Posudek diplomové práce: Studium degradace polyesterů se zaměřením na polykaprolakton Autor práce: Bc. Zuzana Špecingerová
Vedoucí práce: Ing. Petr Mikeš, Ph.D.
Studijní program: N3106 Textilní inženýrství
Studijní obor: 3106T019 - Netkané nanovlákenné materiály
Školící pracoviště: Katedra netkaných textilií a nanovlákenných materiálů
K práci souhrnně. Předložená diplomová práce se zabývá experimentálním zjišťováním enzymatické degradace polyesterů ve formě nanovlákenných vrstev se zaměřením na konkrétní typy polymerů, jmenovitě na polykaprolakton, kopolymer polylaktidu a polykaprolaktonu, a na poly-(L-laktid).
V případě polykaprolaktonu byl nanovlákenný materiál ještě sterilizován třemi různými dávkami gama záření nebo ethylenoxidem. V práci jsou použity dva druhy enzymů, a to lipáza a proteáza. Autorka se v práci zabývá optimalizací experimentálního postupu enzymatické degradace. Míra degradace jednotlivých materiálů je kvantitativně hodnocena především na základě hmotnostní bilance a dále kvalitativně na základě snímků z elektronového mikroskopu. Vrstvy před degradací jsou mimo hmotnosti charakterizovány stanovením rozměru vláken, průměrnou plochou pórů a plošnou porozitou. Závěrem práce je ověření různé míry odolnosti vůči enzymatické degradaci studovaných materiálů, resp. míry enzymatické degradace za použití různých uspořádání experimentu. Zhodnocen je také vliv použitých způsobů sterilizace na polykaprolaktonové vrstvy.
K formě práce. Práce má 95 stran členěných do 16 kapitol, obsahuje 14 příloh. Členění do jednotlivých kapitol a podkapitol není příliš přehledné, zvláště pak v praktické části (kap. 14: první experiment – vliv podmínek sterilizace; kap. 15: „Popis experimentu“, v naprosté většině textu bez členění do číslovaných podkapitol). Formálně bych práci vytkl především způsob uvádění použitých materiálů a užívání zkratek, pojmů. V seznamu (str. 9, 10) chybí celá řada v textu použitých zkratek (např. P-(LLA- CL), PHVB, PHA, MWD, FTIR, XRD, DMA, DSC, SEM, TEM, SEC, MALDI, GC, LC atd.) Současně se v seznamu nevyskytuje například ECM, kterou pak autorka například na straně 21 zbytečně několikrát opakovaně definuje. Některé pojmy by bylo vhodnější lépe definovat, například teplotu skelného přechodu (Tg, str. 10 „skelný přechod“), uvést jednotky, svoje místo mezi pojmy by si zasloužily i oligomer, monomer, plošná porozita, Sp, Sc, Tm. Praktická část je uvozena seznamy použitých chemikálií, enzymy, pufry, přístroji atd., chybí zde výčet studovaných materiálů, na které by se pak autorka mohla v textu odkazovat, místo četného opakování před jednotlivými experimenty. Z textu také není jasné, v jakých poměrech byly připravovány roztoky pro vláknění (objemové nebo hmotnostní). Chybí parametry sterilizace ethylenoxidem, u gama záření „kGy“ vs. „kGY“. Seznam použité literatury by si zasloužil jednotný citační způsob, stejně tak odkazy v textu (např. str. 25, 26:
[7], [10, str. 83], [10, str. 97, kap. 5], naopak článek autorů Cottam a kol. (str. 39, kap. 13) není citován vůbec). Formálně práce bohužel trpí určitou nedotažeností, relativně častý je výskyt překlepů (porózní struktura (str. 39), použití protézy (str. 40), vzorky jsme nechali usnout v termostatu (str. 49) apod.
K obsahu práce a ke zpracování experimentální části. Autorka práce v Závěru navrhuje pro další experimenty zpracovávat větší počet vzorků, aby bylo možné data statisticky zpracovat. Tím, myslím, sama definuje největší úskalí této práce. V práci bohužel postrádám jakoukoliv snahu o statistické hodnocení nebo interpretaci získaných dat, kromě charakteristik rozměru vláken. Tvrzení o vlivu nějakého efektu (degradace, sterilizace atd.) musí být podepřena odpovídajícími statistickými testy a tyto efekty navíc nelze objektivně dokazovat na hodnotách stanovených z jednoho vzorku. Teprve FAKULTA STROJNÍ ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE Ústav mechaniky, biomechaniky a mechatroniky tel.: +420 224 352 509
Technická 4, 166 07 Praha 6 fax: +420 233 322 482
