Hudební výchova v mezipředmětových vztazích na 1.stupni základních škol

(1)

Hudební výchova v mezipředmětových vztazích na 1.stupni základních škol

Diplomová práce

Studijní program: M7503 – Učitelství pro základní školy

Studijní obor: 7503T047 – Učitelství pro 1. stupeň základní školy Autor práce: Soňa Dušánková

Vedoucí práce: MgA. Jana Konvalinková, Ph.D.

Liberec 2018

(2)

(3)

(4)

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tom- to případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé diplomové práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

(5)

Poděkování

Ráda bych poděkovala MgA. Janě Konvalinkové Ph.D. za její vstřícný

přístup, cenné rady, podnětné připomínky a odborné vedení diplomové práce.

(6)

Anotace

Předmětem této diplomové práce je analyzující pohled na možnosti, jak integrovat hudební výchovu do ostatních předmětů na prvním stupni základních škol, a jejich využití učiteli v praxi.

Teoretická část je zaměřena na hudbu jako celek, její význam a funkci. Na současné pojetí výuky a využití hudby v základním vzdělávání. Výzkumná část je věnována dotazníkovému šetření. Výzkumné šetření zjišťuje reálné zapojování hudební výchovy do ostatních předmětů. Součástí tohoto výzkumu je analýza výsledků a předem stanovených hypotéz. V praktické části uvádím náměty, které lze uplatnit v praxi. Námětové listy jsou rozčleněny do jednotlivých ročníků a konkrétních vyučovacích předmětů. V závěru je shrnuta odborná a výzkumná část diplomové práce.

Klíčová slova

Mezipředmětové vztahy, hudební výchova, pěvecké a poslechové činnosti, výchova, pracovní listy.

(7)

Annotation

The aim of this diploma thesis is to analyse the views of possibilities how to integrate Music education into other subjects at the primary school and how to use them in practice.

The theoretical part is focused on music in general, its meaning and function, the current concept of teaching and using music in primary education. The research part is devoted to the questionnaire survey. The research investigates the actual involvement of Music education in other subjects. Part of this research is an analysis of the results and predetermined hypotheses. In the practical part are presented suggestions that can be applied in practice. The theme sheets are divided into individual grades and into specific subjects. The conclusion summarizes the specialized and research part of the diploma thesis.

Key words

Relations with other subjects, musical education, singing and listening activities, education, task sheets.

(8)

7

Obsah

Úvod ... 11

Teoretická část ... 12

1 Hudba a její definice ... 12

2 Hudba a její význam ... 12

3 Funkce hudby ... 13

3.1 Estetická funkce ... 14

3.2 Výchovná nebo také etická funkce ... 14

3.3 Poznávací funkce ... 14

3.4 Fyziologická a psychická funkce ... 14

3.5 Sociální funkce ... 15

3.6 Relaxační funkce ... 15

4 Hudební výchova a RVP ... 15

4.1 1. třída ... 15

4.2 2. třída ... 16

4.3 3. třída ... 17

4.4 4. třída ... 17

4.5 5. třída ... 18

5 Mezipředmětové vztahy ... 19

5.1 Význam mezipředmětových vztahů na 1. stupni základní školy ... 20

5.2 Implementace hudební výchovy do jednotlivých předmětů ... 21

5.2.1 Hudební výchova + matematika a její aplikace ... 21

5.2.2 Hudební výchova + český jazyk ... 21

5.2.3 Hudební výchova + cizí jazyk ... 22

5.2.4 Hudební výchova + vlastivěda ... 22

5.2.5 Hudební výchova + prvouka (přírodověda) ... 22

5.2.6 Hudební výchova + výtvarná výchova ... 22

(9)

8

5.2.7 Hudební výchova + tělesná výchova ... 23

6 Vývoj dítěte ve vztahu k hudbě... 23

6.1 Vnitřní determinanty hudebního vývoje ... 24

6.2 Vnější determinanty hudebního vývoje ... 25

6.3 Motivace ... 26

6.3.1 Primární motivace ... 26

6.3.2 Sekundární motivace ... 27

6.4 Hudební tvořivost žáků a její rozvoj ... 27

6.4.1 Hudebně tvůrčí proces ... 27

6.4.1.1 Hudební paměť ... 28

6.4.1.2 Hudební představivost ... 28

6.5 Vokální činnosti ... 29

6.6 Pěvecké činnosti ... 31

6.6.1 Předpoklady pro pěvecké činnosti ... 32

6.6.2 Držení těla ... 33

6.6.3 Správné dýchání ... 33

6.6.4 Tvoření tónu ... 34

6.7 Hudebně-pohybové činnosti ... 35

6.7.1 Rozdělení hudebně-pohybových činností ... 36

6.7.1.1 Hudebně-pohybová hra ... 37

6.7.1.2 Taneční hra ... 38

6.8 Instrumentální činnosti ... 39

6.9 Poslechové činnosti ... 41

6.9.1 Metodický postup při poslechu hudby ... 42

6.9.1.1 Analýza díla ... 44

6.9.2 Poslechové činnosti – hádanky ... 45

6.10 Muzikoterapie (muzikofiletika) ... 46

(10)

9

6.10.1 Hudebně improvizované rozcvičky ... 46

6.10.2 Muzikoterapie jako součást vzdělávání ... 47

6.10.3 Muzikoterapie v praxi ... 48

6.10.3.1 Hry ... 49

Výzkumná část ... 51

7 Stanovení hypotéz ... 52

7.1 Hypotéza 1 ... 52

7.2 Hypotéza 2 ... 52

7.3 Hypotéza 3 ... 52

8 Ukázka dotazníku ... 53

9 Zpracování dotazníku ... 55

10 Grafické znázornění výsledků jednotlivých škol ... 57

11 Závěry vyplývající z výzkumné části diplomové práce ... 59

11.1 Hypotéza 1 ... 59

11.2 Hypotéza 2 ... 59

11.3 Hypotéza 3 ... 59

Praktická část ... 60

12 První ročník ... 60

12.1 Vyučovací předmět MATEMATIKA ... 60

12.2 Vyučovací předmět ČESKÝ JAZYK ... 61

12.3 Vyučovací předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA ... 63

13 Druhý ročník ... 64

14 Třetí ročník ... 68

(11)

10

15 Čtvrtý ročník ... 73

16 Pátý ročník ... 77

17 Náměty na muzikoterapeutické hry ... 81

Závěr ... 84

Zdroje ... 85

Seznam použité literatury ... 85

Elektronické zdroje ... 86

Seznam příloh ... 88

Přílohy ... 89

(12)

11

Úvod

Diplomová práce je zaměřena na téma mezipředmětových vztahů hudební výchovy na prvním stupni základní školy. Toto téma jsem si vybrala, protože práce na prvním stupni není úplně jednoduchá, jelikož se do třídy dostávají děti z rozdílných rodin, a tak i s rozdílným pohledem na svět. Již od prvního ročníku je velmi důležité rozvíjet u dětí kladný vztah ke všem předmětům, protože to je to, co ovlivňuje a rozvíjí osobnost jedince.

Práce je dělena do tří částí. V první, teoretické části se zabývá hudbou jako celkem, jak ji lidé vnímají a působí na ně, jak je hudební výchova definována v RVP, jaké jsou očekávané výstupy a jak se celkově dítě v oblasti hudby vyvíjí a může rozvíjet. Ve druhé, výzkumné části zjišťuje, zda pedagogové působící na prvním stupni základních škol využívají hudební výchovu v ostatních předmětech, a ve třetí, praktické části, naleznete pracovní listy určené do každého ročníku a konkrétního předmětu. V každém listu jsou vysvětleny mezipředmětové vztahy a také očekávané výstupy žáků. Tento sborník by nám měl být nápomocen v praxi, popřípadě posloužit pro další učitele. Ať už začínající, nebo s dlouholetou praxí, protože vždy je dobré předmět něčím oživit a oblast hudební výchovy se jeví jako vhodný kandidát.

