rukávem z pletenin podle zmíněné konstrukční metodiky jsou k vidění na Obr. 10 a Obr. 11.

Střihová konstrukce kombinézy podle druhé metodiky vychází z 16 vstupních parametrů, které jsou uvedeny v Tab. 9. Tyto parametry jsou zkombinovány z obou dvou metodik pro dlouhé kalhoty a pulovr s klínovým rukávem.

Tab. 8. Vstupní konstrukční parametry metodiky č. 2

op os hl. zad hl. podsedu dr dšk výš.

průkrčníku ZD bdk oh šíř.

zad oz hl. kolena šíř.

náramenice do šíř. průkrčníku ZD

hl.

záhybu

Parametry figuríny Parametry výrobku

Substituce konstant na parametry, jako např. výška a šířka průkrčníku, v této metodice vyžaduje od konstruktéra určité empirické zkušenosti. Na druhou stranu je v druhé metodice prostor pro jiné řešení průkrčníku, než doporučuje autor. V ostatních metodikách jsou stejné konstrukční úsečky dány bud´regresním vztahem anebo konstantou, která v tomto případě napomáhá nezkušenému konstruktérovi.

(33)

35

V konstrukčních vztazích druhé metodiky se vyskytuje celkem 16 konstrukčních úseček, jejich hodnota je konstantní pro všechny velikosti. Hodnoty těchto konstant jsou uvedeny v Tab. 9.

P. č. Rozměr Konstrukční

úsečka

Hodnota konstanty

Kalhoty

1. Tvarování dolního kraje D3 D4 = D3 D7 k = 0,5 cm 2. Tvarování bočního kraje na

kolenní přímce K1 K2 k = 0,5 cm

3. Tvarování krokového kraje na

kolenní přímce K3 K4 k = 0,5 cm

4. Šířka v kolenou K2 K5 = K4 K6 k = 2,5 cm 5. Šířka kalhot dole D1 D5 = D2 D6 k = 2 cm 6. Tvarování bočního kraje P9 P10 k = 1 cm 7. Pomocné čáry pro tvarování sed.

výkroje R4 R5 k = 0,7 cm

8. Zvýšení v pase na bočním kraji P2 P4 k = 0,5 cm

Pulovr

9. Střed průkrčníku ZD K1 K2 k = 0,5 cm

10. Pomocný bod pro zakreslení

průramku K10 K11 k = 0,7 cm

11. Zvýšení náramenice ZD K17 K18 k = 0,7 cm

12. Hloubka průramku H3 H5 k = 2 cm

13. Snížení přední náramenice K17 K19 k = 0,5 cm 14. Zvýšení ZD na zadní středové H H1 k = 0,5 cm 15. Křivka průkrčníku PD a ZD H6 K13 = K12

K14 k = 1,5 cm

16. Úprava hloubky průramku pro

klínový rukáv H6 H17 = H6 H8 k = 2 cm

V konstrukci podle druhé metodiky se vyskytuje celkem 10 konstrukčních úseček, jejich hodnota je definována regresním vztahem. Hodnoty jsou uvedeny v Tab. 10.

(34)

36

Legíny

1. Sedová délka RS 0,33 PR

2. Sedová šířka S S1 0,5 os

3. Šírka sedového výkroje R1 R2 0,1os + 1 cm

4. Přední přehybová R R3 0,5 R R2

5. Šířka kalhot dole D3 D1 = D3 D2 0,5 dšk – 1 cm + přídavek

6. Odklon zadní středové přímky P3 P7 0,1 op

7. Zvýšení pasové přímky P7 P8 0,1 os – 0,5 cm

8. Pasová šíře P1P2 0,5 op + 2 cm

Pulovr

9. Boční přímka H H1 0,5 H1 H2

V následující tabulce jsou uvedeny konstrukční úsečky, které využívají přídavky z konstrukčních tabulek, jejich hodnoty jsou diskrétní pro různé velikostí.