S hudebními projevy se setkává každý z nás v průběhu celého svého života. Od narození dítě slýchává říkadla nebo písničky od svých rodičů a prarodičů. Toto je velmi důležité, protože u dítěte se již buduje vztah k hudbě, který je v průběhu života rozvíjen nebo utlumován. Některé rodiny si to vůbec neuvědomují, a tak dětem nezpívají ani neříkají říkadla. Děti se kvůli tomu hůře orientují v hudbě v pozdějším věku, mají větší problémy s vnímáním melodie, rytmu i tvořením tónu než děti, které jsou k hudbě vedené od malička.

Cílem této diplomové práce je přiblížit všem důležitost hudby v našem životě a vytvořit sborník pracovních listů, který v průběhu své praxe můžeme využít a obměňovat.

(13)

12

Teoretická část

1 Hudba a její definice

Hudba je definována jako jakýkoliv zvuk, který je produkován vokální nebo instrumentální činností (lze je kombinovat) a vytváří harmonii a emoce. Je to umění, které vnímáme sluchem, a vede nás k vytváření určitých vzorků, které v nás vyvolávají již výše zmíněné emoce, nejčastěji radost nebo smutek, a vedou k rozvoji fantazie. Když slyšíme hudbu, automaticky si ji přiřadíme k nějakému vzorku a spojíme například se vzpomínkami nebo s autorem hudby. Je to jednoduchý zvuk, který vyjadřuje myšlenky a emoce prostřednictvím prvků melodie, harmonie, rytmu a rezonance. Lyrická hudba je spojení slov a zvuku. K vytváření zvuku využíváme také hudební nástroje, které se dělí do mnoha skupin.

Dělíme

je do tří hlavních skupin, které mají dále své podkategorie – strunné, dechové a bicí.

Do strunných nástrojů řadíme smyčcové (např. housle, viola), drnkací (např. kytara) a úderné nebo také kladívkové (např. klavír, cimbál). Dechové nástroje dělíme na dřevěné (např. hoboj, saxofon), žesťové (např. trubka, pozoun) a vícehlasé (např. varhany). Bicí rozdělujeme do dvou skupin: blahozvučné, kam patří např. tympány a bubny a na samozvučné, a to jsou např. činely nebo triangl.¹

2 Hudba a její význam

V hudbě se skrývají hluboké pocity. Nabízí nám způsob, jak je předávat cílovým posluchačům. Ať už se jedná o instrumentální nebo vokální hudbu, každá je plná emocí a pocitů, které nelze vyjádřit slovy. Hudba slouží ke zlepšení nálady lidí. Je to přirozené antidepresivum. Dokáže odehnat smutek, uklidnit, ale také v nás probouzí pocity štěstí a dobré nálady. Je to tedy už spíše terapie hudbou než bezděčné poslouchání při cestě do práce.

Můžeme říci, že hudba je trvalým řešením nudy. Je to univerzální zábava, když je člověk osamělý, nemá co dělat, cvičí nebo si krátí cestu do práce. Tady je řeč spíše o moderní hudbě. Samozřejmě hudbu můžeme produkovat také sami. Například hrou na klavír, flétnu nebo kytaru. Jde jen o to, jaký nástroj je člověku nejbližší. Podle své zkušenosti mohu říct, že je to pro mě nejlepší terapie. Sednout si ke klavíru, kde jsou pryč všechny problémy a myšlenky. Soustředíte se na samotnou hru a čas jen letí.

1 Instruments.estranky.cz. Rozdělení hudebních nástrojů. Dostupné z:

http://www.instruments.estranky.cz/clanky/rozdeleni-hudebnich-nastroju.html

(14)

13

Pokud jste dobří, tak hudba může poskytnout nepřeberné množství potencionálních možností v oblasti kariéry. Dalším aspektem jsou filmy. Dokážete si představit film bez úvodní znělky nebo písničky a následné dramatizace v průběhu celého jeho trvání?

Dovolím si tvrdit, že ne. Film je bez hudby nekompletní, musí se však zvolit hudba tématická a film s ní proložit. Ale proč o tom mluvím? Protože i když sledujete film, tak se vzděláváte v oblasti hudby, utváříte si nové vzorky, spojujete si znělky s určitými scénami, které zůstávají v naší hlavě, a při každé příležitosti se vám vybaví, pokud se jedná o stejnou nebo velmi podobnou hudbu.

Díky tomu, že hudba má uklidňující účinky, tak úzce souvisí s koncentrací a soustředěním. Mnoho studentů si pouští hudbu před nebo někteří i při učení. Zde by měla být využita relaxační hudba stejně tak jako ve wellness centru nebo při cvičení jógy.²

3 Funkce hudby

Lidé si dnes již neuvědomují všechny funkce, kterými hudba disponuje. Věnují se pouze práci, starají se o rodiny a žijí uspěchaný život plný stresových situací. Již lidé v antice věděli, že hudba je přirozenou součástí života jedince. Současná estetika a hudební psychologie tak navazují na poznatky z antiky a přisuzují hudbě celou řadu funkcí. Mluví se o mnohofunkčnosti hudby, z čehož je patrné úzké spojení s lidským životem a společností.³ Vše je podmíněno výchovou. Aby člověk mohl vstoupit do světa hudby tak, aby se v ní orientoval a dokázal docenit její krásu, musí k ní být veden již od útlého věku. Výchova se zaměřuje na celkový hudební rozvoj jedince. Jde o probouzení hudebních schopností, osvojování si muzikantských dovedností a utváření si vztahu k umělecké hudbě.⁴

Porozumění hudbě je cestou ke svobodě, svobodnému smýšlení a vymanění se z uspěchaného světa. Ti, kteří nejsou schopni přijímat vážnější hudbu, jsou terčem masmediální produkce, která je ovlivňuje, a vytváří si tak stereotypy, protože nejsou schopni přijímat jiný druh hudby.⁵

2Importantindia.Music: Itsmeaning and importance. Dostupné z:http://www.importantindia.com/23917/music- its-meaning-and-importance/

3 Také: Importantindia

(15)

14

Hudba je produktem člověka. Je specifickým projevem lidské existence a komunikace s okolím. Potřeba hudby je vědecky dokázaná, dokonce neexistuje jediný člověk na světě, kterého by neupoutal žádný hudební žánr.⁶

Dostáváme se k funkcím hudby. Jak je výše zmíněno, hudba je mnohofunkční.

Pro představu uvádím několik nejvýznamnějších funkcí. ⁷ 3.1 Estetická funkce

Hudba poskytuje člověku bránu do světa fantazie, klidu, čistoty a harmonie. Člověk by se měl díky hudbě cítit vyrovnaně a odpoután od reality. To je její nejhlavnější a všem nejznámější funkce.⁸

3.2 Výchovná nebo také etická funkce

V každé epoše lidstva měla hudba svůj model výchovy a vzdělávání, který odpovídal dobovým požadavkům, politickým a ekonomickým podmínkám světa. Správné pojetí hudební výchovy vede žáka k poznání okolního světa, krásy a harmonie. Mělo by se zde využívat kolektivní výchovy. Hudební výchova byla velmi omezena, což vede k jednostrannému poslechu komerční hudby.⁹

3.3 Poznávací funkce

Do této kategorie patří vše, díky čemu si jedinec osvojuje nové poznatky ze světa.

Zařadila bych sem náboženské rituály či mše, kde je posláním něco hlubšího a člověk si tohoto musí být vědom, musí umět číst mezi řádky.¹⁰

3.4 Fyziologická a psychická funkce

Zde se jedná o všechny funkce, které působí na neuropsychický systém. Hudba nemusí mít vždy celistvý tvar, stačí tón, souzvuk tónu nebo nějaká krátká znělka na podbarvení situace. Do této oblasti spadá terapeutická nebo také léčebná funkce. Terapeutické využití hudby se v dnešní době a společnosti těší velké oblibě. Hudba odtrhuje člověka od každodenních starostí a stereotypů. Navozuje v jeho nitru klid a poskytuje odreagování

6 Importantindia.Music: Itsmeaning and importance. Dostupné z:http://www.importantindia.com/23917/music- its-meaning-and-importance/

7 SCHNIERER, M. Společenské funkce hudby. ISBN: 80-7040-123-0, s. 88 - 98

8 Také: SCHIERER.

9 Také: SCHIERER.

10 Také: SCHIERER.

(16)

15

od celého světa. Na psychofyziologickém působení hudby je založena muzikoterapie, které se budeme věnovat o pár kapitol později.¹¹

3.5 Sociální funkce

Hudba spojuje celé lidstvo. Již v pravěku se objevovaly různé hudební tradice, které se postupem času přetvářely a ustálily. Hudba je tady spojovníkem současného světa s tím minulým.¹²

3.6 Relaxační funkce

Hudba plní relaxační funkci. Když zajdeme do jakéhokoliv wellness centra, tak kromě šumění vody nám zpříjemňuje okamžiky pomalá hudba. Využívá se také hodně při cvičení jógy nebo při meditaci. Nemusíme provádět ani jednu z těchto aktivit, ale můžeme si pustit relaxační hudbu jen tak doma a odpočinout si. Není lepší balzám na duši.¹³

4 Hudební výchova a RVP

Hudební výchova společně s výchovou výtvarnou spadají do oblasti Umění a kultura.

Žáci se během prvního stupně s těmito dvěma předměty postupně seznamují. Snaží se je vnímat jako součást života a pracovat s nimi. Měli by si uvědomit, že právě tyto dva obory jim mohou přinést užitek, radost a uspokojení. Je to také jakýsi prostředek k sebevyjádření.

Během pěti let, po kterých se hudební výchově věnují, by se měli naučit spoustu věcí a dovedností. Toto vše zahrnují očekávané výstupy, které jsou definovány v RVP (Rámcový vzdělávací program). Pro každou třídu a každý předmět jsou vymezeny, avšak většinou dochází k přesahům a určitým vazbám na jiná, zejména na průřezová témata.¹⁴

4.1 1. třída

o „Zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase o Rytmizuje a melodizuje jednoduché texty, improvizuje v rámci nejjednodušších

hudebních forem

o Využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře

o Reaguje pohybem na znějící hudbu, pohybem vyjadřuje metrum, tempo, dynamiku, směr melodie

11 SCHNIERER, M. Společenské funkce hudby. ISBN: 80-7040-123-0, s. 88 - 98

12 Také: SCHNIERER.

13 Také: SCHNIERER.

14 ZŠ Bulharská. ZŠ Bulharská. Dostupné z: http://www.zsbulharska.cz/page/index.php?act=SVP

(17)

16

o Rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazové, tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby

o Rozpozná v proudu znějící hudby některé hudební nástroje, odliší hudbu vokální, instrumentální a vokálně instrumentální“

V prvním ročníku tolik na žáky neapelujeme, spíše se snažíme, aby k hudební výchově získali vztah a oblíbili si ji. Právě proto využíváme jednoduché hudební nástroje, zařazujeme pohyb, aby se naučili vnímat své tělo ve spojení s hudbou. Díky tomuto dochází k přesahům a k určitým vazbám mimo předmět hudební výchovy. Přesahy jsou zejména do průřezových témat. Prvním je multikulturní výchova. Žáci poznávají rozdíly mezi kulturami a vědí, že jinou hudbu vytváříme my v České republice, ale úplně odlišnou vytvářejí různé kmeny, např. v Africe. S tímto hodně souvisí i téma výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Žáci by měli vědět, že neexistuje pouze naše kultura a že od jiných se můžeme přiučit něco nového. A i když se nám to nelíbí, tak bychom měli jejich kulturu tolerovat.

Téma environmentální výchovy zde souvisí spíše s hlukem, který vzniká při produkování hudby.

Se žáky diskutujeme na téma letních festivalů a diskoték, aby věděli, že to, co se líbí jednomu, se nemusí líbit druhému a naopak. Mediální výchova sem také proniká. Žáci by se měli naučit vnímat autora a jeho sdělení prostřednictvím hudby, ale také rozlišit kvalitní hudbu od méně kvalitní a neodsuzovat něco jen proto, že někdo řekl, že to není dobré.¹⁵

4.2 2. třída

o „Zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase o Reaguje pohybem na znějící hudbu, pohybem vyjadřuje metrum, tempo, dynamiku,

směr melodie

o Rytmizuje a melodizuje jednoduché texty, improvizuje v rámci nejjednodušších hudebních forem

o Rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazové, tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby

o Rozpozná v proudu znějící hudby některé hudební nástroje, odliší hudbu vokální, instrumentální a vokálně instrumentální“

(18)

17

Navazujeme na 1. ročník. Žáci už by měli vnímat hudbu jako součást života a například odpočinku. Zařazujeme doprovodné nástroje, zatím jen jednoduše. Pokud žák slyší nahrávku, je schopen rozpoznat jednotlivé hudební nástroje a ví, jak vypadají. Hlasovou výchovu nepodceňujeme a se žáky zpíváme. Vedeme je nenásilnou formou k tomu, aby zpívali rytmicky přesně a pokud možno intonačně čistě. Zařazujeme intonační a hlasová cvičení, dbáme na kvalitní rozezpívání.¹⁶

4.3 3. třída

o „Zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase o Rytmizuje a melodizuje jednoduché texty, improvizuje v rámci nejjednodušších

hudebních forem

o Rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazové, tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby

o Rozpozná v proudu znějící hudby některé hudební nástroje, odliší hudbu vokální, instrumentální a vokálně instrumentální

o Reaguje pohybem na znějící hudbu, pohybem vyjadřuje metrum, tempo, dynamiku, směr melodii“³

Žáci využívají svých předchozích zkušeností a prohlubují si znalosti spíše v rovinně teoretické a historické. Jsou schopni reagovat na hudbu pohybem, a proto je velmi baví zpívat písničku a u toho předvádět nebo ukazovat.¹⁷

4.4 4. třída

o „Zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase či dvojhlase v durových i mollových tóninách a při zpěvu využívá získané pěvecké dovednosti

o Realizuje podle svých individuálních schopností a dovedností (zpěvem, hrou, tancem, doprovodnou hrou) jednoduchou melodii či píseň zapsanou pomocí not

o Využívá na základě svých hudebních schopností a dovedností jednohlasé popřípadě složitější hudební nástroje k doprovodné hře i k reprodukci jednoduchých motivů skladeb a písní

17 Také: ZŠ BULHARSKÁ.

(19)

18

o Vytváří v rámci svých individuálních dispozic jednoduché předehry, mezihry a dohry a provádí elementární hudební improvizace

o Rozpozná v proudu znějící hudby některé z užitých hudebních výrazových prostředků, upozorní na metrorytmické, tempové, dynamické i zřetelné harmonické změny

o Rozpozná hudební formu jednoduché písně či skladby

o Ztvárňuje hudbu pohybem s využitím tanečních kroků, na základě individuálních schopností a dovedností vytváří pohybové improvizace“

Po předchozích třech letech nauky je žák schopen zazpívat v jednohlase i v dvojhlase.