Tab. 11. Konstrukční úsečky metodiky č. 2 definované s využítím přídavků z konstrukčních tabulek

Legíny

1. Hloubka podsedu PR hl. podsedu +

přídavek

2. Šířka kalhot dole D3 D1 = D3 D2 0,5 dšk – 1 cm + přídavek

3. Šířka zadního dílu na sedové přímce

S4 S5 šířka ZD + přídavek (+ 3,5 cm)

Pulovr

4. Celková délka K2 D do – 1 cm + přídavek

5. Hrudní šířka HH1 oh + 2 cm + přídavek

6. Sklon a šířka náramenice ZD

K8 K10 šířka náramenice +

přídavek

(35)

37

Obr. 10. Konstrukce střihu dámských a dětských dlouhých kalhot podle metodiky č. 2 (22)

Pulovr s klínovým rukávem je volnější siluety, neodpovídá přesně tvarům těla. U klínového rukávu je výhodou nepřítomnost ramenního švu a jednoduchost vytvoření. Podle střihové konstrukce jsou dlouhé kalhoty zbytečně členité a tvarované

Hodnocení metodik: Metodiky nejsou vhodné, ale postup vytvoření střihové konstrukce klínového rukávu je zajímavý, dalo by se ho využít ve výsledné metodice.

Obr. 11. Konstrukce střihu pulovru s klínovým rukávem pro děti a dospělé (22) a) základní konstrukce pulovru b) konstrukce klínového rukávu

(36)

Třetí metodikou je italská metodika pro pokrytí celého těla, která byla převzata z knihy Antonia Donnanga “La Technika Dei Modelli, Neonato – Bambino“.

V metodice se uvažuje o roztažnosti materiálu a je zajímavá tím, že autor uvádí postup přímo pro konstrukci kombinézy, viz Příloha 3 a Tab. 5. Ukázka konstrukce dětské kombinézy podle třetí metodiky je uvedena na Obr. 12.

Italská metodika pracuje s 11 vstupními parametry, jejich hodnoty jsou uvedeny v Tab. 12.

Tab. 12. Vstupní konstrukční parametry pro metodiku č. 3 obvod

kolene

přední délka šířka ramen oh op do

ramenní šiřka výška kolene os bhs dr

Parametry fíguríny Parametry výrobku

V konstrukčních vztazích třetí metodiky se celkem vyskytují pouze 4 konstrukční úsečky, jejich hodnota je dána konstantou. Hodnoty těchto konstant jsou uvedeny v Tab. 13.

P.č. Rozměr Konstrukční úsečka Hodnota konstanty

1. Prohloubení průkrčníku ZD DD1 k = 2,5 cm

2. Sklon náramenice ZD GO k = 2,7 cm

3. Sklon náramenice PD J1Z k = 2,7 cm

4. Výška sedového výkroje ZD E1E2 k = 0,5 cm

V italské metodice se vyskytuje celkem 11 konstrukčních úseček, hodnota kterých je definována regresním vztahem. Hodnoty jsou uvedeny v Tab. 14.

P.č. Rozměr Konstrukční úsečka Vzorec

1. Pasová přímka horní časti BC O,5 oh – 1 cm (nebo víc v závislosti na elasticitě)

2. Boční délka CH 0,5 CD1

3. Lopátková přímka IM 0,33 HD1

4. Krční přímka DG 0,5 ramenní šiřka

5. Pasová šíře BW = CW1 0,25 op – 0,5 cm

(37)

39

6. Pasová přímka spodní části AB = AB1 0,25 os – 0,5 cm 7. Šířka sedového výkroje PD EE1 0,0625 os – 1 cm 8. Šířka kalhot dole N1C3 = N1D3 0,25 ok – 0,5 cm 9. Šířka sedového výkroje ZD EE1 0,0625 os + 1cm

10. Nadloketní výška AN 0,5 AB

a) b) c)

Obr. 12. Konstrukce dětské kombinézy podle metodiky č. 3 (20) a) konstrukce střihu b) obrys konstrukce c) rukáv

Hodnocení metodiky: Při podrobnějším zkoumání konstrukční metodiky se v konstrukčním algoritmu objevily nesoulady, například nesoulady v určení délky úsečky CD1 zadní středové přímky horní části kombinézy. Kvůli nedostatkům se metodika považuje za nevhodnou.

(38)

Čtvrtá metodika je pro pokrytí horní (triko) a dolní (legíny) části těla. Metodiky jsou převzaty z knihy „Metric pattern cutting for children’s wear and baby“ autorky Winifred Aldrich. Metodiky jsou zajímavé tím, že se v nich uvažuje o roztažnosti materiálu a konstrukce umožňují zhotovení výrobku s menším počtem švů, viz Obr. 13 a Obr. 14.