Můžeme zařazovat například kánon a je velmi pravděpodobné, že žák ho odzpívá intonačně čistě, rytmicky správně a zároveň se neztratí v textu. Na žácích vidíme, v čem vynikají, jestli jsou dobří ve zpěvu nebo naopak v tanci či doprovodné hře. Pokud víme, co komu jde, je dobré jej v tomto podporovat, aby jeho vztah k hudební výchově byl stále kladný, ale je potřeba nezapomenout rozvíjet i další hudební znalosti a dovednosti.¹⁸

4.5 5. třída

o „Zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase či dvojhlase v durových i mollových tóninách a při zpěvu využívá získané pěvecké dovednosti

o Realizuje podle svých individuálních schopností a dovedností (zpěvem, hrou, tancem, doprovodnou hrou) jednoduchou melodii či píseň zapsanou pomocí not

o Využívá na základě svých hudebních schopností a dovedností jednohlasé, popřípadě složitější hudební nástroje k doprovodné hře i k reprodukci jednoduchých motivů skladeb a písní

o Vytváří v rámci svých individuálních dispozic jednoduché předehry, mezihry a dohry a provádí elementární hudební improvizace

o Rozpozná hudební formu jednoduché písně či skladby

o Ztvárňuje hudbu pohybem s využitím tanečních kroků, na základě individuálních schopností a dovedností vytváří pohybové improvizace

o Rozpozná v proudu znějící hudby některé z užitých hudebních výrazových prostředků, upozorní na metrorytmické, tempové, dynamické i zřetelné harmonické změny“

(20)

19

Čtvrtý a pátý ročník mají v RVP uvedeno to samé, protože ve čtvrtém ročníku začínáme rozvíjet více dovedností, ale pomalu a opatrně. V pátém ročníku na ně navazujeme a rozvíjíme je více do hloubky.¹⁹

5 Mezipředmětové vztahy

Jako každý předmět ve škole, tak i hudební výchova má své přesahy do různých předmětů. Těmito přesahy se budeme více zabývat v praktické části přímo u jednotlivých předmětů, ke kterým bude vytvořen pracovní list.

Dovolím si zmínit zajímavý projekt, který vede Francisco José Cuadrado a nese název

„Música y Talento“. Jedná se o španělský projekt, ale na internetu je k dohledání i v anglickém jazyce. Zabývá se vztahem hudby a inteligence u dětí ve věku od 3 do 11 let.

Popisuje, jak velký vliv má hudba na inteligenci a schopnosti dítěte. Ukázalo se, že sociální inteligence je stimulována prostřednictvím hudby. Ve své podstatě se jedná také o mezipředmětový vztah, ale k celému životu nikoliv jen k předmětu, který mají děti ve škole.

Uvedu zde pár příkladů, které jsou výsledkem prováděné studie. Jedná se o výsledky, prostřednictvím nichž dochází k lepší školní, intelektuální, ale i emocionální výkonnosti a mají vliv na vývoj dítěte. ²⁰

1. Tvorba nových nervových zapojení

Jelikož hudba působí na všechny oblasti mozku a umožňuje vznik nových duševních procesů, dochází k tvorbě nových nervových zapojení.

2. Aktivuje vývoj emoční inteligence

U každého vzniká s novým hudebním zážitkem také nová emoce. Emoce nám tak pomáhají pochopit pocity ostatních lidí a podílí se na různých druzích inteligence, nejen té hudební.

3. Podporuje spolupráci

Hudba je ideálním prostředkem k podpoře týmovosti a k utužení kolektivu. Je to vlastně spojení jedince s kolektivem a vede k nalezení rovnováhy mezi ním a skupinou.

20 Francisco José Cuadrado. Música y Talento. Dostupné z: http://www.musicaytalento.org/

(21)

20 4. Rozvoj konstruktivního ducha

Spojení melodických, rytmických a harmonických prvků vede vždy ke vzniku nového hudebního díla, které se liší od toho předchozího.

5. Výkonná kreativita

V dnešní době jde kreativita neboli tvořivost ruku v ruce s inteligencí. Chápeme ji jako proces vytváření originálních myšlenek, které mají určitou hodnotu a jsou perspektivní.²¹ 5.1 Význam mezipředmětových vztahů na 1. stupni základní školy

Samotný předmět hudební výchova je ucelená učební jednotka s časovou dotací 1 hodina za týden, což vychází z RVP ZV (Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání) z oblasti Umění a kultura. Právě v RVP ZV jsou definovány klíčové kompetence, které takto stojí izolovaně, ale v praxi se prolínají – jedná se právě o mezipředmětové vztahy a vhodné propojování. Je zde nadpředmětová vazba, které by bylo škoda nevyužít a nezpestřit tak jiné, pro žáky mnohdy méně zábavné hodiny.²²

Pokud se opravdu zamyslíme nad splněním všech klíčových kompetencí a nad zdárným rozvojem dětské fantazie, spontánního projevu a všech věcí, které jsou s hudební výchovou spojeny, musíme si položit otázku. Opravdu stačí pouze 1 hodina týdně? Když se ovšem zeptáme žáků, tvrdí že ano. Není to tím, že by neměli rádi hudbu, ale nemají tak velký vztah k hudbě klasické jako k moderní a raději mají práci s počítačem nebo sportovní hry na tělesné výchově. Proto je podle mého názoru dobré zařadit nenásilně prvky hudební výchovy do jiného předmětu – žáci si to většinou ani neuvědomí a tím, že „odlákáme“ jejich pozornost, si učivo lépe zapamatují, a ještě navíc jim zpříjemníme hodinu. Díky tomu, že učitel na prvním stupni ZŠ si většinu předmětů vyučuje sám, není zase takový problém k implementaci hudební výchovy.

Myšlenky na implementaci hudební výchovy do ostatních předmětů poprvé zazněly až v 60. letech. Wolfgang Roscher spolu se svými spolupracovníky založili Institut pro integrativní hudební pedagogiku a polyestetickou výchovu. Díky tomuto se dostaly některé podněty i k nám. Implementace HV s sebou nese i nástrahy – je totiž podmíněna

21 Francisco José Cuadrado. Música y Talento. Dostupné z: http://www.musicaytalento.org/

22 Teoretické reflexe hudební výchovy. Implementace hudební výchovy do dalších vzdělávacích oblastí na 1.stupni. ISSN1803-1331.

(22)

21

alespoň základní úrovní hudebních schopností a dovedností, protože jinak tomu žák není schopen porozumět a učení se tak pro něj stane ještě složitějším.²³

Velmi častou implementací hudební výchovy je při zahájení hodiny a navození atmosféry, tedy motivace žáků. Jedná se nejčastěji o básničky, rytmická cvičení, píseň, hru na tělo a ostatní hudební chvilky.²⁴

5.2 Implementace hudební výchovy do jednotlivých předmětů 5.2.1 Hudební výchova + matematika a její aplikace

Matematika žákům poskytuje vědomosti a dovednosti, které budou aplikovat v reálném životě, a umožňuje jim získat matematickou gramotnost. Začlenění HV do matematiky není zrovna jednoduché, ale přesto se v některých případech hodí. Například využíváme rytmu. Lze ho udržovat pomocí tleskání či pleskání nebo si na pomoc vezmeme některý z Orffových nástrojů a velmi efektivně procvičujeme násobky. Hezká aktivita do geometrie – přiložení pravítka na okraj lavice a následné rozkmitání. Žáci mají za úkol sledovat závislost rychlosti kmitu na výšce tónu (zvuku), kterou pravítko vydává.

Měli bychom si uvědomit, že hudební výchova je také trošku matematikou. Počítáme přeci doby nebo takty.²⁵

5.2.2 Hudební výchova + český jazyk

Stejně jako v matematice, tak i v českém jazyce můžeme využít rytmu (tleskání, pleskání či Orffovy nástroje). K tomuto využití se nám přímo nabízejí například pádové otázky nebo druhy vět. Učitel položí žákům pomocí vyťukávání jednotlivých slabik otázku (věta tázací) a žáci opět s vyťukáváním odpovídají (věta oznamovací). Dochází zde k lepší analýze slov a učivo druhů vět se náhle stává zábavou. V prvním ročníku zařazujeme prvky hudební výchovy nejvíce. Žáci se učí abecedu, tedy zařazujeme básničky, písničky nebo hádanky obsahující příslušnou hlásku.²⁶

Samostatná kapitola je potom dramatizace nějaké pohádky nebo básně.

Žáci zde využijí své dovednosti z hudební výchovy a prohlubují si hudební cítění, recitaci

23 DUZBABA, Oldřich. Vybrané kapitoly z hudební pedagogiky a didaktiky hudební výchovy. ISBN: 80-7290- 165-6.

24 Také: DUZBABA.

25Teoretické reflexe hudební výchovy. Implementace hudební výchovy do dalších vzdělávacích oblastí na 1.stupni. ISSN1803-1331.

26 Také: Teoretické reflexe hudební výchovy.

(23)

22

nebo veřejný projev. Je tu prostor pro uplatnění fantazie. Například my ve škole čteme se žáky Staré pověsti české, které je překvapivě velmi baví a zajímají. Aktivity střídáme, ale osvědčila se mi právě dramatizace pověsti – žáci si více pamatovali informace, které se dozvěděli, a užili si spoustu legrace. Je hezké vidět a hlavně podporovat kreativitu žáků.²⁷

5.2.3 Hudební výchova + cizí jazyk

Již proběhlo několik výzkumů, které ukazují, že díky hudebním aktivitám v hodinách se žáci lépe učí a pamatují si cizí jazyky. Pro vnímání a odposlouchávání cizí řeči nejčastěji slouží různá rytmická říkadla, písně nebo popěvky. Hudební výchova má vliv na vyjadřování a používání jazyka dítětem. Většinou dochází ke zlepšení artikulace, recitace, ale také rytmický a dynamický spád řeči.²⁸

5.2.4 Hudební výchova + vlastivěda

Hudební výchova má spoustu skladeb, které vznikly v dávných dobách. Žáky většinou tyto skladby nezajímají a nebaví. Pokud jim je ovšem pustíme ve správný čas, můžeme dosáhnout výborných výsledků:

o Navození středověké atmosféry – chorály a středověké písně.

o Výuka o českých řekách – Vltava, Bedřich Smetana ²⁹ 5.2.5 Hudební výchova + prvouka (přírodověda)

Prvouka nebo přírodověda je pro žáky spíše odpočinkovější předmět v průběhu celého dne, ale neméně důležitý. Sice si zde žáci hodně povídají, takže rozvíjejí své komunikační schopnosti, ale měli by se také dále vzdělávat a prohlubovat svoje poznatky. Zde se nám hezky hodí využití hudby (skladeb, hymny) pro poznávání zvyků a tradic naší země, později jiných zemí, popř. států. ³⁰

5.2.6 Hudební výchova + výtvarná výchova

Jelikož hudební výchova vede k harmonizaci psychiky, ale zároveň i k touze experimentovat a tvořit, je toto spojení to nejlepší, které může existovat. Ve své třídě

(24)

23

jsem vyzkoušela experiment, kdy žáci poslouchali hudbu a tvořili podle své fantazie. Vznikla opravdu úžasná díla, a to za pouhé 2 hodiny výtvarné výchovy. Nejlepší na tom je, že každý může dát prostor svým emocím a nechat se unést. Žádný obrázek není špatný ani správný, každý žák dá do díla kus sebe a my učitelé bychom si měli uvědomit, že to je ten nejlepší a největší úspěch, když se žák otevře a vydá ze sebe své pocity a emoce. Přidanou hodnotou související s hudební výchovou je radost a spontánní projev. Zde nejde jen o poslech skladeb či písní. Výborným tématem hudební výchovy je například poslech zvuků, ze kterých žák musí později vyjádřit své pocity nebo pokud se jedná o zvuk zvířete, tak příslušné zvíře výtvarně ztvárnit – může být dle fantazie (barevnost podle pocitů a emocí požívaných žákem při poslechu).³¹

5.2.7 Hudební výchova + tělesná výchova

Propojení pohybu a hudby je známé od pradávna. Tohoto si můžeme všimnout již v pravěku. Z různých pravěkých vyobrazení je patrné, že pravěcí lidé tančili.

Dokonce se doprovázeli sami na různé bubínky a rytmické nástroje, jimiž si udávali rytmus. ³²

6 Vývoj dítěte ve vztahu k hudbě

„Žij vyrovnaně: trochu se uč a trochu přemýšlej a každý den trochu maluj a kresli a zpívej a tancuj a hraj si a pracuj.“ (Robert Fulghum). Tento citát se mi velmi líbí, protože hudební výchova opravdu velmi významně přispívá k vývoji dětské osobnosti svou jedinečností. Rozvíjí u žáků přirozenou hudebnost, podporuje emocionální prožívání, které je v životě nesmírně důležité. Každé dítě by mělo umět projevit své emoce a zároveň je dokázat také ovládat. Ovšem jako největší funkci hudební výchovy u žáků vnímám to, že dokáže harmonizovat psychiku a podporuje v nich fantazii a touhu experimentovat – viz popsaný experiment v kapitole 3.1 hudební výchova + výtvarná výchova.³³

Hudební vývoj dítěte je velmi úzce spjat s několika obory, které se prolínají. Zabývá se jím pedagogika, sociologie, hudební psychologie nebo například muzikoterapie, které se budu věnovat později v samostatné kapitole. Hudební rozvoj žáka souvisí také se vznikem

(25)

24

a utvářením dalších duševních schopností, poznávacích a rozumových procesů, s rozvojem paměti, ale i fantazie. Našli bychom spoustu oblastí, se kterými souvisí. ³⁴

K vymezení (determinaci) duševního vývoje existují tři teorie. Nativistická teorie, kde se věří pouze v dědičnost. Vědci tvrdí, že výchova a vzdělání nemá vůbec žádný vliv na rozvoj. Empirická teorie naopak říká, že duševní rozvoj probíhá na základě výchovy a vzdělání. Člověk tedy v sobě nemá vrozené dobro ani zlo, ale formuje se na základě vlivů, které přicházejí z okolí. Třetí teorie spojuje obě dohromady a jedná se o teorii konvergence pana Williama Sterna, který pravil, že člověk má vrozené dispozice, které ho předurčují k nějaké cestě, ale pomocí výchovy a vzdělání ji můžeme trochu změnit. Zároveň je každý brán jako individuální případ, a tak to, co může úspěšně změnit jednoho, nepůsobí na druhého. Myslím si, že je dobré tyto teorie uvést, protože pedagog by měl pohlížet na každého žáka jako na samostatnou a originální bytost s individuálními potřebami. Tomuto by měl přizpůsobit výuku a kombinovat různé styly výuky, ať se jedná o matematiku nebo o hudební výchovu. Dostáváme se k determinantům hudebního vývoje, které dělíme na vnitřní a vnější.

o Vnitřní →hudební vlohy, hudební nadání, hudební schopnosti, hudebnost o Vnější →vliv rodiny, prostředky masové komunikace, prostředí ³⁵

6.1 Vnitřní determinanty hudebního vývoje

Obecně můžeme říci, že vnitřní determinanty hudebního vývoje jsou ty, které se nacházejí uvnitř našeho těla, duše a mysli. Jsou to věci, které máme z větší části zděděné po předcích, ale dá se na nich pracovat a rozvíjet je. Příkladem vnitřních determinantů jsou: hudební vlohy, hudebnost, hudební nadání nebo hudební schopnosti.

Hudební vlohy se probouzejí a rozvíjejí jen v přímém kontaktu s hudbou. Jsou předstupněm hudebních schopností a záleží jen na tom, jak hodně je rozvineme a jaký soubor hudebních schopností vytvoříme. Tento soubor se tvoří pomocí činností – poslech, zpěv, hra nebo také tvořivou činností. V tomto okamžiku je velmi důležitá reprodukce. Hudební schopnosti rozvíjíme před nástrojovou hrou. Tím nejdůležitějším prostředkem při rozvoji schopností je zpěv z not. Zde trénujeme intonaci a rytmický výcvik. ³⁶

35Hudební – pedagogika. Hudební vývoj dítěte. Dostupné z: http://files.hudebni-

pedagogika.webnode.cz/200000028-a6d76a7d1f/HUDEBNI%20VYVOJ%20DITETE-1.pdf

36 Také: Hudební – pedagogika.

(26)

25

Ladislav Daniel říká: „Stane-li se zpěv zálibou žáků, budou často zpívat. Tím se rozvinou jejich schopnosti a dosáhneme dobrých výsledků i u méně nadaných.“³⁷ Je prokázané, že většina dětí se stydí zpívat před okolím, dokonce i před rodiči. Není výjimkou, že jim tento blok vydrží až do dospělého věku a provází je celý život. Určitě je velmi důležité na tomto zapracovat. Je dobré u dětí odbourat strach ze zpěvu.