V anglické metodice jsou konstrukční úsečky dány pomocí numerických znaků, na rozdíl od ostatních metodik, které jsou znázorněny alfanumerickými znaky. Pro lepší orientaci ve sloupci “Vzorec” jsou konstrukční úsečky dány do závorek, např. úsečka 1-2 ve sloupci se zapíše takto (1-2).

V Tab. 6 je uveden postup střihové konstrukce legín, dále v Tab. 7 je uveden postup trika, viz Příloha 3.

V tabulce č. 15 je kombinace vstupních parametrů z obou metodik pro legíny a triko potřebné k vytvoření konstrukce kombinézy. V metodice se vyskytuje celkem osm vstupních parametrů.

Tab. 15. Vstupní parametry metodiky č. 4

výška lopatek obvod krku kroková délka dolní končetiny bhs

oh šířka zad délka zad os

Parametry fíguriny

V konstrukčních vztazích čtvrté metodiky se vyskytuje celkem 12 konstrukčních úseček, hodnota kterých je dána konstantou, viz Tab. 16.

P. č. Rozměr Konstrukční úsečka Hodnota konstanty

legíny

1. Odklon přední středové

přímky 5-6 k = 1 cm

2. Tvarování sed. výkroje

PD 4-41 k = 1,75 cm

3. Kolenní přímka 10-11 k = 1 cm

4. Kolenní šířka ZD 11-18 k = 1,5 cm

5. Odklon zadní středové

přímky 6-12 k = 2 cm

(39)

41 6. Zvyšení zadní středové

přímky 12-13 k = 2,5 cm

7. Tvarování sedového

výkroje ZD 15-16 k = 0,75 cm

8. Tvarování sedového

výkroje ZD 4-42 k = 3,75 cm

9. Dolní šířka ZD 9-17 k = 1 cm

Košile

10. Prohloubení průkrčníku

ZD 0-6 k = 2 cm

11. Tvarování průramku ZD 14-15 k = 1,4 cm 12. Tvarování průramku PD 13-17 k = 0,75 cm 13. Zvýšení ramenní přímky B-E k = 1 cm

V anglické metodice se vyskytuje celkem 13 konstrukčních úseků, hodnota kterých je definována regresním vztahem . Hodnoty jsou uvedeny v Tab. 17.

legíny

1. Kolenní přímka 1-3 0,5 (1-2)

2. Sedová šíře 1-4 0,25 os – 1,5 cm

3. Výška sedu 4-7 0,25 (4-5)

4. Šířka sedového výkroje PD

4-8 0,25 (1-4) – 0,5 cm

5. Dolní šířka PD 2-9 0,75 (1-4) – 1 cm

6. Tvarování zadní středové přímky

4-14 0,5 (4-5)

Košile

7. Krční přímka 0-3 0,25 oh + 6,25 cm

8. Lopatková přímka 6-9 0,5(výška lopatek +

4,25cm)

9. Výška průkrčníku ZD 6-10 0,25 výška lopatek – 2 cm

10. Šířka průkrčníku 0-11 0,2 obvod krku +

0,6 cm

(40)

42

11. Zadní šířka 7-12 0,25 šířka zad +

3,25 cm

12. Hloubka průkrčníku PD 0-16 0,2 obvod krku + 0,5 cm

13. Boční přímka C-H 0,25 výška lopatek

Obr. 13. Konstrukce dětských legín podle metodiky č. (19)

(41)

43

Obr. 14. Konstrukce střihu dětského trika podle metodiky č. 4 (19)

Hodnocení metodik: Metodiky jsou vhodné k využití pro zhotovení konstrukce střihu dětské elastické seamless kombinézy.

(42)

44

1.8 Analýza metodik z hlediska vstupních konstrukčních parametrů Vstupními parametry metodik jsou obvykle tělesné rozměry. Představují vzdálenosti somatometrických bodů těla. Jsou to výchozí údaje pro zhotovení konstrukce střihu oděvu, které definují jeho velikost. (7)

Téměř ve všech metodikách se vyskytují tyto konstrukční parametry: os, oh, bhs, šz, op.

Primárními parametry, ze kterých vychází každá střihová konstrukce, jsou: oh, os, bhs.

Graf 1 znázorňuje srovnání metodik z hlediska počtu vstupních konstrukčních parametrů jednotlivých metodik, které jsou potřebné pro zhotovení konstrukce kombinézy.

Obr. 15. Vstupní konstrukční parametry

Největší počet má metodika č. 2, která pracuje s 16 konstrukčními parametry.