Je lépe ukázat jim, že se při zpěvu mohou odreagovat, pomoci si od špatné nálady.

Zde je daleko větší předpoklad, že i méně nadaný žák bude mít velkou motivaci a snahu se zlepšovat. My díky tomuto kroku dosáhneme lepších výsledků v hudební výchově. ³⁸

Mnoho lidí si plete pojem hudební schopnosti a hudební dovednosti. První pojem jsme si vysvětlili už výše, ale co myslíme tím druhým? Hudební dovednosti jsou veškeré hudební činnosti, které získáme prostřednictvím učení a cviku. Toto získávání zkušeností má svůj předem daný průběh. Nejdříve si musíme potřebnou dovednost osvojit, tuto fázi nazýváme kognitivní. Potom dovednost upevňujeme, neboli fixujeme. Od tohoto je také odvozen název fáze – fixační. Později dovednost jen zpřesňujeme, takže říkáme, že se jedná o fázi automatizační. Poslední fází je fáze kontrolní, kdy dochází ke zpětné vazbě o provedení činnosti. Jedná se o hodnocení průběhu, ale také kvality provedené činnosti. ³⁹

6.2 Vnější determinanty hudebního vývoje

Vnější determinanty jsou závislé na vlivech, které přicházejí zvenčí. Styk s hudbou neprobíhá výhradně v koncertních sálech, ale je spíše závislý na prostředí, ve kterém se dítě pohybuje. Pokud se nachází v prostředí, kde působí maminka, která dítěti před spaním nebo kdykoliv během dne zpívá ukolébavku či jinou píseň, tak dítě na hudbu pohlíží úplně jinak.

Takové dítě je zvídavé a zaujaté všemi prostředky, které jsou v hudbě využity. Pokud hraje rádio nebo běží znělka v televizi, tak je nevnímá jen jako kulisu nebo doplňkový efekt, ale je schopno se zamyslet nad využitými prostředky a vnímat myšlenku nebo poslání.

Pro někoho je to také rušivý faktor, ale obecně můžeme říci, že je to pro ty, kteří se v hudebním světě moc neorientují a mají omezené hudební vzdělání. Jsou pouze masovými konzumenty. Tedy umí přijímat moderní a aktuální hudbu, avšak nerozumí písním starším, nejsou schopni rozpoznat využité prostředky, natož poslání či hlubší myšlenku. Díky masové

37DANIEL L., Metodika hudební výchovy, knowhow učitele hudební výchovy. ISBN 80-85300-98-2, str.12.

38Hudební – pedagogika. Hudební vývoj dítěte. Dostupné z: http://files.hudebni-

pedagogika.webnode.cz/200000028-a6d76a7d1f/HUDEBNI%20VYVOJ%20DITETE-1.pdf

(27)

26

produkci hudby dochází k hudební deformaci a hudba není vnímána jako umění, ale produkt či zvuk. Určitě je dobré děti namotivovat v rámci hudební výchovy tak, aby až přijdou domů, si zpívaly, a hlavně aby měly snahu naučit novou píseň například maminku nebo babičku. Pro dítě je velmi důležitá podpora rodiny, protože se odráží na jeho psychice a podporované dítě je vyrovnané jak psychicky, tak emociálně. Pokud si udržíme tuto tradici, je velmi pravděpodobné, že osoba, která v dětství prožívala, věnovala se a byla podporována v hudebním vzdělání, bude to samé praktikovat na svých potomcích a tradice nevymizí.⁴⁰ 6.3 Motivace

S determinanty hudebního vývoje úzce souvisí také motivace. Proč vlastně děti zajímá a baví hudební výchova? Proč se v ní chtějí rozvíjet, mimo školní povinnou docházku navštěvují zájmové kroužky, např. sborový zpěv, hra na flétnu, klavír, kytaru apod.? ⁴¹

6.3.1 Primární motivace

Nejdůležitějším prvkem primární motivace je spontaneita. Jedná se o přirozenou a bezprostřední zvídavost dítěte. Znamená to tedy, že každé dítě má v sobě zakódovanou potřebu hudebního rozvoje a vzdělání. Je zajímavé, že k této potřebě dochází ještě před osvojením řeči. Dá se říci, že každý člověk dokáže pro sebe specifickým způsobem reagovat na hudbu. Při reakcích již vidíme první rozdíly mezi dětmi. Je to z toho důvodu, že primární motivace hodně navazuje na vnitřní determinanty, a velkou roli zde hraje dispoziční výbava a hudební nadání. Dětem, kterým v této oblasti bylo přáno, neunikne rytmus žádné písně.

Je to pro ně nejsilnější motivační prvek. Vede je ke spontánním pohybům, mění jejich dech, tlak i puls. Každé dítě reaguje na hudbu nejprve motoricky, až pak začíná vnímat hlubší myšlenku a v pozdějším věku dokáže zareagovat i jiným způsobem.⁴²

Ve své podstatě primární motivace má 4 hlavní rysy – zajišťuje ji výše zmíněná spontaneita, emocionalita, hravost a sebevyjádření. Emocionalita je důležitým přínosem pro člověka. Prostřednictvím reakce na hudbu vznikají subjektivní emoce. Sebevyjádření je nejvyšší základní lidská potřeba, jak řekl známý psycholog A. Maslow. ⁴³

40 Hudební – pedagogika. Hudební vývoj dítěte. Dostupné z: http://files.hudebni- pedagogika.webnode.cz/200000028-a6d76a7d1f/HUDEBNI%20VYVOJ%20DITETE-1.pdf

41 SEDLÁK, F. Základy hudební psychologie: učebnice pro studenty pedagogických fakult. ISBN 8004205879, s. 263.

42 Také: SEDLÁK.

43 SEDLÁK, F. Základy hudební psychologie: učebnice pro studenty pedagogických fakult. ISBN 8004205879, s. 263.

(28)

27 6.3.2 Sekundární motivace

Sekundární motivace vzniká prostřednictvím primární motivace. Když zajišťujeme a uspokojujeme primární hudební potřeby prostřednictvím cílevědomé a záměrné snahy o hudební činnosti, tak dochází k navození sekundární motivace. Jedná se zejména o vnější podněty. Například někdo bere hudbu jako prostředek i interakci s ostatními lidmi.⁴⁴

6.4 Hudební tvořivost žáků a její rozvoj

Hudební tvořivost je specifický a poměrně složitý pojem. Hudební tvořivostí se zabýval František Sedlák, který také napsal následující definici: „Tvořivost v oblasti hudby je pak možno chápat jako stálý rys osobnosti aktivně vnímat a prožívat hudbu a v umělecké interpretaci instrumentální či vokální hledat a uskutečňovat adekvátní osobité ztvárnění hudebního díla.“ ⁴⁵

Dětská tvořivost má několik specifických rysů:

o pramení ze spontánní inspirace

o je provázena afektivními složkami – žák musí prožívat radost o vzniká z potřeby aktivity a touhy vytvářet nové věci

o je vyjádřena myšlenkovou i tělesnou pohybovou aktivitou ⁴⁶ 6.4.1 Hudebně tvůrčí proces

Pan Sedlák definoval hudebně tvůrčí proces na základě práce pana Lowenfelda.

Musíme si ale pamatovat, že proces lze rozložit na jednotlivé části, ovšem nemůžeme je chápat jednotlivě, ale vždy jako celek! Předpokladem hudební tvořivosti je alespoň základní stupeň hudebnosti a rozvinuté základní hudební schopnosti.