Nejmenší počet má metodika č. 4, která pracuje s 8 parametry. Malý počet vstupních parametrů čtvrté metodiky je dán tím, že konstrukce je volného střihu a nesleduje přesně tvar těla. Počet parametrů druhé metodiky je dán nahrazením konstant vstupními parametry na některých konstrukčních úsečkách.

Optimální počet parametrů mají metodika č. 1 a č. 4, obě metodiky zohledňují roztažnost materiálu.

13

16

11

8

0 2 4 6 8 10 12 14 16 18

metodika č. 1 metodika č. 2 metodika č. 3 metodika č. 4

Graf 1. Vstupní konstrukční parametry

Triko W. Aldrich

Legíny Můller§Sohn ÚBOK A. Donnango W. Aldrich

(43)

45

1.9 Srovnání metodik z hlediska definice konstrukčních úseček

Konstrukční úsečka může být představena konstantou nebo rovnicí. V základu se úsečka, která je představena rovnicí, skládá ze dvou proměnných – závislou a nezávislou.

Regresní model říká, že nezávislá proměnná je náhodná, tedy že to je měřený rozměr těla, a závislá proměnná je přesně stanovená, např. autorem metodiky. Regrese je popisem toho, jak se v návaznosti na nezávislou proměnnou změní proměnná závislá. (7, str. 36) (14)

Dále se ve vzorci podle potřeby materiálu anebo konstrukce vyskytuje přídavek na volnost a/anebo přídavek technologický, viz vzorec 2.

Při konstrukci z elastického materiálu může být přídavek na volnost nulový nebo záporný, ale situace může být jiná v případě tělesných rozměrů s dynamickým efektem. (13) (7, str. 36)

𝑈_𝑖 = 𝑘_𝑖 𝑇 + 𝑎_𝑖 ± 𝑝_𝑖 (2) (11)

T – nezávislá proměnná, tedy tělesný rozměr

k – závislá proměnná, tedy konstanta, kterou se tělesný rozměr násobí 𝑎_𝑖 – absolutní člen neboli konstanta, která se přičítá k tělesnému rozměru 𝑝_𝑖 – přídavek na volnost a technologický přídavek

(11)

Konstrukční úsečka, která je dána konstantou, představuje rozměry, které se občas nedají popsat jinak. Vyplývají ze znalostí zkušeného konstruktéra. (7)

Dále jsou uvedeny výsledky analýzy metodik z hlediska charakteru použitých vztahů, viz Graf 2, který ukazuje počet úseček definovaných konstantou a počet úseček daných regresním vztahem.

(44)

46

Obr. 16. Srovnání metodik z hlediska definice úseček

Z analýzy vyplývá, že metodika č. 2 pracuje s největším počtem konstant a nejmenším počtem regresí. Je to dáno zejména tím, že konstrukce pulovru je provedena vcelku a má jenom jeden regresní vztah – na boční přímce, a to pro následující stanovení průramku a také větším tvarováním kalhot. Metodika č. 3 pro zhotovení konstrukce kombinézy používá jenom tři konstanty, což je dáno tím, že je málo tvarovaná. Největší počet regresních vztahů má metodika č. 1, na druhé pozici je metodika č. 4. Na rozdíl od ostatních metodik v regresních vztazích metodiky č. 1 nám přibývají rozměry: šířka na lýtkové přímce a šířka na kolenní přímce. To znamená, že oděv přesně sleduje tvary těla, což je výhodou v případě elastického materiálu.

14

16

4

13 15

9

11

13

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

Metodika č. 1 metodika č. 2 metodika č. 3 metodika č.4

Graf 2. Srovnání metodik z hlediska definice úseček

Konstanta Regresní vztah Triko W. Aldrich

Legíny Můller§Sohn ÚBOK A. Donnango W. Aldrich

(45)

47

1.10 Srovnání metodik z hlediska tvarového řešení

Je důležité také analyzovat a srovnat metodiky z hlediska tvarového řešení jejich konstrukce. Mezi stěžejní body počtu možných švů patří tvar rukávu, silueta atd., viz Tab.

18.