Prvky hudebně tvůrčího procesu:

o Schopnost koncentrace pozornosti

o Fantazie, originalita, spontaneita, snaha překonávat překážky (cílevědomost) o Emocionalita a zároveň racionalita

o Schopnost analýzy, syntézy a integrace

o Senzorická citlivost, zvnitřňování hudebního materiálu a hodnot ⁴⁷

44 Také: SEDLÁK.

45 Také: SEDLÁK.

46 Hudební – pedagogika. Hudební tvořivost. Dostupné z: http://files.hudebni-

pedagogika.webnode.cz/200000030-e50e1e6091/HUDEBN%C3%8D%20TVO%C5%98IVOST.pdf

(29)

28 6.4.1.1 Hudební paměť

Hudební paměť je velmi důležitým prvkem, protože nám umožňuje si pamatovat, uchovávat a poté znovu poznávat či reprodukovat jednotlivé hudební zkušenosti, které jsme doposud nasbírali. Dělení paměti je pouze teoretické, v praxi by se mělo prolínat, protože nelze vyčlenit pouze jednu složku. Je třeba, aby bylo zapojeno více hudebních analyzátorů než jen jeden. Výzkumy ukazují, že rozvinutější je paměť rytmická než melodická.

Paměť dělíme pomocí smyslů na:

1) Paměť akustickou

Projevuje se hledáním souvislostí hudebně výstavbových prostředků, zejména melodie. Zde působí i s pamětí citovou, která se opírá o tonální cítění a emocionální prožitky.

2) Paměť optickou

Zde nám pomáhá zrak. Pro žáky je lepší, když sledují výškový pohyb v notovém zápisu. Lépe si tak zapamatují melodii a nemají později větší problémy se zapisováním do notové osnovy.

3) Paměť motorickou

Je zajišťována prostřednictvím pohybového analyzátoru. Vede k rychlému, a hlavně trvalému ovládnutí hudebních dovedností. Je základem všech výkonů, neboť pohyb nás provází na každém kroku, a pokud je rozvinut pohybový analyzátor, tak snadno překonáváme technické potíže. ⁴⁸

6.4.1.2 Hudební představivost

Zjednodušeně bychom mohli říct, že se jedná o schopnost slyšet, vnímat a prožívat hudbu. Jsou to tzv. reprodukční představy. Hudební představy vznikají na základě analýzy a uvědomění si tonálních (později intervalových) vztahů mezi tóny v notovém zápisu.

Hudební představy neobsahují jen složky sluchové, ale i složku zrakovou a motorickou.

Toto velmi úzce souvisí právě s hudební pamětí, které jsme se věnovali v předchozí kapitole.⁴⁹

47 Hudební – pedagogika. Hudební tvořivost. Dostupné z: http://files.hudebni-

pedagogika.webnode.cz/200000030-e50e1e6091/HUDEBN%C3%8D%20TVO%C5%98IVOST.pdf

49MAREŠ, J. Hudební představy, hudební představivost a mentální reprezentace hudby. ISBN 0514-773.

s. 92 – 114.

(30)

29

Mareš definuje představu jako „soubor vjemů, zážitků, které vstupují do vědomí člověka (buď spontánně anebo si je člověk záměrně vyvolává) v okamžiku, kdy nejsou přímo vnímány smyslovými orgány.“ Definice nám zde popisuje představu jako soubor určitých elementů. Je zde využito psychologického rozboru, ale my si musíme uvědomit, že současná psychologie se postupně sbližuje s požadavky a potřebami hudební pedagogiky, takže se tyto dvě odvětví prolínají a prolínat budou.⁵⁰

6.5 Vokální činnosti

Vokální činnosti jsou potřebné k nácviku nové písně. Jedná se o hlasový výcvik, intonaci, rytmus a hudební teorii. Cílem vokální výchovy je poskytnout žákům povědomí o základních pěveckých dovednostech a návycích. Jsou také prostředkem k odstranění vady řeči a k uchování zdravého hlasu po celý život.⁵¹

Bezesporu jsou důležité pro zpěv. Před každým zpíváním bychom se měli zahřát a rozcvičit. Zde je uvedeno 5 rad, které když dodržíte, tak budete zpívat nádherně a především čistě. Můžete je provádět každý den, aby byl hlas lépe trénovaný. Nezaberou mnoho času, jedná se cca o 10 minut.

1. „včelka“ → při této aktivitě je velmi důležité rozvibrovat rty. To nám pomůže k vybudování a usazení dechu, na kterém pak můžeme tvořit další tóny. Dále můžeme přidat brumendo, které má sestupnou nebo vzestupnou tendenci.

2. DO RE MI FA SOL LA SI DO → domnívám se, že v dnešní době není člověka, který by neznal tuto vokální činnost. Začíná stupněm C a lze ji cvičit jak s doprovodem, tak a cappella, tedy bez doprovodu. Cvičení bez doprovodu pomáhá k trénování ucha – hudebního sluchu. U této aktivity se soustředíme, abychom zazpívali všechny tóny čistě.

3. Rozezpívání → rozezpívání by nám mělo být příjemné a nikdy bychom neměli pokračovat, pokud není. Zpíváme různé slabiky v různých oktávách.

Opět využíváme sestupnou nebo vzestupnou tendenci.

4. „I love to sing“ → při této aktivitě je nejdůležitější úsměv a přesvědčení, že opravdu máte rádi (případně milujete) zpěv. Fráze se zpívá na jednu oktávu, začínáme u 1. stupně, pokračujeme 3. a 5. a jedeme zpět.

50 Také MAREŠ.

51 Takelessons. 5 ofthebestdailyvocalexcercisesforsingers. Dostupné z:

https://www.ashleydanyew.com/posts/2015/15-singing-games-for-childrens-choir

(31)

30

5. Siréna → toto je nejjednodušší cvičení. Napodobujete zvuk hasičského auta.

Začínáte na nejnižší poloze a pomalu se přesouváte až na nejvyšší pozici, kterou vám hlas dovolí. Ale pozor, je potřeba kontrolovat, aby tóny byly čisté.⁵²

Během prvního ročníku na základní škole bychom měli žáky seznámit s jednotlivými hlasovými dovednostmi, které by měli dále efektivně využívat. Tvoří základní kameny hlasové výchovy a v dalších ročnících na ně budou žáci navazovat.

1) Rovně sedět a stát → Je velmi důležité žákům vysvětlit, že pro správné dýchání musí rovně sedět nebo stát. Když toto učiní, mohou využít celou kapacitu plic a učí se využívat bránici. Pokud sedí jakkoliv pokroucení, nemohou využít celou kapacitu plic a bránici.

2) Nekřičet, najít hlavový tón → Pokud žáci zvládnou při zpěvu sedět nebo stát rovně zařazujeme do výuky další dovednost, která je důležitá pro naše hlasivky. Pomocí různých cvičení se se žáky snažíme najít hlavový tón, který je šetrnější k našim hlasivkám.

3) Otevírání úst → Správné a důkladné otevírání úst je u zpěvu velmi důležité.

Slouží k lepšímu porozumění zpívaného textu. Existuje mnoho cviků na uvolnění svalů ve tváři.

4) Rytmus → Žáci by se měli naučit rozlišovat krátké a dlouhé tóny, celé, čtvrťové a osminové noty. Této dovednosti je učíme pomocí her. Rytmizaci je neučíme pouze kvůli zpěvu, ale také kvůli čtení. Je prokázáno, že přispívá k plynulosti čtení.

Díky mezipředmětovým vztahům můžeme žáky naučit jak plynulému čtení, tak čistému a přesnému zpěvu. ⁵³

K rozvoji rytmického cítění existuje spousta her. Uvádím jeden příklad hry, která se mi osvědčila. Žáci hru zvládají a baví je. Je zde nutná předchozí hudební znalost nebo zkušenost.

Praktikovala bych ji od 3. třídy. Hra se jmenuje Lokomotiva.

Motivace: Každý stroj je složen z nějakých součástek, aby mohl správně fungovat.

Jedna součástka se neobejde bez druhé, ale zároveň každá součástka pracuje jinak nebo vydává jiný zvuk. My jsme taky takové součástky a staneme se strojem. Stane se z nás lokomotiva.

52 Takelessons. 5 ofthebestdailyvocalexcercisesforsingers. Dostupné z:

https://www.ashleydanyew.com/posts/2015/15-singing-games-for-childrens-choir

53 DANIEL, L.: Metodika hudební výchovy. ISBN 80-7067-098–3. str. 62.

(32)

31

Průběh hry: Nacvičíme se žáky tři různé zvuky, které vydává lokomotiva, když jede.

Poté žáky rozdělíme do tří skupin a každá skupina má přidělený jeden nacvičený zvuk.

Žáci nastupují po skupinách a předvádí svůj zvuk. Poté v určitých intervalech nastoupí všechny 3 skupiny a jejich úkolem je udržet svůj rytmus. Nakonec postupně ustávají (technika kánonu).

6.6 Pěvecké činnosti

Pěvecké aktivity pomáhají žákům vnímat obsah písní a naučit se je správně zpívat.

Žáci musejí vnímat rytmus a melodii, na kterou navazují správnou výslovností a intonací. Pěvecké činnosti jsou pro mnoho studentů velmi obtížné, ale na druhou stranu zábavné. Učení písničky většinou hravou formou žáky baví. Procvičují si jednak mateřský jazyk a mnohdy se naučí nová slova. Největší problém u žáků bývá to, že se stydí zpívat před ostatními, tak raději nezpívají vůbec. V mysli nám začíná vyskakovat několik otázek.

Jak ve třídě dosáhnout příjemného prostředí pro všechny? I pro ty, kterým zpěv nejde nebo je nebaví?

1) Pokud zrovna žáci nechtějí zpívat, mohou vnímat rytmus. Povzbudíme je, aby si rytmus vyťukávali do lavice nebo vytleskávali.

2) Nenutíme žáky zpívat u tabule nebo klavíru. Necháme jim volnost, ale zároveň právo volby (kdo chce, může jít zpívat k tabuli).

3) Žáci si mohou vytvořit pohyby k jednotlivým slovním spojením, která se v písni vyskytují. Pokud zrovna nezpívají, mohou pohyb předvádět.

4) Pokud se žáci stydí předvádět i pohyby, můžeme zařadit obrázky. Necháme je, aby si je nakreslili, a když přijde pasáž s jejich obrázkem, tak ho zvednou nad hlavu a zpívají. Cítí se užiteční, odpadne prvotní strach a mnoho žáků se rozezpívá.

Pokud žáci během zpěvu dělají jiné aktivity, tak se většinou zbaví nervozity a prvotního strachu. Právě proto zařazujeme aktivity, které jsou pro žáky motivační, a spojení se zpěvem jim přijde zábavné, nikoliv nucené. ⁵⁴

Pro ukázku opět uvádím jednu aktivitu, která je pro žáky zábavná. Velmi je baví vymýšlet slova, která nahradí ta původní. Úplně se oprostí od okolního světa a zapojují svou fantazii. Někdy vzniknou opravdu úsměvně – bláznivé písničky.

54American english. General Song Activities for Children’s Songs. Dostupné z:

https://americanenglish.state.gov/files/ae/resource_files/complete_cs_songbook-web.pdf

(33)

32 Název: Bláznivá píseň

Časová dotace: 15 – 20 minut

Cíl aktivity: procvičení rytmu, intonace, výslovnosti

Příprava: Zvolíme 3 až 6 klíčových slov, která budeme v písni nahrazovat.

Lze nahrazovat také slovní druhy (slovesa, podstatná nebo přídavná jména, apod.). Přetvořte 2 až 3 verše v písni a nahraďte je jinými slovy nebo slovními spojeními.

Postup: 1) Zazpívejte jeden verš a poté žáci opakují.

2) Zazpívejte druhý verš a žáci opět opakují. Po naučení dalšího verše opakujete od začátku. Takto postupujete, dokud se nenaučíte celou píseň.

3) Zazpívejte si celou píseň. Poté můžete vymyslet k písni pohyby, aby zpěv nebyl stereotypní.

Mnoho žáků má také špatné návyky. Při zpěvu je třeba dbát na správné držení těla, dýchání, artikulaci, atd. Mnohdy žáci za své špatné návyky nemohou, neboť je to takto naučila maminka, babička nebo paní učitelka ve školce. V dnešní době se jen málo lidí věnuje zpěvu. Právě proto nám do škol přicházejí „nezpěváci“. Naším úkolem je žáky zaujmout a pomoci jim, aby si vytvořili k hudbě vztah. ⁵⁵

6.6.1 Předpoklady pro pěvecké činnosti

Žák by měl mít rozvinutý hudební sluch, paměť a představivost. Na tomto se pracuje již v mateřské škole a na prvním stupni předpokládáme, že žák má již s hudbou nějaké zkušenosti. Hudební sluch, paměť a představivost pomáhá žákovi orientovat se v hudebním světě. Dokáže rozlišit jednotlivé vlastnosti tónů a vztahy mezi nimi. Zvládá vnímat rytmus, dokáže ho prožívat a reagovat na něj. Při pěvecké výchově musíme znát možnosti žáků.

Výuka musí být přiměřená jejich věku a dovednostem. Měla by být vedena spíše hravou a zábavnou formou tak, aby si žáci získali k hudební výchově kladný vztah. Pěvecké výkony se u žáků zpravidla diametrálně liší. Obecně se dá říci, že existuje pět kategorií, do kterých můžeme „nezpěváky“ rozdělit.

55 Také: American english.

(34)

33

1) Žák využívá „mluvozpěv“. Není schopen zachytit melodii ani napodobit slyšený tón.

2) Při společném projevu převládá „mluvozpěv“. Při individuálním zpěvu zvládá částečně pohyb melodie.

3) Žák se přizpůsobuje momentálnímu rozsahu. Problémy má v hlubokých a vysokých tónech. Jinak melodii zpívá převážně čistě.

4) Žák zpívá čistě a samostatně. Dělá drobné chyby, které pramení z nepozornosti.

5) Žák zpívá intonačně i rytmicky přesně jak při individuálním, tak společném zpěvu. ⁵⁶

6.6.2 Držení těla

Nejvhodnější pozicí pro zpěv je stoj. Pokud stojíme, tak by náš stoj měl být mírně rozkročný a váha je rozložená rovnoměrně na obě chodidla. Stojíme vzpřímeně – hrudní kost je mírně vypjatá, ramena jsou uvolněná a ruce jsou podél těla. Hlava je přirozeně vzpřímená, nevystrkujeme ani neskláníme bradu. Postoj by měl být zcela přirozený a bez jakýchkoli křečí. V hudebních výchovách často přetrvává sezení. Je tedy hojně využíván tzv. pěvecký sed. Žák sedí na kraji židle, chodidla leží celou svou plochou na zemi a jsou mírně rozkročené (zhruba na velikost pěstí). Záda jsou vzpřímená, lopatky směřují k sobě. Stejně jako u stoje i tady je hlava přirozeně vzpřímená a nevystrkujeme ani neskláníme bradu. Obě tyto polohy umožňují správné využití celého dechového aparátu. ⁵⁷

6.6.3 Správné dýchání

Při správném dýchání nezapojujeme pouze plíce, ale využíváme také bránice, mezižeberních a břišních svalů. Při správném dýchání ulevujeme hlasivkám. Nejčastější chybou při zpěvu bývá zvedání ramen. To nám dává signál, že se žák nenadechuje včas a dochází u něj k nesprávnému dýchání. Většinou lapá po dechu na poslední chvíli, což vede k „vystřelení“ ramen. Žáky bychom měli vést ke klidnému prohloubenému dechu, kdy ramena zůstávají stále na stejném místě a žák je nevyužívá. U žáka je důležitá osobní zkušenost.

Proto žáky uvedeme do polohy vleže na zádech nebo do předklonu, kde provedou hluboký nádech a výdech. Je vhodné zařazovat cvičení se zapojením hlasu a artikulace – dochází

56 TICHÁ A., Učíme děti zpívat. ISBN: 80-7178-916-X. str. 26-31

57 Také: TICHÁ A., str. 78.