Tab. 18. Srovnání konstrukčních metodik z hlediska tvarového řešení (vlastní) Porovnání střihové

konstrukce Metodika č. 1 Metodika č. 2 Metodika č. 3 Metodika č. 4 Zohlednění roztažnosti

konstrukční metodikou Ano Ne Ano Ano

Počet švů 4 7 6 5

Tvar rukávu Nízkolavicový Klínový Nízkolavicový Nízkolavicový Silueta střihu Přiléhavá Nepřiléhavá Mírně přiléhavá Mírně přiléhavá Pokrytí horní a dolní

části Zvlášť Zvlášť V celku Zvlášť

Využití metodiky konstrukčních tabulek rozměrů

Ne Ano Ne Ne

Z hlediska počtu švů, počtu regresních vztahů a tvaru konstrukce je vhodnou konstrukční metodikou pro zhotovení střihové konstrukce seamless elastické kombinézy první metodika. Ale s ohledem na to, že konstrukce trika a legín jsou dámské, není možné uplatnit některé konstrukční vztahy, poněvadž se nesmí opomenout rozdíl v proporcích těla lidí různého věku.

Užitečnou metodikou je také čtvrtá metodika. Mezi její hlavní výhody patří to, že je to metodika určená pro děti a má podobné převahy jako první metodika. Co je také důležité, obě metodiky se pozitivně staví k elastickému materiálu.

V budoucí konstrukci dětské elastické seamless kombinézy by bylo lepší modifikovat nízkohlavicový rukáv na klínový, aby bylo možné postrádat přítomnost ramenního švu.

Inspirace pro klínový rukáv jsem převzala z bakalářské práce Lepšíkové Kateřiny

“Ergonomický komfort a padnutí pružného tanečného oděvu“.

Také bylo rozhodnuto oddělit klín od střihové konstrukce, což dodá větší funkčnost konstrukce, jelikož jde o výrobek určený pro sportovní činnost. Druhou výhodou oddělení

(46)

48

klínu je to, že je vhodnější pro využití střihové konstrukce technologie seamless, poněvadž konstrukcí se docílí tvaru tubusu.

Inspirace pro oddělení klínu jsem převzala z bakalářské práce Vydařeného Šimona

“Zjišťování rozměrů těla a konstrukce bezešvého kalhotového výrobku”.

1.11 Shrnutí rešeršní části

Rešeršní část měla za cíl popsat způsoby zajišťování roztažnosti pletenin, definovat bezešvou technologii a její zvláštnosti, analyzovat konstrukční metodiky z hlediska definice úseček, definice konstrukčních algoritmů, tvarového řešení střihu a vstupních parametrů.

Cílem analýzy byl výběr nejvhodnější konstrukční metodiky pro zhotovení střihové konstrukce seamless dětské elastické kombinézy.

Pro využití v experimentální části jsou užitečné poznatky ze tří metodik, kterými jsou první metodika (triko W. Aldrich a legíny Můller§Sohn), druhá metodika (ÚBOK pulovr) a čtvrtá metodika (triko a legíny W. Aldrich). Na základě těchto metodik byla vyvinuta inovativní střihová metodika pro konstrukce seamless dětské elastické kombinézy.

Kombinéza představena v praktické části práce je zhotovena podle nové střihové metodiky.

(47)

49

2. Praktická část

Praktická část se zabývá redukcí vstupních parametrů, modelováním základních konstrukcí a ověřením výsledného střihu. Obsahuje vypracovanou konstrukční metodiku pro zhotovení dětské elastické kombinézy a návrh k provedení experimentu pro rozmístění střihových bloků.

2.1 Technický nákres a technický popis kombinézy.

Technický nákres

Obr. 17. Technický nákres kombinézy (vlastní)

Pohled zepředu a zezadu Návlek na ruku Nákryt a podkryt nákrytového zapínání

(48)

50

Technický popis

Dětská, těsně přiléhavá elastická kombinéza s návleky na palce rukou a návleky na chodidla nohou, s odděleným klínkem a s jednodílnými klínovými dlouhými rukávy.

Klínové rukávy jsou charakteristické svými ramenními klíny, výběžky, které zasahují do průkrčníkového kraje PD a ZD a nahrazují svou plochou náramenice.

PD – přední díl členěn dotykovým zapínání s podkrytím, které je realizováno pomocí suchého zipu, na tomto dílu je našita plyšová část suchého zipu.

ZD – na zadním dílu jsou umístěny dva ramenní švy, zadní středový šev a šev v rozkroku pro všití klínku, je přenecháno nakrytové zapínání realizované pomocí suchého zipu s čnějícími vlákny-očky.

Švové záložky – jsou začištěny obnitkováním.